Dne 2. července 2011 došlo k požáru nájemní haly společnosti CTPark v Plzni na Borských polích. Vlivem rychlého šíření požáru a vysokých teplot vzniklých při hoření uskladněného materiálu došlo k částečné destrukci objektu a celkovému vyhoření skladových prostor. Celková škoda se prozatím vyšplhala na přibližně 180 milionů korun.

Popis objektu

Objekt se skládá ze dvou skladových hal BP7-1 a BP7-2, jednopodlažní a dvoupodlažní sociálně administrativní vestavby. Stavba má sloužit především pro skladování oblečení, papírového a hliníkového zboží. Předpokládaná hmotnost skladovaných materiálů v hale BP7-1 je přibližně 1650 t a ve skladové hale BP7-2 asi 335 t.

Skladové haly jsou jednopodlažní objekty se světlou výškou 12,5 m, celkovou výškou po úroveň atiky 13 m, a o půdorysné ploše 2177 a 2236 m². Sociálně administrativní vestavby jsou situovány na jihozápadní a severozápadní straně objektu. Světlá výška administrativní vestavby je 2,8 m.
Nosná konstrukce je navržena jako montovaný železobetonový skelet. Vertikální nosné prvky konstrukce tvoří prefabrikované sloupy 500 x 500 mm. Nosná konstrukce střechy je vaznicová a je tvořena železobetonovými vazníky tvaru I o rozpětí 24 m. Osová vzdálenost vazníků je 6 m.

Obvodové stěny jsou tvořeny kovovým sendvičovým panelem Trimo Raster (jádro z minerální vlny tloušťky 150 mm) s prosklenými okenními pásy. Prosklenou fasádu tvoří nosný rastr z hliníkových profilů různých dimenzí. Příčky ve dvoupodlažních vestavbách jsou ze sádrokartonu s ocelovou nosnou konstrukcí tloušťky převážně 125 a 150 mm s jednoduchým případně dvojitým opláštěním. Konstrukci střechy tvoří lehký, skládaný, montovaný plášť. Jde o nosný, trapézový, lakovaný plech 150/280/0,75.

Průběh zásahu

Dne 2. července 2011 ve 23.27 hodin přijalo Krajské operační a informační středisko HZS Plzeňského kraje (KOPIS) hlášení o požáru skladové haly pronajaté firmou A3 Sport, která je zde v pronájmu. Hala se nacházela v Podnikatelské ulici v Plzni na Borských polích. Požár nenahlásila ostraha objektu, kterou měl být střežen, ale vrátný, resp. strážný z protějšího výrobního podniku. V době vzniku požáru byla hala skladu zakódována a nenacházely se v ní žádné osoby, ačkoliv podle všech dostupných informací měl být v objektu přítomen strážný - obsluhovatel EPS. Objekt nebyl v době požáru napojen přímo na KOPIS, ale měl zřízenu svoji EPS s obslužným panelem v administrativní části.

V prvním sledu byla k požáru vyslána jednotka HZS Plzeňského kraje, ze stanice Střed s CAS 24, CAS 32 a AZ 30, jednotka ze stanice Košutka s CAS 24, CAS 32, AZ 52 a VEA a jednotka ze stanice Slovany s CAS 32. Již po cestě k místu události byl navázán optický kontakt a bylo zřejmé, že vyslané síly a prostředky nebudou dostačující. Ze vzdálenosti asi 500 metrů byly jasně vidět plameny šlehající z haly, a to po celé délce i šířce budovy (přibližně 65 x 75 metrů).

Velitel zásahu (VZ) proto požádal KOPIS o vyhlášení III. stupně požárního poplachu. Zároveň s tím byl na místo zásahu povolán řídící důstojník kraje.

Zřícení části konstrukce

První jednotka ze stanice Střed přijela k objektu, ustavila techniku mimo troskový stín budovy a započala s průzkumem. Již v této době docházelo ke zřícení některých částí železobetonové konstrukce, a to na obou stranách haly. Docházelo k opadávání pláště budovy a k propadu plechové střešní krytiny do objektu. Bylo nutné se na místě zorientovat a posoudit, které okolní objekty jsou, nebo by mohly být požárem ohroženy. VZ zakázal vstup do budovy a vydal pokyn začít s přípravami na požární obranu okolních skladových budov. Nejvíce bylo požárem ohroženo třídící a logistické centrum firmy DHL a PPL, které se nacházelo v těsném sousedství hořící haly na západní straně a objekt OD Makro na straně severní.

V době, kdy se na místě zásahu shromáždily všechny povolané jednotky PO, bylo rozhodnuto, že zásah bude veden především z obou automobilových žebříků, které budou nasazeny tak, aby co nejvíce ochladily bortící se západní stěnu haly. Dále byly nasazeny proudy k ochraně skladu DHL/PPL, OD Makro a poblíž zaparkovaných vozidel, se kterými nebylo možné odjet. V té době se na místo dostavil ŘD kraje, který převzal velení zásahu a ustanovil velitele jednotek stanic Střed a Košutka jako pomocníky VZ.

Byly zřízeny dva požární úseky, a to I. úsek na severní straně objektu a II. úsek na jihozápadní straně haly.

Postupně, jak se na místo zásahu dostavovaly jednotky PO určené pro III. stupeň požárního poplachu, byly nasazovány na jednotlivé úseky a výraznou měrou se podílely na hasebních pracích. Jednalo se o jednotky SDH obcí Křimice, Skvrňany, Vejprnice, Tlučná, Doubravka, Bílá Hora a Božkov.

Vstup do torza budovy

Celý zásah komplikovala nemožnost vstupu do vnitřních prostor haly z důvodu vysokých teplot a hrozby zřícení nosné konstrukce. K tomuto kroku se jednotky PO odhodlaly až po částečné likvidaci, a to kvůli kontrole místa požáru a dodatečnému průzkumu. Jediný prostor, ve kterém bylo možné se pohybovat, byla administrativní část na jihozápadním okraji haly. V ní jednotky PO vyhledávaly strážného, a to do doby, než se jej podařilo kontaktovat mobilním telefonem a zjistit, že je v pořádku a nezraněn zcela mimo objekt.

Jako velké pozitivum se ukázala vydatnost a tlak v hydrantové síti, kterou je průmyslová zóna Borská pole osazena. Po celou dobu zásahu byla dodávka hasební vody dostačující a nebylo potřeba zřizovat dopravu vody ze vzdálených zdrojů.

Během samotného zásahu docházelo samovolně k poměrně dobrému odvětrávání vnitřku haly. Většina kouřových zplodin byla odváděna přirozeným tahem skrz částečně propadlou střešní konstrukci a postupně, s klesající intenzitou hoření, bylo možné provést průzkum skladového prostoru. Zjistilo se, že zbožím nebyla zaplněná celá hala, ale asi dvě třetiny plochy byly naskladněny a jedna třetina zůstávala volná. Podařilo se lokalizovat nejintenzivnější ohniska hoření a podle situace upravit směry proudů z výškové techniky a přeskupit proudy C 52, které byly nasazeny po obvodu budovy. Tím docházelo k postupné redukci sil a prostředků na místě zásahu.

Od rána dne 3. července na místě zasahovaly jen jednotky HZS Plzeňského kraje, které prováděly dohašovací práce až do 5. července, kdy byl zásah ukončen.

Po celou dobu zásahu byl na místě přítomen také příslušník oddělení zjišťování příčin vzniku požárů, který zajišťoval prvotní stopy a informace o požáru.

Poznatky ze zásahu

Negativa

→ absence pracovníka bezpečnostní služby, který měl objekt střežit a kontrolovat stav ústředny EPS – nutný průzkum vnitřku administrativní části, zbytečné nasazení sil a prostředků a jejich ohrožení,
→ rychlý rozvoj požáru před příjezdem jednotek PO, částečné zřícení střechy objektu – spadlé trapézové plechy nedovolovaly přístup hasební látky k ohniskům pod nimi,
→ špatná spolupráce se zástupci bezprostředně sousedících a ohrožených objektů – nebylo možné odstranit vozidla parkující v těsné blízkosti hořící haly,
→ pouze jedna příjezdová cesta k severní straně objektu (v troskovém stínu hořící haly) – technika se mohla dostat na severní stranu pouze okolo haly, kde hrozilo zřícení obvodového pláště.

Pozitiva

→ rychlé soustředění všech jednotek PO ve III. stupni poplachu na místě události,
→ plně funkční hydrantová síť v okolí objektu,
→ podařilo se rychle a účinně ochladit stěny haly proudy z AZ 30 a AZ 52 a zabránit tak kompletnímu zřícení bočních stěn,
→ disciplinovanost všech zasahujících jednotek PO s ohledem na vysoké nebezpečí zřícení konstrukcí – zásah se obešel bez zranění.

npor. Ing. Štefan LIVINKA, ppor. Jan BERAN, DiS., HZS Plzeňského kraje, foto archiv HZS Plzeňského kraje

Dne 12. září 2011 byla ve Sbírce zákonů, částce 95/2011, vyhlášena pod číslem 268 vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Tato vyhláška nabyla účinnosti 27. září 2011.

