Generální ředitel odpovídá

Dotaz č. 1:
Dobrý den, jakým způsobem je řešena kandidatura krajského ředitele HZS MSK, který figuruje na kandidátní listině TOP 09 i ODS a který se na billboardech fotí v uniformě. Co na to služební zákon, konkrétně § 47 (1) „Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno“?

Odpověď na dotaz č. 1:
Omezení práva být členem politické strany nebo politického hnutí a vykonávat činnost v jejich prospěch je dáno zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Toto ustanovení v podstatě zaručuje nestrannost a politickou neangažovanost příslušníků bezpečnostních sborů při výkonu služby a zajišťuje politickou neutralitu bezpečnostních sborů. Příslušník bezpečnostního sboru musí vykonávat svou službu bez ohledu na jakékoliv politické preference či sympatie.
Z toho vyplývá, že pokud v případě voleb do Senátu Parlamentu České republiky příslušník HZS ČR kandidoval jako nezávislý kandidát, což byl i případ současného senátora Nytry, nedojde k porušení výše uvedeného ustanovení. Toto je umocněno i skutečností, že nezávislý kandidát má odlišný postup při samotné kandidatuře. Musí získat podporu občanů formou podpisů a samostatně podat přihlášku k registraci v rámci voleb do Senátu. Vystupuje tedy autonomně a naprosto nezávisle.

Dotaz č. 2:
Vážený pane generální řediteli, chtěl bych se Vás zeptat, jak je to s tetováním u HZS ČR. V našem územním odboru mně bylo při nástupu řečeno, že tetování možné je, ale nesmí být viditelné při běžném nošení PS I a II. Je tetování důvodem k nepřijetí k HZS ČR resp. k propuštění od HZS ČR? Při mých cestách po kurzech a při mých návštěvách některých stanic v jiných krajích jsem se setkal s kolegy, kteří mají tetování i na skutečně velkých částech těla včetně předloktí, zápěstí atd. Tedy mají tetování viditelné i při nošení uniformy a nemají žádný problém. Jelikož jsem obdivovatelem tetování a chci si v brzké době nějaké pořídit, chtěl bych se Vás zeptat na Vaše oficiální vyjádření, abych předešel případným problémům s nadřízenými. Děkuji.

Odpověď na dotaz č. 2:
Problematiku tetování neřeší žádný právní předpis. V rámci HZS ČR tuto problematiku si řeší jednotlivé HZS krajů samostatně svými vnitřními předpisy. Například pro MV-GŘ HZS ČR platí Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 33/2007, kterým se stanoví zásady vhodného oblékání příslušníků a zaměstnanců MV-GŘ HZS ČR. Zde se píše, že zaměstnanec nesmí mít při výkonu práce viditelné tetování, které by svým umístěním, velikostí nebo podobou mohlo snižovat jeho vážnost nebo důstojnost nebo ohrozit dobrou pověst HZS ČR. Je tedy potřeba seznámit se s konkrétním vnitřním předpisem kraje, kde pracujete a ověřit si, zda se tetování umožňuje, za jakých podmínek, zda jsou možné výjimky a který služební funkcionář o nich rozhoduje.

Dotaz č. 3:
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na fyzické testy u HZS ČR. Myslíte, že je spravedlivé, aby se mladým příslušníkům limity po pěti letech ulehčovaly a naopak příslušníkům po 51. roku života zůstávaly stejné? Není to návod jak se jich zbavit?

Odpověď na dotaz č. 3:
Především to není otázka spravedlnosti či nespravedlnosti. Testy nejsou tresty. Ze zákona musí být příslušník HZS ČR kromě jiného i fyzicky způsobilý. Proto jsou každoročně organizovány testy tělesné zdatnosti. Limity v testech jsou odlišeny podle pohlaví, zastávané funkce i podle věku. Limity udávají minimální výkony, které jsou stanoveny jako hranice fyzické způsobilosti. V žádné disciplíně nejde o výkony srovnatelné s výkonnostním sportem. Naopak dosažené výsledky mohou být signálem, že něco není v pořádku po výkonnostní nebo i zdravotní stránce.
Odstupňováním jednotlivých věkových kategorií logicky dochází ke zlehčení minimálních limitů. Je to kvůli přirozenému úbytku výkonnosti v důsledku stárnutí organismu. Vzhledem k požadavku na určitý reálný stupeň fyzické výkonnosti příslušníků musí mít toto zlehčování limitů někde konec. Po padesátém roku života se obecně snižování výkonnosti zmírňuje, a tak byly limity 6. věkové kategorie, které jsou už skutečně hodně nízké, stanoveny jako nejzazší možné. Není to tedy návod, jak se zbavit starších příslušníků. Všeobecně by limity měly být motivací pro to, aby příslušníci více dbali na svou tělesnou výkonnost, protože je to součást jejich odborné způsobilosti ke službě.

