Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Generální ředitel odpovídá

  • Po roce s generálním ředitelem nejen na téma fyzických testů, nákupu techniky a žádosti o informace (Už ne do zdi 23. 10. 2017)
  • Téma nošení bradky, výstrojní součásti, kariérní postup nebo dotace na požární (Už ne do zdi - srpen 2016)
  • Tentokrát na téma barvy výjezdové techniky, nošení uniformy a vzdělávání - 9. prosinec 2015
  • Nejen o platech, medailích a stejnokroji s generálním ředitelem v březnu 2015
  • Proč došlo k navýšení platů až od března 21. 3. 2014
  • Červnové povodně nás stály hodně sil 19. 9. 2013
  • Nemluvte do zdi, mluvte se mnou! 25. 4. 2013
  • Pálí nás stejné věci 6. 3. 2013
  • Doufám, že rok 2013 bude klidnější a bude více času na odbornou práci 31. 1. 2013
  • Odpovědi na první otázky 18. 12. 2012

Po roce s generálním ředitelem nejen na téma fyzických testů, nákupu techniky a žádosti o informace (Už ne do zdi 23. 10. 2017)

Dotaz č. 1:
Dobrý den, jakým způsobem je řešena kandidatura krajského ředitele HZS MSK, který figuruje na kandidátní listině TOP 09 i ODS a který se na billboardech fotí v uniformě. Co na to služební zákon, konkrétně § 47 (1) „Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno“?

Odpověď na dotaz č. 1:
Omezení práva být členem politické strany nebo politického hnutí a vykonávat činnost v jejich prospěch je dáno zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Toto ustanovení v podstatě zaručuje nestrannost a politickou neangažovanost příslušníků bezpečnostních sborů při výkonu služby a zajišťuje politickou neutralitu bezpečnostních sborů. Příslušník bezpečnostního sboru musí vykonávat svou službu bez ohledu na jakékoliv politické preference či sympatie.
Z toho vyplývá, že pokud v případě voleb do Senátu Parlamentu České republiky příslušník HZS ČR kandidoval jako nezávislý kandidát, což byl i případ současného senátora Nytry, nedojde k porušení výše uvedeného ustanovení. Toto je umocněno i skutečností, že nezávislý kandidát má odlišný postup při samotné kandidatuře. Musí získat podporu občanů formou podpisů a samostatně podat přihlášku k registraci v rámci voleb do Senátu. Vystupuje tedy autonomně a naprosto nezávisle.

Dotaz č. 2:
Vážený pane generální řediteli, chtěl bych se Vás zeptat, jak je to s tetováním u HZS ČR. V našem územním odboru mně bylo při nástupu řečeno, že tetování možné je, ale nesmí být viditelné při běžném nošení PS I a II. Je tetování důvodem k nepřijetí k HZS ČR resp. k propuštění od HZS ČR? Při mých cestách po kurzech a při mých návštěvách některých stanic v jiných krajích jsem se setkal s kolegy, kteří mají tetování i na skutečně velkých částech těla včetně předloktí, zápěstí atd. Tedy mají tetování viditelné i při nošení uniformy a nemají žádný problém. Jelikož jsem obdivovatelem tetování a chci si v brzké době nějaké pořídit, chtěl bych se Vás zeptat na Vaše oficiální vyjádření, abych předešel případným problémům s nadřízenými. Děkuji.

Odpověď na dotaz č. 2:
Problematiku tetování neřeší žádný právní předpis. V rámci HZS ČR tuto problematiku si řeší jednotlivé HZS krajů samostatně svými vnitřními předpisy. Například pro MV-GŘ HZS ČR platí Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 33/2007, kterým se stanoví zásady vhodného oblékání příslušníků a zaměstnanců MV-GŘ HZS ČR. Zde se píše, že zaměstnanec nesmí mít při výkonu práce viditelné tetování, které by svým umístěním, velikostí nebo podobou mohlo snižovat jeho vážnost nebo důstojnost nebo ohrozit dobrou pověst HZS ČR. Je tedy potřeba seznámit se s konkrétním vnitřním předpisem kraje, kde pracujete a ověřit si, zda se tetování umožňuje, za jakých podmínek, zda jsou možné výjimky a který služební funkcionář o nich rozhoduje.

Dotaz č. 3:
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na fyzické testy u HZS ČR. Myslíte, že je spravedlivé, aby se mladým příslušníkům limity po pěti letech ulehčovaly a naopak příslušníkům po 51. roku života zůstávaly stejné? Není to návod jak se jich zbavit?

Odpověď na dotaz č. 3:
Především to není otázka spravedlnosti či nespravedlnosti. Testy nejsou tresty. Ze zákona musí být příslušník HZS ČR kromě jiného i fyzicky způsobilý. Proto jsou každoročně organizovány testy tělesné zdatnosti. Limity v testech jsou odlišeny podle pohlaví, zastávané funkce i podle věku. Limity udávají minimální výkony, které jsou stanoveny jako hranice fyzické způsobilosti. V žádné disciplíně nejde o výkony srovnatelné s výkonnostním sportem. Naopak dosažené výsledky mohou být signálem, že něco není v pořádku po výkonnostní nebo i zdravotní stránce.
Odstupňováním jednotlivých věkových kategorií logicky dochází ke zlehčení minimálních limitů. Je to kvůli přirozenému úbytku výkonnosti v důsledku stárnutí organismu. Vzhledem k požadavku na určitý reálný stupeň fyzické výkonnosti příslušníků musí mít toto zlehčování limitů někde konec. Po padesátém roku života se obecně snižování výkonnosti zmírňuje, a tak byly limity 6. věkové kategorie, které jsou už skutečně hodně nízké, stanoveny jako nejzazší možné. Není to tedy návod, jak se zbavit starších příslušníků. Všeobecně by limity měly být motivací pro to, aby příslušníci více dbali na svou tělesnou výkonnost, protože je to součást jejich odborné způsobilosti ke službě.

Dotaz č. 4:
Vážený pane generální řediteli. Vize HZS ČR, co se týče nákupu techniky, byla taková, že HZS ČR bude nakupovat novou techniku a starou bude předávat sborům dobrovolných hasičů. S tímto projektem se začalo v roce 2011, kdy bylo slavnostně předáno 40 ks nové techniky. Ta měla být po 5 letech obnovena za novou. Jaká je situace nyní po 9 letech? Tato vozidla jsou na stanicích ve výjezdu, přičemž některé velké CAS jsou staré i 30 let.  Sbory dobrovolných hasičů (které ze 70 % mají 10 výjezdů za rok, a to ještě na technické zásahy) si kupují nové CAS a RZA. Není týden, aby některá jednotka SDH na portále pozary.cz neprezentovala svou novou techniku. Je jasné, že sbory dobrovolných hasičů jsou nedílnou součástí systému. Ale potom mi řekněte, komu chcete předávat starou techniku, když sbory dobrovolných hasičů budou mít svou techniku novější než HZS ČR?

Odpověď na dotaz č. 4:
Zvláštní rozpočtový program Ministerstva vnitra „Periodická obnova základní požární techniky jednotek zařazených do plošného pokrytí", byl zahájen v roce 2007 a jeho prostřednictvím měl HZS ČR v letech 2007 až 2011 získat přibližně dvě stě nových cisternových automobilových stříkaček (dále jen CAS), které nahradí starší požární techniku. Po úspěšné realizaci v letech 2007 - 2009, byl program ukončen vzhledem k úsporám v rozpočtu zapříčiněných finanční krizí. Během tohoto období se pořídilo cca 140 kusů CAS. Program byl tedy naplněn přibližně ze 70 %. Důležité je také uvést, že v následujících letech již nebyl obnoven. Program byl nahrazen realizací akcí v rámci Integrovaných operačních programů, tedy čerpáním prostředků z programů Evropské unie, a v posledních letech z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.
Mohu Vás ujistit, že veškeré nepotřebné CAS jsou od HZS ČR bezúplatně převáděny jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí. Tato záležitost je zcela v kompetenci jednotlivých HZS krajů. Není to ve většině případů technika ve stáří pěti let, jak předpokládal zmiňovaný rozpočtový program, ale je to technika využitelná u jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí za vynaložení přiměřených nákladů na opravy a provoz.
V současné době je preferován takový přístup k řešení obměny požární techniky u jednotek požární ochrany, který spočívá v promyšleném a efektivním nákupu nové požární techniky do vybavení jednotek HZS ČR a podpora obcí v nákupu požární techniky prostřednictvím účelových investičních dotací. Podporu obcí dotacemi vidíme jednoznačně jako efektivnější než původní program převodů, vzhledem k nutné spoluúčasti obcí. Což v praxi znamená, že za stejný objem vynaložených prostředků z rozpočtu Ministerstva vnitra jsou místo jedné CAS pořízeny dvě CAS.
Obecně s vámi ale nemohu souhlasit, že by technika dobrovolných hasičů byla celoplošně lepší, než máme my profesionálové. Může se jednat o jednotlivé případy. Pokud se podíváme na celkovou situaci, mají dobrovolní hasiči s obměnou techniky minimálně stejný problém, jako máme my. I proto se jim snažíme pomoci všemi dostupnými cestami, ať už se jedná o převod techniky od nás, dotacemi z fondu zábrany škod, investičními dotacemi ze státního rozpočtu nebo operačními programy Evropské unie.

Dotaz č. 5:
Dále nemohu pochopit rušení vozů RZA u některých krajů HZS a nahrazování je malými CAS. Při dnešním provozu, kdy jsou u každé dopravní nehody ucpané silnice, jsou dojezdové časy delší kvůli proplétání se velké CAS místo průjezdu malého RZA. Dalším argumentem je dojezd v zimním počasí, kdy s velkou CAS je manévrovatelnost na kluzké vozovce horší než s RZA. Navíc je tu větší riziko dopravní nehody.

Odpověď na dotaz č. 5:
Co se týká nahrazení rychlých zásahových automobilů (dále jen RZA) CAS, nejsou tyto kroky vyvolány direktivou, ale postupným vývojem v této problematice. Já si ze své praxe pamatuji, že před dvaceti lety jsme k tomuto kroku přistoupili v okrese Žďár nad Sázavou. Takové rozhodnutí souvisí s několika faktory. Rychlé zásahové automobily byly zařazovány do vybavení jednotek požární ochrany v době, kdy byl významný rozdíl v ovládání, akceleraci, brždění a v dalších jízdních vlastnostech mezi osobními a nákladními automobily. Zavedením RZA se tak řešil problém rychlého a zároveň bezpečného dojezdu k mimořádným událostem. V dnešní době se uvedené rozdíly zásadně zmenšily. Moderní nákladní automobily jsou schopné rychlé a zároveň i bezpečné jízdy. Rozdíl v šířce RZA a CAS není až tak podstatný. Pokud řidiči neuvolní jízdní pruh, neprojede ani osobní vozidlo nebo dodávka. V případě náhrady jde o rozhodnutí HZS kraje v závislosti na specifikách hasebních obvodů jednotlivých stanic. Na malých stanicích typu P1, kde není dostatek příslušníků pro obsluhu speciální techniky, jdou cestou univerzálnějších požárních automobilů s širší možností nasazení. Větší požární automobil lépe chrání jednotku i zachraňované při samotném zásahu.  Rychlé zásahové automobily mají nezastupitelnou úlohu na více než 20 stanicích HZS ČR předurčených k záchranným pracím při silničních dopravních nehodách s typem předurčenosti A, kde je navýšen základní početní stav příslušníků o dva.

Dotaz č. 6:
Dobrý den. Rád bych se Vás zeptal na maličkost. Na požárech jsem zahlédl fotku profesionálního hasiče ve slavnostní uniformě a měl na ní odznaky odborností SDH i stužky SDH. Zajímalo by mě, jestli je možné nosit tuto kombinaci odznaků na uniformách profesionálních hasičů?

Odpověď na dotaz č. 6:
Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích HZS ČR řeší dva služební předpisy. Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 12/2016, o služebních medailích Hasičského záchranného sboru České republiky, medailích a plaketách Hasičského záchranného sboru České republiky a účastnických, čestných a pamětních medailích, plaketách a odznacích Hasičského záchranného sboru České republiky. Dále Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 39/2016, o používání a nošení služebního stejnokroje příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (stejnokrojový předpis). Z těchto pokynů vyplývá, že příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky může na služebním stejnokroji nosit vyznamenání, medaile, odznaky a další dekorace propůjčené či udělené různými subjekty: státní vyznamenání, zahraniční vyznamenání, medaile udělované např. krajskými úřady, různými institucemi či spolky. Mnozí příslušníci HZS ČR jsou též členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí či členy spolků jako např. SH ČMS. Bylo by tedy nelogické, pokud obdrží ocenění za svoji práci na úseku požární ochrany, aby toto ocenění nemohli nosit na služebním stejnokroji, tak jako ostatní ocenění. Přesnou citaci pokynů umístíme na web spolu s tímto dílem.

Dotaz č. 7:
Vážený pane generální řediteli,
Od 1. 8. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o požární ochraně, která mimo jiné zavádí schvalování dokumentace zdolávání požárů u nově předložených dokumentací. Byl nám na HZS krajů odeslán návrh nového pokynu ke schvalování dokumentace zdolávání požárů, ve kterém se uvádí, že určení, kdo bude dokumentaci schvalovat, je ponechána na ředitelích příslušných HZS krajů. Jak sám víte ze své dlouholeté praxe, dokumentace zdolávání požárů je plně a jen určena pro velitele zásahu a výjezdové hasiče v případě zdolávání požáru - nikoliv pro příslušníky prevence. Už samotný název o tom jednoznačně vypovídá. Tak proč by měli příslušníci prevence dělat „sekretářky" a vydávat rozhodnutí o schválení nebo neschválení předložených dokumentací? I příslušníci úseku IZS vykonávají státní požární dozor, stejně jako příslušníci prevence, tak proč by nemohla být tato nová povinnost udělena jednotně těm příslušníkům, pro které je tato dokumentace určena a jen oni dokáží zhodnotit, zda je v dokumentaci uvedeno vše, co potřebují ke zdárnému zdolání případného požáru. Děkuji za odpověď.

Odpověď na dotaz č. 7:
Vámi zmiňovaný pokyn nebyl vydán. Byl vydán pouze doporučený postup pro HZS krajů při vyřizování žádostí o schválení dokumentace zdolávání požárů. O tom, kdo bude vyřizovat žádost, tj. vede spis a připravuje rozhodnutí, rozhoduje ředitel HZS kraje. Ten se na základě možností konkrétního kraje rozhodne, které osoby určí a z jakého úseku. Jednoznačně je stanoveno, které útvary poskytují odbornou pomoc zpracovateli. Měl by to být příslušník z úseku IZS, zejména velitel stanice, v jehož hasebním obvodu je objekt, pro který se zpracovává dokumentace zdolávání požárů.  Tento příslušník IZS spolupracuje současně s příslušným útvarem prevence. Pokud tento příslušník nepřipravuje rozhodnutí, předává výsledky konzultací osobě pověřené k této činnosti krajským ředitelem. Rozhodnutí podepisuje krajský ředitel nebo jím pověřený služební funkcionář. Vedení HZS ČR si je vědomo, jaké množství práce je odváděno na úseku požární prevence. V současné době hledá možnosti, jak zefektivnit výkon, aniž by byla ohrožena požární bezpečnost a bylo postupováno dle svěřených kompetencí. Již v současné době pracuje skupina příslušníků HZS ČR na metodice, která by měla zkrátit a zjednodušit vydávání závazných stanovisek ve smyslu stavebního zákona. Současně je záměrem připravované Strategie HZS ČR provést analýzu stávajícího stavu výkonu státní správy mimo jiné i v oblasti požární prevence. Na základě výsledků analýzy budou hledány optimální varianty řešení. Ty budou směřovat v prvé řadě ke stávajícímu znění zákona o požární ochraně a výhledově se počítá i se změnou právní úpravy. Jedním z cílů je vytvořit podmínky pro kvalitní odborný výkon svěřených kompetencí. To s sebou nese i vytvoření časového prostoru pro vlastní výkon i odpovídající vzdělávání. 

