Dne 8. dubna 2011 došlo ve městě Chropyně k požáru výrobní haly společnosti Remiva, s.r.o., která se již několik let zabývá recyklací plastového odpadu a obchodováním s plastovým odpadem. Tomuto nejrozsáhlejšímu požáru v historii Zlínského kraje předcházela řada událostí, díky kterým si lze vytvořit celkový obraz o provozu společnosti a činnosti kontrolních orgánů státního požárního dozoru.

V roce 1868 byl ve městě Chropyně vybudován velký cukrovar. V roce 1949 došlo k jeho přebudování na plastikářský závod Technoplast, známý výrobou podlahovin, koženek a dalších plastů. Koncem minulého století, v době, kdy došlo v závodě Technoplast k omezování výroby, vstupovaly do areálu nové společnosti využívající původní výrobu. Mezi tyto společnosti patřila i společnost Remiva, s.r.o. (dále jen „fa. Remiva“), která zahájila činnost v jednom z hlavních objektů, na který se od 50. let minulého století postupně napojovalo mnoho dalších přístaveb.

Společnost využívala technologická zařízení sloužící ke zpracování neznečištěných plastových odpadů (obaly, ořezy, zmetky z výroby plastových výrobků atd.) na recykláty – plastové drtě a regranuláty. Do osudného požáru patřila fa. Remiva mezi největší zpracovatele plastových technologických odpadů z výroby v ČR. Například výrobní kapacita pěnového polystyrenu byla 6000 tun ročně. Zpracovávány byly zejména polyetylen, polystyren, polypropylen, polyuretan, polyamid, polykarbonát. Surovina a výsledný regranulát byly uskladněny ve velkoobjemových žocích (tzv. big bag vacích). Provozované činnosti byly začleněny jako činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.

Požárně bezpečnostní řešení pro „Výrobu plastových recyklátů“, ke kterému se v průběhu stavebního řízení vyjadřoval také HZS Zlínského kraje, bylo zpracováno pouze pro I. a II. NP. Zbývající podlaží (III. – V.) měla být bez dalšího využití.

Objekt byl v I. a II. NP dělen do požárních úseků a byl vybaven požárně bezpečnostními zařízeními (např. EPS, nouzové osvětlení, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, protipožární nástřik).

Dne 29. března 2011 (tedy 10 dní před požárem) byla u fy. Remiva provedena příslušníky oddělení prevence ÚO Kroměříž tematická kontrola, a to bez předchozího oznámení kontrolovanému subjektu. Na základě provedené kontroly bylo uloženo celkem 17 opatření. Kontrolou bylo také zjištěno, že stavba není využívána v souladu s vydaným kolaudačním souhlasem. Plasty byly skladovány také ve III. a IV. NP objektu č. 14 a na venkovních manipulačních plochách mezi kontrolovanými objekty. O této skutečnosti byl písemně informován místně příslušný stavební úřad. Ještě před projednáním zápisu z kontroly se statutárním zástupcem společnosti došlo k rozsáhlému požáru, který téměř celou výrobu zničil. Po projednání zápisu z tematické kontroly se statutárním zástupcem společnosti bylo se společností zahájeno správní řízení a následně vydáno rozhodnutí o uložení sankce (toto rozhodnutí je zatím nepravomocné, neboť se proti němu společnost odvolala).

Průběh zásahu

Rychlý rozvoj a šíření požáru

Dne 8. dubna v 01.03 hodin byl na krajské operační a informační středisko HZS Zlínského kraje (dále jen „KOPIS“) hlášen požár střechy objektu na zpracování plastového odpadu fy. Remiva. KOPIS ihned vyhlásilo 2. stupeň požárního poplachu včetně nejbližších jednotek HZS Jihomoravského kraje a HZS Olomouckého kraje (Bučovice, Vyškov, Přerov, Olomouc). Příslušníci jednotky HZS Zlínského kraje stanice Kroměříž viděli plameny již při jízdě k zásahu od obce Plešovec vzdálené asi 2 km od místa zásahu. Při vjezdu do obce Chropyně na ulici Drahy, sousedící bezprostředně s plotem areálu na jižní straně, za kterým hořela budova, byla tato ulice zahalena velmi hustým černým kouřem a ze střechy hořícího objektu šlehaly plameny. Příjezd k boční západní a jižní straně hořícího objektu nebyl možný. Veškeré nástupní plochy z těchto stran byly zaskládány paletami a kovovými kontejnery s plastovým odpadem. Požární technika byla v prvotní fázi nasazena ze západní strany objektu (budova úpravny vody a administrativní část), protože v sousedství této strany objektu se nacházela i plynová kotelna, která zásobuje teplem i město Chropyni. Velitel zásahu (dále také jen „VZ“) provedl průzkum, při kterém se potvrdil velmi rozsáhlý požár v celém objektu fy. Remiva. Střecha, druhé a třetí patro byly již zcela zachváceny plameny. Šíření požáru ovlivňoval i silný vítr, který dosahoval nárazově rychlosti až 15 m/s. Před budovou se pět zaměstnanců firmy marně snažilo oheň hasit přenosnými hasicími přístroji. Požár velmi rychle zachvátil i 1. patro. Velitel zásahu (velitel čety ze stanice Kroměříž) nasadil na ochranu sousední budovy jeden proud C 52 z AZ 30. Do budovy na druhé a třetí patro byly rozvinuty dva proudy C 52. VZ vyhlásil v 01.44 hodin 3. stupeň požárního poplachu. Před administrativní částí budovy stála zaparkovaná osobní a dodávková vozidla. Ta se podařilo včas vyvézt pomocí vysokozdvižného vozíku. Majitel firmy požádal o evakuaci cenností z kanceláře a trezoru, což bylo provedeno s použitím AZ 30. Vzhledem k silnému zakouření bylo nutné pracovat v dýchacích přístrojích.

Zpočátku byly zřízeny dva úseky. Úsek č. 1 - na severozápadní straně provozní budovy s úkolem s použitím výškové techniky ochránit přilehlé budovy úpravny vody a zásobníků se síranem železitým, plynové kotelny a zabránit rozšíření požáru na administrativní budovu fy. Remiva, a ochránit sousední budy Energetiky Chropyně, a.s. Úsek č. 2 - ze severovýchodní strany budovy s úkolem zastavit šíření fronty požáru a zabránit jeho dalšímu šíření přes jednotlivé přilehlé střechy budov. V průběhu hasebních prací došlo k výpadku dodávky vody odebírané z hydrantu v areálu společnosti Fatra, a.s. Z hydrantové sítě v areálu se doplnilo přibližně 5000 litrů vody, pak došlo k výpadku dodávky vody z důvodu přerušení elektrické energie v přečerpávací stanici, která se nacházela v bezprostřední blízkosti fy. Remiva. Výpadek byl způsoben přehořením kabeláže elektrického přívodu. Výpadek vody bylo nutné ihned řešit. VZ již v průběhu nedostatečného výkonu hydrantové sítě nechal prozkoumat blízký vodní zdroj a v předstihu vybudovat odběrné místo na rybníku „Zámecký rybník“. Po výpadku hydrantové sítě bylo stanoviště zprovozněno. Na úsek č. 1 byla voda dodávána z čerpacího stanoviště přes osobní vrátnici hadicemi B 75 na vzdálenost 200 m prostřednictvím dálkové dopravy vody ze stroje do stroje, následně byla zřízena i kyvadlová doprava vody pro zásobování úseku č. 2 a úseku č. 1.

V 01.53 hodin se na místo požáru dostavil službu konající velící důstojník směny ze stanice Zlín (dále jen „VDS“), a to velitel stanice Valašské Klobouky. Po příjezdu provedl celkový průzkum spolu se stávajícím VZ a následně v 02.07 hodin převzal velení zásahu. V průběhu průzkumu si předávající VZ vyžádal přes KOPIS velké množství pěnidla. Předávající VZ byl ustaven na funkci pomocníka VZ. V 02.28 hodin VZ vyhlásil zvláštní stupeň požárního poplachu.

VZ současně upřesnil taktiku zásahu. Na základě náhlého, prudkého a dynamického rozvoje požáru ve střešní konstrukci výrobní budovy (č. 221) byli všichni zasahující hasiči odvoláni z hasebního zásahu uvnitř budovy skladu odpadu, protože ten již byl neúčinný, nedostatečný a pro zasahující hasiče nesmírně riskantní. Směr šíření fronty požáru byl na severovýchod po střešních konstrukcí, mezistropním i vnitřním prostorem zasažených budov. Na úseku č. 2 vlivem nahromaděného plastového odpadu na nástupních plochách a příjezdové komunikaci byla velmi znesnadněna jakákoliv taktika zásahu. Zásah byl prováděn pouze v dýchacích přístrojích při minimální viditelnosti, velkém sálavém teplu a horkém toxickém kouři. V krátké době zde hrozilo fyzické vyčerpání, nebezpečí intoxikace, přehřátí, zasypání a zavalení nebo zřícení konstrukcí. I přes intenzivní nasazení zasahujících hasičů se nedařilo zastavit šíření požáru přes jednotlivé střechy přilehlých budov. Hlavní a rozhodující požární útok, který by zastavil šíření požáru, měl být na tomto úseku. Vzhledem ke ztíženým a kritickým podmínkám, které zde panovaly (přístupová cesta maximálně zúžena uskladněným materiálem po obou stranách), nebylo možné nasadit další výškovou techniku a požární útok byl veden pouze po venkovním uskladněném materiálu (2 proudy C 52).

VZ vydal rozkaz neustále hlídat směr a cesty šíření požáru, včas a rychle ustupovat, neriskovat zdraví a životy zasahujících hasičů. Požár se dále vlivem větru a odlétávajících hořících částeček rozšířil na budovu, ve které byla umístěna čerpadla hydrantové sítě. Hasičům se nepodařilo ani intenzivním nasazením budovu zachránit a čerpadla přestala pracovat (sousedila přímo ve směru šíření požáru).
VZ povolal na místo zásahu chemickou laboratoř HZS Moravskoslezského kraje Frenštát pod Radhoštěm (dále jen „CHL“) na měření zplodin a odběr vzorků. S ohledem na vývin hustého kouře rozhodl o informování veřejnosti o mimořádné události a vyhlásit formou chemické havárie varování před nebezpečím ze zplodin hoření (nevycházet ven, nevětrat, uzavřít okna…)

Po příjezdu další požární výškové techniky VZ zřídil úsek č. 3. Hlavní úkol - ochrana plynové kotelny, výrobní budovy Internacionál TRADE a PRODUCT, Unicentrum Plus, výrobních budov ze severozápadní strany (1 proud B 75 z AP 42, 1 proud B 75 AZ 30). Značné množství velkých hořlavých ohnivých částí bylo vyvrženo severozápadním větrem do vzdáleného okolí mimo areál závodu. Docházelo k zapalování vysušené trávy, požár se rozšířil i na nedaleký sousední statek ve směru šíření zplodin hoření. VZ na statku a okolí zřídil úsek č. 4, na němž hlavním úkolem bylo likvidovat znovu vznikající ohniska požáru mimo areál závodu. VZ po zvážení situace na místě zásahu a propadu střešních a stropních konstrukcí a nemožnosti účinného zásahu uvnitř budovy dal požadavek na aktivaci Letecké služby Policie ČR (dále jen „LS PČR“).

