Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 1/2015

V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou věnovaný hodnocení činnosti sboru v uplynulém roce. V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár výrobní haly na letišti ve Skutči. Seznamujeme s průběhem modelové zkoušky osobního automobilu Škoda Fabia, s požárními předpisy v oblasti zateplování budov a se specifiky použití práškových hasicích přístrojů. V bloku IZS přinášíme čtvrtý díl seriálu o záchranářské kynologii a také přibližujeme průběh unikátní likvidace následků mohutných sesuvů půdy v Jihomoravském kraji. Možnosti odborné přípravy a využití jednotek SDH obcí pro ochranu obyvatelstva, závěry mezinárodního semináře proti hrozbám terorismu a radikalizace jsou hlavními tématy části zaměřené na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V závěrečné části časopisu otiskujeme první díl seriálu věnovaného historii a současnosti přenosných hasicích přístrojů.  

Za nejdůležitější priority pro rok 2014 označil generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba v lednu loňského roku navýšení rozpočtu a stabilitu sboru. Jak se tyto priority podařilo naplnit a co čeká sbor v dalším období, jsme se zeptali v následujícím rozhovoru.

Za nejdůležitější jste na prahu loňského roku označil navýšení rozpočtu a dosažení stability HZS ČR. Jak bylo Vaše přání a očekávání naplněno?

Musím přiznat, že jsem vždy opatrný, co se týká hodnocení zejména finanční situace sboru, ale zde musím říci, že mé přání a očekávání bylo v loňském roce naplněno, a možná i překročeno. Když jsem nastupoval na pozici generálního ředitele, byla situace velmi vážná, až kritická. O navýšení rozpočtu nemohla být ani řeč, hledaly se cesty, jak ještě více ušetřit. Tlaky na ekonomické škrty nás nutily snižovat početní stavy, odbouraly jsme jednu úroveň řízení, do investic jsme nemohli dát ani korunu. Zvažovaly se i varianty, že budeme muset zrušit například chemické laboratoře nebo Záchranný útvar HZS ČR. Přes tuto složitou situaci se nám ve většině případů podařilo těmto tlakům nepodlehnout. Svou nepostradatelnost dokázaly laboratoře vzápětí, například při tzv. metanolové kauze. Ke své práci je používáme nejen my, ale často pracují také na vyžádání Policie ČR. Záchranný útvar HZS ČR je v terénu prakticky denně. Z poslední doby jmenujme například pomoc při likvidaci následků mohutných sesuvů půdy, které postihly Břeclavsko, nebo zásah při řešení výbuchů muničních skladů ve Vrběticích.

Tím chci nastínit, že mé snahy v předcházejících letech byly zaměřeny hlavně na udržení akceschopnosti sboru. V loňském roce se naštěstí podařilo zajistit takový rozpočet, který nás nenutil k opatřením, která by měla reálný negativní dopad na kvalitní službu občanům. Naopak, podařilo se stabilizovat rozpočet výdajů ze státního rozpočtu a dokonce můžeme hovořit o mírném nárůstu, především do oblasti mezd.

Zmínil jste, že se nárůst rozpočtu projevil zejména v nárůstu mzdových prostředků a tedy i mezd. Můžete uvést konkrétní údaje?

Mzdy vzrostly v loňském roce hned několikrát. Od 1. března se všem příslušníkům sboru zvýšil zvláštní příplatek o 600 korun. Od 1. července byli všichni výjezdoví hasiči zařazeni do I. skupiny rizika. O to se hasiči snažili již řadu let. Nejde jen o nárůst platů, ale jde zejména o zvýšení prestiže výjezdových hasičů, kteří vnímali předchozí zařazení jako jistou křivdu.

A od 1. listopadu si hasiči přilepšili do třetice. Konkrétně došlo ke zvýšení tarifů. Vláda vydala novou tarifní tabulku zvýšenou o 3,5 %. Od 1. ledna 2015 jsou tarify opět navýšeny o dalších 1,5 %. Průměrný plat pro rok 2015 dosáhne v podstatě úrovně roku 2010, tedy před jejich výrazným snížením.

V uplynulých letech se HZS ČR potýkal s nedostatkem prostředků na provozní výdaje. Jak se tuto situaci podařilo řešit? Je současná výše provozních prostředků dostačující pro zajištění běžné činnosti sboru?

Ostatní běžné výdaje (provozní prostředky) byly pro rok 2011 kráceny z přibližně 1,5 miliardy korun na přibližně jednu miliardu. I zde došlo k mírnému nárůstu oproti roku 2010. V současné době se tato část rozpočtu pohybuje na částce zhruba 1,1 miliardy korun. Přesto díky provedeným úsporným opatřením, a zejména větším tlakem na vícezdrojové financování HZS ČR (např. i zapojením finančních prostředků za zásahy u dopravních nehod), jsou provozní prostředky dostatečné pro běžný chod organizace.