Dotaz č. 8:
Dobrý den, pane řediteli. Chtěl jsem se zeptat, zda jako příslušník HZS ČR mohu podat na HZS ČR žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.? Studuji VŠB-TUO a tento postup získávání informací je nám při psaní bakalářských a diplomových prací doporučován.

Odpověď na dotaz č. 8:
Dotaz podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, si může podat každý občan naší republiky. Pokud si žádáte o informace z titulu studenta, je vše dle zákona naprosto v pořádku. Druhá věc je, zda si jako hasič, který je jistě obeznámen s obrovským nárůstem administrativy u HZS ČR za poslední roky, potřebujete požádat o informace tímto způsobem. A tím kromě zpracování samotných informací ještě zatěžovat kolegy rozsáhlou administrativou spojenou s vyřízením a navíc „šibeničním" termínem vyřízení. Myslím, že mnohem jednodušší a pro všechny zúčastněné i přívětivější způsob komunikace, je zvednout telefon nebo napsat e-mail přímo některému z kolegů. Pokud VŠB-TUO vyžaduje získávání informací tímto způsobem, tak se určitě při některém ze svých dalších jednání s vedením školy na tuto skutečnost zeptám a navrhnu jiný způsob řešení.

kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR
Tel.: +420 950 819 944
Mobil: +420 602 215 142
E-mail: nicole.zaoralova@grh.izscr.cz

Příloha: Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích HZS ČR
Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích HZS ČR řeší dva služební předpisy:

Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 12/2016, o služebních medailích Hasičského záchranného sboru České republiky, medailích a plaketách Hasičského záchranného sboru České republiky a účastnických, čestných a pamětních medailích, plaketách a odznacích Hasičského záchranného sboru České republiky

V čl. 5 (Nošení a evidence medailí a plaket) jsou stanovena tato pravidla:

  1. Služební medaili a medaili je oprávněna nosit pouze oceněná osoba. Plaketa je určena pouze k vystavení.
  2. Služební medaile a medaile se nosí na služebním nebo jiném stejnokroji nebo na občanském oděvu na přední náprsní straně saka za státními a zahraničními vyznamenáními (dále jen „vyznamenání“). Služební medaile a medaile in natura se nosí jen při slavnostních příležitostech. Při jiných příležitostech se nosí pouze stužky těchto medailí.
  3. Služební medaile a medaile nebo jejich stužky se řadí podle významu od středu saka k rameni v pořadí služební medaile a medaile „Za statečnost“, služební medaile a medaile „Za zásluhy a bezpečnost“, „Čestná medaile“, služební medaile „Za věrnost“ I., II. nebo III. stupně. U služební medaile „Za věrnost“ se nosí vždy jen nejvyšší udělený stupeň. Upevňování a řazení vyznamenání, služebních medailí, medailí a odznaků na služebních stejnokrojích HZS ČR stanoví stejnokrojový předpis.

Uvedená pravidla pak doplňuje ještě čl. 7 (Účastnické, čestné a pamětní medaile, plakety a odznaky zřízené HZS ČR) - udělování, předávání, nošení a evidence účastnických, čestných a pamětních medailí a odznaků se řídí ustanoveními tohoto pokynu.

Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 39/2016, o používání a nošení služebního stejnokroje příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (stejnokrojový předpis)

V čl. 17 (Upevňování a řazení vyznamenání, medailí, a odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích) jsou stanovena tato pravidla:

  1. Propůjčená nebo udělená vyznamenání, medaile a odznaky (dále jen „vyznamenání“), stužky vyznamenání a další dekorace se nosí pouze na saku služebního stejnokroje (dále jen „sako“).
  2. Vyznamenání „in natura“ se nosí jen při slavnostních příležitostech. Při jiných příležitostech se nosí pouze stužky vyznamenání.
  3. Vyznamenání bez stuhy se nosí na pravé přední náprsní straně saka. Upevňují se na střed pravé přední náprsní strany saka ve výši určené pro nošení stužek vyznamenání.
  4. Vyznamenání se stuhou a stužky vyznamenání se nosí na levé přední náprsní straně saka. Je-li více vyznamenání v řadě vedle sebe, může se krajní vyznamenání upevnit pod klopou tak, aby byla viditelná alespoň část stuhy v celé šířce. Poslední vyznamenání v řadě musí být upevněno ve vzdálenosti nejméně 1,5 cm od rukávu. Při upevňování většího počtu vyznamenání se zavěšují další vyznamenání v řadách nad sebou tak, aby vyznamenání vrchní řady překrývaly pouze stuhy vyznamenání spodní řady.
  5. Stužky vyznamenání se upevňují na sako bez látkové nebo jiné podložky. Je-li více vyznamenání, umisťují se jejich stužky na nosič vyznamenání.
  6. Stužka jediného vyznamenání nebo dolní řada stužek více vyznamenání se upevňují tak, aby stužka nebo stužky byly na středu levé přední náprsní strany saka a aby spodní okraj stužky byl 230 mm od hrotu nárameníku nebo vrcholu ramene.
  7. Odznaky se nosí na levé přední náprsní straně saka 30 mm pod rovinou, vymezující spodní okraje stužek.
  8. Pravidla řazení státních a zahraniční vyznamenání jsou stanovena zvláštním právním předpisem (§ 12 odst. 1 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky). Při řazení ostatních vyznamenání se postupuje analogicky.
  9. Stužky vyznamenání se nosí ve stejném pořadí jako vyznamenání.
  10. Další dekorace se nosí za stužkami vyznamenání podle stupňů a pořadí v jakém byly uděleny.

Z výše uvedeného vyplývá, že příslušník HZS ČR může na služebním stejnokroji nosit vyznamenání, medaile, odznaky a další dekorace propůjčené či udělené různými subjekty (státní vyznamenání, zahraniční vyznamenání, medaile udělované např. krajskými úřady, různými institucemi či spolky). Mnozí příslušníci HZS ČR jsou též členy jednotek SDH obcí či členy spolků jako např. SH ČMS. Bylo by tedy nelogické, pokud obdrží ocenění za svoji práci na úseku požární ochrany, aby toto ocenění nemohli nosit na služebním stejnokroji, tak jako ostatní ocenění.

V Praze dne 21. září 2017

Zpracoval:
Ing. Lubomír Pešek
MV-generální ředitelství HZS ČR
odbor vnějších vztahů a legislativy

oddělení legislativní a služebního řízení

Téma nošení bradky, výstrojní součásti, kariérní postup nebo dotace na požární (Už ne do zdi - srpen 2016)

Dotaz č. 1
Dobrý den, pane řediteli, rád bych znal mechanismus povyšování do generálských hodností. Podle jakých kritérií jsou představitelé HZS do této hodnosti povyšováni. Děkuji.

Odpověď č. 1
Povyšování do generálských hodností se neřídí pouze dosaženými výsledky, ale má na to vliv celá řada dalších okolností a faktorů. Mechanismus povyšování do generálských hodností začíná u ministra vnitra, který návrh kandidáta předkládá vládě ČR a vláda pak navrhuje kandidáta prezidentu republiky. Konečné slovo má vždy pan prezident. U HZS ČR je řada osobností, za kterými je obrovský kus práce a kteří by si generálskou hodnost dle mého soudu zasloužili, musíme brát ale v úvahu, že hodnost generála je velice výběrová a prestižní záležitost. 

Dotaz č. 2
Vážený pane generální řediteli HZS ČR, rád bych se vrátil k tolik diskutovanému tématu nošení bradky. Můžete tedy prosím ještě jednou shrnout, jak to s nošením bradky tedy je. Mnozí z hasičů by uvítali rozšíření vyhlášky z krátce střiženého kníru i na bradku.

Odpověď č. 2
Ano, máte pravdu, že touto problematikou jsme se již zabývali. V prvé řadě je potřeba říct, že se omezení týkají pouze nositelů dýchací techniky. Vzhledem k tomu, že se jedná především o zdraví zasahujících hasičů, nechali jsme si zpracovat odborná stanoviska Státního úřadu pro jadernou a chemickou bezpečnost a Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Obě tyto odborné autority se shodly na tom, že nošení bradky v těsnící linii masky nebo polomasky ohrožuje bezpečnost jejich nositelů. Nejedná se pouze o vyšší spotřebu vzduchu, ale zejména existuje nebezpečí průniku a následné vdechnutí nebezpečných látek. Obě stanoviska jsou vyvěšena na webu HZS ČR.

Dotaz č. 3
Děkuji za odpověď na můj dotaz ohledně uznávání praxe při VŠ. Služební zákon jsem samozřejmě četl a jsem si vědom toho, že o uznatelnosti praxe rozhoduje služební funkcionář. Váš negativní názor k uznávání praxe nesdílím a jsem přesvědčen, že tato praxe by měla být uznávána. Rád bych proto upřesnil několik podstatných věcí:
- praxe byla vykonávána na dohodu o provedení činnosti (DPČ),
- praxe nebyla povinná a NENÍ v žádném případě součástí studia - jedná se o zaměstnání, za které jsme pobírali mzdu, nikoliv kredity.

Odpověď č. 3
V předchozí naší relaci jsem odpovídal na dotaz týkající se zápočtu praxe ze zkušeností získaných v rámci práce prováděné na základě dohody o provedení práce a vyslovil jsem názor, že takováto praxe by být započítávána neměla. Ve vašem upřesněném dotazu je však určitý posun. Zde už se nejedná o dohodu o provedení práce, jejímž obsahem by vždy mělo být jednorázové provedení zcela konkrétní práce zpravidla v omezeném hodinovém rozsahu, nýbrž o dohodu o pracovní činnosti, která je svým obsahem výrazně bližší klasickému pracovnímu poměru. A zcela nepochybně je podstatný rozdíl mezi řízenou praxí, kterou studenti VŠB absolvují v rámci tzv. ověřovacího programu a činností, která je sice praxí nazývána, ale jedná se zde o výkon práce v rámci dohody o pracovní činnosti. A zde je právě podstatná role konkrétního služebního funkcionáře, aby na základě údajů, které má k dispozici v určité vypovídací hodnotě posoudil, co započte a co ne. Ono skutečně záleží na tom, co je obsahem dohody o pracovní činnosti, jaký je její časový rozsah a jaké skutečné pracovní návyky či zkušenosti si zaměstnanec mohl v rámci této dohody osvojit.

Dotaz č. 4
Vážený pane řediteli Ing. Rybo, chtěl bych se zeptat na příjemce dotací: Výzva č. 19 Technika pro integrovaný záchranný systém. Dle této výzvy lze projekty realizovat pouze v exponovaném území vymezeném obcemi s rozšířenou působností. Předpokládám, že seznam exponovaných území dotčených zvýšenými riziky z mimořádných událostí způsobených změnou klimatu vzešlo z MV-GŘ HZS ČR. Chtěl bych se zeptat, z jakých dat se vycházelo, že se několik obcí ORP ve Středočeském kraji na daný seznam nedostalo. Vždyť třeba suché léto 2015 bylo v celé ČR.

Odpověď č. 4
Suché léto ještě neznamená změnu klimatu. Ministerstvo vnitra ani generální ředitelství HZS ČR není finálním zpracovatelem uvedeného dokumentu, je jím MMR. Pozice České republiky při vyjednávání specifického cíle 1.3 byla silně omezena rozhodnutím Evropské komise, že nebude podporovat plošné řešení rizik na celém území ČR vznikajících z důvodu klimatických změn a havárií nebezpečných látek. ČR musela při vyjednávání pod hrozbou úplného zrušení tohoto cíle redukovat počet území ORP ze 160 na 108. Komise odmítla v tomto programu řešení rizika povodní a dala přednost územím, kde se koncentruje několik rizik z důvodu klimatických změn – sucho, sníh, orkány a riziko z havárií nebezpečných látek, při čemž se vycházelo především z údajů ČHMÚ a jeho prognóz o změně klimatu. Dlouhodobé sucho (které je změnou klimatu) je definováno úbytkem půdní vláhy, srážek a zvýšením průměrné roční teploty. Podotýkám, že od roku 2014 byl uvedený seznam i celý IROP v připomínkovém řízení organizovaném ministerstvem pro místní rozvoj i na krajích. Nyní jej měnit nelze, mimo jiné i proto, že je schválen Evropskou komisí. V průběhu plánování alokace finančních prostředků k uvedenému cíli 1.3 došlo také k redukci finančních prostředků o jednu čtvrtinu. To je jen hrubý obrys obtížného a problematického stanovení Vámi kritizovaného seznamu.

Dotaz č. 5
Dobry den p. generální řediteli, v prosincovém díle Už ne do zdi jste se zmínil o středoškolském vzdělání. Uvedl jste, že potřebujete odborníky v oboru elektrikář aj. Nepřemýšlíte o dálkovém nástavbovém studiu se zaměřením PO pro uchazeče, kteří doposud mají výuční list?

Odpověď č. 5
HZS ČR již neumožňuje získání středoškolského vzdělání v oboru požární ochrana. Činnost Střední odborné školy požární ochrany byla ukončena z důvodů restriktivních opatření v důsledku sníženého rozpočtu. Do služebního poměru příslušníka HZS ČR jsou přijímáni občané ČR, kteří již maturitu či vyšší vzdělání mají.  O dálkovém či nadstavbovém studiu, které by umožnilo „dodělání“ maturity po výučním listu neuvažujeme.

Dotaz č. 6
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, proč jednáte o jednotkách SDH obcí s představiteli Sdružení hasičů Čech Moravy Slezska, když nemají s jednotkami SDH obcí nic společného a je to občanské sdružení jako každé jiné. Proč nejednáte spíš s obcemi nebo s veliteli těchto jednotek nebo s asociací velitelů jednotek SDH obcí - jsou to alespoň lidé, kteří vědí a znají problematiku těchto jednotek.

Odpověď č. 6
V prvé řadě musím říct, že nejednáme pouze s představiteli Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, ale jednáme i s obcemi, školíme velitele jednotek, školíme strojníky apod. Pokud se jedná o Sdružení, tak nejednáme pouze s nimi, ale i s Moravskou hasičskou jednotou, Českou hasičskou jednotou a dalšími sdruženími působícími na úseku požární ochrany. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska je největší profesní sdružení a právě jejich členové jsou ve většině případů i členové jednotek SDH obcí. V mnoha obcích rozdíl mezi Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska a jednotkou SDH obce, fakticky neexistuje, byť právně jsou to dvě různé organizace.

Dotaz č. 7
Dobrý den, mám dotaz ohledně nošení reflexních vest na zásahovém oděvu. V práci jsme nuceni používat vesty při každém zásahu na pozemní komunikaci a to i v případě nových zásahových obleků, které již mají na sobě širší reflexní pruhy. Chápu obavy našich nadřízených o naši bezpečnost, na druhou stranu mi ale přijde hloupé, navlékat si na nehořlavý oblek za 20 000 Kč silonovou vestu, když oblek sám o sobě splňuje požadavky na reflexní prvky. Jaký je Váš názor?“

Odpověď č. 7
Nošení reflexní vesty u zásahu neplatí plošně pro všechny zasahující hasiče, ale pouze pro ty, kteří při dané události usměrňují provoz na komunikaci. To je dáno i v metodickém listu Bojového řádu. Hlavním důvodem je, aby tak byli odlišení od ostatních zasahujících hasičů vizuálně pro ostatní účastníky silničního provozu. Každopádně máte pravdu v tom, že většina dnes používaných zásahových oděvů vyhovuje svými reflexními prvky i předpisům upravujícím označení osob pracujících na vozovce a je s tím takto počítáno.

Dotaz č. 8a
Dobrý den pane generální řediteli, obracím se na Vás s problémem snížení počtu bodů naturálních náležitostí, v loňském roce jsme měli 2600 bodů a letos už jen 2300 bodů. Proč se tak stalo?

