V březnu loňského roku zachvátil ničivý požár architektonický klenot Slovenska – hrad Krásna Hôrka pocházející ze 14. století. Plameny vážně poškodily jeden z nejzachovalejších středověkých hradů nejen na Slovensku, ale v celé střední Evropě. 

Popis objektu

V prostorech hradu byla nainstalována elektrická požární signalizace s optickými a opticko-tepelnými hlásiči požáru, vybavená zvukovou a optickou signalizací. Nacházela se zde také hydrantová síť zásobovaná vodou z nádrže o objemu 66 m³ umístěné v nejvyšším podkrovním prostoru – v severní věži horního hradu. Zásobování nádrže vodou zabezpečovala vlastní tlaková stanice s vysokotlakým čerpadlem o výkonu 1200 l/min přes potrubí o průměru 80 mm umístěná mimo areál hradu. Celkové převýšení od čerpací stanice po hrad je 96 m. V objektu bylo umístěno 21 přenosných práškových hasicích přístrojů. Hlavní vypínač elektrického proudu se nachází při vstupu do hradu. V době vzniku požáru byl přívod elektrického požáru vypnut členem bezpečnostní služby.

Zdolávání požáru

Na operační středisko Okresního ředitelství Hasičského a záchranného sboru SR (HaZS) v Rožňavě byl dne 10. března 2012 ve 13.35 hodin ohlášen požár suché trávy na jižní straně hradního kopce v obci Krásnohorské Podhradie. Na místo požáru vyjela jednotka ze stanice Rožňava s technikou CAS 32 a velitelský vůz. Už v době jízdy k místu události příslušníci jednotky zpozorovali, že jde o rozsáhlý požár suché trávy, od které se vlivem silného větru zapálila střešní krytina hradu z jihozápadní strany. Velitel zásahu (VZ) si okamžitě vyžádal další síly a prostředky ze stanic Rožňava a Dobšiná, podporu jednotek SDH obcí, záchranných složek a požádal také o zřízení řídicího štábu okresního ředitelství, meziokresní pomoc a hlavně o zabezpečení dostatečného množství dýchacích přístrojů. Byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu.

Přístupová cesta k hradu byla v době příjezdu jednotky PO silně zakouřena. Techniku bylo proto potřeba navigovat ke vstupní bráně prostřednictvím rádiového spojení. Po příjezdu jednotky PO ke vstupní bráně, od níž byl po celou dobu veden hlavní útok, její příslušníci začali okamžitě provádět průzkum a vytvářet dopravní i útočná vedení. Průzkum byl zaměřen na zjištění přítomnosti osob v hradu, na zjištění rozvoje a šíření požáru, popř. stupně ohrožení vystavovaných exponátů. Dopravní a útočné vedení bylo tvořeno dvěma C proudy přes vstupní bránu na spodní nádvoří hradu k zabránění dalšímu šíření požáru po povrchu střešní krytiny a jedním vysokotlakým proudem na ochranu zasahujícíh vozidel, která byla ohrožena požárem křovin a suché trávy na hradním kopci vlivem silného větru. V době příjezdu jednotky PO se při vstupní bráně vedle hradní zdi nacházelo osobní motorové vozidlo, které bylo také zachváceno požárem.

Průzkum ztěžovala padající hořící střešní konstrukce, přes kterou bylo potřebné dostat se do dalších prostor hradu. Průzkum byl prováděn s použitím termovizní kamery. Přítomnost osob nebyla zjištěna. Zasahující hasiči průzkumem zjistili rozšiřování požáru do interiérů přes okenní otvory v Rákocziho traktu, který bezprostředně ohrožoval vystavené exponáty (původní dobové zařízení objektu). Nejvíc ohrožené exponáty přemístili do bezpečné vzdálenosti a požár uhasili přenosnými práškovými hasicími přístroji.

Mezitím došlo k poruše čerpadla na CAS 32, ale na místě události se v té době už nacházela jiná CAS 30, která byla odvolána od dalšího, souběžně probíhajícího požáru suché trávy v obci Bohuňovo.

Správce hradu informoval, že v požárem nejvíce zasažené jižní části hradu se v zabudovaném trezoru nachází ostrá munice. Průzkumná skupina trezor našla, ostrou munici evakuovala a odevzdala správci objektu.

Ve 14.45 hodin převzal velení zásahu ředitel Okresního ředitelství HaZS v Rožňavě. Místo požáru rozdělil na tři úseky. Hasiči na prvním úseku měli za úkol hašení střechy dolního hradu a Rákocziho traktu, na druhém úseku hašení severní části hradu (Gotického paláce), třetí úsek zajišťoval zásobování vodou. Mezitím se pokračovalo v postupném vytváření útočných vedení do dalších prostor hradu. Současně byly evakuovány historické exponáty. V 15.23 hodin byl požár hradu na ploše 5000 m² lokalizován.

VZ vydal rozkaz na používání co nejmenšího množství hasební látky při likvidaci ohnisek hoření. V 19.00 hodin, po vyhodnocení situace, odeslal VZ část sil a prostředků na základny. Hasební práce následně pokračovaly celou noc.

11. 3. 2012 – druhý den požáru

Po vystřídání zasahujících hasičů pokračovalo hašení doutnajících zbytků střešních konstrukcí a odstraňování ohořelých a uvolněných zbytků střešní konstrukce. V prostorách hradu byla nepřetržitě monitorována situace.
Sílící nárazový vítr opětovně rozfoukal doutnající zbytky a létající jiskry znovu zapálily suchou trávu v okolí hradu. V 15.10 hodin byla proto opětovně povolána jednotka SDH obce Krásnohorské Podhradie na pomoc při jejím hašení. Vzhledem k tomu, že vítr neustával, byly na místo požáru povolány další síly a prostředky. Dalším průzkumem bylo ve 22.51 hodin zjištěno, že v zasedací místnosti středního hradu se propadla část klenby. Z místnosti bylo nutné evakuovat historické předměty do dalších bezpečnějších prostor.

12. 3. 2012 – třetí den požáru

Likvidace požáru byla ukončena dne 12. března 2012 ve 13.45 hodin a objekt byl následně předán ředitelce Slovenského národního muzea v Betliari.

Příčina vzniku požáru

Za příčinu vzniku požáru hradu bylo stanoveno ponechání dětí bez dozoru – dvě nezletilé osoby zapálily při kouření suchou trávu v blízkosti kamenné zdi na jihozápadní straně pod hradem. Požár se rozšířil do kopce směrem k hradu, kde se naházely v těsné blízkosti hradu suché keře. V tomto místě se požár přenesl na střešní konstrukci hradu.

Při požáru úplně shořela střešní konstrukce, střešní plášť z dřevěných šindelů a zvonice. Byly poškozeny exponáty z románské a gotické doby, řemeslné činnosti a sbírky středověkých zbraní v Gotickém paláci. Požárem a splodinami hoření byly v různé míře zasaženy vnitřní části hradního areálu. Vzniklá škoda přesahuje řádově stovky milionů korun, historická škoda na zničených exponátech je nevyčíslitelná.

