Srbsko, Bosna a Hercegovina a další státy Balkánského poloostrova byly v květnu letošního roku zasaženy rozsáhlými povodněmi. Značnou měrou se na poskytnutí humanitární pomoci těmto zemím podílel Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR). O činnosti příslušníků na místě zásahu a zajištění organizace této pomoci jsme si povídali s ředitelem odboru operačního řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR a náčelníkem štábu HZS ČR při složitých operacích plk. Ing. Luďkem Prudilem.

Kdo inicioval poskytnutí pomoci?

Srbsko požádalo ve večerních hodinách 15. května prostřednictvím Evropského koordinačního centra pro mimořádné události (ERCC) o humanitární pomoc státy EU. Požadavek se týkal vyslání odřadů s velkokapacitními čerpadly v počtu tří kusů, vyslání vrtulníků pro záchranu osob a nasazení hliníkových lodí s vnějším motorem v počtu 14 kusů. Požadavek na vyslání odřadů s velkokapacitními čerpadly byl v průběhu 16. května navýšen na 10 kusů.

Bosna a Hercegovina požádala o humanitární pomoc v nočních hodinách 15. května prostřednictvím ERCC a NATO (Euroatlantické koordinační středisko pro řešení situace při katastrofách). Požadavek se týkal vyslání vrtulníků v počtu pěti kusů a jakéhokoliv množství motorových člunů. V dopoledních hodinách 17. května byla žádost o pomoc rozšířena o vyslání odřadů s velkokapacitními čerpadly v počtu tří kusů, kalových čerpadel v počtu tří kusů, elektrocentrál v počtu tří kusů a materiálu nouzového přežití obyvatelstva (stany, deky, spací pytle, vysoušeče, čističky vody s obsluhou, dřevěné a kovové palety, pláštěnky, holínky, elektrocentrály s osvětlovacím zařízením, naftová topidla do stanů, kuchyňské sety, sanitární a hygienické balíčky a další humanitární položky).

V jakém rozsahu nabídl humanitární pomoc HZS ČR?

MV-generální ředitelství HZS ČR připravilo v souladu s rozšířenými požadavky a s ohledem na intenzitu dešťových srážek v České republice následující nabídku pomoci – do Srbska odřad s velkokapacitním čerpadlem a odřad pro záchranu osob vybavený loděmi (WASAR tým), do Bosny a Hercegoviny odřad s velkokapacitním čerpadlem, WASAR tým a jednotku humanitární pomoci k dopravě balíčků první pomoci a nouzového přežití, jejichž poskytovatelem byla Správa státních hmotných rezerv. Na základě rozhodovacího procesu Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí v souladu s pravidly o poskytování zahraniční spolupráce a humanitární pomoci (zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci) Česká republika vyslala 16. května první odřad (čerpadlo MČS 400, 9 příslušníků HZS ČR – Záchranný útvar HZS ČR a HZS Olomouckého kraje). MV-generální ředitelství HZS ČR v průběhu 17. května opakovaně komunikovalo se zástupci Ministerstva zahraničních věcí ohledně možné nabídky požadované humanitární pomoci. Možnost vyslat další pomoc Srbsku nebyla ze strany Ministerstva zahraničních věcí reflektována, i když existovaly požadavky Srbska a Bosny a Hercegoviny o humanitární pomoc. Výsledkem vyjednávání mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí 17. května byla nabídka pomoci Srbsku a Bosně a Hercegovině, která byla uskutečněna ve 21.00 hodin téhož dne. Srbsku byl nabídnut odřad na velkoobjemové čerpání (čerpadlo MČS 1500, 10 příslušníků HZS ČR) a WASAR tým (13 člunů, 41 osob). Ze zastupitelského úřadu v Srbsku mezitím přišla neoficiální informace, že Srbsko zřejmě neakceptuje WASAR tým, protože vzhledem k situaci v Srbsku již není tento typ pomoci zapotřebí. Tato informace se následně potvrdila. Na pomoc povodněmi postiženým zemím byly vyslány celkem tři odřady s velkokapacitními čerpadly.

Kdy a kam byly tyto odřady nasazeny v terénu?

První odřad byl 16. května soustředěn v Brně, odkud odjel ve 23.27 hodin a na místo určení v Lazarevac přijel následující den v 15.00 hodin, kde zahájil čerpání vody a po ukončení této činnosti v 19.30 hodin se přesunul a pokračoval v čerpání vody ze zatopené elektrárny ve Veliki Crljeni. Byl přesunut k čerpání vody v blízkosti elektrárny u města Kostolac a poté odčerpával vodní lagunu u města Obrenovac. Dne 17. května navštívila povodněmi postižené oblasti Srbska včetně místa zásahu českého odřadu v Kostolaci komisařka pro mezinárodní spolupráci Kristalina Georgieva. Od velitele a styčného důstojníka odřadu obdržela aktuální informace o jeho činnosti. Sešla se také s plk. Ing. Romanem Hlinovským, ředitelem HZS Libereckého kraje, který byl nominován a následně zařazen do koordinačního týmu sestaveného Evropskou komisí.

Druhý odřad a třetí odřad byly soustředěny v Brně, odkud odjely 21. května v 01.15 hodin. Druhý odřad (čerpadlo MČS 1500, 9 příslušníků HZS ČR – Záchranný útvar HZS ČR a HZS Jihomoravského kraje) dojel do Srbska na místo určení v Obrenovac v 15.00 hodin. Třetí odřad (čerpadla MČS 400 a Somati, 15 příslušníků HZS Moravskoslezského kraje) přijel do Bosny a Hercegoviny na místo určení v Orašje ve 13.00 hodin. Jejich prvořadým úkolem bylo odčerpávání vodních lagun.

Kdy byla ukončena činnost těchto odřadů?

První odřad ukončil práce v Srbsku 28. května a téhož dne odjel z Bělehradu ve 13.00 hodin zpět do České republiky. Druhý odřad svoji činnost ukončil 29. května v 19.00 a následujícího dne odjel z okolí města Obrenovac v 08.00 hodin. Třetí odřad ukončil práce v Bosně a Hercegovině 31. května ve 21.00 hodin a 1. června v 04.00 hodin odjel zpět do Ostravy.

S jakými největšími problémy se zasahující hasiči potýkali a jaké měli zázemí?