Odpověď č. 8a
Problematika vystrojování je jednou z nejčastěji diskutovaných i při mých výjezdech na stanice v jednotlivých krajích. Začal bych oním údajným snížením počtu bodů. V tomto ohledu nemohu souhlasit s tím, že bychom počet bodů za poslední roky snižovali. Jedinou možností, kdy může být tato bodová hodnota krácena, je dlouhodobá nepřítomnost příslušníka v práci například v případě nemoci delší než 30 dní. Je to proto, že bodová hodnota oděvného je započtena podle počtu dní, ve kterých příslušníkovi náleží služební příjem.

Dotaz č. 8b
Můžete prosím upřesnit, jak je to například s tričky, proč jsou nová trika dražší?

Odpověď 8b
Nová trika jsme do výstrojních součástek zařadili na základě stížností z krajů na špatnou kvalitu a zastaralé užitné vlastnosti šedých triček tzv. Melé. Po poradě ekonomických náměstků a krajských ředitelů bylo rozhodnuto o zařazení nových kvalitnějších trik, která splňují všechny požadavky, ale samozřejmě se to odrazí v jejich ceně. Stará šedá trika nadále zůstala ve výstrojních součástkách například proto, že je jistě vhodnější je používat při činnostech, kde se snadno ušpiní nebo poškodí a je zbytečné při těchto činnostech používat trika funkční a dražší.
Jsem si vědom i toho, že finanční náročnost kvalitnějších výstrojních součástek bude muset jít ruku v ruce s navýšením počtu bodů. V současné době je zpravována analýza, jak se zvýšila finanční náročnost jednotlivých výstrojních součástek a od příštího roku se pokusíme počet bodů navýšit. V letošním roce ještě zvažujeme jednorázové navýšení bodů těm, kteří si v tomto roce odebrali blůzu pracovního stejnokroje PS II varianta B, u které došlo k výraznému navýšení bodů.
Obecně musím říct, že problematikou vystrojování se intenzivně zabýváme. V této oblasti pracuje výstrojní komise, ve které jsou zástupci ze všech krajů a nově dokonce i zástupci Odborového svazu hasičů. Komise se zabývá zejména kvalitou výstrojních součástek. Také problémy s letními ponožkami do zásahové obuvi, PS II varianta B nebo polokošilí s límečkem. Diskuze probíhá i o tom, co nakupovat centrálně a kde ponechat volnou ruku krajům, aby si nákup přizpůsobily vlastním potřebám. Při vývoji nových materiálů a stanovení technických podmínek výstrojních součástek jsme začali spolupracovat s Technickou univerzitou v Liberci. Věřím, že se nám postupně podaří tyto problémy vyřešit.

Dotaz č. 9
Dobrý den, pane generální řediteli, v loňském roce docházelo ve Středočeském kraji ke změnám poplachových plánů. Zohledněna byla vzdálenost nejbližší jednotky do určené obce, která není vždy ve shodě s dojezdovým časem. Jednalo se zejména o obce, které byly hraniční v hasebním obvodu jednotlivých stanic HZS.  Problém je, že v dojezdové trase je počítána nejkratší vzdálenost, tzn. mimo jiné i silnice II. a III. třídy, kde často nelze rychlost 45 km/h dosáhnout a j mnohdy není počítáno s únosností mostů a jinými limitujícími parametry vozovek pro požární techniku. Mohu se zeptat na Váš názor na tuto problematiku?

Odpověď č. 9
Pravdu máte v tom, že základním kritériem pro vytváření poplachových plánů je rychlost a kvalita poskytovaných služeb k ochraně životů a zdraví občanů. Použitá modelová průměrná rychlost 45 km/hod je v pořádku a je ověřená řadou studií. Pokud se ale jedná o mimořádné případy vycházející například z nosnosti mostů nebo údržbě silnic, je potřeba je vzít v úvahu, ale nelze je řešit obecně. Pokud máte takovéto poznatky, doporučuji vám obrátit se na vedení HZS kraje.

Dotaz č. 10
Dobrý den, pane generální řediteli, v poslední době se objevuje v České republice podle mého názoru i názoru mnoha ostatních obyvatel velký nešvar. Mám na mysli umísťování malého státního znaku - tedy erbu s českým lvem na červeném pozadí na dresy fotbalové a v poslední době dokonce i hokejové reprezentace. Přitom dříve tyto dresy obsahovaly velký státní znak, ve kterém je kromě českého lva umístěna také moravská a slezská orlice. Jako dobrovolný hasič také vím, že se tyto znaky objevují naneštěstí i na všech nově vyráběných vycházkových uniformách pro dobrovolné hasiče, což je pro mě nepochopitelné. Chtěl jsem se zeptat, zda se snad také nechystá zavedení tohoto znaku i u HZS ČR.

Odpověď č. 10
Na uniformách příslušníků HZS ČR je umístěn velký státní znak na levém rameni a znak HZS ČR na pravém rameni.  To je dáno vyhláškou č. 407/2015 Sb. § 1, kde se v odstavci 3 doslova píše: „Služební stejnokroj je označen velkým státním znakem České republiky. Velký státní znak se umísťuje na levém rukávu a je vyšívaný nebo tkaný.“ O změně této vyhlášky neuvažujeme ani k ní není důvod. Nepočítáme tedy ani se záměnou velkého státního znaku za malý.

Dotaz č. 11
Vážený pane generální řediteli, rád bych se v brzké době ucházel o místo u hasičů. Mám střední školu s maturitou. Jaké jsou mé možnosti v případě kariérního postupu? Jak se mohu stát z řadového hasiče velitelem čety, směny, stanice apod.?

Odpověď č. 11
Pokud se skutečně stanete hasičem – příslušníkem ve služebním poměru, pak u sboru máte otevřenou cestu k vyšším funkcím za podmínek stanovených zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Znamená to v prvé řadě absolvovat kurzy k získání odborné způsobilosti. Kariérní řád umožňuje postupovat po jednotlivých tarifních třídách, výjimku tvoří vysokoškoláci, kteří mohou některé třídy přeskakovat. Hasiči jsou po absolvování nástupního odborného výcviku zařazeni ve 3. tarifní třídě.  Technici služeb ve třídě 4. a velitel družstva je zařazen v 5. tarifní třídě. Z 5.TT vede cesta k 6.TT, a to už je funkce velitele čety. U funkcí velitelů je pak ještě nutnost projít psychologickými testy k prověření osobnostní způsobilosti. U příslušníka to tedy znamená, že musí být nejenom na potřebné odborné úrovni, ale musí mít i schopnost vést a řídit kolektiv spolupracovníků a rovněž tak schopnosti komunikovat s podřízenými i služebně nadřízenými kolegy. U funkcí zařazených do vyšší než 6.TT je nutné vzdělání vyššího kvalifikačního stupně, tam již maturita nepostačuje.

Dotaz č. 12
Dobrý den, když jste Vy nastupoval k hasičům, musel jste také prodělat fyzické a psychologické testy?

Odpověď č. 12
V době, kdy jsem k hasičům nastupovat, ještě nebyla povinnost tyto testy absolvovat. Od té doby se ale výkon služby u HZS radikálně změnil, například i tím, že přešel z pracovního poměru na poměr služební. Také nároky, které v současné době výkon služby na příslušníky klade, jsou mnohem vyšší a to po všech stránkách. Nicméně fyzické testy absolvuji každý rok a psychologickými testy jsem musel projít pokaždé, když jsem měnil funkci. Naposledy tedy v roce 2011 při výběrovém řízení na místo generálního ředitele.

Dotaz č. 13
Zdravím pane ředitele! Proč se na ředitelství nerozhodnete, aby se nakupovali hasičské automobily jenom od Tatry? Je to česká firma, naši lidé by dostali práci, jejich podvozky jsou bezkonkurenční a také by se navíc ušetřily náklady z hlediska údržby, výměn dílů, pneumatik apod. Vím, že tu asi jde o zákony. Ale nešlo by však vyjednat nějakou výjimku? Policie ČR taky z 90% jezdí se Škodovkami a jde to, tak proč by to nešlo u HZS ČR?

Odpověď č. 13
Vydat takové rozhodnutí nemohu z několika důvodů. Tím nejzásadnějším by byl rozpor se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Nehledě na to, že je potřeba si uvědomit, že jednotky hasičů zasahují v rozdílném prostředí i terénu. Pak je logické, že jiný typ podvozku potřebujeme pro zásahy ve velkých městech a jiné v hornatých terénech. Musím uvést i to, že obecně se názory na vhodnost jednotlivých podvozků liší i kraj od kraje. Do budoucna musíme i nadále respektovat zákon o zadávání veřejných zakázek a současně si správně stanovit požadavky na užitné vlastnosti vozidel právě s ohledem na to, kde budou požívány. Srovnání s Policií ČR není zcela na místě, protože i policie nakupuje více druhů vozidel.

Dotaz č. 14
Rád bych věděl, kolik peněz věnuje Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska na společnou reprezentaci mužů v požárním sportu? A také jaký měla tato reprezentace rozpočet v loňském roce a jaký má letos? Ptám se z toho důvodu, že například boty (myšleno sportovní běžecké) dostali sportovci naposledy před čtyřmi lety a o dalším vybavení ani nemluvě.

Odpověď č. 14
O tom jak je financováno vybavení reprezentantů v požárním sportu z řad členů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska skutečně nemám údaje a ani mi to nepřísluší. Je to otázka pro vedoucího reprezentace pana Tomáše Lefnera a pro vedení Sdružení. Hasičský záchranný sbor ČR nemůže přímo financovat vybavení osob mimo tento sbor, ale dáváme Sdružení dotaci na reprezentaci v požárním sportu. V roce 2016 to bylo 100 000,- Kč.

Tentokrát na téma barvy výjezdové techniky, nošení uniformy a vzdělávání - 9. prosinec 2015

Dotaz č. 1
Vážený pane řediteli, můžete mi prosím odpovědět, zda je v zákoně stanovena povinnost pro technika speciálních služeb ve 4. platové třídě na stanici typu P1 mít specializaci ve více službách, tzn., jestli musí mít technik chemické služby zároveň kurz technické služby? Nadřízený mi tvrdí, že kvůli zastupitelnosti je toto možné z jeho strany po mě vyžadovat. Děkuji za odpověď.

Odpověď na dotaz č. 1
Zákon o služebním poměru takové detaily neřeší a obsahovat ani nemůže. To však neznamená, že nelze po příslušníkovi požadovat rozsah odborné způsobilosti, kterou pro určité služební místo požaduje služební funkcionář. Ten totiž odpovídá za výkon služby na určitém služebním místě. Služební funkcionář musí při obsazení jednotlivých směn řešit i vzájemnou zastupitelnost jednotlivých osob, zvláště pak na malých stanicích, na kterých nejsou systemizována služební místa ve všech druzích služeb. Pak je stanovení takovéhoto požadavku zcela na místě.

Dotaz č. 2
Vážený pane řediteli, jako pravidelný divák Vašeho seriálu Už ne do zdi vidím, že dotazy na Vás jsou většinou vážné a mnohdy i nepříjemné. Rozhodl jsem se Vás zeptat na věc, která mne nejen zajímá, ale která by mohla vše malinko odlehčit. Zajímalo by mě, jak je to s nošením uniformy (slavnostního stejnokroje) příslušníka HZS ČR při různých významných událostech. Konkrétně mě zajímá, zda bych si jako příslušník mohl vzít uniformu v budoucnosti jako ženich na svatbu, popřípadě jaké náležitosti musí uniforma splňovat a zda mi to musí někdo předem schválit?

Odpověď na dotaz č. 2
Zákon o HZS, a to ať už stávající nebo nová úprava, tyto případy striktně neřeší. Předpokládám, že tyto případy výjimečného používání služebního stejnokroje budou upraveny mým pokynem v příštím roce, právě v souvislosti s novým zákonem o HZS. Osobně se kloním k tomu, aby bylo možné na tyto slavnostní příležitosti uniformu nosit, i vzhledem k tomu, že nový zákon to umožňuje bývalým příslušníkům. Na druhou stranu je ale potřeba dobře volit, na jakou příležitost si uniformu obléknout, protože ve chvíli, kdy jsem v uniformě, se podle toho musím chovat. I v zákoně je napsáno, že nesmím poškozovat dobrou pověst HZS.

Dotaz č. 3
Dobrý den pane generální řediteli. Rád bych se vás zeptal, proč nemůžete prostřednictvím vyhlášky nařídit, aby veškerá nová výjezdová technika pořízena k HZS ČR byla v odstínu RAL 3024, tak jako je tomu v Moravskoslezském kraji. To, že jsou vozy v tomto odstínu daleko viditelnější, dokázala již řada studií. Barva vozů chrání u nehod životy zasahujících hasičů. Je nespravedlivé, že v jediném našem kraji a ve spoustě zemí civilizovaného světa to pochopili již dávno. V dnešní době, kdy je cena polepů v porovnání s cenou vozu zcela zanedbatelná, by mělo být toto barevné provedení jednotné a nemělo by být jen na uvážení krajských funkcionářů. Totéž se týká šrafování "chevron" na zádi vozu.

Odpověď na dotaz č. 3
Tato otázka je poměrně častá, a proto se pokusím na ni odpovědět poněkud podrobněji. Předně musím říct, že vyhláška, která stanovuje barevné provedení pro požární automobily, již existuje řadu let. V současné době je připravena další novela této vyhlášky. V této novele se s využitím reflexních prvků ve větší míře počítá. O studiích a výzkumu VŠB ve spolupráci s HZS MSK samozřejmě vím. Je realizován na základě domluvy s námi a jedná se o výzkum, který v souvislosti s dopravní nehodovostí hasičských aut zkoumá vliv reflexních prvků. Tento výzkum se posléze vyhodnotí a podle jeho výsledků budou také přijata potřebná opatření. Viditelnost auta však není jedinou příčinou dopravních nehod. Mnohem častější jsou jiné příčiny, například nedání přednosti v jízdě. Je potřeba brát v potaz i ostatní účastníky silničního provozu. Jak budou takové prvky působit na ostatní řidiče, aby je například v noci neoslnily natolik, že nedokáží dobře dobrzdit.
Nicméně mohu říct, že z dílčích závěrů výzkumů už jsme vyšli při přípravě novelizace předpisu, který začne platit v příštím roce.
Myslím si, že v tuto chvíli jsou auta dobře viditelná, nicméně je potřeba jít s dobou, proto jsme také takový výzkum začaly realizovat a pokud výzkum prokáže něco jiného, tak přistoupíme k potřebným opatřením.  Zatím jsme ale snížení nehodovosti v MSK v porovnání se zbytkem republiky nezaznamenaly.
Polemizoval bych s vámi v otázce zahraniční praxe. Převážná většina sborů „ve vyspělých zemích světa“ používá červenou barvu s odstínem RAL 3000. Řada zemí EU naopak povinně nenařizuje používat bílých zvýrazňujících prvků, oranžových blikajících světel a dalších modrých majáků na zádi karosérie požárních automobilů, tak jak to nařizuje naše vyhláška.
Za sebe to vnímám tak, že jak klasická červená, tak ta, kterou používají v MSK, mají své výhody i nevýhody. V době, kdy se ještě barva na auta stříkala, byla tato varianta velmi drahá. Teď, když se změna barvy řeší formou polepů, se cena rapidně snížila, takže finanční zatížení by už nebylo tak veliké. Stále se ale pereme například s tím, že tato barva rychle degraduje a během několika let mění odstín. Navíc viditelnost na dálku se dá řešit různými způsoby, nejen fluorescentní barvou.

