1. Zdražení povinného ručení

 

Václav MORAVEC, moderátor:
Připravte se na další zdražení povinného ručení. Už teď na to upozorňují zákazníky tuzemské pojišťovny. Pojišťovny už přitom letos zvedly sazby povinného ručení a to v průměru o 3 %. Se zdražováním většina z nich začala už v roce loňském a protože počet aut roste, přibývá logicky i počet smluv na povinné ručení. Mezi roky 2011 až 2012 přibylo v České republice víc než 150 tisíc vozidel. Pojišťovny přitom řešily pojistné události z povinného ručení v objemu kolem 10 miliard korun. Česká asociace pojišťoven uvádí za rok 2012 zatím jen předběžné údaje.
Zdražení povinného ručení od příštího roku se snaží pojišťovny odůvodnit chystanou novelou zákona o pojišťovnictví. Zmíněná novela má zavést povinnost odvádět z vybraného povinného ručení 3 % do fondu zábrany škody. Z něj by se platila technika pro integrovanýzáchrannýsystém. Jeden z předkladatelů zákona, poslanec sociální demokracie Jeroným Tejc, před časem v Poslanecké sněmovně konstatoval, že argument pojišťoven je lichý.

Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/:
Pojišťovny každý rok na povinném ručení získají více než 20 miliard korun. Platí to tak už 8 až 10 let. Když se podíváte na konkrétní čísla, kolik vyplatí tyto pojišťovny z více než 20 miliard na těch škodách těm, kteří nakonec získávají prostředky z povinného ručení, tak je to přibližně 10 miliard. Je to tedy skoro jednou tolik. Některé roky dokonce více než jednou tolik.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle pojišťoven ale v těchto počtech chybí údaje za zdravotní újmy, kde proces odškodňování trvá déle a tak tvrdí, že povinné ručení je v posledních dvou letech ztrátové. Podle statistik pojišťoven v posledních 6 letech zlevnilo povinné ručení o čtvrtinu. Levné smlouvy se pak přestaly vyplácet. Už v roce 2011 musely pojišťovny vyplatit zhruba o půl miliardy víc než vybraly.

Marcela KOTYROVÁ, mluvčí České asociace pojišťoven /18. 1. 2013/:
Pokud by tento trend pokračoval, vybrané pojistné by nepokrylo vlastně škody.

Václav MORAVEC, moderátor:
Některé pojišťovny proto loni zdražily. Ostatní se k tomu chystají letos.

Tomáš ZAVORAL, mluvčí, Česká pojišťovna /8. 10. 2012/:
Na pojistném trhu na pojištění motorových vozidel panuje dlouhodobá už regulérní cenová válka a to pojištění se vlastně dostává na samou hranici ekonomické únosnosti.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle původního návrhu novely z loňského roku měly peníze z pojišťoven dostávat jen hasiči.

Boris ŠŤASTNÝ, poslanec /ODS/ /6. 11. 2012/:
Opravdu chceme to, aby místo toho, že stát vybere regulérně daně od občanů z daně z příjmu, z daně právnických osob, spotřební daně a další a další daně, kterých máme neurekom, tak kromě toho chceme potrestat občana a soukromou firmu tím, že nesystémový způsobem budeme posílat hasičskémuzáchrannémusboru peníze přes povinné ručení?

Václav MORAVEC, moderátor:
Už v příštím týdnu mají poslanci probrat pozměněný návrh. Podle něj připadne hasičům nejméně 60 % částky, kterou budou muset odvádět pojišťovny z povinného ručení. 15 % dostanou policisté a zdravotníci a 15 % má jít na programy pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu. peníze bude rozdělovat fond zábrany, který by měla spravovat Česká kancelář pojistitelů.

Stanislav HUML, poslanec ČSSD /6. 11. 2012/:
Stát pojišťovnám usnadňuje jejich podnikatelský projekt ještě šířeji. Policie vyšetřuje dopravní nehody a celé spisy předává elektronicky včetně fotodokumentace pojišťovnám na náklady daňových poplatníků, přátelé. Ve světě to není zdaleka obvyklé v takové míře jako u nás. Nehody bez zranění se v mnoha státech vůbec policejně nevyšetřují. Tuto činnost ve světě zajišťuje samostatný likvidátor pojistných událostí, což je živnost, která u nás bohužel umírá.

Václav MORAVEC, moderátor:
Argumentoval loni na podzim při projednávání poslaneckého návrhu zákona o pojišťovnictví bývalý dopravní policista, poslanec sociálních demokratů, Stanislav Huml. Dalšími hosty Otázek jsou náměstek ministra financí Radek Urban, výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora, a generální ředitelHasičskéhozáchrannéhosboru České republiky Drahoslav Ryba. Pánové, vítejte v Otázkách, přeji hezké odpoledne. Začněme u vás, pane řediteli Sýkoro. Jako zástupce pojišťoven nás připravujete na další zdražení povinného ručení a to, pokud v příštím týdnu poslanci zvednou ruku pro změnu, zákona, o němž se budeme teď bavit. Co kdybych vám namítl, že byste zdražovali stejně, i kdyby ten zákon neprošel?

