18. 8. 2014 (Nicole Zaoralová) - Dne 14. srpna 2014 jsme si připomněli jeden z největších požárů pražské historie, požár Veletržního paláce. K tomu došlo ve stejný den v roce 1974.
Požár byl nahlášen ve 21.33 hodin spojovací ústředně Požárního útvaru Praha. Přestože se první jednotka hasičů na místo dostavila už po pár minutách a další plynule následovaly (celkem jich zasahovalo 25), nepodařilo se zničující požár zastavit a z paláce zbyl víceméně jen železobetonový skelet. Vyhořela tak jedna z nejvýraznějších raně funkcionalistických staveb ve střední Evropě sloužící v té době jako administrativní sídlo několika podniků zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.
Ze záznamů hasičů i z vyšetřovacích zpráv policie lze rekonstruovat postup požáru uvnitř budovy a jeho hašení téměř minutu po minutě. Jako obrovský úspěch je možné vnímat to, že se zasahujícím jednotkám přes vlastní destrukci Veletržního paláce podařilo zabránit rozšíření ohně na další budovy v Holešovicích, a zabránit tak daleko větším škodám. Při požáru byli bez zranění evakuováni všichni, kteří se v danou chvíli v budově nacházeli, včetně 600 diváků kina v suterénu objektu. Požár se obešel bez ztrát na životech i na zdraví.
K výročí tohoto velkého požáru připravila Národní galerie v Praze unikátní instalaci pod názvem Skleněné peklo, která představuje tematické rozšíření aktuální výstavy Příběh Veletržního paláce. Výstava přináší fotografie a archiválie, které poskytl ze svých vyšetřovatelských složek a spisů Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy. Podařilo se dohledat i snímky přímých účastníků požáru včetně expresivní série více než třiceti barevných fotografií, které přesvědčivě ukazují šíření požáru budovou a které při vyšetřování využívali hasiči, Veřejná i Státní bezpečnost.
Instalaci rámují zprávy z dobových médií (tištěných i zvukových), které, možná překvapivě, věnovaly požáru minimální pozornost, a to přesto (nebo právě proto), že budovu využívaly podniky zahraničního obchodu, klíčové pro socialistické hospodářství. Výstava je tak zároveň reflexí mediální kultury za posledních 40 let.
Požár Veletržního paláce z historické dokumentace hasičů
Veletržní palác v pražských Holešovicích byl v 50. letech 20. století nekoncepčně přestavěn a využíván jako kanceláře zahraničního obchodu. I přes pravidelná upozorňování orgánů požární prevence na zdejší nedodržování požárních předpisů, zůstaly tyto výtky nevyslyšeny.
Ve středu 14. srpna 1974 při pravidelné pochůzce zjistila strážná objektu zápach kouře a ve 21,33 hod. telefonicky oznámila požár, ke kterému do pár minut dojela jednotka požární ochrany z Holešovic. Když hasiči vystoupali do 4. patra budovy, byla plocha požáru již nejméně 400 m² a plameny se nekontrolovaně šířily dál. Následně dorazila další posila hasičů z centrální stanice, která dostala za úkol mimo jiné evakuaci kina se šesti sty diváky.
Ve 22 hodin bylo zřejmé, že situace je vážná, protože se požár díky špatné stavební disposici chodeb šířil nekontrolovaně po objektu. Kritická byla i situace pro šest lidí na střeše, které se podařilo zachránit až po další půl hodině. K požáru byl přivolán velitel Požárního útvaru hl. m. Prahy a bylo rozhodnuto o nasazení veškerých sil a prostředků, které jsou k dispozici (kromě profesionálů se dostavovaly také jednotky dobrovolných hasičů a vojenské posádky s hasičskou technikou).
Rozvoj požáru v časech 22.15 – 23.15 hodin splňoval kritéria požární bouře. Hlavním úkolem hasičů bylo zamezení šíření požáru do suterénu objektu a jižní části, kde byl sklad zbraní Lidových milicí a olejových nádrží. Bylo též rozhodnuto o nasazení vodního děla s využitím vody z Vltavy. Ve dvě hodiny ráno bylo na poradě štábu konstatováno, že intenzita hoření se snižuje, nadále však bylo nutné pokračovat v likvidaci požáru se stejným nasazením.
Střídání hasičů, ač byli velmi unaveni, nebylo povoleno a první výpomoc dorazila z Kladna až v 01.20 hodin. Další jednotky přijely v ranních hodinách z Berouna, Boleslavi a Kolína. Ve čtyři hodiny ráno mohli hasiči proniknout do budovy a likvidovat jednotlivá ohniska požáru. Uhašení požáru bylo ohlášeno po více než pěti dnech dne 20. 8. 1974 v 7.00 hodin.
K odpovědnosti za zničující požár nebyly nikdy dohnány odpovědné osoby, ale byli potrestáni pracovníci požární ochrany včetně náčelníka hlavní správy a velitele pražských hasičů. Jedinou lidskou obětí tohoto požáru byl velitel první zasahující jednotky, který neunesl své domnělé profesní selhání. Po dlouhá léta nebyly zveřejněny žádné informace objasňující požár a ani jeho důsledky.
V závěrečné zprávě o zásahu bylo stanoveno 17 negativních jevů, které měly vliv na šíření požáru, patřil mezi ně: nízký počet hasičů v jednotkách, nízká kapacita vodovodní sítě, absence požární signalizace, hasicího zařízení a požární dokumentace k objektu, nízká pohotovost dodavatelů plynu a elektřiny, nedostatečné nástupní plochy pro hasiče a především nevhodné stavební úpravy v objektu.
Primárním důvodem bylo samovznícení fermeže, resp. chumáčů bavlny potřísněných fermeží v místnosti pro lakýrníky. Kdyby byl odpad uložen do plechové nádoby, jak ukládá technická norma, nemuselo dojít k požáru s historicky nejvyšší škodou ve výši 224 milionů Kč.
Dokument o požáru Veletržního paláce zpracoval pplk. Václav Hladík, bývalý ředitel odboru zjišťování příčin požárů Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, dle historického materiálu kpt. Ing. Karla Mulenka. Fotografie: zdroj Národní galerie v Praze.
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství HZS ČR
Tel.: 950 819 944
Mobil: 602 215 142