Garáže pro automobily s pohonem na plynná paliva

Hlavní změna se dotýká § 21 odst. 2, kde jsou doplněny technické požadavky pro stavby garáží, které budou sloužit pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva. Požadavek vybavení takové garáže detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s českou technickou normou, tj. ČSN 73 0804 a ČSN 73 0858, se týká příjezdového a výjezdového prostoru hromadné garáže sloužící pro parkování motorových vozidel s pohonem na plynná paliva, pokud je tento prostor delší než 30 m a je obestaven stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran. V souladu s výše uvedeným ustanovením je vždy nutné posoudit možnost vzniku výbušné atmosféry z hlediska vybavení garáže elektrickým zařízením. Posouzení se provádí v souladu s českou technickou normou ČSN EN 60079-10-1 Výbušné atmosféry - Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů - Výbušné plynné atmosféry, ČSN EN 60079-14 ed. 3 Výbušné atmosféry - Část 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací.

V souvislosti se změnou § 21 odst. 2 dochází ke zrušení § 30 odst. 8, který v původním znění neumožňoval parkování vozidel na plynný pohon v hromadné podzemní garáži určené pro veřejné užívání. Pokud bude stavba garáže, která byla postavena nebo navržena podle předcházející právní úpravy, nově využívána pro parkování vozidel na plynný pohon, musí být předem posouzena podle podmínek uvedených § 21 odst. 2 a musí tyto technické podmínky splňovat.

Doplnění nových technických norem

Dochází také k doplnění některých ustanovení v souvislosti se změnou českých technických norem, např. § 10 bezpečnostní značení výtahu, který neslouží pro evakuaci (piktogram v souladu s ČSN 27 4014) a doplnění odkazů na příslušnou českou technickou normu v příloze č. 1, v § 20 stavba vyhlídkové věže a v § 28 – stavba zařízení staveniště. V příloze č. 1 dochází k doplnění seznamu norem o nově vydané, případně revidované české technické normy.

Vybavení bytů autonomní detekcí a signalizací

Další drobné úpravy se týkají srozumitelnější a jednoznačnější formulace některých ustanovení, např. § 7 – technické podmínky pro střešní plášť, který se nachází v požárně nebezpečném prostoru nebo mimo něj, § 9 - technické podmínky pro elektrická zařízení a požadavky na vlastnosti a druhy volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů, a v souvislosti s tím je provedena změna v příloze č. 2. V § 15 a § 17 je upřesněno vybavení autonomní detekcí a signalizací bytů v rodinném domě a bytovém domě a v § 19 dochází ke změně obecného pojmu “konstrukce“ na konkrétní druh konstrukce tj. stěnu, strop a podhled.

Požadavky z praxe

Některé úpravy jsou provedeny na základě zkušeností z praxe, např. § 25 –zrušení požadavku na uvedení celkové kapacity skladů, § 24 – změna požadavku na stavební výrobky pro provedení konstrukce podhledu nebo střešní konstrukce zemědělské stavby, a to z hlediska jejich klasifikace. V příloze č. 3 bodu 3 jsou podrobněji stanoveny technické podmínky pro provedení neprůjezdné jednopruhové přístupové komunikace delší než 50 m a v bodu 5 je provedena změna týkající se umístění stavby a nástupní plochy mimo ochranné pásmo nadzemního vedení vysokého napětí. V příloze č. 6 je upřesněno použití hořlavých látek a jejich umístění při úpravě interiéru.

Závěr

Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, byla vyvolána na základě požadavků odborné veřejnosti, věřme, že bude v praxi dobrým pomocníkem nejen pro projektanty a investory, ale i fyzické osoby, kteří by měli při navrhování a užívání staveb respektovat požadavky v tomto předpisu uvedené.

pplk. Ing. Marie TAUFEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

 

Mezinárodní cvičení rakouských a českých hasičů „Nové Mlýny 2011“ se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. září v lokalitě vodní nádrže Nové Mlýny I. a na řece Dyji u obcí Brod nad Dyjí a Drnholec. Hlavním námětem cvičení byly záchranné a likvidační práce při případných povodních, se kterými mají obě země velké zkušenosti.

Příprava cvičení

Vodní dílo Nové Mlýny sestává ze tří přehradních vodních nádrží pod Pálavou (Horní Mušovská, Střední Věstonická, Dolní Novomlýnská) na řece Dyji a v současné době je využíváno také k rekreačním účelům, rybolovu, windsurfingu nebo lodní dopravě. Nádrže se také využívají na závlahy a výrobu elektřiny. Vodní dílo bylo vystavěno v 70. letech 20. století, aby zamezilo každoročním záplavám a zvýšilo intenzitu zemědělské výroby. Do jaké míry se plány na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů slučují s požadavky dnešní doby, je věcí diskuse. Pod pálavskými vrchy se dnes jeví rozsáhlá vodní plocha se dvěma ostrůvky, která zapůsobí na každého návštěvníka.

Cvičení se uskutečnilo na základě mezinárodní smlouvy č. 139/2000 Sb.m.s. mezi Českou republikou a Rakouskem o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích a Dohody o spolupráci mezi spolkovou zemí Dolní Rakousko a kraji Jihomoravským, Jihočeským a krajem Vysočina. Z pohledu Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (dále jen „HZS JmK“) se jednalo o organizaci jednoho z největších mezinárodních cvičení ve své historii, a to jak počtem nasazené techniky tak i hasičů, kteří se aktivně do cvičení zapojili.

Cvičení se začalo připravovat v první polovině letošního roku, kdy byl Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „HZS ČR“) osloven zástupci rakouských hasičů s žádostí o umožnění cvičení na vodní nádrži Nové Mlýny. Mezi hlavní důvody uskutečnění této akce bylo zejména prohloubení znalostí a výměna zkušeností při řešení povodní většího rozsahu na mezinárodní úrovni.

HZS JmK vybral jako základnu cvičení Autokemp ATC Merkur Pasohlávky, a to z několika důvodů. Jednak zde má základnu místní skupina Vodní záchranné služby ČČK Brno-střed (dále jen „VZS ČČK“), se kterou HZS JmK dlouhodobě spolupracuje na výborné úrovni a která se také významně spolupodílela na organizaci cvičení. Dalším důvodem bylo vhodné dispoziční řešení a dostatečné kapacity ATC Merkur včetně vhodných příjezdových komunikací i pro těžkou požární techniku. Nesmírně důležitá však byla vstřícnost majitele ATC Merkur, obce Pasohlávky, k požadavkům ze strany organizátorů cvičení.

Hlavní cíle cvičení

→ ověření platných mezinárodních smluv,
→ praktický nácvik koordinace řízení zásahu a spolupráce jednotek požární ochrany (dále jen „jednotky PO“) ze dvou států na rozsáhlém území,
→ výměna zkušeností a taktických postupů při provádění záchranných a likvidačních prací na vodní hladině,
→ logistická podpora činností jednotek PO.

Průběh cvičení

Síly a prostředky

S ohledem na námět cvičení byly vytipovány síly a prostředky, které jsou určeny především na záchranné a likvidační práce při povodních. Z České republiky se cvičení zúčastnili:
→ HZS JmK,
→ jednotky SDH obcí Březí a Drnholec,
→ HZS kraje Vysočina,
→ Záchranný útvar HZS ČR (ZÚ HZS ČR),
→ Školní a výcvikové zařízení (ŠVZ HZS ČR) – střediska Brno a Borovany,
→ Letecká služba Policie ČR (LS Policie ČR).

Cvičení se za Českou republiku zúčastnilo dvacet požárních automobilů a 110 ha­sičů.

V Rakousku zajišťují zásahovou činnost především jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí. Profesionální jednotky PO jsou pouze ve větších městech. Téměř všechny jednotky SDH Dolního Rakouska mají ve své výbavě cisternové automobilové stříkačky, technické automobily a čluny a při rozsáhlejších povodních vytvářejí odřady v počtu asi 30 osob, které nasazují na místech mimořádných událostí. Cvičení na Nových Mlýnech se zúčastnily dvě jednotky vodní záchranné služby Dolnorakouské pohotovostní služby ochrany obyvatel (tzv. odřady), dále logistická skupina hasičské jednotky v Mistelbachu a potápěčská skupina Dolní Rakousko sever. Celkově se za rakouskou stranu na cvičení podílelo 120 hasičů, 40 zásahových vozidel a osm plavidel.