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Samozřejmě ta cena, a to už bylo řečeno v té reportáži, pojištění dlouhodobě klesala. Klesla o 26 %.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže byste zdražovali stejně, i když neprojde ten zákon.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Ale to zdražení je samozřejmě otázkou trhu, to znamená, ten trh nastavuje cenu a pokud by poslanci příští týden schválili to 3% odvod, tak bychom museli zdražit díky státnímu zásahu, to znamená, stát říká 3 % chceme na nějakou aktivitu. My říkáme: Fajn, to nejsou naše peníze, to jsou peníze, které chce získat stát na financování nějaké aktivity typu integrovanýzáchrannýsystém.

Václav MORAVEC, moderátor:
Teď mi řekněte, jestliže například mluvčí České pojišťovny Tomáš Zavoral 11. února pro server Novinky.cz k tomu letošnímu zdražen v průměru o 3 % řekl: "Česká pojišťovna byla nucena na konci loňského roku do sazby povinného ručení promítnout stále se horšící ekonomiku tohoto pojištění, která je výsledkem nezodpovědné cenové politiky některých hráčů na trhu," konec citátu. Když ten zákon neprojde, tak v průměru v příštím roce zdražíte o kolik?

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
To vám samozřejmě nikdo nepoví, protože my v současné době neznáme přesné náklady, do kterých se promítá daň z přidané hodnoty od 1. ledna tohoto roku, protože teprve servisy a ostatní vstupy začínají zdražovat. Druhá věc je, že nám byla nově uložena platba za daň z přidané hodnoty za externí likvidační práce, takže postupně ty ceny narůstají. Samozřejmě my se musíme a každá pojišťovna si cenu kalkuluje sama a to je otázka trhu, který se tvoří a nikoliv otázka hráčů, kteří se můžou na té ceně domluvit, to znamená, bude se jednat řádově určitě o nějaká procenta navýšení.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tak zhruba o tolik, o kolik se zdražovalo letos?

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Můžeme mluvit o 3, 4 % nárůstu cen ještě v tomto roce.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě v tomto roce. A pokud projde ta novela, tak si máme připravit peněženku na další 3 %.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Minimálně na 3 %, protože musíme počítat s tím, že s tím vznikne poměrně hodně nákladů, tak jak je dneska ten pozměňovací návrh napsán.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže byste zdražovali stejně o zhruba 3 % jako tomu bylo na konci loňského, respektive na začátku letošního roku a teď si k tomu přidejme ještě další, říkáte minimálně 3 %.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Logicky minimálně 3 % ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když dolní komora českého parlamentu probírala ten návrh loni v listopadu, pane náměstku, loni na podzim, tak vy jste k němu jako ministerstvo financí, vláda měli záporné stanovisko. V příštím týdnu mají poslanci hlasovat o tomto komplexním pozměňovacím návrh, ten je vypracován i na základě hasičskéhozáchrannéhosboru, jeho připomínek na základě připomínek ministerstva financí. Je lepší, respektive má vaši 100% podporu jako ministerstvo financí ten návrh?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Je samozřejmě lepší, protože vláda minulý rok musela odmítnout ten poslanecký návrh. Odmítla ho proto, že to byl parafiskální odvod přímo do státního rozpočtu. To dneska neplatí. Ten odvod je do fondu zábrany škod pro pojišťovny je daňově uznatelný a kromě této jedné části je tam ještě významná druhá část, o které jsme zatím nemluvili a to je přímá úhrada nákladů hasičskéhozáchrannéhosboru po vzoru toho, jak dneska už spolehlivě funguje přímá úhrada nákladů u zdravotních pojišťoven. Ten návrh má tedy dvě části, ale rozumím tomu, že větší diskuse bude o těch 3 % odvodu do fondu zábrany škod.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ono to je logické, protože když tady říká pan ředitel Síkora, kvůli tomu se bude zdražovat. Myslíte si, že to je oprávněný argument toho tří a více procentního zdražení nebo výmluva na to, že o 3 % k těm v průměru 3 %, která ještě přijdou, to znamená může se zdražit povinné ručení v příštím roce o 7 a až 10 % v průměru. Tak myslíte si, že to je oprávněný argument, když to jsou daňově uznatelné náklady, když pojišťovny, těch zhruba 600 milionů, které vy jste propočítali v té důvodové zprávě do toho fondu, společného fondu zábran škod, takže to je daňově uznatelné?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Otázka, jestli je to důvod pro zdražení, já bych si netroufl říct, že to je automatický důvod pro zdražení. Musíme to ponechat na rozhodnutí, na obchodním rozhodnutí té které pojišťovny. Slyšeli jsme sice tady, že povinné ručení se provozuje na hraně ztrátovosti, ale já bych skutečně doporučoval to na působení tržních sil.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ty tržní síly, jak jsme slyšeli u České pojišťovny způsobily to, že to je cenová válka, která je úplně na hranici cenové rentability a proto museli zdražit loni, respektive letos.

