Dne 22. prosince 2012 v ranních hodinách došlo k požáru výrobní haly firmy Mileta, a.s., v Hořicích. Vzhledem k výši vyčíslených škod se stal požár největším v novodobé historii HZS Královéhradeckého kraje. Na jeho likvidaci se podílelo celkem 17 jednotek PO.

Mileta, a.s., patří k největším textilním výrobcům v Evropě. Disponuje vícestupňovou výrobou od bavlněné příze po hotový výrobek. Na výrobě se podílí tkalcovna, úpravna, barevna, skládárna. Společnost se orientuje na nejnáročnější bavlnářské produkty (kapesníky, košiloviny a batisty) vyrobené nejnovější technologií zaručující kvalitu spojenou s dlouholetou textilní tradicí v Podkrkonoší.

Popis objektu

Objekt byl postaven v padesátých letech minulého století. Hala tkalcovny, přípravny a skladu je konstruována jako jeden požární úsek o rozměrech 70x 200 m, bezokenní budova s rovnou střechou. Strop tvoří betonové panely (nepochozí), mezi stropem a lepenkovou střechou je otevřený prostor v celé délce haly, ve kterém je umístěna klimatizace. V prvním nadzemním podlaží objektu se nachází tkalcovna, přípravna (návod, šlichtovna, snovárna, sukárna a sklad barevné příze), expedice finálních výrobků, dílny, dvě trafostanice a plynová kotelna. Ve druhém nadzemním podlaží objektu jsou umístěny archivy, kanceláře a zázemí pro zaměstnance.

Požárem zasažená výrobní hala je situována nedaleko komunikace č. I/35 spojující Jičín a Hradec Králové, a to po levé straně směrem od Jičína. Současně je napojena na další objekt spojovacím krčkem.

Průběh zásahu

Operační a informační středisko (OPIS) HZS Královéhradeckého kraje, územního odboru Jičín, přijalo v 05.55 hodin oznámení od zaměstnance firmy, že došlo k požáru v prostoru přípravny. Příčinou byla pravděpodobně technická závada na osvětlovacím tělese. Zaměstnanci firmy se pokoušeli již před příjezdem jednotky PO sami požár uhasit přenosnými hasicími přístroji a nataženým zavodněným proudem od hydrantu. V tuto dobu byla na místo požáru vyslána jednotka ze stanice Hořice s CAS 15 a CAS 32. Dále pak jednotky PO zařazené v prvním stupni požárního poplachu (1x JPO II a 1x JPO III). Současně byly informovány KOPIS Hradec Králové, Policie ČR, vyrozuměni byli také příslušní pracovníci ZPP a řídicí důstojník územního odboru.
Po příjezdu jednotky ze stanice Hořice bylo prvotním průzkumem zjištěno, že prostor skladu je silně zakouřen a ohnisko požáru se nachází přibližně šest až osm metrů od vstupních dveří. Ještě před příjezdem jednotky PO byli ze skladu evakuováni zaměstnanci, byl vypnut elektrický proud do haly a nasazeny dva proudy C 52. Průzkumná skupina narazila po zhruba dvou metrech po vstupu do haly na rychle se šířící plameny a v důsledku toho zaujala obranné postavení u vstupních dveří. Po posouzení všech okolností majících vliv na šíření požáru velitel zásahu (VZ) požádal OPIS o vyhlášení druhého stupně požárního poplachu a nasazení dalších jednotek PO.

Po příjezdu řídícího důstojníka byl VZ ustanoven velitel jednotky ze stanice Jičín, v návaznosti na to zřízen štáb VZ a místo zásahu rozděleno na tři úseky. Byl vytyčen hlavní cíl, a to zabránit šíření požáru. Situaci komplikovala skutečnost, že hala nemá požárně dělicí konstrukce, jednotlivé provozy oddělují pouze lehké konstrukce z heraklitu a sádrokartonu. Požár se vzhledem k velkému počtu naskladněného materiálu (několik tun příze a utkaných textilií) nekontrolovaně šířil velkou rychlostí celým prostorem haly. Proto byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu a na místo zásahu byla povolána výšková požární technika z okolních stanic.

Při ustanovování AP 27 došlo k propadnutí střešní konstrukce a následnému zvlnění bočních stěn haly. Postupně byly přeskupovány síly a prostředky (SaP) do prostor na rozhraní tkalcovny a přípravny. Útočné proudy byly nasazeny v 1. NP z obou stran do haly a ve 2. NP z prostoru skladů. Vlivem rychle se šířícího požáru a vysoké teploty byly plamenným hořením zasaženy i sklady a jednotky PO musely zaujmout další obranné postavení z prostoru hlavní chodby. Po příjezdu AP 54 byla tato technika okamžitě nasazena ze zadní části haly s cílem zabránit dalšímu šíření směrem k výrobní části haly. Z přední části haly byla nasazena AP 27 a z boku haly pro hašení a ochlazování pláště požárem zasažené budovy AP 20.
V tomto okamžiku bylo zcela zřejmé, že bude nutné zabezpečit dostatečné množství hasiv, proto byla zřízena tři čerpací stanoviště ze zdrojů vody v areálu firmy a současně využita i místní hydrantová síť. Ovšem s přibývajícími proudy a nasazením výškové techniky se začaly zásoby vody rychle snižovat. I čerpací stanoviště u místní požární nádrže se začalo jevit jako nedostačující. Byla zřízena další dvě čerpací stanoviště na okolních rybnících, odkud byla dodávka vody zajištěna kyvadlově velkoobjemovými CAS. Vzhledem k zajištění bezpečnosti na silnici č. I/35 byla vyrozuměna Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje se žádostí o údržbu komunikace a Policie ČR pro bezproblémový pohyb CAS v prostoru čerpacího stanoviště u silnice I. třídy v obci Sadová.

V době zásahu byly svolávány operativní porady mezi štábem VZ a vedením společnosti k upřesnění dalšího postupu hasebních a likvidačních prací a sjednocení informací podávaných sdělovacím prostředkům. Stykem s médii byl pověřen ředitel HZS Královéhradeckého kraje. Porad se dále účastnili ředitel územního odboru, náčelník štábu (řídící důstojník) a členové štábu společně s pracovníkem ZZP.

