Dne 28. ledna 2013 se v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR uskutečnila tradiční bilanční tisková konference, na které generální ředitel HZS ČR plk. Ing. Drahoslav Ryba a jeho náměstci seznámili zástupce médií s výsledky činnosti sboru v uplynulém roce.

V úvodu tiskové konference generální ředitel HZS ČR zdůraznil, že hlavním úkolem uplynulého roku bylo zajistit, aby snížený rozpočet (pozn. red.: prvotní rozpočet byl ve srovnání s rokem 2010 o 23 % nižší) neměl dopad na rozsah a úroveň služeb, které HZS ČR poskytuje občanům. Z tohoto důvodu vedení generálního ředitelství HZS ČR počátkem loňského roku zpracovalo analytický dokument „Informace o možných dopadech rozpočtového výhledu na akceschopnost Hasičského záchranného sboru ČR v letech 2013 a 2014“, který byl schválen ministrem vnitra. Cílem zmiňovaného materiálu bylo podat informaci o personální, organizační a ekonomické situaci sboru, upozornit na faktické dopady některých úsporných opatření a předložit návrh úsporných opatření realizovaných v rámci HZS ČR. V této souvislosti generální ředitel HZS ČR ocenil skutečnost, že realizovaná úsporná opatření neměla dopad na úroveň služeb, které HZS ČR poskytuje občanům.

Souběžně s úspornými opatřeními byly hledány i možnosti navýšení příjmové části rozpočtu. Za nejvýznamnější z nich plk. Ing. Drahoslav Ryba označil získání prostředků z fondů Evropské unie na financování výdajů HZS ČR a zejména iniciaci zapojení pojišťoven do financování požární ochrany.

Zásahová činnost

Jednotky PO v roce 2012 zasahovaly u celkem 103 985 událostí. Proti roku 2011 jde o 3% nárůst.Nejčastěji hasiči zasahovali u technických havárií (např. likvidace následků živelních pohrom, vyprošťování a záchrana osob nebo zvířat, otevírání uzavřených prostor, odstraňování překážek na komunikacích), kterých bylo 52 084, což představuje nárůst o 4 %. Z celkového počtu událostí se zásahem jednotek PO tvořily technické havárie 50,1 %. Jednotky PO zasahovaly u 18 910 dopravních nehod, což je o 11 % více než v roce 2011. Dopravní nehody se na zásahové činnosti jednotek PO podílely 18,2 %.

Hasiči likvidovali nebezpečné látky v 5106 případech, z toho ve 3990 případech šlo o únik ropných produktů. Z celkového počtu událostí se zásahem jednotek PO tvořily úniky nebezpečných látek 4,9 %.

Zásahová činnost jednotek PO probíhala v 98 474 případech v součinnosti s ostatními složkami IZS. Nejčastěji s Policií ČR (59,5 %), dále zdravotnickou záchrannou službou (21,5 %) a obecní policií (9,8 %).

Nejvíce událostí vznikalo ve čtvrtek (15,1 %) a v červenci (12 %), nejméně v neděli (13,5 %) a v listopadu (6,4 %). Ve všech krajích kromě Ústeckého, Moravskoslezského a Kraje Vysočina byl zaznamenán nárůst počtu mimořádných událostí.

Planých poplachů bylo zaznamenáno 7909. Tvořily 7,6 % z celkového počtu událostí a oproti roku 2011 klesl jejich počet o 4 %.

Počet událostí se zásahem jednotek PO

Počet požárů podle nejčastějších příčin vzniku požáru

Požáry

Jednotky PO likvidovaly celkem 19 908 požárů. Proti roku 2011 klesl jejich počet o 3 %.

Škody způsobené požáry se vyšplhaly na 2,86 miliard Kč.

Hasiči před požárem uchránili majetek za více než deset miliard Kč.

Nejvíce požárů (2684) vzniklo v domácnostech a obytných domech. Nejčastějšími příčinami vzniku požárů byly technické závady (2766) a nedbalost dospělých (2733). Oproti roku 2011 se snížil počet požárů úmyslně založených na 1609, což je o 229 méně než v roce 2011. Mírný vzestup zaznamenaly požáry způsobené závadami komínů (300) a topidel (142). Ve 178 případech byla příčinou vzniku požáru hra dětí s ohněm.

Oproti roku 2011 narostl počet požárů v odvětvích lesnictví, ubytování a stravování, domácnostech a obytných domech. Ve zbývajících odvětvích počet požárů poklesl nebo stagnoval.

Následky na zdraví, záchrana, evakuace

Jednotky PO bezprostředně zachránily nebo evakuovaly z ohrožených prostor 68 690 osob, což je o 26 324 osob více než v roce 2011. Při zásahové činnosti přišel o život jeden dobrovolný hasič a dalších 454 hasičů bylo zraněno, z toho 332 profesionálních. Při zásazích jednotky PO manipulovaly s 2255 usmrcenými osobami, předlékařská pomoc byla poskytnuta 18 787 zraněným osobám.

Bylo evidováno 1286 osob zraněných při požárech. Oproti roku 2011 se tento počet zvýšil o 134 osob. Při požárech zemřelo 125 osob. Ve srovnání s rokem 2011 se tento počet snížil o čtyři osoby.

Nejvíce usmrcených při požárech je evidováno ve Středočeském kraji (30 případů), nejméně v Olomouckém kraji (2 případy).

Výkon státního požárního dozoru

V roce 2012 bylo realizováno celkem 13 995 kontrolních akcí na dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Kontrolní akce obsáhly 1170 komplexních kontrol, 9348 tematických kontrol a 3477 kontrolních dohlídek. Většina kontrol byla provedena u právnických a podnikajících fyzických osob (12 768). V oblasti stavební prevence bylo orgány SPD vydáno 80 140 stanovisek, zúčastnily se 2234 územních a stavebních řízení a 30 062 řízení o uvedení stavby do užívání. Bylo vydáno 381 správních rozhodnutí, z nichž se 12 týkalo vyloučení věci z užívání a 91 zákazu činnosti. V oblasti zjišťování příčin vzniku požárů orgány SPD zpracovaly 8861 spisů o požárech a bylo vypracováno 507 požárně technických expertiz (Technickým ústavem požární ochrany, chemickou laboratoří i orgány Policie ČR).

Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem byly provedeny prohlídky 50 památkových objektů ve správě NPÚ.

