Pach hypermanganu a gumy je již minulostí
Při názvu civilní ochrana, se mi dlouhou dobu asociovalo jediné - pach gumy plynových masek a roztoku hypermanganu při hodinách branné výchovy, organizovaný odchod do krytu školy nebo běh lesoparkem v 30ti stupňovém horku v pláštěnce a igelitových pytlících na rukou. Ti z Vás, kteří to zažili, mi asi dají za pravdu, že to jsou vzpomínky, které lze z paměti jen těžko vytěsnit.
Nové pojetí ochrany obyvatelstva se zaměřuje především na hrozby, které mohou nastat v každodenním životě. Jsou to živelní pohromy, technické a průmyslové havárie, nákazy, požáry, popřípadě teroristické útoky. K těmto situacím může dojít, na rozdíl od války, během velmi krátké doby, což má dalekosáhlé dopady na charakter přijímaných opatření.
V dnešní době tak již postrádá smysl udržovat si v pohotovosti plynovou masku, protože škála plynů, které by Vás mohli ohrozit, je tak široká, že by Vám jen potřebné filtry zaplnily jednu větší skříň. O rychlosti detekování plynu, nalezení a připevnění správného filtru k masce už netřeba hovořit.
Proto se od těchto opatření upouští a místo toho se věnuje pozornost využití ochranných vlastností staveb, tzv. improvizovaných úkrytů, ochraně dýchacích cest pomocí běžně dostupných prostředků a v neposlední řadě zvyšování informovanosti obyvatelstva, výchově a vzdělávání občanů.
Hlavní myšlenkou je, že v podmínkách moderní ochrany obyvatelstva by se měl každý umět chránit za použití prostředků, které má běžně k dispozici.
Nezbytným předpokladem připravenosti země zvládat mimořádné události a krizové situace je připravenost samotného obyvatelstva. Základním prvkem systému ochrany obyvatelstva má být informovaný občan, který bude umět reagovat na přijímaná opatření, chránit sebe a poskytovat pomoc ostatním. Proto jednou ze základních priorit Hasičského záchranného sboru je zvyšování informovanosti obyvatelstva prostřednictvím preventivně výchovné činnosti.
Když byla v roce 2001, při zrodu moderní podoby HZS ČR, převedena civilní ochrana z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra, nebyl to nápad nahodilý.
Tomuto logickému svazku předcházela řada zkušeností ze spolupráce obou složek při mimořádných událostech.
Základním pilířem se staly zkušenosti z povodní v roce 1997. Ty odstartovaly celou řadu následných změn. Tehdy se jasně ukázalo, že je nezbytné přiřadit civilní ochranu do působnosti Ministerstva vnitra. Dále došlo k úpravě legislativy, která dala zrod i nově formovanému Hasičskému záchrannému sboru od 1. ledna 2001.
I díky těmto změnám, se Česká republika dokázala výborně poprat s povodněmi v roce 2002.Jednotný systém řízení záchranných a likvidačních prací se ukázal jako ideální a mnohé země z tohoto modelu vyšly a postupně ho zavedly, či zavádějí (např. Maďarsko, Belgie). Čeští experti na tuto problematiku jsou velmi ceněni v zahraničí a aktivně se účastní jednání pracovních skupin jak v rámci NATO, tak Evropské unie.
To koneckonců dokládá i nedávná návštěva generálního ředitele HZS ČR v Bruselu, kde si mnohokrát během svého pobytu vyslechl chválu na české experty a prosby o další poskytnutí takových lidí pro Evropskou spolupráci.
Jak říkají sami hasiči: „Sňatek mezi civilní ochranou a Hasičským záchranným sborem, byl sňatkem z rozumu, podpořený cennými a tvrdě nabytými zkušenostmi. Jak nám ukazuje doba, bylo to správné rozhodnutí a rozvod tomuto manželství určitě nehrozí.“