Dotaz č. 4
Dobry den pane generále. Rád bych se zeptal, jestli vedení sboru uvažuje o znovu otevření SOS PO MV ve Frýdku-Místku? Mam syna, který by byl rád hasičem a ze své dlouholeté praxe u sboru mohu říci, že drtivá většina mých kolegů, kteří v minulosti vystudovali tuto střední hasičskou školu, patří v našem sboru mezi ty skutečně nejlepší. Proto bych byl rád, kdyby na ni mohl můj syn jít také. Už je po finanční krizi a nejhorší má sbor za sebou, jak jste sám řekl, proto by bylo dobré, kdyby si sbor opět začal vychovávat hasiče už po základní škole.

Odpověď na dotaz č. 4
Vedení HZS dlouho uvažovalo o tom, zda vzdělávat středoškoláky v našem oboru. Nicméně jsme se nakonec rozhodli, že střední školu, která by poskytovala maturitní vzdělání, myslím tím tedy vzdělání pro děti, které právě skončily základní školu, nebudeme provozovat. Vede nás k tomu řada praktických aspektů. Nejdůležitějším je ten, že nemůžeme zaručit absolventům jejich přijetí ke sboru. To je podmíněno i jinými faktory než maturitou, byť v daném oboru. Musí projít psychologickými, fyzickými i zdravotními testy. V době přijetí ke studiu si nemůžeme být jisti, že po ukončení studia tato kritéria splní. Pro takového absolventa by na druhou stranu bylo velmi těžké se uplatnit jinde, protože obor, jako takový je velmi úzce specializován. Pro sbor je mnohem praktičtější, pokud přijme kvalitního uchazeče s maturitou a dovzdělá si ho v dané problematice. Mimo jiné i proto, že s ohledem na plnění široké škály úkolů sboru potřebujeme nejrůznější odborníky, od elektrikářů, přes chemiky apod.

Dotaz č. 5
Dobrý den, rád bych věděl, jestli uvažujete o zavedení nějakých dalších ocenění, vyznamenání atd. Myslím např. za reprezentaci sboru ve sportu, za výbornou lektorskou výuku, za činnost nad rámec pracovních povinností atd. Sbor by to téměř nic nestále a spoustu kolegů, kteří by si to zasloužili, by to potěšilo, povzbudilo a dalo impulz do další práce.

Odpověď na dotaz č. 5
Natáčíme tento díl krátce po udílení medailí HZS ČR. Letos jsme v rámci slavnostního aktu ocenili celkem 76 významných osobností sboru, kteří pracují nad rámec svých povinností a oceněni byli i příslušníci ze ŠVZ za příkladnou lektorskou činnost. Tyto medaile udělujeme jednou do roka, vždy u příležitosti 28. října a slouží právě k vyzvednutí a ocenění těch kolegů, kteří si dlouhodobě svědomitě a příkladně plní své povinnosti. Rozdány byly kromě medailí za statečnost, medaile za věrnost prvního a druhého stupně, čestné medaile a plakety generálního ředitele. Medaile na krajské úrovni uděluje každoročně také krajský ředitel. Medaile se udělují také při příležitosti významných jubileí Sboru. Tak tomu bylo například v rámci oslav 10 let HZS ČR, nyní aktuálně u příležitosti 50 let Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR.
Podobné je to i se sportovci. Já osobně mám k hasičskému sportu velmi vřelý vztah a to nejen k tomu požárnímu, jsem právem hrdý například na naší reprezentaci v TFA. Snažím se výrazně podporovat i soutěže v jiných disciplínách, například ve volejbale. Pokud mi to čas a pracovní povinnosti jen trochu umožňují, snažím se na tyto regionální soutěže jezdit osobně, abych mohl sportovce ocenit přímo na místě.Pořádají se slavnostní večery s oceňováním nejlepších sportovců vždy v daném roce. Velmi hezká je akce Sportovec roku, kterou pořádáme a naši sportovci jsou oceňováni i na galavečeru Ministerstva vnitra, kde získávají poháry a ocenění. Významné sportovní počiny se snažíme oceňovat i mimo rámec těchto akcí. Tak tomu bylo například v případě světového úspěchu reprezentačního družstva TFA, kdy jsem celé družstvo krátce po jejich návratu z mistrovství osobně přijal, abych ocenil jejich výkony a pogratuloval jim. Rovněž udělujeme i výkonnostní třídy v požárním sportu a disciplínách TFA. K oceňování sportovců je vydán i SIAŘ z roku 2006, kde je dlouhý výčet nejrůznějších typů ocenění, od diplomů až po poháry. Doporučuji se na tento SIAŘ podívat.
Myslím si proto, že takový počet je dostačující a dokážeme v rámci těchto udílení postihnout většinu těch, kdo si medaili zaslouží.

Dotaz č. 6
Dobry den pane generále. Ještě mi dovolte se zeptat, když jsem načal ty vyznamenání, jak je to s jejich nošením na uniformě? Někdo to nosí, někdo ne a navenek potom vypadáme jako hlupáci, kteří se nejsou schopni ani jednotně ustrojit.

Odpověď na dotaz č. 6
Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací a jejich řazení na stejnokrojích upravují dva pokyny. Ani z jednoho z nich nevyplývá povinnost tato vyznamenání nosit. Jejich nošení je tedy dobrovolné.
Vyznamenání, tedy stužky, lze používat při slavnostních příležitostech na saku slavnostního stejnokroje. Přitom je třeba si uvědomit, že sako pracovního stejnokroje č. I je totožné se sakem slavnostního stejnokroje.  Jen malá část příslušníků ale vlastní obě dvě saka. Z tohoto důvodu dochází k nejednotnému výkladu této dílčí problematiky a tudíž i rozdílnému používání. Při novelizaci tohoto pokynu se budu snažit tuto problematiku dopřesnit. Určitě využiji i názory a zkušenosti z krajů.

Dotaz č. 7
Dobrý den. Rád bych se zeptal na jistou maličkost, která je však v očích některých občanů vnímána někdy až posměšně: Je správný název hasičských výjezdových stanovišť "požární stanice" nebo "hasičská stanice"?  Mám za to, že oficiálně správně je to požární stanice, ale možná se pletu, protože v některých regionech tomu tak není. Nejde to už oficiálně a všude sjednotit na hasičské stanice, popř. centrální hasičské stanice? Vždyť už nejsme požárníci z dob minulých, tak proč zachovávat takový škaredý název.

Odpověď na dotaz č. 7
Zákon o požární ochraně stanovuje název „Stanice hasičského záchranného sboru kraje“. Protože se ale jedná o poměrně dlouhý název, běžně se používá jeho kratší verze, hasičská stanice. Pojem požární stanice je stále ještě používán, a to spíše ze setrvačnosti, ale stále se také vyskytuje například i v českých technických normách. Do budoucna bychom se rozhodně měli na názvu ujednotit a používat ten, který je uveden v zákoně o požární ochraně.

Dotaz č. 8
Vážený pane řediteli, obracím se na Vás s dotazem, který má souvislost s formou jakou informují pojišťovny své klienty. Pojišťovny rozesílají k pojištění odpovědnosti z provozu vozidla informace, které mají nádech poškozující dobré jméno HZS ČR a to díky nepřesné informaci ze strany pojišťoven. Nebylo by vhodné ze strany HZS ČR informovat veřejnost o tom, co je ze strany pojišťoven hasičům hrazeno v důsledku dopravních nehod a co jsou likvidační práce? Neúplné formulace, které používají pojišťovny, nás poškozují. Nazlobení a špatně informovaní občané se nás na toto někdy dotazují i přímo u dopravních nehod a na naši hlavu pak padají nevlídné poznámky. Za vším však stojí jen špatně informovaný občas a jeho zdařilé ovlivňování ze strany pojišťoven.

Odpověď na dotaz č. 8
O dopisech, které rozesílaly pojišťovny, vím. V tomto konání jim není možné z naší strany zabránit. Jediné, o co se snažíme, je dělat osvětu nejrůznějšími cestami. Velká kampaň byla ještě před zavedením Fondu zábrany škod. Já osobně jsem absolvoval diskuzní pořad Otázky Václava Moravce a hovořil jsem na toto téma v mnoha dalších sdělovacích prostředcích. Média dostávala pravdivé a objektivní informace velmi často, nicméně lobby z druhé strany, tedy ze strany pojišťoven, bylo velmi silné.
Přestože jsem váš názor slyšel z více stran, tak se mnohem častěji setkávám s tím, že většina občanů chápe tuto problematiku správně a dobré jméno hasičů nijak neutrpělo. To dokládají i průzkumy, které byly na toto téma provedeny.

Dotaz č. 9
Dobrý den pane řediteli, proslýchá se, že nám Evropská unie zakáže sloužit 24 hodinové směny od roku 2017. Mohl byste to prosím uvést na pravou míru? Je na tom něco pravdy? Případně jak by se to řešilo? Děkuji za odpověď.

Odpověď na dotaz č. 9
Problematika, na kterou se mě dotazujete, je velmi složitá. Obdobný výkon služby, který je u nás, má i řada okolních států, není to tedy jen otázka České republiky. Pravdou ale je, že se čas od času, počínaje r. 2003 problematika pracovní doby hasičů na programu jednání komisí fungujících v rámci Evropské unie objeví. Avšak doposud to nikdy nebylo v rovině, že sloužit v režimu 24/48 není možné. Domnívám se, že tento režim výkonu služby je i z hlediska evropského práva možný. Dokládá to i platná právní úprava služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Dotaz č. 10
Dobrý den, obracím se na vás s prosbou, zda by šlo u hasičů mluvit v českém
jazyce. Moc mi vadí, že na školeních se stále častěji používají anglická slova. Např. na školení ve zdravovědě se objevilo slovo „gasping“, což v překladu znamená lapavý dech. Když jsem požádal o jeho překlad, tak bylo zle. Ptal jsem se na toto slovo i dvou zdravotních sester (jedna slouží 27 let na záchrance), ani ony neznaly český překlad slova. Nevím, proč
kontejnerům na výcvik říkají flashover kontejner, když to lze pojmenovat ohnivý kontejner.

Odpověď na dotaz č. 10
Chápu vás, že se vám stále častěji se objevující amerikanismy nelíbí. Do češtiny jich přibývá stále víc a víc. Ani mně se tento trend nelíbí, nicméně je mnoho věcí, které moderní doba přináší a nám nezbývá, než se jim přizpůsobit. Zvláště v souvislosti s novými technologiemi jsou přejímány jejich názvy z angličtiny a již se nepřekládají. Proto pro ně v češtině ani nemáme výraz. Svět se mění a stává se multikulturním. Jak se mísí národy, mísí se i jazyky. Pro mě je stále klíčové to, aby příslušníci sboru odváděli svojí práci dobře a jestli se ve svém řemeslu budou zdokonalovat ve flash overu nebo v ohňovém trenažeru je pro mě méně důležité než skutečnost, že se nám tento polygon podařilo vybudovat a že jím ročně projdou stovky hasičů, kteří jsou díky němu zkušenější a lépe připraveni na reálné situace.
Každopádně, pokud nějakému cizímu slovu nerozumíte při školení a slušně se zeptáte na jeho význam, mělo by být automatické, že Vám ho lektor vysvětlí. Pokud tomu tak nebylo, považuji to za selhání z jeho strany.

Dotaz č. 11
Dobrý den. Jsem absolventem ostravské univerzity a při studiu nám bylo umožněno sloužit ve výjezdové jednotce. Rozsah výkonu služby jsme měli poloviční tj. pět 24hodinových směn měsíčně. Činnost byla vykonávána na základě dohody o provedení práce. Povinnosti i pracovní zařazení jsme měli stejné jako ostatní hasiči. Překvapením pro mne byla skutečnost, že u HZS některých krajů tuto praxi uznávají a u některých ne. Rád bych znal Váš názor na tuto otázku. Děkuji.

Odpověď na dotaz č. 11
Zákon o služebním poměru upravuje tuto problematiku, tuším, v § 117 odst. 2. Ten dává pravomoc služebnímu funkcionáři určit rozsah využitelné praxe pro získané odborné zkušenosti za účelem stanovení tarifního stupně.
V  praxi se pro účely zápočtu využitelnosti praxe započítávají doby trvání služebního poměru a jiné praxe z doby trvání pracovního poměru, nikoliv však doby výkonu praxe během sjednaných dohod o provedení práce. Ve vašem případě se jedná o dobu praxe prováděné v rámci studia.
Dle mého názoru tato doba do zápočtu dob využitelné praxe nepatří. V každém případě děkuji za námět ke sjednocení postupu v rámci započítávání využitelných dob u jednotlivých HZS krajů.

Dotaz č. 12
Dobrý den vážený pane generále, zajímalo by mne, proč došlo ke snížení počtů zdravotníků u výjezdových jednotek HZS. Myslím tím zejména těch, kteří chodili na pravidelné stáže na ZZS? Jsou to hlavně ti hasiči, kteří ošetřují pacienty v případě, že na místě není ZZS, nebo mají záchranáři více práce. Jejich praxe z výjezdu u ZZS byla naprosto k nezaplacení a místo toho, aby se tyto počty zvyšovaly, tak je tomu naopak.  U nás na stanici C3, se jejich počet snížil ze 4 na 2. Je to smutné, zvláště když si člověk uvědomí, kolik dřiny, studia a volného času tomu ti kluci věnovali, a vše je jim jedním krokem během vteřiny smeteno ze stolu. Beru to rozhodně jako krok zpět, bohužel.

Odpověď na dotaz č. 12
Nejprve je třeba konstatovat, že u HZS ČR nejsou místa zdravotníků v jednotkách systemizována. Vychází se z předpokladu, že všichni hasiči umí u zásahu poskytnout první pomoc v rozsahu laické první pomoci. Na tuto činnost se připravují v rámci kurzů k získání odborné způsobilosti a pravidelné odborné přípravy na stanicích.
Pro zajištění funkčního systému kvalifikované odborné přípravy byl vydán v únoru 2013 můj pokyn k činnosti jednotek požární ochrany při poskytování první pomoci na místě zásahu. Pokyn stanovuje také počty příslušníků s touto specializací na jednotlivých typech stanic. Tato specializace je určena zejména příslušníkům se zdravotnickým vzděláním, nebo absolventům specializačního kurzu Neodkladná zdravotnická pomoc. Doporučenou součástí pravidelné odborné přípravy hasičů-zdravotníků je absolvování stáže u ZZS nebo zdravotnického zařízení s urgentním příjmem.
Smyslem pokynu není v žádném případě omezovat nějak dosavadní zavedenou spolupráci mezi HZS krajů a ZZS kraje ohledně vysílání příslušníků na stáže. Naopak zmiňovaný pokyn zavádí tuto praxi do jednotného systému kvalifikované odborné přípravy v první pomoci.
Počty Hasičů s touto specializací jsou tedy stanoveny zejména pro potřeby systému pravidelné odborné přípravy. Bylo třeba stanovit jejich konkrétní konečné počty, aby bylo možné postupně realizovat jejich výcvik ve specializačním kurzu. I přes maximální snahu ŠVZ dosud nejsou ve všech krajích stanovené počty hasičů-zdravotníků vyškoleny. Pokud HZS kraje v rámci spolupráce se ZZS kraje může na stáže vyslat více příslušníků, nic mu v tom nebrání.
Do budoucna se předpokládá, že specializační kurz bude dále naplňován i zájemci z řad ostatních hasičů.

Dotaz č. 13
Nedávno jsem Vás viděl na předávání nové techniky pro HZS MSK v Ostravě-Zábřehu. Velmi by mne zajímal Váš názor na to, že jeden jediný kraj v ČR funguje ve většině věcech (technika, zázemí, výcvik, stanice) tak, jak by to mělo vypadat,  a zbytek republiky, hlavně co se mobilní požární techniky a stavu hasičských stanic týče, je o mílové kroky pozadu. Jak je možné, že v jednom kraji mají supermoderní techniku a 5 let stará auta dávají JSDH a v sousedním kraji jezdí na prvních výjezdech v 11 let staré CAS? Nebylo by vhodné spolufinancování HZS krajů řešit zákonem, který by přesně definoval, kolik musí obce a kraje svým hasičským sborům dát?

