Když vyhoří zámek nebo hrad aneb Požáry historických objektů
- téma nanejvýš aktuální
V posledních letech se hasiči ve spolupráci s památkáři a výrobci protipožární techniky zabývají také tím, jak by tato zařízení měla vypadat.
„Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví.“ říká plk. Ing. Květoslava Skalská, zastupující ředitelka odboru prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.
Podíváme-li se do minulosti, ničivé požáry mají za následek ztrátu mnoha významných historických památek. Navíc, pokud historický objekt vyhoří, ztratíme nejen hmotnou stránku, alepředevším duchovníodkaz, který má být předáván z generace na generaci. Pokud si již další generace nebudou moci prohlédnout vzácné nástěnné malby, fresky nebo obrazy, přijdou tak o důležitou část historického odkazu. Chránit totiž musíme prostřednictvím hmotných památek i jejich vnitřní smysl a duchovní rozměr.
Požáry památek v číslech
Statistiky požárů památek nejsou příznivé, od roku 1997 došlo na území ČR ke 225 požárům historických památek a škodau těchto objektů je vždy velmi vysoká.
Nejčastější příčinou vzniku požárů v památkových objektech jsou nedbalost, technické závady, vadné komíny a úmyslné zapálení.
Počet požárů historických a církevních objektů s rozdělením dle typu objektu:
|
Typ objektu
|
1997
|
1998
|
1999
|
2000
|
2001
|
2002
|
2003
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Hrady a zámky
|
2
|
7
|
4
|
3
|
0
|
6
|
6
|
0
|
3
|
2
|
2
|
6
|
6
|
2
|
4
|
|
Kostely, kláštery a jiné církevní objekty.
|
6
|
5
|
12
|
10
|
5
|
5
|
12
|
8
|
9
|
12
|
4
|
8
|
8
|
5
|
11
|
|
Jiné historické budovy a objekty
|
5
|
4
|
4
|
3
|
5
|
3
|
3
|
2
|
3
|
4
|
4
|
3
|
2
|
4
|
3
|
|
Celkem
|
13
|
16
|
20
|
16
|
10
|
14
|
21
|
10
|
15
|
18
|
10
|
17
|
16
|
11
|
18
|
|
Zjednodušený popis
|
%
|
|
|---|---|---|
|
nedbalost
|
32%
|
|
|
nezjištěné, více verzí
|
14%
|
|
|
úmysl
|
|
14%
|
|
technická závada
|
|
14%
|
|
komíny
|
|
12%
|
|
ostatní příčiny
|
|
7%
|
|
děti
|
|
7%
|
Příčiny vzniku požárů v historických objektech:
Největší požáry památkových objektů:
Požár zámku v Zahrádkách, 30. ledna 2003.
Škoda: 91.924.000,- Kč.
Příčina: nejpravděpodobnější příčinou vzniku požáru bylo stanoveno nedodržení bezpečné vzdálenosti hořlavých materiálů od těles elektrického osvětlení nebo lokálních elektrických tepelných spotřebičů a/nebo sušení hořlavých materiálů u topidla.
Požár části hradu Pernštejn s depozitářem, 15. dubna 2005.
Škoda: 48.000.000,- Kč.
Příčina: nejpravděpodobnější příčinou vzniku požáru bylo chemické samovznícení.
Požár dřevěného farního kostela v Ostravě-Hrabové,24. března 2002.
Škoda: 23.067.800,- Kč.
Příčina: technická závada elektrické instalace nebo ponechání přenosného topidla v zapnutém stavu.
Požár zámku v Mladějově, 3. ledna 2002.
Škoda: 17.500.000,- Kč.
Příčina: vznícení hořlavých konstrukcí přizděných ke komínovému tělesu.
Požár fary v Plané, 3. září 2009.
Škoda: 8.000.000,- Kč.
Příčina: technická závada.
Požár Průmyslového paláce, 16. října 2008
Škoda: jedna miliarda korun
Příčina: technická závada, nedbalost či úmysl
Požár zvonice u kostela svatého Jakuba Většího v Železném brodě,13. května 2007
Škoda: 3 mil. Kč
Příčina: úmysl nebo nedbalost
Požár Petrovy boudy v Krkonoších,1. srpna 2011
Škoda: 1,5 mil. Kč
Příčina: úmysl nebo nedbalost
Požár zámku v Sedlci, 23. července 2012
V šetření
Spolupráce s Národním památkovým ústavem:
Tato znepokojivá čísla vedla již v roce 2010 k zahájení spolupráce mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a HZS ČR, která si klade za cíl lepší ochranu památek z hlediska požární bezpečnosti.
Odborníci z oblasti požární prevence započali s vyhodnocováním požárního rizika v jednotlivých památkových objektech a během dvou let tak byla získána poměrně přesná představa o stavu požární ochrany řady významných objektů v péči NPÚ. O tom, jak takové vyhodnocování probíhá, se budete moci dočíst v článku, který pro Vás připravujeme.
Jedním ze základních výstupů monitoringu požárního rizika na památkových objektech bylo, že toto riziko je zde velmi vysoké. Roli hraje složitý a členitý charakter stavby, množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu, nepřístupnost objektů pro požární techniku, nedostatek hasiva a další.
Pokud totiž například na hradě nebo na zámku vypukne požár, rychle se šíří (díky mnoha dobře hořlavým exponátům) a hašení je obtížné. Včasný zásah hasičů často komplikuje nepřístupnost terénu k hradu či zámku, úzké chodby, točitá schodiště apod.
Základním úkolem tedy zůstává minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod v takovémto objektu. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou kouřová čidla, protipožární dveře, okna apod.
Do popředí se v posledních letech dostává i estetické provedení těchto prvků požární ochrany. Již samotná instalace požární signalizace, stabilních hasicích zařízení a dalších prvků požární ochrany je v historických objektech velmi obtížná, a pokud je realizována necitlivě a nepromyšleně, působí pak v interiérech rušivě, neesteticky a v horším případě může způsobit i nedozírné materiální a historické škody.
Od samého počátku byli proto do spolupráce zapojeni i výrobci protipožární techniky, která má být navrhována tak, aby plnila svůj účel, ale zároveň nenarušila umělecký ráz památky.
„Zachování celosvětového, národního či regionálního dědictví od ničivého ohně by mělo být považováno za zachování naši historické paměti pro budoucí generace. Za předpokladu, že dojde k úzké spolupráci mezi všemi úřady či osobami, které mají řešit požární bezpečnost (např. majitele budov, požární a záchranné služby, poradenství požární bezpečnosti, památkáři, architekti, zaměstnanci a návštěvníci), historických budov a movitých památek budou zachovány pro mnoho dalších let.“ Dodává k tomuto problému plk. Ing Květoslava Skalská, zastupující ředitelka odboru prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.
(HZS ČR)