Tísňová volání

Na linkách 112 a 150 bylo přijato 4 099 649 volání (oproti roku 2011 o 2,4 % více). Na lince tísňového volání 112 bylo v loňském roce přijato 3 627 706 volání, na lince 150 celkem 466 746 volání. Mimo telefonní centra tísňového volání bylo uskutečněno 5197 tísňových volání.

Methanolová kauza

Usnesením vlády České republiky č. 675 ze dne 12. září 2012 byl ustanoven dočasný krizový štáb pro řešení problematiky výskytu otravy methylalkoholem. Mezi hlavní činnosti příslušníků HZS ČR patřila urgentní analýza dodaných vzorků prováděná v chemických laboratořích HZS ČR. Celkem bylo přijato 1715 vzorků, z toho bylo 251 pozitivních.

Personální stav

V HZS ČR bylo k 31. prosinci 2012 systemizováno 9330 služebních míst příslušníků HZS ČR a 1113 pracovních míst občanských zaměstnanců, celkem 10 443 plánovaných míst.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto Milan VÁVRŮ
 

Dne 25. srpna 2012 došlo k rozsáhlému požáru fotovoltaické elektrárny umístěné na střeše skladové haly v areálu logistického centra PointhPark Prague D1 Kunice-Strančice ve Středočeském kraji. Na jeho likvidaci se podílelo celkem 12 jednotek PO a více než 60 hasičů.

Popis objektu

Fotovoltaické elektrárny (dále jen „FVE“) se nacházejí na střechách skladových hal DCA, DCB a DCC v logistickém areálu PointPark Prague D1. Skladové prostory uvnitř hal jsou pronajímány jednotlivým právním subjektům. Založení objektu je na železobetonových vetknutých pilotách, které jsou v horní části ukončeny železobetonovým kalichem pro osazení sloupů skeletu. Mezi­sloupí v obvodových osách jsou ocelová. Opláštění tvoří sendvičová fasáda. Nosnou konstrukci střechy tvoří trapézový plech uložený na železobetonové vaznice. Na plechu je provedena střecha ve skladbě parozábrana, minerální tepelná izolace, polystyren a fóliová hydroizolace. Skladované zboží je většinou ukládáno na paletách do regálových polí a dále je skladováno na zemi. Haly jsou vybaveny SHZ a EPS s ústřednou umístěnou v místnosti ostrahy (vrátnice).

Na FVE Southpoint je použita technologická koncepce FV modulů CIGS, zapojení je přes kovové rozvaděče a kovové rozvodnice. Tenkovrstvý fotovoltaický panel obsahuje 72 tenkovrstvých solárních článků a 3,2 mm silné tvrzené sklo, fólii EVA nepodléhající stárnutí a zadní stranu z vysoce odolné TPT, rám z eloxovaných hliníkových profilů. Fotovoltaické panely jsou na střeše upevněny podpěrnou konstrukcí, která je sestavena ze stavebnicových modulů z plechu. V rozvodnách je umístěn rozvaděč pro FVE, ze kterého je vyveden Central Stop. Rozvodny jsou uzamčeny centrálním klíčem, který je umístěn v obálce na vrátnici. Areál je vybaven hydrantovou sítí a nádrží SHZ o objemu 2 x 500 m³, požární žebříky jsou vybaveny nezavodněným požárním potrubím.

Průběh zásahu

Požár byl nahlášen v 09.22 hodin dne 25. srpna 2012 na operační a informační středisko HZS Středočeského kraje (dále jen „OPIS“) s tím, že hoří střecha skladové haly v logistickém areálu PointhPark Prague D1 Kunice-Strančice. Na místo zásahu byla vyslána jednotka HZS Středočeského kraje ze stanice Říčany s CAS 15, CAS 32 a AP 27 a jednotky SDH obcí Senohraby s CAS 32, SDH Mnichovice s CAS 25 a SDH Říčany s CAS 32. Již při jízdě k místu události byl na několik kilometrů daleko vidět sloup černého kouře. Na základě informací OPIS získaných od vrátného areálu bylo zjištěno, že jde o požár fotovoltaické elektrárny umístěné na střeše skladové haly DCC. Velitel zásahu (VZ) požádal OPIS o vyslání další výškové požární techniky. Jednotka ze stanice Říčany na vrátnici převzala centrální klíč od rozvodny. Ve spolupráci se správcem objektu byla vypnuta elektrická energie a odpojena FVE. Do prostoru střechy byly v první fázi nasazeny dva útočné proudy C 52, zasahující hasiči byli vybaveni dýchacími přístroji. Zásah byl prováděn přerušovaným roztříštěným vodním proudem s ohledem na zkušenosti z předešlého požáru FVE na stejném objektu, který jednotka stanice Říčany likvidovala přibližně před dvěma týdny. Během hasebních prací bylo zjištěno, že dochází k prohořívání a skapávání světlíků a následnému šíření požáru na uskladněné zboží v regálech uvnitř haly. VZ požádal OPIS o vyhlášení 2. stupně poplachu. Místo zásahu bylo rozděleno na dva hasební úseky. Síly a prostředky byly postupně nasazovány jak do prostoru skladu, kde byly postupně zřízeny dva proudy C 52 a jeden vysokotlaký proud k likvidaci požáru uskladněného zboží, tak do prostoru střechy objektu. Použití výškové techniky při hasebních pracích se ukázalo, vzhledem k povětrnostním podmínkám a vzdálenosti oblasti hoření od okraje objektu, jako neefektivní. Automobil AP 27 byl použit pro provádění průzkumu, po AZ 30 byl veden další proud C 52 do oblasti hoření za účelem zastavení dalšího šíření požáru. Dodávka vody byla zajištěna z místní hydrantové sítě. Přirozené odvětrání zakouřené skladové haly bylo zajištěno otevřením světlíků mimo zónu hoření. Po dohašení všech ohnisek v prostoru střechy jednotky PO spolupracovaly s příslušníkem oddělení zjišťování příčin vzniku požárů při odebírání vzorků. Likvidace požáru byla nahlášena na OPIS ve 12.33 hodin. Požárem, který způsobil škodu ve výši 17 milionů korun, byla zasažena plocha o výměře přibližně 1600 m2. Dohled nad místem požáru vykonávala místní jednotka SDH. Na místě události zasahovaly jednotky HZS Středočeského kraje ze stanic Říčany, Kolín a Benešov posílené o jednotky SDH obcí Mnichovice, Senohraby, Říčany, Všestary, Struhařov, Turkovice, Lensedly, Mukařov a Těptín ve spolupráci s Policií ČR.