V 04.00 hodin začalo první zasedání rozšířeného štábu VZ, kde kromě zástupců HZS Zlínského kraje byli i zástupci města Chropyně, ORP Kroměříž, města Hulína, jednatelé fy. Remiva, zástupci Policie ČR (PČR) OŘ Kroměříž a zástupce Zlínského kraje. Bylo rozhodnuto o dalším vyrozumění a varování obyvatelstva, které bylo postupně vyhlášeno v sedmi obcích. Nebylo zatím přistoupeno k evakuaci obyvatelstva ve směru šíření toxických zplodin hoření. Mírný vítr vznášel hustý, černý kouř nad obydlenou oblast, tvořenou ulicemi Františkov a Hrad. Bylo rozhodnuto o uzavření silnic ve směru šíření zplodin hoření. Byl nařízen monitoring a měření kvality ovzduší ve směru šíření kouře (Františkov, Hrad), preventivně také na náměstí města Chropyně. Na místo požáru bylo dovezeno k okamžitému použití pěnidlo ze Základny logistiky Olomouc a další pěnidlo z HZS Jihomoravského kraje. VZ nařídil rozmístění pěnidla na jednotlivé úseky a jeho použití na tvorbu těžké pěny, která byla použita na zastavení fronty požáru a lokalizaci požáru přízemních skládek plastového materiálu podél budov a podél místní komunikace druhého úseku. Nasazení těžké pěny na hašení fronty požáru bylo účinné a zpomalilo rychlost postupu fronty požáru. Velký problém představovalo hašení do hloubky požáru (pro nedostupnost všech míst se nedařilo všechen materiál pokrýt vrstvou pěny, ze žádné strany s použitím výškové techniky nebylo možné plné pokrytí). Docházelo tak k opakovanému rozhořívání materiálu.

Hasiči se neustále potýkali s velmi silným a rychlým nástupem požáru, kdy výšlehy plamenů a výbuchy horkých plynů dosahovaly do výšky dvaceti metrů nad střechy budovy. V průběhu zásahu docházelo k pádům staticky narušených střešních konstrukcí, železných konstrukcí stropů a obvodových stěn. Z budov se nadále ozývaly série výbuchů a hasiči museli být neustále připraveni na možná nebezpečí. Pro předcházení fyzickému vyčerpání byly povolávány další síly a prostředky. Na základě potvrzeného požadavku o příletu vrtulníku LS PČR byla připravena vhodná lokalita pro jeho plnění a přistání na travnatém povrchu v jihovýchodní části areálu. V 06.15 hodin obdržel VZ zásadní informaci od zástupců čistírny odpadních vod. Ta již nestačila filtrovat a odbourávat velké množství pěnidel a smáčedel, která se postupně dostávala do kanalizační sítě. VZ nařídil všem úsekům ukončit hašení těžkou pěnou a používat k hašení jen minimum smáčedel, což výrazným způsobem vedlo k zabránění ekologické havárie a znečištění řeky Moravy.

Po směru šíření kouře probíhal monitoring zplodin hoření plynovým analyzátorem GDA 2 a detekčními trubičkami na nejběžnější průmyslové škodliviny, jejichž vznik se v kouři předpokládal (např. chlor, kyanovodík, chlorovodík, oxidy dusíku, oxid dusičitý, oxid siřičitý, sirovodík).

Evakuace obyvatel

V 07.00 hodin proběhlo druhé zasedání rozšířeného štábu VZ, na kterém bylo rozhodnuto zajistit v Kroměříži náhradní ubytování pro občany, které mělo pojmout až sto osob.

Po rozednění se do hasebních prací zapojil vrtulník LS PČR, který prováděl pravidelné shozy s 900 litrovým bambivakem. Plnicí stanoviště (úsek č. 5) plnilo bambivak sérií proudů vody a vrtulník se prakticky nezastavil v nalétávání nad místo požáru. VZ členil místo zásahu podle rozsahu mimořádné události a potřeb koordinace záchranných a likvidačních prací na vnější zónu pro uzavření místa zásahu (areál závodu) a nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu (nutnost pracovat v dýchacích přístrojích).

Na místo zásahu se dostavil ředitel odboru IZS a služeb HZS Zlínského kraje, který po seznámení se situací v 10.00 hodin převzal velení zásahu. Na zasedání rozšířeného štábu pak zhodnotil dosavadní průběh zásahu a opatření, včetně průběžných měření obsahu škodlivin v kouři, který směřoval na obydlené oblasti. Následně v 10.35 hodin rozhodl o úplné evakuaci ulic Františkov, Drahy a Hrad. Provedení evakuace bylo uloženo PČR a MěÚ Chropyně. Pro evakuaci a pro pohyb policistů a dalších zasahujících složek v zakouřeném prostředí bylo HZS Zlínského kraje zabezpečeno 50 ochranných masek s filtry a 380 respirátorů. Evakuace byla nařízena s ohledem na předpoklad dlouhodobého působení kouře na obyvatele, přičemž kouř obsahoval až šestinásobek tuhých prachových částic, než povolují limity, SO₂, CO₂, CO, fosgen, a předpokládal se výskyt aromatických uhlovodíků a jejich derivátů vznikajících při hoření polymerních hmot. Ze strany ORP Kroměříž byly pro evakuaci zabezpečeny autobusy. Evakuovaní lidé byli převezeni do evakuačního střediska Tělocvična v Chropyni, kde jim byly poskytnuty základní prostředky pro dočasný pobyt. Ve večerních hodinách byli evakuovaní přemístěni do ubytovacího zařízení v Kroměříži, které zajistila ORP Kroměříž včetně stravy a dalších potřebných prostředků. Evakuace proběhla pod řízením PČR. Zároveň VZ nařídil uzavření evakuovaných ulic a střežení evakuovaných objektů, což také zabezpečovala PČR. Doprava ze směru od Kroměříže a centra Chropyně byla odkloněna na zpevněnou pozemní komunikaci podél Zámeckého rybníku. Ulicemi byl povolen pohyb pouze záchranných složek a prostředků hromadné dopravy, které nebylo možné odklonit zpevněnou cestou kolem Zámeckého rybníku. Ve spolupráci s ORP Kroměříž a Městskou policií Kroměříž byli cestující v autobusech a vlacích směrem na Chropyni informováni o situaci. Na místo zásahu povoláni psychologové HZS Zlínského kraje a Olomouckého kraje a Psychosociální a intervenční tým HZS Olomouckého kraje na pomoc při evakuaci a k následné péči o evakuované.

Místo zásahu bylo přeorganizováno a rozděleno na sedm úseků (sektor hašení výrobní budovy - úseky č. 1 až 3, úsek č. 4 - hašení statku, úsek č. 5 - plnění vrtulníku, úsek č. 6 - plnění a doprava vody a úsek č. 7 - monitorování zplodin hoření a možného šíření požáru ve směru šíření kouře). Na místo zásahu se dostavil operační výjezd MV-GŘ HZS ČR, který monitoroval situaci na místě, odebral vzorky vody pro sledování kontaminace odpadní vody z místa požáru a zabezpečil další komunikaci s LS PČR. Zásah byl zaměřen na zamezení dalšího šíření ve směru na kotelnu a úpravnu vody a zásobník se síranem železitým, na nezasažené části objektu a uhašení ohně na statku.

V plném rozsahu (STAN) byl zřízen štáb velitele zásahu a bylo postaveno zázemí pro štáb VZ a zasahující hasiče.

V 17.00 hodin bylo na zasedání rozšířeného štábu VZ rozhodnuto pokračovat v evakuaci. Dále VZ požádal o vyslání dalších jednotek PO pro částečné odbourání kyvadlové dopravy vody a její nahrazení dálkovou dopravou vody, a to zejména na úseky č. 1 a č. 3.

K uhašení nejintenzivnějšího požáru na úseku č. 2 byla nasazena pěna, na úseku č. 1 přeskupena část sil a prostředků na hašení intenzivního ohniska na severní straně objektu (zjištěno z vrtulníku). Po dohodě s posádkou byl vrtulník poslán zpět na základnu do Brna (nalétaný limit hodin pro daný den a provedení 138 odhozů) s tím, že je předpoklad jeho povolání i následujícího dne. VZ požádal o povolání jednotek PO k vystřídání dosavadních zasahujících jednotek PO. Po dohodě s krajským řídícím důstojníkem byli povoláni i další příslušníci na vystřídání členů štábu VZ s tím, že střídání jednotek PO a štábu VZ bude prováděno pravidelně po 12 hodinách. Bylo dohodnuto, že na postu VZ se budou střídat velitelé stanic, kteří jsou předurčeni pro výkon funkce velícího důstojníka směny, členy štábu VZ budou denní příslušníci z celého úseku IZS a OPŘ doplnění o směnové příslušníky (zpravidla velitelé družstev).

Dne 9. dubna ve 02.20 hodin došlo ke zřícení konstrukcí na úseku č. 1 a částečně č. 2, následkem čehož došlo k celkovému vzplanutí a jednotky PO musely ustoupit i se zanecháním materiálu na místě zásahu, což vedlo ke škodám na věcných prostředcích a jejich ztrátám. S ohledem na přetrvávající nepříznivé meteorologické podmínky, předpověď počasí a situaci na místě zásahu, nebyla zrušena evakuace obyvatel z ulic nejvíce zasažených kouřem z požáru. Byla monitorována situace v nedaleké úpravně vody, která zachytávala vodu použitou k hašení do retenčních nádrží a hrozil odtok hasební vody přepadem do řeky. S ohledem na tuto situaci byl upraven rozsah hašení na jednotlivých úsecích. Po dobu zásahu probíhalo kontinuální měření zplodin hoření v okolí místa zásahu. Měření prováděla Krajská hygienická stanice a chemická laboratoř z Frenštátu pod Radhoštěm (CHL). Předběžné výsledky měření obou subjektů byly téměř totožné.

Likvidace požáru

Na místo zásahu byl povolán statik, který posoudil situaci narušených objektů a vydal doporučení pro zasahující hasiče s omezením míst, kde nedoporučil velký pohyb osob. Místo zásahu bylo rozděleno na čtyři úseky. Na úseku č. 1 (západní strana objektu) probíhalo hašení dvěma proudy C 52 na střeše budovy úpravny vody a hasila se část zřícené budovy fy. Remiva. Na střechu vedlejší budovy byly nataženy dva proudy B 75 k hašení propadlých konstrukcí střech. Do stejných míst byla shazována voda vrtulníkem. K monitoringu, dopravě hasičů a materiálu na střechu a k dokumentaci události bylo použita AP 42. S použitím dvou AZ se hasiči po zřícených konstrukcích dostali až na pozednici, což umožnilo dohašovat ohniska, která byla pod spadlými střešními plechy. Vybouráním zazděných oken v této části budovy se podařilo dostat do mezipatra zřícené budovy, kde byl ještě požár v plné síle a svým kouřem zahlcoval prostory celé budovy. Ten se podařilo zlikvidovat.

V odpoledních hodinách byl zlikvidován viditelný požár na úseku č. 1. Dále byl k zásahu povolán znovu TA CH, protože bylo podezření na únik síranu železitého nacházejícího se v zásobníku na střeše úpravny vody. Celkové množství chemikálie bylo přibližně 4 t. Po důkladném průzkumu a po konzultaci s obsluhou úpravny vody velitel úseku č. 1 rozhodl nepřečerpat uskladněnou látku do jiných nádob, protože zásobník byl dostatečně zajištěn proti možnému úniku nebezpečné kapaliny. Na úseku č. 2 (severní strana objektu) byl požár likvidován dvěma proudy C 52 za současného vyklízení naskladněného materiálu. Proudy byly nasazeny v 1. NP z vnější strany budovy. Po instalaci vodního monitoru a hadice B 75 byla likvidována ohniska požáru z AZ 30. Ten byl následně přesunut do prostoru elektrorozvodny k odstranění zbytků střešní konstrukce se střešní krytinou nad průchodem do elektrorozvodny. Zbylou část nezřícené střechy nebylo možné odstranit z důvodu pevného ukotvení střešní konstrukce do obvodového pláště budovy. Přístup z AZ 30 nebyl vhodný a s běžným ručním požárním příslušenstvím (trhací hák, bourací sekera...) střecha nebyla odstraněna. Na úseku č. 3 (jižní strana objektu) pokračovaly hasební práce dvěma proudy C 52 ze střechy haly a z prostoru 2. NP. Zároveň byla rozebírána část střechy za účelem uhašení dalších ohnisek hoření. Po dalším přeskupení byly nasazeny dvě přenosné lafetové proudnice. Posléze bylo hašení z prostoru 2. NP omezeno a po natažení vedení k nízké obslužné jednopodlažní budově bylo započato s dodávkou hasiva z přenosné lafety ze střechy této budovy.