Činnost na místě cvičení

Oficiální část cvičení byla zahájena zasláním žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci z krajského operačního a informačního střediska HZS JmK na zemskou varovací centrálu Dolního Rakouska v Tullnu. Tímto okamžikem bylo zahájeno cvičení pro jednotky HZS JmK, které poskytovaly týlové zabezpečení a činnost mobilního operačního střediska na místě cvičení. V odpoledních hodinách se na místo dostavil i spojový kontejner ze ŠVZ HZS ČR, který zajišťoval spojení v místě zásahu mezi cvičícími jednotkami PO prostřednictvím nezávislého digitální opakovače tzv. IDR.

V rámci cvičení si HZS JmK vyzkoušel koordinaci velkého počtu jednotek PO na relativně malém území s využitím štábu velitele cvičení. Velitel cvičení rozdělil prostor cvičení do tří sektorů a osmi úseků. V každém sektoru byl určený velitel z řad příslušníků HZS JmK s rakouským protějškem. Pro vzájemnou komunikaci byli využíváni tlumočníci z řad příslušníků HZS JmK (spojoví technici TCTV 112).

Rakouské jednotky byly rozděleny na logistickou jednotku a povodňové odřady. Cílem rakouských jednotek bylo mimo jiné i zabezpečení ochrany obyvatelstva v podmínkách povodní. Logistická jednotka zabezpečovala stravování a nouzové ubytování pro všechny své členy. Kapacita polní kuchyně byla v řádech stovek osob. Při přípravě cvičení bylo ze strany rakouských kolegů nabídnuto, že polní kuchyně zajistí stravování i pro české kolegy, což se při cvičení velmi dobře osvědčilo.

Činnosti v sektorech

Sektor č. 1 DRNHOLEC

Úsek č. 1: U obce Drnholec rakouští hasiči cvičili sestavení provizorního přívozu s technickými prostředky lezeckých záchranářů. K tomuto účelu byl využit vrhač lana, který jako pohon používá stlačený vzduch s možností nastavení až na maximální tlak 30 MPa. Následně probíhala záchrana osob v transportní záchranné vaně. Tato simulace ukázala jednu z možností jak postupovat v případě potřeby záchrany osob přes vodní tok. Dále hasiči nacvičovali záchranu osob s použitím hliníkového člunu s kapacitou asi 20 osob. Člun byl vybaven sonarem, navijákem ke stabilizaci ve vodním proudu a sklopným předním čelem ke snadnému nastupování osob nebo transportu těžších břemen. S ohledem na velmi nízký ponor člunu lze konstatovat, že jeho využití zejména na říčních tocích se v praxi velmi dobře osvědčilo.

Úsek č. 2: Most přes řeku Dyji tvořil pomyslné rozdělení mezi úsekem č. 1 a č. 2. Byl na něm prováděn nácvik stavby mobilních protipovodňových vaků WATERWALLS WW 120/4. Byly použity tři vaky s technickými parametry - délka 4 m, šířka 2,2 m, konstrukční výška asi 1,4 m, objem vody asi 7200 l a hmotnost jednoho prázdného vaku asi 82 kg. Toto stanoviště bylo obsluhováno jednotkami HZS JmK a jednotkami SDH obce Drnholec. Pro porovnání taktických možností byla také prováděna stavba protipovodňové zábrany z použitím standardních prostředků, tj. protipovodňových tandemových pytlů s pískem. Jako velmi účinné se ukázalo propojení obou technických prostředků, a to zejména s ohledem na utěsnění protipovodňových vaků a stávající pevné protipovodňové betonové hráze.

Sektor č. 2 BROD NAD DYJÍ

Úsek č. 3: Na tomto úseku byly prováděny praktické ukázky pouze rakouských hasičů. Na mostě přes řeku Dyji u obce Brod nad Dyjí byl prováděn nácvik uvolňování mostního profilu od naplavenin při povodních s využitím jednolanové techniky kombinované s možnostmi hydraulické ruky na podvozku Mercedes Unimog a motorového navijáku. Rakouští kolegové při cvičení blokovali jeden jízdní pruh. Provoz na mostu byl omezen dopravním značením a doprava musela být usměrňována hasiči jednotky SDH obce Březí.

Sektor č. 3 ATC MERKUR

Na úseku č. 4 probíhal výcvik s mobilní čerpací stanicí MČS 1500. Po ustanovení techniky se prakticky provádělo velkoobjemové čerpání vody z vodní laguny. Velmi názorně se prezentovala možnost nasazení a využití při rozsáhlých povodních. Vzhledem k podmínkám v ATC Merkur rozhodl velitel cvičení, že MČS 1500 nebude spuštěna na vodní hladinu. Čerpadlo tak bylo ustaveno na břehu a vodu nasávalo sacími hadicemi. Vynikající souhru obsluhy i nevídané výkonové parametry ocenili rakouští hasiči, kteří velkokapacitními čerpadly zatím nedisponují.

Úsek č. 5: Na tomto úseku hasiči z HZS kraje Vysočina prováděli výcvik s pásovým obojživelným automobilem BOBR, který je schopen zdolávat všechny typy povrchů, ať jde o bahnitý terén, sníh nebo vodu. Dokáže se pohybovat v obtížně přístupném terénu a plavat na vlastní pohon na vodní hladině rychlostí až přibližně 6 km/hod. BOBR je zkonstruován tak, že se dokáže otočit na místě. Při zásahu je možné využít naviják, který je umístěný u vozidla vpředu a může vyvinout tažnou sílu až 9 t. Vozidlo je určeno pro šest osob, anebo pro potřebné záchranářské vybavení pro zásah v nepřístupném terénu. Na tomto cvičení bylo vozidlo poprvé vyzkoušeno v praxi na otevřené vodní hladině a postupně byly vyzkoušeny jeho taktické možnosti nasazení.

Dále byla prezentována možnost záchrany a evakuace velkého počtu osob nebo techniky pásovým transportérem PTS 10 ZÚ. Dokáže přepravit náklad o hmotnosti 5 t po souši, 10 t po vodě, 72 stojících osob nebo 12 lehátek se zraněnými.

Multifunkčnost uvedených zařízení ocenili zástupci obou zemí, kteří mohli sledovat některé činnosti přímo z těchto vozidel na vodní hladině.

Úsek č. 6: Tam rakouští hasiči nacvičovali stavbu provizorního pontonu s konstrukcí pro vyzvedávání břemen z vodního dna, stavbu provizorního mola a vyhledávání předmětů na vodním dně. Rakouští hasiči využívají dva postupy vyhledávání potopených věcí, a to prostřednictvím potápěčů nebo tažením řetězu mezi dvěma loděmi. Vyhledané břemeno bylo vytaženo s použitím konstrukce na provizorním pontonu, který se skládal ze dvou člunů, spojených dřevěnými vazbami a lanovými úvazy. Pohyb tohoto pontonu pak zajistila tažná loď. Zručnost a taktika výstavby jak pontonu tak mola byly na velmi vysoké úrovni. Na výstavbu byly použity pouze úvazy a jednoduché kovové kramle. Montáž i demontáž tak byla časově nenáročná, přesto systémově velmi funkční.

Úsek č. 7: Na tomto úseku byla prezentována záchrana osob z vodní hladiny s použitím palubního jeřábu na vrtulníku Policie ČR Bell 412. Ukázku předvedli příslušníci HZS JmK, sloužící společně s policisty na letecké základně LS Policie ČR v Brně-Tuřanech. Námětem cvičení byla záchrana tří osob z vodní hladiny nádrže Horní Mušovská. Figuranti byli z řad členů VZS ČČK Brno-střed. Spolupráce pilotů, palubního technika a leteckých záchranářů ukázala, že předvedená taktika zásahu zajišťuje rychlou a účinnou záchranu a zvyšuje bezpečnost a standard při záchranných pracích. S činností leteckých záchranářů se rakouští kolegové měli možnost také seznámit formou prezentace již uskutečněných zásahů a výcviků, včetně prohlídky vrtulníku a vybavení technickými prostředky.

Úsek č. 8: Na tomto úseku byl proveden výcvik opěrného bodu Morava, který je určený pro provádění záchranných a likvidačních prací trhavinami. Skupina střelmistrů HZS ČR, společně s potápěči ZÚ HZS ČR a členy VZS ČČK Brno-střed započala přípravy na odstřel naplavenin, které pro účely cvičení simuloval dubový kmen o průměru 1,36 m a délce 6 m. Na odstřel byla použita plastická trhavina Austrogel a Semtex o celkovém množství 10 kg. Úspěšný odstřel byl za potlesku přihlížejících pozorovatelů a hostů symbolickým ukončením celého cvičení a signálem pro zahájení příprav k odjezdu všech jednotek na své základny.

Vyhodnocení cvičení

Negativa
→ nedostatečné zázemí pro mobilní operační středisko ze zdrojů HZS JmK,
→ nevhodná vnitřní dispozice spojového kontejneru ŠVZ HZS ČR pro reálný zásah.