Odpověď na dotaz č. 13
V prvé řadě bych chtěl říci, že jsem vždycky rád, když spolupráce mezi příslušným krajem nebo obcí a HZS kraje dobře funguje a Moravskoslezskému kraji tuto příkladnou spolupráci ze srdce přeji. Dobrá spolupráce s krajem se v důsledku promítá v mnoha rovinách. Nákup techniky je jen jednou z nich.
Máte pravdu v tom, že zákon o požární ochraně ukládá povinnost obcím a krajům vytvářet podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek HZS. To vytváří možnost přispívat jednotlivým HZS krajů. V době tvorby tohoto zákona to bylo maximum možného, čeho jsme mohli dosáhnout. Jen podotýkám, že jsme jediným bezpečnostním sborem, který má toto uvedeno v zákoně.
Na druhou stranu i ze své praxe okresního a krajského ředitele mohu potvrdit, že výše finančních prostředků získávaných od obcí a krajů není zdaleka jen dána osobností krajského ředitele. Ovlivňuje to spousta faktorů, zejména to, jaké má obec nebo kraj priority. HZS MSK má to obrovské štěstí, že dlouhodobě je ze strany magistrátu i kraje bezpečnost občanů na prvním místě. Nicméně ani zde není tento výjimečně dobrý stav v celém kraji, ale týká se převážně Ostravy.

Dotaz č. 14
Vážený pane generální řediteli, rád bych se na Vás obrátil s myšlenkou zavedení krátkých kalhot jako nové výstrojní součástky pro příslušníky hasičského sboru. Domnívám se, že užívání služebního stejnokroje PS II během letního horkého počasí zapříčiňuje přehřívání organismu příslušníků již v prostorách hasičských stanic. Rovněž je nutné připomenout vyšší riziko vzniku služebních úrazů.

Odpověď na dotaz č. 14
U HZS byla nově zavedena varianta pracovního stejnokroje v kombinaci s tmavomodrou polokošilí s límečkem, která poskytuje vyváženou kombinaci pro klimatické podmínky panující v České republice v letním období. V současné době žádný bezpečnostní sbor, snad kromě vojáků, kteří jsou vysláni do zahraničních misí, o zavádění této součástky neuvažuje. Rovněž HZS ČR touto součástkou nikdy v minulosti nedisponoval a ani o jejím zavedení neuvažoval. Probíral jsem tuto problematiku s krajskými řediteli na poradě a i jimi byla tato varianta jednohlasně zamítnuta.

Dotaz č. 15
Vážený pane generální řediteli, vážená paní mluvčí, rád bych se vás dotázal, zda budete i nadále vysílat video seriál Už ne do zdi!, který byl velmi prospěšný pro komunikaci obyčejných hasičů s vedením sboru?

Odpověď na dotaz č. 15
Už v minulém, dubnovém dílu jsem rozváděl důvody, proč natáčím tento pořad už jen jednou za čas. Je to především z důvodu menšího počtu dotazů, které přicházejí a také kvůli tomu, že se dotazy často opakují. K natočení odpovědí přistupuji ve chvíli, kdy je jich více než deset. Tak tomu bude i do budoucna. Pokud budou důležité problémy, které bude potřeba vysvětlit, určitě využiji této cesty pro častější komunikaci s vámi.

Ještě, mimo vaše dotazy, bych si dovolil zmínit jednu naprosto aktuální informaci.

Dlouho jsme čekali na nový zákon o hasičském záchranném sboru a jsem velmi rád, že konečně je na světě. Dne 24. listopadu ho podepsal prezident republiky a 7. prosince tento zákon vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 320. Nový zákon přináší řadu změn a v konečném důsledku pomůže ke zlepšení naší práce ve všech oblastech naší činnosti.

O novinkách v tomto zákoně bychom mohli mluvit dlouho, ale k tomu tento pořad neslouží. Jednu novinku, ale přeci jen zmíním. Je to možnost nošení uniformy příslušníka HZS i ve výslužbě. Každý, kdo splní podmínky zákona, tedy zejména vykonával službu ve sboru více jak 15 let, si může požádat o vydání průkazu bývalého příslušníka. Tento průkaz mu bude vydán společně s odznakem bývalého příslušníka. A toho současně opravňuje nosit i uniformu. Těší mne i to, že zákon alespoň částečně odstraňuje to, co mnozí vnímali jako velkou nespravedlnost. Přechodem od systémů hodností k systému hodnostního označení, došlo u některých příslušníků ke snížení tohoto hodnostního označení. Zákon tento problém řeší tak, že bývalý příslušník může nosit uniformu s nejvyšší hodností nebo hodnostním označením, kterého za svou kariéru u HZS ČR dosáhl.

Závěrem, protože se blíží Vánoce, chci vám všem popřát jejich klidné a pohodové prožití a do nového roku jen vše dobré, hodně zdraví, štěstí a pohody. Budu se těšit na spolupráci s vámi všemi v roce 2016.

Nejen o platech, medailích a stejnokroji s generálním ředitelem v březnu 2015

Dotaz č. 1

Dobrý den, dne 15. 3. 2014 server Novinky.cz uveřejnil článek, ve kterém tisková mluvčí kpt. Mgr. Nicole Zaoralová říká, že platové ohodnocení výjezdových hasičů s maturitou je 18 500 Kč hrubého a u hasičů s vysokoškolským vzděláním 22 000 Kč hrubého. Já jsem si po nástupu k HZS dodělal vysokoškolské vzdělání a moje platové ohodnocení se nijak nezměnilo, stále mé ohodnocení odpovídá 3. tarifní třídě. Jak to tedy bylo myšleno? Mám jako ,,mokrý hasič" nárok na zvýšení platu na základě nově získaného vysokoškolského vzdělání?
 
Odpověď č. 1
Platové ohodnocení je závislé zejména na druhu vykonávané práce, podle které jste zařazen do platové třídy. Dále také na započtené praxi. Pokud jste zařazen ve 3. tarifní třídě, kde postačuje středoškolské vzdělání, tak získání vysokoškolského titulu nemá na stanovený plat žádný vliv. Na druhé straně vám umožňuje přihlásit se na místa, kde je vysokoškolské vzdělání požadováno. Tato místa jsou pak i lépe platově ohodnocena.
Dotaz č. 2
Vážený pane generální řediteli, dovoluji se odvolat na jednání GŘ HZS ČR s odborovou organizací Unie bezpečnostních sborů, kde bylo „mimo zápis“ konstatováno, že členové výkonného výboru by si mohli z důvodu vrcholných jednání měnit termíny služeb, pokud tím nebudou ohroženy minimální stavy příslušníků na stanicích a bude dodržena zastupitelnost. Bohužel v praxi to takto nefunguje a řádnou směnu si přesunout nelze. Management HZS ČR vyjádřil názor, že by šlo o nadstandardní přístup k příslušníkovi, pro který není právní nárok. Rád bych znal Váš názor na věc.
Odpověď č. 2:
Osobně si myslím, že obsah smluvního ujednání uzavřeného mezi generálním ředitelstvím HZS ČR a odborovou organizací Unie bezpečnostních sborů je dostatečně srozumitelný, a proto by měl být bezproblémově aplikovatelný u těch HZS krajů, kde Unie bezpečnostních sborů působí.
Z pozice generálního ředitele HZS ČR mi však nepřísluší právo vstupovat do organizování výkonu služby příslušníků, kteří nejsou v mé přímé personální pravomoci. Co však mohu přislíbit je, že s novým ředitelem HZS Zlínského kraje v nejbližší době problematiku uvolňování odborových funkcionářů k vrcholným jednáním Unie BS podrobně projednám.
 
 
Dotaz č. 3
Vážený pane generální řediteli, nesmírně si vážím Vaší práce, jakožto i práce všech příslušníků a občanských zaměstnanců hasičského záchranného sboru. Avšak trápí mne i mé spolupracovníky platy občanských zaměstnanců. Cítíme jakousi křivdu v tom, že se mzdovými otázkami jsou spojováni pouze hasiči příslušníci. Domníváme se,  že zvyšování platů či poskytování odměn si občanští zaměstnanci bezpochyby také zaslouží.U ostatních složek byly platy občanských zaměstnanců postupně narovnávány ke stavu před rokem 2010. Bohužel u hasičů nemáme informaci, že by tomu bylo také tak.
Odpověď č. 3
Děkuji za váš dotaz, jsem rád, že tady zazněl, protože jsem si uvědomil, že problematice rozdílnosti platů příslušníků a občanských zaměstnanců jsem se ještě nikdy v tomto pořadu nevěnoval. Proto si dovolím delší a obecnější vyjádření, jako odpověď všem občanským zaměstnancům sboru.
 
S obdobnými připomínkami k problematice platů občanských zaměstnanců se setkávám poměrně často. Tyto připomínky vycházejí z letité tendence porovnávat platy občanských zaměstnanců a příslušníků HZS. Platové ohodnocení těchto skupin zaměstnanců však není možné srovnávat z toho důvodu, že odměňování obou těchto skupin zaměstnanců se řídí jinými právními předpisy. Tzn., že plat občanského zaměstnance a příslušníka je konstruován odlišně.
Jako příklad uvedu výstupy z analýzy čerpání platových prostředků v loňském roce. V roce 2014 byl skutečný průměrný plat příslušníka HZS ve výši 33 893 Kč a skutečný průměrný plat občanského zaměstnance 25 009 Kč. Rozdíl mezi těmito průměry činil 8 884 Kč což je 26%. Tento rozdíl se však z velké části skládá z odměny za služební pohotovost, platu za práci přesčas, zvláštního příplatku, příplatku za vedení a také z vyšších tarifních platů, které jsou ovlivněny zvýšením základního tarifu o 10% u příslušníků sloužících v nepřetržitém režimu služby. Průměrná pracovní odměna je však již naprosto srovnatelná, u občanských zaměstnanců v roce 2014 činila 2 452 Kč a u příslušníků HZS 2 352 Kč. Obdobná situace je i u vašeho HZS kraje.
I přes uvedené odlišnosti se GŘ HZS ČR v minulých letech snažilo posilovat platy občanských zaměstnanců vždy, kdy se naskytla vhodná příležitost. Došlo tak již několikrát k mimořádnému posílení objemu na platy, a to i na úkor příslušníků HZS nebo z vygenerované úspory z ostatních plateb za provedenou práci. K výraznému mimořádnému posílení objemu platových prostředků občanských zaměstnanců došlo např. v roce 2010, a to ve výši 14 mil. Kč. Jednalo se právě o platové prostředky příslušníků HZS ČR. Bohužel v následujících letech nebylo možné z důvodu úsporných opatření Vlády ČR najít rezervy, kterými by bylo možné výrazněji posílit platy občanských zaměstnanců. Přesto se tak v omezené míře i letech s restriktivními opatřeními událo, ať už to bylo posílení objemu platových prostředků při změně kvalifikační struktury, při ojedinělém zcivilňování nebo při využití úspor z ostatních plateb za provedenou práci. Jestliže se v následujícím období situace v oblasti přidělených rozpočtových prostředků změní k lepšímu, budeme hledat řešení, kterými bychom dokázali navýšit objem platových prostředků občanských zaměstnanců.
V roce 2011 došlo ke snížení objemu platových prostředků o 10%, a to jak u občanských zaměstnanců, tak u příslušníků HZS. U občanských zaměstnanců bylo plně v kompetenci krajského ředitele, jakým způsobem přistoupí ke snížení platů. Někteří zvolili snížení osobních příplatků a někteří přistoupili ke snížení tarifních stupňů. U příslušníků HZS byla situace jednoznačná - došlo ke snížení tarifních platů o 10% současně se snížením zvláštních příplatků. Konkrétně u občanských zaměstnanců vašeho HZS kraje se snížení objemu platových prostředků projevilo snížením osobního příplatku. 
Od 1. 11. 2014 došlo sice k navýšení objemu platových prostředků na tarifní platy o 3,5% (u příslušníků od 1. 1. 2015 ještě o dalších 1,5%), ale bude ještě nějakou dobu trvat, než průměrný plat dosáhne úrovně roku 2010. Jako generální ředitel HZS ČR vás chci ujistit, že osobně nepreferuji jednu skupinu pracovníků na úkor druhé. Vážím si práce všech, a to jak občanských zaměstnanců, tak i příslušníků HZS ČR, kteří každodenně svou práci odvádí s plným nasazením ve prospěch celého sboru. Věřím, že ta špatná léta jsou již za námi a že se i v letošním roce podaří učinit nějaká pozitiva ve prospěch platů.
 
 
Dotaz č. 4
Dobrý den pane řediteli, u HZS jsem zařazen jako lezec instruktor a starám se o výcvik lezců v kraji. Ti kluci jsou normálně zařazeni ve funkcích, hasič, strojník, technik atd.., mají samozřejmě další specializace (motorová pila, obsluha výškové techniky, práce na divoké vodě atd..) a k tomu navíc specializaci pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou. Mají desítky hodin výcviku navíc a to pravidelně. Přesto jsem u našeho vedení nepochodil s osobním příplatkem pro lezce, který by byl samozřejmě vázán na vykonávání této funkce. Je možné uvažovat o centrálně určeném příplatku pro lezce nebo potápěče, který by byl vázán na výkon takové funkce
Odpověď č. 4
Tato problematika byla již mnohokrát diskutována a moje odpověď vás asi neuspokojí. O stanovení jednotné výše osobního příplatku pro příslušníky HZS ČR vykonávající činnost lezce nebo potápěče v nejbližší době neuvažujeme, nejednalo by se dle našeho názoru o systémové řešení, ale o novou mandatorní součást složky služebního příjmu. Osobní příplatek je dnes jedinou složkou služebního příjmu, kterou příslušný služební funkcionář má ve své výlučné rozhodovací pravomoci při respektování celkového objemu prostředků na služební příjmy. Je tedy na něm, jaká kritéria pro stanovení výše osobního příplatku zvolí a jakou jim určí prioritu.
Dotaz č. 5
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, proč medaili za věrnost po 10 letech a další nemůže dostat každý hasič. Myslím, že by to každého potěšilo, že je za dobu u HZS prospěšný a někdo ho za to ocenil. Nejde o peněžní odměnu, ale o to ocenění samotné. Takto to dostane jen ten hasič, který pochlebuje veliteli stanice. Ten ho pak navrhne a je to. Pokud vás nikdo nenavrhne, tak nemáte šanci ho dostat ani po 30 letech služby. Je to nespravedlivé a měl by to dostávat každý. I kdyby předání proběhlo jen na stanici s gratulací. Každého hasiče by to psychicky nabylo.

Odpověď č. 5
Na obdobnou otázku jsem již odpovídal přesně před rokem, v únoru 2014. Již tehdy jsem říkal, že sice medaile za věrnost nejsou medailemi nárokovými, ale od roku 2014 již jejich počet neregulujeme. Záleží tedy pouze na vedoucím služebním funkcionáři, kolik takových medailí udělí. Osobně si myslím, že by jich mohlo být udělováno více. K automatickému udělování se však nekloním.
 
 
Dotaz č. 6
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli GŘ HZS se zabývá problematikou pojištění členů JSDHO při zásahu a zodpovědnost za škody způsobené členem jednotky. Ptali jsme se na pojišťovnách, a když nemáme pracovně právní vztah s obcí tak nám pojistka tzv. blbosti je k ničemu. Dříve aspoň byla pojištěna vozidla a dnes nic. Děkuji za odpověď, určitě nemáme jenom mi tento problém.
 