Na úseku č. 4 probíhalo plnění hasebních látek do vrtulníku LS PČR, který tento den provedl 115 odhozů.

Po večerním střídání jednotek PO pokračovalo v nočních hodinách dohašování ohnisek a rozebírání konstrukcí. Na místo povolán Záchranný útvar HZS ČR („dále jen ZÚ HZS ČR“) s požadovaným příjezdem průzkumné skupiny v nedělních ranních hodinách.

Dne 10. dubna pokračovalo rozebírání konstrukcí a dohašování ohnisek a probíhalo další měření škodlivin v ovzduší. Pro zajištění činnosti elektrorozvodny pro napájení plynové kotelny pro zásobování města teplou vodou byly podepřeny stropy s použitím výbavy technického kontejneru. Na místo zásahu se dostavila průzkumná skupina ZÚ HZS ČR. Pro ZÚ HZS ČR byl zřízen samostatný úsek, na kterém probíhalo rozebírání staticky narušených konstrukcí a odhrabování zavalených ohnisek požáru s velkým vývinem kouře z pod trosek.

Po posouzení situace na místě zásahu a na základě výsledků měření škodlivin v ovzduší VZ rozhodl v 17.00 hodin o ukončení evakuace obyvatelstva.

Po večerním střídání zasahujících jednotek PO byla ukončena činnost ZÚ HZS ČR. Následně byla provedena optimalizace sil a prostředků a jejich částečné přeskupení, odstraněna kyvadlová a zřízena dálková doprava vody ve prospěch obou úseků.

Dne 11. dubna pokračovaly hasební práce spojené s rozebíráním zřícených konstrukcí a neustálým měřením koncentrací látek v kouři. Postupně byly jednotky PO posílány zpět na své základny. V 17.00 hodin bylo na zasedání rozšířeného štábu VZ rozhodnuto odstranit uzávěry komunikace kolem areálu fy. Remiva. Členové štábu byli obeznámeni s výsledky měření, které byly v normě a nevykazovaly žádné nebezpečné koncentrace. VZ oznámil, že další hasební práce nemají žádný efekt, pokud nedojde k rozebírání sutin a tím k lepšímu přístupu k jednotlivým doutnajícím ohniskům. Z toho důvodu prováděl všechny úkony k předání místa zásahu jednateli fy. Remiva. Dále nařídil místo požáru pokrýt těžkou pěnou. Jednatel fy. Remiva byl obeznámen se situací, upozorněn na jednotlivá zavalená ohniska a bylo mu nařízeno, aby si zajistil požární dohled jednotkou PO - majitel zvolil místní jednotku SDH města Chropyně. Všechna upozornění a nařízení byla sepsána do protokolu o předání místa zásahu.

Dne 11. dubna v 18.25 hodin bylo místo zásahu předáno jednateli fy. Remiva a všechny jednotky PO odjely na své základny. Až do 19. dubna do 12.13 hodin byly prováděny likvidační práce za úhradu jednotkou SDH města Chropyně (dohašovací práce při odstraňování trosek).

Celkově při zásahu ve dnech 8. až 11. dubna bylo spotřebováno 6350 m³ vody, 38 m³ pěnidla, 11 m³ nafty, 1 m³ benzinu. Zásahu se zúčastnilo 73 jednotek PO (13 jednotek HZS krajů – Zlínského, Olomouckého a Jihomoravského, 3 jednotky HZS podniků, 57 jednotek SDH obcí) a 567 hasičů.

Požár zasáhl plochu o rozloze 12 250 m², v době největšího rozvoje požáru bylo nasazeno 10 proudů C 52, 2 lafetové proudnice (monitory) a 3 proudy B 75 s celkovým výkonem 10 600 l .min^-1 vody.

Příčina vzniku požáru

Příčina vzniku požáru, který způsobil předběžně vyčíslenou škodu ve výši 270 milionů korun, nebyla zatím stanovena.

Poznatky ze zásahu

Negativa

→ po dobu zásahu nebyly k dispozici žádné ucelené podklady od budovy, ve které hořelo, ani podklady o rozvodech inženýrských sítí.
→ neukázněnost některých členů jednotek SDH obcí:
    ►nepoužívání dýchacích přístrojů při pohybu v kouři
    ►příliš rychlá jízda při kyvadlové dopravě vody
    ►podceňování nebezpečí zřícení konstrukcí (snaha o vstupování do objektu i přes zákaz VZ),
→ nadměrné množství materiálu na recyklaci vně i uvnitř budovy,
→ vícepodlažní budova s technologickými prostupy v konstrukci,
→ rychlý rozvoj požáru plastů (tečení hořícího polyetylenu a polypropylenu a rychlé šíření požáru do dalších prostor a podlaží),
→ při hašení se tvořila pevná krusta na hořlavém materiálu,
→ ohrožení ČOV a možnost znečištění vodoteče vodou z místa požáru,
→ velmi vysoká teplota v pásmu hoření, destrukce konstrukcí,
→ vývin jedovatých zplodin hoření (fosgen, CO, aromatické uhlovodíky, pevné částice),
→ neustávající silný vítr,
→ nutnost střídání velkého množství zasahujících jednotek PO při současném požadavku zajištění zásahu při souběžných mimořádných událostech.

Pozitiva

→ vysoké nasazení zasahujících hasičů často až na hranici jejich sil,
→ výborná spolupráce s PČR při evakuaci, střežení objektů, uzávěře místa zásahu,
→ spolupráce CHL, opěrného bodu HZS Zlínského kraje a Krajské hygienické stanice Zlín při monitoringu látek,
→ nasazení řídícího důstojníka HZS Olomouckého kraje k organizaci nasazení jednotek PO z Olomouckého kraje,
→ nasazení osádky vrtulníku PČR (253 odhozů),
→ dostupnost vody pro hašení (rybník vzdálený přibližně 200 m),
→ rychlá doprava pěnidla na místo zásahu ze Základny logistiky Olomouc a z HZS Jihomoravského kraje,
→ činnost příslušníků KOPIS i přes enormní zatížení a souběžné události,
→ výborná spolupráce se starostou a místostarostkou Chropyně a ORP Kroměříž.

Závěr patří poděkování všem zasahujícím hasičům, policistům, strážníkům, jako i zaměstnancům státní správy a územní samosprávy za jejich obětavost a enormní nasazení, bez něhož by nebylo možné událost takového rozsahu zvládnout.

plk. Ing. Zdeněk OTRUSINA, plk. Ing. Pavel DEKRET, kpt. Ing. Libor NETOPIL, foto mjr. Mgr. Bc. Ivo MITÁČEK, HZS Zlínského kraje

Tento příspěvek je aktualizací a doplněním přednášky, která byla prezentována na konferenci Pyromeeting 2011 v Brně, zabývající se různými aspekty chemické bezpečnosti [1].

Odlišné přístupy ke způsobu zacházení

Z hlediska bezpečnosti zacházení s chemickými látkami je zásadní přesná identifikace látek a následná správná klasifikace z hlediska různého typu nebezpečí. Právě u klasifikace chemických látek dochází v poslední době k velikým změnám.

Svět jakoby se stále zmenšoval, obchod se stále více globalizuje. To si nezbytně vyžaduje sjednocení způsobů zacházení s chemickými látkami, ke kterým je v různých částech světa různý pohled. Malým příkladem je 3-chloranilín (registrační číslo v systému Chemical Abstracts CAS: 108-42-9, EINECS (číslo ES): 203-581-0, indexové číslo 612-010-00-8), který je v Evropské unii hodnocen jako zdraví škodlivý, stejně jako např. v Austrálii nebo v Thajsku. Odlišný přístup je znám z Nového Zélandu s označením nebezpečný. Přísnější podmínky jsou pro stejnou látku vyžadovány v USA, Kanadě nebo Japonsku s klasifikací téže látky jako toxický. Naopak klasifikační kritéria v Indii vedou ke klasifikaci netoxický – a ještě větší stát, jakým je Čína, si dovolí hodnotit stejnou látku charakteristikou není nebezpečný. Proto již před 12 lety začali odborníci z OSN vytvářet systém GHS (Globally Harmonised System of Classification and Labelling of Chemicals), jehož cílem je sjednocení přístupu k chemickým látkám a směsím v závislosti na jejich nebezpečných vlastnostech [2].

Legislativa

Systém GHS nemá právní závaznost, je doporučen k převzetí do legislativy jednotlivých zemí. Některé země ho převzaly beze změn (např. Japonsko, Austrálie), v Evropské unii přebíráme jeho část, která je dále doplňována. Bylo vydáno Nařízení 1272/2008/EC, které je známé pod zkratkou CLP (Classification, Labelling and Packaging of Substances and Mixtures). Nová klasifikace látek spolu s označováním podle CLP začala být uplatňována od 1. prosince 2010, navrženo bylo poměrně dlouhé přechodné období v letech 2010 až 2015. Dosud byla klasifikace, označování a balení nebezpečných látek v EU upravena Směrnicí 67/548/EHS (DSD) a směsí (přípravků) Směrnicí 1999/45/ES (DPD). Informace o látkách nebo směsích (přípravcích) se předávají prostřednictvím bezpečnostního listu.

Úprava klasifikace a označování

Nařízení CLP ukládá postupnou úpravu klasifikace a označování látek a směsí vyráběných nebo dovážených na území EU. Rozšiřuje se počet tříd nebezpečnosti, mění se limity a postup při klasifikaci směsí. Obecně dochází k přiblížení k dopravní klasifikaci (ADR). Existující seznam závazně klasifikovaných látek zůstává zachován, nyní je označován jako seznam harmonizovaných klasifikací.

Zavádějí se dvě tzv. „signální slova“, a to NEBEZPEČÍ a VAROVÁNÍ – volba podle stupně nebezpečí. Dosud používané R-věty (údaje o nebezpečnosti) jsou postupně nahrazovány tzv. H-větami (Hazard Statement), kterých je více, než dosavadních R-vět, často jsou jim podobné, ale nejsou stejné. Dosud používané S-věty (pokyny pro bezpečné nakládání) jsou postupně nahrazovány tzv. P-větami (Precautionary Statement), pro které platí totéž, co pro H-věty.

Ke klasifikaci látek a zjištění jejich vlastností existují různé podklady a informační zdroje, které lze v zásadě rozdělit do tří skupin:
→ informační zdroje v přímé vazbě na legislativu a legislativní opatření,
→ faktografické databáze vlastností látek,
→ terciární zdroje sjednocující různé typy informací.

Prvním krokem při určování klasifikace a zjišťování vlastností chemických látek je jejich co nejpřesnější identifikace. K tomu nejlépe slouží systém identifikace látek americké Chemical Abstracts Service, a přidělování tzv. CAS Numbers, registračních čísel CAS, která jsou běžně využívána v nejrůznějších informačních systémech a také v legislativních opatřeních. Aktuální a průběžně doplňovaná informace je k dispozici v databázi REGISTRY. Uplatňuje a doporučuje se heslo „REGISTRY FIRST“, tj. pokud hledáme informace o konkrétní chemické látce, vždy začněme v databázi REGISTRY. Rychlost přidělování CAS-Numbers nově popsaným látkám je závratná. Ke dni 20. července 2011 (12:24:00 SELČ) bylo v systému identifikováno více než 61 milionů organických a anorganických chemických látek a více než 62 milionů biosekvencí.

