Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 5/2013

Podstatná část časopisu je tentokrát věnována požární ochraně historických památek. Analyzujeme zásah slovenských hasičů na loňský ničivý požár hradu Krásna Hôrka, zaměřujeme se na genezi řešení předmětné problematiky v posledních letech, kdy došlo k výraznému posunu ve spolupráci hlavních zainteresovaných subjektů – HZS ČR, NPÚ, Asociace majitelů hradů a zámků v ČR a řady dalších organizací. V bloku IZS bilancujeme součinnost složek IZS za uplynulý rok. Zkušenosti z projektů preventivně výchovné činnosti HZS Jihočeského kraje a analýza prověřovacích cvičení složek IZS v Moravskoslezském kraji tvoří hlavní náplň bloků ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V závěrečném bloku mimo jiné seznamujeme s výsledky ankety Hasič roku 2012. V časopisu přinášíme také pozvánku na 16. mezinárodní veletrh požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS/ISET 2013, a na celorepublikový sraz hasičstva - Hasičské slavnosti Litoměřice 2013. 

V březnu loňského roku zachvátil ničivý požár architektonický klenot Slovenska – hrad Krásna Hôrka pocházející ze 14. století. Plameny vážně poškodily jeden z nejzachovalejších středověkých hradů nejen na Slovensku, ale v celé střední Evropě. 

Popis objektu

Hrad Krásna Hôrka byl vybudován na temeni homolovitého kopce nad obcí Krásnohorské Podhradie. Na nejvyšším místě kopce stojí palác s obrannou věží, pod ním se rozkládají další opevněné paláce, kaplička a obytné i hospodářské budovy dokumentující postupné rozšiřování hradního areálu. Objekt byl uzavřen opevněním a vstupovalo se do něj jedinou bránou, ke které vede jen jedna přístupová komunikace široká přibližně 3 m. Komunikace je strmá, převýšení od parkoviště po vstupní bránu je 30 m, délka 250 m. Stoupání je zpočátku pozvolné, v závěrečném úseku před bránou však dosahuje i 30°. Nepřístupnost komunikace je ještě znásobena povrchem, který je ve spodní části asfaltový, ale ve vrchní části (přibližně 100 m od brány) je vykládaný lomovým kamenem. Tento je staletími tak opracován, že komunikace je velmi kluzká i za slunečného počasí. Přístup je jen pro jeden požární automobil. Žádná další přístupová komunikace k hradu ani kolem jeho vnějšího obvodu neexistuje. Absentují také nástupní plochy pro požární techniku.

Svislé nosné konstrukce prostorů hradu tvoří stěny z kamene (tloušťky místy až 160 cm), některé dělicí konstrukce jsou cihlové. Strop nad přízemními prostory tvoří kamenné nebo cihlové klenby, na podlaží se vyskytují trámové stropy. Konstrukce sedlové střechy byla dřevěná, pokrytá šindely uloženými na laťování. V roce 2000 byly konstrukce střechy a střešní krytina ošetřeny z vnitřní strany protipožárním nástřikem Pyrobs na ploše 2235 m2. Povrchová úprava vnitřních fasád je z nehořlavých omítek. Podlahy jsou z převážné části z kamenných dlažeb, ve vyšších nadzemních podlažích jsou některé podlahy také dřevěné. Vnitřní prostory hradu se nacházejí na různých výškových úrovních, které jsou překonávány kamennými schodišti, v některých vyšších nadzemních podlažích schodišti ze dřeva. Dveře i okna jsou dřevěná. Jednotlivé části hradu jsou propojeny komunikačními chodbami a pavlačemi. Dispoziční členění objektu je složité, což vyplývá z postupného budování a dostavby hradních prostor převážně v 16. až 18. století.

V prostorech hradu byla nainstalována elektrická požární signalizace s optickými a opticko-tepelnými hlásiči požáru, vybavená zvukovou a optickou signalizací. Nacházela se zde také hydrantová síť zásobovaná vodou z nádrže o objemu 66 m3 umístěné v nejvyšším podkrovním prostoru – v severní věži horního hradu. Zásobování nádrže vodou zabezpečovala vlastní tlaková stanice s vysokotlakým čerpadlem o výkonu 1200 l/min přes potrubí o průměru 80 mm umístěná mimo areál hradu. Celkové převýšení od čerpací stanice po hrad je 96 m. V objektu bylo umístěno 21 přenosných práškových hasicích přístrojů. Hlavní vypínač elektrického proudu se nachází při vstupu do hradu. V době vzniku požáru byl přívod elektrického požáru vypnut členem bezpečnostní služby.