U jednoho příslušníka HZS ČR z prvního odřadu došlo ke zranění dolní končetiny. Jinak zasahující činnosti probíhaly bez větších problémů. Každý zasahující odřad musí být po celou dobu soběstačný, příslušníci HZS ČR vyjíždějí s plným logistickým vybavením. Každý odřad má svého styčného důstojníka, který má velmi dobré jazykové znalosti a orientuje se v problematice mezinárodních operací. V Srbsku byl problém s polním bydlením, neboť voda vyplavila také velké množství jedovatých hadů. Nebezpečí znamenaly přítomné miny. Byli jsme připraveni také na nedostatek pohonných hmot pro čerpadla v Bosně a Hercegovině, nakupovat naftu v Chorvatsku, ale bosenská strana naftu pro čerpadla dodávala.

Kromě tří odřadů byly do postižených oblastí vyslány také dvě jednotky s materiální humanitární pomocí.

Dne 21. května bylo v Bosně a Hercegovině předáno 1120 kusů balíčků první pomoci a nouzového přežití ze skladů Správy státních hmotných rezerv, které přivezly nákladní automobily ze Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR a posádky ze Záchranného útvaru HZS ČR. Druhou část materiální humanitární pomoci (především hygienické balíčky, hygienické potřeby, čisticí prostředky, zdravotnický materiál, trvanlivé potraviny, oděvy a vysoušeče) zorganizoval Český červený kříž na základě informací a požadavků partnerských národních společností Červeného kříže v Srbsku a Bosně a Hercegovině a pražských ambasád obou uvedených států ve spolupráci s krajanským sdružením Lastavica. Jednotky s materiální humanitární pomocí byly soustředěny 23. května v Brně, odkud odjely ve 20.20 hodin. První jednotka přijela 24. května na místo určení v Srbsku (v Bělehradě) v 16.00 hodin. Druhá jednotka přijela 24. května na místo určení v Bosně a Hercegovině (v Pale) v 08.20 hodin, odkud po vyložení materiálu pokračovala do Sarajeva, kde zahájila vykládku materiálu ve 13.50 hodin. Obě jednotky se poté vrátily zpět do České republiky.

Jaké byly finanční náklady spojené s poskytnutím humanitární pomoci?

Odhad finančních nákladů na vyslání humanitární pomoci HZS ČR činí u každého z odřadů vyslaných do Srbska 400 tisíc Kč a do Bosny a Hercegoviny také 400 tisíc Kč. Poskytnutí balíčků první pomoci včetně dopravy do Bosny a Hercegoviny je předběžně vyčísleno na 800 tisíc Kč. V současnosti celou akci vyhodnocujeme.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto archiv HZS ČR

 

Jedním z důležitých úkolů psychologické služby HZS ČR je poskytování psychologické péče a podpory lidem zasaženým mimořádnou událostí. Většinou přímo na místě události je realizována akutní intervence. Služba je určena lidem, kteří v důsledku nepředvídatelné události náhle a nečekaně ztratili svého blízkého, přišli o svůj majetek, byli svědky tragické situace apod.

Jiným typem událostí jsou případy osob demonstrujících úmysl sebevraždy. Podobnost s předchozím typem mimořádných událostí je v tom, že i tyto osoby prožívají akutní krizovou situaci a v tu chvíli považují za možný (a často jediný) způsob řešení svého problému demonstrování úmyslu sebevraždy. S určitou nadsázkou lze konstatovat, že sebevraždy jsou „demokratické“ a mohou se dotknout kohokoliv. Se sebevražedným jednáním se tak můžeme setkat u mužů i žen, dětí i seniorů, tedy napříč všemi věkovými kategoriemi, typy vzdělání i druhy profesí.

Postup řešení je stanoven typovou činností složek IZS při společném zásahu STČ-02/IZS „Demonstrování úmyslu sebevraždy“, kde jsou přesně stanoveny kompetence, povinnosti a postupy jednotlivých složek IZS. Ve společném listu složek IZS je uvedeno, že samotné vyjednávání s osobou sebevraha má provádět vyškolený odborník, se kterým musejí být konzultovány všechny činnosti složek IZS v rámci daného zásahu. Při řešení sebevražedného jednání jsou vzhledem k podmínkám a okolnostem vhodné dva postupy, a to zásah spíše oddalovat a neuspěchat, ale na druhou stranu také ve vhodnou chvíli jednat rozhodně a rychle. Hlavním cílem je samozřejmě odvrácení osoby od sebevražedného úmyslu nebo omezení rizik, která mohou při demonstraci sebevraždy vzniknout. List Policie ČR dále uvádí, že samotné vyjednávání od navázání kontaktu přes zklidnění a stabilizace situace provádí speciálně vyškolený vyjednavač Policie ČR, který může pracovat i s vyjednávacím týmem. Jeho cílem je osobu od úmyslu odvrátit. Vyjednavač může také poskytovat posttraumatickou péči osobám, které ji potřebují nebo o ni požádají.

I přes výše uvedené skutečnosti v praxi nastávají situace, kdy s osobou demonstrující úmysl sebevraždy komunikují hasiči, přivolaný člen týmu posttraumatické péče nebo psycholog. Důvodem je především větší plošné pokrytí jednotek PO, než pokrytí území policejními vyjednavači. V listech jednotek PO i Policie ČR je přímo stanoveno, že v případě, že na místě události s osobou demonstrující sebevraždu ještě není přítomna hlídka Policie ČR nebo vedoucí lékař ZZS, řídí zásah velitel jednotky PO. Určí příslušníka jednotky PO, který naváže kontakt s osobou sebevraha, případně může povolat psychologa HZS kraje.

V rámci odborné přípravy jsou hasiči a členové týmu posttraumatické péče psychology HZS kraje proškolováni pro komunikaci s lidmi, kteří demonstrují úmysl spáchat sebevraždu. Školení jsou zaměřena na zásady rozhovoru se sebevrahem a využití pravidel a kroků tzv. první psychické pomoci. Důraz je kladen na specifika hovoru s osobou demonstrující úmysl sebevraždy v oblasti navázání kontaktu, vytvoření vztahu důvěry (neboť lidé v krizi jsou velmi vnímaví a citliví na lidskou účast) a zjištění pohnutek, které vedou k úmyslu spáchat sebevraždu. Reakce a chování osob uvažujících o sebevraždě bývají mnohdy těžko předvídatelné a rychle se měnící, a tomu je nutné komunikaci průběžně přizpůsobovat. Typické u těchto osob je často také celkové zpomalení mnoha schopností a funkcí, tj. myšlení i vyjadřování. Pro osobu sebevraha je důležité, aby mohl své myšlenky vyjádřit vlastními slovy, je důležité nedávat najevo netrpělivost a nespěchat. Zásadní součástí komunikace je zaměření se na snížení okamžitého rizika sebevražedného jednání.