Odpověď č. 6
Je třeba rozlišit odškodňování úrazů v souvislosti se zdoláváním požárů a cvičením jednotky a náhradu věcné škody - obě tyto problematiky jsou řešeny zákonem o požární ochraně. Pokud se týká škod způsobených členem jednotky obci, která ji zřizuje, tak pro členy jednotek SDH obcí lze sjednat pojistka komerční. Takovou pojistku může sjednat jak příslušná obec, tak každý člen jednotky sám. Pojištění však není povinné.
Pojištění odpovědnosti za škody způsobené motorovým vozidlem pro vozidla IZS sjednává centrálně ministerstvo financí u české podnikatelské pojišťovny, která vydá pro automobil tzv. zelenou kartu. Jinou otázkou je havarijní pojištění, které není povinné a může si ho sjednat každá obec.
Pojištění odpovědnosti za škody způsobené motorovým vozidlem je stejné jako pro soukromé automobily. Tudíž vztahuje se na jakoukoliv oficiální jízdu schválenou vlastníkem vozidla.
Dotaz č. 7
Dobrý den pane generální řediteli, dovolte mi, abych Vám opět připomněl problematiku nošení služebního stejnokroje po ukončení aktivní služby. Prosil bych o odpověď, jak se věc pohnula a zda má GŘ HZS, potažmo MV ČR vůbec zájem celou záležitost dořešit tak, abychom na veřejnosti a zejména oproti ostatním složkám, které používají stejnokroj, nevypadali tak, že se stydíme nosit stejnokroj na veřejnosti při významných společenských událostech a výročích.
Odpověď č. 7
Ano, vnímám, že tato problematika je velmi citlivá a proto se jí snažíme řešit. V současné době je nový zákon o HZS, který tuto problematiku řeší v legislativní radě vlády a následně bude předložen parlamentu. Předpokládám, že tento zákon nabude účinnosti 1. ledna 2016.
 
 
Dotaz č. 8
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký je plán nákupu techniky pro rok 2015. Bude realizován nákup techniky, která by dorazila na stanice ještě do konce roku 2015? Na co se mohou hasiči těšit v obnově techniky do budoucna? Kdy bude realizován plán nákupu techniky z peněz pojišťoven?
Odpověď č. 8
V roce 2014 byl realizován projekt Efektivní zásah, který byl ale zaměřen na drobnější techniku, jako například velitelské a užitkové automobily, nosiče kontejnerů a kontejnery nebo techniku typu dýchacích přístrojů, tlakových lahví, chemických oděvů a termokamer. To vše v celkové hodnotě přibližně 225 milionů korun.
V roce 20215 předpokládáme v rámci tak zvaného Velkého projektu zaměřeného na povodně nákup 67 cisteren a další techniky. Termín předání požární techniky na příslušné stanice je závislý na době realizace jednotlivých zakázek, v současné době tento termín neznáme.
Podrobné informace jsou veřejně dostupné na webových stránkách ministerstva vnitra v sekci zakázky. Zde je možné vyhledat nejen další typy pořizované požární techniky, ale také stav realizace jednotlivých zakázek.
Pokud se týká fondu zábrany škod, tak z tohoto fondu se technika nakoupí poprvé v letošním roce. Předpokládáme nákup například 25 ks CAS, dále technických automobilů, rychlých zásahových automobilů a další techniky v celkové hodnotě 262 milionů korun.
Dotaz č. 9
Dobrý den pane řediteli, na internetu jsem se dočetl, že Evropská unie bude opět financovat nákup techniky pro HZS. Všiml jsem si, že tato nakoupená technika bude rozdělená do krajů, výjimka je Praha, to vím. Ale co mě zajímá, proč při rozdělování prvních 30 CAS nejde ani jedna do Jihomoravského kraje? Je na tom Jihomoravský kraj stejně jak Praha?
 
Odpověď č. 9
Typová skladba požární techniky pořizované v rámci integrovaných operačních programů je závislá na konkrétních požadavcích jednotlivých HZS krajů a na podmínkách projektu, který určuje možné druhy techniky. Pokud do některého HZS kraje není pořizován určitý druh požárního automobilu, je to proto, že uvedený HZS kraje preferuje pořízení jiného, pro něj důležitějšího typu požární techniky. Jen pro úplnost, Jihomoravský kraj z tohoto projektu pořizuje mimo jiné 8 kusů velkokapacitních CAS 30.
Dotaz č. 10
Chtěl bych se zeptat, kde letos skončili volné vstupenky na dvě  benefiční utkání HC Sparty Praha, které je věnováno příslušníkům HZS, PČR, ZZS a Armádě? Letos na náš územní odbor nepřišla jediná volná vstupenka.

Odpověď č. 10
Lístků na utkání bohužel nikdy není a nebude tolik, abychom uspokojili potřebu všech hokejových fanoušků. Lístky se rozdělují poměrově mezi hasiče, policisty, záchranku a armádu. Letos připadlo na hasiče 400 lístků na každé utkání pro celou republiku. Ty jsme dle zaslaných požadavků jednotlivých krajů na kraje také distribuovali, ale nebylo v možnostech uspokojit všechny požadavky. Pak již byla distribuce v kompetenci krajů. Informoval jsem se na situaci na Vysočině. Zde již v minulých letech bylo přistoupeno ke strategii, že každý rok dostane lístky jiný územní odbor. V loňském roce se jednalo o Třebíč, v letošním roce je obdržel územní odbor Žďár nad Sázavou.

Proč došlo k navýšení platů až od března 21. 3. 2014

Pane generální řediteli, je opravdu pravda, že jste nového ministra neinformoval o potřebě rychlého navýšení platů a proto jsme  ho neměli už v únorové výplatě? Vy jste to sice pak ve svém prohlášení vysvětlil, ale čemu mám pak věřit? Když pan Oberreiter na té schůzce byl a společně jste to projednali, tak proč to potom v jeho článku bylo napsáno jinak? A můžete tedy vysvětlit, jak to bylo a co se s platy stane do budoucna? Stále nám něco slibujete, ale nakonec to je vždycky jinak.“
 
Rád bych věděl, proč jsme dnes podepisovali platové výměry pro letošní rok bez navýšení o 2 procenta. Velice pozorně jsem sledoval Váš Vánoční projev a dle mého názoru jste se rozplýval nad návrhem zvýšení mezd. Ale jak je vidět zůstalo a asi zůstane jen u návrhu.
 
Mám dotaz na zvýšení platů hasičů o 2 %. Proč až od března? Pokud vím, PČR dostala uvedená procenta již od ledna 2014. Nebo mám mylné informace? Nebyl nám důvod tohoto otálení dostatečně vysvětlen a vznikají různé domněnky, např.: " Úředníci si nechávají vatu na odměny", jsem již také
v kategorii úředníka a celkem mi to vadí“.
 
Společná odpověď:
Musím říct, že ani já vámi zmiňovanému článku přesně nerozumím. Když jsem v závěru roku rekapituloval úspěchy a neúspěchy roku 2013, jedním ze základních problémů, které jsem zmiňoval, bylo snížení a následná stagnace platů. Od počátku bylo naší snahou tento problém řešit. Ještě za působnosti ministra Peciny, se započalo s řešením této problematiky. Hned po nástupu nového pana ministra jsme se shodli na tom, že mzdy příslušníků a občanských zaměstnanců jsou jednou z priorit, které bude třeba neprodleně řešit. Toto řešení mělo od začátku spočívat ve třech krocích. První krok byl již realizován zvýšením zvláštního příplatku o 600Kč od 1. března letošního roku. Dříve nebylo možné toto navýšení realizovat, protože jsme neznali všechny záměry nového pana ministra a bylo potřeba se nejdřív ujednotit na dalším postupu.
Chtěl bych vás ubezpečit, že v tuto chvíli se s panem ministrem maximálně snažíme najít řešení, které by umožnilo co možná nejdříve zařadit hasiče do 1. skupiny rizika. Zejména se jedná o zajištění dostatečných finančních prostředků, které budou k tomuto opatření potřeba a to nejen v roce letošním ale i v letech následujících.
Pan ministr nás také ujistil, že jeho snahou bude do roku 2016 dorovnat průměrné platy na úroveň roku 2011.
Všechny kroky, o kterých jsem teď mluvil, byly samozřejmě s odboráři průběžně projednávány a domnívám se, že takovýto postup by měl být naším společným zájmem. Podobné útoky a napadání ze strany odborů jistě nepomohou k lepšímu a rychlejšímu řešení. Pokud ale budeme spolupracovat, věřím, že do budoucna se hasiči mohou mít lépe.
 
 
Zajímalo by mě, zda se uvažuje o nějaké (finanční, organizační, e-learningové, jiné) podpoře jazykového vzdělávání příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR (mimo profesní přípravu TCTV 112). Sám totiž investuji do studia cizích jazyků z větší části ze svého.“

Odpověď:
Kromě profesní přípravy operátorů linky 112 v této chvíli o centrálním řešení výuky cizích jazyků neuvažujeme. Každý kraj má možnost zabezpečit si výuku cizích jazyků samostatně, a také to mnohé kraje dělají. Centrální zadání se nám v tuto chvíli jeví jako nevýhodné.
 
 
Bylo by možné, aby v budoucnu mohl být zaveden systém jako například v Německu, kde zaměstnavatel má například daňové výhody, pokud má zaměstnance dobrovolného hasiče? Je možnost, že by zákonodárci upravili legislativu, abychom mohli nadále zasahovat, pomáhat lidem a přitom se nebát o ztrátu zaměstnání?“
 
Odpověď:
Uvolňování členů jednotek SDH je nejen u nás, ale i ve vámi zmiňovaném Německu velký problém, přestože tam je tato problematika daleko lépe legislativně ošetřena. Naší dlouhodobou snahou je, určité úlevy pro členy těchto jednotek a jejich zaměstnavatele prosadit do zákonů, nicméně je to proces zdlouhavý a prozatím se ho nepodařilo prosadit. Každopádně vás mohu ubezpečit, že v našich snahách nepolevíme a budeme jednat napříč politickým spektrem o možných řešeních.
 
 
EKIS okrádá o hodiny hasiče, vyjíždějící z pohotovosti (tedy ne jen směnové, ale i denní příslušníky, zařazované do pohotovostí). Nikdo s tím stále nic nedělá, čas běží, hodiny se ztrácí. Příklad? Vyjedu v noci k požáru popelnice, strávím u něj 20 minut. Nemám tedy celou hodinu pro to, abych měl zaplacen výkon. Ale mám přerušenou hodinu pohotovosti. Ve výsledku tak v době od 7:00 do 7:00 vykážu v práci 23 hodin. Ale jsem tam 24. Budete to nějak řešit?
 
Odpověď:
Vím, že problematika EKISu je stále žhavá, proto se zde ještě jednou, naposledy pokusím vše vysvětlit. V prvé řadě je nutno uvést, že systém EKIS nikoho neokrádá.
V řadě druhé není pravda, že nikdo s tím stále nic nedělá. Po celou dobu od rozhodnutí, že systém EKIS bude aplikován u HZS krajů, pracuje velká skupina lidí, ať už z HZS krajů, generálního ředitelství, či odborných útvarů ministerstva vnitra na odstranění dílčích nedostatků tohoto systému či zlepšení uživatelské přívětivosti pro obsluhu. Navíc jsem osobně přislíbil na jednání výkonné rady OSH konané v listopadu 2013 ustanovení pracovní odborné skupiny, která by měla napomoci k vyřešení problémů s tímto informačním systémem. Tuto komisi jsem dle svého závazku ustanovil ještě v závěru r. 2013, s předsedkyní komise dohodl vytvoření podmínek pro práci komise a upřesnil zadání. Minulý týden již proběhlo první pracovní jednání komise.
Konkrétní problém, který popisujete, byl řešen nejméně 2x na různých úrovních, bohužel pro vás ale ne s výsledkem, který byl očekáván. Systém je nastaven podle znění služebního zákona, podklady či výkladová stanoviska může dávat jen gestor služebního zákona a tím je odbor personální ministerstva vnitra. V listopadu 2013, ještě před konáním výkonné rady OSH jsme žádali tento odbor o zpřesňující výklad služebního zákona i s návrhem řešení. Letos v lednu jsme obdrželi výkladové stanovisko, které náš návrh neakceptuje a odkazuje na řešení až v souvislosti s otevřením služebního zákona. Zde je nutné z mé strany uvést, že otevření služebního zákona kvůli jedné hodině v měsíci u části příslušníků je pro celý sbor neúměrné riziko. Uvedené stanovisko odboru personálního je k dispozici i na HZS krajů, předali jsme ho i představitelům OSH na lednovém jednání. Proto jsem přesvědčen, že ze strany generálního ředitelství jsme učinili vše, co bylo v této věci možné.
 
 
Dobrý den pane generální řediteli. To vás tak strašně mrzí, že lidi ještě berou dobře hasiče? Mají je rádi a nikde na ně nenadávají? Po přečtení Směrnice k vyúčtování úhrad nákladů za zásahy prováděné u dopravních nehod, že se požár za jízdy vozidla (bez ohledu na příčinu vzniku požáru) považuje za DN a bude to fakturováno? To snad ne? To za chvilku, když pojedeme na požár rodinného domu, tak to si lidi zaplatí?
 
Odpověď:
V prvé řadě bych chtěl říct, že tomuto dotazu zcela nerozumím. Výjezd k dopravní nehodě přece účtujeme pojišťovně, nikoliv majiteli vozidla. A to, že se i požár vozidla, který vznikne při provozu na pozemních komunikacích, považuje za dopravní nehodu, vychází ze zákona o provozu na pozemních komunikacích. Proto je ve směrnici k účtování náhrad za zásah jednotek PO při dopravních nehodách i požár vozidla. Při výjezdu ke každé dopravní nehodě se počítá s požárem, ten přeci může vzniknout i během samotného děje, který dopravní nehodu provází nebo i v průběhu zásahu jednotky.
 
 
Na GŘ máte patent na to, co potřebují na různých stanicích, že budete od nového roku nakupovat techniku sami?
 
Odpověď:
Co má být na stanicích stanovuje vyhláška, která platí již od roku 2001. Je to dobře a myslím, že to nikomu nevadí naopak, pokud bychom to neměli rámcově stanovené, nikdy bychom nebyli schopni říci, co na stanicích má v základní úrovni být.
 
Co se týče centrálních zakázek na techniku, tak věřte, že nás vůbec netěší, že musíme řadu zakázek uskutečňovat formou centrální zakázky. Každopádně v rámci tohoto typu dotací z Evropské unie je to základní podmínka pro to, abychom takovou dotaci vůbec mohli dostat. Nemyslete si, způsobuje to velké komplikace i generálnímu ředitelství, ať už při vlastním výběrovém řízení a také, protože tuto techniku musíme krajům zapůjčovat, evidovat a podobně. S tím je pak samozřejmě spojeno velké množství práce a administrativy. Nicméně musíme být rádi za každý kus techniky, která k našim jednotkám přijde z peněz Evropské unie. Ještě bych rád uvedl, že technické podmínky pro výběr techniky v rámci veřejné soutěže se zpracovávají v úzké součinnosti s HZS krajů nebo Záchranným útvarem. Nejsou návrhem jednoho člověka.
 
Kromě zakázek, které jsou realizovány z peněz Evropské unie, musíme rovněž realizovat centrálně nákupy těch komodit, které jsou stanoveny vládou a ministerstvem vnitra. Tento systém, který má primárně šetřit finanční prostředky, je nastaven napříč celou státní správou a nejde ho proto obejít.
 