Zdolávání požáru

Na operační středisko Okresního ředitelství Hasičského a záchranného sboru SR (HaZS) v Rožňavě byl dne 10. března 2012 ve 13.35 hodin ohlášen požár suché trávy na jižní straně hradního kopce v obci Krásnohorské Podhradie. Na místo požáru vyjela jednotka ze stanice Rožňava s technikou CAS 32 a velitelský vůz. Už v době jízdy k místu události příslušníci jednotky zpozorovali, že jde o rozsáhlý požár suché trávy, od které se vlivem silného větru zapálila střešní krytina hradu z jihozápadní strany. Velitel zásahu (VZ) si okamžitě vyžádal další síly a prostředky ze stanic Rožňava a Dobšiná, podporu jednotek SDH obcí, záchranných složek a požádal také o zřízení řídicího štábu okresního ředitelství, meziokresní pomoc a hlavně o zabezpečení dostatečného množství dýchacích přístrojů. Byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu.

Přístupová cesta k hradu byla v době příjezdu jednotky PO silně zakouřena. Techniku bylo proto potřeba navigovat ke vstupní bráně prostřednictvím rádiového spojení. Po příjezdu jednotky PO ke vstupní bráně, od níž byl po celou dobu veden hlavní útok, její příslušníci začali okamžitě provádět průzkum a vytvářet dopravní i útočná vedení. Průzkum byl zaměřen na zjištění přítomnosti osob v hradu, na zjištění rozvoje a šíření požáru, popř. stupně ohrožení vystavovaných exponátů. Dopravní a útočné vedení bylo tvořeno dvěma C proudy přes vstupní bránu na spodní nádvoří hradu k zabránění dalšímu šíření požáru po povrchu střešní krytiny a jedním vysokotlakým proudem na ochranu zasahujícíh vozidel, která byla ohrožena požárem křovin a suché trávy na hradním kopci vlivem silného větru. V době příjezdu jednotky PO se při vstupní bráně vedle hradní zdi nacházelo osobní motorové vozidlo, které bylo také zachváceno požárem.

Průzkum ztěžovala padající hořící střešní konstrukce, přes kterou bylo potřebné dostat se do dalších prostor hradu. Průzkum byl prováděn s použitím termovizní kamery. Přítomnost osob nebyla zjištěna. Zasahující hasiči průzkumem zjistili rozšiřování požáru do interiérů přes okenní otvory v Rákocziho traktu, který bezprostředně ohrožoval vystavené exponáty (původní dobové zařízení objektu). Nejvíc ohrožené exponáty přemístili do bezpečné vzdálenosti a požár uhasili přenosnými práškovými hasicími přístroji.

Mezitím došlo k poruše čerpadla na CAS 32, ale na místě události se v té době už nacházela jiná CAS 30, která byla odvolána od dalšího, souběžně probíhajícího požáru suché trávy v obci Bohuňovo.

Ve velmi krátké době došlo ke zřícení části střešní konstrukce dolního hradu z jihovýchodní strany na nádvoří, odkud byl veden útok. Proto bylo nutné stáhnout zasahující hasiče před vstupní bránu. Došlo ke zničení útočného vedení, které bylo nutné opětovně vytvořit. Na místo události už přijížděly další síly a prostředky. Z CAS 30 umístěné u vstupní brány, byly vedeny útočné proudy na nádvoří a vysokotlaký proud na ochranu zasahujících vozidel před požárem křovin na hradním kopci. Zásobování vodou bylo zajišťováno z CAS 20, ze které byl zároveň vytvořen útočný proud k hašení hradního kopce a střešních konstrukcí z východní strany. CAS 20 byla doplňována hasební látkou z CAS 30, ze které byl také vytvořen útočný proud k hašení křovin z východní strany kopce. Další CAS 30, umístěná na parkovišti pod hradem, zabezpečovala dálkovou dopravu vody do požárních automobilů pod hradem. Další CAS pak zabezpečovala kyvadlovou dopravu vody z obecní požární nádrže a z hydrantové sítě obce. Hydrantová síť, zásobovaná vodou z nádrže o objemu 66 m3, byla v době požáru odvodněná, protože hrad se v zimním období nevytápí. K hlavnímu ventilu umístěnému ve spodní části nádrže, se nebylo možné dostat z důvodu zřícené konstrukce střechy a dřevěného schodiště vedoucího k nádrži a z důvodu vysoké intenzity hoření. Ani v pozdějším období se nádrž a hydrantová síť nedaly využít v důsledku nefunkčnosti otevíracího ventilu a poškození celé nádrže.

Správce hradu informoval, že v požárem nejvíce zasažené jižní části hradu se v zabudovaném trezoru nachází ostrá munice. Průzkumná skupina trezor našla, ostrou munici evakuovala a odevzdala správci objektu.