Jedním z příkladů komunikace s osobou opakovaně demonstrující úmysl sebevraždy je následující kazuistika.

KAZUISTIKA

Ve městě Stochov v okrese Kladno bylo opakované řešení případu v roce 2013 pro složky IZS ve smyslu STČ-02/IZS „Demonstrování úmyslu sebevraždy“ zkouškou připravenosti na reálný zásah.

První záchrana

Nezaměstnaný 25letý Arnošt N., který byl v minulosti trestně stíhán a psychiatricky léčen, se poprvé 14. května 2013 rozhodl vystoupat na 40 metrů vysoký stožár velmi vysokého napětí (VVN) 400 kV. Důvodem měl být odchod přítelkyně i s jeho malým synem.

Sebevraha při výstupu na stožár spatřily dvě osoby, které událost ohlásily na tísňovou linku. Na místo zásahu byly vyslány jednotky HZS Středočeského kraje ze stanic Stochov s CAS 24 a Kladno s AP 27, VEA a lezeckou skupinou, příslušníci obvodního oddělení Stochov Policie ČR, policejní vyjednavač a zásahová jednotka a posádka rychlé lékařské pomoci Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje z Kladna. Kontaktován byl dispečink provozovatele přenosové soustavy elektrické energie ČEPS, a.s.

Po příjezdu jednotky ze stanice Stochov bylo průzkumem pro dispečink ČEPS zjištěno číslo stožáru VVN. Přítomen byl člen týmu posttraumatické péče HZS Středočeského kraje (TPP), který se z dálky pokoušel navázat kontakt s osobou na stožáru. Muž zpočátku nekomunikoval, visel za ruce na uzemňovacím drátu a vyhrožoval skokem dolů. Velitel zásahu (VZ) nechal vyklidit veškeré blízké okolí přihlížejících, zakázal jakýkoliv vstup osob na místo kolem stožáru. Veškeré síly a prostředky se hromadily na příjezdové komunikaci, která byla zakryta stromy. Skokan na stožáru se několikrát pořezal kuchyňským nožem na horní končetině a prořízl si šlachu. Opakovaně vstával na vrcholu stožáru tak, že hrozil jeho pád dolů. Po přibližně deseti minutách se podařilo členu TPP se skokanem navázat kontakt a po půlhodinovém rozhovoru muž požadoval jeho neustálou přítomnost. Člen TPP se sebevrahem dále komunikoval, a každý krok s ním předem vyjednával tak, aby nedošlo k jeho neočekávanému chování. Při pokusu o domluvu sebevrah vyžadoval přítomnost tohoto vyjednavače na stožáru. Vyjednávající hasič konzultoval možnosti výstupu s VZ a lezeckou skupinou. Po domluvě byl v pohotovosti připraven vrtulník Letecké služby Policie ČR na letišti Václava Havla v Praze. Vývoj události závisel na odpojení stožáru od sítě elektrické energie.

Na místě byl policejní vyjednavač, který se po dohodě s členem TPP do vyjednávání nezapojil, ale v případě potřeby byl připraven vyjednávání převzít. Přítomnost kohokoliv jiného, kromě vyjednávajícího příslušníka HZS ČR, skokan razantně odmítal a veškerá komunikace tak probíhala pouze mezi ním a členem TPP. Do odpojení energie byla se skokanem udržována komunikace o jeho potřebách, zálibách a důvodu úmyslu sebevraždy. Během této komunikace na vrcholu stožáru opětovně vstával a docházelo k neustálým zvratům v jeho chování. Vždy uposlechl vyjednavače pod výhrůžkou, že za ním nevyleze, pokud nebude sedět. Podařilo se vyjednat, aby muž odhodil nůž a zvedl ruku nad úroveň srdce, čímž si zastaví krvácení. Po odpojení elektrické energie byli skokanovi jmenovitě postupně představeni členové lezecké skupiny, kteří musejí vyjednávajícímu pomoci k výstupu. Skokan souhlasil a byly zahájeny přípravné práce lezecké skupiny k výstupu vyjednávajícího hasiče a jednoho lezce na plošinu stožáru. Muž se opět zvedl a hrozil skokem, vyjednavač odvětil, že za ním nevystoupí, pokud si nesedne. Vybavil se nápojem, obvazy a tričkem pro skokana, aby ho měl na co přilákat k sestupu na plošinu. Na nabídku trička a obvazů slezl muž o několik metrů níže a rozhovorem o jeho malém synkovi se podařilo značně ovlivnit jeho chování. Přistoupil na sestup dolů pod podmínkou, že ho nikdo nebude nikam odvážet a zadržovat. Vyjednavač slíbil, že po jeho transportu na zem na něho počká a do té doby se ho nikdo nedotkne. Tato skutečnost byla přikázána všem složkám IZS. Po několika minutách muž sestoupil na plošinu, kde byl lezcem uvázán do lezeckého postroje, evakuačního trojúhelníku a za přítomnosti lezce spuštěn na zem. Člen TPP předal muži telefonní kontakt pro případné nasměrování na další, následnou péči a přesvědčil ho, aby se nechal ošetřit a odvézt sanitním vozidlem.

Pozitiva zásahu
→ příjezd všech složek bez zvukového výstražného zařízení,
→ výborná spolupráce složek a kázeň při vyjednávání se skokanem.

Negativa zásahu
→ přítomnost krve po celém sloupu VVN při výstupu lezce a člena TPP,
→ komunikace na dálku 50 metrů po dobu tří hodin.