V 10.27 hodin bylo zastaveno šíření požáru směrem ke tkalcovně, požár byl lokalizován, SaP byly postupně přesouvány na dohašování ohnisek požáru a likvidaci nad prostorem kanceláří, ze kterých byl evakuován cenný materiál. V této části byla rozebrána část střešní konstrukce a ve 13.27 hodin byla nahlášena likvidace požáru v tomto úseku.

V odpoledních hodinách se na místo zásahu dostavili zástupci MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Likvidace požáru

Po 16.00 hodině bylo rozhodnuto o zrušení kyvadlové dopravy vody a zachování místní hydrantové sítě a doplněných zdrojů vody v areálu. Byly přeskupeny SaP na dohašování doutnajících ohnisek. K likvidaci požáru byly určeny jednotky ze stanic Hořice a Jičín, jednotka SDH obce Hořice a jednotka HZS podniku (místní požární hlídka).

Dne 23. prosince 2012 byla svolána v dopoledních hodinách schůzka vedení společnosti, pracovníků ZPP (ÚO Jičín, ředitelství HZS Královéhradeckého kraje, MV-generálního ředitelství HZS ČR a TÚPO Praha), vyšetřovatelů OKTE Policie ČR a příslušníků ZÚ HZS ČR pro stanovení dalšího postupu likvidačních prací, kterou koordinoval řídící důstojník ÚO Jičín.

Dohašování pokračovalo ještě do ranních hodin 24. prosince 2012, kdy byl v dopoledních hodinách proveden závěrečný průzkum a místo zásahu předáno zástupci firmy.

Na likvidaci požáru bylo nasazeno celkem 17 jednotek PO (4 jednotky HZS ČR, jednotka HZS podniku a 12 jednotek SDH obcí), v době lokalizace bylo nasazeno celkem 14 proudů C 52 a tři proudy z AP. Celkem zasahovalo 139 hasičů a spotřeba vody činila 762 300 litrů.

Příčina vzniku požáru a následky

Podle svědeckých výpovědí byla jako hlavní a jediná verze označena technická závada na zářivkovém osvětlení, u něhož došlo k zahoření a následnému vzniku požáru. Požárem byl zcela zničen prostor přípravny a expedice hotových výrobků a část skladů ve druhém nadzemním podlaží. Předběžná škoda byla stanovena na přibližně 250 milionů Kč. Úspěšným zásahem se podařilo uchránit více než polovinu haly, přestože v hale nebyly žádné požárně dělicí konstrukce, uchráněné hodnoty byly vyčísleny na minimálně 350 milionů Kč. Pro další provoz bylo podle vyjádření vedení společnosti uchráněno 90 % výroby, rozhodující část, nutná pro další chod firmy, a společnost zaměstnávající 386 zaměstnanců obnovila výrobu již po šesti pracovních dnech.

Specifika zásahu

Pozitiva

→ účelné a efektivní nasazení SaP, zejména AP 54,
→ spolupráce s vedením firmy a provozními techniky,
→ podpora OPIS a KOPIS štábu VZ a zasahujícím jednotkám PO,
→ spolupráce se Správou a údržbou silnic Královéhradeckého kraje, Policií ČR, Vodohospodářskou obchodní společností, a.s., a starostou města Hořice,
→ dostatečná zásoba hasebních látek (požární nádrže, hydrantová síť, kyvadlová doprava vody),
→ dobré dopravní řešení v areálu firmy – zpevněné komunikace po obvodu haly,
→ jednotnost v předávání informací o požáru sdělovacím prostředkům včetně tiskových zpráv,
→ u zásahu došlo pouze k lehkému zranění člena jednotky SDH obce.

Negativa

→ vysoká rychlost šíření požáru (uskladněná příze, usazený prach),
→ vysoká intenzita sálavého tepla,
→ možnost rozšíření požáru v hale bez požárně dělicích konstrukcí,
→ povětrnostní podmínky (sníh a mráz).

mjr. Ing. Ladislav OBORNÍK, foto Tomáš VÍTEK, mapa nasazení sil a prostředků ppor. Petr JINDRA, HZS Královéhradeckého kraje

 

Součástí doprovodného programu letošního mezinárodního veletrhu požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS/ISET 2013 bude i mezinárodní odborná konference Pyromeeting 2013, která se uskuteční 23. května 2013 v hotelu Continental v Brně. O její přípravě jsme hovořili s brig. gen. Ing. Milošem Svobodou, náměstkem generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost.

Na rozdíl od předchozích konferencí bude tentokrát Pyromeeting úzce specificky zaměřen. Proč byla zvolena právě problematika požární ochrany historických památek?

brig. gen. Ing. Miloš SvobodaJedním z důvodů tohoto zaměření letošní konference jsou poznatky nasvědčující tomu, že z pohledu zajištění ochrany před požáry není vždy věnována našemu kulturnímu dědictví pozornost odpovídající jeho historickému významu a faktické nenahraditelnosti.

Musím připomenout, že v uplynulém desetiletí došlo také k několika závažným požárům památkových objektů, při kterých vznikly značné majetkové škody. Z těch nejzávažnějších lze jmenovat požár státního hradu Pernštejn, státního zámku Zahrádky nebo požár Průmyslového paláce na Pražském výstavišti v Holešovicích. Všechny požáry památkových objektů mají společný problém - zatímco materiální ztráty lze vždy přibližně vyčíslit, historické ztráty jsou nevyčíslitelné a nenahraditelné.

Hasičský záchranný sbor ČR shromáždil řadu poznatků o stavu požární ochrany v památkových objektech, ať už ze zásahové činnosti, z kontrolních akcí nebo ze spolupráce s dalšími správními úřady a zájmovými sdruženími. Příslušníci HZS ČR v památkových objektech stále nalézají závady, které z hlediska možnosti vzniku požáru a jeho šíření ohrožují historické hodnoty, ale samozřejmě i osoby, tedy návštěvníky a personál.

Velká část památkových objektů je také využívána k různým doprovodným a komerčním akcím, s nimiž je spojen zvýšený výskyt možných zdrojů zapálení a na tuto skutečnost je třeba také odpovídajícím způsobem reagovat. To znamená nezbytnost přizpůsobit požárně bezpečnostní opatření (organizační i technická).