Aktuální údaj se stále mění. Stav ke dni 20. července 2011, 12:24:00 SELČ: 61 396 582 organických a anorganických látek, 62 982 759 biosekvencí.
O rychlosti přidělování čísel svědčí i pohled do minulosti, např. 15. dubna 2011 ráno byl stav 58 381 044, za tři měsíce byl tedy přírůstek více než tři miliony nově identifikovaných látek! Biosekvencí za stejnou dobu přibylo „jen“ necelých 300 tisíc.

Dne 3. prosince 2008 byl stav 40,5 milionů organických a anorganických látek, resp. 60,5 milionů biosekvencí. O rok později, 7. prosince 2009, byl stav již 51,3 milionů organických a anorganických látek a 61,4 milionů biosekvencí. Uvedená čísla vypovídají, že tempo se přece jen zpomaluje (ale zůstává stále rychlé), a že „chemici“ brzy biosekvence překonají. Při identifikaci je nutné dávat pozor např. na hydratované formy (mají vlastní registrační číslo CAS), nebo na některé směsi. Nejaktuálnějším registračním číslem CAS dne 20. července 2011 po poledni bylo: 1313178-05-0.

Využití informačních systémů

Pokud máme správně identifikovanou a ověřenou látku, můžeme s registračním číslem CAS vstoupit do nejrůznějších informačních systémů. Stále více údajů nejen o registrovaných látkách je k dispozici na stránkách Evropské agentury ECHA na adrese: http://echa.europa.eu.

Informace v přímé vazbě na evropskou legislativu jsou rovněž k dispozici např. na stránkách Evropské komise prostřednictvím Joint Research Centre (Institute for Health and Consumer Production): http://ecb.jrc.ec.europa.eu.

Kromě základních informací o klasifikaci a značení látek poskytují uvedené stránky také další doplňující informace o chemických látkách, jak je uvedeno v následujícím přehledu:
→ Classification & Labelling/CLP-GHS information can be found at: ESIS: CLP/GHS,
→ Classification & Labelling/Legislation information can be found at: ECHA: Classification Legislation,
→ Existing Chemicals information can be found at: ESIS: EINECS, HPV-LPV, IUCLID DS, ORATS,
→ IUCLID information can be found at: IUCLID 5,
→ New Chemicals information can be found at: ESIS: ELINCS, NLP,
→ REACH information can be found at: ECHA: About REACH,
→ REACH-IT & Informatics information can be found at: ECHA: REACH-IT,
→ Testing Methods information can be found at: IHCP: Test Method Regulation.

Ovšem regulovaných, závazně klasifikovaných, resp. harmonizovaných látek není nekonečný počet. Proto velmi často narazíme na látky, které podrobné údaje na stránkách Evropské komise nemají. Příkladem je již dříve vzpomínaný 3-chloranilín (CAS 108-42-9, EINECS 203-581-0, indexové číslo 612-010-00-8), u něhož se dozvíme jen číslo EINECS a doporučení pro zařazení do některé ze skupinových indexových klasifikací.

K nalezení konkrétních číselných údajů lze v podobných případech využít např. databází sítě STN International, které si drží dominantní postavení na trhu s informacemi o chemických a farmaceutických látkách.

Rovněž z hlediska vyhledávání vlastností látek je vhodné začít s databází REGISTRY, která umožní jednak spolehlivou identifikaci látky a její ověření, ale obsahuje též velké množství číselných údajů o vlastnostech látek a výskytu látky v dalších databázích světové sítě STN International, a v neposlední řadě není drahá.

Mimořádně obsáhlým zdrojem informací je databáze bezpečnostních listů americké MDL Information Systems, USA, označená MSDS-OHS. V klasické struktuře bezpečnostního listu obsahuje mnoho důležitých informací pro více než 60 tisíc látek, většinou kompilací z různých zdrojů, někdy i poměrně unikátních.

Podrobné číselné údaje o toxicitě látek, včetně odkazu na původní zdroje, obsahuje databáze RTECS (Register of Toxic Effects of Chemical Substances) americké Symyx Technologies, Inc., rovněž v síti STN International.

Podrobnou informaci o více než 280 tisících látek, které jsou ve světě (včetně Evropy) nějakým způsobem regulovány, přináší databáze CHEMLIST, podobně jako databáze REGISTRY z produkce americké Chemical Abstracts Service.

Unikátním zdrojem informací o organických chemických látkách je databáze REAXYSFILE (dříve Beilstein Online) společnosti Elsevier Information Systems GmbH, která pokrývá obrovské množství informaci od roku 1771 pro více než 10,5 milionů látek, protože navazuje na historický Beilstein’s Handbuch der organischen Chemie.

Souhrnným způsobem zpracovávají informace databáze nebezpečných látek, které zahrnují jak informace vycházející z legislativních předpisů, tak i číselné údaje o vlastnostech látek. Čtvrtletní aktualizaci, která se vždy snaží respektovat změny, které vycházejí především z EU, zahrnuje již téměř dvacetiletá databáze firmy Medistyl, s.r.o., distribuovaná pod označením MEDIS-ALARM, v letošním roce ve verzi MEDIS-ALARM 111, jejíž úvodní stránka je na ukázku uvedena.

Ve spolupráci společností Medistyl, s.r.o. a DEKRA Automobil, a.s. má již desetiletou tradici softwarový produkt ADRem, zaměřený prioritně na přepravu nebezpečných látek, především po silnici. Aktuální verze má označení ADRem 2011.

Asi není v dnešní době rozvinutého internetu a dalších služeb nutné nikoho přesvědčovat, že informací různého druhu je dostatek. Problém je spíše dostat se v tom množství rychle k aktuálním, úzce specifikovaným datům. Výše uvedené zdroje tomu mohou účinně napomoci.

 

 

Literatura

[1] Horký, J.: Informační zdroje o vlastnostech chemických látek a související aktuální legislativě. Konference Pyromeeting, Brno, 13. května 2011.
[2] Martynek, J., Horký, J., Lachnitt, J.: Aktuální požadavky chemické legislativy aneb Změna je život. Chemagazín, 2011, XX, č. 3, s. 20-21.

 Ing. Jaroslav HORKÝ, Medistyl, s.r.o., Středoevropské informační středisko, Praha
 

V České republice je krizové řízení definováno jako souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Orgány krizového řízení lze dělit na orgány krizového řízení s celostátní působností a orgány krizového řízení s územní působností. Mezi orgány krizového řízení s celostátní působností patří kromě vlády jednotlivá ministerstva a jiné ústřední správní úřady, které zajišťují v oblasti své působnosti připravenost na řešení krizových situací. V této souvislosti jsou v příspěvku uvedeny odpovědi na několik nejčastěji kladených otázek týkajících se krizového řízení u Ministerstva vnitra a jeho organizačních součástí.

Jaká je působnost Ministerstva vnitra v oblasti krizového řízení?

Působnost a pravomoci Ministerstva vnitra v oblasti krizového řízení jsou upraveny zvláštními právními předpisy, zejména však zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. V něm je Ministerstvu vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení stanoveno:
→ sjednocovat postupy v oblasti krizového řízení,
→ organizovat instruktáže a školení a podílet se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců orgánů krizového řízení,
→ provádět kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádět kontrolu krizových plánů krajů,
→ v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vést ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob,
→ navrhovat průřezová kritéria pro určování prvků kritické infrastruktury,
→ zpracovat a předložit vládě seznam, který je podkladem pro určení prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu,
→ plnit úkoly v oblasti kritické infrastruktury vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, zabezpečovat mezinárodní výměnu informací v této oblasti, plnit funkci kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a podávat Evropské komisi zprávy o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v této oblasti,
→ každoročně informovat Evropskou komisi o počtu prvků evropské kritické infrastruktury podle odvětví a o počtu členských států Evropské unie, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,
→ každé dva roky předkládat Evropské komisi souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozbách a rizicích zjištěných v jednotlivých odvětvích evropské kritické infrastruktury,
→ zpracovávat ve spolupráci s dotčenými ministerstvy a ústředními správními úřady plán cvičení orgánů krizového řízení a předkládat jej k projednání a schválení Bezpečnostní radě státu,
→ předávat ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje vyžadované, shromažďované a evidované za účelem přípravy na krizové situace hasičskými záchrannými sbory krajů, pokud jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů,
→ v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinovat další úkoly.

Ministerstvo vnitra odpovídá v rámci své působnosti za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie České republiky, a v neposlední řadě také řeší rozpory v oblasti krizového řízení.

Jak je upravena organizace krizového řízení v rámci ministerstva?

Organizace krizového řízení je v rámci rezortu upravena organizačním řádem ministerstva, vydaným a aktualizovaným v příslušných interních aktech řízení (nařízení Ministerstva vnitra). V něm je blíže upraveno plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie ČR, organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací zřízených ministerstvem k plnění úkolů v oboru jeho působnosti za krizových situací a při přípravě na jejich řešení. Náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost odpovídá ministrovi vnitra za koordinaci plnění úkolů a činností Policie ČR, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (GŘ HZS ČR) a příslušných útvarů ministerstva. V rámci krizového řízení u ministerstva pak odpovídá za koordinaci plnění úkolů souvisejících s přípravou ministerstva na krizové stavy a jejich řešení a v rámci působnosti ministerstva odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem, a k tomu určuje postupy Policie ČR. Generální ředitel HZS ČR pak odpovídá za koordinaci plnění všech ostatních úkolů v rámci působnosti Ministerstva vnitra v oblasti krizového řízení, mimo oblast vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. V souladu s ustanovením § 9 odst. 2 písm. a) krizového zákona je v rámci ministerstva zřízeno pracoviště krizového řízení, jehož úlohu plní:
→ odbor bezpečnostní politiky,
→ organizační článek GŘ HZS ČR určený generálním ředitelem a
→ organizační článek Policejního prezidia určený policejním prezidentem.

Způsob koordinace plnění úkolů souvisejících s přípravou ministerstva na krizové stavy a jejich řešení znázorňuje schéma.

Schéma

Podle aktuálně platného organizačního řádu Ministerstva vnitra řeší GŘ HZS ČR v oblasti krizového řízení tyto úkoly a opatření:
→ řízení výkonu státní správy orgánů krajů a orgánů obcí ve věcech havarijního plánování,
→ sjednocování postupů státní správy v oblasti krizového řízení, s výjimkou krizových situací ohrožujících veřejný pořádek a bezpečnost,
→ koordinování činnosti při budování a provozování informačních systémů krizového řízení,
→ organizování instruktáží, školení a podílení se na přípravě zaměstnanců orgánů krizového řízení k získávání zvláštní odborné způsobilosti, s výjimkou krizových situací ohrožujících veřejný pořádek a bezpečnost,
→ provádění kontrol zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy provádění kontrol krizových plánů krajů, s výjimkou krizových situací ohrožujících vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek,
→ zabezpečování hospodářských opatření pro krizové stavy v působnosti HZS ČR,
zabezpečování úkolů týkajících se havarijního plánování a připravenosti GŘ HZS ČR na všechny druhy krizových stavů včetně válečného stavu,
→ vedení ústřední evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu,
→ zpracování plánu cvičení orgánů krizového řízení ve spolupráci s ostatními ministerstvy a jinými ústředními správními úřady,
→ předávání údajů podle § 15 odst. 3 krizového zákona ministerstvům a jiným ústředním správním orgánům na jejich žádost,
→ plnění úkolů v oblasti kritické infrastruktury; za tímto účelem GŘ HZS ČR vyžaduje součinnost ostatních útvarů ministerstva,
→ navrhování průřezových kritérií a odvětvových kritérií pro určení prvku kritické infrastruktury v odvětvích nouzové služby a veřejná správa,
→ řešení rozporů v oblasti krizového řízení, s výjimkou oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku,
→ zabezpečování výzkumu a vývoje v oblasti krizového řízení.