Pozitiva

→ vhodně zvolený systém řízení a koordinace cvičení prostřednictvím štábu velitele cvičení,
→ dostatek tlumočníků s dobrou jazykovou znalostí,
→ využití mobilního operačního střediska, zajištění radioprovozu pomocí IDR,
→ výborná spolupráce s místní skupinou VZS ČČK Brno-střed,
→ týlové zabezpečení HZS JmK pro cvičící hasiče,
→ samostatnost a vysoké pracovní nasazení všech zúčastněných příslušníků HZS ČR a členů jednotek SDH,
→ výborná spolupráce s Jihomoravským krajem,
→ výborná spolupráce s provozovatelem Autokempu ATC Merkur,
→ výborná spolupráce se Zdravotnickou záchrannou službou Jihomoravského kraje,
→ výborná praktická zkušenost s využitím interaktivní tabule z výbavy spojového kontejneru ŠVZ HZS ČR,
→ disciplína a ochota spolupracovat ze strany rakouských kolegů,
→ vysoká úroveň logistické podpory rakouských hasičů,
→ velmi dobré informování hostů v průběhu cvičení,
→ profesionální úroveň pracovníků Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Boh­daneč, kteří zajišťovali video dokumentaci cvičení,
→ velmi dobrá spolupráce s tiskovou mluvčí MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Mezinárodní cvičení „Nové Mlýny 2011“ splnilo všechny cíle vytýčené před jeho konáním. Mechanismy, které jsou nastaveny při poskytování mezinárodní pomoci na úrovni operačních středisek, jsou plně funkční. Zkušenosti získané společným cvičením je možné aplikovat do praxe.

Poděkování patří všem, kteří se cvičení zúčastnili a umožnili jeho uskutečnění. Cvičení bylo finančně podpořeno Jihomoravským krajem a obcí Pasohlávky.

plk. Mgr. Martin OUJEZSKÝ, por. Ing. Radek MIŠKAŘÍK, HZS Jihomoravského kraje, foto mjr. Ing. Josef SLANÝ, kpt. Ing. Ivana SVITÁKOVÁ 

V závěru letošního roku slaví Asociace velitelů HZS podniků 10. výročí své existence. Asociace vznikla v době, kdy byla velmi aktuální potřeba mít subjekt, který by komunikoval s orgány státní správy jako zástupce všech podnikových hasičů a poskytoval těmto orgánům aktuální informace o podnětech, potřebách a návrzích ze strany podnikových hasičů, a to ať již členů nebo nečlenů tohoto sdružení.

Protože v této době žádný subjekt, hájící zájmy podnikových hasičů neexistoval (všechny dřívější pokusy nebyly úspěšné), a nebyla úspěšná ani jednání o prosazování zájmů podnikových hasičů s vedením MV-generálního ředitelství HZS ČR, vznikla Asociace velitelů HZS podniků, které řada pesimistů předpovídala rovněž krátkou existenci. Avšak opak je pravdou.

Již v počátcích své existence si asociace vzala za své následující poslání a cíle:

→ studovat a analyzovat problematiku požární ochrany v průmyslových i neprůmyslových podnicích ve vztahu k činnosti jednotek HZS podniků a sborů dobrovolných hasičů podniků (SDH podniků),
→ studovat a analyzovat pracovní a sociální podmínky zaměstnanců (členů) HZS podniků a SDH podniků a zpracovávat podklady k jejich zlepšování,
→ podílet se na připomínkování a tvorbě právních předpisů vztahujících se k HZS podniků a SDH podniků,
→ hájit a prosazovat oprávněné zájmy HZS podniků a SDH podniků a jejich zaměstnanců s cílem dosažení jejich srovnatelnosti s HZS ČR,
→ napomáhat zvýšení vzdělanosti zaměstnanců (členů) HZS podniků a SDH podniků,
→ podporovat publikační činnost v oblasti požární ochrany, bezpečnosti průmyslu a bezpečnosti práce,
→ spolupracovat s tuzemskými, mezinárodními a zahraničními sdruženími shodného nebo obdobného charakteru, jako je asociace,
→ rozšiřovat vědeckotechnické poznatky a praktické zkušenosti z oblasti požární ochrany a záchranářských služeb,
→ vytvářet ekonomickou základnu pro naplnění výše uvedeného poslání, zejména formou členských příspěvků, sponzorských příspěvků, darů a vlastní činností.

Asociace se stala postupně během své existence respektovaným a váženým partnerem všem subjektům státní správy, ale i ostatním subjektům v rámci naší republiky. I když má ve svém názvu uvedeny jen velitele sborů (což je jen pragmatické řešení z hlediska délky názvu), jejími členy se mohou stát nejen velitelé a zástupci velitelů kteréhokoliv HZS podniku nebo SDH podniku na území České republiky, ale také jejich zaměstnanci (členové), a též další fyzické osoby sympatizující s podnikovými hasiči, a to včetně jejich podpory. Tím je zaručena demokraticky možnost účasti kteréhokoliv podnikového hasiče a dalších osob na všech aktivitách směřujících ke zlepšení postavení podnikových hasičských sborů.

Díky působení asociace byla řada právních předpisů korigována ve prospěch podnikových hasičů, zlepšila se komunikace na úrovni krajů, a v rámci celorepublikových sportovních aktivit vzrostla kvalita vzájemných vztahů. Významným přínosem jsou i pravidelné celorepublikové semináře pro velitele HZS podniků v Solenicích a odborné semináře v Řece a nyní v Ostravici, kde jsou seznamováni s novinkami v oblasti vědeckotechnických poznatků a praktických zkušeností v oblasti požární ochrany. Opomenout nemůžeme publikování článků v médiích o činnosti a zásazích podnikových hasičů při likvidaci mimořádných událostí, účast na mezinárodním fóru CTIF nebo pořádání a účast na soutěžích v požárním sportu.

Přesto nemůžeme být spokojeni. Stále jsou nedostatečně řešeny sociální benefity zaměstnanců HZS podniků, není dostatečně zajištěna stabilita existence HZS podniků, a dosud není ustanovena možnost zřízení HZS podniku na základě výroby a manipulace s nebezpečnými látkami. Rovněž stále chybí řešení zajištění požární ochrany v průmyslových areálech s množstvím různorodých firem. Snaha vyřešit nebo korigovat tyto problémy bude cílem asociace i v budoucnosti.

Rádi proto uvítáme v našich řadách další zájemce o tyto aktivity, jejichž naplnění přispěje k vylepšení pozice všech HZS podniků.

Ing. Oldřich LUKŠ, prezident Asociace velitelů HZS podniků

 

Na území Národního parku (NP) a Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava se již třetím rokem realizuje soubor činností pod souhrnným názvem Bezpečná Šumava, jejichž posláním je prevence vzniku některých mimořádných událostí, k nimž dochází zejména z antropogenních příčin, organizace záchranných a likvidačních prací pro obyvatele a návštěvníky NP Šumava.

Národní park Šumava byl zřízen v dubnu 1991. Posláním NP Šumava je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana nebo obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku, porostům, některým nelesním územím a vodním tokům ve státním vlastnictví na území NP Šumava má Správa NP a CHKO Šumava. Ta je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem životního prostředí ČR a vykonává rovněž státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství.

NP Šumava se rozkládá na území o celkové výměře 68 064 ha (asi 680 km²) a tvoří jej 80 % lesních a 20 % nelesních pozemků (zemědělská půda, vodní plochy a toky, zástavba, komunikace).

Lesy NP Šumava jsou lesy zvláštního určení, pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V lesích se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného v souladu s posláním národního parku.

Z hlediska ochrany přírody a krajiny a v návaznosti i na problematiku požární ochrany má zásadní význam rozdělení území NP Šumava do tří zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Management lesních systémů, přijatá pravidla hospodaření v lesích I. a II. zóny a v tzv. bezzásahových zónách NP Šumava vytváří z pohledu § 4 odst. 1 písm. j) zákona o požární ochraně podmínky pro požární zásah jednotek požární ochrany, které „nejsou běžné“ jako v ostatních lesích, a spočívají v odlišné průchodnosti lesem, zvýšené potřebě zdrojů vody k hašení, absenci umělých překážek pro šíření požárů, v očekávaném intenzivním hoření velkého množství suché dřevní hmoty. Správa NP a CHKO Šumava je právnickou osobou provádějící činnost se zvýšeným požárním nebezpečím při uplatňování managementu lesních ekosystémů v I. a II. zóně nebo v tzv. bezzásahových zónách.

Podle statistik je až 98 % příčin vzniku požárů ve vazbě na jednání člověka, a proto z hlediska předcházení vzniku požárů v NP Šumava je nutné zajistit preventivně výchovnou činnost jak u stálých obyvatel na území NP Šumava, tak u jeho návštěvníků.