 
Proč se technika ze strukturálních fondů EU nakupuje jen pro Hlučín a ne postupně pro třeba dříve (okresní) HZS? Myslím si, že tato technika by se měla nakupovat postupně a aspoň střídavě pro okresní nebo aspoň krajské HZS. Myslím to asi tak. Jeřáb pro HZS Ústeckého kraje, Bagr pro HZS Libereckého kraje a při problému si je navzájem půjčit. Určitě to je méně nákladné aspoň skrz cestování mezi kraji a ne po celé ČR. Proč není útvar, jako je Hlučín, třeba v Litoměřicích, který by obsáhl větší část Čech. Myslím Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín atd., kde v posledních letech tento útvar chybí. Nebo se dohodnout na úrovni vlády, aby zde byl opětovně vybudován útvar Armády ČR, který bude při živelních pohromách využíván.“
 
Odpověď:
Požární technika se nenakupuje pouze pro Hlučín. Z minulých dvou projektů ve výši 1mld. Kč se pro Hlučín nakoupila technika za 100 milionů, zbytek peněz byl určen na techniku pro kraje. Speciální technika, která byla určena pro záchranný útvar by byla u krajů těžko využitelná jak z hlediska obsluhy, tak z hlediska četnosti nasazení. Přesto je ale v našem vybavení nutná.
Záchranný útvar je opěrným bodem HZS pro speciální práce, jeho technika, včetně té nové z Evropských fondů, se použila při povodních a jiných složitých mimořádných událostech. V současné době je Záchranný útvar dislokován na dvou místech v Hlučíně a Zbirohu. Dovedu si představit jeho lepší umístění, ale nesmíte zapomenout, že jsme museli vyjít z původního místa dislokace těchto jednotek. Přesto je záchranný útvar schopen v přijatelném čase zasáhnout i na území Ústeckého kraje. Povodně v roce 2103 a 2010 jsou toho důkazem. Navíc v Litoměřicích, jak uvádíte, je dislokována vysoce výkonná motorová čerpací stanice i zařízení pro dálkovou dopravu vody. Tedy jisté speciální vybavení má i HZS Ústeckého kraje.
 
 
Proč je tolik odlišností mezi jednotlivými kraji v praktickém chodu, když HZS ČR je přece jediným sborem a většina činností, procesů a aktivit by měla být jednotná. Čím jsou tyto rozdíly mezi vedením jednotlivých HZS krajů dány?
 
Odpověď:
HZS vznikl zákonem o HZS v roce 2001. Tomu předcházela obsáhlá diskuze, jak má být tento sbor organizován. Názorů na uspořádání sboru bylo víc, od těch, které chtěli sbor zcela zcentralizovat, tak jako tomu bylo v té době například u policie, až po jeho rozmělnění na úroveň obcí. Nakonec převládl názor, který je určitým kompromisem, a který je popsán právě v zákoně o HZS. Takže zde máme HZS ČR, který je tvořen mimo jiné generálním ředitelstvím a 14ti samostatnými HZS krajů. Krajům tak zůstala jistá dávka autonomity, a proto je možné, že v rámci krajů můžete narazit na různé odlišnosti. Stále jsem ale přesvědčen, že to bylo rozhodnutí správné.


 
Proč není možné, aby vedoucí oddělení strojní služby neměl možnost mít u sebe finance na základní nákupy například pneumatik, olejů, šroubů, matiček? Všude se bere na dluh a píšou se požadavky, které musí schválit několik lidí na kraji. Něco se opraví na dluh, ale nejde to napořád brát z rodinného rozpočtu. Je možné s tímto problémem něco udělat?
 
Odpověď:
Možné to samozřejmě je. Tato problematika je řešena poskytováním záloh. Poskytování záloh zaměstnancům řeší zákon o rozpočtových pravidlech. Je plně v kompetenci, ale i odpovědnosti krajského ředitele, jak svým vnitřním předpisem nastaví podmínky poskytování záloh, dále určí okruh osob, kterým lze zálohy poskytovat, a stanoví, v kterých případech, a na nákup jakého sortimentu lze zálohy poskytovat. Nicméně se tím neodstraní podávání a schvalování požadavků na pořízení zmíněných šroubků apod., protože i v tomto případě se jedná o nakládání s veřejnými prostředky, a je tedy nutno dodržovat zákon o finanční kontrole.
 
 
Proč jsou školicí střediska HZS jen na Moravě. Dříve byl Chomutov, který se zrušil, ale v dnešní době, kdy se vše zdražuje, tak se jezdí přes celou ČR. Myslíte si, že je to správné? Jde o spotřebu nafty a benzínu.
 
Odpověď:
Zde je odpověď jednoduchá. Dříve, před mým nástupem do funkce generálního ředitele, byly vzdělávací zařízení celkem čtyři: Brno, Frýdek-Místek, Borovany a Chomutov. Vlivem sníženého rozpočtu bylo nezbytné provést úsporná opatření všeho druhu. Chomutov byl rušen jako první vzdělávací zařízení, mimo jiné i proto, že nebylo v majetku HZS ČR a platilo se zde nemalé nájemné. Jako druhé zařízení byly zrušeny Borovany (koneckonců umístěné také na okraji republiky), které měly malou ubytovací kapacitu a tím pádem nejvyšší náklady na provoz jednoho lůžka. Zůstala zařízení dvě, obě v docela slušném stavu, dobře vybavená a s velkou ubytovací kapacitou. V tomto případě cena nafty a benzinu není tím rozhodujícím faktorem. Jsem přesvědčen, že nejkritičtější dobu z hlediska objemu financí má sbor již za sebou. To ale neznamená, že se systémem školství nebudeme nadále zabývat. V budoucnu máme v úmyslu využít ve větší míře zařízení ve Zbirohu pro vzdělávání našich příslušníků, nejenom pro odbornou přípravu, jak tomu je dosud. Takže i česká část sboru bude mít příležitost využívat pro odborné způsobilosti dopravně výhodnější zařízení.
 
 
Jak to bude do budoucna s dotacemi na nákup techniky pro JSDHO?
 
Odpověď:
Naší snahou je, aby v příštím programovacím období, které začíná v letošním roce, bylo na jednotky SDH obcí pamatováno více. Bohužel to ale zdaleka nezávisí pouze na nás. Co ale v této chvíli můžeme říci je, že se od roku 2015, díky zapojení pojišťoven, výrazně zvýší i dotace, kterou dnes poskytujeme na nákup nové případně repasované techniky pro obce.
 
 
Proč nové casky 30 ještě někde stojí na dvoře, místo aby byly zařazeny na výjezd a proběhl pohyb techniky? Dodány byly již někdy v červnu, tak na co se čeká?
 
Odpověď:
Musíte říci, kde tato, dle Vás nevyužitá technika, stojí. Pak budu moct konkrétně odpovědět. Rychlejší a operativnější ale bude, když se zeptáte přímo na místě, nevidím důvod, proč by vám neodpověděli.
 
 
V budově generálního ředitelství se kouří v garážích i v kancelářích. To není žádné tajemství. Kdo kouření v těchto prostorách povolil? Kolik příslušníků a občanských zaměstnanců bylo cca za poslední rok za tento přestupek potrestáno a jak? A jak jsou kuřáci trestáni za to, že si neoznačují přestávku na kouření, a tím pádem jim dále bez přerušení běží pracovní doba stejně, jako slušným nekuřákům?
 
Odpověď:
Pokud skutečně dochází ke kouření v prostorách, které k tomu nejsou určeny, tak je to zcela jistě špatně. Jsme si vědom toho, že kouření je sice zlozvyk, ale těžko se ho zbavuje. Proto jsme se snažili najít vhodné místo, které by kuřákům vyhovovalo, ale neobtěžovali by kouřem nekuřáky. Vím, že volba tohoto místa není pro kuřáky nejvhodnější, a proto se snažíme hledat i jiná řešení. Nicméně nepovažuji tento problém za tak důležitý, abychom se s ním museli okamžitě zabývat. Každopádně ho vedu v patrnosti, stejně, jako problémy se stravováním, a pokusím se je v dohledné době řešit.
 
 
 Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, proč medaile za věrnost nemůže dostat každý hasič, který splní odpracování určitých let u boru? Proč jen ten kdo je navržen? Pokud nejste sympatický nadřízenému, tak vás nikdy nenavrhne. Nejde o peníze, ale myslím, že každého hasiče by potěšilo, dostat vyznamenání za svou práci a trochu by ho to zase nabudilo v této špatné době.
 
Odpověď:
Medaile „Za věrnost“ jsou služební medaile, a jako takové jsou udělovány podle vyhlášky. Tyto medaile ale nejsou medailemi nárokovými, které by musel dostat každý příslušník, který odslouží určitý počet let. Jsou oceněním za příkladné plnění služebních povinností ve spojení s dobou trvání služebního poměru. Proto musí být udělovány na návrh.
Já sice o jejich udělení rozhoduji, ale samozřejmě nevím, jak dobře si své povinnosti konkrétního příslušník plní. Proto musí návrh podat příslušný služební funkcionář.
Přesto jsem přesvědčen, že za věrnost, by mělo být oceněno větší množství příslušníků. Proto jsem na jedné z předcházejících porad v tomto smyslu hovořil i s krajskými řediteli a dal jsem jim doporučení, aby návrhů na udělení medaile za věrnost 2. a 3. stupně, podávali víc. Plně s vámi souhlasím, že jde o ocenění dlouhodobé a kvalitní práce pro sbor a proto by nemělo být výsadou pouze několika jedinců.
 
 
Výstrojní součástky, které potřebujeme, u nás probíhají skoro formou loterie. Napíšeme, co chceme a nevíme, jaký bude výsledek toho, co dostaneme. Například v minulém roce se ponožky objednané ve správné velikosti díky své kvalitě sami zvětšovaly a po té shrnovaly do bot, kde byly mokrým hasičům tedy nám, spíše na obtíž. Dále mě bohužel nepříjemně udivila kvalita pracovních bot, které se nám v letošním roce dodávají. Pamatuji se z minulých let i na velice kvalitní funkční nehořlavé prádlo jedné konkrétní firmy, které stále patří k nejlepším na světě. Škoda, že se už přestalo nabízet. U nás na útvaru by o něj byl a stále je velký zájem. Budu jenom doufat, že se opět někdy objeví v nabídce. Když jsem měl dotaz na výstrojní oddělení, bylo mi řečeno, že se už bohužel nenabízí z důvodu předraženého nákupu.

 
Odpověď:
Velmi dobře vnímám, že hasiče trápí problémy s vystrojováním a jsou nespokojeni s konkrétními výstrojními součástkami. Celá problematika, i když to tak nevypadá, je ale velmi komplikovaná. Řada nákupů musí být podle platných předpisů realizována formou centrálních zakázek. Kromě již vysoutěžených šedých trik s dlouhými a krátkými rukávy a parek, musíme vypsat centrální výběrové řízení na ponožky k PS I a ponožky do zásahové obuvi a na další výstrojní součástky. Do výběru nevhodnějšího dodavatele u jednotlivých komodit pak vstupuje taky zákon o veřejných zakázkách, kde kromě technické specifikace zadavatel uvádí hodnotící kritéria, jako jsou např. ekonomická výhodnost, velikostní sortiment, dodávky nadměrných velikostí, termíny dodání, životnost apod.
Musím zcela otevřeně konstatovat, že centrální nákupy mají jednoznačně pozitivní efekt v ekonomické výhodnosti a jednotnosti provedení například střihu nebo barvy. Na druhé straně musí být cílem náš všech, aby stále lepším zadáním technických podmínek a náročnou kontrolou při přejímce zboží, byla zachována vysoká kvalita pořizovaných výstrojních součástek při dosažení přijatelné ekonomické výhodnosti.
Asi se nám nepodaří odstranit všechny problémy okamžitě, ale myslím si, že už teď je vidět při nových zakázkách, že kvalita vysoutěžených součástek se zlepšuje. Věřím, že v tomto trendu budeme i nadále pokračovat.

Červnové povodně nás stály hodně sil 19. 9. 2013

Při nákupech techniky se v posledních letech ustoupilo mnoha požadavkům (specifikacím) hasičů, většinou na úkor kvality. Zákon o veřejných zakázkách velmi svazuje ruce při nákupech techniky, ale měl by být v blízké době novelizován a myslím, že by bylo potřeba do něj vpravit potřebná usnadnění nejen pro hasiče. Každá oblast ČR má nějaké specifikum, požadavky na požární techniku. Myslím si, že většinový názor směruje k podvozku Tatra, ale většinou tomu tak není. Kompromisní řešení je podvozek Tatra a nástavba z Polska, snad tomu tak bude pomálu a raději jsme za naše peníze kupovali naše zboží, jak je tomu v okolních státech, kde je domácí výrobce dokonce i zvýhodněn.
 
Odpověď
Pravdou je, že zákon o veřejných zakázkách je takový, jaký je. Musíme jej však respektovat. Při jednání s poslanci a senátory poukazujeme na úskalí a problémy, které nám při pořizování požární techniky přináší. Podvozek Tatra a nástavba z Polska není kompromisním řešením, jak uvádíte, ale výsledkem vítězné nabídky uchazeče. Vámi citovaný případ odpovídá pořízení 33 kusů CAS 30 a 34 kusů CAS 20, které jsou přebírány v letošním roce. Zde musím uvést, že tato technika byla pořízena z integrovaného operačního programu Zvýšení kvality, který je z 85 % hrazen z evropských peněz. Náš podíl, respektive kofinancování bylo 15 procentní. V tomto kontextu je třeba si uvědomit, že maximum budoucích strojních investic HZS ČR bude též realizováno z evropských peněz a za přísných podmínek pro jejich přidělení.
 
 
Nákup vybavení (PC, pneumatiky, kancelářské potřeby, sorbenty, pohonné hmoty, věcné prostředky …) se dnes řeší centrálními nákupy. Nejsem si jist, zda se tímto způsobem ušetří, ale i v některých případech je potřeba následných investic (příklad: nákup pneumatik, tam, kde jsou koupeny, dochází k přezutí zdarma, jinak se platí). Také nemalé prostředky stojí distribuce tohoto vybavení. U centrálních nákupů se díky velkému zájmu médií a jiných velmi sleduje nakládání s veřejnými financemi, asi proto se velmi obecně specifikují požadavky a díky dnes hlavnímu parametru výběru - cena, vyhraje ne vždy vhodné řešení potřeb. Snahu nákupu vybavení HZS v menších městech by určitě přivítali i místní podnikatelé a vděkem by určitě byla zajímavá cena.
 
Odpověď
Váš dotaz není ojedinělý, nicméně skutečnost je taková, že při vyhlašování veřejných zakázek jsme mimo zákona o veřejných zakázkách vázáni také usnesením vlády České republiky a nařízením Ministerstva vnitra.
Usnesení vlády ukládá povinnost zavést resortní systémy centralizovaného zadávání veřejných zakázek ústředním orgánům státní správy a podřízeným organizacím.Respektovat toto usnesení vlády je povinno i Ministerstvo vnitra a HZS. Minimální výčet jednotlivých komodit je dán rovněž usnesením vlády.
K druhé části dotazu je třeba říct, že na přípravě technických parametrů se podílejí odborníci na danou komoditu, ale můžeme požadovat jen takové parametry, které nejsou diskriminační, což je největší problém. Tuto problematiku vnímáme velmi intenzivně, a proto se znovu a znovu vracíme k tvorbě kritérií, která na jedné straně nesmí být diskriminační, na druhé straně by nám ale měla umožnit nakoupit co možná nejkvalitnější vybavení.
Stanovení ceny jako hlavního parametru při výběru možná není nejvhodnější, bohužel k tomu vybízí jak zákon, tak nařízení ministra vnitra. Při využití parametru ekonomické výhodnosti musí dle platné legislativy nabídková cena tvořit minimálně 80% váhového kritéria při výběru.
 
Určitě budu mluvit z duše všem, kteří se v pracovní době setkají s přebujelou administrativou. Několikeré zadávání stejných údajů do různých programů, které mezi sebou nekomunikují, složitost a nelogičnost zadávaných postupů. V poslední době se zavádí nové programy, které jsou nepřipravené a nevyhovují potřebám HZS. Jeden z mnoha programů je výkaz služby/práce. Místo vytvoření exportu ze strážní knihy, exportu ze záznamů docházek u denních příslušníků/zaměstnanců, se bude používat program, který je velmi manuálně náročný. Zajímavou citelnou úsporou při vytváření počítačových aplikací by mohlo být zapojením univerzit, vyhlášením projektů, nebo grantů atd.
 