Záchrana podruhé

Tentýž muž se 3. června 2013 nacházel na tomtéž sloupu VVN s úmyslem spáchat sebevraždu. Na místo zásahu byly opět vyslány jednotky HZS Středočeského kraje ze stanic Stochov s CAS 24 a Kladno s AP 27 a VEA a lezecká skupina, příslušníci obvodního oddělení Stochov Policie ČR, policejní vyjednavač a zásahová jednotka a posádka rychlé lékařské pomoci ze Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje z Kladna. Kontaktován byl dispečink provozovatele přenosové soustavy elektrické energie ČEPS, a.s.

Po zkušenosti z předchozího zásahu byl na místo znovu vyslán člen TPP, kterému se opět podařilo se sebevrahem navázat komunikaci. Důvod demonstrování pokusu sebevraždy byl stejný jako v prvním případě. Přibližně po hodině razantnější komunikace, která se u předchozího zásahu osvědčila, byla skokanem odsouhlasena záchrana. K rozhodnutí významně přispělo deštivé počasí, tedy fyzické potřeby a zdravotní problémy skokana. Záchrana byla provedena totožně jako u předchozího zásahu.

Pozitiva zásahu
→ znalost osoby z předchozího zásahu.

Negativa zásahu
→ deštivé počasí,
→ výška řepky olejné 1,5 metru,
→ komunikace na dálku 50 metrů po dobu dvou hodin.

Záchrana potřetí

Třetí výstup sebevraha, opět na stožár VVN, se odehrál 28. července 2013 přibližně o 500 metrů dále od stožáru v předešlých případech. Na místo byla vyslána jednotka ze stanice Kladno s CAS 20, VA a VEA a opět základní složky IZS doplněné o vrtulník LS Policie ČR.

Po příjezdu jednotky PO na místo zásahu se muž s kuchyňským nožem nacházel na vrcholu stožáru a hrozil skokem dolů. Během 20 minut, kdy na místě nebyly ani všechny povolané složky IZS, sám slezl, protože kovová konstrukce stožáru byla na slunci rozpálená a potřeboval se napít vody, kterou mu hasiči poskytli. Během sestupu zareagoval na výzvu odhození nože a lezecká skupina mu pomohla a transportovala ho do vozidla ZZS.

Tentýž muž počtvrté

K poslednímu výstupu se muž odhodlal 31. července loňského roku po předchozím pobodání devíti ranami nožem své již zmiňované přítelkyně. Muž s nožem se nacházel opět na vrcholu stožáru. Na místo byla vyslána jednotka SDH obce Lhota s CAS 32, která byla na stanici Stochov v záloze, doplněná o příslušníka HZS Středočeského kraje z této stanice, jednotka ze stanice Kladno s VA, VEA a AZ 37 a s psycholožkou, vozidlo rychlé lékařské pomoci, za Policii ČR vyjednavač a zásahová jednotka obvodního oddělení Policie ČR Stochov, která byla na místo přepravena vrtulníkem, a příslušníci Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV).

Po příjezdu jednotek PO se pokoušel s mužem promluvit lékař ZZS, ale bezúspěšně. Na místo byl přivolán rovněž psycholog HZS Středočeského kraje a vyjednavač, kterému bylo předáno velení na místě zásahu. Ten se sebevrahem komunikoval společně s jeho příbuznou. Komunikace byla směřována k potřebě lékařského ošetření. Po hodině vyjednávání sebevrah slezl na zem a po přiblížení Policie ČR opět vylezl 10 metrů vysoko. Po dalším 20minutovém vyjednávání muž sestoupil a byl zatčen.

Negativa zásahu
→ v tomto konkrétním případě nevybavenost Policie ČR prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou.

Za výše uvedené zásahy byli dva příslušníci HZS Středočeského kraje oceněni Medailí „Za zásluhy o bezpečnost“ společností ČEPS, a.s.

PhDr. Eva BIEDERMANNOVÁ,  Ing. Martin VONDRA, foto archiv HZS Středočeského kraje
 

Mezinárodní taktické cvičení složek IZS Zlínského a Trenčínského kraje

Hornatý a hustě zalesněný terén podél státní hranice České a Slovenské republiky, mezi obcemi Žítková a Horná Súča, se stal 15. května 2014 dějištěm mezinárodního taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS). Jednalo o nejrozsáhlejší cvičení letošního roku. I samotný námět cvičení, havárie letadel v nepřístupném terénu, byl v posledních letech zcela ojedinělý.

Vzájemná spolupráce profesionálních hasičů Zlínského a Trenčínského kraje má mnohaletou tradici. Mimo společných zásahů u požárů nebo dopravních nehod se hasiči pravidelně setkávají také na sportovních a společenských akcích. Žádnou výjimkou nejsou ani společná cvičení na úrovni jednotlivých stanic. Taktické cvičení většího rozsahu bylo naposledy organizováno v roce 2003, kdy šlo o simulovaný zásah při likvidaci nebezpečné látky z havarované cisterny v obci Drietoma.

Existence několika leteckých koridorů a sítě malých letišť s četným provozem především sportovních letadel na území obou krajů, vedla k myšlence organizace společného taktického cvičení složek IZS krajů obou států. Pro zvýšení reálnosti celého cvičení byl vybrán hustě zalesněný a špatně přístupný terén po obou stranách státní hranice.

Námět cvičení

Mimořádná událost vznikla při letovém provozu na hranici ČR a SR. Při servisním přeletu na soustředění parašutistického týmu došlo ke srážce letounu L410UVP se 16 cestujícími na palubě a dvěma členy posádky s letounem CESSNA 172, který prováděl fotografický monitoring v prostoru obce Žítková. Při pokusu o nouzové přistání se letoun roztrhl a části jeho trupu se roztříštily v pásu téměř jednoho kilometru. V tomto úseku se nacházelo deset cestujících ze zadní části letounu s různě vážnými poraněními, další čtyři cestující byli v šoku, dezorientovaní a zranění bloudili ve vzdálenosti několika stovek metrů od vraku. Čtyři cestující stihli před dopadem použít dostupných padáků a vyskočit z letadla. Po dopadu však zůstali zachyceni v korunách stromů. Cestující z havarovaného letounu byli „rozeseti“ na území po obou stranách státní hranice. Tříčlenná posádka CESSNY zůstala po střetu a následném pádu zaklíněna ve vraku letadla poblíž osady Stehlíkovo. V letounu CESSNA 172 jeden člen posádky zahynul a dva byli těžce zraněni a zaklíněni v trupu letounu. Událost byla na tísňové linky operačních a informačních středisek nahlášena občany.