Dále je třeba zmínit úzkou provázanost oblasti krizového řízení na úkoly a opatření plněné GŘ HZS ČR v oblasti civilního nouzového plánování a v oblasti ochrany obyvatelstva.

Odbor bezpečnostní politiky ministerstva plní podle organizačního řádu v oblasti krizového řízení zejména tyto úkoly a opatření:
→ výkon státní správy na úseku zajištění připravenosti na řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a jejich řešení; k tomu mimo jiné určuje a kontroluje postupy Policie ČR,
→ zabezpečení koordinace plnění úkolů spojených s přípravou ministerstva na krizové situace a jejich řešením (související s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem),
→ řízení přípravy ministerstva k obraně státu,
→ zabezpečení koordinace úkolů ministerstva v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy,
→ zajištění činnosti informačního a situačního centra ministerstva,
→ podílení se na plnění úkolů spadajících do působnosti odboru v oblasti ochrany kritické infrastruktury.

Kdo odpovídá za zpracování krizového plánu ministerstva?

Za zpracování Krizového plánu Ministerstva vnitra, obsahujícího souhrn opatření a postupů k řešení krizových situací, odpovídá odbor bezpečnostní politiky. Povinnost ministerstva zpracovat krizový plán je uložena ustanovením § 9 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Zpracování podkladů pro krizový plán zajišťují krizová pracoviště útvarů ministerstva, GŘ HZS ČR a Policejního prezidia podle pokynů odboru bezpečnostní politiky. Krizový plán schvaluje ministr vnitra. Aktualizace krizového plánu včetně stavu přípravy útvarů k jeho plnění se provádí v pravidelných tříletých cyklech ode dne jeho schválení a dále podle potřeby. Přílohové části krizového plánu, s výjimkou typových plánů, se aktualizují průběžně. Průběžnou aktualizaci přílohové části krizového plánu opět organizuje odbor bezpečnostní politiky a schvaluje náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost. Krizová pracoviště útvarů ministerstva, GŘ HZS ČR a Policejního prezidia následně zabezpečují rozpracování krizového plánu podle předmětu své činnosti. V následujícím období bude zpracovaný krizový plán ministerstva uveden z hlediska členění a obsahu do souladu s příslušnými ustanoveními novelizovaného nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení některých ustanovení krizového zákona.

Jak je zajištěna akceschopnost ministerstva při hrozbě vzniku krizové situace nebo po vyhlášení krizového stavu?

Pro zajištění akceschopnosti, připravenosti a ochrany ministerstva, Policie ČR, HZS ČR a organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací zřízených ministerstvem k plnění úkolů v oboru jeho působnosti při vzniku hrozby krizové situace, za krizové situace a při obraně státu byl pokynem ministra vnitra č. 61 z 21. listopadu 2010 vydán Plán akceschopnosti Ministerstva vnitra, který je přílohovou částí krizového plánu. K zabezpečení kontinuity činnosti ministerstva při vzniku hrozby krizové situace, za krizové situace, při obraně státu a pro zajištění ochrany jeho zaměstnanců mohou být podle závažnosti ohrožení vyhlášeny čtyři stupně akceschopnosti (stupeň „A“ až stupeň „D“). Jednotlivé stupně vyhlašuje ministr vnitra, po jejich vyhlášení jsou realizována předem stanovená opatření a úkoly podle výše uvedeného pokynu ministra vnitra. K seznámení s úkoly, přijatými opatřeními a praktickému procvičení jednotlivých činností po vyhlášení jednotlivých stupňů akceschopnosti jsou pro vedoucí zaměstnance, pracoviště krizového řízení a určené zaměstnance prováděny metodické nácviky činnosti. Za přípravu a provedení nácviků v rámci ministerstva odpovídá odbor bezpečnostní politiky. Za přípravu a provedení dílčích nácviků v rámci útvarů pak zodpovídají jejich vedoucí zaměstnanci. K provedení metodického nácviku v rámci ministerstva se zpracovává plán provedení schvalovaný ministrem vnitra. Nácvik je prováděn minimálně jedenkrát v roce. Rezortní plán akceschopnosti také slouží jako podkladový materiál pro zpracování dílčích plánů akceschopnosti, bezpečnostní ochrany objektů ministerstva a organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací zřízených k plnění úkolů v oboru jeho působnosti. Za sladění dílčích plánů akceschopnosti Policie ČR, HZS ČR a útvarů ministerstva s Plánem akceschopnosti Ministerstva vnitra odpovídá první náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost, kterému je uloženo i zabezpečení rozpracování plánu akceschopnosti do dokumentace bezpečnostní ochrany objektů ministerstva.

Jak je zajištěno operativní řízení ministerstva při hrozbě vzniku krizové situace nebo po vyhlášení krizového stavu?

K zajištění operativního řízení ministerstva a koordinace činnosti útvarů ministerstva, Policie ČR a HZS ČR při hrozbě vzniku krizové situace nebo po vyhlášení krizového stavu má ministr vnitra zřízen krizový štáb jako svůj pracovní orgán (pokyn ministra vnitra č. 7 ze dne 11. ledna 2010). Přílohou pokynu je statut a jednací řád krizového štábu ministra vnitra. Jednání krizového štábu řídí ministr vnitra, v případě jeho nepřítomnosti řídí jednání krizového štábu náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost. Členy krizového štábu jsou jmenováni:
→ náměstci ministra vnitra,
→ policejní prezident,
→ generální ředitel HZS ČR,
→ ředitel kabinetu ministra vnitra,
→ ředitel odboru bezpečnostní politiky,
→ ředitel odboru azylové a migrační politiky,
→ ředitel bezpečnostního odboru,
→ ředitel odboru legislativy a koordinace předpisů a
→ ředitel odboru tisku a public relations.

Krizový štáb ministra vnitra plní zejména tyto úkoly:
→ analyzuje vývoj situace, identifikuje zdroje a důsledky možných ohrožení,
→ vyhodnocuje dosud přijatá opatření k řešení situace,
→ připravuje návrhy k řešení situace,
→ spolupracuje na řešení situace podle potřeby s krizovým štábem policejního prezidenta a štábem GŘ HZS ČR, přitom je oprávněn vyžadovat od nich nezbytné podklady, informace a hlášení,
→ koordinuje na základě závěrů z jednání činnost jednotlivých útvarů ministerstva, Policie ČR a HZS ČR,
→ projednává situační, průběžné a závěrečné zprávy o řešení situace,
→ připravuje podklady pro ministra vnitra určené k projednání ve vládě nebo Bezpečnostní radě státu a dokumenty, které si vyžádá vláda, prezident republiky nebo Parlament České republiky,
→ projednává závěrečnou zprávu o ho­d­no­cení situace.

Úlohu sekretariátu krizového štábu plní odbor bezpečnostní politiky. V případě hrozby krizové situace nebo po vyhlášení krizového stavu v souvislosti s živelními pohromami, katastrofami, požáry, průmyslovými haváriemi nebo nehodami velkého rozsahu a při mimořádných událostech přesahujících státní hranice České republiky, kdy je nutná koordinace záchranných a likvidačních prací nad rámec příhraničních styků, plní úlohu sekretariátu krizového štábu organizační článek GŘ HZS ČR určený generálním ředitelem. Vedoucí určeného organizačního článku GŘ HZS ČR je současně vedoucím sekretariátu krizového štábu.

Jak je zajištěna v rámci ministerstva koordinace plnění úkolů v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy?

Pokud jde o oblast hospodářských opatření pro krizové stavy, zajišťuje Ministerstvo vnitra plnění úkolů v okruhu své působnosti podle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle prováděcích předpisů k tomuto zákonu. Za účelem rozpracování systému hospodářských opatření pro krizové stavy (HOPKS) byla v podmínkách ministerstva zpracována Koncepce Ministerstva vnitra v oblasti zajišťování hospodářských opatření pro krizové stavy a za účelem stanovení úkolů jednotlivých útvarů v systému HOPKS bylo vydáno příslušné nařízení Ministerstva vnitra. Za koordinaci přípravy a přijetí HOPKS v mezích stanovené působnosti ministerstvu odpovídá náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost. Odbor bezpečnostní politiky pak plní úlohu této koordinace. K tomu zejména:
→ zpracovává návrhy interních aktů řízení a jejich aktualizace,
→ zpracovává koncepci a aktualizuje ji,
→ organizuje a koordinuje přípravu HOPKS včetně poskytování metodické pomoci útvarům ministerstva,
→ koordinuje kontrolu přípravy a účinnosti HOPKS u právnických osob a podnikajících fyzických osob zajišťujících nezbytné dodávky pro ministerstvo a Policii ČR a poskytuje těmto osobám potřebné informace,
→ vyžaduje od útvarů informace o stavu plnění úkolů v oblasti HOPKS a kontroluje plnění těchto úkolů,
→ zpracovává hlavní zaměření činnosti ministerstva v oblasti HOPKS na daný kalendářní rok, kterým se stanoví úkoly pro určené útvary a lhůty ke splnění těchto úkolů,
→ při realizaci výše uvedených úkolů posuzuje oprávněnost požadavků, vyžaduje potřebné podklady a spolupracuje s ostatními útvary,
→ shromažďuje, zpracovává a náměstkovi pro vnitřní bezpečnost předkládá návrhy požadavků útvarů na výstavbu nových objektů infrastruktury k zajištění HOPKS, jejichž výstavba má být hrazena z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv a jejichž potřeba vyplynula z krizového plánu.

Generální ředitel HZS ČR odpovídá za koordinaci přípravy a přijetí HOPKS v rámci HZS ČR. K tomu zejména:
→ zabezpečuje rozpracování systému hospodářských opatření pro krizové stavy do podmínek HZS ČR,
→ vytváří podmínky pro organizaci a zajištění plnění úkolů v oblasti HOPKS v rámci HZS ČR,
→ schvaluje použití státních hmotných rezerv, které byly vytvořeny pro potřeby HZS ČR.

Policejní prezident odpovídá za koordinaci přípravy a přijetí HOPKS v rámci Policie ČR. K tomu zejména:
→ zabezpečuje rozpracování systému HOPKS do podmínek Policie ČR,
→ vytváří podmínky pro organizaci a zajištění plnění úkolů v oblasti HOPKS v rámci Policie ČR,
→ schvaluje použití státních hmotných rezerv, které byly vytvořeny pro potřeby Policie ČR.

Hlavními výstupy systému HOPKS v rámci působnosti ministerstva jsou plán nezbytných dodávek a plán hospodářské mobilizace, které tvoří přílohovou část krizového plánu.

Kdo realizuje v rámci ministerstva vzdělávání státních a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech v oblasti krizového řízení?

Organice instruktáží a školení a podíl na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti je dle organizačního řádu ministerstva předmětem činnosti GŘ HZS ČR. V rámci GŘ HZS ČR tuto činnost zabezpečuje a realizuje oddělení instruktáží a školení odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Odbor bezpečnostní politiky spolu s Policejním prezidiem se na této přípravě a organizaci podílí. K systémovému řešení přípravy osob, stanovení cílových skupin, stanovení způsobů a zásad pro zpracování rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé cílové skupiny, vytvoření podmínek k získávání a prohlubování kvalifikace a její zvyšování pak pracoviště GŘ HZS ČR zpracovává a zabezpečuje realizaci Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení. Pro řešení otázek spojených s problematikou koordinace procesu vzdělávání v krizovém řízení je zřízena stálá mezirezortní pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a Správy státních hmotných rezerv, která je pracovním a poradním orgánem Výboru pro civilní nouzové plánování. Systém vzdělávání na ministerstvu pak vychází z výše uvedené koncepce a je realizován pro vedoucí pracovníky útvarů ministerstva a další odborníky vykonávající funkce krizových pracovišť. Organizaci jednotlivých kurzů zabezpečuje odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HZS ČR, společně s odborem bezpečnostní politiky a ve spolupráci s dalšími dotčenými odbory, vzdělávacími zařízeními a případně s dalšími přizvanými experty na danou problematiku.