Na území NP je celkem sedm obcí se 36 sídelními útvary a čtyřmi obcemi na jeho hranicích. Hustota obyvatel je přibližně 1,3 na km2, což je hustota malá. Obyvatelé neovlivňují odlišným způsobem nebezpečí vzniku požáru na území NP Šumava proti ostatní části republiky. Vznik požárů může do značné míry ovlivnit nedbalost návštěvníků parku. Ročně ho navštěvuje až dva miliony osob, které:

→ nemusejí mít povědomí o zákazech k používání ohně,
→ nemusejí dostatečně znát terén, ve kterém se pohybují,
→ mohou utrpět v průběhu návštěvy parku úraz nebo mít zdravotní potíže,
→ nemusejí znát pravidla pro přivolání pomoci.

Z hlediska hodnocení stupně požárního nebezpečí katastrálních zemí obcí podle přílohy zákona o požární ochraně je z důvodu malého počtu obyvatel obcí katastr obcí uvnitř území spravovaných NP Šumava kategorie nebezpečí nejvýše III B (jen čtyři intravilány obcí), tzn. požadavek na dobu dojezdu jedné jednotky PO o velikosti 1+3 do 15 minut od vyhlášení poplachu a dalších dvou jednotek PO do 20 minut. V ostatních případech, v převážné většině katastrálních území obcí, je IV. stupeň nebezpečí území. To znamená zásah první jednotky PO do 20 minut a druhé jednotka PO do 25 minut. Na území NP Šumava působí:

→ jen dvě jednotky PO SDH obcí s územní působností, přičemž obec Srní (JPO II) je umístěna výhodně hlouběji v prostoru NP Šumava s možností výjezdu jednotky PO do okolních území parku; jednotka PO v obci Borová Lada (JPO III) je na hranici NP a CHKO Šumava, tedy její efektivní dojezd do hlouby území NP je omezen,
→ čtyři obce jednotku PO vůbec nemají, přičemž je vážným faktem, že právě v obcích Modrava, Kvilda, Prášily jsou pro případný rozvoj požáru velmi vhodné podmínky a vzhledem k návštěvnosti tohoto území je zde velká pravděpodobnost vzniku požáru,
→ obce s jednotkou SDH kategorie JPO V mají ve většině případů jen požární stříkačku, která je závislá na přírodních zdrojích vody a její nasazení bude zdlouhavé a málo účinné.

Využití těchto jednotek PO pro území NP Šumava se bude odvíjet od jejich možnosti vést zásah mimo území katastru obce, a to v závislosti na dostupnosti místa zásahu po účelových komunikacích. Z pohledu požadavku přílohy zákona požární ochrany, ve vazbě na stupeň nebezpečí území katastru obce, nejsou jednotky SDH obcí na území NP Šumava soběstačné.

Kvůli neexistenci dalších jednotek PO v obcích v NP Šumava musejí zabezpečovat zásah v příslušných katastrech obcí také jednotky PO dislokované mimo území NP Šumava, většinou z území CHKO Šumava. Ovšem uvedené jednotky PO zasahují s dojezdem 20 a více minut, a to ani ne na území celého NP Šumava, ale jen do jeho okrajových částí. Počet uvedených předurčených jednotek PO je rovněž omezen a jejich současné síly a prostředky nemohou na území NP Šumava rychle likvidovat velké požáry.

Bohužel jednotky SDH obcí nemají v průběhu celého dne vždy potřebnou akceschopnost a jejich technika, kde nejpotřebnější jsou cisternové automobilové stříkačky, je zastaralá a pro pohyb v terénu omezena jen na účelové komunikace.

Jednotky HZS Plzeňského kraje (stanice Klatovy, Sušice) jsou vzdáleny od hranic parku více než 20 minut jízdy. S dojezdem 25 minut do obce Borová Lada na území NP Šumava je pouze stanice Vimperk HZS Jihočeského kraje, tedy na hranici NP Šumava. Dá se tedy konstatovat, že pokud by měly jednotky HZS obou zmiňovaných krajů zasahovat ve větší hloubi území NP Šumava, např. v prostoru státní hranice, může to být až za asi 50 až 70 minut.

Obecně patří k odpovědnému správci a hospodáři také řešení bezpečnosti - prevence vzniku mimořádných událostí a systém odezvy na jejich vznik. I vzhledem k výše uvedené charakteristice území začala Správa NP a CHKO Šumava budovat od roku 2008 souhrn opatření nazvaný souhrnně Bezpečná Šumava.

Hlavní cíle projektu Bezpečná Šumava

Preventivně výchovná činnost zaměřená na návštěvníky parku z hlediska předcházení úrazům při pobytu v NP Šumava a předcházení vzniku požárů

Tuto činnost zabezpečují především zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava, kteří pracují na úseku informační a strážní služby (ISS). Ti se setkávají s návštěvníky parku při své činnosti ochraně přírody a působí i z hlediska kontroly dodržování preventivních opatření k zamezení např. vzniku požárů a informování návštěvníků o nebezpečných úsecích parku. Zaměstnanci ISS mají výbornou místní znalost terénu a jsou současně vycvičeni a vybaveni pro poskytnutí první zdravotnické pomoci. V květnu 2009 byla mezi HZS Plzeňského a Jihočeského kraje a Správou NP a CHKO Šumava uzavřena „Dohoda o plánované pomoci na vyžádání“. Správa parku zařadila 15 terénních automobilů do IZS, z toho je osm plně vybaveno záchranným materiálem. ISS je tedy účinnou složkou IZS. V současné době má ISS NP Šumava tři desítky pracovníků.

Opatření k včasnému zjištění úrazu nebo jiných nehod návštěvníků parku anebo mimořádných událostí vzniklých na území v NP Šumava, zaměřených na jejich rychlou a přesnou lokalizaci jejich polohy

Obr.: Informační tabule pro návštěvníky NP Šumava s označením jejich poziceV roce 2011 bylo zřízeno dispečerské číslo ISS 800 977 977, které je nepřetržitě k dispozici obyvatelům a návštěvníkům parku pro řešení mimořádných událostí na území NP Šumava. Pro návštěvníky je na celém území NP Šumava vybudován informační systém tzv. taumabodů , který jim i bez jejich znalosti terénu umožňuje nahlásit místo, odkud volají o pomoc na celostátní tísňové linky (viz obr.)

Jak již bylo uvedeno, ISS NP Šumava je připravena na pokyn operačního střediska ZZS nebo OPIS IZS provést záchrannou akci a pomoci návštěvníkům i obyvatelům v NP Šumava. Od 1. července 2011 je uzavřena smlouva se Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského kraje. „Nejčastěji zasahujeme u pádů z kola, dopravních nehod nebo ve stavu nouze - tedy vysílení, ztráta orientace, podcenění zdravotního stavu nebo špatný odhad počasí a situace v terénu. Loni jsme řešili 350 takových případů, letos do konce srpna již více než 250,“ říká vedoucí ISS Petr Šrail.

Zlepšení pokrytí území jednotkami PO vytvořením vlastní dobrovolné jednotky PO

Pro území NP Šumava byla zpracována studie „Zabezpečení požární ochrany v NP Šumava a operativně taktická studie“. Na jejím základě a s ohledem na zvýšené požární nebezpečí bylo HZS Jihočeského kraje nařízeno NP Šumava zřízení jednotky SDH podniku Správy NP a CHKO Šumava. Členové jednotky PO jsou rovněž zaměstnanci ISS NP Šumava. Uvedená jednotka je členěna do tří družstev o velikosti 1+8 členů s dislokací v obcích Stožec, Modrava a Prášily. V současné době její velitelé mají již odbornou způsobilost a jsou zpracovány projekty stanic. V roce 2012 by jednotka PO měla obdržet dotaci 20,1 mil Kč na nákup tří CAS pro zásahy v lesích z IOP Evropské unie na základě projektu s názvem „Pořízení moderní techniky a technologií HZS ČR pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí“. Plná akceschopnost k hašení požárů jednotky SDH podniku Správy NP a CHKO Šumava se předpokládá na konci roku 2012.

Na základě uvedené studie se rovněž přehodnotilo zrušení některých cest nebo vodních nádrží na území parku. V dalších letech lze i předpokládávat, že Správa NP a CHKO Šumava přistoupí k jednání s obcemi, kde jsou dislokována družstva její jednotky PO o společných jednotkách PO ve smyslu § 69a zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. To by výhledově přispělo i k revitalizaci jednotek SDH těchto obcí a k vyšší efektivnosti vynakládaných prostředků na uvedené společné dobrovolné jednotky PO.