Závěr

Likvidace požáru byla náročná a složitá. Situace byla ovlivněna silným nárazovým větrem trvajícím dva dny, špatnou viditelností, vysokou intenzitou hoření a vysokým sálavým teplem, velkou členitostí prostor, zřícením střešních konstrukcí, dřevěných schodišť, podlah, evakuací historických exponátů a památek, množstvím hořlavého materiálu v konstrukci budov, ale také skutečností, že v převážné míře šlo o požár střešní konstrukce a krytiny, na jehož hašení nebylo možné využít hydrantový systém s nádrží navržený k hašení vnitřních prostor hradu. Z důvodu velkých výškových a délkových ztrát v hadicovém vedení bylo nutné pracovat s hraničními parametry čerpadel. Při těchto tlacích ještě padaly hořící dřevěné trámy na hadice, což způsobovalo jejich časté poškození.

Jak již bylo zmíněno, na hrad vede jediná přístupová komunikace široká asi 3 m s velkým převýšením od parkoviště po vstupní bránu hradu. Absentují nástupní plochy pro techniku.

Požár měl obrovské rozměry. Plocha požáru hradu byla 5000 m² a plocha požáru suché trávy hradního kopce byla přibližně 5 ha. Lokalizační a likvidační práce trvaly nepřetržitě tři dny. Zasahovalo 12 profesionálních a dobrovolných jednotek PO, 150 hasičů a bylo použito značné množství zásahové techniky.

Požár byl náročný také fyzicky. Zásahová činnost musela být prováděna v dýchacích přístrojích, vzhledem ke členitosti stavby a poškození části vnitřních komunikací bylo při zásahu nutné překonávat značné výškové rozdíly.

plk. Ing. Ján EGRI, mjr. Ing. Leóna MIHALOVÁ, Okresní ředitelství Hasičského a záchranného sboru v Rožňavě, foto archiv HaZS Slovenské republiky

Článek byl zpracován z podkladů zaslaných redakcí časopisu Spravodajca – protipožiarna ochrana a záchranná služba.
Překlad a redakční úprava plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL.

Osamělý chodec kráčel opuštěnou silnicí ustupující tmou, která se pomalu měnila v sychravé ráno. Do zaměstnání, nebo kam to vlastně šel, bylo ještě daleko a on rozespale mhoural očima po probouzející se krajině. Na kopci, kde se matně tyčila silueta prastarého hradu, bliklo světlo. „Že by kastelán tak časně vstával,“ mumlal si chodec pro sebe „nebo zase ti zatracení trempi“. Jenže světlo rostlo víc a víc. A jeho barva a zář už prozrazovala, že něco, co člověku pomáhá, čeho se však i bojí, opanovalo hrad. „Hoří, vždyť na hradě hoří!“, zvolal chodec, a dal se do běhu k nedaleké obci. Po dlouhých předlouhých minutách prořízlo chladný vzduch kvílení sirén a modrá mihotavá světla se odrážela v krajině pod prastarým hradem. Tam zatím se zlověstným praskáním vládnul již zlý pán oheň.

Požár Svaté HoryTakový příběh a řada jemu podobných byly v uplynulých letech na počátku mnoha požárů památkových objektů. Mezi ty závažné patřily například požár kostela sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové 2. dubna 2002 se škodou 10 milionů Kč, požár Státního zámku Zahrádky u stejnojmenné obce 30. ledna 2003 se škodou 94,5 milionů Kč, požár Státního hradu Pernštejn u Nedvědic-Pernštejna 15. dubna 2005 se škodou 48 milionů Kč, požár zvonice u kostela svatého Jakuba Většího v Železném Brodě 13. května 2007 se škodou 3 miliony Kč, požár Průmyslového paláce v Praze 16. října 2008 se škodou 557 milionů Kč, požár Petrovy boudy v Krkonoších 1. srpna 2011 se škodou 1,5 milionu Kč.

Přestože byly vždy škody co nejpečlivěji vyčísleny, přestože objekty lze v některých případech zčásti nebo zcela rekonstruovat, historická ztráta je nevyčíslitelná a nenahraditelná.

Podle statistiky počtu požárů, kterou vede MV-generální ředitelství HZS ČR a také podle nashromážděných informací pracovníků zjišťování příčin vzniku požárů (dáje jen „pracovníci ZPP“) HZS krajů ročně dojde průměrně k šestnácti požárům v památkových objektech.

Požár hradu PernštejnPracovníci ZPP, kteří na místo události neprodleně přijedou, mají nelehký úkol - zjistit příčinu vzniku požáru. Řadě památek uškodí sami vlastníci, správci a návštěvníci svojí nedbalostí. Někdy však za požárem stojí technická závada nebo zlý úmysl, které se dají stěží ovlivnit a jejichž vyšetřování je také zpravidla nejobtížnější. Najde se i příležitostně provozovaný komín, který již nesplňuje podmínky bezpečného užívání. A samostatnou kategorií jsou případy, kdy způsobily požár děti. Do této kategorie patří i případ požáru význačného poutního místa Svatá Hora u Příbrami v roce 1978, kterému se velmi podobá požár hradu Krásna Hôrka, k němuž došlo v loňském roce u našich východních sousedů a který je podrobně popsán v předchozím článku.

Neuspokojivý stav požární ochrany památek

Poznatky ze stavu požární ochrany památkových objektů vedly k závěru, že v zaměření úkolů HZS krajů v roce 2007 byl zařazen úkol „Provést kontrolní akce zaměřené na zajištění požární ochrany při provozování národních kulturních památek“. Následovalo celkem 203 kontrolních akcí ve 164 památkových objektech a zjištění, že při 143 kontrolách, tedy v 70 %, byly shledány závady.

Na situaci v oblasti požární ochrany památkových objektů reagoval bezprostředně i Národní památkový ústav (NPÚ), který inicioval jednání s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Zástupci NPÚ představili na jednání 16. března 2010 návrh projektu, který si kladl za cíl dosáhnout zlepšení a zvýšení úrovně požární ochrany památkových objektů ve správě NPÚ v České republice. Současně byl iniciátorem společné spolupráce spočívající v metodické pomoci ze strany HZS ČR. A tak logicky spatřila světlo světa „Dohoda o spolupráci“ mezi NPÚ a HZS ČR, která nabyla platnosti a účinnosti 8. srpna 2010.

Nová metodika posuzování bezpečnosti objektů

Certifikovaná metodikaJiž koncem měsíce března roku 2010, v době přípravy dohody, však byla zahájena za přítomnosti zástupců HZS krajů první etapa prohlídek památkových objektů ve správě NPÚ. Ten při prohlídkách zastupovali kasteláni jednotlivých objektů a funkci požárního a bezpečnostního pracovníka zastávala Eva Polatová. Prohlídek se zúčastnil externí odborník prof. Ing. Jiří Zelinger, DrSc. Zejména jeho znalosti a zavádění novátorských postupů při posuzování památkových objektů z hlediska celkové bezpečnosti, znamenaly výrazný posun v problematice. O to těžší byla pro nás jeho ztráta, když zesnul uprostřed započatého díla. Zanechal nám však hodnotné dědictví. Pro potřeby vlastníků památkových objektů byla 18. dubna 2012 MV-generálního ředitelství HZS ČR certifikována jeho metodika „Technologie ochrany kulturního dědictví před požáry“ zaměřená na galerie a muzea v ČR. Metodika se stala významným pomocníkem a je užívána i nadále při prohlídkách památkových objektů. Do konce roku 2012 se její zásluhou a společným úsilím HZS ČR a NPÚ podařilo provést celkem 50 prohlídek významných památkových objektů ve správě NPÚ a hodnotit stav a možná opatření v oblasti požární ochrany.

