• Za bezpečný provoz staveb, tedy i za bezpečný stav a údržbu střech, zodpovídají výhradně majitelé těchto objektů. Ti mají zákonnou povinnost starat se o svůj majetek tak, aby neohrozili zdraví, životy a majetek dalších osob.

• Měli by tedy i průběžně odstraňovat sníh a led ze střech, aby nebyla střešní konstrukce nadměrně zatížena a nebyli ohroženi kolemjdoucí lidi nebo majetek.

• Ve stavební dokumentaci jednotlivých objektů je uvedeno, kolik centimetrů prachového a těžkého sněhu může na konkrétní střeše maximálně ležet. Majitelé objektů by si proto měli všímat stavu střešních konstrukcí a měli by vyhodnotit, zda zatížení způsobené vrstvou sněhu na jejich objektu již nepřekračuje rizikové hodnoty dané stavební dokumentací.

• Příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR sníh ze střech neodklízejí, je odpovědností majitelů, aby si na tuto službu včas objednali soukromou firmu, či se obrátili na technické služby popř. představitele své obce. Profesionální hasiči jsou určeni k záchranné činnosti a zasahují pouze v případě, kdy jsou bezprostředně ohroženy životy, zdraví popř. majetek občanů. Hasiči také mohou pomoci v místech s větším pohybem osob (např. centra měst), na školách nebo zdravotnických zařízeních.

• V případě pochybností o stavu konstrukce stavby by měl její majitel či provozovatel bez odkladu informovat příslušný stavební úřad popř. obecní úřad a učinit opatření, aby stavba nikoho neohrozila na životě, zdraví ani majetku. Pro zjištění skutečného stavu konstrukce objektu je vhodné kontaktovat se s projektantem a zhotovitelem stavby, kteří pomohou stavbu zkontrolovat a v případě potřeby navrhnou vhodná opatření.

• Zvýšené riziko nadměrného zatížení sněhem se v této souvislosti týká zejména stavebně a konstrukčně lehčích objektů, které mají rovné střechy zabírající velkou plochu (např. sklady, výrobní objekty, velké obchody).

• Své odpovědnosti by si měli být vědomi zejména vlastníci nebo provozovatelé objektů, kde se obvykle zdržuje větší množství lidí(obchody, školy, nemocnice, stadiony, průmyslové objekty apod.)

• Občané by měli při odstraňování sněhu ze střech postupovat maximálně opatrně, aby nespadli nebo se neprobořili. Dobré je i zvolit vhodnou taktiku – sníh odstraňovat rovnoměrně, nenahrnovat ho na jedno místo, ze sedlových střech odstraňovat sníh symetricky z obou střešních ploch - nejlépe současně! Je potřeba také dávat pozor při shazování sněhu ze střech do okolí, aby zbytečně nedošlo ke zranění chodců či přihlížejících nebo škodám na majetku.

• Při oteplení se odtávající sníh může posunovat na rovné střeše a může dojít k destrukci střechy, ztěžklý sníh a tající části ledového příkrovu na střeše se mohou také odlamovat a ohrozit okolí budovy. Proto je důležité nejen odstraňovat sníh ze střech, ale i zlikvidovat nebezpečné sněhové převisy a rampouchy, které mohou svým pádem hrozit kolemjdoucí osoby nebo majetek – pokud to nejde, pak rizikový prostor alespoň viditelně označit nebo ohradit.

Zamrzlé vodní plochy lákají k bruslení, ale teploty nad bodem mrazu způsobují postupné tání ledu. Na zamrzlé ploše se v těchto dnech raději nepohybujte, a pokud ano, předem si ověřte, zda je led dostatečně silný a bezpečný. Pro bezpečný pohyb na ledu se připravte předem. Doporučujeme dbát bezpečnostních pravidel a seznámit se s radami pro sebezáchranu resp. záchranu osob po prolomení ledu:

• Pro sebezáchranu probořené osoby lze použít tzv. ledové bodce (Ice Picks). Na trhu jsou nabízeny originální výrobky ze Švédska nebo je lze během krátké doby vyrobit i doma. Mohou to být dva šroubováky nebo jiné bodce s rukojetí, svázané provázkem a zavěšené kolem krku. Stejně jako mají malé děti přivázané rukavice. Ostré konce bodců je třeba opatřit ochranou aby nedošlo k poranění bruslaře při sportovních aktivitách. Při proboření bruslař bodce uchopí sundá ochranu a zasekne do ledu, následně se přitáhne na pevný led. Když nejsou k dispozici ledové bodce, lze alternativně použít například svazek klíčů.

• Při proboření v blízkosti břehu se bruslař logicky snaží vylézt směrem ke břehu. Důležité je zachovat klid, v případě panického chování mu rychle ubývají síly. Jestliže dojde k nehodě uprostřed rozsáhlé vodní plochy, doporučuje se vylézat ve směru, odkud tonoucí přišel nebo přijel, protože tam byl led únosný. Od místa proboření je vhodné se plížit, aby se hmotnost rozkládala na větší plochu.

• Jestliže nastane situace, kdy se někdo proboří do ledu a není schopen sám vylézt, záleží na momentálním zdravotním stavu a fyzických možnostech svědků zda se rozhodnou pomoci nebo událost jen telefonicky oznámí na tísňovou linku. Při oznámení na linku 112 je nutné stručně a zřetelně popsat kdo volá, co se stalo, kde se to stalo a jak je tonoucí osoba daleko od břehu. U velkých vodních ploch je potřeba upřesnit, ke kterému břehu je osoba blíže a popsat nejvhodnější příjezdovou cestu. Hovor ukončit až po celkovém předání informací a pokynu operátora tísňové linky. Jestliže se na místě nachází více svědků, vyslat některého přihlížejícího, aby šel naproti přijíždějícím složkám IZS a navedl je na místo události. Do příjezdu záchranných složek je nutné s tonoucí osobou komunikovat a ujišťovat o blížící se pomoci.

• Oznámení na tísňovou linku musí provést i svědci a přihlížející před vstupem na led v případě, že se pokusí o laickou záchranu tonoucí osoby. Při vlastním proboření zachránce už může být pozdě. Po ledu je vhodné se pohybovat plížením. K vytažení osoby může posloužit větev, hokejka, prkno případně nachází-li se v blízkosti vozidlo je možné použít tažné lano z povinné výbavy. Jsou popsány případy, kdy se k záchraně posloužila i rybářská pramice, kterou tlačil zachránce před sebou po ledu a posunul jí až k tonoucí osobě.       

• Zachráněnou osobu, která je vytažená na břeh, je nutné urychleně převléci nebo zabalit do suchého oblečení. V případě, kdy osoba nemá hmatný puls a nedýchá, je nutné neprodleně zahájit resuscitaci a pokračovat až do příjezdu zdravotnické záchranné služby nebo ostatních složek IZS.

• ·Záchranu zvířat, například přimrzlých labutí, probořených srnek, vždy oznámíme na tísňovou linku a vyřešení situace přenecháme příslušníkům Hasičského záchranného sboru ČR.  

• Vjíždění dopravních prostředků na led, za účelem zkrácení cesty, je nepřiměřené riziko v poměru k ušetřeným pohonným hmotám a možnému utonutí. Hasiči každoročně vyprošťují vozidla z ledu několika řidičům, kterým se cesta přes zamrzlou hladinu prodraží díky následnému servisu jejich vozidla.