Účel cvičení

Procvičit činnost a vzájemnou spolupráci všech základních složek IZS České a Slovenské republiky při havárii dvou letounů v obtížném pohraničním terénu v katastru obcí Žítková a Horná Súča. Cvičení bylo provedeno se zřízeným štábem velitele zásahu se zaměřením na vyhledání a vyproštění zraněných osob v terénu a přednemocniční neodkladnou péči v podmínkách hromadného neštěstí. Nedílnou součástí cvičení byla rovněž vzájemná spolupráce operačních a informačních středisek IZS obou republik.

Cíl cvičení

→ provést záchranné práce v rámci nastavené přeshraniční spolupráce složek IZS České republiky (ČR) a Slovenské republiky (SR) při letecké nehodě v náročném terénu,
→ likvidovat mimořádnou událost v rozsáhlejším prostoru podle Typové činnosti složek IZS – Letecká nehoda (STČ – 04/IZS) a Typové činnosti složek IZS – Záchrana pohřešovaných osob – pátrací akce v terénu (STČ – 07/IZS) s přihlédnutím ke specifikám konkrétní události a spolupráce se složkami IZS SR,
→ prověřit schopnost koordinace sil a prostředků složek IZS operačními a informačními středisky IZS ČR a SR při mimořádné události, jejíž účinky přesáhly státní hranice,
→ prověřit taktickou úroveň řízení zásahu složek IZS se štábem velitele zásahu v mezinárodním složení,
→ ověřit spojení mezi složkami IZS ČR a SR na místě zásahu.

Specifika cvičení

Stanovený prostor výcviku se vyznačuje hornatým a hustě zalesněným terénem s jedinou přístupovou komunikací z obou stran státní hranice. Celkově špatná přístupnost kladla nároky na dodržení dojezdových časů a bezpečnost. V některých úsecích přístupové komunikace se musela technika pohybovat kyvadlově. V náročném terénu našla uplatnění především terénní vozidla nebo čtyřkolky. Celé cvičení také provázelo větrné a chladné počasí.

Prostor mimořádné události byl rozdělen na dva úseky, kdy dělicí linií byla státní hranice. V obou úsecích byly vymezeny prostory pro soustředění techniky a vybudována shromaždiště raněných. Štáb velitele zásahu a týlový prostor byl situován na území Slovenska. Prostory pro soustředění techniky byly limitovány charakterem terénu a přístupem na místa události.

V úseku pádu letounu Cessna byl prostor zajištěn silami Policie SR. Po příjezdu záchranářů a hasičů byla zraněným poskytnuta neodkladná předlékařská pomoc a byli vyproštěni z vraku letounu. V průběhu zásahu došlo k požáru části vraku, který byl okamžitě likvidován. Další síly a prostředky byly vyčleněny pro záchranu osob zachycených ve větvích stromů a pátrání po okolí místa pádu s cílem nalezení dalších osob. Záchrana osob zachycených ve větvích stromů a propátrání terénu bylo organizováno i v prostoru úseku na území ČR.

Osoby uvězněné na stromech zachraňovali hasiči se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Vyhledávání osob v terénu probíhalo v souladu s příslušnou typovou činností pod velením Policie ČR s jízdními policisty, psovody a vrtulníkem. V rámci vyhledávání osob byly v prohledávaném prostoru mimořádné události nasazeny skupiny ZZS, které roztřídily zraněné, zajistily základní životní funkce a fixaci zraněných osob před jejich transportem na shromaždiště. Zraněné transportovaly podle konkrétního terénu jednotky požární ochrany dostupnými silami a prostředky s možností přepravy zraněných v podvěsu vrtulníku. Na shromaždišti byli ošetřeni poranění a přes odsunové stanoviště byli transportováni do cílových nemocničních zařízení. V rámci obvaziště poraněných a ve štábu velitele zásahu působil psycholog, který koordinoval posttraumatickou péči na místě události. S ohledem na rozsah události byl také zřízen prostor pro kontakt s novináři a informování rodinných příslušníků obětí nehody. Evidenci obětí a zraněných při události a provedení prvotního šetření události zabezpečovali na místě nasazení policisté.

Závěr

Cvičení se zúčastnilo téměř 200 hasičů, policistů a záchranářů z obou států s 50 kusy techniky. Nasazeni byli i policejní psovodi, jízdní policisté a v pátrání pomáhal vrtulník Policie ČR. V rolích figurantů byli připraveni určení profesionální hasiči týmu posttraumatické intervenční péče HZS Zlínského kraje, studenti Vyšší odborné školy zdravotnické ze Zlína i slovenští profesionální hasiči.

Pozitiva
→ maximální využití terénní techniky,
→ včasné povolání dostatečného množství sil a prostředků IZS obou států,
→ dostatečné sdílení informací všech operačních a informačních středisek,
→ nasazení speciálního vozidla Policie ČR s GPS moduly pro potřeby pátrání po zraněných osobách v terénu,
→ pružné využívání zdravotnického personálu ZZS na shromaždišti zraněných na území SR,
→ nasazení jednotek SDH obcí s místní znalostí k transportu zraněných od rojnic ke shromaždištím zraněných.

Negativa
→ zásah v náročném terénu, který byl nad možnosti běžné zásahové mobilní požární techniky,
→ velká členitost a odlehlost terénu v pohraniční oblasti, který znesnadňoval spojení v přímém režimu digitálních radiostanic,
→ omezené pokrytí příhraniční oblasti pro účely datového připojení na web (online mapy atd.),
→ nesnadná orientace v rozlehlém terénu při vysílání jednotek PO pro podporu Policie ČR při vyhledávání osob,
→ omezená účinnost termovize vrtulníku při pátrání v hustě zalesněném terénu,
→ meteorologické podmínky neumožnily využití vrtulníku pro transport zraněných v podvěsu.

por. Bc. Libor NETOPIL, HZS Zlínského kraje, foto archiv HZS Zlínského kraje
 

V první polovině roku 2014 probíhalo řecké předsednictví v Radě EU (EL PRES). Předsednickému státu vyplývá povinnost uspořádat ve spolupráci s Evropskou komisí setkání generálních ředitelů civilní ochrany států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí. Toto setkání bylo již 32. v pořadí a Řecko se rozhodlo jej propojit s cvičením EU PROMETHEUS 2014 zaměřeným na multinárodní moduly. Obě akce se uskutečnily ve dnech 2. a 3. června 2014.

Deset nosných bodů jednání

Setkání generálních ředitelů civilní ochrany zahájil jako již tradičně Claus Sorensen, generální ředitel DG ECHO (generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu) z Evropské komise. Prvním bodem jednání bylo shrnutí celkového stavu Evropské spolupráce v oblasti civilní ochrany. Evropská komise se zaměřila hlavně na návrh prováděcího předpisu týkajícího se nového Mechanismu civilní ochrany Unie, který je řešen převážně ve Výboru pro civilní ochranu EU (Civil Protection Committee) a doložku solidarity. K vykonávání činností spojených s civilní ochranou by měly být používány podpůrné dokumenty, například Strategie vnitřní bezpečnosti EU nebo Mechanismus civilní ochrany Unie. Na závěr jednání k tomuto bodu byl zmíněn přístup ke krizovému řízení uskutečňovanému prostřednictvím jiných finančních nástrojů, jako Fond Solidarity EU a Fond soudržnosti.

V druhém bodě prezentovalo Řecko závěry Rady o mezinárodních modulech, které byly hlavní prioritou EL PRES. Zmíněny byly závěry z předsednického semináře, který se konal v Athénách ve dnech 21. a 22. ledna 2014, a byl zaměřen na posílení Evropské kapacity pro odezvu na katastrofy a mezinárodní moduly a který sloužil jako vodítko k tvorbě závěrů Rady EU na téma mezinárodních modulů. Ty byly schváleny v pracovní skupině pro civilní ochranu (Prociv), ve Výboru stálých zástupců (Coreper II) i v Radě JHA (Rada justice a vnitra), čímž vstoupily v platnost. Norsko k tématu doplnilo, že severské státy vytvoří multinárodní modul na zvládání extrémně chladného počasí a Estonsko poděkovalo Polsku, České republice a Rakousku za umožnění bezplatného transportu multinárodního povodňového modulu Baltic Flood do Bosny a Hercegoviny.

Ve třetím bodě zástupci Velké Británie, Švédska a Itálie informovali o svém novém projektu, který se týká připravenosti na dvě nově identifikovaná nebezpečí se značným dopadem - vulkanické erupce a následky vesmírného počasí. U vulkanických erupcí byl popsán nejhorší možný scénář, který ukazuje, jaký dopad bude mít erupce na zemědělství, zásobování a bezpečnost potravin, zdraví nebo leteckou dopravu. Poté byl uveden systém možného plánování, do kterého patří například ověření připravenosti záchranných služeb a připravenosti státu na zvládání následků katastrof. Za klíčové bylo označeno včasné informování a varování obyvatelstva. U vesmírného počasí byl uveden scénář nejhorší možné situace, který poukazuje na mezery ve znalostech této problematiky. Závěrem prezentace zástupce Itálie uvedl, že na Etně dochází k vulkanickým erupcím poměrně často, ale většinou jsou poměrně malého rozsahu. Za posledních 35 let se jedná o více než 400 případů, ale jen v devíti případech měly erupce zásadní následky ovlivňující leteckou přepravu.

Ve čtvrtém bodě Francie informovala o projektu EU zaměřeném na rozvoj krizového řízení v Číně. Jedná se o čtyřletý projekt, ve kterém bude Francie hodnotit rizika a úroveň krizového řízení na vládní úrovni v Číně. Projekt začal v roce 2012 a bude ukončen v roce 2016. Pomoc je poskytována multinárodním týmem expertů, a to jak přímo v Pekingu, tak v Aix-en-Provence. Hlavním záměrem projektu je vyškolit a vytrénovat krizové pracovníky. Prozatím jich bylo vyškoleno 75.

V pátém bodě Norsko informovalo delegáty o jejich měnícím se pohledu na analýzu národních rizik. V současnosti se Norsko přiblížilo s analýzou rizik k modelu Nizozemska a Velké Británie a soustřeďuje se na přístup ke všem rizikům (all-hazard approach) a na nejhorší možný scénář.

V šestém bodě jednání Komise informovala delegáty o aktuálním vývoji v oblasti Rámce pro činnost z Hyogo a jeho vývoje po roce 2015 a o termínech přípravných výborů na tuto problematiku. Bylo zmíněno přijetí závěrů Rady EU na toto téma v průběhu EL PRES a byl předložen výčet dat, kdy bude k tomuto tématu jednáno. První přípravný výbor se bude konat 14. a 15. července 2014 v Ženevě, neformální zasedání ministerské Rady JHA se uskuteční 8. července 2014 v Miláně, Evropské fórum v Madridu bude svoláno ve dnech 6. až 8. října 2014, druhý přípravný výbor bude zasedat 17. a 18. listopadu 2014 v Ženevě a třetí světová konference k redukci rizik se uskuteční v japonském Sendai ve dnech 14. až 18. března 2015. MV-generální ředitelství HZS ČR na této problematice spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí.

V sedmém bodě jednání informovala generální ředitele zástupkyně Evropské komise z generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování o revizi Směrnice o pracovní době, se zvláštním důrazem na možný dopad na denní režim pracovníků záchranných služeb během pracovní doby. Směrnice 2003/88/EC novelizuje směrnici 93/104/EC. Revidovaná směrnice stanovuje požadavky na pracovní dobu, jako minimální dobu odpočinku za den a týden, jak dlouhá může být dovolená a řeší i některé aspekty nočních služeb a práce na směny. Z této směrnice jsou vyloučeny určité činnosti služeb zabývajících se civilní ochranou.

V osmém bodě vedoucí evropského Střediska pro koordinaci odezvy na katastrofy (ERCC) shrnul všechny mimořádné události, na jejichž řešení se v poslední době ERCC podílelo. Hlavními zmíněnými katastrofami byly Tajfun Hayian, povodně v Bosně a Hercegovině a Srbsku, výpadek proudu ve Slovinsku, posílení prevence a připravenosti na Ukrajině, zemětřesení a povodně na Šalamounových ostrovech, sesuvy půdy v Gruzii a vnitřní konflikt v Jižním Súdánu. Následně byla zmíněna podpora cvičení Coordex 2014 ve Finsku, které ERCC spolupořádalo, v závěru byla uvedena další činnost ERCC, konkrétně tvorba mapových podkladů k mimořádným událostem, kterých vzniklo od začátku roku 2014 přibližně 400.

V devátém bodě podala Evropská komise informace o mezinárodní spolupráci v oblasti civilní ochrany. Spolupráci lze rozdělit do tří rovin. První z nich je spolupráce s kandidátskými zeměmi a potenciálně kandidátskými zeměmi EU. Nejvíce aktivit je zaměřeno na Turecko, FYROM (bývalá jugoslávská republika Makedonie), Srbsko a Černou Horu, které by se měly stát členy Mechanismu civilní ochrany Unie v poměrně blízké době. Další rovinou je sousedská politika, hlavně se jedná o projekty PPRD East a PPRD South, které se dotýkají států bývalého Sovětského svazu a států Středomoří. MV-GŘ HZS ČR je zapojeno do projektu PPRD East II. Třetí rovinnou je spolupráce se strategickými partnery. Jedná se hlavně o asijské státy a ruský Emercom, se kterým bude na podzim roku 2014 realizována výměna expertů Ruska a EU.

V posledním desátém bodě jednání vystoupil italský generální ředitel a uvedl, že v rámci jejich předsednictví (probíhá od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014) bude hlavní důraz kladen na hodnocení rizik na národní úrovni. Cílem předsednictví je vytvořit společnou metodiku na hodnocení rizik. Druhou prioritou je zlepšení spolupráce mezi operacemi civilní ochrany a operacemi humanitární pomoci. Hlavními akcemi italského předsednictví by měly být již výše zmíněná neformální Rada JHA na téma Post-Hyogského programu, workshop na téma „Prostředky řízení rizik“ a 33. setkání generálních ředitelů civilní ochrany.

Praktická prověrka záchranných modulů

Ve dnech 2. a 3. června se v Athénách a přilehlém okolí uskutečnilo cvičení EU PROMETHEUS se zaměřením na tvorbu a zásah multinárodních modulů. Účelem cvičení bylo ověření funkčnosti nasazení a tvorby multinárodních modulů. Multinárodní záchranné moduly byly hlavním tématem řeckého předsednictví v Radě EU. Cvičení bylo na téma rozsáhlých lesních požárů, které ohrožovaly továrnu na munici v blízké vesnici. Následkem ničivých požárů došlo k explozi továrny a následně k demolici části vesnice. Důsledkem toho byl v oblasti velký počet zraněných a zavalených lidí včetně několika obětí. Cestou EU Řecko požádalo o záchranářskou pomoc. Z jednotek, které přijely Řecku na pomoc, byly utvořeny společné jednotky ve složení:
→ vyhledávání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách (řecko-kyperský a řecko-italský modul),
→ pozemní hašení lesních požárů (2x řecko-italský a řecko-chorvatský modul),
→ letecké hašení lesních požárů s použitím letadel (řecko-italský a řecko-chorvatský modul).

Poznatky ze cvičení

Pozorovatelé cvičení označili za velkou nevýhodu malou sehranost a nejednoznačně určenou pozici velitele multinárodních modulů. Výjimkou byl modul pro letecké hašení lesních požárů s použitím letadel, který má bohaté zkušenosti ze spolupráce vzhledem k častému leteckému hašení lesních požárů v jižní Evropě. Vytvoření multinárodních modulů předcházela špatně fungující videokonference navázaná mezi setkáním generálních ředitelů civilní ochrany EU a velitelským stanovištěm cvičení, během které proběhlo podepsání Deklarace o spolupráci a vytvoření multinárodních modulů.

Cvičení mělo rovněž znatelné trhliny v samotné organizaci, což vedlo k nedodržování určeného programu a velkým časovým prostojům cvičících a pozorovatelů. Navíc nebyly v průběhu cvičení relevantně zodpovězeny otázky cílené na samotné ustanovení multinárodních záchranných modulů – jejich strukturu, velení atd. Cvičení poukázalo na několik pozitiv i negativ. Jako pozitivum je možné hodnotit velmi profesionální úroveň řeckých záchranných týmů. Hlavním negativem byla velmi slabá vybavenost řeckých týmů civilní ochrany v porovnání s týmy z jiných členských států EU.

plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora
 

Nahodilí návštěvníci Litoměřic, kteří do tohoto nádherného města pod Radobýlem zavítali ve dnech 6. a 7. června letošního roku, byli určitě uchváceni jeho nečekanou proměnou. Město „ovládli“ hasiči. Příčinou neobvyklé kumulace páteřní složky integrovaného záchranného systému však naštěstí nebyla pomoc při likvidaci následků prudkého vzestupu hladiny řeky Labe, který komplikuje život obyvatelům města a jeho okolí v podstatě vždy, když naši republiku postihnou povodně, ale Hasičské slavnosti Litoměřice 2014.

Zmínka o povodních není náhodná. Právě tato živelní pohroma, která v podstatě ve stejném termínu loňského roku postihla také Ústecký kraj, „odplavila“ obrovské úsilí organizátorů o uspořádání v pořadí VI. celorepublikového srazu hasičstva spojeného s výstavou hasičské techniky do letošního roku. Příroda, jakoby se chtěla omluvit za loňské „selhání“, a tak si všichni účastníci slavností vrchovatou měrou užili tropických veder, která dvoudenní akci provázela.

Pořadatelem největšího setkání svého druhu v České republice, ale pravděpodobně i v Evropě (17 000 návštěvníků, 250 profesionálních a dobrovolných sborů, 2500 vystavujících hasičů z ČR, Slovenska, Maďarska a Německa) bylo Sdružení pro obnovu a zachování historických hasičských tradic ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR, Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska a městem Litoměřice. Partnery slavností, nad nimiž převzali záštitu prezident České republiky Miloš Zeman, ministr vnitra Milan Chovanec, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, starosta SH ČMS Karel Richter, generální ředitel HZS ČR brig. gen. Drahoslav Ryba a starosta Města Litoměřice Ladislav Chlupáč, byly Ministerstvo vnitra, Policie ČR a Asociace velitelů HZS podniků.