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
No, tak to je v tom případě dobrá zpráva pro všechny motoristy, protože doposud bylo povinné ručení velmi levné. Ale znovu, povinné ručení je krátkodobý produkt, trvá jeho životnost rok, dva, řádově a každý motorista má možnost změnit pojišťovnu. V tom spatřuji výhodu tohoto návrhu poslaneckého, protože on umožňuje rozhodnout každé pojišťovně, jestli skutečně zdraží nebo ne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste na základě propočtů z roku 2011 vypočetli, že by do toho fondu zábran škod šlo 614 milionů korun. Je to správný propočet, pane řediteli?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
V současné době už určitě ne, protože objem předepsaného pojistného za loňský rok klesl o miliardu, takže my se bavíme o 500 milionech korun, pokud by ty 3 % platily. Ale já bych ještě rád podotkl ještě jednu věc k těm 3 %. Musíme si uvědomit, že žádný podnikatelský subjekt nemůže absorbovat žádná 3 %, 5 %, 6 % na základě nějakého administrativního státního rozhodnutí. Přeci žádný akcionář si tyto peníze nevezme ze svých potenciálních zisků, i když v současné době ani žádné zisky konkrétně nemá.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, zase vám tady stát umožňuje dobrý byznys, protože každý kdo má auto, tak s vámi musí s některou z pojišťoven uzavřít. To se to podniká.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Já bych řekl, pokud je tak dobrý byznys, proč nám ho stát v roce 2000 dával a dával nám s tím také dluh, který činí stále ještě 3,1 miliardy korun.

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Toto není zásah státu. To musím rozhodně odmítnout. Toto je návrh poslanecký.

Václav MORAVEC, moderátor:
S vaším posvěcením jako ministerstva financí.

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Ano, my jsme poslancům komentovali způsob, jak by to jako velký kompromis mohlo fungovat. Já uznávám, že kompromisy nejsou úplně v pořádku, ale je to pořád lepší než všechny ty původní poslanecké návrhy, které tady posledních 10 let byly, které mluvili až o 6% dani do státního rozpočtu. Toto je odvod do fondu zábrany škod, a čerpání z fondu zábrany škod je pod vyváženou kontrolou pojišťoven, ale také hasičů a také zástupců státu. To si myslím, že je velký rozdíl.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tím se dostáváme ke generálnímu ředitelHasičskéhozáchrannéhosboru Drahoslavu Rybovi, který v několika rozhovorech pro změnu zákona o pojišťovnictví řekl a ztratil pozitivní slovo. Vy jste, pane řediteli, v rozhovoru pro časopis Obce a finance v loni 12. října doslova řekl a cituji: "jde o velmi systémový krok". Vítáte i tu poslední verzi zákona, kde se ty peníze budou dělit nejen pro vás jako Hasičskýzáchrannýsbor, s čímž se počítalo původně, že jste na to v uvozovkách měli mít monopol, ale teď do toho jsou vtaženi zdravotnici, policisté, ale vlastně i z vaší částky dobrovolníhasiči, jak jsem četl ten návrh zákona.

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
Já bych malinko řekl, že tou zásadní myšlenkou nebyly jen peníze. Ta zásadní myšlenka byla o tom, že chceme tomu občanovi pomoct, poskytnout mu lepší servis, být u něj dříve, zachránit více životů, ale opravdu, pane redaktore, pokud jste v tom autě nebo u požáru a nemůžete ven, tak každá vteřina nebo minuta se vám zdá jako hodina. To byla ta základní myšlenka a měli by na ni vydělat převážně občané, protože jim tuto službu budeme moci poskytnout opravdu rychleji, lépe, v novější technice. Paradoxně tím druhým, kdo na ni vydělá, budou pojišťovny, protože těm uchráníme ty peníze a budou moci méně plnit a teď jestli na tu otázku vaši, jestli mohu odpovědět.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jenom ještě právě, když naváži na vaši odpověď a pak se dostaneme k té původní otázce. Tak vy argumentujete, že zásahy u dopravních nehod tvoří téměř čtvrtinu všech zásahů Hasičskéhozáchrannéhosboru. Podívejme se na data. Rozpočtové výdaje Hasičskéhozáchrannéhosboru v posledních letech klesají. Nyní jsou prakticky na stejné úrovni jako před 10 lety. Pro letošek hasičskýzáchrannýsbor počítá s 6,5 miliardami v roce 2010 to bylo téměř 8,5 miliardy. V částkách nejsou zaneseny platby na sociální zabezpečení a zajištění projektu Evropské unie. Dopravních nehod, kde je potřeba zásahu hasičů přibývá, což vidíte už sami na následujících číslech. Podle sdělení Hasičskéhozáchrannéhosboru v roce 2011 jich bylo 17 tisíc, vloni už bezmála 19 tisíc a náhrady za výjezdy k nehodám nárokoval Hasičskýzáchrannýsbor u pojišťoven v řádech desítek milionů, předloni to bylo asi 34,5 milionu. Zaplaceno hasiči dostali 31,5, vloni pak z vyžádaných skoro 47 milionů dorazily 43 miliony. Vy máte, pane řediteli, když naváži na vaše slova, protože říkáte, že to zmenší náklady pojišťoven. To když budou odvádět ty peníze vám, se zlepší technika, existují na tom nějaká relevantní data, abyste tady ten tlak pojišťoven, které chtějí zabránit přijetí změně toho zákona, tak abyste ho vyvrátil konkrétními daty a čísly?

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
Bohužel u dopravních nehod ne. Mohu vám říct, že třeba u požáru uchráněné hodnoty vyčíslujeme, u požáru, což je zhruba stejný objem práce, jsou tyto chráněné hodnoty vyčísleny zhruba na 10 miliard korun.

Václav MORAVEC, moderátor:
10 miliard korun, jaké to je procento v rámci z celých těch škod. Čili čím větší technika byste pro nás laiky to mohl převést do nějakého procentní hodnoty.