Poznatky z prohlídek památkových objektů

Na základě zjištění při kontrolách, z prohlídek památkových objektů a poznatků o požárech vyvodilo MV-generální ředitelství HZS ČR závěry, které jsou poskytovány také v rámci preventivně výchovné činnosti dotčeným subjektům a veřejnosti.

Až v 75 % posuzovaných památkových objektů se vyskytují zdroje zapálení, které souvisejí s jejich běžným provozem. Z důvodu ekonomické efektivity, požadavku širšího využití a větší návštěvnosti památkových objektů veřejností, je v řadě objektů pořádáno množství doprovodných akcí, které zvyšují riziko vzniku požáru, což je asi 40 % z posuzovaných objektů. V 80 % památkových objektů jsou konány mimořádné akce, např. pracovní setkání, koncerty, semináře, akce využívající objekty pro filmové účely, které vždy znamenají shromáždění většího počtu osob, a které tyto objekty zatěžují zvýšeným výskytem zdrojů zapálení.

Nejméně v 60 % posuzovaných památkových objektů jsou provozovány činnosti, které vykazují charakteristiky zvýšeného požárního nebezpečí a vysokého požárního nebezpečí (podle § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů). V těchto objektech dochází ke shromažďování většího počtu osob v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší, provozují se činnosti v místech, kde nejsou běžné podmínky pro zásah, vyskytují se stavby vyšší než 45 m a další. Tato skupina musí splňovat určitou úroveň požární bezpečnosti, která odpovídá příslušnému rozsahu povinností stanovených předpisy o požární ochraně. V daných souvislostech byly zvláště vzhledem k prohlídkám a vyšetřování požárů posuzovaných památkových objektů prověřovány zejména vybraná dokumentace požární ochrany, funkčnost a provozuschopnost instalovaných požárně bezpečnostních zařízení, provozuschopnost přenosných hasicích přístrojů, podmínky na únikových cestách, zdroje vody pro hašení požárů a jejich dostupnost, podmínky příjezdu a přístupu jednotek PO, značení a provozuschopnost a užívání inženýrských sítí a technických zařízení.

Dokumentace požární ochrany – dokumentace zdolávání požáru byla zpracována u posuzovaných památkových objektů ve všech zákonem stanovených případech. Z hlediska obsahového, tedy uvedení základních podmínek zdolání požáru a likvidace nebo zmírnění jeho účinků, však nevyhovovala danému účelu u nejméně 30 % objektů. Také požární evakuační plány byly sice zpracovány ve všech případech, u nichž tak vyplývalo ze zákona. Naopak pro řadu objektů byly zpracovány nad rámec stanovených povinností. I v tomto případě však nejméně u 30 % objektů byla dokumentace nevyhovující a u 85 % objektů neřešila evakuaci materiálu, tedy zvláště vybavení a předmětů historické hodnoty uvnitř památkových objektů.

V případě požárně bezpečnostních zařízení byla u vybraných památkových objektů prověřována provozuschopnost elektrické požární signalizace, nouzového osvětlení, vnějších a vnitřních zdrojů požární vody, případně nezavodněného požárního potrubí. Nejméně u 25 % objektů byla zjištěna neprovozuschopnost instalované elektrické požární signalizace, v několika případech i dlouhodobě. Další vybraná požárně bezpečnostní zařízení vykazovala závady u velmi malého procenta památkových objektů. Na velmi dobré úrovni byly vyhodnoceny vnitřní a vnější zdroje požární vody. Nejméně u 80 % památkových objektů byly zjištěny závady v provozuschopnosti, umístění a označení přenosných hasicích přístrojů.

Až u 60 % objektů byly zjištěny nedostatky na únikových cestách z památkových objektů. Vyskytovalo se nevyhovující označení (zcela chybějící, nesprávně umístěné, malých rozměrů), nevyhovující osvětlení, překročené přípustné délky možného úniku nechráněnou únikovou cestou a zhoršená volná průchodnost únikových cest.

Závady byly zjištěny také v oblasti značení, prokazování provozuschopnosti a samotného užívání inženýrských sítí a technických zařízení (rozvaděče, uzávěry, spotřebiče apod.).

Nová etapa spolupráce

Účastníci konference v Českém KrumlověNa počátku listopadu 2011 sestavily HZS ČR a NPÚ skupinu kontaktních osob pro vzájemnou spolupráci, která ihned zahájila svou činnost společným seminářem „Ochrana památkových objektů před požáry a jejich účinky“ ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR, středisko Brno, v prosinci 2011. Aby množství převážně teoretických informací, které si obě strany předaly, nebylo brzy zapomenuto, následovalo společné pokračování semináře v dubnu 2012 v areálu MV-generálního ředitelství HZS ČR ve Zbirohu, v areálu prvního panovnického cisterciáckého kláštera v Plasích a na Státním zámku Kozel. Tento seminář prohloubil znalosti a směřoval k osvojení tentokrát praktických postupů při stanovení rizika nebezpečí vzniku a šíření požáru v památkovém objektu.

V rámci spolupráce v oblasti požární ochrany kulturního dědictví hledá HZS ČR nové partnery a cesty šíření osvěty. Podařilo se navázat spolupráci s Asociací majitelů hradů a zámků v ČR. Zástupci MV-generálního ředitelství HZS ČR a vybraných HZS krajů se zúčastnili 16. června 2012 na zámku Blatná setkání vedoucích představitelů asociace, které iniciovala a vedla její předsedkyně Jana Germenis-Hildprandt. Setkání se zúčastnili také zástupci Ministerstva kultury, NPÚ a Profesní komory požární ochrany. Byly osloveny také další správní úřady, a to prostřednictvím semináře zaměřeného na spolupráci s odbory památkové péče krajských úřadů jako významným článkem řetězce veřejné správy, osloveny byly i další subjekty/příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem kultury. Škoda jen, že některé krajské úřady nevěnovaly této příležitosti k pracovnímu setkání dostatek pozornosti. Svůj nezájem o seminář odůvodňovaly odlišnými zájmy souvisejícími s památkovými objekty nebo již uskutečněným setkáním v Českém Krumlově na 5. mezinárodní konferenci Profesní komory požární ochrany na téma „Požární ochrana hmotného kulturního dědictví“, o které bylo v odborném časopise 112 podrobně informováno.

Důležitým prvkem v rozvoji oblasti ochrany památkových objektů před požáry je vzdělávání odborníků v oblasti stavebnictví, zejména autorizovaných inženýrů a techniků. Ti se z hlediska provedení staveb věnují posuzování těchto objektů a jejich případným stavebním úpravám. Proto byla ustanovena ve spolupráci MV-generálního ředitelství HZS ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků pracovní skupina pro vzdělávání tohoto okruhu osob, zahájena spolupráce a 7. července 2012 se v jejím sídle v Praze uskutečnila první vzdělávací akce členů komory.