Protože je stále co řešit a napravovat, je námi zvolené monotematické zaměření konference jednou z možných forem poskytování informací a výměny zkušeností v dané oblasti. A to jak v rámci odborné veřejnosti, tak i mezi zástupci veřejné správy, vlastníky nebo správci památkových objektů a dalšími zájemci. Je to také příležitost ke zvýšení povědomí o současných technických možnostech ochrany památek před požáry. Naším dlouhodobým cílem a jednou z priorit je zvýšit úroveň požární ochrany našeho kulturního a historického dědictví a tím přispět k jeho zachování pro budoucí generace.

V čem spočívají hlavní specifika a problémy požární ochrany historických památek?

Opatření k zajištění požární ochrany památkových objektů jsou ve většině případů skutečně velmi specifická a jejich nastavení téměř vždy vyžaduje individuální posouzení a přístup. U nemovitých kulturních památek je to dáno zejména vlastním charakterem těchto objektů, které nesplňují a přirozeně ani nemohou splňovat současné podmínky stanovené předpisy o požární bezpečnosti staveb. Jde mnohdy o objekty stojící ve složitém, nepřehledném a nepřístupném terénu nebo naopak o stavby v husté historické zástavbě, která bývá obvykle také nepříznivá pro zásahy běžné požární techniky. Stavby jsou řešeny jako prostorově komplikované celky, kde požáru nebrání žádné požárně dělící konstrukce a uzávěry. Únikové a zásahové cesty jsou řešeny chodbami a schodišti prohlídkových tras bez dostatečného osvětlení, odvětrání a označení. V objektech často nejsou umístěna funkční požárně bezpečnostní zařízení. Problematickými jsou i zdroje vody pro hašení požáru a její doprava.

Snažíme se tedy v rámci úzké spolupráce s vlastníky, správci a provozovateli památkových objektů hledat a nacházet taková řešení požární bezpečnosti, která jsou v daných podmínkách možná, přijatelná a i z hlediska finanční náročnosti realizovatelná.

Určitý zlom v přístupu k této problematice přinesla konference v Českém Krumlově v roce 2011. Podařilo se realizovat v praxi některé z na této konferenci vznesených podnětů nebo přijatých závěrů?

Ano, po konferenci v Českém Krumlově došlo k určitému zlomu při vnímání problematiky požární ochrany historických památek. Byla to jedna z prvních akcí skutečně velkého rozměru, kde se ochranu památek před požáry podařilo současně medializovat tak, aby byla více vnímána veřejností. Co se dále určitě podařilo, bylo nastartování aktivní spolupráce s Národním památkovým ústavem, s odbory památkové péče krajských úřadů, Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků, Asociací majitelů hradů a zámků v ČR a řadou dalších organizací. Díky této spolupráci se začaly organizovat odborné prohlídky konkrétních památkových objektů, pracovní setkání jednotlivých odborníků ze všech dotčených oblastí, nebo se alespoň navázaly osobní kontakty, které pomohly řešit aktuálně vzniklé specifické problémy v oblasti požární ochrany památkových objektů. Nemůžu nevzpomenout také na spolupráci při vzdělávání osob z oblasti navrhování a provádění staveb. Musím říci, že byla naplněna hlavní myšlenka konference o spolupráci všech zúčastněných a hledání kompromisů pro zajištění vyšší úrovně požární ochrany památkových objektů.

Protože jde o velmi širokou problematiku, na které oblasti chtějí organizátoři Pyromeetingu zaměřit prioritní pozornost?

V prvé řadě bychom rádi připomněli doposud dosažené výsledky v rámci spolupráce s našimi již zmiňovanými partnery. Určitě také nevynecháme příkladové studie velkých požárů, které vznikly nejen na území České republiky, ale také u našich sousedů na Slovensku. Účastníci konference vyslechnou informace o možnostech, jak památkový objekt před nebezpečím vzniku požáru chránit, a to i s ohledem na požadavek, aby užité ochranné prvky stavby a prostory esteticky nenarušily a jak vlastně riziko požáru správně stanovit. Jsem také přesvědčen o tom, že akce opět umožní setkání zajímavých osobností a probudí ještě větší zájem o danou problematiku.

Očekáváte, že obdobně jako zmiňovaná konference v Českém Krumlově, může přinést Pyromeeting další posun v této problematice, například v oblasti legislativy nebo v zásahové činnosti?

Není na pořadu dne, že by se připravoval nějaký právní předpis, který by souborně tuto problematiku řešil. Určitě ale očekáváme, že konference přinese další posun v oblasti metodiky, že bude prohloubena spolupráce mezi veřejnou správou a vlastníky, správci nebo provozovateli historických památek. Lze také předvídat, že se tato spolupráce odrazí ve zlepšení úrovně zejména organizačních podmínek pro zásahovou činnost jednotek požární ochrany v památkově chráněných objektech.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto archiv redakce
 

V roce 2012 byly Ministerstvem zdravotnictví vydány nové právní předpisy, které stanovují podrobnosti pro zpracování traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a traumatologického plánu poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

Vyhláška č. 101/2012 Sb., o podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednání, je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Obdobnou oblast upravuje i vyhláška č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě (zákon č. 374/2011 Sb.).

Zpracování traumatologických plánů

Uvedené právní normy stanoví povinnost pro vyjmenované poskytovatele zdravotních služeb zpracovat traumatologický plán, v němž mají upravit soubor opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích. Při jeho zpracování mají tito poskytovatelé vycházet z místních podmínek a možností a z výsledků jednání s registrujícím orgánem. Nejméně jednou za dva roky by měl být traumatologický plán aktualizován. Návrh traumatologického plánu i návrh jeho aktualizace má poskytovatel projednat s příslušným správním orgánem (většinou jde o krajský úřad, odbor zdravotnictví, v některých případech Ministerstvo zdravotnictví, a to v případě fakultní nemocnice, nebo zdravotnického zařízení Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti). Traumatologické plány mají být zpracovány do 31. března 2013 a zaslány registrujícím orgánům do 30. dubna 2013. V současné době tedy všichni určení poskytovatelé zdravotních služeb dokončují práci na traumatologickém plánu, který má poprvé stanovenu jednotnou strukturu. Poskytovatel měl možnost zadat zpracování plánu svému zaměstnanci, stanovit pracovní tým pro zpracování plánu, využít nabídek komerčních firem a nechat si plán zpracovat, popř. využít některý z komerčně dostupných informačních systémů. Všechny možnosti jsou legitimní a jen čas a zkušenosti zpětně ukáží, zda cesta, kterou poskytovatel zvolil, byla správná.