Jak se ministerstvo zapojuje do cvičení orgánů krizového řízení v rámci ČR, EU a NATO?

Ministerstvo vnitra se aktivně zapojuje do mezinárodních cvičení orgánů krizového řízení organizované NATO a EU, připravuje cvičení orgánů krizového řízení pro řešení nevojenských krizových situací v rámci ČR a účastní se cvičení s celorepublikovou působností připravovaných jednotlivými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady. Např. v roce 2010 se Ministerstvo vnitra podílelo na přípravě a provedení společného mezinárodního cvičení orgánů krizového řízení NATO a EU s názvem „CMX/CME 2010“, jehož námětem bylo řešení situace vzniklé v důsledku etnického konfliktu v krizové oblasti při vzájemné interakci NATO a EU. Organizace a řízení cvičení bylo v gesci Ministerstva obrany.

Mezirezortním štábním cvičením orgánů krizového řízení v rámci ČR s účastí výkonných prvků bylo cvičení „KRIZE 2010“, jehož námětem byla hrozba útoku prostředky MANPADS (přenosné raketové komplety) proti letecké dopravě v ČR v kombinaci s hrozbou bombových útoků proti citlivým částem letiště. Cvičení připravovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími ústředními správními úřady a složkami integrovaného záchranného systému (IZS). Samotné řízení cvičení bylo v kompetenci ministra vnitra. GŘ HZS ČR připravilo a provedlo v roce 2010 v součinnosti s Ministerstvem obrany, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, Krajským úřadem Jihočeského kraje a dalšími dotčenými subjekty cvičení orgánů krizového řízení „ZÓNA 2010“. Tématem cvičení byla činnost ústředních správních úřadů, složek IZS a dalších subjektů při řešení události vzniklé v souvislosti s havárií na Jaderné elektrárně Dukovany. Ministerstvo vnitra se dále zúčastnilo cvičení „ZDROJE 2010“, které bylo organizováno Správou státních hmotných rezerv. Cvičení bylo zaměřeno na ověření a procvičení pravidel a postupů při vyžadování věcných zdrojů za krizové situace „Povodně velkého rozsahu“ s využitím nově vyvinutého informačního systému pro podporu tohoto procesu. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími ministerstvy a ústředními správními úřady zpracovává dle zákona o krizovém řízení plán cvičení orgánů krizového řízení, který předkládá k projednání a schválení bezpečnostní radě státu. V rámci ministerstva plní tento úkol GŘ HZS ČR. Plán cvičení orgánů krizového řízení je dokument, kterým se stanovují cvičení orgánů krizového řízení plánovaná a řízená z úrovně ústředních správních úřadů, včetně společných mezinárodních cvičení organizovaných na úrovni EU a NATO. Plán cvičení se zpracovává v souladu s materiálem „Zásady pro přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení ČR“, které byly schváleny usnesením Bezpečnostní rady státu č. 107 ze dne 13. prosince 2005.

kpt. Bc. Michal FANC, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

V roce 1985 vznikl v rámci Evropského hospodářského společenství tzv. „nový přístup k technické harmonizaci a normalizaci“, jehož základní podstatou bylo zjednodušení volného pohybu zboží mezi členskými státy. Šlo o zásadní vymezení úlohy směrnic ES, zahrnujících základní výrobkové sektory.

Tyto směrnice se omezovaly pouze na základní požadavky na výrobky, a to z hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví, majetku a životního prostředí. „Nový přístup“ byl následně doplněn tzv. „globálním přístupem k posuzování shody“, kterým byly stanoveny obecné principy a postupy posuzování shody s harmonizovanými technickými specifikacemi. Další vývoj a zejména současná praxe si však nutně vyžádaly další zpřesnění a zjednodušení pravidel platných pro oblast volného pohybu zboží v rámci jednotného vnitřního trhu EU. Výsledkem revize „nového přístupu“ je tzv. „nový legislativní rámec EU“ (NLF - New Legislative Framework), který byl završen přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (CPR - Construction Products Regulation).

Nový legislativní rámec EU a nařízení CPR pro uvádění stavebních výrobků na trh

Stavebnictví je jedním z klíčových průmyslových odvětví EU. Toto odvětví představuje 10 % HDP, působí v něm 2,7 milionů podniků a je největším zdrojem pracovních míst v evropském průmyslu. Stavební výrobky však představují specifickou komoditu, na kterou NLF nelze plně a bez odchylek aplikovat. Právě zvláštnosti odvětví, zkušenosti s uplatňováním současné směrnice CPD a skutečnost, že stavební výrobky jsou meziprodukty (polotovary), vedly Komisi k tomu, že se často musela odchýlit od struktury NLF. Aby se zlepšilo fungování jednotného vnitřního trhu také v oblasti stavebních výrobků, prosadila Evropská komise nahrazení stávající směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (CPD - Construction Products Directive) novým nařízením CPR, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.

CPR se z výše uvedených důvodů od společných principů NLF odlišuje zejména tím, že označení CE u stavebních výrobků stanoví jakožto jediné označení v rámci NLF hodnotící vlastnosti výrobků. Udělení označení CE stavebnímu výrobku znamená, že osvědčené nebo udávané hodnocení vlastností výrobku je přesné a spolehlivé a de facto nahrazuje veškerá další vnitrostátní označení. Členské státy jsou naopak oprávněny používat u stavebních výrobků označení kvality, která sice nejsou právně závazná, avšak umožňují obchodní zvýhodnění těch stavebních výrobků, které disponují označením CE.

U stavebních výrobků je však zapotřebí navíc rozlišovat harmonizované principy volného pohybu zboží a vzájemného uznávání od národních požadavků na jejich zabudování do staveb. Nařízení CPR je proto založeno na principu subsidiarity, což v praxi znamená, že do kompetence členských států spadají především pravidla pro navrhování a provádění staveb, zatímco právní předpisy EU stanoví pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh.
Toto nařízení vyžaduje odlišně od stávající směrnice CPD přímou a jednotnou implementaci do národního práva všech členských států EU, přičemž datum platnosti a účinnosti je pro všechny členské státy jednotné a shodné s účinností nařízení (dvacátým dnem po zveřejnění v OJEU). Na druhé straně většina článků, kromě těch, které se týkají oznamujících a oznámených osob a které mají být závazné ode dne vyhlášení CPR, nabude účinnosti dnem 1. července 2013.

Hlavní principy CPR

Nařízení zohledňuje horizontální legislativní rámec pro uvádění výrobků na vnitřní trh vytvořený v rámci NLF nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008/ES a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES a zaměřuje se na:
→ zmírnění administrativní zátěže podniků, především malých a středních;
→ odstranění překážek vzniklých rozdílnou transpozicí současné směrnice CPD v jednotlivých členských státech;
→ posílení důvěryhodnosti celého systému (zejména upevnění kritérií pro jmenování a oznamování subjektů působících v roli třetí strany při posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků);
→ zlepšení koordinace dozoru nad trhem.

Cílem tohoto nařízení není vymezovat bezpečnost samotných stavebních výrobků, nýbrž zajistit, aby byly podávány přesné, spolehlivé a důvěryhodné informace o jejich vlastnostech, které jsou nezbytné pro provádění a navrhování staveb, za které pak nesou členské státy odpovědnost. V souladu s vnitrostátními bezpečnostními předpisy je za bezpečné použití těchto výrobků odpovědný uživatel. Aby mohli uživatelé posoudit, zda je výrobek bezpečný, je nanejvýš důležité, aby výrobci poskytovali úplné a spolehlivé informace o vlastnostech svých výrobků, a to s použitím jednotných pojmů a harmonizovaných technických specifikací.

Přehled zásadních změn mezi CPD a CPR

Nové definice (účinnost od 24. 4. 2011)

V článku 2 CPR jsou uvedeny nově definice vztahující se ke stavebním výrobkům, jejich charakteristikám a vlastnostem, k technickým specifikacím, k uvádění výrobků na trh, apod. Zejména pak nová definice stavebního výrobku zavádí pojem „sestavy“ a omezuje vymezení stavebních výrobků na ty, které ovlivňují vlastnosti stavby vztahující se k základním požadavkům:
„Stavebním výrobkem se rozumí výrobek nebo sestava, které jsou vyrobeny nebo uvedeny na trh za účelem trvalého zabudování do stavby nebo její části a jejichž vlastnosti ovlivňují vlastnost stavby s ohledem na základní požadavky na stavby.“

Prohlášení o vlastnostech (účinnost od 1. 7. 2013)

Nezbytnou podmínkou pro legitimní připojení označení CE je podle CPR vydání „prohlášení o vlastnostech“ (declaration of performance), které nahradí dosavadní „ES prohlášení o shodě“ (EC declaration of conformity). Toto označení by mělo být připojeno při uvádění na trh těch stavebních výrobků, na které se vztahuje harmonizovaná norma (hEN) nebo pro které bylo vydáno evropské technické posouzení (ETA). Prohlášení o vlastnostech je povinen vystavit výrobce, který nese plnou odpovědnost za údaje v něm obsažené. Do prohlášení o vlastnostech je výrobce povinen zahrnout i zamýšlené použití a pro něj definovat základní charakteristiky a vlastnosti v souladu s harmonizovanými technickými specifikacemi, případně uvést vlastnosti podle úrovní nebo tříd, pokud existují. Kopii prohlášení o vlastnostech lze poskytovat v tištěné podobě nebo elektronickými prostředky. Příslušné orgány předpokládají, že toto prohlášení je pravdivé, tj. že příslušné výrobky byly vyrobeny a ověřeny v souladu s jedním z platných systémů posuzování stálosti vlastností.

Označení CE (účinnost od 1. 7. 2013)

Označení CE používané pro stavební výrobky má jiný význam než označení CE pro výrobky určené přímému spotřebiteli, protože stavební výrobek může plnit bezpečnostní ukazatele stavby ve vztahu k základním požadavkům na stavby až poté, co byl na základě svých deklarovaných vlastností správně vybrán a následně správně zabudován do stavby. Z toho důvodu je důležité určit zamýšlené použití výrobku.
V CPR jsou uvedeny podrobnosti týkající se obecných zásad a podmínek připojování označení CE. Podle tohoto nařízení podléhá označení CE obecným zásadám uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008/ES a lze jej připojit pouze k těm stavebním výrobkům, pro které výrobce vypracoval prohlášení o vlastnostech. Pokud toto prohlášení nebylo vystaveno, nesmí se označení CE ke stavebnímu výrobku připojit.
Označení CE je jediným označením, které potvrzuje shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení ve vztahu k základním charakteristikám podle hEN nebo ETA. Připojí se vždy před uvedením výrobku na trh. Může k němu být připojen rovněž piktogram nebo jakákoliv jiná značka označující zejména zvláštní riziko nebo způsob použití. To znamená, že další značky kvality by měly být dobrovolné a neměly by být v rozporu s požadavky CPR. V ČR je příkladem nepovinného označení stavebních výrobků například česká značka shody „Osvědčeno pro stavbu“.

Kontaktní místa pro výrobky (účinnost od 1. 7. 2013)

Kontaktní místa pro stavební výrobky zřízená v souladu s článkem 10 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 by měla podle článku 10 CPR poskytovat informace o ustanoveních majících za cíl splnění základních požadavků na stavby ve vztahu k zamýšlenému použití každého stavebního výrobku. Kontaktní místa sdělují bezplatně do 15 dnů informace o příslušných technických pravidlech na svém území, zda pro uvedení výrobku jsou stanovena speciální pravidla a jaká, informace o orgánech dohlížejících na dodržování těchto pravidel, informace o kontaktních místech jiných států aj. Kontaktní místa na výrobky by měla být schopna plnit svoji funkci tak, aby zabránila střetům zájmů, zejména pokud jde o postupy získávání označení CE.