Dotaz č. 4:
Vážený pane generální řediteli. Vize HZS ČR, co se týče nákupu techniky, byla taková, že HZS ČR bude nakupovat novou techniku a starou bude předávat sborům dobrovolných hasičů. S tímto projektem se začalo v roce 2011, kdy bylo slavnostně předáno 40 ks nové techniky. Ta měla být po 5 letech obnovena za novou. Jaká je situace nyní po 9 letech? Tato vozidla jsou na stanicích ve výjezdu, přičemž některé velké CAS jsou staré i 30 let.  Sbory dobrovolných hasičů (které ze 70 % mají 10 výjezdů za rok, a to ještě na technické zásahy) si kupují nové CAS a RZA. Není týden, aby některá jednotka SDH na portále pozary.cz neprezentovala svou novou techniku. Je jasné, že sbory dobrovolných hasičů jsou nedílnou součástí systému. Ale potom mi řekněte, komu chcete předávat starou techniku, když sbory dobrovolných hasičů budou mít svou techniku novější než HZS ČR?

Odpověď na dotaz č. 4:
Zvláštní rozpočtový program Ministerstva vnitra „Periodická obnova základní požární techniky jednotek zařazených do plošného pokrytí", byl zahájen v roce 2007 a jeho prostřednictvím měl HZS ČR v letech 2007 až 2011 získat přibližně dvě stě nových cisternových automobilových stříkaček (dále jen CAS), které nahradí starší požární techniku. Po úspěšné realizaci v letech 2007 - 2009, byl program ukončen vzhledem k úsporám v rozpočtu zapříčiněných finanční krizí. Během tohoto období se pořídilo cca 140 kusů CAS. Program byl tedy naplněn přibližně ze 70 %. Důležité je také uvést, že v následujících letech již nebyl obnoven. Program byl nahrazen realizací akcí v rámci Integrovaných operačních programů, tedy čerpáním prostředků z programů Evropské unie, a v posledních letech z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.
Mohu Vás ujistit, že veškeré nepotřebné CAS jsou od HZS ČR bezúplatně převáděny jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí. Tato záležitost je zcela v kompetenci jednotlivých HZS krajů. Není to ve většině případů technika ve stáří pěti let, jak předpokládal zmiňovaný rozpočtový program, ale je to technika využitelná u jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí za vynaložení přiměřených nákladů na opravy a provoz.
V současné době je preferován takový přístup k řešení obměny požární techniky u jednotek požární ochrany, který spočívá v promyšleném a efektivním nákupu nové požární techniky do vybavení jednotek HZS ČR a podpora obcí v nákupu požární techniky prostřednictvím účelových investičních dotací. Podporu obcí dotacemi vidíme jednoznačně jako efektivnější než původní program převodů, vzhledem k nutné spoluúčasti obcí. Což v praxi znamená, že za stejný objem vynaložených prostředků z rozpočtu Ministerstva vnitra jsou místo jedné CAS pořízeny dvě CAS.
Obecně s vámi ale nemohu souhlasit, že by technika dobrovolných hasičů byla celoplošně lepší, než máme my profesionálové. Může se jednat o jednotlivé případy. Pokud se podíváme na celkovou situaci, mají dobrovolní hasiči s obměnou techniky minimálně stejný problém, jako máme my. I proto se jim snažíme pomoci všemi dostupnými cestami, ať už se jedná o převod techniky od nás, dotacemi z fondu zábrany škod, investičními dotacemi ze státního rozpočtu nebo operačními programy Evropské unie.

Dotaz č. 5:
Dále nemohu pochopit rušení vozů RZA u některých krajů HZS a nahrazování je malými CAS. Při dnešním provozu, kdy jsou u každé dopravní nehody ucpané silnice, jsou dojezdové časy delší kvůli proplétání se velké CAS místo průjezdu malého RZA. Dalším argumentem je dojezd v zimním počasí, kdy s velkou CAS je manévrovatelnost na kluzké vozovce horší než s RZA. Navíc je tu větší riziko dopravní nehody.