Jednotný systém

Vydáním uvedených vyhlášek byl nastaven jednotný systém pro sjednocení traumatologických plánů všech poskytovatelů na území kraje, včetně zajištění spolupráce s poskytovateli zdravotnické záchranné služby, což má v důsledku vést k výraznému zlepšení připravenosti všech poskytovatelů podílejících se svou činností na řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Novou právní úpravou jsou tak poprvé jednoznačně definovány podmínky pro zpracování traumatologického plánu. Zpracování, prověřování a aktualizace těchto plánů by mělo vést ke zlepšení postupů při zajištění včasné a kvalitní zdravotní péče všem hromadně postiženým osobám. Vzhledem k tomu, že poskytovatel je povinen projednat zpracování plánu s příslušným správním orgánem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, je tím současně zajištěna i koordinace poskytování zdravotních služeb při hromadných neštěstích na celém území kraje. Kraj tak může ovlivnit nejen kvalitu zpracování traumatologických plánů, ale má i možnost koordinovat spolupráci jednotlivých poskytovatelů při zpracování těchto plánů.

Opatření při mimořádné události

Traumatologický plán je samostatným dokumentem poskytovatele zdravotních služeb, který má zákonem danou povinnost jej zpracovat. Odpovědnost za zpracování je tak plně v rukou poskytovatele a je zcela na jeho rozhodnutí, jakou podobu při dodržení podmínek stanovených příslušnými právními předpisy bude traumatologický plán mít.

Traumatologický plán poskytovatele lůžkové péče stanoví opatření k rychlému zajištění plynulé návaznosti poskytování včasné a kvalitní zdravotní péče v případě mimořádné události s hromadným postižením osob, kdy poskytovatel musí zajistit příjem většího počtu pacientů do svého zdravotnického zařízení v časově krátkém úseku a poskytnout všem stejně kvalitní zdravotní péči. Cílem je zajistit minimalizování následků s dopadem na zdraví osob při jejich hromadném postižení při současném zajištění poskytování ostatních zdravotních služeb, které poskytovatel ve zdravotnickém zařízení poskytuje ostatním pacientům. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé lůžkové péče poskytují „cílové“ zdravotní služby, je nutné, aby v případě vzniku mimořádné události s hromadným postižením osob byla zajištěna plynulá návaznost na přednemocniční neodkladnou péči poskytovanou poskytovatelem zdravotnické záchranné služby a současně, aby byly na nejnižší možnou míru sníženy možné zdravotní následky osob postižených při hromadných neštěstích.

Analýza rizik v území kraje

Aby mohli určení poskytovatelé zdravotních služeb traumatologický plán zpracovat, musí znát přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a ohrožení na území svého kraje, která mohou vést k hromadnému neštěstí a zpracovat si analýzu jejich možného dopadu na činnost poskytovatele při poskytování zdravotní péče. Výchozími podklady tedy jsou:

→ přehled možných zdrojů rizik a provedených analýz ohrožení zpracovaných podle krizového zákona,
→ přehled a hodnocení možných vnitřních a vnějších zdrojů rizik a ohrožení zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb a analýza jejich → možného dopadu na poskytování zdravotní péče při hromadném neštěstí,
→ charakteristika typů postižení zdraví, pro která se traumatologický plán má zpracovat,
→ vymezení opatření pro případ hromadného neštěstí vyplývajících pro poskytovatele z traumatologického plánu havarijního plánu kraje a způsob zajištění jejich plnění,
→ přehled postupů při plnění opatření na jednotlivých pracovištích zdravotnického zařízení do jedné, dvou a do 24 hodin od přijetí informace o výskytu hromadném neštěstí.

Analýza vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje se zhotovuje na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti. Jejím obsahem je přehled zdrojů mimořádných událostí, a přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území kraje. Tyto informace získává poskytovatel zdravotních služeb od zpracovatele havarijního plánu kraje, přičemž je potřeba si uvědomit, že analytické podklady v oblasti zajištění poskytování zdravotních služeb na území kraje má zpracovat poskytovatel zdravotnické záchranné služby ve spolupráci s odborem zdravotnictví krajského úřadu a těmi poskytovateli lůžkové péče, kteří zabezpečují úkoly stanovené havarijním plánem kraje a krizovým plánem kraje. Výsledkem analytických podkladů má být na jedné straně identifikace rizik s ohledem na ohrožení zdraví, stanovení odhadů počtů ohrožených osob, stanovení požadavků na zabezpečení poskytnutí lůžkové péče, a to nejen s ohledem na počet lůžek jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb, ale i s ohledem na jejich materiální, personální i odborné možnosti a rozsah poskytovaných zdravotních služeb uvedených v oprávnění.

Analýzu a hodnocení rizik pro potřeby zpracování traumatologického plánu si musí před vlastním zpracováním traumatologického plánu udělat každý poskytovatel zdravotních služeb sám. Je třeba v ní zohlednit jednak podklady získané od zpracovatele havarijního plánu kraje, ale i rizika identifikovaná jako ta, která ohrožují poskytování zdravotní péče v daném zdravotnického zařízení, a to vnitřní i vnější. Jedním z neopominutelných kritérií je zajištění bezpečnosti zdravotnických pracovníků, ale i pacientů nacházejících se ve zdravotnickém zařízení nebo pacientů nově přijímaných od poskytovatele zdravotnické záchranné služby. Bez kvalitně provedené analýzy rizik nemůže být provedena identifikace rizik, a tedy nemůže být kvalitně nastaven systém zvládání hromadného příjmu postižených osob do zdravotnického zařízení. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé lůžkové péče poskytují různé druhy a formy péče, bude mít každý poskytovatel analýzu rizik zpracovanou v různém rozsahu. Základem však musí být podklady získané od zpracovatele havarijního plánu kraje a krizového plánu kraje zaměřené na zdravotnická specifika.