Povinnosti výrobců, zplnomocněných zástupců, dovozců a distributorů (účinnost od 1. 7. 2013)

Výrobci jsou na základě prohlášení o vlastnostech povinni vypracovat technickou dokumentaci, kterou musejí uchovávat po dobu 10 let (Komise může změnit tuto dobu na základě předpokládané životnosti stavebního výrobku), provádějí zkoušky vzorků výrobků uváděných na trh a zaručují identifikaci svých výrobků na trhu.

Zplnomocnění zástupci nevypracovávají technickou dokumentaci, ale jsou zmocněni výrobcem pro určité úkoly, jako je uchovávání prohlášení o vlastnostech a technické dokumentace pro účely kontroly vnitrostátními orgány a spolupráce s těmito orgány.

Dovozci mohou uvést na trh Unie jen takové stavební výrobky, které jsou v souladu s požadavky nařízení CPR a musejí zajistit, aby výrobce provedl posouzení a ověření stálosti vlastností uvedených v prohlášení a vypracoval technickou dokumentaci a připojil označení CE. Pokud mají podezření, že výrobek není v souladu s prohlášením, informují výrobce i orgány dozoru a přijmou nápravná opatření, případně výrobek stáhnou z trhu. Dovozci musejí uvést na výrobku své identifikační údaje pro zajištění sledovatelnosti. Dovozci připojují k výrobku informace o bezpečném používání, srozumitelné pro uživatele. V případě potřeby provádějí zkoušky vzorků výrobků, evidují stížnosti a informují distributory. Uchovávají prohlášení o vlastnostech a technickou dokumentaci pro účely kontroly vnitrostátními orgány a spolupracují s těmito orgány.

Distributoři zajistí, aby výrobek nesl označení CE a byly k němu připojeny požadované pokyny a informace a to v jazyce srozumitelném pro uživatele.

Harmonizované technické specifikace (účinnost od 1. 7. 2013)

Harmonizovanými technickými specifikacemi se podle CPR rozumí výlučně harmonizované evropské normy nebo evropské dokumenty pro posuzování (European Assessment Document - EAD), na základě kterých se vydává evropské technické posouzení (European Technical Assessment - ETA). Současný systém CPD uznává dva způsoby získávání evropských technických schválení ETA – řídícími pokyny ETAGs a společnou dohodou o postupu posuzování CUAP. Ty budou po nabytí účinnosti příslušných ustanovení CPR nahrazeny evropským dokumentem pro posuzování (EAD).

Subjekty pro technické posuzování TABs (účinnost od 24. 4. 2011)

Subjekty pro technické posuzování (TABs - Technical Assessment Bodies) budou posuzovat a vydávat evropské technické posouzení pro skupiny výrobků, pro které byly určeny. TABs jsou subjekty oprávněné provádět úkoly třetích stran v postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků. TABs se po oznámení do NANDO stanou oznámenými subjekty. Pojem „notifikace“ je nahrazen „oznámením“. Pro koordinaci, používání procesních pravidel, vypracování a přijímání evropských dokumentů pro posuzování (EADs) se zřizuje podle CPR „Organizace subjektů pro technické posuzování“ (Organization of Technical Assessment Bodies – OTABs) – obdoba EOTA v rámci CPD, která bude organizovat spolupráci TABs.
Členské země budou nominovat TABs, které se musejí podrobovat pravidelným hodnocením v těch skupinách stavebních výrobků, pro které byly jmenovány. CPR stanoví harmonizovaná kritéria pro jmenování TABs včetně vnitřního a vnějšího kontrolního systému na evropské úrovni s ohledem na povahu úkolů, které tyto orgány plní.

Oznamující orgány a oznámené subjekty (účinnost od 24. 4. 2011)

CPR a dokumenty NLF zavádí nově „oznamující orgány“ a „oznámené subjekty“ místo dřívějších výrazů „notifikující orgány“ a „notifikované osoby“. CPR sjednocuje a harmonizuje proces notifikace s využitím NLF. V CPR jsou uvedeny podrobné požadavky na oznamující orgány a oznámené subjekty. Podle funkce při zapojení do posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebního výrobku z hlediska jeho základních charakteristik se podle CPR oznámené subjekty dělí na:
→ subjekty pro osvědčení výrobku;
→ subjekty pro osvědčení řízení výroby;
→ zkušební laboratoře.

Komise odpovídá za zveřejnění seznamu oznámených subjektů, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností, pro něž byly oznámeny, zejména za použití elektronického nástroje pro oznamování vyvinutého a spravovaného Komisí.

Základní požadavky na stavby (účinnost od 1. 7. 2013)

Základní požadavky na stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí podle CPR vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musejí stavby při běžné údržbě plnit následující základní požadavky (viz přílohu I CPR)
→ mechanická odolnost a stabilita;
→ požární bezpečnost;
→ hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí;
→ bezpečnost a přístupnost při užívání (Poznámka: v CPR doplněno oproti CPD: „a přístupnost“);
→ ochrana proti hluku;
→ úspora energie a tepla;
→ udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Šest základních požadavků uvedených v CPD se v CPR rozšiřuje o nový základní požadavek č. 7: Udržitelné využívání přírodních zdrojů (Sustainable use of natural resources), podle něhož je třeba zaručit opětovné využití nebo recyklovatelnost stavebních objektů, jejich materiálů a částí po demolici, přiměřenou trvanlivost použitých výrobků a použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí. Z obsahu doplněného sedmého požadavku je patrné, že po uplynutí legisvakanční doby ovlivní řadu předpisů pro navrhování a provádění staveb, a to zejména pokud jde o ochranu životního prostředí a úspory energií.

Systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností (účinnost od 1. 7. 2013)

Stávající termín „systém prokazování shody“ uvedený v CPD je v CPR nahrazen termínem „systém posuzování a ověřování stálosti vlastností“. Tyto systémy jsou prakticky identické se systémy známými ze současné směrnice CPD a jsou i takto označovány. CPR však nově zavádí pouze pět systémů posuzování a ověřování stálosti vlastností 1+, 1, 2+, 3 a 4 místo původních šesti uvedených v CPD (systém 2 je vypuštěn). V níže uvedené tabulce jsou porovnány nové systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností uvedené v nařízení CPR se systémy (moduly) posouzení shody ve stávající směrnici CPD.

Výrobce má možnost sám vybrat přísnější systém a použít jej pro marketingové účely. Vedle těchto standardních systémů zavádí CPR také zjednodušené postupy při použití specifické technické dokumentace.

Zjednodušené postupy – použití příslušné technické dokumentace (účinnost od 1. 7. 2013)

Mikropodniky (do 10-ti zaměstnanců) vyrábějící stavební výrobky, na něž se vztahuje harmonizovaná norma, mohou nahradit stanovení typu výrobku na základě zkoušky typu s využitím metod, které se liší od těch, jež jsou uvedeny v příslušné harmonizované normě. Používá-li výrobce tyto zjednodušené postupy, prokáže prostřednictvím specifické technické dokumentace, že stavební výrobky splňují příslušné požadavky a že použité postupy odpovídají postupům stanoveným v harmonizovaných normách.

Pro stavební výrobky, na něž se vztahují harmonizované normy a které jsou vyráběny jednotlivě nebo nesériově na zakázku, na zvláštní objednávku a jsou určeny k zabudování do jedné stanovené stavby, může být část posouzení vlastností příslušného systému nahrazena ze strany výrobce specifickou technickou dokumentací, prokazující soulad výrobku s příslušnými požadavky, a to, že použité postupy odpovídají postupům stanoveným v harmonizovaných normách.

Dozor nad trhem a ochranné postupy (účinnost od 1. 7. 2013)

Pro dozor nad trhem a ochranné postupy stanoví CPR principy shodné s NLF. CPR se však zaměřuje výlučně na stavební výrobky, na něž se vztahuje harmonizovaná norma nebo pro něž bylo vydáno evropské technické posouzení, které nesplňují vlastnosti uvedené v prohlášení o vlastnostech a představuje riziko pro splnění základních požadavků na stavby, na něž se vztahuje toto nařízení. Dále pak také na stavební výrobky, které představují riziko na národní úrovni, na oznamovací postupy, ochranné postupy Společenství, na výrobky, které jsou ve shodě, nicméně představují riziko pro zdraví a bezpečnost a na formální neshody.

Účinnost

Účinnost nařízení CPR byla stanovena na dvacátý den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie (OJEU). Vyhlášení proběhlo dne 4. dubna 2011, což znamená, že nařízení CPR vstoupilo v platnost dne 24. dubna 2011. Nařízení CPR je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech se shodným datem účinnosti. Na rozdíl od směrnice, která vyžaduje náročnou transpozici svých cílů do národních právních řádů, nařízení se přejímá doslovným překladem. Z důvodu zajištění řádného uplatňování je účinnost nařízení CPR rozdělena do dvou etap. Články týkající se ustanovení o jmenování subjektů pro technické posuzování, oznamujících orgánů a oznámených subjektů, založení organizace subjektů pro technické posuzování a ustavení Stálého výboru pro stavebnictví při Evropské komisi nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Ostatní ustanovení nařízení CPR s ohledem na nezbytnost jejich praktického fungování vstoupí v platnost od 1. července 2013.

Závěr

Sjednocený právní rámec pro uvádění stavebních výrobků na trh je považován za nezbytný pro celkové fungování vnitřního trhu, a za nutný s ohledem na velký význam tohoto odvětví a s ohledem na NLF, který stanoví základní ustanovení pro oznamování a dozor nad trhem. Vzhledem k tomuto harmonizovanému přístupu budou moci být stavební výrobky volně obchodovatelné na vnitřním trhu, aniž by došlo k ústupkům v oblasti bezpečnosti a jiných požadavků v zájmu uživatelů a široké veřejnosti.

Tak jako právní předpisy ČR vycházejí ve Sbírce zákonů ČR, jsou právní předpisy a dokumenty EU a ES zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie (OJEU-Official Journal of the European Union). Systém číselného označení právních předpisů EU a ES je však nejednotný a složitý.

Úřední věstník Evropské unie (OJEU)

Právní dokumenty Evropské unie jsou zveřejňovány v OJEU (dále jen „Úřední věstník“). Ten vychází téměř každý pracovní den ve všech úředních jazycích členských států EU. Obdobně jako v ČR existuje Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv (viz zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů), existuje několik řad Úředního věstníku:
→ řada L (Legislation) obsahuje výlučně směrnice, nařízení, rozhodnutí, doporučení a další právní předpisy,
→ řada C (Information, notices and preparatory acts) obsahuje různé informace, oznámení a přípravné akty,
→ řada S (Suplements) obsahuje vyhlášení veřejných zakázek v členských státech EU,
→ řada A (Annex) obsahuje přílohy.

V tištěné formě lze do Úředního věstníku EU podle ustanovení § 13 zákona č. 309/1999 Sb. bezúplatně nahlédnout na krajských úřadech a na Magistrátu hl. m. Prahy.

Číslování právních předpisů EU/ES

Podobně jako při číslování českých právních předpisů i v EU se používá rok a číslo oddělené „lomítkem“. U evropských předpisů je značení zkomplikováno tím, že směrnice a rozhodnutí se značí v pořadí rok /číslo, zatímco nařízení v pořadí číslo/rok. Rok se u předpisů vydaných do konce roku 1999 označuje zpravidla pouze dvoumístně a od roku 2000 čtyřmístně. Ze samotného čísla právního předpisu tudíž nelze zpravidla odvodit, o jaký dokument se jedná, např. 84/93 – mohlo by se jednat o dokument č. 93 z roku 1984 nebo č. 84 z roku 1993 – oba dva dokumenty existují. Proto je nutné vždy uvádět, o jaký typ právního předpisu nebo aktu se jedná (směrnice, nařízení, doporučení, rozhodnutí apod.). Číslo předpisu bývá dále zakončeno lomítkem s písmenným označením:
→ EHS (Evropské hospodářské společenství - do konce roku 1993),
→ ES (Evropská společenství - od roku 1993 do roku 2009),
→ EU (Evropská unie - od prosince 2009),
→ Euratom (Evropské společenství pro atomovou energii),
→ ESUO (Evropské společenství uhlí a oceli),
→ SVV (Spravedlnost a vnitřní věci),
→ PJS (Policejní a justiční spolupráce),
→ SZBP (Společná zahraniční a bezpečnostní politika).