Vytvoření systému spolupráce složek IZS působících na území NP Šumava při záchranných a likvidačních pracích

Na území NP Šumava zasahuje ZZS, Policie ČR, HZS ČR, Letecká záchranná služba Armády ČR a Horská služba Šumava. Všem těmto složkám je připravena poskytnout ISS NP a CHKO Šumava informační a fyzickou podporu i pro zásah a vyjíždět k zásahům při jejich žádosti o spolupráci.

Pro zlepšení současného vedení požárního zásahu a záchranných prací je pro území parku zpracován Operativní plán NP Šumava. V něm jsou, po předchozí revizi, zakresleny vodní zdroje a komunikace vhodné pro zásah jednotek PO i ostatních složek IZS, včetně vhodných ploch pro letecké hašení a tzv. traumabody.

Svoji spolupráci v NP Šumava složky IZS demonstrovaly 11. září 2011 ve Slunečné u Prášil ukázkami použití svého vybavení. Celodenní akce se zúčastnily stovky lidí. Uvedenou akci zahájil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a zúčastnil se jí také I. náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška. To je i výraz podpory Bezpečné Šumavy. Podporu starostů obcí z Šumavy vyjádřila starostka obce Volary Marie Pospíšilová: „Držím Bezpečné Šumavě palce, budu za ni bojovat jménem města Volary a doufám, že i jménem všech ve Svazu obcí Národního parku Šumava. Věřím, že si všichni starostové uvědomují, že jsme tímto konečně udělali ten správný krok k ochraně a informovanosti obyvatel i turistů, ale také přírodního bohatství, a vůbec celé Šumavy.“

Ing. Tomáš FAIT, Správa NP a CHKO Šumava, plk. Dr. Ing. Zdeněk HANUŠKA, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

Problém výpadku zásobování elektřinou velkého rozsahu (blackout) je vnímán jako jedno z nejzávažnějších ohrožení ekonomického vývoje. Řešení vzniklo na půdě českých firem a je výsledkem výzkumného projektu 2A-1TP1/065 podpořeného z programu Ministerstva průmyslu a obchodu „Trvalá prosperita“. Toto řešení je unikátní nejen v rámci České republiky, ale i v rámci Evropské unie. Dne 15. září 2011 byly provedeny zkoušky v reálném prostředí.

Hrozba blackoutu je reálná

Ve zprávách zabývajících se hodnocením globálního rizika vystupuje evropský blackout do popředí mezi takové události jako je zhroucení kapitálových trhů, „přehřátí“ čínské ekonomiky, neudržitelný rozvoj třetího světa, růst ceny ropy nad 100 USD za barel a zhroucení transatlantického datového spojení.

Specifickou vlastností narušení elektroenergetické infrastruktury (bez ohledu na příčinu) je skutečnost, že dopady blackoutu na vnější okolí elektrizační soustavy mohou být značně větší, než škody na vlastním zařízení. Příčinou je vzájemná závislost mající zesilující efekt mimořádné události a z toho vyplývající kaskádové a dominové jevy šíření krizového stavu. Výsledkem je ohrožení chráněných zájmů státu, rozklad základních funkcí území a zvětšování zasažené oblasti.

Z tohoto pohledu je důležitější zabývat se především zmírňovacími opatřeními, než vlastními příčinami. Důsledky déletrvajících výpadků dodávky elektřiny jsou devastující zejména ve velkých městech. Zkušenosti ze zahraničí (např. Auckland 1998, USA a Itálie 2003), ale také v našich podmínkách (stav nouze v létě 2006, orkány Kyrill 2007 a Emma 2008) ukazují, že blackout je reálné nebezpečí. Všichni máme ještě v paměti zemětřesení, tsunami a jadernou katastrofu v japonské Fukušimě a následné problémy s dodávkami elektrické energie. Totální výpadek zásobování elektřinou může nastat i z jiných příčin a způsobit tak obrovské škody, jak se již v minulých letech ukázalo. V posledních šesti letech se jejich počet začal zvyšovat - každoročně došlo k více než deseti blackoutům. Nejznámější z nich, které postihly rozsáhlá území a „odstřihly“ od elektřiny desítky milionů obyvatel, obsahuje tabulka (pořadí je uvedeno podle počtu postižených obyvatel).

Zkouška v reálném prostředí

Pohled na automatiku řízení ostrovního provozu v českobudějovické čistírně odpadních vodV rámci řešení níže uvedeného projektu byl navržen a vyvinut systém, který dokáže nebezpečí rozvratu života společnosti a ekonomické škody podstatně omezit. Řízenou dodávkou elektřiny pro vybrané spotřebitele a spotřebiče je možné udržet chod nemocnic, bankomatů, vodáren, kanalizace a dalších významných systémů životně důležité infrastruktury, které bereme již jako samozřejmé, ale bez nichž může dojít k tragickým důsledkům pro naše životy.

Řešení pro zmírnění následků blackoutu bylo odzkoušeno v ostrém provozu a výsledky představeny odborné veřejnosti a zástupcům veřejné správy. Potvrdilo se, že je možné při výpadku elektrické energie ve zlomku sekundy přepojit elektrickou síť tak, aby vytvořila ostrov, ve kterém jsou místní zdroje schopny pokrýt spotřebu nejdůležitějších míst – přesně tak, jak je předem naplánováno v příslušném krizovém plánu. Další významný krok, který je součástí řešení, je možnost automaticky převést domácnosti na sníženou spotřebu, udržet funkčnost základních spotřebičů (mrazničky, oběhová čerpadla topení, komunikační prostředky) a zachovat tak základní životní potřeby obyvatelstva.

Pro realizaci pilotního projektu nalezli řešitelé pochopení u provozovatele čistírny odpadních vod České Budějovice ČEVAK, a.s., kde byly nainstalovány veškeré, pro tuto situaci vyvinuté a potřebné, technické prostředky. Účastníci byli svědky, jak po simulované poruše v elektrické síti speciálně vyvinuté zařízení bleskově detekovalo a vyhodnotilo tuto poruchu, automaticky (za 0,2 sekundy) odpojilo čistírnu od sítě a převedlo napájení na zásobování elektřinou z místní bioplynové kogenerační stanice. Současně s tím byla odpojena zařízení s nižší prioritou tak, aby místní zdroj energie stačil zásobit předem stanovené důležité systémy.

Krajské město Jihočeského kraje má ode dneška zajištěno, že i v případě déletrvajícího blackoutu bude zásobeno pitnou vodou a jeho odpadní vody budou čištěny, a to nezávisle na vnější síti a bez potřeby nafty do náhradních dieselgenerátorových zdrojů. Zdrojem energie je zde čistírenský bioplyn.
Vyvinutý a odzkoušený systém je nyní možné instalovat v distribučních soustavách všech větších měst, které disponují vlastní teplárnou. To odpovídá i záměru v připravované aktualizaci Státní energetické koncepce. Namísto střídavého vypínání celých čtvrtí („rotující blackout“, který zažili Japonci při nedostatku elektřiny po zemětřesení 11. března 2011) je možné automaticky cíleně omezit spotřebu tak, aby mohly nezbytné spotřebiče zůstat v provozu ve všech domácnostech bez přerušení.

Co předcházelo

Základy tohoto úspěchu byly podloženy dlouholetou spoluprací řešitelů s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Po 11. září 2001 se organizace CITYPLAN a ViP začaly zabývat zranitelností energetické infrastruktury případnými teroristickými útoky. Pro závěry z úvodních studií nalezly mezi oslovenými ministerstvy největší pochopení právě u MV-generálního ředitelství HZS ČR. V letech 2004 až 2005 řešil Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč významný projekt: RN20042005001 - Ochrana obyvatelstva a její vazby na kritickou infrastrukturu v oblasti energetických systémů. V rámci projektu byly provedeny důkladné analýzy hrozeb i jejich dopadů a kvantifikováno riziko s cílem vytipovat oblasti, kde je potřeba se vazbou mezi ochranou obyvatelstva a energetickou infrastrukturou zabývat prioritně. Bylo jednoznačně odhaleno, že největší hrozbou pro život společnosti je déletrvající blackout, který dokáže ochromit doslova vše. Při déletrvajícím výpadku elektřiny nelze zajistit základní fyziologické potřeby jako je teplo, voda a potraviny, ani nelze udržet veřejný pořádek. Byla nastíněna i vize, jakými způsoby by bylo možné toto riziko snížit.