Vzdělávání a výcvik pro připravenost

Zpracováním traumatologického plánu však nic nekončí. Zaměstnance, kteří se podle traumatologického plánu mají podílet na hromadném příjmu postižených osob, je nutné s traumatologickým plánem seznámit a řádně je všechny proškolit. Teprve až bude každý zaměstnanec znát svou roli, povinnosti i činnost, kterou mu traumatologický plán přidělil, měl by poskytovatel zdravotních služeb začít připravovat cvičení (harmonogram dílčích nácviků všech činností, které jsou v plánu uvedeny), protože jedině tak si lze ověřit nejen kvalitu zpracovaného plánu, ale i prověřit připravenost jednotlivých zaměstnanců.

Součástí každého cvičení je příprava, provedení a vyhodnocení. Pomocníkem může být poskytovateli zdravotních služeb metodika, kterou vydalo Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku č. 8/2007. Závěry každého cvičení, ale i dílčích nácviků, by se měly zpětně promítnout do aktualizace traumatologického plánu a do přípravy a vzdělávání zaměstnanců poskytovatele zdravotních služeb. V rámci přípravy a provedení cvičení je nutné proškolovat zaměstnance v používání osobních ochranných prostředků, nacvičovat dekontaminaci nejen pacientů, ale i zaměstnanců, a další specifické postupy. Nelze podceňovat ani nácvik evakuace pacientů přijatých k hospitalizaci a ke každému ležícímu evakuovanému pacientovi přidělit minimálně jednu zdravotní sestru.

Vedení dokumentace

Součástí traumatologického plánu by měly být i postupy pro vedení zdravotnické dokumentace, včetně postupů pro sjednocení identifikace pacientů, které již identifikoval poskytovatel zdravotnické záchranné služby. Je nutné, aby každý pacient dopravený do zdravotnického zařízení výjezdovou skupinou byl zpětně „dohledatelný“ i pod identifikačním číslem, které mu bylo přiděleno v místě mimořádné události formou třídicí a identifikační karty.
Kompletní prověření připravenosti poskytovatele lůžkové péče by pak mělo spočívat v účasti na součinnostním cvičení, na kterém se bude podílet několik poskytovatelů lůžkové péče spolu s poskytovatelem zdravotnické záchranné služby. Takovéto cvičení musí připravovat a koordinovat kraj, který je zodpovědný za zajištění zdravotní péče na svém území. Jen tak lze bezpečně zajistit, aby přednemocniční neodkladná péče navazovala na neodkladnou péči a poskytovatel lůžkové péče dokázal zvládnout příjem většího počtu postižených osob, aby všichni účastníci znali svou „roli a místo“ a byli schopni využít svých znalostí a schopností a každému pacientovi (přijímanému i již umístěnému na lůžko) byla poskytnuta adekvátní zdravotní péče.

kolektiv autorů, Ministerstvo zdravotnictví
 

Motto nové koncepce: „Ochrana obyvatelstva je cíl.“
Doc. Ing. Josef Janošec, CSc.

Problematika ochrany obyvatelstva je v České republice obsažena jak v právních předpisech (zákony, nařízení vlády, vyhlášky), tak na bázi dokumentů nelegislativního charakteru (koncepce). Zatímco právní předpisy stanovují obecný a závazný právní rámec výkonu ochrany obyvatelstva jednotlivými orgány veřejné správy, právnickými a fyzickými osobami, koncepce představuje podrobný popis a rozpracování struktury systému ochrany obyvatelstva se stanovením detailních úkolů a termínů pro jejich splnění.

Koncepce ochrany obyvatelstva (dále jen „koncepce“) tak představuje základní strategický plánovací dokument. Výchozím podkladem pro její zpracování je zejména Bezpečnostní strategie České republiky a v ní identifikované bezpečnostní hrozby a zájmy České republiky. Koncepce si klade za cíl rozpracovat a jednoznačným způsobem uchopit vize a úkoly nastavené v základních strategických dokumentech a zajistit tak jejich implementaci a realizaci v praxi. Zpracování koncepce je obsaženo v zákonu č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“) a je v gesci Ministerstva vnitra. Vzhledem k šíři problematiky není žádoucí, a ani možné, aby se na zpracování koncepce podílelo pouze Ministerstvo vnitra, ale je nezbytná úzká součinnost s dalšími orgány veřejné správy. Výsledkem tak bude provázaný dokument, který řeší problematiku ochrany obyvatelstva komplexně, v celé její šíři, a který bude projednán a schválen vládou České republiky (cestou Výboru pro civilní nouzové plánování a Bezpečnostní rady státu).

Aktuální stav

V současné době je platná Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Jak vyplývá ze samotného názvu, bude v roce 2013 zpracována koncepce nová. K tomu byl jako první nezbytný krok předložen na jednání 54. schůze Výboru pro civilní nouzové plánování dne 4. prosince 2012 materiál, kterým byl vzat na vědomí harmonogram zpracování koncepce a schváleno zřízení odborné pracovní skupiny, v níž jsou zastoupeny Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Správa státních hmotných rezerv.

Z harmonogramu vyplývají následující stěžejní termíny:

leden 2013 - zahájení projednání návrhu koncepce v rámci Ministerstva vnitra,
březen 2013 - širší zapojení zástupců vybraných ústředních správních úřadů v rámci odborné pracovní skupiny,
červenec 2013 - mezirezortní připomínkové řízení,
srpen 2013 - finalizace dokumentu,
září 2013 - předložení koncepce do Výboru pro civilní nouzové plánování,
říjen/listopad 2013 - předložení koncepce Bezpečnostní radě státu,
prosinec 2013 - předložení koncepce vládě České republiky.

Základním plánovacím obdobím nové koncepce budou léta 2014 až 2020 s výhledem do roku 2030. Vzhledem k tomu, že jde o velmi dlouhé časové období, bude nutné věnovat procesu zpracování náležitou pozornost.

MV-generální ředitelství HZS ČR, jako gestor zpracování, zahájilo přípravné práce v září roku 2012. Cílem těchto přípravných prací bylo zejména stanovení a „hrubé“ rozpracování základních obsahových náležitostí koncepce.

