Jednou z nezbytných činností na úseku požární prevence je výkon státního požárního dozoru. Co si pod tímto pojmem představit? Jaké konkrétní činnosti se pod tímto termínem schovávají
Cílem státního požárního dozoru je zajištění požární bezpečnosti občanů. Prvořadým úkolem hasičů je kromě záchrany života, zdraví a majetku občanů také přijetí opatření, která povedou k tomu, aby k požárům vůbec nedocházelo.
Jak se to mohlo stát? Proč začalo hořet? Proč zrovna u nás? Takové a podobné otázky si z větší části pokládají všichni, kterým požár zničil jejich majetek a v tom nejhorším případě i zdraví nebo si vyžádal lidský život. Odvětví, kde každoročně vzniká nejvíce požárů, jsou naše vlastní domácnosti. A mají ty nejtragičtější následky. V roce 2011 hasiči likvidovali požár v domácnosti nebo obytném domě sedmkrát denně! Tyto požáry si vyžádaly celkem 66 lidských životů!
Řetězec události
Rozeznění tísňové linky, volání o pomoc, výjezd hasičů na místo požáru, likvidace požáru, záchrana lidských životů, majetku i zvířat. Byt, půda, garáž a možná celý dům, co chtějí plameny pohltit, se snaží hasiči zachránit. Požár je uhašen a na místo zničené plameny přicházejí hasiči specialisté, kteří se zabývají vyšetřováním příčin vzniku požárů. A hledají odpovědi na mnohé otázky.
Není příliš známo, že výsledky práce hasičských vyšetřovatelů hrají významnou roli v celém řetězci následných události. V prvé řadě vždy každého nejprve zajímá, proč hořelo, a kdo nebo co za požár může. Následně se spouští řada procesů, která nebývá, zejména pro jednoznačně zjištěné viníky, příliš příjemná. Například se ukládají na místě požáru pokuty fyzickým osobám (občanům), případně se zahajují správní řízení s právnickými osobami (firmami).
Výsledky vyšetřovatelů požárů také zajímají orgány činné v trestním řízení, zejména tam, kde je podezření ze spáchání trestného činu a v neposlední řadě jsou výsledky práce hasičských vyšetřovatelů důležitým vodítkem pro činnost pojišťoven, které mohou na základě zjištěné příčiny vzniku požáru krátit pojistné plnění nebo vymáhat škody po viníkovi dané události.
Vzhledem k počtu požárů, u kterých se musí zjistit příčina jejich vzniku, je zde nutné zdůraznit, že jako svou hlavní profesi, tedy zjišťování příčin požárů vykonává pouze 108 příslušníků, kterým pomáhá jen 200 příslušníků z řad tzv. kontrolní a stavební požární prevence.
Výsledky šetření příčin vzniku požárů jsou využívány zejména k zavádění opatření ke zvýšení úrovně požární bezpečnosti. A cítit se bezpečně, znát možné „nástrahy“, předcházet vzniku požáru a tím chránit svůj život, zdraví a majetek, je jistě nezanedbatelná stránka spokojeného života.
Tisíce požárů, tisíce spisů
Orgány státního požárního dozoru zpracovaly v roce 2011 neuvěřitelných 9 510 spisů o požárech. Pro vyšetření příčiny vzniku požáru bylo v roce 2011 taktéž vypracováno 592 náročných požárně technických expertíz a to Technickým ústavem požární ochrany, chemickými laboratořemi a dokonce i orgány Policie ČR.
Vyšetřovatelé požárů se v současné době čím dál častěji setkávají s příčinami vzniku požárů, které nějak souvisí s nedbalostí nebo nepozorností lidí. Velice závažná je nepozornost při čtení návodů a pokynů k jednotlivým výrobkům nebo činnostem. Mnohdy lidé návody nečtou vůbec. „Lze říci, že fenoménem letošní zimy je vznik požárů od špatně udržovaných komínových těles a nesprávně provedených horkovzdušných rozvodů od krbových kamen. Je proto být stále na pozoru, znát svá práva a povinnosti a myslet na to, že se prevence každému vyplatí,“ doplnit Radek Kislinger, vyšetřovatel příčin vzniku požárů, odbor prevence generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.