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
Těžko se dá v této chvíli říci, že jestliže dáme do hasičů půl miliardy, že uchráníme o 1 miliardu více, to asi nelze takto říct, ale dokážu si představit, že to rozhodně bude víc, než to ty pojišťovny bude stát.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle vás tedy pojišťovny zásadně klamou veřejnost, když říkají,že budou muset zdražit kvůli tomu, když dojde ke změně toho zákona?

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
Takto bych si to nedovolil říct, nicméně si myslím a je to můj názor, já nejsem, já neznám data pojišťoven. Nicméně si myslím, že pojišťovny nemusí rozhodně promítnout celou částku do pojistné plnění. Ani by neměli protože minimálně o tu daň, protože to je započitatelné, tak o tu dań by měli, když by už promítli všechno, tak by o tu daň měli promítnout méně.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Já bych chtěl říct, že tady začínáme motat několik věcí dohromady.

Václav MORAVEC, moderátor:
On to je jeden zákon, s dovolením.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Jeden zákon, ale mluvíme chviličku o majetku, chviličku o autech. Je potřeba říct jednu věc. Bavíme se o nákladech, který ponese 7 milionů řidičů v této republice. Bavíme se o tom a my jsme skutečně nezpochybňujeme, i když hasičskýzáchrannýsbor potřebuje lepší techniku, my máme s hasiči velmi dobrý vztah. Sám jsem dobrovolnýhasič, takže vím.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vidíte, takže dostanete i část výnosu z povinného ručení.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Nicméně ten základ je jeden, všichni platíme daně, pojišťovny a na těch grafech to bylo vidět, a pan náměstek to tady i říkal, protože se to dostává do zákona, platí výjezdy hasičů k dopravním nehodám. K tomu my se hlásíme platíme je dneska dobrovolně. Ta částka je zahrnuta v ceně povinného ručení, to že se nedaří momentálně Hasičskémuzáchrannémusboru vyúčtovat všechny náklady, je spíše věc technická a my nemáme problém diskutovat o technické věci, ale nelíbí se nám plošné financování nákladů obecně kohokoliv z peněz úzké skupinky motoristů. Byť ty peníze přece, ty zásahy nejsou jen vůči autům, ty jsou přece zásahy vůči katastrofickým škodám, hasiči jezdí zachrańovat hořící domy a my se bavíme o tom, že ty peníze se mají dostávat od řidičů. To je systémový problém.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale počkejte, když tady říkáte, že to bude na úkor řidičů se bude financovat vybavení hasičskéhozáchrannéhosboru, tak dívám-li se do návrhu toho zákona, tak fond zábrany škod, kam má jít, těch, vy říkáte, že to nebude 614 milionů, ale že to bude zhruba 500 milionů, tak ten má podle poslední verze hradit náklady, cituji: "spojené s pořízením techniky nebo věcných prostředků pro činnost základních složek integrovanéhozáchrannéhosystému a ostatních složek integrovanéhozáchrannéhosystému poskytujících plánovanou pomoc na vyžádání v oblasti zábrany a prevence škod z provozu vozidel," to je tam explicitně napsané.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Pane Moravče, když si za to koupíte novou stříkačku, která bude zasahovat při dopravní nehodě, tak vy jí přeci využijete ještě i pro jiné věci, takže my se bavíme o penězích.

Václav MORAVEC, moderátor:
A to budou moci kontrolovat i samy pojišťovny v rámci toho kontrolního orgánu toho fondu, jestli jsem to pochopil.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
To je právě trošku finta toho návrhu oproti tomu návrhu 6 %. Ten původní návrh je úplně stejně jako tento z hlediska systémového výběru peněz, jenom se to teď schovalo do fondu zábrany škod tak, aby ty peníze jsme mohli jakoby rozdělovat za konkrétním daným účelem, ta hlavní kritika toho předchozího návrhu byla, že ty peníze nejsou účelově vázány, jsou teprve pro jednu skupinu a nejsou účelově vázány právě na tuto prevenci.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane náměstku, co řeknete této námitce.

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Za prvé to není žádná finta, za druhé výjezdy hasičů se řeší také v té části, o které jsme nemluvili, tady padla čísla o tom, že výjezdy hasičů stojí řádově 30 až 40 milionů, že pojišťovny hradí výjezdy hasičů. Druhá část tohoto návrhu o úhradě nákladů, ta komentuje způsob, který je vyzkoušený u zdravotního pojištění, po vzoru škůdce platí a dneska už zcela jednoduše zdravotní pojišťovny vymáhají od ne od škůdců, ale od pojišťoven a případně kanceláře v případě státu takové náklady, které vznikly při výjezdu sanitek. Nově toto bude možné i při výjezdu hasičů, podotýkám při výjezdu hasičů k dopravním nehodám, to je ta druhá polovička návrhu, která je stoprocentně dobře. Tam jsme přesvědčeni, že to je systémové, už to mělo být dávno.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když to udělá někdo záměrně, jestli se nemýlím.

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
To je tam také řešeno.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když někdo udělá záměrně tu škodu, tak si jí zaplatí a nepůjde to z povinného ručení, jestli jsem to pochopil.

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
Ne, to jsou dvě věci. Je havárie vozidla. Tam to jde v podstatě z povinného ručení a pak jsou další škody, když si zapálím třeba barák, tak v tom případě taktéž po něm můžu požadovat, ale už to nejde z pojištění.