Koncepce bude obsahovat těchto pět základních částí:

→ popis stávající situace s vyhodnocením úkolů,
→ SWOT analýzu stanovených oblastí koncepce (analytická část),
→ popis vrcholových strategických cílů (strategická část koncepce),
→ posouzení základních oblastí koncepce (I. koncepční část),
→ stanovení úkolů v jednotlivých oblastech (II. koncepční část).

Z výše uvedených částí zpracovávané koncepce se blíže podíváme na část strategickou a koncepční.

Strategická část

Vzhledem k velmi dlouhému „akčnímu“ období koncepce je nezbytné stanovit základní strategické linie, které budou v rámci celého období primárně sledovány a následně také vyhodnocovány. Všechny nově definované vrcholové strategické cíle budou směřovat k naplňování základní funkce státu – zajištění bezpečnosti obyvatel, ochrany jejich života, zdraví a majetku. To vše v souladu s širší definicí ochrany obyvatelstva jako plnění úkolů v oblasti plánování, organizování a výkonu činností za účelem předcházení vzniku, zajištění připravenosti na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení; ochrana obyvatelstva zahrnuje také plnění vybraných úkolů civilní obrany ve smyslu Ženevských protokolů, zejména varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.

Autoři jsou si vědomi širokého záběru dané problematiky a také vzali v úvahu dynamiku změn, kterou oblast bezpečnosti v posledních letech zaznamenala.

Jako vrcholové strategické cíle byly navrženy:

Bezpečnost - je chápána jako kontinuální, nikdy nekončící proces zdokonalování schopností a dovedností všech zainteresovaných složek. Cílem je zajistit dostatečnou míru bezpečí pro obyvatelstvo a zároveň mu poskytnout dostatečné množství informací a návodů k aktivnímu zapojení se do procesu sebeochrany a vzdělávání. Systém musí být postaven na dostatečném povědomí o úkolech jednotlivých odpovědných orgánů, ale také sebe sama. Nedílnou součástí je pak širší zapojení soukromé sféry a její zainteresování do otázek bezpečnosti.

Komplexnost - bezpečnostní hrozby jsou příliš provázány a není možné řešit každou zvlášť cestou jednoho odpovědného orgánu. Cílem je vytváření univerzálních nástrojů a postupů, které umožní efektivně využívat všechny dostupné síly a prostředky k rychlému zvládnutí nastalé mimořádné události nebo krizové situace. A to nejen na úrovni ČR, ale také aktivním zapojením do plánovacích struktur EU a NATO.

Institucionálnost - ochrana obyvatelstva představuje nezpochybnitelnou součást bezpečnostního systému ČR, jehož základní funkcí je integrovat, koordinovat a řídit jednotlivé orgány a pružně reagovat na vzniklé hrozby. Cílem je nastavit bezpečnostní systémy a jejich právní rámec tak, aby všechny zainteresované orgány disponovaly dostatečným množstvím efektivních práv a nástrojů k jejich zvládnutí. Zároveň je nutné revidovat a nově nastavit systém povinností tak, aby se všechny součásti bezpečnostního systému, včetně obyvatelstva (fyzických osob) a soukromých subjektů (právnických osob), na ochraně obyvatelstva aktivně podílely.

Udržitelnost - všechny nastavené cíle a úkoly musí být plněny s ohledem na jejich dlouhodobou udržitelnost a efektivní začlenění do již existujícího systému. Cílem je vytvořit prostor pro smysluplnější vynakládání finančních prostředků z veřejných zdrojů a jejich přesné zacílení do oblastí, kde jsou potřeba. Dostatečné množství finančních prostředků je nezbytné k zajištění akceschopnosti, obnovy, ale také adekvátní míry vzdělání.

Tyto vrcholové strategické cíle jsou dále podrobněji rozpracovány a jsou pro ně zároveň navržena základní hodnotící kritéria.

Koncepční část

Rozdělení koncepční části plně sleduje širší definici ochrany obyvatelstva, uvedenou ve stávající koncepci, a také nový filozofický přístup k výkladu pojmu ochrana obyvatelstva. Pro účely koncepce a dále také pro plnění uložených úkolů bude využívána výše uvedená, rozšířená definice pojmu ochrana obyvatelstva.

Šíře problematiky ochrany obyvatelstva bude popsána prostřednictvím osmi základních oblastí:

síly a prostředky - složky integrovaného záchranného systému, nevládní neziskové organizace, dobrovolníci apod.,
věcné prostředky - majetek a materiál nezbytný pro řešení mimořádné události nebo krizové situace, který je v evidenci Správy státních hmotných rezerv, Armády ČR apod.,
úkoly ochrany obyvatelstva - stávající základní úkoly ochrany obyvatelstva uvedené v zákonu o IZS, doplněné o další úkoly (např. informování),
krizové řízení - kompetence orgánů krizového řízení a krizová opatření,
řešení vojenských krizových situací - specifikace řešení vojenských krizových situací, kompetence orgánů krizového řízení, spolupráce civilního a vojenského sektoru,
výchova a vzdělávání - začlenění problematiky ochrany obyvatelstva do výuky na školách, preventivně výchovná činnost, propagace apod.,
mezinárodní spolupráce - aktivní účast a prosazování zájmů ČR v mezinárodních organizacích (EU, NATO, OSN atp.), zapojení do mezinárodních cvičení, účast při řešení mimořádných událostí a krizových situací v zahraniční, příjem zahraniční humanitární pomoci na území ČR,
věda a výzkum - podpora vědy a výzkumu, cílené směřování k dosažení požadovaných výsledků a výstupů, širší zapojení do čerpání grantů ze zahraničí.

Jednotlivé základní oblasti byly podrobeny důkladné SWOT analýze, prostřednictvím které byly identifikovány veškeré vnější a vnitřní vlivy. Závěry analýzy umožní stanovení hlavních cílů, které bude potřeba v období platnosti koncepce realizovat.

Každá z výše uvedených oblastí bude podrobněji hodnocena a rozpracována prostřednictvím definovaných nástrojů. Tyto nástroje byly vybrány s ohledem na zastoupení všech nezbytných oblastí, bez kterých by dosažení hlavních cílů nebylo možné.

Jde o následující nástroje:
→ legislativa,
→ finance,
→ veřejná správa,
→ školství,
→ další osoby (právnické a fyzické osoby),
→ public relations,
→ zahraniční politika.

