Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 7/2014

V úvodu seznamujeme s projektem za bezpečnější jezy a přinášíme rozsáhlou informaci o průběhu květnové humanitární pomoci HZS ČR povodněmi postiženým balkánským zemím. V části POŽÁRNÍ OCHRANA mimo jiné objasňujeme, co obsahuje pravidelná kontrola parametrů pohotovostních zásob hasiv a pěnidel ve skladech HZS ČR. V bloku IZS analyzujeme zásah záchranářů u osoby demonstrující úmysl sebevraždy a seznamujeme také se specifiky odborné přípravy jednotky HZS Letiště Praha, a.s. Závěry setkání generálních ředitelů civilní ochrany států EU a poznatky z mezinárodní konference Řešení krizových situací ve specifickém prostředí, která se uskutečnila v Žilině, jsou náplní části časopisu věnované ochraně obyvatelstva a krizovému řízení. V časopisu dále naleznete zpravodajství z Hasičských slavností Litoměřice 2014 nebo ohlédnutí za mimořádně zdařilým Mistrovstvím republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu.  

Srbsko, Bosna a Hercegovina a další státy Balkánského poloostrova byly v květnu letošního roku zasaženy rozsáhlými povodněmi. Značnou měrou se na poskytnutí humanitární pomoci těmto zemím podílel Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR). O činnosti příslušníků na místě zásahu a zajištění organizace této pomoci jsme si povídali s ředitelem odboru operačního řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR a náčelníkem štábu HZS ČR při složitých operacích plk. Ing. Luďkem Prudilem.

Kdo inicioval poskytnutí pomoci?

Srbsko požádalo ve večerních hodinách 15. května prostřednictvím Evropského koordinačního centra pro mimořádné události (ERCC) o humanitární pomoc státy EU. Požadavek se týkal vyslání odřadů s velkokapacitními čerpadly v počtu tří kusů, vyslání vrtulníků pro záchranu osob a nasazení hliníkových lodí s vnějším motorem v počtu 14 kusů. Požadavek na vyslání odřadů s velkokapacitními čerpadly byl v průběhu 16. května navýšen na 10 kusů.

Bosna a Hercegovina požádala o humanitární pomoc v nočních hodinách 15. května prostřednictvím ERCC a NATO (Euroatlantické koordinační středisko pro řešení situace při katastrofách). Požadavek se týkal vyslání vrtulníků v počtu pěti kusů a jakéhokoliv množství motorových člunů. V dopoledních hodinách 17. května byla žádost o pomoc rozšířena o vyslání odřadů s velkokapacitními čerpadly v počtu tří kusů, kalových čerpadel v počtu tří kusů, elektrocentrál v počtu tří kusů a materiálu nouzového přežití obyvatelstva (stany, deky, spací pytle, vysoušeče, čističky vody s obsluhou, dřevěné a kovové palety, pláštěnky, holínky, elektrocentrály s osvětlovacím zařízením, naftová topidla do stanů, kuchyňské sety, sanitární a hygienické balíčky a další humanitární položky).

V jakém rozsahu nabídl humanitární pomoc HZS ČR?

MV-generální ředitelství HZS ČR připravilo v souladu s rozšířenými požadavky a s ohledem na intenzitu dešťových srážek v České republice následující nabídku pomoci – do Srbska odřad s velkokapacitním čerpadlem a odřad pro záchranu osob vybavený loděmi (WASAR tým), do Bosny a Hercegoviny odřad s velkokapacitním čerpadlem, WASAR tým a jednotku humanitární pomoci k dopravě balíčků první pomoci a nouzového přežití, jejichž poskytovatelem byla Správa státních hmotných rezerv. Na základě rozhodovacího procesu Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí v souladu s pravidly o poskytování zahraniční spolupráce a humanitární pomoci (zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci) Česká republika vyslala 16. května první odřad (čerpadlo MČS 400, 9 příslušníků HZS ČR – Záchranný útvar HZS ČR a HZS Olomouckého kraje). MV-generální ředitelství HZS ČR v průběhu 17. května opakovaně komunikovalo se zástupci Ministerstva zahraničních věcí ohledně možné nabídky požadované humanitární pomoci. Možnost vyslat další pomoc Srbsku nebyla ze strany Ministerstva zahraničních věcí reflektována, i když existovaly požadavky Srbska a Bosny a Hercegoviny o humanitární pomoc. Výsledkem vyjednávání mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí 17. května byla nabídka pomoci Srbsku a Bosně a Hercegovině, která byla uskutečněna ve 21.00 hodin téhož dne. Srbsku byl nabídnut odřad na velkoobjemové čerpání (čerpadlo MČS 1500, 10 příslušníků HZS ČR) a WASAR tým (13 člunů, 41 osob). Ze zastupitelského úřadu v Srbsku mezitím přišla neoficiální informace, že Srbsko zřejmě neakceptuje WASAR tým, protože vzhledem k situaci v Srbsku již není tento typ pomoci zapotřebí. Tato informace se následně potvrdila. Na pomoc povodněmi postiženým zemím byly vyslány celkem tři odřady s velkokapacitními čerpadly.