Příčina vzniku požáru

Jako příčina vzniku požáru bylo stanoveno poškození izolace kabelů (podrobněji viz „Příčina vzniku požáru fotovoltaické elektrárny“).

Specifika zásahu

Pozitiva
→ velmi dobrá akceschopnost a úroveň jednotek SDH obcí,
→ funkční a dostatečná hydrantová síť v areálu,
→ velmi dobrá spolupráce se správcem objektu a majitelem FVE,
→ nedošlo ke zranění osob ani zasahujících hasičů.

Negativa
→ na vrátnici nebyla k dispozici operativní karta, předán pouze centrální klíč od rozvodny bez informace, kde se rozvodna nachází,
→ i po vypnutí elektrické energie a odpojení FVE bylo solární zařízení stále pod napětím a hrozilo nebezpečí úrazu elektrickým proudem,
→ hrozilo nebezpečí pádu zasahujících hasičů ze střechy objektu,
→ hrozilo nebezpečí zřícení střešní konstrukce,
→ FVE byla nainstalována bez označených komunikačních cest mezi solárními panely,
→ při hašení FVE docházelo k poškozování požárních hadic o ostré hrany podpěrné konstrukce fotovoltaických panelů,
→ hrozilo nebezpečí zřícení uhašeného zboží z horních vrstev regálů uvnitř skladové haly.

ppor. David KREJCÁREK, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje

Příčina vzniku požáru fotovoltaické elektrárny

Ohnisko vzniku požáruPožár byl prvotně zpozorován a ohlášen řidičem vozidla, projíždějícím po dálnici D1, který v telefonickém hovoru na tísňovou linku uvedl, že vidí požár na střeše skladovací haly. V době jízdy zásahové jednotky na místo události byl vidět požár, šířící se po střešním plášti ve směru proudění vzduchu – t.č. východním směrem. Z popisovaných informací bylo svědecké ohnisko označeno v západním okraji místa požáru. Následným ohledáním místa požáru v době lokalizace a provádění hasebního zásahu bylo určeno požární ohnisko, které bylo v jeho západním okraji, v místě, kde je na ocelové konstrukci elektrárny plastový box, sloužící jako svorkovnice celkem šesti řad panelů po devíti kusech (stringy) – tj. sběrnice 54 kusů fotovoltaických panelů – nazýván A-box. V tomto místě byly nalezeny termické stopy, typické pro ohnisko vzniku požáru, zejména tepelné vyžíhání podkladové ocelové konstrukce a směr šíření požáru z místa ohniska ve směru proudění větru. Prostor popisovaného A-boxu byl následně označen jako kriminalistické ohnisko vzniku požáru. Na místo události byli přivoláni příslušníci Technického ústavu požární ochrany v Praze (dále jen „TÚPO“) a bylo provedeno šetření, spočívající ve výpovědi zástupců provozovatelů FVE, zástupce majitele skladovací haly a zajištění stop. Šetřením bylo zjištěno, že popisované A-boxy byly původně využívány pouze jako svorkovnice, ale průchod proudu zpět do panelů způsoboval jejich poškození. Proto provozovatel FVE po odsouhlasení výrobce FVE přistoupil k montáži tzv. diodových můstků do A-boxů. Provedenou požárně-technickou expertizou a modelovou zkouškou v laboratorních podmínkách příslušníky TÚPO bylo zjištěno následující. Cit.¹ : „Vyhodnocením poznatků zjištěných šetřením na místě požáru, výsledků laboratorních zkoušek a posouzením relevantních informací lze konstatovat, že příčina vzniku požáru spočívá ve ztrátě dielektrických vlastností izolace výstupních kabelů z předmětného A-boxu v důsledku nespecifikovaného poškození. Negativně ovlivněna byla zejména elektrická pevnost a izolační odpor ochranné izolace.

Při postupném nárůstu osvitu fotovoltaických panelů slunečním zářením byla instalovanou technologií generována elektrická energie vytvářející vzájemný potenciál mezi výstupními kabely (až 900 V). Narůstající elektrický potenciál způsobil elektrický průraz izolace v poškozeném místě a tím vznik vodivé cesty pro průchod svodového proudu. Průtokem proudu se projevily tepelné ztráty na propojovací desce s plošnými spoji ve vnitřním prostoru A-boxu. Protože generace teplené energie v uzavřeném plastovém krytu rozvodnice byla vyšší než schopnost konstrukce A-boxu odvádět teplo do okolí (chlazení), vzrůstala postupně i vnitřní teplota až ke kritické hodnotě, která způsobovala tepelný rozklad (tání) a následně degradaci plastu (Polystyrol) na hořlavé produkty (plyny, páry atd.). Situace tak gradovala iniciací hoření krytu A-boxu, ze kterého se požár rozšířil na střešní konstrukci skladovací haly.“

Rozšíření požáru

Zajištěné zbytky podkladu a A-boxuPožár, který vznikl uvnitř plastového A-boxu, se vlivem narůstající teploty na kritickou hodnotu (na teplotu vznícení plastového obalu A-boxu) rozšířil na plastový obal A-boxu. Postupným odhoříváním plastu docházelo k odkapávání hořících částí do prostoru hořlavé skladby střešního pláště – prvotně do prostoru hydroizolační vrstvy. Působením povrchového tepla odpadávajících žhavých částí na hořlavou hydroizolační vrstvu střechy, působením oxidovadla hoření – přítomnosti vzdušného kyslíku a přítomností hořlavých materiálů v bezprostřední blízkosti odpadávajících hořících částí docházelo k postupnému rozšiřování požáru po hořlavé konstrukci střešního pláště ve směru proudění větru (východním směrem). Plamenným hořením docházelo k postupnému termickému poškozování technologie FVE a poškozování plastových krytů střešních světlíků, vlivem čehož docházelo k propadávání hořících částic do vnitřních prostor skladovací haly. Vlivem dýmení odpadávajících částic do vnitřních prostor skladovací haly došlo k sepnutí čidel systému EPS a k aktivaci stabilního hasicího zařízení, čímž byl poškozen obalový materiál a část uskladněného zboží pod sprinklerovými hlavicemi.