Ochrana památek hlavním tématem odborných konferencí

V květnu letošního roku se v rámci Mezinárodního veletrhu požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS/ISET 2013 uskuteční mezinárodní konference Pyromeeting 2013, která bude svým obsahem zaměřena na ochranu kulturního dědictví před požáry a jejich účinky. Obdobné zaměření připravují kolegové z Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky na konferenci doprovázející Mezinárodní výstavu hasičské, zabezpečovací a záchranářské techniky FIRECO 2013 v Trenčíně. V roce 2013 je MV-generálním ředitelstvím HZS ČR plánováno v oblasti ochrany památkových objektů navázání spolupráce s obcemi a církvemi. Zejména jejich zástupci spolu se zástupci správních úřadů a odborné veřejnosti budou na konferenci Pyromeeting 2013 vítáni.

Informace a podklady, které byly doposud v oblasti požární ochrany kulturního dědictví MV-generálním ředitelstvím HZS ČR shromážděny, se staly základem plánované průběžné informace, předložené v prosinci 2012 prostřednictvím Ministerstva vnitra Výboru pro civilní nouzové plánování. MV-generální ředitelství HZS ČR musí ve spolupráci s NPÚ také připravit hodnotící zprávu, kterou Ministerstvo kultury a Ministerstvo vnitra předloží vládě ČR do konce roku 2014.

Počet požárů v památkových objektech v letech 1997 - 2011

Příčiny vzniku požárů v letech 1997 - 2011

pplk. Ing. Vladimír MACHANDER, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora a redakce
 

Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i svou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. Celý areál patří k největším zámeckým komplexům ve střední Evropě. Zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení soustředěných kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. V původní půdorysné dispozici, hmotové skladbě, interiérové instalaci i architektonickém detailu je dochován stavební vývoj od 14. do 19. století. Státní hrad a zámek Český Krumlov patří mezi nejvyhledávanější turistické atrakce v naší republice – každoročně do něj zavítá více než 350 000 návštěvníků.

Systém zabezpečení Státního hradu a zámku Český Krumlov v oblasti požární ochrany je řešen ve třech úrovních.

První úroveň je zaměřena na požární bezpečnost staveb. Pokud dochází k rekonstrukcím částí areálu nebo při zvyšování úrovně zabezpečení stávajících objektů, je nutné stanovit podmínky požární bezpečnosti staveb.

Státní hrad a zámek Český Krumlov je vybaven zařízením pro požární signalizaci. Základním článkem tohoto zařízení je elektrická požární signalizace (EPS). Systém EPS sestává z několika funkčně propojených částí. Po objektech jsou rozmístěny hlásiče požáru. Jednotlivé detektory svými vlastnostmi a charakteristikou odpovídají danému prostředí a mohou detekovat vznik kouře, zvýšení teploty, otevřený oheň apod. Informace z jednotlivých hlásičů jsou pak přenášeny do ústředny EPS. Ta informace vyhodnotí a aktivuje lokální optickou i akustickou signalizaci. Poplachový výstup je pak dále přenesen „zařízením pro přenos požárního poplachu“, tzn. zařízením dálkového přenosu, na monitorovací pult. Zařízením dálkového přenosu byla z části nahrazena trvalá obsluha ústředny EPS. Nicméně, přestože jsou hasiči informováni o případném požáru bezobslužně prostřednictvím komunikační technologie, je nutná asistence jednotce PO např. při otevírání dveří pro její příjezd a vstup do objektu. Pro orientaci jednotky PO v samotném objektu slouží tzv. dokumentace zdolávání požáru, která je zpracována a uložena jak na Státním hradu a zámku Český Krumlov, tak na operačním a informačním středisku HZS Jihočeského kraje a u jednotky HZS Jihočeského kraje, stanice Český Krumlov. Dokumentace obsahuje popis objektu, označení místa hlavního uzávěru vody, plynu, hlavního vypínače elektrické energie, rozmístění věcných prostředků požární ochrany, požárně bezpečnostního zařízení, apod. V kulturní památce je důležitá i specifikace mobiliáře, proto by měla mít obsluha objektu předem stanovený seznam předmětů (které z nich a v jakém pořadí by se evakuovaly).

Dalším požárně bezpečnostním zařízením instalovaným v nově rekonstruovaných objektech je zařízení pro omezení šíření požáru – požární klapky, zejména v půdních prostorech při prostupu vzduchotechnického zařízení a elektroinstalace požárně dělicími konstrukcemi. Konstrukce krovu jsou z části ošetřeny protipožárním nátěrem, který zvyšuje jejich odolnost a stabilitu v případě požáru.

Pro rychlý únik osob je v objektech instalováno označení únikových cest.

Pro rychlý a účinný zásah při požáru slouží zařízení pro zásobování požární vodou – vnitřní požární vodovod v nově rekonstruovaných objektech a nezavodněné požární potrubí (tzv. „suchovod“) s čerpacím stanovištěm. Suchovod má tři samostatné části, a to vždy od potoka Polečnice:
→ na třetí nádvoří,
→ do půdního prostoru Horního hradu,
→ na páté nádvoří před Barokní divadlo.

Dále jsou objekty Státního hradu a zámku Český Krumlov osazeny ručními hasicími přístroji.

Druhou úrovní je pravidelná kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně:
1. ze strany provozovatele pravidelnou kontrolou minimálně jednou za půl roku,
2. ze strany HZS Jihočeského kraje pracovištěm prevence ÚO Český Krumlov, a to v častějších intervalech než u jiných subjektů. Součástí kontrol je prověřování:
→ správnosti začlenění provozovaných činností, které jsou prováděny,
→ stavu a úrovně zabezpečení požární ochrany při provozovaných činnostech (zda objekty a technická zařízení, jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům předpisů o požární ochraně a stanoveným podmínkám požární bezpečnosti),
→ vybavení a dokladů o provozuschopnosti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení (zda jejich provoz, kontroly, údržba a opravy odpovídají stanoveným požadavkům),
→ odborné způsobilosti osob zabezpečujících plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně,
→ zpracování předepsané dokumentace požární ochrany, její vedení a plnění podmínek požární bezpečnosti v ní stanovených,
→ způsobu, úrovně a lhůt provádění školení zaměstnanců o požární ochraně, odborné přípravy zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
→ zabezpečení požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době.

Pokud jsou při kontrolách zjištěny závady, jsou tyto projednány se statutárním zástupcem a je domluven termín a způsob řešení jejich odstranění.

Třetí úrovní je provádění pravidelných taktických nebo prověřovacích cvičení jednotek PO a dalších složek IZS. Cvičení se konají každoročně s cílem prověřit příjezdové cesty, nástupní prostory, zásahové a evakuační cesty, včetně prostoru pro uložení evakuovaného materiálu, půdní prostory, podzemní prostory, orientace v objektu. Zavodňuje se požární potrubí s následnou kontrolou jeho funkčnosti. Z důvodu rozsáhlosti a členitosti komplexu hradu a zámku, nepřístupnosti některých částí pro zásahovou techniku je nutné zasahující jednotky PO pravidelně seznamovat s příjezdovými trasami podle místa hlášení události. Souběžně s hasebním zásahem je vždy nutné zřídit čerpací stanoviště v určených místech pro včasnou dodávku vody zavodněním požárního potrubí, případně dálkovou dopravou hadicemi.