Odpověď na dotaz č. 5:
Co se týká nahrazení rychlých zásahových automobilů (dále jen RZA) CAS, nejsou tyto kroky vyvolány direktivou, ale postupným vývojem v této problematice. Já si ze své praxe pamatuji, že před dvaceti lety jsme k tomuto kroku přistoupili v okrese Žďár nad Sázavou. Takové rozhodnutí souvisí s několika faktory. Rychlé zásahové automobily byly zařazovány do vybavení jednotek požární ochrany v době, kdy byl významný rozdíl v ovládání, akceleraci, brždění a v dalších jízdních vlastnostech mezi osobními a nákladními automobily. Zavedením RZA se tak řešil problém rychlého a zároveň bezpečného dojezdu k mimořádným událostem. V dnešní době se uvedené rozdíly zásadně zmenšily. Moderní nákladní automobily jsou schopné rychlé a zároveň i bezpečné jízdy. Rozdíl v šířce RZA a CAS není až tak podstatný. Pokud řidiči neuvolní jízdní pruh, neprojede ani osobní vozidlo nebo dodávka. V případě náhrady jde o rozhodnutí HZS kraje v závislosti na specifikách hasebních obvodů jednotlivých stanic. Na malých stanicích typu P1, kde není dostatek příslušníků pro obsluhu speciální techniky, jdou cestou univerzálnějších požárních automobilů s širší možností nasazení. Větší požární automobil lépe chrání jednotku i zachraňované při samotném zásahu.  Rychlé zásahové automobily mají nezastupitelnou úlohu na více než 20 stanicích HZS ČR předurčených k záchranným pracím při silničních dopravních nehodách s typem předurčenosti A, kde je navýšen základní početní stav příslušníků o dva.

Dotaz č. 6:
Dobrý den. Rád bych se Vás zeptal na maličkost. Na požárech jsem zahlédl fotku profesionálního hasiče ve slavnostní uniformě a měl na ní odznaky odborností SDH i stužky SDH. Zajímalo by mě, jestli je možné nosit tuto kombinaci odznaků na uniformách profesionálních hasičů?

Odpověď na dotaz č. 6:
Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích HZS ČR řeší dva služební předpisy. Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 12/2016, o služebních medailích Hasičského záchranného sboru České republiky, medailích a plaketách Hasičského záchranného sboru České republiky a účastnických, čestných a pamětních medailích, plaketách a odznacích Hasičského záchranného sboru České republiky. Dále Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 39/2016, o používání a nošení služebního stejnokroje příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (stejnokrojový předpis). Z těchto pokynů vyplývá, že příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky může na služebním stejnokroji nosit vyznamenání, medaile, odznaky a další dekorace propůjčené či udělené různými subjekty: státní vyznamenání, zahraniční vyznamenání, medaile udělované např. krajskými úřady, různými institucemi či spolky. Mnozí příslušníci HZS ČR jsou též členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí či členy spolků jako např. SH ČMS. Bylo by tedy nelogické, pokud obdrží ocenění za svoji práci na úseku požární ochrany, aby toto ocenění nemohli nosit na služebním stejnokroji, tak jako ostatní ocenění. Přesnou citaci pokynů umístíme na web spolu s tímto dílem.

Dotaz č. 7:
Vážený pane generální řediteli,
Od 1. 8. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o požární ochraně, která mimo jiné zavádí schvalování dokumentace zdolávání požárů u nově předložených dokumentací. Byl nám na HZS krajů odeslán návrh nového pokynu ke schvalování dokumentace zdolávání požárů, ve kterém se uvádí, že určení, kdo bude dokumentaci schvalovat, je ponechána na ředitelích příslušných HZS krajů. Jak sám víte ze své dlouholeté praxe, dokumentace zdolávání požárů je plně a jen určena pro velitele zásahu a výjezdové hasiče v případě zdolávání požáru - nikoliv pro příslušníky prevence. Už samotný název o tom jednoznačně vypovídá. Tak proč by měli příslušníci prevence dělat „sekretářky" a vydávat rozhodnutí o schválení nebo neschválení předložených dokumentací? I příslušníci úseku IZS vykonávají státní požární dozor, stejně jako příslušníci prevence, tak proč by nemohla být tato nová povinnost udělena jednotně těm příslušníkům, pro které je tato dokumentace určena a jen oni dokáží zhodnotit, zda je v dokumentaci uvedeno vše, co potřebují ke zdárnému zdolání případného požáru. Děkuji za odpověď.