Zjištěné nedostatky a přijatá opatření

V době schvalování projektové dokumentace a výstavby skladovací haly nebyla zvažována možnost umisťování dalších zařízení na střechu haly, která mohou zvýšit požární zatížení nebo způsobit požár (nebyly stanoveny požadavky na požární odolnost střešního pláště a světlíků z vrchní části). Součástí stavebního řízení v době výstavby skladovací haly bylo provedení zkoušky hořlavosti střešního pláště haly pouze ze spodní části (tj. v případě vzniku požáru uvnitř haly) společností PAVUS, a.s. – požární zkušebna Veselí nad Lužnicí. Z protokolu č. Pr-05-1.02.047 je patrné, že střešní plášť nešíří požár, jestliže plameny nedosáhly žádného okraje zkušebního vzorku; celková zuhelnatělá nebo spálená plocha zkušebního vzorku není větší než 0,25 m²; ze zkušebního vzorku nespadávají nebo neskapávají hořící nebo doutnající částice vzorku; na spodní straně zkušebního vzorku se neobjeví plamen nebo otvory vzniklé prohořením větší než 25 mm², případně trhliny v celé tloušťce, širší než 1 mm.

Rozmach instalací fotovoltaických systémů v roce 2010 předstihl vývoj a tvorbu technických norem, zabývajících se podkladovými materiály fotovoltaických systémů. Instalace elektráren byla prováděna bez ohledu na podklad a bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o elektrárnu na volném prostranství nebo na hořlavých pláštích střech objektů. Úseky stavební prevence neměly možnost při schvalování dokumentace usměrnit, ovlivnit či zakázat instalace na hořlavé skladby střech. Z toho důvodu nebyla ani v popisovaném případě provedena zkouška hořlavosti střešního pláště z vrchní části a v době schvalování umístění FVE na střechu haly nebylo k hořlavosti střešního pláště přihlédnuto. Z důvodu bezprostředního nebezpečí dalšího vzniku a rozšíření požáru byla FVE na základě doporučení HZS Středočeského kraje odstavena do doby realizace stanovených opatření.

HZS ČR v průběhu vyšetřování požáru dospěl k závěru, že největší riziko vzniku a rozšíření požáru představuje plastový A-box, umístěný bezprostředně nad hořlavým pláštěm střechy skladovací haly. Opětovné spuštění elektrárny doporučil po eliminaci rizikových faktorů a následném schválení odbornými pracovišti, provedení revize elektro a zapracování opatření do požárně-bezpečnostního řešení. V této souvislosti provozovatel FVE mimo jiná opatření vyvinul ve spolupráci s TÚPO A-box v hliníkovém provedení včetně kabelových průchodek, uvnitř kterých jsou instalovány bimetalové termočlánky, zajišťující permanentní snímání teploty uvnitř A-boxu a případné včasné alarmování trvalé obsluhy. Současně je případný dopadový prostor podložen plechovými vanami, umístěnými na geotextilní podložce, oddělující hořlavý plášť střechy od případně odpadávajících částic. Provedené modelové zkoušky potvrzují dostatečnost přijatých opatření, díky kterým zůstává případně vzniklý požár lokalizován uvnitř A-boxu bez možného rozšíření.

^{--------------------------------------------------------------------------------------------}

¹ Zdroj: Technický ústav požární ochrany v Praze, Odborné vyjádření vypracované v rámci požárně technické expertizy, č.j. MV-95432/TUPO-2012, vypracoval: kpt. Ing. Petr Michut a kpt. Bc. Ondřej Sanža Šafránek.

kpt. Mgr. Libor POSPÍŠIL, HZS Středočeského kraje, foto autor a archiv HZS Středočeského kraje  

 Na přelomu starého a nového roku byla Pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 57/2012 provedena další aktualizace Bojového řádu jednotek požární ochrany, který byl vydán pokynem č. 40/2001. Tentokrát aktualizace přináší šest nových metodických listů zasahujících do dvou kapitol tohoto řádu.

První kapitolou, které se dotýká aktualizace Bojového řádu jednotek požární ochrany, je kapitola P - požáry. Metodický list č. 45 ze dne 30. listopadu 2007 se nahrazuje novým metodickým listem č. 45/P Plynárenská zařízení - Plynovody a regulační stanice, dále byl vydán zcela nový list č. 46/P Plynárenská zařízení - Těžební sondy. Oba tyto metodické listy vznikly na základě iniciativy plynárenských společností, které chtěly lépe popsat plynovody přepravních soustav, přípojky místních sítí, regulační stanice a těžební sondy zásobníků nebo ložisek plynu a zejména spolupráci mezi velitelem zásahu a provozovatelem plynovodů.

Další dvojice nových metodických listů kapitoly P Bojového řádu jednotek požární ochrany se věnuje zásahům jednotek PO na požáry, kde se vyskytují fotovoltaická zařízení (metodické listy č. 47/P Požáry střešních konstrukcí s fotovoltaickým systémem a č. 48/P Požáry fotovoltaických elektráren). Už názvy naznačují varianty možných požárů, metodické listy popisují prvky těchto fotovoltaických zařízení a zvláštnosti funkce fotovoltaických článků, které mají podstatný vliv na nebezpečí u požárního zásahu. Oba metodické listy také navazují na metodické listy č. 14/N Nebezpečí úrazu elektrickým proudem a č. 25/P Hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V. Uvedené systémy jsou sice hojně instalovány, ale zkušenosti z požárů se získávají postupně. Skutečnost, že se nedá zajistit beznapěťový stav na fotovoltaických panelech, činí zásahy, zejména v kombinaci s krytinou nebo konstrukcí střech, hodně složitými. K nepřehlednosti v této oblasti ještě připívají různé konstrukční zvláštnosti v provedení fotovoltaických panelů. Proto se očekává další sběr poznatků v uvedené oblasti a možné úpravy nebo rozšíření uvedených metodických listů v dalších letech.

Druhou kapitolou, které se dotýká aktualizace Bojového řádu jednotek požární ochrany, je kapitola D - dopravní nehody. Ta je nyní rozšířena o poměrně aktuální problematiku alternativních pohonů motorových vozidel. Nový metodický list č. 5/D Automobily s palivem CNG, LPG popisuje konstrukční prvky automobilů zpravidla se spalovacím (benzinovým) motorem kombinující dva druhy paliva: stlačený zemní plyn, tzv. „Compressed Natural Gas“ (CNG) nebo zkapalněný ropný plyn, tzv. „Liquefied Petroleum Gas“ (LPG) a automobilový benzin.