Jiným tématem cvičení je záchrana zdravotně indisponovaných osob z těžko přístupných míst, např. z ochozu věže, sklepních prostor, prohlídkových tras, a to ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou.

Součástí každého cvičení je také prohlídka komplexu, aby se zasahující složky IZS seznámily s celkovým uspořádáním, vstupy do jednotlivých objektů, mobiliářem, organizační strukturou apod.

plk. Ing. Pavel ROŽBOUD, plk. Ing. Jana NEŠKODNÁ, HZS Jihočeského kraje, foto plk. Ing. Pavel ROŽBOUD
 

Stále se zvyšuje počet zásahů, při nichž jednotky PO zachraňují zvířata, nebo jsou s nimi v bezprostředním kontaktu. Vzhledem k tomu, že tyto zásahy přinášejí specifická rizika, uspořádalo oddělení vzdělávání Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR) kurz „Manipulace se zvířaty při mimořádných událostech“.

Počátkem dubna letošního roku se uskutečnil výcvik příslušníků HZS Moravskoslezského kraje a ZÚ HZS ČR na Školním statku, p. o., v Opavě, v Zoo Ostrava a u odchytové služby Útulku pro nalezené psy Městské policie Ostrava. Lektoři oddělení vzdělávání ZÚ HZS ČR v Hlučíně se zúčastnili stáží a praktických výcviků u všech tří partnerů tohoto kurzu, aby si sjednotili metodické postupy spolu s ošetřovateli jednotlivých druhů zvířat.

Manipulace s hospodářskými zvířaty

„Na školním statku byla procvičována zejména manipulace s hospodářskými zvířaty (krávy, telata, koně, drůbež a další). Hasiči si vyzkoušeli nejen manipulaci se zvířaty, ale také získali poznatky o jednotlivých druzích, zejména o způsobu jejich fixace, ustájení, vyvádění atd. Ošetřovatelé a zoologové jim poskytli vyčerpávající informace a popsali některá méně známá specifika zacházení s jednotlivými druhy hospodářských zvířat. Výcvik probíhal také na modelových situacích ze zásahů se zvířaty,“ uvedl vedoucí oddělení vzdělávání ZÚ HZS ČR mjr. Ing. Petr Fiedler.

Zvládání exotických zvířat

V Zoo Ostrava se hasiči seznámili teoreticky i prakticky s manipulací s exotickými zvířaty různých druhů. Poznali, jak zacházet s plazy, ještěry, dravci, exotickým i vodním ptactvem a také jakým způsobem manipulovat se spárkatou zvěří, a to nejen zdravou ale i nemocnou nebo zraněnou. Velmi věrohodně pro ně zaměstnanci zoo namodelovali situace blížící se reálnému zásahu. Vyzkoušeli si odchyt volně žijícího ptactva, manipulaci se skotem na volném prostranství, aj. Dozvěděli se také potřebné údaje o infekčních nemocech zvířat přenosných na člověka (zoonózách) a dalších specifických zásadách činnosti při manipulaci se zraněnou nebo nemocnou zvěří.

Odchyt psů a koček

V neposlední řadě se hasiči zúčastnili výcviku v záchytném zařízení pro psy Městské policie Ostrava-Třebovice, kde procvičovali odchyt psů v uzavřených prostorech, jejich fixaci a manipulaci s nimi. Nevěnovali se však pouze psům, ale také kočkám, které jsou v mnoha případech nebezpečnějšími šelmami než psi. Ve většině případů jsou samotné kočky přenašeči velkého množství nákaz, a zranění jimi způsobená se velmi dlouho hojí.

Hodnocení kurzu

Příslušníci HZS ČR, kteří se zúčastnili prvního specializačního kurzu, jsou dobře připraveni na zásah, při kterém budou muset pracovat se zvířaty, protože nejen získali cenné praktické i teoretické informace, ale ztratili také ostych při práci s jednotlivými duhy zvířat.

Mjr. Ing. Petr Fiedler doplnil: „Při teoretické i praktické výuce byli přítomni veterináři - kpt. MVDr. Veronika Smějová ze ZÚ HZS ČR a kpt. MVDr. Petr Holman z Ústředního veterinárního ústavu Armády ČR (sídlí ve stejném areálu jako ZÚ HZS ČR), kteří pomáhali ostatním vyrovnat se s některými nezvyklými činnostmi a překonat přirozené zábrany. Z tohoto důvodu nebude potřeba při organizaci kurzu zabezpečovat nákladnou externí spolupráci specialistů v oboru veterinární péče.“

nprap. Bc. Petr STAŇA, Záchranný útvar HZS ČR, foto archiv autora
 

V roce 2012 se v Moravskoslezském kraji konalo několik prověřovacích cvičení k ověření havarijní připravenosti složek integrovaného záchranného systému (IZS) za účasti provozovatelů, případně orgánů dotčených obcí, tematicky zaměřených na řešení havárií s únikem nebezpečných látek.

Moravskoslezský kraj se vyznačuje značným množstvím průmyslových podniků a zařízení, které používají ke své činnosti nebezpečné chemické látky a chemické směsi. Jako nástroj pro usnadnění zásahu složek IZS byly v minulosti HZS Moravskoslezského kraje (dále jen HZS kraje) vytvořeny havarijní karty, které tvoří operativní dokumentaci k vnějším havarijním plánům a havarijnímu plánu kraje. Havarijní karty jsou zpracovány nejen pro provozovatele zařazené do skupiny A nebo B podle zákona o prevenci závažných havárií¹⁾, ale i pro další vytypované provozovatele, kteří jsou podle tohoto zákona kvalifikováni jako nezařazení (např. mrazírny, zimní stadióny, úpravny vody). Z pohledu havarijního plánování jsou však významnými zdroji rizika s vysokým potenciálem nebezpečí ve zranitelných intravilánech obcí a měst (zastavěné plochy a plochy určené k zástavbě), a z tohoto důvodu jsou tyto provozy zahrnuty do havarijního plánu kraje.

V minulých letech probíhala na území celého kraje podle zpracovaných havarijních karet taktická cvičení u vybraných provozovatelů, při kterých se zasahující složky IZS měly možnost seznámit s organizací a taktikou zásahu, s plánovanými záchrannými a likvidačními pracemi a plánovanými opatřeními k ochraně obyvatelstva. V roce 2012 byla některá cvičení realizována jako prověřovací. Toto řešení bylo zvoleno zejména proto, že u všech těchto provozovatelů již v minulosti proběhla cvičení taktická. Prověřovací cvičení tedy znamenala zvýšení úrovně přípravy v procesu zajišťování havarijní připravenosti. Hlavním cílem těchto cvičení bylo prověřit zejména:
1. aktivaci složek IZS podílejících se na záchranných a likvidačních pracích,
2. koordinaci složek IZS operačním a informačním střediskem IZS (dále jen „OPIS“)
→ vyrozumění,
→ informační podpora,
→ komunikace s dispečinkem provozovatele nebezpečných látek
► množství a druh nebezpečné látky,
► příjezdové komunikace,
3. komunikaci mezi zasahujícími složkami, provozovateli a orgány obcí,
4. aktuálnost a znalost dokumentace havarijního plánování (vnějších havarijních plánů, havarijních karet pro zásah složek IZS),
5. informování významných objektů,
6. varování a realizaci dalších opatření k ochraně obyvatelstva,
7. časové průběhy jednotlivých plánovaných činností.

