Kontakty

 plk. Ing. Jiří Hörner - ředitel územního odboru Pelhřimov

Kontakty na příslušníky a zaměstnance jednotlivých pracovišť územního odboru Pelhřimov

 Pelhřimov.png

  Historie profesionálních hasičů okresu Pelhřimov do roku 2000

Rozvoj bytové a průmyslové výstavby, zavádění technického pokroku do živoat obyvatel a nové zdroje rizik vzniku požáru a ostatních nehod daly jednoznaačný podnět k počátku budování profesionálních záchranářů. Stejně tak jako v okolních krajích i v okrese Pelhřimov vznikají profesionální jednotky a navazují na bohatou a dlouhodobou tradici dobrovolných hasičských sborů. Z řad SDH vzešli také první profesionální hasiči. Od 21. listopadu 1951 zastával funkci okersního velitele požární ochrany okresu Kamenice nad Lipou František Vostarek z Dobešova. Dalšími okresními veliteli byli pro okres Pelhřimov František Maršík, pro okres Humpolec Alois Kosina a pro okres Pacov Jaroslav Sedlák. Od 1. července 1960, kdy došlo ke zrušení tzv. malých okresů, byl do funkce okresního velitele jmenován František Vostarek.

Rozhodnutí o zřízení "Veřejného požárního útvaru" bylo dáno usnesením tehdejšího okresního národního výboru (ONV) v roce 1963. V roce 1967 pod tlakem rozporů mezi orgány Českého svazu požární ochrany a Okresní inspekce požární ochrany ONV své usnesení zrušil. Další vývoj události jak v okrese, tak i ve státě dovel radu ONV k přehodnocení rozhodnutí. Usensením ze 6. října 1968 tak ustanovila k 1. červenci 1970 zřízení veřejného požárního útvaru. Jeho prvními příslušníky se stali členové místní organizace Českého svazu požární ochrany. V první vlně to byli Josef Doležal, Josef Havelka a Jaroslav Horák a ve druhé ještě před koncem roku Stanislav Lisa, Jaroslava Maděra a Jaroslav Šnicer. Náčelník OIPO mjr. František Vostarek ustanovil do funkce velitele veřejného požárního útvaru (VPÚ) kpt. Václava Parkana, pracovníka OIPO při ONV. Na základě usnesení ONV a požadavků MěNV v Humpolci, Kamenici nad Lipou a Pacově bylo k 1. srpnu 1972 zřízeno odloučené pracoviště VPÚ v Kamenici nad Lipou a k 9. srpnu 1972 v Humpolci a v Pacově. Početní stavy profesionálních hasičů se zvyšovaly postupem času podle potřeby a rozvoje požární ochrany.

V roce 1980 započela pro potře y ochrany stavba výcvikového střediska v obci Brtná, která byla realizována vlastními silami. Důležitým mezníkem pro hasiče byl rok 1986, kdy vstoupil v platnost zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a došlo i k výměně náčelníka OIPO. K 31. lednu odešel do důchodu pplk. František Vostarek, který působil ve funkci téměř 35 let. Na jeho místo byl jmenován kpt. Ing. Miroslav Šimon, který nanstoupil k hasičům v listopadu 1970 jako absolvent střední zemědělské technické školy - do funkce technika. Při zaměstnání vystudoval VŠB v Ostravě, obor požární prevence. V tomto roce došlo i k dokončení výstavby výcvikového střediska v Brtné. V roce 1987 byla vlastními silami postavena loděnice u vodní nádrže Trnávka, která slouží pro výcvik příslušníků na vodních tocích. V průběhu osmdesátých let průběžně vzniká potře ba rozšíření centrální požární stanice v Pelhřimově a tento záměr se během čtyř etap podařilo uskutečnit na konci devadesátých let.

V roce 1994 je přijata novela zákona o požární ochraně, která významně ovlivnila dění v oboru. Dochází k celé řadě změn. Mění se název OIPO a VPÚ na Hasičský záchranný sbor okresu, vznikají instituce okresních požárních radů, ředitelství HZS ČR a vrchního požárního rady. Na úseku výkonu státního požárního dozoru je zaveden institut "posouzení požárního nebezpečí" a další změny. Tato právní úprava s menšími změnami fungovala až do konce roku 2000. V roce 1995 došlo k zahájení výstavby operačního a informančího střediska (OPIS) HZS okresu. Stálo za tím rozhodnutí vlády, které vycházelo z potřeby zajištění koordinace nasazování sil a prostředků požární ochrany při řešení mimořádných událostí. Další snahou bylo zajistit informační podporu pro zasahující jednotky a krizové události. Hasiči se museli vypořádat s prostorovými problémy a umístněním OPIS na CPS a zajistit vybavení novými technickými prostředky, které odpovídaly velmi progresivně rostoucím  potřebám požární ochrany v okrese Pelhřimov. Provoz OPIS byl v plném rozsahu zahájen v roce 1997 připojením tísňových linek 150 z celkého území okresu, které do té doby zajišťovaly požární stanice podle svých hasebních obvodů.

V roce 2001 vstoupil v platnost celý "balík krizových zákonů", který zcela zásadně ovlivnil postavení a rozsah konání HZS. Zanikly okresní úřady a vznikly kraje. Účinnosti nabyl samostatný zákon o požární ochraně, ze kterého byly vyčleněny jednotky PO, samostatný zákon o HZS ČR, zákon o integrovaném záchranném systému a zákon o krizovém řízení. Zanikly HZS okresů a vznikly HZS krajů, jako samostatné účetní jednotky s přímou vazbou na státní rozpočet a pdřízenosti v rámci Ministerstva vnitra a v nově budované organizační struktuře HZS krajů. V této době bylo pět příslušníků okresu převedeno na ředitelství HZS Kraje Vysočina.

Kontakty

 Historie stanice do roku 2000

Veřejný požární útvar začínal na náměstí velde "Solní" rány, v prostorách zámku pánů z Říčan (stávajícího muzea), které patřily sboru dobrovolných hasičů. Denní místnost vybavená dvěma telefony, krátkovlnnou vysílačkou a příslušným počtem lůžek byla k dispozici ve Šrejnarovském domě na náměstí čp. 10. Požární technika byla garážována ve spodní části zámku a malý sklad materiálu se nacházel v bývalé městské věznici sousedící se zámkem. Službu zde vykonávali tři hasiči - Jaroslav Horák, Josef Havelka a Josef Doležal. Ti zajišťovali službu u telefonu v nepřetržitém provozu. Postupně nastoupili další profesionální hasiči v roce 1971 (až do počtu devíti).

Stísněné a nevyhovující podmínky, jak pro službu konající hasiče, tak i pro techniku, byly pro výkon služby nepřijatelné a vedly k záměru (a posléze i k jeho realizaci) postavit novou stanici VPÚ. Přestože stavbu provázelo mnho problémů, byla dokončena v polovině roku 1974 v lokalitě "Pod Floriánem". Nově vybudované prostory poskytovaly mnoho možností pro rozvoj VPÚ a odpovídaly stavu požární ochrany v okrese Pelhřimov. Budova, která měla původně sloužt pro bytové účely členů sboru dobrovolných hasičů, doznala projektových změn a sloužila pro umístění správy OIPO a VPÚ. Navazují garáže pro pět stání požárních automobilů, nad kterými bylo v patře zázemí pro sloužící hasiče. Výstavbu zakončila věž na sušení hadic (sloužící i pro požární sport), dílna a myčka vozidel.

V průběhu osmdesátých let vyvstala potřeba rozšíření centrální požární stanice v Pelhřimově a tento záměr byl během čtyř etap realizován v devadesátých letech. Druhá etapa byla ukončena 20. srpna 1996. Rozhodující třetí etapa dostavby přišla na řadu v roce 1998, kdy byly vybudovány nové výjezdové garáže pro techniku a kompletní zázemí pro sloužící hasiče nad těmito garážemi. Čtvrtá etapa řešila výstavbu víceúčelového sálu nad dílnami a propojení nové a staré části areálu požární stanice.

Kontakty

 Historie stanice do roku 2000

Detašované pracoviště tehdejšího VPÚ zahájilo provoz 1. srpna 1972, ve staré budově, kterou dnes používá SDH Humpolec jako sklad. V roce 1973 byla provedena oprava podlah a výměna vrat ve stávajících garážích. Podmínky pro výkon služby byly velmi špatné, v jedné budově byly garáže a ve druhé sídlila pohotovost. O vleklém jednání došlo v září roku 1980 k zahájení přístavby čtyř garáží, prostor pro službu a prostor pro SDH Humpolec. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1982. O rok později oslavil SDH Humpolec 110 let od svého založení. Budova byla slavnostně předána k užívání 1. června 1983. V roce 1985 se do budovy nastěhovala rychlá zdravotní záchranná služba Humpolec. Po uplynutí pěti let už bylo zřejmé, že stávající prostory nevyhovují. A tak se začaly přistavovat nové garáže a zázemí pro rychlou zdravotní službu, která se sem přistěhovala v roce 1995. Rok nato byly zhotoveny zpevněné komunikace před výjezdem z garáží a ve dvorním  traktu. V roce 1998 pak došlo na rekonstrukci nevyhovujícího parního topení v celé budově. Většina prací probíhala vlastními silami.

Kontakty

Historie stanice do roku 2000

Stanice Kamenice nad Lipou zahájila provoz 1. srpna 1972 v budově požární zbrojnice města. V roce 1975 se rozšířila o nové garáže a dílnu na údržbu techniky. V budově z roku 1964 byla v roce 1980 provedena rekonstrukce topení z parního na vodní a postupně prošla v devadesátých letech drobnými opravami a modernizací. Pro zabezpečení výkonu služby na stanici probíhaly drobné i větší změny. Tak například v roce 1991 a 1992 byly opraveny podlahy v garážích, v roce 1993 vybudována plynová kotelna, v roce 1995 zhotovena nová fasáda budovy, v roce 1999 došlo na rekonstrukci střechy nových garáží a o rok později byly nově vybudovány zpevněné komunikace dvora a proběhla řada jiných prací, převážně svépomocí.

Kontakty

Historie stanice do roku 2000

Požární stanice Pacov zahájila činnost v roce 1972 jako detašované pracoviště VPÚ, ve složení 1 + 3, se sídlem ve staré hasičské zbrojnici na náměstí. V roce 1977 byla dokončena výstavba nové požární zbrojnice na okraji města, kam se profesionální i dobrovolní hasiči nově přestěhovali. V průběhu dalších let došlo na nové oplocení části objektu, pokračovalo se dostavbou věže na sušení hadic a v následujících letech probíhaly další drobné úpravy. V roce 1990 byla stanice převedena z majetku města na tehdejší Sbor PO okresu a postupně pokračovaly opravy a modernizace. Rekonstruovalo se topení z elektrického na plynové, došlo k vybudování denní místnosti a mimo jiné i prostor pro rychlou záchrannou službu, která zde má stanoviště od roku 2000. Početní stav členů HZS se rozšířil na 1 + 12.