Václav MORAVEC, moderátor:
Z toho povinného ručení, z toho společného balíku, pane řediteli Síkoro, vy byste se ale měl stále pořád ještě vypořádat s tou námitkou, pro vás to bude přece odpočitatelná položka, máte to zahrnuté do nákladů, to znamená, že tady i pan ředitel Ryba jasně říká, nemají právo, morální právo zvyšovat to o celou tu cenu?

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Já bych vám rád ukázal jeden graf. Když se podíváme na tenhle graf, tak takhle vypadá na tom grafu výnos konkrétních produktů povinného ručení za poslední dva roky, minus jedno procento. Jinými slovy, pojišťovny se dostávají do situace a proto začaly zdražovat, že nákladovost toho produktu převyšuje příjmy, přece v této situaci kdy reaguje trh na nějaké zvýšení ceny a přijde někdo se státním zásahem nebo s poslaneckým návrhem, ale ve finále a to je na tom možná zajímavé k tomu poslaneckému návrhu pomáhá ministerstvo financí, stejné ministerstvo, které předtím pracovalo jaksi.

Václav MORAVEC, moderátor:
Protože ho mění, slyšel jste pana náměstka.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Ten návrh je ale v principu z pohledu výběru peněz stejný, jestli je to 6 % nebo 3 %. Ty peníze se vybírají z povinného ručení. Neřeším potom, jakým způsobem s ty peníze rozdělují, čili systémové je to pořád stejná věc. Je to v podstatě další třetí pilíř financování, v tomto případě hasičů nebo integrovanéhozáchrannéhosystému, a prostě to jsou peníze, které žádný akcionář nechce nebude ani nemůže v tuto chvíli hradit z ceny povinného ručení, která dneska bohužel je a byla pět let velmi výhodná pro spotřebitele.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale zas to je jedna věc hauzírování s čísly. Vy tady ukazujete nějaký graf. Tuzemské pojišťovny delší dobu argumentují, že povinné ručení je pro ně, jak jsme znovu slyšeli, ztrátovou záležitostí, přitom počet aut roste, přibývá tedy logicky i smluv,které jsou pod povinným ručením. Mezi roky 2011 a 2012 přibylo o 150 tisíc vozidel. Pojišťovny řešily pojistné události z povinného ručení v objemu 10 miliard. Česká asociace pojišťoven uvádí za rok 2012, zatím předběžné údaje, pojišťovny tedy vytvořily statistiku, ve které jsou započítané výdaje včetně takzvaných rezerv. Jde o sumy, které pojišťovny vyhrazují na příklad kvůli soudním sporům o odškodnění za zdravotní újmu. Podle těchto údajů v roce 2011 šlo o víc než 14 miliard. Zároveň roste právě procento vyplácené za škody na zdraví, deník Právo přitom s odkazem na dobře informovaný zdroj letos 11. února napsala, že rostoucí plnění týkající se zdravotních následků po dopravních nehodách představuje 2 miliardy. To znamená, argument, vyberete celkem 20, když si to představím jako laik, vyberete 20 miliard na povinném ručení, 10 dáte přímo do náhrad těch škod a oprav a pak tady jsou zhruba ty 2 miliardy podle Práva z 11.února, které dáváte na dlouhodobé plnění zdravotních následků. To znamená, že vám stále nějaké peníze zůstávají.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Pořád platí tento graf, těch 71 % jsou ty náklady, těch 10 miliard, o kterých hovoříte, které momentálně vyplatíme, plus rezervy, které musíme vytvářet na budoucí výplatu škod, právě na rostoucí škody na zdraví, které jste na tom grafu před chviličkou ukazoval a těch zbylých 30 % jsou náklady pojišťoven, jednak povinné odvod do garančního fondu České kanceláře pojistitelů, jednak technické náklady, které pojišťovny s ním mají. To 1 % je v podstatě logické, příjem minus náklady, čili není pravda, co se často v médiích říká, že pojišťovny 20 miliard vyberou a 10 je to stojí, prostě těch 10 miliard nákladů, to jsou skutečně ty náklady plus ty rezervy, jak představme si, že nějaká automobilka koupí za 150 tisíc díly na sestavení auta a za 300 tisíc ho prodává a budeme říkat, že má marži 100 %, protože prostě nikdo mezitím nevidí náklady práce, náklady kapitálu. Něco podobného je právě příkladem i u nás.

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
Pane řediteli, já přesně nevidím tady do těch čísel, globálně za celou republiku. Ale je pravdou, že u pojišťoven se velmi těžko vyčleňuje, protože pojišťovny většinou pojišťují různé druhy pojištění. Nicméně jsou tady pojišťovny, které se zabývají buďto zcela výhradně tímto druhem pojištění anebo převážně, zejména tím zdrojem pojištění, takže já jsem přeci jen nahlédl do jejich výročních zpráv a Česká podnikatelská pojišťovna, která má zhruba 5 % celého pojistného trhu, nikoliv pouze aut, které musím přiznat, nicméně z velké většiny právě se zabývá tímto pojištěním, tak za loňský rok má tedy zisk 355 milionů. Když se podíváme na pojišťovnu, která jen, která opravdu dělá pouze tento druh pojištění, jako je například Slavia, byť je maličká, a zaujímá asi 0,22 setiny procenta na pojistném trhu, má zisk 16 milionů, když to přepočtu na, když bych tyto dvě pojišťovny vzal jako vzorek jako velké pojišťovny, tak se dostávám někde na zisk kolem 6 až 7 miliard.

Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, že si myslíte, že záměrně pojišťovny v tomto klamou veřejnost.

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
To nedokážu říct, jestli klamou.

Václav MORAVEC, moderátor:
Abychom ale byli u vás, tak ten fond zábrany škod má počítat s tím pořízením techniky, jak jsem citoval znění toho komplexního pozměňovacího návrhu, jakou techniku vlastně v té první fázi by poznal člověk občan, který by se nedejbůh stal účastníkem dopravní nehody tak, že byste v první fázi nakoupili tu techniku, budete mít, jestli říká pan ředitel Síkora, 500 milionů by šlo v prvním roce do toho fondu. Vy máte mít 60 % z 20 se o těch 60 podělíte ještě s dobrovolnýmihasiči, tak co byste v prvních dvou letech nakupovali?

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
Hasičskýzáchrannýsbor, to mají pánové pravdu, je v poměrně velké tíživé finanční situaci, protože o rozpočtu jsme hovořili. A ten rozpočet se nějak saturoval tak, abychom dokázal plnit ty úkoly, snížili jsme mzdy o 10 %. Ale také jsme nenakupujeme investice. Ty investice nějakou dobu sice vydrží,ale získáváme jakýsi dluh do budoucna, a jestliže se podíváme na stáří techniky, tak třeba základní prostředek, kterým jezdíme je cisterna, má průměrné stáří 14 let. Výšková technika se pohybuje někde od 16 do 22 let stáří a to už je opravdu za zenitem, konkrétně v tomto případě na tuto otázku já odpovím tak, že bychom určitě šli do cisteren, určit bychom šli do speciálního vybavení, hydraulického vybavení, které potřebujeme na dopravní nehody, ale jestli můžeme k tomu systému, od kterého jsme utekli, protože neustále je nám podsouváno, že to není systémové. Já bych chtěl jen upozornit, že v rámci Evropy bychom nenašli více jak 5 států, kde by se pojišťovny na tomto nepodílely, pravdou je, že se podílí z různých druhů pojištění. Není to vždycky pojištění odpovědnosti v provozu motorových vozidel. Tam můžeme hovořit o Slovensku, můžeme hovořit o Portugalsku, můžeme hovořit ještě o některých jiných, je to třeba z pojištění budov, z pojištění zemědělských budov a podobně. Nicméně ty pojišťovny se zásadní měrou téměř ve všech státech na tomto podílejí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jaké je vnitřní zadlužení hasičskéhozáchrannéhosboru v technice? Nějaký odhad mít musíte.

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
Těžko říct, těžko odhadovat. Odhad samozřejmě máme, ale to vnitřní zadlužení se rok od roku vyvíjí a já bych řekl, že dneska může být a ještě je těžko říci, co tím myslíme, ale tipoval bych to na nějakých 5 miliard určitě. Je to odhad.

Václav MORAVEC, moderátor:
5 miliard vnitřní zadlužení. A vy v první fázi byste to dali na hydrauliku a na právě pořízení těch vozů, které jezdí k požárům.

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
On nám to zákon neumožňuje jinam dát, protože je to na technické vybavení.

Václav MORAVEC, moderátor:
To tam je jasně napsané, pane řediteli.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Dovolte mi narovnat jednu informaci. Samozřejmě v Evropě se pojišťovny podílejí na financování hasičů. To má určitě pan ředitel pravdu. Nicméně v drtivé většině kromě Maďarska a Slovenska, v zemích se to platí jako daň z majetkového pojištění. To se bavíme o něčem úplně jiném než momentálně o čem je řeč v České republice. Slovensko sice tento model zavedlo před několika lety, ale to také vede k jedné zásadní informaci. Na Slovensku několik pojišťoven uvažuje o tom, že přestane působit v rámci svého /nesrozumitelné/ ve Slovenské republice a bude působit ze zemí Evropské unie, protože a to bude mít pro ně logické nákladové důsledky a ve finále ty daně neskončí na Slovensku, ale skončí u těch matek. To je samozřejmě velmi riziková situace i v České republice, protože pokud bude neustále jaksi vytvářeno povědomí, že pojišťovny jsou tady hlavně pro to, aby lidem takzvaně ubíraly peníze a získávaly zisky, pro své akcionáře, tak samozřejmě akcionáři se dokáží s tímto zařídit a uvědomme si, že pojišťovny jsou velkými právě platiči daní v České republice a současně obrovskými investory, protože právě napomáhají ještě s jinými zdroji financovat naše veřejné potřeby, ať jsou to hasiči či celý integrovanýzáchrannýsystém.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tady pan ředitel Ryba odhadl to vnitřní zadlužení v technice hasičskéhozáchrannéhosboru na těch 5 miliard korun. O změně zákona o pojišťovnictví, o kterém v příštím týdnu má jednat Poslanecká sněmovna, se mluvilo v pátek i na sjezdu nejsilnější opoziční strany v zemi, tedy na sjezdu ČSSD. Předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha pronesl i tato slova.