Prověřovací cvičení proběhla jak u provozovatelů zařazených do skupiny B, pro které HZS kraje zpracovává vnější havarijní plány (jednou za tři roky jsou prověřovány cvičením), tak i u provozovatelů zahrnutých do havarijního plánu kraje. Za účelem prověření vnějších havarijních plánů se uskutečnila v roce 2012 prověřovací cvičení v zóně havarijního plánování provozovatele BorsodChem MCHZ, s.r.o., a v zóně havarijního plánování Energetika Třinec, a.s., a Třinecké železárny, a.s., k prověření havarijní připravenosti prověřovací cvičení v zóně ohrožení zimního stadionu Třinec (provozovatelem je společnost HC Oceláři Třinec, a.s.) a Pivovaru Ostravar (provozovatelem je společnost Pivovary Staropramen, a.s.).

Vzhledem k tomu, že vnější havarijní plány a havarijní karty, které byly při cvičeních prověřovány, jsou zpracovány pro plánování opatření k ochraně obyvatelstva, hlavními koordinátory přípravy cvičení byli příslušníci HZS kraje s působností v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, kteří při přípravě a realizaci cvičení úzce spolupracovali s příslušníky v oblasti IZS a výkonu služby. Řídícím cvičení byl vždy příslušník s působností v oblasti IZS. Přehled plánovaných cvičení složek IZS na rok 2012 byl jako obvykle projednán bezpečnostní radou kraje. Jednotlivé plány provedení prověřovacích cvičení byly schváleny ředitelem HZS kraje pro vymezené časové období s tím, že konkrétní termín cvičení bude stanoven řídícím cvičení.

Příprava prověřovacích cvičení

Při přípravě prověřovacích cvičení byl kladen důraz na maximální autentičnost rozehry. Velký význam sehrála komunikace mezi organizátory cvičení a provozovatelem. O cvičení byl vždy informován jen úzký okruh osob podílejících se na jeho přípravě. Pouze v jednom případě, aby nevznikla panika, byl informován také zástupce mateřské školy v zóně ohrožení, která byla do cvičení rovněž zapojena. Prvním krokem přípravy bylo společné provedení analýzy provozu s cílem identifikovat nejrizikovější dobu pro vznik havárie a pracovní pozice s možností fatálního selhání lidského činitele. Vycházelo se především ze zkušeností provozovatelů, kteří mají největší povědomí o rizicích ve svém areálu a příčinách možného vzniku havarijních stavů. Dalším krokem bylo využití výstupů analýzy a hodnocení rizik, přičemž bylo potřeba mít neustále na paměti, že modelované scénáře jsou jen prognózy a matematicko-fyzikální modely, které se pouze blíží realitě.

Velký důraz byl kladen na vznik události s úmyslem prověřit rozhodovací schopnosti a znalosti interních předpisů ze strany zaměstnanců, ale také erudovanost zúčastněných zasahujících složek v dané problematice. Scénář cvičení pak byl oproti důkladnému propracování rozehry události připraven pouze v základních bodech a neobsahoval detaily, aby tak umožnil budoucímu veliteli zásahu volné rozhodování. Při těchto cvičeních bylo také využito zapojení pozorovatelů, kteří sledovali, jak byly jednotlivé činnosti v rámci cvičení vykonávány. Jako pozorovatelé byli zařazováni jak příslušníci HZS kraje z oblasti IZS, ochrany obyvatelstva a krizového řízení nebo prevence (sledovali činnost zasahujících složek, OPIS a činnost dotčených orgánů obcí), tak vedoucí zaměstnanci daného provozovatele (dohlíželi na správnost provedení zásahu z hlediska provozu a interních předpisů). Všichni pozorovatelé byli s problematikou prověřovacího cvičení seznámeni až bezprostředně před jeho provedením.

Realizace cvičení

Při cvičení byla simulována konkrétní mimořádná událost, například zamoření ovzduší nebezpečnou látkou, výpadky energií nebo aktivace čidel na měření koncentrací nebezpečných látek. Důvodem těchto simulací bylo získání co největšího časového prostoru, ve kterém lze „udržet“ zasahující jednotky PO v režimu skutečné havárie. Průmyslové havárie s únikem toxických chemických látek a směsí mají jednu společnou vlastnost, a to šíření ovzduším ve směru větru, kdy rychlost je závislá nejen na síle větru, nýbrž i na vertikální stálosti atmosféry a členitosti terénu. Některé z toxických průmyslových škodlivin (amoniak, chlor), jejichž únik byl simulován, mají významné senzorické vlastnosti, kterých lze využít k vytvoření podmínek blížícím se podmínkám skutečné havárie. V případě simulace úniku amoniaku byly bezprostředně před nahlášením události na OPIS v okolí zdroje rizika rozmístěny nádoby s čpavkovou vodou, která je bezpečnější variantou amoniaku, avšak její senzorické vlastnosti byly pro potřeby cvičení plně dostačující. Členové zasahujících složek tak při příjezdu k místu nahlášené havárie cítili charakteristický štiplavý zápach amoniaku, stejně jako by tomu bylo při reálné havárii. Nebezpečná zóna tak mohla být stanovena a vytýčena na základě skutečného monitoringu po vyhodnocení reálně naměřených hodnot. Mezi toxické látky bez senzorických vlastností, vyskytující se v Moravskoslezském kraji, se převážně řadí hutní plyny. U těchto látek byly použity tabule s vyobrazeným displejem detekčního přístroje s uvedením konkrétní hodnoty koncentrace, která by byla ve zvolené vzdálenosti od zdroje pravděpodobně naměřena. K označení místa úniku, včetně směru šíření proudu nebezpečné látky, nebo vytvoření louže simulující výron z porušeného potrubí, byly používány výstražné pásky.

Většina průmyslových objektů je umístěna v poměrně hustě obydlených částech měst, což s sebou nese při prověřovacích cvičeních možnost vzniku paniky obyvatelstva. Z tohoto důvodu byl v průběhu cvičení na OPIS přítomen pozorovatel s úkolem zasáhnout do průběhu cvičení pouze v případě, že by došlo k rozhodnutí spustit varovný signál „všeobecná výstraha“. Vzhledem k tomu, že zkouška sirén se opakuje pravidelně jedenkrát měsíčně, nebylo nikterak zásadní, že při prověřovacích cvičeních nebyly koncové prvky varování spuštěny.

Školská zařízení a další významné objekty situované v zónách havarijního plánování nebo zónách ohrožení jsou běžně zapojovány do taktických cvičení. Cílem je nacvičení žádoucího chování žáků, studentů, pedagogů nebo personálu zmíněných objektů v případě úniku nebezpečné látky. Z tohoto důvodu byla v jednom případě do prověřovacího cvičení zapojena také mateřská škola nacházející se v zóně ohrožení, která byla o úniku toxického plynu informována prostřednictvím OPIS a vyzvána k provedení ochranných opatření (improvizované ukrytí ve třídě s využitím ochranných vlastností budovy a improvizovaná ochrana dýchacích cest).