Dalším metodickým listem je č. 6/D Automobily s hybridním pohonem, tedy automobily s hybridním pohonem kombinující dva druhy pohonů, spalovací motor (benzinový nebo naftový) a elektromotor.

Oba metodické listy popisují komponenty pohonů, stanovují postup jednotky PO při dopravní nehodě bez požáru nebo s požárem automobilu. I zde, u automobilů s alternativními pohony, existuje řada specifických řešení pohonů a umístění komponentů alternativních pohonů v automobilu, které metodický list nemůže zcela popsat. Metodické listy jsou koncipovány na základě zobecněného konstrukčního řešení automobilů a obecných pravidel postupu jednotek PO.

Metodické listy jsou koncipovány na základě zobecněného konstrukčního řešení automobilů a obecných pravidel postupu jednotek PO.

Znění metodických listů lze nalézt na webové stránce MV-generálního ředitelství HZS ČR www.hzscr.cz, nebo na nově vznikající stránce pro odbornou přípravu jednotek PO www.hasici-vzdelavani.cz. Budou také v první polovině letošního roku v tištěné podobě distribuovány na HZS krajů a jsou rovněž součástí novelizované podoby CD s metodickými materiály pro jednotky PO, které každoročně vydává Česká asociace hasičských důstojníků.

Témata uváděná v uvedených metodických listech jsou také obsahem v Základním zaměření pravidelné odborné přípravy jednotek PO a příslušníků HZS ČR na rok 2013, které stanovilo MV-generální ředitelství HZS ČR.

plk. Dr. Ing. Zdeněk HANUŠKA, MV-generální ředitelství HZS ČR

Vláda České republiky svým usnesením ze dne 14. září 2011 č. 682 k Pandemickému plánu České republiky uložila ministrům a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů provést do 31. prosince 2012 novelizaci rezortních pandemických plánů. Tento příspěvek shrnuje postup zpracování Plánu opatření v rezortu Ministerstva vnitra pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru.

Vymezení úkolu a zahájení zpracování

Vzhledem k tomu, že gesce ke zpracování původního Pandemického plánu Ministerstva vnitra (dále také „pandemický plán“) byla již v roce 2006 udělena MV-generálnímu ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR), byli ke splnění tohoto úkolu generálním ředitelem HZS ČR osloveni příslušní náměstci ministra vnitra a policejní prezident, a v dubnu 2012 byla vytvořena rezortní pracovní skupina, jejímž řízením byl pověřen ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení MV-GŘ HZS ČR a člen Ústřední epidemiologické komise za Ministerstvo vnitra. Dále v této pracovní skupině byly zastoupeny odbor bezpečnostní politiky (OBP) v působnosti 1. náměstka ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost, odbor zdravotnického zabezpečení (OZZ) a Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra (ZZ MV) v působnosti náměstkyně ministra vnitra pro ekonomiku a provoz a dále oddělení krizového řízení Policejního prezidia. Pracovní skupina se k prvnímu jednání sešla 30. května 2012, aby upřesnila stanovené zadání, projednala úkoly ke zpracování podkladů a dílčích částí pandemického plánu a schválila harmonogram zpracování.

Ministerstvo vnitra plní v souladu s ustanovením § 83 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, úkoly státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví nejen ve prospěch útvarů ministerstva, HZS ČR, Policie ČR a dalších organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených v jeho působnosti, ale také ve prospěch dalších bezpečnostních sborů podle služebního zákona¹⁾, s výjimkou Vězeňské služby České republiky. Jde o Úřad pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační službu, Generální ředitelství cel a Generální inspekci bezpečnostních sborů. Při zpracování pandemického plánu byla navázána součinnost s příslušníky těchto sborů, kteří mají v náplni služební činnosti problematiku krizového řízení. V zásadě šlo o vymezení počtu osob (příslušníků a zaměstnanců) zahrnutých do počtu určených k vakcinaci v rámci rezortu Ministerstva vnitra.

Jedním z prvních úkolů podle harmonogramu bylo stanovení osnovy pandemického plánu včetně gesce ke zpracování jednotlivých částí, což bylo zrealizováno do konce července a jednotliví členové pracovní skupiny mohli zahájit zpracování podkladů. Při zpracování pandemického plánu se vycházelo zejména z:
→ Pandemického plánu Ministerstva vnitra, č.j.: PO-121-27/OOB-2007, ve znění pozdějších aktualizací (zpracován na základě usnesení vlády České republiky ze dne 8. listopadu 2006 č. 1271);
→ Pandemického plánu České republiky (schválen usnesením vlády České republiky ze dne 14. září 2011 č. 682);
→ Pandemického plánu resortu zdravotnictví, č.j. MZDR 21615/2012/OVZ (projednán Ústřední epidemiologickou komisí dne 4. června 2012, schválen ministrem zdravotnictví);
→ dokumentů a zkušeností při řešení pandemie chřipky v roce 2009 způsobené virem Pandemic (H1N1) v rezortu Ministerstva vnitra.

Cíl nového pandemického plánu

Cílem zpracovávaného nového pandemického plánu bylo stanovit základní opatření, postupy a systém reakce pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru. Primárním cílem protiepidemických opatření zaváděných v rezortu Ministerstva vnitra, obdobně jako v ostatních rezortech, je zamezení ztrátám na lidských životech, minimalizace dopadů na zdraví obyvatel a zachování akceschopnosti útvarů a složek ministerstva, HZS ČR, Policie ČR a dalších bezpečnostních sborů tak, aby bylo zajištěno plnění úkolů v rozsahu jejich působnosti. Vzhledem k variantním možnostem vzniku a průběhu pandemie a zkušenostem z řešení pandemie chřipky způsobené virem Pandemic (H1N1) nebylo možné, ani účelné plánovat detailně veškerou činnost a postupy řešení. V případě některých opatření bude nutné pružně reagovat na vzniklou situaci a přijímat odpovídající závěry ad hoc. Proto si pandemický plán klade za cíl stanovení pouze základních úkolů a zásad k řešení situace vzniklé v důsledku pandemie chřipky a obsahuje údaje v rozsahu, který v době pandemické situace odpovídá potřebám zachování základních funkcí rezortu Ministerstva vnitra.

