Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Když vyhoří zámek nebo hrad.

Požáry historických objektů – téma nanejvýš aktuální.  

Léto a prázdniny jsou v plném proudu a to je pro mnohé příležitost vydat se na výlet na nějaký hrad nebo zámek. Navštěvujeme je často a s velkým zájmem si prohlížíme jejich krásu jak zvenku, tak v rámci prohlídek i vnitřní vybavení. Každý z nás si v těchto objektech všímá něčeho jiného. Někdo je uchvácen nádhernými freskami, někoho zajímají obrazy slavných malířů, jiní obdivují krásně provedený nábytek a další zajímá každodenní život, který mapují předměty běžných denních rituálů. Pak jsou ale také lidé, které zajímají označení únikových východů, rozmístění protipožárních čidel, kvalita protipožárních dveří a množství hasicích přístrojů. Ne, nejsou to zástupci nového sportu „fire protection caching“, jsou to zaměstnanci Hasičského záchranného sboru a tuto činnost mají přímo v popisu práce.
 
V posledních letech se hasiči ve spolupráci s památkáři a výrobci protipožární techniky zabývají také tím, jak by tato zařízení měla vypadat.
Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví.“ Říká plk. Ing Květoslava Skalská, zastupující ředitelka odboru prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.
 
Podíváme-li se do minulosti, ničivé požáry mají za následek ztrátu mnoha významných historických památek. Navíc, pokud historický objekt vyhoří, ztratíme nejen hmotnou stránku, alepředevším duchovníodkaz, který má být předáván z generace na generaci. Pokud si již další generace nebudou moci prohlédnout vzácné nástěnné malby, fresky nebo obrazy, přijdou tak o důležitou část historického odkazu. Chránit totiž musíme prostřednictvím hmotných památek i jejich vnitřní smysl a duchovní rozměr.
 
Požáry památek v číslech
 
Statistiky požárů památek nejsou příznivé, od roku 1997 došlo na území ČR ke 225 požárům historických památek a škodau těchto objektů je vždy velmi vysoká.
 
Nejčastější příčinou vzniku požárů v památkových objektech jsou nedbalost, technické závady, vadné komíny a úmyslné zapálení.
 
 
Počet požárů historických a církevních objektů s rozdělením dle typu objektu:
 
Typ objektu
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Hrady a zámky
2
7
4
3
0
6
6
0
3
2
2
6
6
2
4
Kostely, kláštery a jiné církevní objekty.
6
5
12
10
5
5
12
8
9
12
4
8
8
5
11
Jiné historické budovy a objekty
5
4
4
3
5
3
3
2
3
4
4
3
2
4
3
Celkem
13
16
20
16
10
14
21
10
15
18
10
17
16
11
18
Příčiny vzniku požárů v historických objektech:
 
Zjednodušený popis
%
nedbalost
 
32%
nezjištěné, více verzí
 
14%
úmysl
 
14%
technická závada
 
14%
komíny
 
12%
ostatní příčiny
 
7%
děti
 
7%
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Největší požáry památkových objektů:
 
Požár zámku v Zahrádkách, 30. ledna 2003.
Škoda: 91.924.000,- Kč.
Příčina: nejpravděpodobnější příčinou vzniku požáru bylo stanoveno nedodržení bezpečné vzdálenosti hořlavých materiálů od těles elektrického osvětlení nebo lokálních elektrických tepelných spotřebičů a/nebo sušení hořlavých materiálů u topidla.
 
Požár části hradu Pernštejn s depozitářem, 15. dubna 2005.
Škoda: 48.000.000,- Kč.
Příčina: nejpravděpodobnější příčinou vzniku požáru bylo chemické samovznícení.
 
Požár dřevěného farního kostela v Ostravě-Hrabové,24. března 2002.
Škoda: 23.067.800,- Kč.
Příčina: technická závada elektrické instalace nebo ponechání přenosného topidla v zapnutém stavu.
 
Požár zámku v Mladějově, 3. ledna 2002.
Škoda: 17.500.000,- Kč.
Příčina: vznícení hořlavých konstrukcí přizděných ke komínovému tělesu.
 
Požár fary v Plané, 3. září 2009.
Škoda: 8.000.000,- Kč.
Příčina: technická závada.
 
Požár Průmyslového paláce, 16. října 2008
Škoda: jedna miliarda korun
Příčina: technická závada, nedbalost či úmysl
 
Požár zvonice u kostela svatého Jakuba Většího v Železném brodě,13. května 2007
Škoda: 3 mil. Kč
Příčina: úmysl nebo nedbalost
 
Požár Petrovy boudy v Krkonoších,1. srpna 2011
Škoda: 1,5 mil. Kč
Příčina: úmysl nebo nedbalost
 
Požár zámku v Sedlci, 23. července 2012
V šetření
 
 Spolupráce s Národním památkovým ústavem:
 
Tato znepokojivá čísla vedla již v roce 2010 k zahájení spolupráce mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a HZS ČR, která si klade za cíl lepší ochranu památek z hlediska požární bezpečnosti.
 
Odborníci z oblasti požární prevence započali s vyhodnocováním požárního rizika v jednotlivých památkových objektech a během dvou let tak byla získána poměrně přesná představa o stavu požární ochrany řady významných objektů v péči NPÚ. O tom, jak takové vyhodnocování probíhá, se budete moci dočíst v článku, který pro Vás připravujeme.
 
Jedním ze základních výstupů monitoringu požárního rizika na památkových objektech bylo, že toto riziko je zde velmi vysoké. Roli hraje složitý a členitý charakter stavby, množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu, nepřístupnost objektů pro požární techniku, nedostatek hasiva a další.
Pokud totiž například na hradě nebo na zámku vypukne požár, rychle se šíří (díky mnoha dobře hořlavým exponátům) a hašení je obtížné. Včasný zásah hasičů často komplikuje nepřístupnost terénu k hradu či zámku, úzké chodby, točitá schodiště apod.
 
Základním úkolem tedy zůstává minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod v takovémto objektu. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou kouřová čidla, protipožární dveře, okna apod.
 
Do popředí se v posledních letech dostává i estetické provedení těchto prvků požární ochrany. Již samotná instalace požární signalizace, stabilních hasicích zařízení a dalších prvků požární ochrany je v historických objektech velmi obtížná, a pokud je realizována necitlivě a nepromyšleně, působí pak v interiérech rušivě, neesteticky a v horším případě může způsobit i nedozírné materiální a historické škody.
  
„Zachování celosvětového, národního či regionálního dědictví od ničivého ohně by mělo být považováno za zachování naši historické paměti pro budoucí generace. Za předpokladu, že dojde k úzké spolupráci mezi všemi úřady či osobami, které mají řešit požární bezpečnost (např. majitele budov, požární a záchranné služby, poradenství požární bezpečnosti, památkáři, architekti, zaměstnanci a návštěvníci), historických budov a movitých památek budou zachovány pro mnoho dalších let.“ Dodává k tomuto problému plk. Ing Květoslava Skalská, zastupující ředitelka odboru prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.
 
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství HZS ČR

Print  E-mail