Získané poznatky

Všechna cvičení byla důkladně vyhodnocena a zjištěné závěry byly analyzovány s cílem identifikovat zjevná pochybení, například nesprávný postup při činnostech, neznalost dané problematiky, podcenění nebo přecenění sil, dojezd k místu události. Z poznatků pozorovatelů byly odhaleny další nedostatky, jako nejednotnost v postupech řešení havárie, vyplývající z rozdílné úrovně zpracování havarijní dokumentace dotčených provozů, ale také problémy v komunikaci mezi dispečinky provozovatelů a OPIS, velení na místě zásahu, nebo orientace a reakce na vzniklou situaci.

Jednoznačným přínosem prověřovacích cvičení bylo získání relevantních informací o skutečných časech klíčových činností v procesu havarijní připravenosti, jako např. doba, za kterou je možné uzavřít ohrožený prostor příslušníky Policie ČR. Jednotlivá místa dopravních uzávěr byla při prověřovacích cvičeních obsazena hlídkami v rozmezí 20 až 45 minut od nahlášení havárie. Tento fakt není výtkou nebo nedostatkem Policie ČR, ale je realitou, se kterou je potřeba v procesu havarijní připravenosti počítat a vyplývá ze skutečnosti, že příslušníci nevyjíždějí k těmto událostem ze služeben, ale jsou k nim vysíláni prostřednictvím operačního střediska z terénu a v době vzniku havárie mohou být od místa havárie vzdáleni desítky kilometrů. Otázkou je, zda by nebylo možným řešením tam, kde to lze, využití širší spolupráce s obecní (městskou) policií, která vzhledem ke svým početním stavům především ve velkých městech, představuje významnou složku IZS. Dalším významným kladem prověřovacích cvičení byl rovněž fakt, že příslušníci OPIS se o skutečnosti, že se jedná o cvičení, dozvěděli až ve 30. až 40. minutě po oznámení události. Do této doby pracovali v „ostrém“ režimu, a bylo tak možné prověřit rozhodovací schopnost aktuálně sloužící směny a ověřit operační úroveň řízení pro případ vzniku havárie spojené s únikem nebezpečné látky.

Jak již bylo zmíněno výše, v rámci přípravy byla provedena důkladná analýza podniků, kdy v jednom případě byla identifikována jako nejrizikovější doba pro vznik havárie noční směna (ve třísměnném provozu). Toto prověřovací cvičení bylo zahájeno ve 22.00 hodin a do cvičení byly zapojeny i místně příslušné orgány obce. Starostka města byla vyrozuměna o vzniklé situaci a pracovník krizového řízení městského úřadu byl přivolán do štábu velitele zásahu, aby se dostavil na určené místo i s mobilní sirénou. Byla tak ověřena dosažitelnost odpovědných osob, jejich akceschopnost a doba nutná k příjezdu na místo události v mimopracovní době.

Dalším významným přínosem bylo využití čpavkové vody pro simulaci úniku a monitoring v zóně ohrožení. Smysly vnímatelné indikátory v okolí místa havárie jsou pro cvičení nutnou potřebou, která napomáhá v rozhodování veliteli zásahu. Je vhodné věnovat pozornost i širšímu zapojení figurantů do cvičení, kteří by simulovali ohrožené obyvatelstvo v zóně ohrožení.

Cvičení rovněž prověřila informační toky mezi zúčastěnými složkami. Nedostatečně nastavené toky informací mezi jednotlivými provozovateli a OPIS, zejména z hlediska obsahu poskytovaných a vyžadovaných informací na obou stranách budou řešeny zpracováním pomůcky pro dispečery, a to ve formě kontrolního protokolu pro poskytování informací o vzniku havárie a v průběhu jejího řešení.

Při vyhodnocení cvičení se postupovalo vždy ve dvou fázích. První vyhodnocení se uskutečnilo bezprostředně po ukončení cvičení na místě, kdy velitel zásahu, velitelé zasahujících složek IZS, zástupce provozovatele a pozorovatelé měli možnosti prodiskutovat vývoj situace a objasnit si zvolené postupy a přijatá rozhodnutí, společně identifikovat případná pochybení a stanovit opatření k nápravě včetně termínů. V další fázi zpracovala každá ze zúčastněných složek podklady pro vyhodnocení cvičení ve své působnosti, na základě kterých bylo následně zapracováno celkové vyhodnocení cvičení a toto bylo po projednání a schválení ředitelem HZS kraje nebo hejtmanem kraje zasláno všem zúčastněným stranám.

Závěr

U provozovatelů, kde se již v minulosti taktická cvičení konala, je efektivnější realizovat cvičení havarijní připravenosti formou prověřovacích cvičení.

Osvědčila se i zkušenost s aktivním zapojením příslušných orgánů dotčených obcí. Je dobré „osvěžit“ povědomí pracovníků veřejné správy v oblasti havarijní připravenosti při haváriích způsobených nebezpečnými chemickými látkami. Přestože členové krizových štábů procházejí pravidelnou odbornou přípravou, jejich aktivní účast při prověřovacích cvičeních se projevila jako nezastupitelná a přínosná. Efektivita takovýchto cvičení není pouze v jejich přípravě a realizaci, ale také v objektivním vyhodnocení a poučení se ze zjištěných nedostatků. V opačném případě vlivem chybných návyků v důsledku nesprávně vedených nácviků může dojít k falešnému pocitu jistoty, který může v případě vzniku havárie ohrozit jak zasahující složky IZS, tak obyvatelstvo, a případně je vystavit fatálním následkům.

kpt. Ing. Kateřina BLAŽKOVÁ, Ph.D., kpt. Ing. Petra RŮŽIČKOVÁ, Ph.D., foto archiv HZS Moravskoslezského kraje

--------------------------------------------------------------------
¹⁾ Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

Top Hotel Praha se stal 9. dubna 2013 místem vyhlášení výsledků ankety o nejvýraznější osobnosti, kolektivy, záchranářské činy a nejvýznamnější projekty v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky v uplynulém roce – Hasič roku 2013.

Maxíci z SDH Brandýs nad LabemSlavnostního vyhlášení v pořadí již čtvrtého ročníku ankety se zúčastnili 1. náměstek ministra vnitra Mgr. Jaroslav Hruška, generální ředitel HZS ČR plk. Ing. Drahoslav Ryba, policejní prezident plk. Mgr. Martin Červíček a další hosté.

Velký podíl na výborné atmosféře měl tradiční průvodce vyhlášením Miroslav Vaňura, o hudební doprovod se postaral špičkový jazzový kvintet Petr Kroutil Orchestra se zpěvačkou Barborou Řeháčkovou. A stejně jako při předchozích ročnících nemohli v roli asistentů při předávání cen chybět Maxíci z dětského oddílu Sboru dobrovolných hasičů Brandýs nad Labem, kteří se uvedli ukázkou požárního útoku.

V letošním ročníku byla ocenění udělena v sedmi kategoriích a odborná porota vybírala tři nejlepší v každé z nich z nominací zaslaných součástmi MV-generálního ředitelství HZS ČR a HZS krajů. Mimo hlavních kategorií byly předány také dvě Zvláštní ceny ministra vnitra.