Z obsahu pandemického plánu

Při zpracování základní části pandemického plánu byly primárně brány v úvahu možné dopady pandemie chřipky, které jsou, jako v případě celé populace nevyhnutelné, avšak efektivním plánováním připravenosti a reakce na ně lze dosáhnout zmírnění jejich rozsahu a dopadu. Plánování pro případ pandemie je složitou záležitostí, jelikož existuje jen málo poznatků o pravděpodobném dopadu, údaje jsou nejisté a postrádají společné znaky. Na základě informací z předchozích pandemií, konzultací s odborníky a teoretického modelování bylo možné dospět k následujícím předpokladům:
→ nepřítomnost v zaměstnání v důsledku nemoci – lze předpokládat, že během tří měsíců od počátku pandemie nebude přítomno v zaměstnání až 30 % příslušníků a zaměstnanců rezortu po dobu pěti až osmi pracovních dnů;
→ vzhledem k nutnosti poskytování péče členům rodiny a jiným osobám ze strany některých příslušníků a zaměstnanců lze předpokládat, že se nepřítomnost v zaměstnání v rámci rezortu ještě zvýší;
→ návštěva lékaře – lze předpokládat, že 50 % nemocných osob vyhledá odbornou zdravotní péči, zejména u praktického lékaře;
počet hospitalizovaných osob - lze předpokládat, že pro akutní dýchací a související potíže bude hospitalizováno navíc 1 % nemocných;
→ smrtnost na chřipku (poměr počtu zemřelých v důsledku chřipky z celkového počtu nemocných) – většina národních plánů zakládá své předpoklady na odhadu, který zohledňuje zkušenosti z pandemie v letech 1957 a 1958, a předpokládá se, že během pandemického období by mohlo na chřipku zemřít až 0,37 % populace.

Takto odhadované zdravotní dopady se v průběhu pandemie H1N1 v roce 2009 sice nenaplnily, nicméně pandemická připravenost musí být v obecném měřítku nastavena tak, aby zaručovala dostatečnou flexibilitu systému v každé situaci.

Zpracovaný pandemický plán se, stejně jako Pandemický plán České republiky a jiné u nás zpracovávané pandemické plány, opírá o popis pandemických fází podle Světové zdravotnické organizace - World Health Organisation (WHO). Již v únoru 2006 vydala pracovní skupina ECDC ve Stockholmu doporučení pro členské státy Evropské Unie (EU) přečíslovat a přizpůsobit pandemické plány globálnímu plánu WHO, aby nedocházelo při vyhlašování jednotlivých fází pandemie k nedorozumění. Umožňuje to rovněž předávání správných informací uvnitř země a mezi členskými státy a institucemi ustanovenými EU a WHO a přenášení nezkreslených informací prostřednictvím médií. Jednotlivé fáze pandemické pohotovosti jsou uvedeny v tabulce.

V pandemickém plánu byla k jednotlivým fázím upřesněna činnost orgánů ochrany veřejného zdraví v rezortu Ministerstva vnitra, která spočívá zejména v:
→ týdenním shromažďování a analýze dat nemocnosti akutních respiračních infekcí/chřipky a chřipce podobných onemocnění,
→ upřesňování plánovaných opatření pro případ vzniku pandemie (aktualizace pandemického plánu),
→ vydávání odborných pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví rezortu,
→ aktivaci vakcinačních center a vakcinačních míst v působnosti resortu,
→ vytipování okruhů osob k případnému preventivnímu podání antivirotik,
→ případném preventivním podání antivirotik osobám vytipovaným okruhů,
→ distribuci pandemické vakcíny do vakcinačních center a vakcinačních míst v působnosti rezortu,
→ upřesňování počtu osob (výběr podle stanovených kritérií) v závislosti na množství dávek vakcíny v jednom balení, která je k dispozici pro rezort Ministerstva vnitra,
→ vakcinaci osob v působnosti rezortu podle vakcinační strategie stanovené Ministerstvem zdravotnictví (MZ),
→ vyhodnocení průběhu a následků pandemie v rezortu,
→ přijetí opatření na základě zkušeností a poznatků z průběhu pandemie,
→ obnově běžného režimu zdravotnického zabezpečení v působnosti rezortu Ministerstva vnitra.

Kromě vakcinace lze významného snížení zdravotních dopadů pandemie chřipky na populaci dosáhnout ještě další metodou medicínské intervence, a to správnou aplikací antivirotik. Obojí musí být prováděno nejefektivnějším způsobem v souladu s doporučeními WHO s přihlédnutím k národním podmínkám. Nejdůležitější metodou prevence chřipky a jejích případných závažných komplikací však zůstává již zmíněná vakcinace, jejíž účinnost byla opakovaně prokázána (umožňuje snižovat počty nemocných i zemřelých v souvislosti s chřipkovou epidemií/pandemií), a jejímž cílem je předejít vzniku onemocnění (oproti antivirotikům, která mají při pandemii své místo zejména v léčbě). Vakcinace je nejúčinnější reakcí v oblasti ochrany veřejného zdraví zmírňující pandemii a za její hlavní cíle jsou považovány:
→ ochrana zdravotnického systému a zachování jeho funkčnosti (a dalších nezbytných veřejných služeb) v závislosti na závažnosti infekce,
→ snížení úmrtnosti a nemocnosti na chřipku,
→ omezení přenosu onemocnění v populaci.

Zahájení výroby pandemické vakcíny je v praxi vázáno na vyhlášení fáze 6 pandemické připravenosti WHO, která rovněž dodává výrobcům kandidátní kmen pro výrobu vakcíny a s prvními dodávkami vakcíny je možné počítat nejdříve šest měsíců poté. K jednotlivým krokům vakcinační strategie patří:
→ rezervace nebo nákup prepandemické/pandemické vakcíny (řeší MZ a vláda ČR),
→ logistika prepandemické/pandemické vakcíny (v rezortu MV řeší MV-GŘ HZS ČR v součinnosti s OZZ, Zařízením služeb pro MV a ZZ MV, na základě pokynů MZ),
→ výběr míst určených k provádění aplikace prepandemické/pandemické vakcíny (v rezortu MV řeší OZZ v součinnosti se ZZ MV, na základě pokynů MZ),
→ výběr osob určených k vakcinaci a jejich informování (v rezortu MV řeší příslušní vedoucí zaměstnanci a služební funkcionáři),
→ aplikace prepandemické/pandemické vakcíny osobám vybraných cílových skupin určených k vakcinaci (v rezortu MV řeší ZZ MV v součinnosti s nasmlouvanými zdravotnickými zařízeními, podle pokynů MZ a zdravotních pojišťoven),
→ sledování vybraných parametrů (v rezortu MV řeší OZZ v součinnosti se ZZ MV, na základě pokynů MZ).