Závěr

Základní myšlenkou koncepce je důkladné a promyšlené provázání strategické a koncepční části do jednoho funkčního celku. Strategická část bude platná a de-facto neměnná po celou dobu platnosti koncepce (tedy nejméně do roku 2020). V rámci koncepční části budou prostřednictvím základních oblastí a nástrojů identifikovány důležité úkoly, které budou popsány prostřednictvím hlavních (zastřešujících) a dílčích (konkrétních) cílů. Tyto cíle budou rozprostřeny přes všechny nastavené vrcholové strategické cíle (představující určité mantinely) a dále budou pravidelně upřesňovány ve zprávě o stavu ochrany obyvatelstva. Tato zpráva bude zpracovávána v gesci Ministerstva vnitra (v součinnosti s dotčenými orgány veřejné správy) s plánovaným předkládáním vládě České republiky každé tři roky k projednání a schválení. Obsahem zprávy bude analýza aktuálního prostředí a dále výběr hlavních úkolů z koncepce, které budou prioritně realizovány v následujícím tříletém období. Bude se tedy jednat o jakési „živé“ udržování koncepce a úpravu cílů podle aktuálních podmínek a prostředí. Jednotlivé části zprávy budou odpovídat navrženým základním oblastem a nástrojům z koncepce.

plk. Ing. Daniel MIKLÓS, plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR

Správní rada Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni (dále jen „Nadace“) na svém zasedání v březnu letošního roku projednala a schválila výroční zprávu Nadace za rok 2012.

Cílem Nadace je pomoci zlepšit životní podmínky dětí policistů a hasičů, kteří zemřeli při výkonu služby, v přímé souvislosti s ní nebo pro její výkon, a policistů a hasičů těžce tělesně postižených (TTP) následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby.

Získání prostředků pro Nadaci

V roce 2012 byly získány finanční prostředky ve výši 8 933 374 Kč. Příjmy Nadace tvořily peněžité dary právnických a fyzických osob, finanční částky získané výtěžky z pořádání různých kulturních, společenských a sportovních akcí a úroky z uložených finančních částek. Podstatná část finančních prostředků byla získána od samotných policistů a hasičů a občanských zaměstnanců rezortu Ministerstva vnitra, a to v celkové výši 5 894 642 Kč. Poděkování si zaslouží všichni, kteří přispívají Nadaci pravidelnými měsíčními částkami formou srážek z platu a tím zajišťují trvalou stabilitu nadstandardní péče o nadační svěřence. Sponzorské finanční dary podle sponzorských smluv a od soukromých dárců byly zaslány v částce 2 361 518 Kč. To potvrzuje, že se Nadace se dostává do povědomí společnosti jako důvěryhodná, stabilní, nezisková organizace.

V roce 2012, u příležitosti výročí svého založení, se Nadace ve svých aktivitách zaměřila na řadu významných akcí, které vždy připomínaly desetiletou činnost organizace. Přinesly kromě vysokého finančního efektu především prezentaci u široké veřejnosti.

Od HC Sparta Praha získala Nadace zdarma 11 000 vstupenek na dvě utkání jako poděkování všem policistům, hasičům za jejich obětavou práci. Od vedení klubu pak Nadace obdržela finanční dar ve výši 30 000 Kč. Navíc byly ve prospěch Nadace vydraženy v internetové aukci speciální dresy s logem Nadace, ve kterých hokejisté Sparty sehráli jedno utkání - celková částka z prodeje činila více než 206 000 Kč.

Významnou událostí se stal slavnostní koncert ve Španělském sále Pražského hradu organizovaný k 10. výročí vzniku Nadace a ke 20. výročí vzniku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, v jehož průběhu Nadace obdržela sponzorské dary v celkové výši 580 000 Kč.

Zmínit musím řadu dalších významných akcí, jejichž organizátoři věnovali Nadaci sponzorské dary:

→ Den otevřených dveří společnosti Vítkovice Power Engineering, a.s., kde výtěžek pro Nadaci činil 100 000 Kč,
→ pražský turnaj 32 fotbalových policejních mužstev Košířského košíku, z jehož startovného bylo získáno 10 000 Kč,
→ pořadatelé 51. ročníku Mezinárodního atletického mítinku Zlaté tretra, agentura TK Plus a atletický oddíl SSK Vítkovice Nadaci darovali šek na částku 300 000 Kč,
→ Fotbalová asociace ČR věnovala při zahájení přípravného utkání Česko – Maďarsko Nadaci finanční dar v hodnotě 500 000 Kč a zdarma 10 000 vstupenek,
→ na tradičním, již sedmém, festivalu Slavností bojových umění v Hale TJ Ostrava přibylo na účet Nadace 31 000 Kč,
→ v rámci výstavy Sport Life v Brně společnost Nano Trade, s.r.o., uspořádala „nanosilver maraton“ a věnovala Nadaci dárky v hodnotě 32 535 Kč.

Největší přispěvatelé

Policie ČR – dary 5 026 833 Kč
HZS ČR – dary 867 809 Kč
Fotbalová asociace ČR 500 000 Kč
Hermod, a.s. 326 760 Kč
TK Plus, s.r.o. 300 000 Kč
Moravia Steel, a.s. 180 000 Kč
Bonerix, s.r.o. 130 045 Kč
Vítkovice Power Engineering, a.s. 100 000 Kč
Medea Kultur, s.r.o. 100 000 Kč
Victoria Volksbanken pojišťovna, a.s. 87 503 Kč
Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. 75 600 Kč
Pražská plynárenská, a.s. 75 000 Kč
HC Sparta Praha, a.s. 73 918 Kč
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 60 000 Kč
Nadace ČEZ Praha 51 039 Kč
J&T banka, a.s. 40 000 Kč
BES, s.r.o. 15 000 Kč
Lumen International 15 000 Kč

Poskytování příspěvků a péče

V roce 2012 Nadace pečovala o 60 dětí ze 40 neúplných rodin a 45 těžce tělesně postižených (TTP) invalidních důchodců z řad bývalých policistů a hasičů, kteří byli zahrnuti do celoroční péče.