Vítězové jednotlivých kategorií

Celkem sedm dnů bojovalo více než 200 jednotek PO z České republiky a Slovenska v květnu loňského roku s rozsáhlým požárem lesního porostu v oblasti „Moravské Sahary“ poblíž Bzence. Na místě požáru, který poškodil 30 000 m³ dřeva a zasáhl přibližně 160 hektarů, se vystřídalo přes 1500 hasičů a téměř 350 zásahových automobilů. Likvidace jednoho z nejrozsáhlejších lesních požárů v historii byla proto právem označena za Zásah roku 2012.

Za přípravu taktického cvičení složek IZS s mezinárodní účastí Maafex 2012, které bylo vyhodnoceno jako Projekt roku 2012, převzali ocenění plk. Ing. Lenka Rašovská (MV-generální ředitelství HZS ČR), plk. Ing. Miroslav Mazurkovič, kpt. Ing. Miroslav Lukeš, npor. Martin Gaier, DiS. (všichni HZS Karlovarského kraje) a ppor. Mgr. Petr Vodička (HZS hl. m. Prahy).

Cvičení, které se uskutečnilo v červenci loňského roku v katastru města Teplá, organizoval HZS Karlovarského kraje ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR, HZS hl. m. Prahy a dalšími složkami. Na cvičení byla poprvé prověřena nově vytvořená předsunutá zdravotnická jednotka – Traumateam ČR a připravenost cvičících složek na plnění úkolů v oblasti nouzového přežití obyvatelstva.

Zástupci Kolektivu roku 2012První cenu v kategorii Kolektiv roku 2012 převzali zástupci laboratoře zařízení Tišnov (HZS Jihomoravského kraje). Připravenost kolektivu laboratoře na zvládání mimořádných událostí velkého rozsahu prověřila začátkem září loňského roku tzv. „Metanolová kauza“. V rámci této události bylo k 20. prosinci 2012 laboratoří přijato celkem 1159 vzorků alkoholu, z nichž 742 bylo zanalyzováno. Tyto počty řadí laboratoř zařízení Tišnov mezi nejvíce vytěžované laboratoře HZS ČR.

Občanským zaměstnancem roku 2012 se stal Ing. Zdeněk Šmíd, který již několik let pracuje jako vedoucí Školicího a rehabilitačního střediska HZS Královéhradeckého kraje Hájemství, jež v současnosti patří k nejlépe vybaveným účelovým zařízením HZS ČR tohoto druhu.

Nejvyšší ocenění v kategorii Velitel/Vedoucí roku 2012 převzal ppor. Albín Novák z HZS hl. m. Prahy. U profesionálních hasičů působí v různých funkcích od roku 1978, na stanici HZS hl. m. Prahy č. 9 - Hrad slouží již téměř 22 let. Ppor. Albín Novák absolvoval mnohé zahraniční mise, je expertem Evropské unie pro koordinační týmy při mimořádných událostech a členem Czech emergency response teamu.

Do Galerie osobností HZS ČR byl uveden in memoriam doc. Ing. Josef Janošec, CSc., bývalý ředitel Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Po nástupu do funkce v roce 2007 pokračoval v rozvíjení základů a aplikace bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Byl členem řady vědeckých rad, redakčních rad, komisí a dalších grémií s celostátní i mezinárodní působností.

Hasič roku 2012 pprap. Miroslav MlečkaUdělení cen v hlavních kategoriích vyvrcholilo vyhlášením výsledků v nejprestižnější kategorii – Hasič roku 2012. Tím se stal pprap. Miroslav Mlečka z HZS Jihomoravského kraje, který 20. října 2012 doslova v poslední vteřině zachránit život muži visícímu na 40 m vysoké skalní stěně. Miroslav Mlečka se k vyčerpanému muži do těžkého terénu spustil a zachytil ho ve chvíli, kdy se uvolnil kámen, kterého se muž držel. Pprap. Miroslav Mlečka svým rozhodným, rychlým, efektivním a vysoce profesionálním jednáním a s nasazením svého života mladému muži zachránil život.

Zvláštní cena ministra vnitra

Zvláštní cenu ministra vnitra obdrželi:
→ in memoriam Jakub Halík za mimořádný projev lidské vůle. Tento příslušník HZS hl. m. Prahy se v minulém roce zapsal do dějin medicíny jako první člověk, který žil delší dobu bez srdce, bez pulzu, pouze s čerpadly. Jakub Halík žil po unikátní operaci, kdy mu lékaři kvůli zákeřné nemoci museli vyjmout srdce, déle než půl roku. Díky své nezlomné vůli a rozhodnutí bojovat se stal příkladem pro lidi, jež postihne vážná choroba. Zkouška, kterou podstoupil, je přínosem pro další rozvoj českého i světového lékařství.
→ JUDr. Zoltán Szaszo za zpracování publikace „Stručná historie profesionální požární ochrany v českých zemích“.

Výsledky ankety Hasič roku 2012

Zásah roku 2012
1. místo: Požár lesa u Bzence - HZS Jihomoravského kraje
2. místo: Tragická dopravní nehoda s komplikovaným vyproštěním osob - HZS Kraje Vysočina
3. místo: Požár v areálu textilního závodu Mileta, a.s., Hořice - HZS Královéhradeckého kraje

Projekt roku 2012
1. místo: Cvičení Maafex 2012 - HZS Karlovarského kraje
2. místo: Traumateam - HZS hl. m. Prahy
3. místo: Digitální povodňový plán a modernizace Jednotného systému varování a vyrozumění na území Moravskoslezského kraje ohroženém povodněmi - HZS Moravskoslezského kraje

Kolektiv roku 2012
1. místo: Laboratoř zařízení Tišnov, HZS Jihomoravského kraje
2. místo: Letečtí záchranáři HZS Středočeského kraje
3. místo: HZS Jihočeského kraje, územní odbor Strakonice (soutěž „Mladý záchranář“)

Občanský zaměstnanec roku 2012
1. místo: Ing. Zdeněk Šmíd, HZS Královéhradeckého kraje
2. místo: Jana Krocová, HZS Plzeňského kraje
3. místo: Alena Štecherová, HZS hl. m. Prahy

Velitel/Vedoucí roku 2012
1. místo: ppor. Albín Novák, HZS hl. m. Prahy
2. místo: nprap. Bc. Petr Svoboda, HZS Jihomoravského kraje
3. místo: nprap. Pavel Zeithammer, HZS Královéhradeckého kraje

Galerie osobností HZS ČR
doc. Ing. Josef Janošec, CSc. – in memoriam

Hasič roku 2012
1. místo: pprap. Miroslav Mlečka, HZS Jihomoravského kraje
2. místo: pprap. Milan Adámek, HZS Zlínského kraje
3. místo: kpt. Bc. Daniel Norek, HZS Pardubického kraje

Zvláštní cena ministra vnitra
Jakub Halík – in memoriam
JUDr. Zoltán Szaszo

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto Milan VÁVRŮ

• PREVENCE
Požární ochrana kostelů
doc. Ing. Václav Kupilík, CSc.

• PREVENTIVNĚ VÝCHOVNÁ ČINNOST
Preventivně výchovná činnost zahrnuje širokou oblast působení
kpt. Bc. Jana Mejzlíková

• KONFERENCE - SEMINÁŘE
ISSS 2013 - efektivně sdílet potenciál ICT služeb
Mgr. Zbyněk Koukolík

• PŘÍLOHA
Jak bezpečnostní zařízení ovlivňují cenu objektu
Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D.