Ve 14.45 hodin převzal velení zásahu ředitel Okresního ředitelství HaZS v Rožňavě. Místo požáru rozdělil na tři úseky. Hasiči na prvním úseku měli za úkol hašení střechy dolního hradu a Rákocziho traktu, na druhém úseku hašení severní části hradu (Gotického paláce), třetí úsek zajišťoval zásobování vodou. Mezitím se pokračovalo v postupném vytváření útočných vedení do dalších prostor hradu. Současně byly evakuovány historické exponáty. V 15.23 hodin byl požár hradu na ploše 5000 m2 lokalizován.

VZ vydal rozkaz na používání co nejmenšího množství hasební látky při likvidaci ohnisek hoření. V 19.00 hodin, po vyhodnocení situace, odeslal VZ část sil a prostředků na základny. Hasební práce následně pokračovaly celou noc.

11. 3. 2012 – druhý den požáru

Po vystřídání zasahujících hasičů pokračovalo hašení doutnajících zbytků střešních konstrukcí a odstraňování ohořelých a uvolněných zbytků střešní konstrukce. V prostorách hradu byla nepřetržitě monitorována situace.
Sílící nárazový vítr opětovně rozfoukal doutnající zbytky a létající jiskry znovu zapálily suchou trávu v okolí hradu. V 15.10 hodin byla proto opětovně povolána jednotka SDH obce Krásnohorské Podhradie na pomoc při jejím hašení. Vzhledem k tomu, že vítr neustával, byly na místo požáru povolány další síly a prostředky. Dalším průzkumem bylo ve 22.51 hodin zjištěno, že v zasedací místnosti středního hradu se propadla část klenby. Z místnosti bylo nutné evakuovat historické předměty do dalších bezpečnějších prostor.

12. 3. 2012 – třetí den požáru

Likvidace požáru byla ukončena dne 12. března 2012 ve 13.45 hodin a objekt byl následně předán ředitelce Slovenského národního muzea v Betliari.

Příčina vzniku požáru

Za příčinu vzniku požáru hradu bylo stanoveno ponechání dětí bez dozoru – dvě nezletilé osoby zapálily při kouření suchou trávu v blízkosti kamenné zdi na jihozápadní straně pod hradem. Požár se rozšířil do kopce směrem k hradu, kde se naházely v těsné blízkosti hradu suché keře. V tomto místě se požár přenesl na střešní konstrukci hradu.

Při požáru úplně shořela střešní konstrukce, střešní plášť z dřevěných šindelů a zvonice. Byly poškozeny exponáty z románské a gotické doby, řemeslné činnosti a sbírky středověkých zbraní v Gotickém paláci. Požárem a splodinami hoření byly v různé míře zasaženy vnitřní části hradního areálu. Vzniklá škoda přesahuje řádově stovky milionů korun, historická škoda na zničených exponátech je nevyčíslitelná.

Závěr

Likvidace požáru byla náročná a složitá. Situace byla ovlivněna silným nárazovým větrem trvajícím dva dny, špatnou viditelností, vysokou intenzitou hoření a vysokým sálavým teplem, velkou členitostí prostor, zřícením střešních konstrukcí, dřevěných schodišť, podlah, evakuací historických exponátů a památek, množstvím hořlavého materiálu v konstrukci budov, ale také skutečností, že v převážné míře šlo o požár střešní konstrukce a krytiny, na jehož hašení nebylo možné využít hydrantový systém s nádrží navržený k hašení vnitřních prostor hradu. Z důvodu velkých výškových a délkových ztrát v hadicovém vedení bylo nutné pracovat s hraničními parametry čerpadel. Při těchto tlacích ještě padaly hořící dřevěné trámy na hadice, což způsobovalo jejich časté poškození.

Jak již bylo zmíněno, na hrad vede jediná přístupová komunikace široká asi 3 m s velkým převýšením od parkoviště po vstupní bránu hradu. Absentují nástupní plochy pro techniku.

Požár měl obrovské rozměry. Plocha požáru hradu byla 5000 m2 a plocha požáru suché trávy hradního kopce byla přibližně 5 ha. Lokalizační a likvidační práce trvaly nepřetržitě tři dny. Zasahovalo 12 profesionálních a dobrovolných jednotek PO, 150 hasičů a bylo použito značné množství zásahové techniky.

Požár byl náročný také fyzicky. Zásahová činnost musela být prováděna v dýchacích přístrojích, vzhledem ke členitosti stavby a poškození části vnitřních komunikací bylo při zásahu nutné překonávat značné výškové rozdíly.

plk. Ing. Ján EGRI, mjr. Ing. Leóna MIHALOVÁ, Okresní ředitelství Hasičského a záchranného sboru v Rožňavě, foto archiv HaZS Slovenské republiky

Článek byl zpracován z podkladů zaslaných redakcí časopisu Spravodajca – protipožiarna ochrana a záchranná služba.
Překlad a redakční úprava plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL.

Print  E-mail