K největšímu krácení prostředků došlo v oblasti investic. Podařilo se tento výpadek alespoň částečně kompenzovat?

Jen pro vaši představu. V roce 2010 jsme ze státního rozpočtu čerpali na investice 884 milionů korun. V roce 2013 to bylo 274 milionů. Jde o propad, který se musí nutně projevit. Zmírnit jeho dopad se snažíme například čerpáním dotací z Evropské unie a nově i prostřednictvím Fondu zábrany škod. V programovém období 2007 až 2013 se podařilo úspěšně realizovat celkem tři projekty. Projekt „Národní základna humanitární pomoci Zbiroh“ za 62 milionů korun (zde byla například shromážděna a následně vyslána pomoc pro země postižené ebolou), a dále dva projekty zaměřené na nákup techniky s pracovními názvy „Živelní pohroma“ v hodnotě 300 milionů korun, a „Zvýšení kvality“ v hodnotě 612 milionů korun. V rámci těchto projektů nakoupil HZS ČR jak běžnou techniku, kterou bylo třeba obnovit, jako například cisternové automobilové stříkačky a automobilové žebříky, tak i techniku speciální, například automobily pro potápěčskou skupinu se systémem pro zásah v kontaminovaných vodách nebo univerzální čelní nakladače. Hlavním cílem projektů operace „Živelní pohroma“ bylo zvýšení mobility a akceschopnosti Hasičského záchranného sboru České republiky, v případě mimořádných událostí, konkrétně živelních pohrom, zejména povodní a bleskových povodní. Technika svou účelnost prokázala doslova pár dní poté, co sjela z výrobního pásu a zapojila se do likvidace následků povodní v červnu 2013.

V letošním roce dokončíme další projekty, s jejichž realizací jsme započali v roce 2014. Za všechny mohu jmenovat např. „Efektivní zásah“ v hodnotě 255 milionů korun, z něhož realizujeme zejména menší investice nebo „Velký projekt“ v hodnotě 1,425 miliard, který je zaměřen na zvládání následků povodní.
Letos se těšíme, že budeme moci využít i prostředky z Fondu zábrany škod. V loňském roce došlo k naplňování fondu a v současné době odhadujeme, že v roce 2015 bude možné z fondu čerpat přibližně 550 milionů korun. Přitom je třeba říct, že tyto prostředky nejsou určeny jen pro hasiče. Přesto z nich profesionální i dobrovolní hasiči dohromady obdrží asi 330 milionů. Část těchto peněz ve výši asi 70 milionů korun připadne obcím na jejich jednotky sborů dobrovolných hasičů. Další peníze obdrží Policie ČR, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a další subjekty na základě předložených a schválených žádostí o tyto prostředky fondu.

Velkým problémem, který nás trápí, je rovněž velký nedostatek finančních prostředků na stavby.

Vzhledem ke zkušenostem, ale také s ohledem na limitované možnosti, jsou nebo budou realizovány a připravovány další projekty?

Určitě ano, v dalším programovém období 2014 až 2020 se chceme zaměřit na investice do stanic HZS ČR a požárních zbrojnic obcí, investice do techniky HZS ČR a obcí a na modernizaci stávajících vzdělávacích a výcvikových středisek. Bohužel Evropská komise nepřistoupila na plošné řešení, ale o finanční prostředky bude možné žádat pouze ve schválených rizikových oblastech České republiky. Do těchto oblastí bylo zařazeno 108 obcí s rozšířenou působností.

Při hodnocení uplynulého roku nemůžeme opomenout zásahovou činnost. Byla v něčem specifická?

V loňském roce se České republice sice vyhnuly katastrofické povodně, jaké byly například v roce 2013, nicméně o zásahy většího rozsahu nebyla nouze. Hasiči museli zasahovat i u událostí, se kterými do té doby neměli tolik zkušeností. Jmenujme například mohutné sesuvy půdy, které postihly Břeclavsko. Obec Bulhary jsem navštívil osobně a byl jsem velmi překvapen, jak velice náročnou a nebezpečnou práci zde hasiči odvedli. Museli vynaložit nejen obrovské fyzické úsilí, ale také museli předvést dokonalé řidičské umění při manipulaci s těžkou technikou na úzké a nezpevněné cestě. Když uvážím, že řeka, ve které se pohybovali, byla místy až šest metrů hluboká, musím ocenit jejich zručnost, fyzickou připravenost a odvahu.