V dalším kroku byla proto tato vize diskutována s odborníky, zabývající se energetikou a krizovým řízením. Bylo nezbytné si vyjasnit, jaké jsou možnosti na straně energetiky a jaké podmínky je nutné pro snížení rizika vytvořit. V rámci programu Ministerstva průmyslu a obchodu „Trvalá prosperita“ tak vznikly dva projekty:

1) 2A-1TP1/065 Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel - projekt RESPO (2006-2011, MPO/2A)
2) 2A-2TP1/003 Výzkum možnosti posílení startů ze tmy pro zvýšení spolehlivosti a odolnosti provozu elektrizační soustavy ČR (2007-2009, MPO/2A)

K řešení obou projektů byly přizvány další organizace zabývající se energetikou a krizovým řízením a byly vytvořeny týmy zaručující kvalitní aplikovaný výzkum s cílem nalézt taková řešení, která po ověření pilotními projekty mohou být rychle zavedena do praxe. Současně byl řešen i další projekt Ministerstva vnitra VD20072008A05 - Systémové řešení nouzového zásobování elektřinou v případě krizových stavů (2007-2008, MV0/VD).

Všechny uvedené projekty vycházejí ze snahy zachovat základní funkce života velkých měst s využitím místních veřejných teplárenských zdrojů ve spolupráci s distribučními sítěmi a schopností u spotřebitelů řídit (omezovat) v krizových stavech spotřebu elektřiny, a to takovým způsobem, aby se potenciální blackout změnil nejvýše v rotující omezení, které zajistí bezpečnostní minimum elektřiny pro všechny obyvatele a organizace ve městě, tj. bez vypínání.

Místní městské krizové ostrovní sítě zásobované z městských tepláren mohou sehrát při mimořádných provozních stavech významnou úlohu pro zajištění chráněných zájmů státu při případném rozpadu přenosové soustavy. Zdroje distribuční soustavy, které budou navíc vybaveny funkcí startu ze tmy (black start), mohou být kromě ostrovního provozu pro nouzové zásobování elektřinou využity rovněž pro obnovu provozu elektrizační soustavy po blackoutu, především pro „najetí“ vlastních spotřeb některých systémových elektráren.

Oba projekty byly řešeny v souladu s úkoly stanovenými dosud platnou Státní energetickou koncepcí schválenou usnesením vlády ze dne 10. března 2004 č. 211. V článku 1.12 koncepce (Řízení energetiky při krizových stavech) se doslova uvádí:

„K zajištění nezbytné funkčnosti energetického hospodářství za mimořádných událostí velkého rozsahu (jako jsou velké havárie, teroristické činy apod.) a za krizových situací, doprovázených vyhlášením stavů nouze dle zákona č. 458/2000 Sb., cílevědomě zvyšovat připravenost a odolnost energetických systémů tak, aby byly i při narušení dodávek energie schopny zajišťovat v nezbytném rozsahu (v souladu se zákonem č. 240/2000 Sb. a č. 241/2000 Sb.) potřebnou podporu při uspokojování základních potřeb obyvatelstva, havarijních služeb, záchranných sborů, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, podporu výkonu státní správy a zajišťovat nepřerušenou výrobní činnost k tomu nezbytných ekonomických subjektů. K tomu:

→ Propojovat obsah opatření ke zvýšení připravenosti a odolnosti energetického hospodářství s obsahem hospodářských opatření pro krizové stavy (při nejbližší novelizaci krizových zákonů).
→ Věnovat pozornost přípravě náhradních variant funkčnosti energetických systémů tak, aby zajišťovaly alespoň nezbytné dodávky energie prioritním odběratelům.
→ Podporovat výstavbu náhradních zdrojů elektrické energie.
→ Spolupracovat s orgány regionální samosprávy.“

Závěr

Z rozboru hrozeb vyplývá, že nejvážnějším typem mimořádné události v sektoru energetiky je vícenásobné narušení elektrizační soustavy. Může k němu nejpravděpodobněji dojít v důsledku změny klimatu, jež se projevuje extrémními meteorologickými jevy. Zasažení elektrizační soustavy orkány Kyrill v roce 2007 a Emma v roce 2008 potvrzují, že by snadno mohlo příště dojít k výpadku elektřiny velkého rozsahu (na území celého státu) na dobu až několika týdnů.

Proaktivní opatření formou zajištění provozu veřejných ostrovních provozů, řešené ve výzkumném úkolu 2A-1TP1/065, umožňuje v takových situacích nouzové zásobování elektřinou, je technicky uskutečnitelné a ekonomicky přijatelné.

Zkušenost z povodní 1997 usnadnila přijetí tzv. krizové legislativy reaktivně. Lze proto jistě ocenit, že připravený návrh aktualizace energetické koncepce (byť zatím vládou neprojednaný) na obdobnou zkušenost nečeká a zahrnuje požadavek zvýšení ochrany obyvatelstva proti důsledkům blackoutu do Státní energetické koncepce proaktivně.

Pilotní projekt realizovaný v českobudějovické čistírně odpadních vod ukázal, že řešení, kterému před lety mnoho lidí v ČR ani ve světě nevěřilo, existuje, je zcela funkční a umožní zajistit vyšší ochranu obyvatelstva a bezpečnost našich měst. Toto řešení by mělo patřit mezi základní funkcionalitu chytrých sítí – tzv. Smart Grids.

Největší výpadky elektřiny ve světě

Blackout	Postiženo (milionů obyvatel)	Kde	Kdy
2005 Java-Bali	100	Indonésie	18. 8. 2005
1999 Southern Brazil	97	jižní a jihovýchodní část Brazílie	11. 3. 1999
2009 Brazil and Paraguay	87	centrální, jižní a jihovýchodní část Brazílie a celá Paraguay	10.-11. 11. 2009
2003 Northeast	55	severovýchodní část Severní Ameriky	14.-15. 8. 2003
2003 Italy	55	celá Itálie kromě Sardinie	28. 9. 2003
1965 Northeast	30	severovýchodní část Severní Ameriky	9. 11. 1965

Pramen: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_power_outages.

Ing. Ivan BENEŠ, CITYPLAN, spol. s r.o., foto archiv autora
 

Členské státy EU jsou v posledních letech stále častěji vystaveny řadě možných krizí a mimořádných událostí a ne vždy disponují odpovídajícími kapacitami umožňujícími těmto událostem čelit. Hrozby nejsou omezeny hranicemi členských států a vyžadují účinnější postupy řešení katastrof a dlouhotrvajících krizí. Na podporu úsilí členských států při odezvě na závažné mimořádné události a na podporu zesílené spolupráce mezi členskými státy v oblasti civilní ochrany byl proto zřízen finanční nástroj, na jehož základě byl vytvořen výbor Evropské komise pro civilní ochranu.

Obecné souvislosti

Výbor pro civilní ochranu (Civil Protection Committee) byl zřízen jako pomocný výbor Komise při přípravě rozhodnutí Rady ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu (2007/162/ES, Euratom). Výbor však vznikl již v roce 1998 jako pomocný výbor Komise při přípravě rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 1997 o zavedení Akčního programu Společenství v oblasti civilní ochrany (98/22/ES). Tehdy však šlo o výbor pro Akční program. Později, respektive po přijetí rozhodnutí Rady ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (2001/792/ES, Euratom), se tento výbor přejmenoval na výbor pro Akční program a mechanismus v oblasti civilní ochrany (dále jen „výbor”).

Akční program Společenství v oblasti civilní ochrany (dále jen „Program”), který byl přijat v roce 1997 a posléze v roce 1999, a jehož doba platnosti měla uplynout na konci roku 2004, ale byla prodloužena až do konce roku 2006, byl zaměřen na podporu úsilí členských států k ochraně osob, majetku a životního prostředí na vnitrostátní, regionální a místní úrovni v případě přírodních nebo technologických katastrof. Kromě toho Program měl napomoci realizovat opatření usnadňující spolupráci, výměnu zkušeností a vzájemnou pomoc mezi členskými státy.

V rámci Programu se výbor v období let 1998 až 2006 zabýval veškerými aspekty, tedy převážně materiály, postupy a opatřeními, které v případě přírodních a technologických katastrof podporovaly ochranu obyvatelstva - tvorba národních plánů ochrany obyvatelstva, snižování zranitelnosti a ochrana proti účinkům zbraní hromadného ničení, otázky přesunů a migrace obyvatelstva (zejména uprchlíků), humanitární pomoc, varování a informování veřejnosti nebo zajištění expertů. V rámci výboru mohli zástupci členských států přispívat zkušenostmi a novými postupy v oblasti řešení následků všech závažných mimořádných událostí od požárů, železničních nehod, úniků chemických látek až po povodně, hurikány a zemětřesení.

Realizace Programu byla v rámci výboru pravidelně vyhodnocována. Členské státy měly vzhledem k pravidelným jednáním výboru přehled o všech činnostech Společenství, a také možnost podílet se v rámci procesu schvalování každoročního pracovního programu na určování priorit a výše finančních prostředků pro plnění konkrétních cílů Programu.