Kdy a kam byly tyto odřady nasazeny v terénu?

První odřad byl 16. května soustředěn v Brně, odkud odjel ve 23.27 hodin a na místo určení v Lazarevac přijel následující den v 15.00 hodin, kde zahájil čerpání vody a po ukončení této činnosti v 19.30 hodin se přesunul a pokračoval v čerpání vody ze zatopené elektrárny ve Veliki Crljeni. Byl přesunut k čerpání vody v blízkosti elektrárny u města Kostolac a poté odčerpával vodní lagunu u města Obrenovac. Dne 17. května navštívila povodněmi postižené oblasti Srbska včetně místa zásahu českého odřadu v Kostolaci komisařka pro mezinárodní spolupráci Kristalina Georgieva. Od velitele a styčného důstojníka odřadu obdržela aktuální informace o jeho činnosti. Sešla se také s plk. Ing. Romanem Hlinovským, ředitelem HZS Libereckého kraje, který byl nominován a následně zařazen do koordinačního týmu sestaveného Evropskou komisí.

Druhý odřad a třetí odřad byly soustředěny v Brně, odkud odjely 21. května v 01.15 hodin. Druhý odřad (čerpadlo MČS 1500, 9 příslušníků HZS ČR – Záchranný útvar HZS ČR a HZS Jihomoravského kraje) dojel do Srbska na místo určení v Obrenovac v 15.00 hodin. Třetí odřad (čerpadla MČS 400 a Somati, 15 příslušníků HZS Moravskoslezského kraje) přijel do Bosny a Hercegoviny na místo určení v Orašje ve 13.00 hodin. Jejich prvořadým úkolem bylo odčerpávání vodních lagun.

Kdy byla ukončena činnost těchto odřadů?

První odřad ukončil práce v Srbsku 28. května a téhož dne odjel z Bělehradu ve 13.00 hodin zpět do České republiky. Druhý odřad svoji činnost ukončil 29. května v 19.00 a následujícího dne odjel z okolí města Obrenovac v 08.00 hodin. Třetí odřad ukončil práce v Bosně a Hercegovině 31. května ve 21.00 hodin a 1. června v 04.00 hodin odjel zpět do Ostravy.

S jakými největšími problémy se zasahující hasiči potýkali a jaké měli zázemí?

U jednoho příslušníka HZS ČR z prvního odřadu došlo ke zranění dolní končetiny. Jinak zasahující činnosti probíhaly bez větších problémů. Každý zasahující odřad musí být po celou dobu soběstačný, příslušníci HZS ČR vyjíždějí s plným logistickým vybavením. Každý odřad má svého styčného důstojníka, který má velmi dobré jazykové znalosti a orientuje se v problematice mezinárodních operací. V Srbsku byl problém s polním bydlením, neboť voda vyplavila také velké množství jedovatých hadů. Nebezpečí znamenaly přítomné miny. Byli jsme připraveni také na nedostatek pohonných hmot pro čerpadla v Bosně a Hercegovině, nakupovat naftu v Chorvatsku, ale bosenská strana naftu pro čerpadla dodávala.

Kromě tří odřadů byly do postižených oblastí vyslány také dvě jednotky s materiální humanitární pomocí.

Dne 21. května bylo v Bosně a Hercegovině předáno 1120 kusů balíčků první pomoci a nouzového přežití ze skladů Správy státních hmotných rezerv, které přivezly nákladní automobily ze Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR a posádky ze Záchranného útvaru HZS ČR. Druhou část materiální humanitární pomoci (především hygienické balíčky, hygienické potřeby, čisticí prostředky, zdravotnický materiál, trvanlivé potraviny, oděvy a vysoušeče) zorganizoval Český červený kříž na základě informací a požadavků partnerských národních společností Červeného kříže v Srbsku a Bosně a Hercegovině a pražských ambasád obou uvedených států ve spolupráci s krajanským sdružením Lastavica. Jednotky s materiální humanitární pomocí byly soustředěny 23. května v Brně, odkud odjely ve 20.20 hodin. První jednotka přijela 24. května na místo určení v Srbsku (v Bělehradě) v 16.00 hodin. Druhá jednotka přijela 24. května na místo určení v Bosně a Hercegovině (v Pale) v 08.20 hodin, odkud po vyložení materiálu pokračovala do Sarajeva, kde zahájila vykládku materiálu ve 13.50 hodin. Obě jednotky se poté vrátily zpět do České republiky.

Jaké byly finanční náklady spojené s poskytnutím humanitární pomoci?

Odhad finančních nákladů na vyslání humanitární pomoci HZS ČR činí u každého z odřadů vyslaných do Srbska 400 tisíc Kč a do Bosny a Hercegoviny také 400 tisíc Kč. Poskytnutí balíčků první pomoci včetně dopravy do Bosny a Hercegoviny je předběžně vyčísleno na 800 tisíc Kč. V současnosti celou akci vyhodnocujeme.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto archiv HZS ČR

 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook