Sbor dobrovolných hasičů v Běšinech byl založen v roce 1894. Prvními funkcionáři sboru byli zvoleni: Bohumil Kron (nájemce dvorů) - starosta, Josef Pojar (rolník z Běšin) - zástupce starosty, Vojtěch Babka (hostinský v Běšinech) - velitel, Josef Toman (rolník v Běšinech) - zástupce velitele, Václav Nový (rolník v Běšinech) - vrchní hasič, Josef Maňas (rolník v Běšinech) - četař.

Správní výbor tvořili tito členové: Emanuel Červený (farář z Běšin), Jan Král (rolník z Hořákova), Václav Pojar (rolník z Běšin), Václav Kubernát (hostinský z Kozí). Za revizory byli zvoleni: František Karas (učitel v Běšinech), Josef Hošek (rolník z Úloha), Jan Gabriel (rolník z Rajska). Za jednatele sboru byl zvolen Emanuel Červený, pokladníkem Václav Pojar (rolník), za dohlížitele na hasičské náčiní byl zvolen Václav Kubernát (hostinský z Kozí). Všichni zvolení volbu přijali.

Na první valné hromadě byl schválen nákup čtyřkolové stříkačky od firmy Šmejkal ze Smíchova. Roku 1896 bylo zřízeno obecním úřadem cvičiště a postavena kůlna na hasičské nářadí. V roce 1908 byla zakoupena dvoukolová stříkačka s potřebným příslušenstvím. Po 2. světové válce došlo k modernizaci techniky. Byly zakoupeny různé typy stříkaček.

Hned po založení sbor začal bedlivě cvičit, aby zvládl všechny úkoly kolektivního hašení, aby byl schopen bojovat se zhoubným živlem a chránit majetek svých spoluobčanů.  Na začátku 20. století byl povolán k řadě požárů v obci a jejím okolí. Po dobu 1. světové války byla činnost částečně omezena a začalo se soustavně pracovat až po roce 1918. Svoji odbornost musel sbor dokazovat již v lednu 1921 při požáru stavení Emana Krejčíře z Javoří.

S postupnou okupací naší republiky byla činnost hasičského sboru opět potlačena. Osvětová a kulturní práce byla úplně zastavena. Teprve až po osvobození, kdy se probouzí život v zemi, začíná se obnovovat aktivita hasičských sborů.

V červenci 1945 byla svolána mimořádná valná hromada dobrovolných hasičů v Běšinech, která vytyčila nové úkoly směřující k dalšímu rozvoji hasičského spolku v obci.

Nezbytnou součástí hasičského zařízení je zbrojnice. Tato původně „hasičská kolna" stála na návsi. V roce 1927 byla zbořena pro svůj špatný a nevyhovující stav. Nové zbrojnice, která byla finančně hrazena částkou 13.000,-- Kč obecním úřadem, se dostalo sboru v roce 1928. Tato stavba byla v té době nejmodernější v celém okolí, neboť vedle vlastního zařízení pro skladování hasičského nářadí měla i sborovnu pro schůzovní i kulturní činnost.

V poválečném období musela být postupně dvakrát přestavěna, aby vyhovovala modernější technice, kterou sbor získával. V této upravené podobě je dosud. I přes veškeré úpravy a desítky brigádnických hodin není tato stavba vyhovující, neboť postrádá některá nutná vybavení pro práci hasičského sboru.

V obci již v minulosti bylo jednáno o zřízení nové zbrojnice. Tato otázka zůstává však i nadále v jednání. Snad se sbor dočká v příštích letech a dávný sen bude splněn.

Za totalitního režimu byli hasiči přejmenováni na požárníky. Kromě úkolů v požární ochraně podílí se na kulturním a společenském životě v obci. Mimo jiné každoročně pořádají ples a pouťovou zábavu.

SDH Běšiny