Pro návštěvníky slavností byl připraven bohatý program, který probíhal na několika místech. Na výstavišti Zahrada Čech se mohli nostalgicky setkat s historií v podobě mnoha set unikátních technických exponátů, především s bohatou škálou stříkaček a hasičských automobilů všech typů a druhů, umístěných jak na volné ploše, tak v jednotlivých pavilonech. Ukázky jejich provozuschopnosti, prezentované demonstrátory v dobových uniformách, daly znovu připomenout řemeslný um nejen jejich výrobců, ale i těch, kteří dílo a odkaz našich předků zachovávají pro současné i budoucí generace. Vystavenou historickou techniku doplňovalo několik expozic dobových hasičských uniforem, přileb, proudnic, nášivek, ale i praporů nebo modelů hasičských automobilů. Konfrontovat historii se současností pak mohli v části výstaviště, ve které HZS ČR a HZS podniků představily nejmodernější zásahovou techniku. Té dominovala především technika, která byla HZS ČR pořízena zejména v posledních dvou letech ze strukturálních fondů Evropské unie. Občasnou příjemnou vodní sprchu při dynamických ukázkách cisternových automobilových stříkaček uvítali, vzhledem k tropickým vedrům, všichni přihlížející. Že se návštěvníci slavností nespokojili jen s nabídkou areálu výstaviště dokazuje skutečnost, že sedm tisíc (!) z nich využilo možnosti, a prohlédlo si areál a prostory v jeho blízkosti stojící stanice HZS Ústeckého kraje.

Vrcholnou část oslav představovala slavnostní přehlídka sborů dobrovolných hasičů, historické a současné požární techniky, která se uskutečnila v sobotu dopoledne na litoměřickém Mírovém náměstí. V jejím úvodu slavnostem a hasičům požehnal kardinál Dominik Duka. Účastníky následně pozdravili místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, ministr vnitra Milan Chovanec, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, generální ředitel HZS ČR brig. gen. Drahoslav Ryba, starosta SH ČMS Karel Richter, starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč a další hosté. Jak Andrej Babiš, tak Milan Chovanec ve svých vystoupeních ocenili, že hasiči svou práci vykonávají ne pro zisk a slávu, ale proto, aby pomohli spoluobčanům, kteří potřebují pomoc. Oba zároveň zdůraznili, že stát má povinnost vytvářet hasičům všestranné podmínky pro jejich práci.

Po dekorování hasičských praporů a ukázce zásahu s ruční koněspřežnou stříkačkou, kterou se prezentovali dobrovolní hasiči z obce Vrčeň z okresu Plzeň-jih, následovalo defilé techniky a zúčastněných hasičských sborů.

Závěr slavností se tradičně odehrál na Lodním náměstí na břehu Labe, kde příslušníci Záchranného útvaru HZS ČR a dalších složek IZS předvedli ukázky použití speciální techniky určené například k záchraně osob z vodní hladiny, přepravě osob po vodě nebo k hašení požárů. V nové choreografii dvoudenní setkání zakončila efektní hasičská hudební fontána v podání sborů dobrovolných hasičů okresu Česká Lípa.

Prezentace HZS ČR

Vedle účasti na přehlídce, prezentace techniky a činnosti příslušníků HZS ČR na výstavišti a na Lodním náměstí byl k propagaci činnosti sboru využit pavilon K. Zajímavé soutěže pro děti, i dospělé o atraktivní ceny, rozsáhlá výstava historické hasičské techniky pro tyto účely přemístěné z Expozice požární ochrany HZS ČR ve Zbirohu, a také projekce aktuálního fotografického zpravodajství z průběhu oslav, to vše způsobilo, že pavilon byl permanentně zaplněn návštěvníky výstaviště.

Doprovodný program

K tradicím slavností patří neodmyslitelně řada doprovodných akcí. Ani na šestém ročníku nemohl chybět křest nových publikací. První z nich „Povodně na Litoměřicku 2013“, prostřednictvím fotografií Karla Pecha a jeho syna Pavla mapuje následky loňských povodní v regionu a realisticky zachycuje obětavou práci záchranných složek v jejich průběhu a při likvidaci jejich následků. Především milovníkům hasičské historie je pak určena kniha „Hasičské prapory“, ve které kolektiv autorů vedený prof. Ing. Václavem Liškou, Ph.D., přibližuje historii a současnost těchto významných symbolů hasičských sborů.

Vyhlášeny byly rovněž výsledky literární a výtvarné soutěže „Požární ochrana očima dětí“ a výsledky 4. ročníku „Soutěže o nejlepší internetové stránky SDH“, jehož vítězem se stal SDH Nové Město na Moravě.

K nejemotivnějším zážitkům pak patřila Floriánská mše v katedrále sv. Štěpána, celebrovaná litoměřickým biskupem Mons. Janem Baxantem.

Nelze opomenout

Na organizaci a zdárném průběhu nejen letošního ročníku Hasičských slavností mají bezesporu největší zásluhu jejich hlavní iniciátoři předseda Sdružení pro obnovu a zachování historických hasičských tradic Jindřich Hejduk a místopředsedkyně sdružení Alena Borlová. Výrazný a zásadní je podíl HZS ČR. Velké poděkování patří všem, kteří reprezentovali sbor přímo v průběhu slavností – předváděli požární techniku a ukázky zásahové činnosti, věnovali se návštěvníkům pavilonu K, působili v roli praporečníků. Stejné poděkování a uznání je třeba vyjádřit těm, kteří se zasloužili o logistické zabezpečení (např. výstavba základny pro ubytování šesti set osob, stavba tribun, zajištění zázemí v pavilonu K) nebo zajišťovali pořadatelskou službu. Obrovský kus práce odvedli zejména příslušníci a občanští zaměstnanci organizačního oddělení a odboru IZS a výkonu služby MV-generálního ředitelství HZS ČR, Záchranného útvaru HZS ČR, Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR a v neposlední řadě HZS Ústeckého kraje, zejména z územního odboru a stanice Litoměřice.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto Milan VÁVRŮ
 

• VĚDA-VÝZKUM-ZKUŠEBNICTVÍ
Pravidelná kontrola kvality hasiv uložených ve skladech HZS ČR
por. Ing. Jan Podhradský

• PREVENCE
Multifunkční centrum v plynojemu
kpt. Ing. Radim Bezděk

• SPORT
Zdařilý úspěch umocnily vynikající výkony
plk. Dr. Jaroslav Vykoukal