Stále aktuální je zásah v muničních skladech ve Vrběticích, kde hasiči plní své úkoly hlavně v součinnosti s Policií ČR a Armádou ČR. I tam je nasazena speciální technika Záchranného útvaru HZS ČR. Hasiči se rovněž podíleli na evakuaci obyvatel z ohrožených obcí.

Vstupujeme do roku, v němž si připomeneme 15. výročí vzniku HZS ČR v nové organizační struktuře. Vy osobně jste stál u jeho zrodu, a tudíž můžete hodnotit, jaký je v současnosti sbor z hlediska své připravenosti ve srovnání s obdobím před patnácti lety.

Srovnávat sbor nyní a před patnácti lety je prakticky nemožné. V roce 2001, kdy vzniklo nové uspořádání HZS ČR, bylo potřeba dát legislativě, která nově vzniklý sbor vytvořila, konkrétní podobu. Já jsem v tu dobu vnímal všechny změny z krajské úrovně. Skončil jsem na pozici ředitele Hasičského záchranného sboru okresu Žďár nad Sázavou a okresního požárního rady, abych se stal ředitelem nově vzniklého Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina. I pro nás, kteří jsme působili na krajské úrovni, to byla turbulentní doba. V průběhu let bylo potřeba zcela nově nastavit systém fungování naší organizace včetně jiného systému hospodaření. Nově do něj začlenit civilní ochranu, Záchranný útvar HZS ČR a plnit celou řadu dalších nových úkolů.
Když se teď ale dívám zpátky, vidím, že všechna ta letitá dřina nese ovoce. Je pravda, že se máme stále co učit, stále máme co zdokonalovat. Příroda, ale i lidé a moderní technologie, nás dnes a denně staví proti novým typům mimořádných událostí. Musíme se na ně připravovat nejen vybavením, obměnou techniky a nakupováním speciální techniky, ale i odborně. Nicméně poskytování služeb občanům se od roku 2000 nejen zrychlilo, ale především se zvýšila kvalita poskytovaných služeb. Hasiči dnes a denně prokazují, že jsou především univerzální záchranáři, kteří si musejí umět poradit v nejnáročnějších, ale i nejkurióznějších situacích. A lidé si zvykli volat na tísňovou linku 112 prakticky pokaždé, když jsou v nouzi, ať už se jim po bytě prohání jedovatý had nebo jim cestu k domovu zatarasí strom.

Jaké priority si vedení HZS ČR stanovilo pro letošní rok? Co očekáváte Vy osobně a co byste chtěl popřát širokému kolektivu svých spolupracovníků?

Základní prioritou pro mne stále zůstávají peníze. Zajistit sboru přijatelný rozpočet je bohužel každoroční boj. To souvisí i s čerpáním z evropských fondů a samozřejmě i s dalšími příjmy včetně čerpání Fondu zábrany škod.

Stojí před námi prosazení nového zákona o HZS ČR. Tento zákon nově zavádí práci s informacemi, evidencemi a registry. Rovněž nově upravuje některá práva, povinnosti a oprávnění pro příslušníky a zaměstnance sboru. Řeší také možnost nošení uniforem u bývalých příslušníků HZS ČR podle stanovených podmínek.

Velkou výzvou je i reforma našeho školství. Jejím cílem je zvýšení úrovně a efektivity našeho školského systému. Zkvalitňovat vzdělávání chceme jak uvnitř sboru, tak i u jednotek SDH obcí. Rádi bychom zdokonalili vzdělávání i v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Rovněž bude třeba se zamyslet i nad jistou formou specializace našich zařízení i s ohledem na plánované vybavování nákladnými výcvikovými trenažéry z prostředků EU.

Dalším problémem, který bych chtěl řešit, je, že v republice máme přes 5000 jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, které se potýkají s velkým nedostatkem peněz, zejména na techniku. Byl bych rád, kdybychom alespoň pro část z nich dokázali najít nějaké řešení a mohli jim dát určitou naději.
Vím, že se v tomto místě každoročně opakuji, ale čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že největší hodnotou v životě je zdraví a život sám. Jak říká jedno moudré rčení „Zdraví mají spousty přání, nemocní jen jedno“. Proto přeji všem na prvním místě zdraví, aby mohli dělat vše, co si přejí. Pak samozřejmě štěstí, protože by mi mohl někdo oponovat, že zdraví byli na Titaniku všichni. Ať máte radost z práce, kterou děláte a dostatek lásky ve svých srdcích, abyste ji mohli rozdávat.

V neposlední řadě přeji všem zázemí a pochopení rodiny, protože být hasičem znamená být v práci tělem i duší prakticky neustále. Pokud bychom neměli podporu a pochopení rodiny, těžko bychom ji mohli dělat na těch 150 %, jak tomu je ve většině případů.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto archiv redakce

Print  E-mail  X Corp.   Facebook