Odpověď na dotaz č. 7:
Vámi zmiňovaný pokyn nebyl vydán. Byl vydán pouze doporučený postup pro HZS krajů při vyřizování žádostí o schválení dokumentace zdolávání požárů. O tom, kdo bude vyřizovat žádost, tj. vede spis a připravuje rozhodnutí, rozhoduje ředitel HZS kraje. Ten se na základě možností konkrétního kraje rozhodne, které osoby určí a z jakého úseku. Jednoznačně je stanoveno, které útvary poskytují odbornou pomoc zpracovateli. Měl by to být příslušník z úseku IZS, zejména velitel stanice, v jehož hasebním obvodu je objekt, pro který se zpracovává dokumentace zdolávání požárů.  Tento příslušník IZS spolupracuje současně s příslušným útvarem prevence. Pokud tento příslušník nepřipravuje rozhodnutí, předává výsledky konzultací osobě pověřené k této činnosti krajským ředitelem. Rozhodnutí podepisuje krajský ředitel nebo jím pověřený služební funkcionář. Vedení HZS ČR si je vědomo, jaké množství práce je odváděno na úseku požární prevence. V současné době hledá možnosti, jak zefektivnit výkon, aniž by byla ohrožena požární bezpečnost a bylo postupováno dle svěřených kompetencí. Již v současné době pracuje skupina příslušníků HZS ČR na metodice, která by měla zkrátit a zjednodušit vydávání závazných stanovisek ve smyslu stavebního zákona. Současně je záměrem připravované Strategie HZS ČR provést analýzu stávajícího stavu výkonu státní správy mimo jiné i v oblasti požární prevence. Na základě výsledků analýzy budou hledány optimální varianty řešení. Ty budou směřovat v prvé řadě ke stávajícímu znění zákona o požární ochraně a výhledově se počítá i se změnou právní úpravy. Jedním z cílů je vytvořit podmínky pro kvalitní odborný výkon svěřených kompetencí. To s sebou nese i vytvoření časového prostoru pro vlastní výkon i odpovídající vzdělávání. 

Dotaz č. 8:
Dobrý den, pane řediteli. Chtěl jsem se zeptat, zda jako příslušník HZS ČR mohu podat na HZS ČR žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.? Studuji VŠB-TUO a tento postup získávání informací je nám při psaní bakalářských a diplomových prací doporučován.

Odpověď na dotaz č. 8:
Dotaz podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, si může podat každý občan naší republiky. Pokud si žádáte o informace z titulu studenta, je vše dle zákona naprosto v pořádku. Druhá věc je, zda si jako hasič, který je jistě obeznámen s obrovským nárůstem administrativy u HZS ČR za poslední roky, potřebujete požádat o informace tímto způsobem. A tím kromě zpracování samotných informací ještě zatěžovat kolegy rozsáhlou administrativou spojenou s vyřízením a navíc „šibeničním" termínem vyřízení. Myslím, že mnohem jednodušší a pro všechny zúčastněné i přívětivější způsob komunikace, je zvednout telefon nebo napsat e-mail přímo některému z kolegů. Pokud VŠB-TUO vyžaduje získávání informací tímto způsobem, tak se určitě při některém ze svých dalších jednání s vedením školy na tuto skutečnost zeptám a navrhnu jiný způsob řešení.

kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR
Tel.: +420 950 819 944
Mobil: +420 602 215 142
E-mail: nicole.zaoralova@grh.izscr.cz

Příloha: Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích HZS ČR
Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích HZS ČR řeší dva služební předpisy:

Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 12/2016, o služebních medailích Hasičského záchranného sboru České republiky, medailích a plaketách Hasičského záchranného sboru České republiky a účastnických, čestných a pamětních medailích, plaketách a odznacích Hasičského záchranného sboru České republiky

V čl. 5 (Nošení a evidence medailí a plaket) jsou stanovena tato pravidla:

1. Služební medaili a medaili je oprávněna nosit pouze oceněná osoba. Plaketa je určena pouze k vystavení.
2. Služební medaile a medaile se nosí na služebním nebo jiném stejnokroji nebo na občanském oděvu na přední náprsní straně saka za státními a zahraničními vyznamenáními (dále jen „vyznamenání“). Služební medaile a medaile in natura se nosí jen při slavnostních příležitostech. Při jiných příležitostech se nosí pouze stužky těchto medailí.
3. Služební medaile a medaile nebo jejich stužky se řadí podle významu od středu saka k rameni v pořadí služební medaile a medaile „Za statečnost“, služební medaile a medaile „Za zásluhy a bezpečnost“, „Čestná medaile“, služební medaile „Za věrnost“ I., II. nebo III. stupně. U služební medaile „Za věrnost“ se nosí vždy jen nejvyšší udělený stupeň. Upevňování a řazení vyznamenání, služebních medailí, medailí a odznaků na služebních stejnokrojích HZS ČR stanoví stejnokrojový předpis.

Uvedená pravidla pak doplňuje ještě čl. 7 (Účastnické, čestné a pamětní medaile, plakety a odznaky zřízené HZS ČR) - udělování, předávání, nošení a evidence účastnických, čestných a pamětních medailí a odznaků se řídí ustanoveními tohoto pokynu.

Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 39/2016, o používání a nošení služebního stejnokroje příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (stejnokrojový předpis)

V čl. 17 (Upevňování a řazení vyznamenání, medailí, a odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích) jsou stanovena tato pravidla:

1. Propůjčená nebo udělená vyznamenání, medaile a odznaky (dále jen „vyznamenání“), stužky vyznamenání a další dekorace se nosí pouze na saku služebního stejnokroje (dále jen „sako“).
2. Vyznamenání „in natura“ se nosí jen při slavnostních příležitostech. Při jiných příležitostech se nosí pouze stužky vyznamenání.
3. Vyznamenání bez stuhy se nosí na pravé přední náprsní straně saka. Upevňují se na střed pravé přední náprsní strany saka ve výši určené pro nošení stužek vyznamenání.
4. Vyznamenání se stuhou a stužky vyznamenání se nosí na levé přední náprsní straně saka. Je-li více vyznamenání v řadě vedle sebe, může se krajní vyznamenání upevnit pod klopou tak, aby byla viditelná alespoň část stuhy v celé šířce. Poslední vyznamenání v řadě musí být upevněno ve vzdálenosti nejméně 1,5 cm od rukávu. Při upevňování většího počtu vyznamenání se zavěšují další vyznamenání v řadách nad sebou tak, aby vyznamenání vrchní řady překrývaly pouze stuhy vyznamenání spodní řady.
5. Stužky vyznamenání se upevňují na sako bez látkové nebo jiné podložky. Je-li více vyznamenání, umisťují se jejich stužky na nosič vyznamenání.
6. Stužka jediného vyznamenání nebo dolní řada stužek více vyznamenání se upevňují tak, aby stužka nebo stužky byly na středu levé přední náprsní strany saka a aby spodní okraj stužky byl 230 mm od hrotu nárameníku nebo vrcholu ramene.
7. Odznaky se nosí na levé přední náprsní straně saka 30 mm pod rovinou, vymezující spodní okraje stužek.
8. Pravidla řazení státních a zahraniční vyznamenání jsou stanovena zvláštním právním předpisem (§ 12 odst. 1 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky). Při řazení ostatních vyznamenání se postupuje analogicky.
9. Stužky vyznamenání se nosí ve stejném pořadí jako vyznamenání.
10. Další dekorace se nosí za stužkami vyznamenání podle stupňů a pořadí v jakém byly uděleny.

Z výše uvedeného vyplývá, že příslušník HZS ČR může na služebním stejnokroji nosit vyznamenání, medaile, odznaky a další dekorace propůjčené či udělené různými subjekty (státní vyznamenání, zahraniční vyznamenání, medaile udělované např. krajskými úřady, různými institucemi či spolky). Mnozí příslušníci HZS ČR jsou též členy jednotek SDH obcí či členy spolků jako např. SH ČMS. Bylo by tedy nelogické, pokud obdrží ocenění za svoji práci na úseku požární ochrany, aby toto ocenění nemohli nosit na služebním stejnokroji, tak jako ostatní ocenění.

V Praze dne 21. září 2017

Zpracoval:
Ing. Lubomír Pešek
MV-generální ředitelství HZS ČR
odbor vnějších vztahů a legislativy
oddělení legislativní a služebního řízení

Print  E-mail  X Corp.   Facebook