Jsme tým – tvoříme celek, aby nehořelo
Požární prevence v České republice funguje jako živý organismus.
Zjišťovatelé příčin vzniku požáru při své mravenčí práci
i
Každá jeho část má své opodstatnění, každá plní nezastupitelnou úlohu při předcházení vzniku požárů.
Jako první v celé řadě činností stojí pracovníci, kteří posuzují projektovou dokumentaci.
V našem právním řádu jsou vytvořena pravidla pro navrhování staveb a jejich umísťování v území, která vychází z předpisů stavebního práva. Oblast požární bezpečnosti staveb tato pravidla doplňuje specifickými požadavky. Jejich základní filosofií je opět zamezit vzniku požáru, v případě jeho vzniku omezit jeho šíření uvnitř i vně stavby a vytvořit podmínky pro evakuaci osob a zásah jednotek požární ochrany.
Posuzování projektové dokumentace z hlediska požární ochrany ale neslouží pouze k tomu, aby byl posuzovaný objekt bezpečný pro občany. Data z této dokumentace jsou k dispozici na operačních střediscích pro velitele zásahů. Když pak vyjíždějí hasiči k požáru na daném objektu, mají přesné informace o tom, jak je budova stavebně řešená a mohou tak velmi efektivně požár hasit.
Pokud by Hasičský záchranný sbor ČR přestal být účastníkem v kolaudačním řízení, neměl by k této dokumentaci již přístup a tím by při případném požáru byly ohroženy životy jak běžných občanů, tak životy a zdraví zasahujících hasičů.
Další částí dozoru nad požární bezpečností je prostřednictvím kontrolní činnosti. Zde již musí být prováděn cílený výběr subjektů ke kontrole, neboť počet kontrolorů nedovoluje kontrolovat všechny, kteří kontrolováni být mohou. Pokud by měli pracovníci prevence zkontrolovat všechny subjekty, dostali by se ke každému podnikateli zhruba jednou za 200 let. V případě potřeby jsou vyhlašovány celorepublikové kontrolní akce, např. na kontroly obchodních řetězců, diskoték, apod.
Kontrola prováděná orgány veřejné správy je jedním z nástrojů státu, k zajištění ochrany celospolečenských zájmů a dodržování právních předpisů.
„Pokud by nebyla požární prevence na úrovni státu, pak lobbistické skupiny získají převahu pro prosazování svých úzkých podnikatelských zájmů. Podnikatelé se budou snažit minimalizovat náklady na požární ochranu a tím logicky dojde ke snížení bezpečnosti obyvatel.“ Říká k tomuto problému plk. Ing Rudolf Kaiser, ředitel odboru prevence generálního ředitelství HZS ČR.
Vzájemná propojenost jednotlivých částí soukolí je dobře patná i v provázanosti na zasahující hasiče. Jak již bylo zmíněno, požární prevence stanovuje opatření pro jednotky požární ochrany již v projektové dokumentaci a dále i v samotném provozu. Od zasahujících hasičů získává zpětnou vazbu, jak nastavená opatření fungují, popř. co je nutné změnit nebo upravit. Jednotky požární ochrany při zásahu musí svoji činnost vykonávat tak, aby umožnili práci další složce prevence – zjišťování příčin vzniku požárů. Po likvidaci požáru musí být zachovány stopy pro jejich práci, ale i práci Policie ČR, která na místě požáru provádí šetření, zda nedošlo k trestnému činu.
Poslední významnou složkou soukolí jsou vyšetřovatelé příčin požárů, kteří přicházejí ve chvíli, kdy již k požáru dojde. Vyšetřování požárů odhaluje, proč hořelo, jaké vznikly škody a zda byly porušeny předpisy o požární ochraně. Výsledky této práce se promítají zpět do prevence – kontrolní činnosti, změny předpisů, preventivně výchovné činnosti. Bez této zpětné vazby nelze vyhodnocovat účinnost stanovených preventivních opatření.
Mnozí si myslí, že hasiči – „preventisti“ mohou vše. To je veliký omyl. Jejich kompetence jsou přesně stanoveny zákony a tyto kompetence nesmí překročit. Přestože se vždy snaží pomoci, někdy musí pomoc odmítnout s tím, že je kompetentní jiný orgán státní správy nebo se dokonce žadatel musí obrátit na soud.
Kam se hasiči například na kontroly nedostanou, jsou běžné domácnosti. A to i přes to, že právě zde vzniká každoročně nejvíce požárů a mají nejtragičtější následky. Více než polovina všech obětí u požárů je právě v domácnostech.
Zde mají k dispozici jiný nástroj - Preventivně výchovnou činnost (PVČ). Právě pravidelná a důsledná osvěta obyvatel, která začíná již v mateřských školách, pomáhá každoročně zachránit mnoho lidských životů.
„Je to tedy uzavřený kruh. Na počátku stavby posoudíme požární nebezpečí a předloženou dokumentaci. Dále pak do zařízení docházíme a kontrolujeme dodržování všech pravidel. Pokud nejsou některá bezpečnostní opatření dodržena, řešíme nápravu hned na místě nebo při jejím neodstranění udělujeme pokutu. Do objektů s vyšší koncentrací lidí a s větším požárním nebezpečím se opakovaně na kontroly vracíme. Pokud již přece jen k požáru dojde, vyšetřovatelé příčin požáru hledají, kde se stala chyba. Kromě podkladů pro policii a pojišťovny, předávají cenné informace opět lidem, kteří připravují příslušné normy a kteří o tyto poznatky obohatí další posouzené stavby.“ Vysvětluje provázanost činností plk. Ing. Květoslava Skalská, vedoucí oddělení organizace a metodiky prevence, generálního ředitelství HZS ČR
Požární ochrana je multidisciplinární obor, zasahující téměř do všech lidských činností. Hasiči sami nemohou zvládat celou prevenci sami, potřebují spolupracovat zejména s vědeckými pracovišti, školami a dalšími subjekty, které mají co dočinění s požární ochranou. Spolupráce zahrnuje také spolupráci správních orgánů i samosprávných celků. A samozřejmě nelze ji ohraničit státní hranicí, důležitá je i spolupráce mezinárodní.
Závěrem ještě pár čísel. V roce 2011 vznikla ve stavbách třetina ze všech cca 21 tisíců evidovaných požárů.588 příslušníků HZS ČR pracujících v oblasti prevence v loňském roce posoudilo 78 946 objektů, provedlo 11 980 kontrolních akcí a zpracovalo 9 510 spisů o požárech.
„Další snižování počtu pracovníku požární prevence, by nutně muselo vést ke snížení úrovně požární ochrany v Česku a tím i bezpečnosti jejich občanů“ říká závěrem plk. Kaiser.
(HZS ČR)
Print
E-mail
Facebook