Veškeré výše uvedené písmenné zkratky se obecně užívají v anglické verzi.

Předpisy, které vyšly v Úředním věstníku jsou citovány zkratkou OJ, za kterou následuje označení řady, čísla, data vydání a strany, na které předpis začíná - např. OJ L 328, 15.1.2001, p. 26.

Eur-lex – elektronická verze OJEU

V elektronické podobě jsou celé řady L a C Úředního věstníku dostupné prostřednictvím digitální databáze „Eur-lex“ve formátu „PDF“ a jednotlivé předpisy pak ve formátu „HTML“. „Eur-lex“ je volně přístupný na internetové adrese http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm. Od 1. 5. 2004 jsou zde veškeré nové dokumenty publikovány také v češtině, i když s určitým zpožděním.

Starší dokumenty vydané před přistoupením ČR k EU nejsou v češtině k dispozici, neboť Česká republika dosud nezajistila překlad veškeré platné evropské legislativy. Vyhledání konkrétního předpisu na „Eur-lex“ není zcela jednoduché, protože databáze obsahuje okolo 3 600 000 dokumentů vydaných od roku 1951 a každoročně se rozšiřuje přibližně o 15 000 dokumentů. V digitální databázi se však navzdory veškerému úsilí vyskytují i chyby. Při práci s právními předpisy je proto mít vždy na paměti, že směrodatná je výlučně tištěná forma právního předpisu.

Použitá literatura

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Official Journal of the European Union L 88, 4. 4. 2011).
[2] Informační portál Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (www.unmz.cz/urad/informacni-portal-unmz).

plk. Ing. Zdeněk HOŠEK, MV-generální ředitelství HZS ČR

Webové prezentace Hasičského záchranného sboru ČR mají od července letošního roku jednotný vizuální styl. V identické grafické podobě jsou vytvářeny stránky MV-generálního ředitelství HZS ČR, HZS krajů a Záchranného útvaru HZS ČR. O koncepci a přínosu této inovace jsme hovořili s projektantem informačních a komunikačních systémů MV-generálního ředitelství HZS ČR Františkem Špačkem.

Jaké důvody vedly k vytvoření jednotného vizuálního stylu webových portálů HZS ČR?

Ke sjednocení webových prezentací profesionálních hasičů dal impulz odbor tisku a public relations Ministerstva vnitra nabídkou připojit jednotlivé organizační složky HZS ČR k rezortnímu projektu, jehož cílem je vytváření firemního stylu (corporate identity) ve vztahu k veřejnosti, a to bez navýšení finančních nákladů.

Kdo vkládá informace a spravuje web?

Roli webových správců u každé organizační složky plní minimálně dva pověření pracovníci pro obsahovou a technickou gesci. U HZS krajů jsou to tiskoví mluvčí a pracovníci informačních a komunikačních systémů. Správci HZS krajů mají oprávnění zapsat do redakčního systému další redaktory. Počátek výstavby nového webového portálu je náročný a v našem případě je obtížnost násobena mnoha odlišnostmi v obsahu, terminologii, členění, obsluze a provozování bývalých krajských portálů. Nejprve se začaly transformovat weby HZS Pardubického kraje, HZS Ústeckého kraje a HZS Středočeského kraje. Zásluhu na tom mají především informatici kpt. Bc. Jaroslav Cíza, por. Mgr. Petr Švec, por. Petr Tůma a mluvčí por. Ing. Lukáš Marvan a por. Bc. Vendula Horáková. Zvláštní ocenění zaslouží kpt. Ing. Marek Pjaták ze Záchranného útvaru HZS ČR, který pracoval jako mluvčí a informatik v jedné osobě a základ webu byl schopen postavit za necelý měsíc. Staré stránky jako první uzavřeli u HZS Pardubického kraje dne 14. července 2011.

Čím se nové webové portály HZS ČR odlišují od předchozích prezentací?

Na první pohled se nové weby HZS krajů liší od původních webů stejným grafickým a navigačním konceptem podle vzoru portálu MV-generálního ředitelství HZS ČR. Měly by se ovšem odlišovat i jednotnou terminologií, navigačním schématem pododkazů, sdílením informací a užší spoluprací HZS krajů s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Stránky jsou nyní transparentnější a také srovnatelnější. Od jejich tvůrců očekáváme více kreativity, vyšší kvalitu i častější aktualizace.

Čím se liší tyto webové portály od portálů Policie ČR?

Policejní útvary s územně vymezenou působností mají své prezentace začleněny do jediného portálu Policie ČR a musejí nést s tím spojené nevýhody. Webové stránky HZS krajů budou však i nadále samostatnými portály s vlastními doménami. Myslím, že zachování „vyšší samostatnosti“ webů HZS krajů je možné chápat také jako satisfakci za to, že HZS krajů v minulosti nemohly být napojeny na bývalý společný web Ministerstva vnitra, Policie ČR a HZS ČR v rámci intranetového systému a musely dlouhá léta vytvářet webové stránky samostatně. Vzájemné propojení mezi weby HZS krajů, MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a Ministerstvem vnitra je zajištěno velkými obrázkovými odkazy na každé stránce.

Jak se budou nové webové prezentace HZS ČR dále vyvíjet?

Vyšší nároky jsou kladeny na tiskové mluvčí, kteří se mnohdy při správě webu více spoléhali na kolegy informatiky. Nyní budou muset pravidelně přispívat a řídit také skupinu redaktorů představující dohromady jednu větší redakci. V okamžiku, kdy přenesou všechny HZS krajů obsah ze starých webů do nových a doplní informace podle stanoveného členění, budeme muset společně znovu posoudit nabídkový profil. Poté budou následovat dynamické aplikace jako je například hlášení pálení, automatické zpravodajství apod. Vznikly již nové webové stránky Technického ústavu požární ochrany a připravují se postupně pro další organizační složky, a to SOŠ PO a VOŠ PO ve Frýdku-Místku, ale také Český národní výbor CTIF.

Bude možné exaktním způsobem sledovat efekt této změny?

Přesně lze měřit návštěvnost webových portálů a odkazů, které můžeme posuzovat prostřednictvím Google Analytics a PageRank. Na škále PageRank, algoritmu pro hodnocení důležitosti webových stránek, dosahovala většina starých webů HZS krajů stupně 5, jen HZS Moravskoslezského a HZS Jihočeského kraje stupně 6. Uvidíme, za jak dlouho takového výsledku dosáhnou nové weby. Například pilotní web HZS Moravskoslezského kraje dosahuje již stupně 3, pilotní web Záchranného útvaru HZS ČR odstartoval na stupni 2. Přehled je dostupný na adrese http://www.hzscr.cz/clanek/webmaster-548078.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d.

Pro nové webové stránky HZS krajů a ZÚ HZS ČR byly zřízeny následující nové subdomény:
http://hmp.hzscr.cz
http://jck.hzscr.cz
http://sck.hzscr.cz
http://pk.hzscr.cz
http://kvk.hzscr.cz
http://ulk.hzscr.cz
http://lk.hzscr.cz
http://khk.hzscr.cz
http://pak.hzscr.cz
http://kv.hzscr.cz
http://jmk.hzscr.cz
http://olk.hzscr.cz
http://msk.hzscr.cz
http://zlk.hzscr.cz
http://zu.hzscr.cz

Je možné použít také delší adresy
(např. www.zu.hzscr.cz).

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto Milan VÁVRŮ a archiv redakce

 

 

Ve čtvrtek 14. července 2011 byla slavnostně otevřena další část expozice požární ochrany Hasičského záchranného sboru České republiky ve Zbirohu.

Od zahájení jejího provozu v červenci loňského roku se výstavní plocha zdvojnásobila, stejně jako počet exponátů. Na celkové ploše přes 4000 m2 je vystaveno 110 exponátů. Návštěvníci expozice si také mohou prohlédnout unikátní část, týkající se zjišťování příčin vzniku požárů. V této části si prohlédnete např. ohořelé domácí spotřebiče, které byly příčinou skutečných požárů i dokumenty ze zjišťování příčin vzniku vybraných požárů z poloviny minulého století.

„Všem, kteří se na realizaci expozice podíleli, patří velké poděkování, stejně tak všem, kteří darovali nebo zapůjčili hasičskou techniku, aby expozice vůbec vznikla,“ řekl náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. František Zadina.

Na co se můžete těšit

Milovníci hasičského řemesla mohou obdivovat exponáty od poloviny 18. století až po 30. léta století dvacátého. Nejstarším vystavovaným exponátem je zápřahová ruční hasící stříkačka z roku 1746, zapůjčená Sborem dobrovolných hasičů obce Vejprty. Za zmínku stojí také parní stříkačka Czermack z roku 1903, zapůjčená HZS Ústeckého kraje, nebo CAS 25 Henschel z roku 1942, zapůjčená SDH Tábor. V nově otevřené části na návštěvníky čeká technika zahrnující období 2. poloviny 20. století, jako jsou požární automobily na podvozcích Praga, Tatra, Škoda, ZIL, DENIS a další. Za pozornost rozhodně stojí část expozice věnovaná leteckým hasebním zásahům. K vidění je vrtulník MI-2 a letoun Z 37 Čmelák. Expozici obohatil i „požární tank“ SPOT.

Exponáty byly do expozice zapůjčeny nebo darovány. Seznam dárců a těch, kteří exponáty zapůjčili, je součástí expozice.

Zájem veřejnosti dokladuje skutečnost, že od května letošního roku shlédly expozici téměř dva tisíce návštěvníků.

Návštěvní hodiny

Návštěvní hodiny v expozici jsou pro veřejnost denně kromě pondělí:
→ od 1. května do 30. června, 09.00 až 17.00 hodin,
→ od 1. července do 31. srpna, 09.00 až 17.30 hodin,
→ od 1. září do 30. září, 09.00 až 17.00 hodin.

Vstup je zdarma. V celém areálu je možný bezbariérový pohyb. Parkování vozidel je zajištěno v dostatečné kapacitě v bezprostřední blízkosti expozice.

Kde nás najdete

Expozice požární ochrany Hasičského záchranného sboru České republiky se nachází na území města Zbiroh, v areálu nedaleko zbirožského zámku. Pro návštěvníky, kteří přijedou automobily, je připravena dostatečná parkovací kapacita. Adresa: Švabinská ulice, Zbiroh-Švabín, Loc: 49°51‘29.34“N 13°45‘7.911“E

Více informací naleznete na: http://www.hzscr.cz/clanek/dalsi-exponaty-hasicske-techniky-obohatily-expozici.aspx, nebo http://www.hzscr.cz/clanek/historicka-expozice-ve-zbirohu-uvod.aspx.

kpt. Ing. Ivana SVITÁKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Milan VÁVRŮ

 

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Zřizování protipožárních pásů metodou trhání horniny na výhoz
Ing. Miroslav Janíček, Ph.D.

• STATISTIKA
Zásahy jednotek PO na následky živelních pohrom v letech 2002 až 2010
pplk. Ing. Vladimír Vonásek

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Možnosti detekce oxidu fosforečného při požáru bílého fosforu
por. Ing. Jan Hrdlička

• PŘÍLOHA
Metodika zpracování krizových plánů