Pro všechny děti, které ztratily otce při výkonu služby policisty nebo hasiče Nadace zabezpečila životní pojištění a stavební spoření ve výši 1000 Kč měsíčně. Plně a zdarma se podařilo žádajícím maminkám s dětmi a TTP invalidům, ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR, zajistit komplexní lázeňské pobyty pro celkem 28 osob. Za úzké spolupráce se Zařízením služeb pro MV se posedmé uskutečnila společná týdenní zdravotní dovolená dětí s matkami (73 osob) v rekreačním objektu Červená nad Vltavou, a to pro děti zcela zdarma a matky s částečnou úhradou 1000 Kč za pobyt. Již třetí týdenní ozdravný pobyt byl ve spolupráci se Zařízením služeb pro MV organizován pro TTP a jejich rodinné příslušníky v rekreačním zařízení Červená nad Vltavou. Pro invalidy, o které Nadace pečuje, byl pobyt zcela zdarma, manželka nebo pečující osoba platily režijní poplatek 1350 Kč. Celkově se dovolené zúčastnilo 47 osob (o 10 více než v roce 2011). V pořadí již pátého čtrnáctidenního zahraničního pobytu v Polsku u Baltského moře se zúčastnilo 10 dětí ve věku od 18 do 26 let. Počtvrté byl pro nadační rodinku uspořádán zahraniční ozdravně léčebný pobyt ve Španělsku, kterého se zúčastnilo 78 osob, děti zcela zdarma, matky platily symbolický poplatek 4500 Kč. Do termálních lázní odjelo celkem 36 TTP se svými rodinami, TTP zcela zdarma, manželky a ošetřující osoby za částečnou úhradu 3000 Kč, děti 2000 Kč.

Velmi zdařilou akcí bylo tradiční pražské předvánoční setkání rodin, o které Nadace pečuje. Prosincové setkání bylo zahájeno pietním aktem k uctění památky policistů a hasičů, kteří obětovali život při plnění služebních povinností u pomníku obětem při výkonu služby v parku Muzea Policie ČR. První den pak byl završen slavnostním koncertem Hudby Hradní stráže a Policie ČR v Národním domě na Vinohradech. Druhý den navštívila nadační rodinka Expozici požární ochrany HZS ČR ve Zbirohu a svůj pobyt v Praze zakončila besedou se členy Správní a Dozorčí rady Nadace. Při této příležitosti děti dostaly dárky a vitamíny, maminky pak jednorázové finanční příspěvky na každé dítě ve výši 25 000 Kč. Částka byla ještě v roce 2012 při příležitosti desátého výročí založení Nadace navýšena o 5000 Kč. Dětem, kterým nadační péče končí, bylo vyplaceno navíc 25 000 Kč. Každý z invalidních důchodců, o které Nadace pečuje, obdržel podle stupně postižení částku od 15 000 do 10 000 Kč, opět v tomto roce navýšenou o 5000 Kč. Těžce tělesně postižení, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou pořádaných akcí zúčastnit, obdrželi navíc 10 000 Kč.

U příležitosti 10. výročí svého vzniku činnosti vydala Nadace reprezentační publikaci „Nadace policistů a hasičů 2002 – 2012“ a DVD.

Hospodaření Nadace

Ve zprávě nezávislého auditora ze dne 22. února 2013 je konstatováno, že „veškerá činnost nadace a čerpání finančních prostředků je v souladu se zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech ve znění pozdějších novel a doplňků, se schváleným statutem a vnitřními směrnicemi.“ U dárců byly použity finanční prostředky v souladu s darovací smlouvou. Údaje ve výroční zprávě odpovídají skutečnosti. Po provedeném auditu zní výrok auditora „bez výhrad“. To dotvrzuje i skutečnost, že je hospodařeno s vysoce kladným hospodářským výsledkem.

Příjmy Nadace činily 8 933 374 Kč, výdaje 5 794 179 Kč. Z celkových výdajů bylo na pomoc pozůstalým dětem a TTP invalidům vynaloženo 5 577 961 Kč. Dalších přibližně 2 000 000 Kč bylo těmto rodinám poskytnuto ve věcném plnění, vyplývajícím ze smluvních ujednání se sponzory. Na zajištění chodu nadace, mimo výdajů na propagaci (134 600 Kč), provedení auditu finančního hospodaření (25 000) a bankovních poplatků na účtu Nadace (11 890 Kč), bylo vynaloženo celkem 44 728 Kč, což představuje 0,77 % celkových ročních výdajů Nadace. Při připočtení výdajů na propagaci, audit a bankovní poplatky, jsou celkové vynaložené náklady 216 218 Kč, což činí 3,73 % z celkových ročních výdajů Nadace.

K 1. lednu 2013 má Nadace finanční prostředky ve výši 22 189 829,15 Kč.

Do J&T banky bylo převedeno 10 500 000 Kč. Na majetkovém účtu Ministerstva financí je uloženo 8 000 000 Kč, na běžném účtu u ČSOB je zůstatek 1 078 012 Kč, na termínovaném účtu u ČSOB je 2 105 918 Kč, v pokladně Nadace je finanční hotovost 5 558 Kč. Částka 500 340 Kč základního jmění Nadace, je uložena u ČSOB ve formě cenných papírů.

Co čeká Nadaci v roce 2013

Pro následující období má Nadace vytvořeny všechny předpoklady pro další činnost nadále plně zaměřenou na péči o pozůstalé neúplné rodiny s dětmi po policistech a hasičích, kteří při výkonu služby přišli o život, a to především v oblasti zdravotní, rekreační, rehabilitační, lázeňské, poradenské a na finanční pomoc těmto rodinám. Dále na systémovou pomoc a péči o policisty a hasiče, těžce tělesně postižené následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby, a to především v oblasti rehabilitační, lázeňské, zdravotní a též na pomoc finanční. Připravuje se aktualizace databáze TTP bývalých policistů a hasičů.

 

PhDr. Vladimír ŠUTERA, CSc., ředitel Nadace, foto archiv Nadace a Milan VÁVRŮ

• PREVENCE
Funkce požárních bariér v kontaktních zateplovacích systémech
Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ing. Miroslav Smolka

• INFORMAČNÍ SYSTÉMY
HASičský Informační Systém
pplk. Ing. Vlastimil Sýkora, CSc.

• ZE ZAHRANIČÍ
Bezpečnostní výzkum v Německu