Petr VÍCHA, předseda senátorského klubu /15. 3. 2013/:
Přijali jsme zákon, který teď projednává Poslanecká sněmovna a který by měl pro hasiče přinést z úrazového z havarijního pojištění nějaké příjmy, máme jen obavy, že když se to podaří schválit, tak o to více Kalousek zase ve státním rozpočtu hasičům vezme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Zaznamenaly Otázky páteční slova předsedy senátorského klubu ČSSD Petra Víchy. Pane náměstku Urbane, nepřistoupili jste k tomu pozměňovacímu návrhu proto, že je reálná ta obava pana předsedy senátorského klubu ČSSD Petra Víchy, že jim to hasičům zase vezmete v rozpočtu na příští rok?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Ne, v žádném případě. Mohu potvrdit, že žádná taková úvaha na ministerstvu financí neexistuje. Mimochodem, jednou z podmínek, abychom tento kompromis pomohli dojednat bylo to, aby hasiči také u sebe našli významné úspory a to se stalo. Takže mohu vyloučit. V žádném případě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže to byla podmínka, vy jinak jako ministerstvo financí byste na ten kompromis nešli, pokud by sami hasiči nezačali fungovat efektivněji v rámci rozpočtových škrtů, chápu to správně?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Správně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy také v tom komplexním pozměňovacím návrhu, na kterém jste se jako ministerstvo financí podíleli, tak říkáte, že fond zábrany škod byl standardní součástí bezpečnostního systému. Bohužel nebylo řešeno jeho naplňování po roce 1989, kdy byly pojišŤovny odstátněny, nebyl stanoven systém jeho naplňování, konec citátu. Z pohledu ministerstva financí, protože byste měli být nestranným soudcem i tohoto sporu mezi poslanci, hasiči, na straně jedné pojišťovnami na straně druhé. Myslíte si, že povinné ručení je tak špatným byznys, jak tedy teď tvrdí pojišťovny, ztrátový, prodělečný, a proto budou muset k tomu zdražení sáhnout?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Já si to nemyslím. Já si myslím, že opravdu počkáme na to, jak se jednotlivé pojišťovny, potažmo jejich vlastníci rozhodnou, jestli tento odvod do fondu zábrany škod promítnou plně nebo částečně nebo vůbec a že se to pozná v tržní konkurenci, která tady nakonec funguje, nakonec příklady, které tady pan generál Ryba uváděl, že existují na trhu pojišťovny, kde povinné ručení je možné provozovat se ziskem a ještě jednou je to krátkodobý produkt, takže každý motorista může přejít ke konkurenční třeba levnější pojišťovně, tak to je přesně zárukou toho, že není dáno dopředu, že tento 3% odvod se automaticky u všech pojišťoven promítne do zvýšení cen.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak jste vzali v potaz to riziko, o němž mluví pan ředitel Síkora. Že pojišťovny se mohou stáhnout z České republiky, působit v jiných zemích a tím daňově optimalizovat a vlastně neodvádět ty věci do fondu zábrany škod.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Já jsem myslel daňové věci. Nikoliv fond zábrany škod. To znamená, korporátní daň v České republice.

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
A já si myslím, že náklady na relokaci, jak se mu hodně říká, na odstěhování, jsou tak velké, že si to české pojišťovny budou velmi důkladně rozmýšlet.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Já bych jenom chtěl říct, že to není rozhodnutí českých pojišťoven většinou, ale je to rozhodnutí těch matek a nejde samozřejmě jenom o toto opatření, ono se připravuje na pojišťovnictví další pravděpodobně sekyrka jak na pojišťovnictví malinko přidusit a to je korporátní daň, speciální daň na pojišťovnictví, kterou momentálně ministerstvo financí připravuje.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy něco takového chystáte?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Ve stádiu úvah je možnost nebo studie o tom, zavedení sektorové daně na pojištění. Ale je to ve stádiu úvah.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak dalekých? Je podle vás na místě tady zavést nějako daň na pojišťovny?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Obecně sektorové daně jak na pojišťovny, na banky, nebo jiné sektory.

Václav MORAVEC, moderátor:
Telekomunikační služby, Slovensko je toho příkladem.

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Sektorové daně obecně mají trošku méně škodlivý dopad než některé jiné daně kaskádového typu a podobně, ale tato sektorová daň na pojišťovny je ve velmi raném stádiu úvah, takže dalšími detaily v tuto chvíli já nemůžu sloužit.

Václav MORAVEC, moderátor:
A kdy si myslíte, že bude jasno, zda navrhne, protože nepředpokládám, že by se sektorová daň na pojišťovny zaváděla v tomto volebním období ještě.

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
To nemohu úplně vyloučit, protože já se nepodílím na sestavování státního rozpočtu, ale rozhodně jsou to věci, které zasluhují dlouhodobou přípravu a samozřejmě komunikaci s pojišťovnami, to jako to by byl významný zásah, ne nějakých 600 milionů mimochodem daňově uznatelných, o kterých se bavíme teďka.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Nicméně je to jedna plus jedna plus jedna rovná se tři a tyto věci.