Veškeré činnosti a projekty financované v rámci tohoto Programu musely být v souladu se zájmem většiny členských států a zahrnovat určitý proces zlepšování způsobilosti v civilní ochraně, dovolující v případě katastrof zdokonalit prevenci, připravenost, akceschopnost, bezprostřední pomoc, odhalování a studium příčin katastrof, analýzu socioekonomických důsledků katastrof, zlepšování prostředků a způsobů předvídání apod. V rámci výboru je také projednáváno organizování seminářů, výcvikových kurzů, výměny odborníků a technického personálu, cvičení, mobilizace odborných schopností a jiných činností týkajících se civilní ochrany.

Činnost výboru pro civilní ochranu

Po přijetí finančního nástroje pro civilní ochranu, na jehož základě vznikl výbor pro civilní ochranu (dále jen „CPC”), se i nadále řešila veškerá výše zmiňovaná problematika. Význam CPC od přijetí dalších důležitých dokumentů, jako je rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2007 (2007/779/ES, Euratom) o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze), Sdělení o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy, Sdělení na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy a všech přijatých závěrů Rady týkajících se civilní ochrany, značně vzrostl, a to i z důvodu, že zároveň došlo k výraznému nárůstu počtu operací v oblasti civilní ochrany, projektů, vzdělávacích kurzů, cvičení, apod.

To se samozřejmě odrazilo na rozpočtových prostředcích pro civilní ochranu. V porovnání s rokem 2007 se rozpočet pro civilní ochranu v roce 2011 zvýšil o 186 %, jak ukazuje Tabulka 1. Navýšení rozpočtu umožnilo také použití finančních prostředků z rezerv na mimořádnou pomoc a na pomoc obětem přírodních katastrof nebo ozbrojených konfliktů mimo Evropskou unii, a to v důsledku sloučení generálních ředitelství civilní ochrany s humanitární pomocí, ke kterému došlo v lednu 2011.

V souvislosti se vzrůstajícím počtem mimořádných události vzrostl od roku 2007 také rozpočet na dopravu a s tím spojenou logistiku (Tabulka 2), dále na vysílání expertů (Tabulka 3), semináře a školení (Tabulka 4), cvičení, údržbu a další rozvoj monitorovacího a informačního střediska (MIC) a společného komunikačního a informačního systému pro případ výskytu mimořádné události (CECIS), výměnu expertů a zadávání projektů.

Návrh pracovního programu na rok 2012

Jelikož rozsah a četnost katastrof v posledních letech stále rostou, je i nadále nutné v rámci CPC posilovat schopnost EU na tyto mimořádné události reagovat. Současné tlaky na rozpočet vyvolané ekonomickou krizí vyžadují od členských států a Evropské komise větší úsilí zaměřené na účinné využívání omezených zdrojů. Členské státy se s Evropskou komisí dohodly, že řada přijatých opatření v rámci pracovního programu na rok 2012 bude vycházet z nedávno přijatého dokumentu „Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci (dokument Rady EU 15614/10)“. Návrh pracovního programu na rok 2012 bude proto podporovat především dvě osy z činností uvedených právě v tomto sdělení:

Zřízení evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace s cílem zlepšit plánování operací EU v oblasti civilní ochrany (vypracovat referenční scénáře pro hlavní typy katastrof uvnitř a mimo EU, zjistit a zmapovat hlavní stávající prostředky, které by mohly být na základě těchto scénářů vyčleněny členskými státy při reakci EU na naléhavé případy, vypracovat pohotovostní plány pro využití těchto zdrojů včetně dopravy a přezkoumat je na základě zkušeností získaných z nových naléhavých případů a mimořádných opatření). I když ne všichni členové CPC s touto ideou souhlasili, Evropská komise byla nakonec vyzvána, aby se touto myšlenkou vážně zabývala. Přípravné práce by měly začít na podzim roku 2011.

Vytvoření střediska reakce na mimořádné situace (na bázi současného MIC), které bude k dispozici 24 hodin denně a ponese odpovědnost za koordinaci reakce EU na civilní katastrofy. Finanční prostředky, které budou zajištěny z rozpočtu civilní ochrany a humanitární pomoci, budou určeny k nákupu a na vývoj specializovaných informačních a komunikačních služeb (včetně monitorovacích prostředků, které byly vyvinuty v rámci iniciativy Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti GMES, nebo evropského programu družicové navigace GALILEO) a/nebo na opatření, která by zajistila bezpečnost, odolnost a kontinuitu MICu. Kromě toho by se mělo pokračovat na vývoji webového informačního nástroje pro kontaktní místa civilní ochrany
a humanitární pomoci (založeném na stávajícím systému 14 bodů pro humanitární pomoc a na systému CECIS pro civilní ochranu).

Jednání o konečném znění návrhu pracovního programu na rok 2012 v rámci CPC stále probíhají. Doba platnosti finančního nástroje pro civilní ochranu však vyprší 31. prosince 2013. Jakým směrem se pak bude civilní ochrana na úrovni EU dále ubírat, bude záležet pouze na členských státech samotných a jejich názorech v jednotlivých výborech a pracovních skupinách. CPC je vzhledem ke svému vlivu na rozpočet pro civilní ochranu vhodným místem, kde mohou členské státy další vývoj v této oblasti ovlivnit.

Veškerá jednání výboru pro civilní ochranu probíhají v Bruselu v budově ”Albert Borchette Conference Centre (36 rue Froissart)”. Jednání se účastní kromě Evropské Komise a všech členských států EU i Norsko, Island, Lichtenštejnsko (země Evropského sdružení volného obchodu ESVO), Chorvatsko, Turecko a bývalá jugoslávská republika Makedonie (kandidátské země do EU).

Tabulka 1: Rozpočet pro civilní obranu v letech 2007 až 2011

Rok	Akce uvnitř EU (milionů EUR)	Akce mimo EU (milionů EUR)	Celkem (milionů EUR)
2007	14,860	5	19,860
2008	20	6	26
2009	18,5	8	26,5
2010	18	8	26
2011	18	191)	37
Celkem	89,36	41	135,36

Tabulka 2: Rozpočet na dopravu a logistiku v letech 2007 až 2011

Rok	Počet operací	Státy - příjemci	Celková částka v EUR (bez 50 % náhrad)
2007	1	IT	30 418
2008	2	SE, FR	423 420
2009	5	AT, SK, SE	434 968
2010	49	AT, BE, BG, DK, FR, HU, Island, IT, SE, SL	6 290 108
2011	32	AT, BE, BG, ES, HU, FR, IT, MT, SE, UK	10 885 884

Tabulka 3: Rozpočet na vysílání expertů v letech 2007 až 2011

Rok	Počet vyslaných expertů	Plánovaný rozpočet v rámci pracovního programu (EUR)2)	Využité finanční prostředky (EUR - zaokrouhleno)
2007	17	350 000	71 000 (20 000+51 000)
2008	34	800 000 (200 000+600 000)	170 000 (0+170 000)
2009	36	850 000 (50 000+800 000)	152 000 (16 000+136 000)
2010	48	1 470 000 (130 000+1 340 000)	206 000 (6 000+200 000)
2011	45	650 000 (50 000+600 000)	277 000 (50 000+227 000)

Tabulka 4: Rozpočet na MIC a CECIS

Rok	Počet řešených MU	Typy MU	Počet zasedání	Plánovaný rozpočet v rámci pracovního programu (EUR)	Využité finanční prostředky (EUR - zaokrouhleno)
2007	1	povodně	1	300 000	3 000
2008	15	lesní požáry, znečištění moří, zemětřesení a povodně.	6	400 000	50 000
2009	13	povodně, teroristické útoky, nedostatek plynu, zemětřesení, tsunami a lesní požáry	5	490 000	64 000
2010	10	H1N1 chřipka, povodně, zemětřesení, olejové skvrny a potenciální ekologické katastrofy	6	610 000	82 000
20113)	3	ekologická havárie, evakuace a repatriace, zemětřesení	1	450 000	260 000

___________________________________
¹⁾ Původní rozpočet na tuto položku činil 9 milionů EUR. Na 19 milionů EUR se rozpočet navýšil v důsledku převodu 10 milionů EUR z rezerv na mimořádnou pomoc.
²⁾ Rozpočet je rozdělen na vysílání expertů uvnitř a mimo EU.
³⁾ Rok 2011 ještě neskončil. Je tedy velmi pravděpodobné, že se počet řešených mimořádných událostí a celkové využité finanční prostředky do konce roku navýší.
 

kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora
 

• PRÁVNÍ PŘEDPISY
Požární voda a právní předpisy
Ing. Ladislav Karda

• ZE ZAHRANIČÍ
Německý přístup k managementu v ochraně obyvatelstva
Ing. Bohumil Šilhánek

• PROJEKTY
RESPO - projekt na zvýšení spolehlivosti provozu elektrizační soustavy
Tomáš Fröhlich

• PŘÍLOHA
Medaile HZS ČR udělené u příležitosti státního svátku Dne vznku samostatného československého státu