Podle vakcinační strategie stanovené MZ se předpokládá prioritní očkování třech skupin populace, kterými jsou:
→ vybrané skupiny zdravotnických pracovníků a pracovníků zdravotně-sociálních služeb,
skupiny rizikových pacientů,
→ skupiny osob zajišťujících chod státu (nezbytné veřejné služby).

Organizace a řízení vakcinace

Velmi důležitou částí pandemického plánu je popis organizace a řízení činnosti v rámci rezortu Ministerstva vnitra, kde je mimo jiné uvedeno, že v případě řešení pandemie budou v rámci rezortu využívány standardně nastavené postupy v souladu s příslušným nařízením²⁾ a v případě vzniku krizové situace budou použity standardní nástroje krizového řízení rezortu popsané v Krizovém plánu Ministerstva vnitra. V pandemickém plánu jsou proto uvedena pouze konkrétní opatření a specifické údaje pro případ pandemie. V souladu se Statutem Komise pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění v ČR (Ústřední epidemiologická komise), schváleným usnesením vlády ČR ze dne 14. září 2011 č. 682, je členem této komise zástupce Ministerstva vnitra, který informuje o výstupech z jednání komise vedení ministerstva a po konzultaci s OBP a OZZ navrhuje případnou aktivaci krizového štábu ministra vnitra.

Rozvoz pandemické vakcíny z centrálního skladu určeného MZ organizačně zabezpečuje MV-GŘ HZS ČR (určí příslušníka a vybaví ho plnou mocí k převzetí pandemické vakcíny) v součinnosti s OZZ (provádí odborný dozor nad dodržováním podmínek pro přepravu vakcíny) a Zařízením služeb pro MV (vyčlení vozidlo vybavené chladicím zařízením). Rozvoz je realizován do oblastních zdravotnických středisek ZZ MV, která zabezpečí jejich předání do oblastních očkovacích center a očkovacích míst. Pokyny pro sledování a kontrolu teploty při skladování a přepravě vakcíny vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv.

V působnosti rezortu Ministerstva vnitra budou vytvářena očkovací centra (vyhrazené ordinace), zpravidla jedno v rámci každého oblastního zdravotnického zařízení. Očkovací centra budou klíčovými místy, v nichž budou aplikovány vakcíny v souvislosti s preventivními opatřeními při výskytu a šíření nového typu chřipkového viru nebo prováděny další preventivní aktivity. Dále budou vytvářena očkovací místa, zpravidla ordinace „služebních“ lékařů, v nichž budou podle aktuální potřeby aplikovány vakcíny v souvislosti s preventivními opatřeními při výskytu a šíření nového typu chřipkového viru nebo prováděny další preventivní aktivity. Služby budou poskytovány zpravidla v těch ordinacích, které zajišťují v daném oblastním zdravotnickém zařízení pracovně lékařské služby. Výběr osob určených k vakcinaci vychází z toho, že rezort Ministerstva vnitra je zahrnut do sektoru nezbytných veřejných služeb a lze tedy předpokládat, že k vakcinaci budou určeni všichni příslušníci a zaměstnanci rezortu. Počty osob (příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů) zahrnutých do pandemického plánu rezortu tak budou započítávány na centrální úrovni a nebudou již, z důvodu zabránění dvojího započítávání, uváděny v pandemických plánech jednotlivých krajů.
V případě, že nebude k dispozici potřebný počet dávek v balení pandemické nebo prepandemické vakcíny, bude i v rámci rezortu Ministerstva vnitra nezbytné provést výběr osob určených k vakcinaci podle těchto kritérií:
→ úzká specializace zaměstnance v příslušném oboru,
→ nezastupitelnost vykonávané profese,
→ návaznost a provázanost jednotlivých odvětví mezi sebou,
→ zajištění služeb pro potřeby obyvatelstva.

Nezbytné veřejné služby

Neméně důležitou částí pandemického plánu je způsob koordinace činnosti v sektoru nezbytných veřejných služeb. Jedním z principů, na kterých je postaven Pandemický plán České republiky, je role všech sektorů společnosti (vláda, zdravotnický sektor, sektor nezbytných veřejných služeb, média, civilní organizace a sdružení, rodiny a jednotlivci). Sektor nezbytných veřejných služeb musí poskytovat esenciální činnosti a služby během pandemie, aby byl omezen dopad na zdraví populace a dopad sociální i ekonomický. Pokud není společnost efektivně připravena, hrozí sociální a ekonomické výpadky, ohrožení kontinuity nezbytných veřejných služeb, omezení výroby, distribuční obtíže a nedostatek základních výrobků. Mezi nezbytné veřejné služby se řadí zejména:
→ subjekty kritické infrastruktury určené podle zvláštního právního předpisu³⁾,
→ subjekty z odvětví energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, dopravy, komunikačních a informačních systémů, finančního trhu a měny, nouzových a sociálních služeb, veřejné správy, zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti státu a zahraniční politiky, které nejsou zároveň subjektem kritické infrastruktury podle první odrážky.

Nezbytné veřejné služby stanovují věcně příslušné rezorty a kraje ve svých pandemických plánech.

Podle kompetenčního zákona⁴⁾ je Ministerstvo vnitra ústředním orgánem státní správy mimo jiné ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému. Přísluší mu proto koordinace činností a opatření v sektoru nezbytných veřejných služeb (zejména stanovení počtu osob určených k vakcinaci). Tato koordinace probíhá cestou Ústřední epidemiologické komise, v níž je zastoupeno Ministerstvo vnitra a dotčené rezorty.

Mezi nejdůležitější dokumenty obsažené v přílohové části pandemického plánu patří obligátní přehledy kontaktů na pracovníky krizového řízení rezortu a bezpečnostních sborů zabezpečovaných v působnosti Ministerstva vnitra, přehled počtů příslušníků a zaměstnanců rezortu (včetně dotčených bezpečnostních sborů) určených k vakcinaci a přehled spádových území oblastních očkovacích center a očkovacích míst vytvářených v působnosti Ministerstva vnitra.