Václav MORAVEC, moderátor:
A pokud, musím se tady zastat pana náměstka, pokud byste si neměli také vy jako zásadní sektorová odvětví, které generují takové zisky, jak o tom mluvil i pan ředitel Ryba, byste si měli uvědomit, že doba se trochu změnila, že léta tučná pro monopolní velká sektorová odvětví jako jsou telekomunikace, jako je energetika, jako jsou pojišťovny, jako jsou banky, to už není zlatý důl.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
V tom s vámi souhlasím, podívejme se na výsledky daňových odvodů českých pojišťoven za poslední léta. Je jasně vidět, že ty daňové odvody klesají a logicky klesají i ceny pro spotřebitele. Znovu je potřeba zopakovat, že za posledních 6 let o 26 % klesla průměrná cena povinného ručení. To způsobil pozitivně trh, ale ten trh dostal tu cenu až na takovou hranici, kdy přestává nebo začíná ohrožovat hlavně některé malé pojišŤovny, hlavně jsme jeden z nejregulovanějších trhů vůbec v České republice a v Evropě pojišťovnictví a bankovnictví. Česká národní banka a její dohledové orgány jednoznačně sledují profitalibitu každého produktu a my si nemůžeme dlouhodobě dovolit, aby cena pro spotřebitele byla pod hranicí ztrátovosti.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale bankovní sektor má tady jedny z největších zisků v rámci celé Evropy. To my vysvětlete ty paradoxy.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Bankovní sektor je jiné téma než pojišťovací sektor. Pojišťovací sektor nadále vydělává, protože logicky vydělávat musí. Vlastníci tady investují pro to, aby vydělávali.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale nemusí vydělávat tolik.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Tím pádem budeme platit nižší daně a tím pádem hrozí to, o čem jsme diskutovali v rámci předchozí debaty, že to bude jedna z úvah, jak některé ty zisky přesunout někam jinam. Ale dovolte mi říct ještě jednu věc a já ji považuji za velmi důležitou. To je otázka toho návrhu, který diskutujeme, já bych nechtěl, aby se ta diskuse snesla do roviny hasiči potřebují peníze, pojišťovny jim je nechtějí dát. Naopak. My si myslíme, že hasiči by měli dostat přidáno, ale ne formou, která je navrhována. Paradoxně vláda odmítla 6% odvod jako nesystémový a nekoncepční, když si přečtete důvodovou zprávu, i k těmto 3 % a takzvanému fondu zábrany škod, tak tam jsou některé věci, které přímo negují tento postup nebo tento návrh a současně je vláda proti. Ministr financí se nedávno nechal slyšet v tisku, tuším ve čtvrtek ve článku v lidových novinách, že on je obecně zásadně proti takovému postupu a ministerstvo financí pomáhá při stavování poslaneckého návrhu, který systémově a teď nehovořím o způsobu, jak se ty peníze rozdělují a komu.

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Tak to usnesení vlády z loňského července je potřeba dočíst do konce. A tam mimo jiné vláda říká: Protože existuje vyzkoušené řešení v oblasti zdravotních pojišťoven a úhrady jejich nákladů, je to samozřejmě cesta, jak postoupit. To je jedna z těch zásadních dvou věcí, které tento návrh má a ten je plně v souladu s usnesením vlády z loňského roku.

Drahoslav RYBA, generální ředitelHasičskýzáchrannýsbor ČR:
Já odpovím na tu první otázku, k těm kompromisům. Pro nás je to přijatelný kompromis.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane náměstku, vy tedy, jestli tady když pan ředitel logicky říká, je to jeden z dalších, bičů, které se na pojišťovny chystá, příští týden, pokud ho poslanci potažmo senátoři schválí, tak chápu správně, že ta zvláštní sektorová daň na pojišťovnictví v České republice, že o ní uvažujete možná kvůli horší finanční situaci státního rozpočtu, že když se ukáže, že se neplní státní rozpočet a bude zapotřebí někde hledat příjmy, tak přichází v úvahu sektorová pojišťovnická daň, chápu to správně?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Chápete to správně. To je jedna z možností, kterou teďka zkoumáme.

Václav MORAVEC, moderátor:
A jak vysoká by byla, to by bylo, odvíjela by se od toho, potřebujete dosypat peníze do státního rozpočtu, tak by tady byla polovoucí sazba?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Ne, ne, jako rovnovážný stav mezi tím, aby to mělo pro státní rozpočet smysl, a na druhou stranu, aby ten zásah do hospodaření pojišťoven nebyl významný tak, aby se musely zamýšlet nad svým dalším fungováním, to znamená, v řádu nízkých jednotek miliard korun.

Václav MORAVEC, moderátor:
Procentně by to bylo kolik?

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
To se nedá tak říct, protože ta daň by byla zřejmě buďto z objemu bilance nebo z objemu rezerv, ale tato úvaha je předčasná.

Václav MORAVEC, moderátor:
Už jenom velmi stručně.

Tomáš SÍKORA, výkonný ředitel, Česká asociace pojišťoven:
Mně jen překvapuje, že pojišťovnictví je sektor, který srovnáván s veřejným zdravotním pojišťovnictvím, to vnímám jako velmi problematické srovnání.

Radek URBAN, náměstek ministra financí:
Není srovnáván s veřejným zdravotním pojištěním v žádném případě. Pouze ta praxe úhrady nákladů to je nejlepší praxe, kterou můžeme okopírovat právě pro to, abychom i pro hasičskýzáchrannýsbor mohli tu úhradu nákladů vymáhat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Děkuji náměstku ministra financí Radku Urbanovi, výkonnému řediteli České asociace pojišťoven Tomáši Síkorovi a generálnímu řediteliHasičskéhozáchrannéhosboru České republiky Drahoslavu Rybovi. Děkuji vám za diskusi a těším se na další. Děkuji. Takové byly dnešní Otázky. Najdete nás na internetových stránkách České televize. Adresa www.ct24.cz. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti zpravodajské ČT24.

 

MV-generální ředitelství HZS ČR

Tel.: 950 819 944