Finální fáze zpracování pandemického plánu

Podle schváleného harmonogramu se rezortní pracovní skupina sešla na dalším jednání 15. září 2012, aby projednala aktuální stav zpracování pandemického plánu a zejména upřesnila způsob stanovení počtů osob, určených k vakcinaci v působnosti rezortu Ministerstva vnitra. Následně se uskutečnila jednání vedoucího pracovní skupiny se zástupci zabezpečovaných bezpečnostních sborů. Do konce října 2012 byl návrh pandemického plánu zpracován a se členy pracovní skupiny byly podle potřeby individuálně dořešeny a zapracovány jejich připomínky. Pandemický plán byl předložen ministru vnitra, který jej schválil 30. října 2012.

Pandemický plán byl zařazen do pomocné části aktualizovaného Krizového plánu Ministerstva vnitra. Souhrnná aktualizace pandemického plánu bude prováděna v čtyřletých cyklech od jeho schválení, vždy v rámci aktualizace krizového plánu. Pokud dojde v období mezi souhrnnými aktualizacemi ke změně, která má zásadní dopad na obsah pandemického plánu, provede se jeho aktualizace bezodkladně (první aktualizace byla provedena v závěru minulého roku na základě organizačních změn v rámci HZS ČR, realizovaných k 1. prosinci 2012).

Pro potřeby hasičských záchranných sborů krajů byl MV-GŘ HZS ČR vyhotoven a rozeslán výpis z pandemického plánu, který se stal součástí nově zpracovaných plánů krizové připravenosti jednotlivých HZS krajů.

Použité zdroje

Pandemický plán České republiky
Pandemický plán Ministerstva vnitra (aktualizace 2012)

plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR
________________________________________________________________
¹⁾ Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
²⁾ Nařízení Ministerstva vnitra č. 6 ze dne 11. ledna 2010, k zajištění plnění úkolů za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu a přípravě na jejich řešení.
³⁾ § 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb.
⁴⁾ § 12 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci oblasti intervence 3.4 Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik Integrovaného operačního programu je v letech 2012 a 2013 realizováno celkem 28 projektů spočívajících v pořízení techniky a technologií pro Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) s cílem zvýšit akceschopnost, mobilitu a efektivitu jeho působení. Hlavním dopadem realizace projektů je zkvalitnění veřejné služby poskytované HZS ČR pro občany.

Jedná se o projekty operace Zvýšení akceschopnosti HZS ČR pro záchranné a likvidační práce při živelních pohromách (ve zkratce „Živelní pohroma“) a o projekty operace Pořízení moderní techniky a technologií HZS ČR pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí (ve zkratce „Zvýšení kvality“).

Živelní pohroma

Hlavním cílem projektů operace Živelní pohroma je zvýšení mobility a akceschopnosti HZS ČR, který je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému (IZS), v případě mimořádných událostí, konkrétně živelních pohrom (zejména povodní a bleskových povodní), a zlepšení připravenosti HZS ČR v rámci IZS na různé mimořádné události, zejména živelní pohromy.

Zvýšení kvality

Hlavním cílem projektů operace Zvýšení kvality je zvýšení kvality řešení mimořádných událostí HZS ČR, jehož posláním je záchrana životů osob, zvířat, majetku a ochrana životního prostředí a zvýšení jeho akceschopnosti, mobility a efektivity při řešení mimořádných událostí různých typů. Nově pořízená požární technika umožní HZS ČR účinně reagovat na nové typy mimořádných událostí a nové trendy v zásahové činnosti (nové hrozby), vytvoří pro zásahovou činnost nové technické, technologické a provozní podmínky a rozšíří spektrum použití pro různé typy mimořádných událostí.

Dotační titul

V Integrovaném operačním programu je na projekty operace Živelní pohroma a Zvý­šení kvality určena celkem 1 mld. Kč, přičemž 85 % způsobilých výdajů bude spolufinancováno prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Příjemci dotace jsou HZS všech krajů mimo HZS hl. m. Prahy, dále Záchranný útvar HZS ČR a také Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.

Projekty byly schváleny a byla jim přidělena dotace z Integrovaného operačního programu v období červen až srpen 2012.

Realizací obdobných projektů ve všech krajích České republiky (mimo hl. m. Prahy) dojde k synergickému nadregionálnímu efektu obou operací.

Aktuální stav projektů

V současné době probíhá realizační fáze projektů – výroba a nákup techniky. V roce 2012 byla nakoupena a předána do užívání první část techniky v rámci operace Živelní pohroma. Konkrétně šlo o autobusy pro evakuaci osob, nakladače a technické kontejnery.

Pořízené autobusy budou HZS krajů sloužit především pro evakuaci osob z míst postižených živelní pohromou, průmyslovou havárií nebo jiným ohrožením do míst nouzového přežití. Dále jsou určeny pro přepravu jednotek PO při střídání nasazených sil na místě zásahu na velké vzdálenosti nebo pro přeskupování sil HZS ČR v rámci nejen celé České republiky.

Pořízené nakladače budou HZS krajů používat v taktickém celku s další technikou (požární kontejnerové nosiče a požární kontejnery nákladní) pro přepravu speciálních prostředků, odvoz (dovoz) materiálu na místě zásahu a provádění záchranných a likvidačních zemních prací po povodních (zpevňování hrází místních vodních děl, budování protipovodňových hrází a zábran, hloubení odvodňovacích rýh), při vyprošťování osob ze zřícených budov, dále pro odklízení sutě při vyhledávání a záchraně zavalených osob.

Pořízené technické kontejnery budou sloužit pro vyprošťovací práce v místech sesuvů a závalů, z prostor mimo komunikace, z vodních toků a dále pro technologické a technické práce při zásazích.

Tiskové zprávy z předání techniky jsou k dispozici na:
http://www.hzscr.cz/clanek/zpravodajstvi-listopad-2012-nova-technika-pro-hasice.aspx
http://www.hzscr.cz/clanek/zpravodajstvi-prosinec-2012-trinact-novych-nakladacu.aspx.
 

plk. Ing. Vladimíra KRACÍKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto František ŠPAČEK
 

• VÝZKUM
Unikátnost TÚPO chceme udržet i do budoucna
plk. Ing. Zdeněk Ráž

• CVIČENÍ
Invakuace - tak trochu jiná evakuace
Ing. Richard Smejkal, Mgr. et Bc. Pavel Krčílek, DiS.

• PŘÍLOHA
Stabilní hasicí zařízení
Ing. Pavel Rybář

Kalendář sportovních soutěží na rok 2013
Mgr. Jan Dvořák