Odpověď
Propojení Strážní knihy a nově zavedeného systému EKIS je připravováno ve spolupráci generálního ředitelství, HZS krajů a Ministerstva vnitra. Cílem je to, aby se data vždy zadávala pouze jednou - tedy pracovníci personálního oddělení budou při příchodu nového zaměstnance zadávat data pouze do EKISu, zatímco velitelé budou výkazy služeb zadávat pouze do Strážní knihy. Přenos dat bude probíhat v obou směrech. V současné době je dokončováno technické řešení tohoto propojení a testovací provoz na dvou krajích započne v říjnu tohoto roku.
 
Univerzity nejsou podnikatelské subjekty a je jistě zajímavé touto cestou získat SW, nicméně mohou nastat problémy při jeho udržení, tj. poskytování podpory a dalšího vývoje SW, kde se univerzita těžko bude chtít dlouhodobě vázat či poskytovat 24 hodinovou podporu. Toto je možné u jednorázových softwaru typu zpracování dat, kde je definován začátek a konec tohoto projektu.
 
 
Pokud jsou firmy nebo podniky vybaveny EPSkami a napojeny na operační středisko HZS, je škoda, že se hlavní peněžní odměna přenechává prostředníkům?
 
Odpověď
Elektrická požární signalizace potřebuje určitě v rámci ČR sjednocení. Protože v současné době nám dělá největší problémy zejména různost cen a různost organizování této činnosti. Nepřikláním se ale k názoru, že bychom tuto činnost mohli zabezpečovat celou sami. Mám k tomu několik důvodů, určitě by nám bylo vyčítáno, že zasahujeme do podnikatelské činnosti, nemáme k tomu vycvičené lidi a instalace hlásičů, ústředen a přenos signálu na operační střediska, nepatří ani do naší práce.
Kromě toho je potřeba vědět, že HZS si může fakturovat pouze náklady, nikoliv zisk. Takže určité sjednocení podporuji, ale nehodlám zasahovat firmám do jejich podnikatelské činnosti.
          
Vlastníme techniku, která je ve vlastnictví města. Když se porouchá profíkům jejich vozidlo tak velitel, který je i zároveň velitelem jednotky, nám vždy nařídí že máme půjčit naše vozidlo profíkům dokud to neopraví, že je to nějakém zákoně. Tak se chci zeptat, proč to musíme půjčovat, když HZS má techniky dost a může si ji vzít jinde a naší nechat na pokoji. Říkám to proto, že my to musíme po profíkách opravovat, vždy nám to zničí a ještě se tomu smějí. Neměli by se změnit předpisy? My taky nesmíme používat techniku HZS .

 
Odpověď
To, že spolu žijí v jednom místě "profesionálové" a dobrovolní hasiči, tak to je v ČR běžná věc. Určitě by měla obecně platit v takovémto případě zásada reciprocity. Pochopitelně pokud využívá HZS kraje zásahovou techniku jednotky SDH obce, tak by měl platit mezi HZS kraje a zřizovatelem jednotky SDH obce smluvní vztah, ze kterého vyplyne, za jakých okolností lze využívat zásahovou techniku, jakým způsobem bude postupováno, když se zásahová technika poškodí apod. Je škoda, že neuvádíte konkrétní dislokaci jednotky HZS kraje, pak by bylo možné celý Vámi uvedený podnět důsledně prošetřit.
 
Proč naše jednotka nezasahuje ve vedlejším kraji, když to máme do obce 5 km. Bylo mi odpověděno, že jsme v jiném kraji. To snad není možné, že nebude poslaná na událost, i když je JPO III, ale jede tam JPO III, která to má o 10 km dál. Snad by se měli posílat jednotky, které jsou nejbližší. To budeme říkat lidem, špatně  bydlíte, přestěhujte se jinam?
 
Odpověď
V obecné rovině jsou požární poplachové plány nastaveny tak, že zahrnují jednotky PO podle jejich aktuální akceschopnosti a času dojezdu. Pro efektivní systém plošného pokrytí nemůže být dislokace jednotky PO v jiném kraji překážkou. Pokud by tomu tak nebylo, je třeba na to upozornit a následně sjednat nápravu.
Na konkrétní případ nemohu odpovědět, když neznám o jakou lokalitu či dislokace jednotek PO se jedná. Krajské operační a informační středisko HZS kraje mohlo v otázce vyslání jednotek PO mimo tzv. požární poplachový plán pro danou obec reagovat např. na uzavírky komunikací, typ události apod.
 
Můžete mi odpovědět, proč jsou např. vedoucí ekonomických oddělení na HZS krajů a v zařízeních GŘ ve služebním poměru? V rámci sboru se neustále hovoří o šetření a zde se přímo nabízí prostor k tomu uspořit nemalé finanční prostředky zcivilněním těchto osob. Stejně tak je naprosto zbytečné, aby např. asistenti psychologů byli ve služebním poměru, měli by být občanští zaměstnanci. Provedením těchto kroků by se uspořila poměrně vysoká finanční částka. Chystáte v tomto směru změny a zcivilnění výše uvedených příslušníků?
 
Odpověď
Řešení problematiky zcivilňování není jednoduchou záležitostí, jak se na prvý pohled zdá.
Platný služební zákon to prostě neumožňuje. Zcivilnění místa je možné provést ve dvou případech. První možností je změnit systemizaci na uvolněném místě, např. po odchodu příslušníka do důchodu, druhou možností pak dohoda s příslušníkem, že dobrovolně ukončí služební poměr a bude mu nabídnuto pracovní místo v režimu zákoníku práce. Předpokladem pro zcivilnění ale je, že sbor má volná pracovní místa, tedy volné tabulky a k nim i dostatečný objem prostředků na platy občanských zaměstnanců. Proces zcivilňování služebních míst příslušníků na úsecích ekonomiky a kanceláří krajských ředitelů probíhá již od r. 2007, je to proces trvalý, který by měl vést k cílovému stavu, kterým je záměr, aby ve služebním poměru na uvedených úsecích zůstali pouze náměstci pro ekonomiku a ředitelé kanceláří.
 
Neuvažujete o zrušení funkcí ředitelů územních odborů? Tato funkce se dnes v krajském organizačním uspořádání jeví jako naprosto zbytečná. Náplň činnosti ředitele ÚO by zvládl velitel centrální stanice na příslušném ÚO, který by zároveň byl pověřen vedením ÚO. V ČR je cca 80 okresů, tedy územních odborů. Uspořilo by se 80 tabulkových míst v 9 platové třídě, uspořilo by se za nákup a provoz 80 služebních vozidel, za 80 mobilních telefonů, za 80 kusů počítačové techniky. V rozpočtu HZS ČR by to opět znamenalo velmi významnou úsporu a hlavně efektivní řešení, protože ředitel ÚO je dnes již skutečně nepotřebná a přežitá funkce z dob HZS okresu. 
 
Odpověď
Na funkce ředitelů územních odborů, ale obecně i na služby řídících důstojníků na územních odborech mám dlouhodobě jiný názor. Jsem přesvědčen, že místa řiditelů územních odborů patří k základním stavebním kamenům naší organizace. Vím, že někteří kolegové se domnívají, že je možné jednotlivé odbornosti řídit liniově z kraje. To je asi odborně možné, v praxi si to ale nedovedu představit. Prakticky by to dopadlo tak, že bychom možná některé příslušníky v rámci kraje na pracovišti ani nenašli.
 
 Od dubna letošního roku se přešlo na nový systém EKIS II. V Kraji Vysočina byly z tohoto důvodu zrušeny půl dne dovolené, s odkazem na to že to systém neumí. Z jiného, neoficiálního zdroje, se k nám doneslo, že to systém umožňuje, ale že by to bylo pracné. Proto se chci zeptat kde je pravda.
 
Odpověď:
Obecně systém čerpání půl dne dovolené zadat umožňuje. Je pravda, že služební zákon čerpání dovolené po půldnech neupravuje, zná pojmy týden dovolené nebo den dovolené. Systém EKIS je však nastaven tak, že proplácení čerpané dovolené počítá v hodinách, je do něj tedy možno zadat i půl dne dovolené. Je čistě na rozhodnutí služebního funkcionáře, jestli čerpání dovolené takto schválí.
 
Proč nejsou v Kraji Vysočina dodrženy početní stavy na stanicích podle vyhlášky?

 
Odpověď
Odpověď má dvě roviny. V systemizaci služebních míst, kterou jako ředitel bezpečnostního sboru schvaluji, jsou minimální početní stavy dle vyhlášky řádně vysystemizovány. Skutečný početní stav příslušníků však může být v určitém období jiný. Může to být v důsledku prováděné personální politiky, kdy se nedaří doplňovat z různých důvodů početní stavy příslušníků na stanicích anebo v důsledku nemocnosti, čerpání dovolených apod.. Zde musím odkázat na rozhodnutí příslušných služebních funkcionářů, jak zabezpečí výkon služby, jak vyhodnotí situaci. Druhou věcí je, naplňování základních početních stavů, které většinou opravdu nenaplňujeme. Vláda nám stanovuje celkový počet příslušníků. Tento počet dokáže vykrýt minimální stavy, ale ne už ty základní.
 
Zajímalo by mě, jestli je na GŘ zpracován a vypilován nový služební zákon, který by byl opravdu bez chyb, který by skutečně seděl na HZS, na kterém by nebyli biti příslušníci ve směnách?
 
Odpověď
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je od roku 2007 koncipován jako právní předpis pro všechny příslušníky všech sedmi bezpečnostních sborů. Z tohoto důvodu není možné reálně uvažovat o „novém služebním zákoně“ pouze pro HZS ČR. Jistě v rámci praxe máme připraveny okruhy i přímo texty možných úprav z hlediska služebního poměru, ovšem jedná se o předpis, jehož změna musí být prodiskutována a řešena se všemi subjekty. Samo o sobě hovořit o předpisu, který je „bez chyb“ je diskutabilní. Je pravdou, že se vždy může někdo cítit ukřivděný. Uvědomme si ale, že jiný úhel pohledu bude mít na problém služební funkcionář, jiný příslušník a jiný například odborová organizace. Zákon upravující služební poměr, by potřeboval řadu změn, řadu úprav. Ty by ale měly být prospěšné obecně sboru a ne pouze jedné skupině nebo jednotlivci.
 
 Dá se předpokládat, že při tom umění, které zde v současnosti předvádí pravice, bude po volbách vládnout levice. Máte tedy připravenou pro tento případ novou legislativu? Pracujete (lobujete) na tom, abyste pro ni získali v případné příští vládě hlasy? Třeba by to ČSSD uvítala jako součást volebního programu.“
 
Odpověď
Tvorba zákonů je věcí zejména Parlamentu, kde jsou zastoupeny jednotlivé politické strany. Jako příslušníci a státní zaměstnanci nemůžeme „stranit“ jedné politické straně, ale řešíme věci se všemi, v rámci diskuze, jednání, přesvědčování a následného konání. Jistě je připravována nová legislativa, zejména ve vztahu k zákonu č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, kdy tento předpis již potřebuje nově upravit. Jsou připravovány a zpracovány některé dílčí novely právních předpisů v gesci HZS ČR, které budou v rámci legislativního procesu dále řešeny. Dokladem práce HZS ČR na poli legislativním, je zejména v poslední době přijetí zákona č. 160/2013 Sb., kterým se upravuje spolufinancování bezpečnostního systému ze strany pojišťoven. Na optimální právní úpravě ze strany bezpečnostního systému a HZS ČR chceme nadále pracovat, diskutovat co nejšíře její přijetí a zpracování a řešit danou věc v rámci všech subjektů.
 
Zajímalo by mě, jestli bude pokračovat program nákupu nové techniky za peníze z EU i v budoucnu? Nešly by podobné projekty použít i na nákup techniky pro dobrovolné jednotky? HZS se jistě v této problematice orientuje daleko lépe než starostové obcí. Nemohl by jim v tom tedy HZS pomoct? A nešly by najít i projekty na opravy stanic? Pracuje na tom někdo?
 
Odpověď
V prvé řadě děkuji za tento dotaz. Co se týká techniky pro HZS tak v současné době realizujeme program - Efektivní zásah. Jedná se o techniku za 255 milionů, který bude realizován letos a příští rok. Další projekt se připravuje v souvislosti s reakcí na povodně a bude realizován v letech 2014 a 2015. Opět se jedná o techniku pro HZS ČR.
V souvislosti s přípravou budoucího programového období pro roky 2014 – 2020 se připravuje integrovaný regionální operační program, jehož cílem je zajištění kompletního vybavení jednotek IZS, především pro mimořádné události typu povodní, či sucha, rozsáhlých požárů, chemických a jaderných havárií. Mezi příjemce by měly patřit jak složky IZS a orgány krizového řízení obcí a krajů, tak i obce, které jsou zřizovateli jednotek SDH. Mezi podporované aktivity je zahrnuto například zajištění techniky, modernizace stávajících vzdělávacích středisek a vybudování, případně opravy stanic všech složek IZS.
 
Obracím se na Vás s dotazem, který se týká rizikového příplatku vypláceného vyšetřovatelům požárů. Proč je stejný jako u „ostatních“ příslušníků denní směny, kteří nevyjíždějí či nepracují na místě mimořádné události a mají nesrovnatelně nižší riziko? Vyšetřovatelé požárů jsou velice často stejně rychle na místě požáru jako jednotky PO, provádějí vyšetřovací úkony, přičemž na uhašeném požářišti jsou vystaveni celé řadě rizik. Jde mi o spravedlivé odstupňování rizika formou rizikového příplatku.
 
Odpověď
Výplata zvláštního příplatku se řídí pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 14/2012. Tento pokyn byl tvořen za široké účasti příslušníků, prošel řádným připomínkovým řízením a je koncipován pro početné skupiny příslušníků, nikoliv pro jednotlivé funkce. Míra rizika nebyla proto posuzována u II. skupiny zvláštního příplatku z hlediska jednotlivých funkcí, není ani pouze jediným kritériem pro určení výše částky zvláštního příplatku.
V každém případě však děkuji za námět, pokud dojde ke zvýšení rozpočtu na platy příslušníků, pak bude možné přehodnotit i filosofii přístupu ke stanovení zvláštního příplatku.
 
Chtěl bych znát Váš názor na nařízení služebního funkcionáře HZS Hl. m. Prahy. Nařízení se týká strojníků, kteří měli nehodu. Dotyčný služební funkcionář nařídil, aby každý řidič, který způsobí při výjezdu nehodu, vypracoval prezentaci ohledně své nehody a objížděl všechny stanice a seznamoval strojníky s nehodou. Dále je strojníkům vyhrožováno, že pokud bude způsobená škoda vyšší jak 100 000.- Kč, skončí ve funkci strojníka a budou převedeni na funkci hasiče. Chápu, že se musí nějakým způsobem preventivně působit na strojníky, ale tohle je dle mého názoru už za hranicí. Naše povolání je dost stresující samo o sobě a hloupá nařízení, arogance a necitlivost je v tomto případě víc než kontraproduktivní.

 
Odpověď
Prevence dopravní nehodovosti je pro mne důležitou okolností, a to z několika důvodů. Jednak je naším úkolem poskytnout pomoc v tísni, tedy prioritou je bezpečně dojet do místa mimořádné události, protože na naši pomoc čeká někdo, kdo je v tísni, kdo je v ohrožení života. Druhým důvodem je, že naše technika je robustnější, jízda k zásahu je svižná a tomu potom odpovídají následky. Proto si myslím, že šetření příčiny dopravní nehody a následné přijímání preventivních opatření je zcela v pořádku. Co se týká té druhé části Vaší otázky, prezentace rozboru dopravní nehodovosti by měl provádět služební funkcionář, do jehož kompetence prevence dopravní nehodovosti spadá. „Výrok“ služebního funkcionáře, že pokud strojník způsobí škodu nad 100.000,- Kč, bude převeden na funkci hasiče“, je zřejmě nějakou zkratkovitou interpretací Organizačního pokynu ředitele HZS hl. m. Prahy č. 14 z 16. 1. 2009. Nejedná se tedy o „vůli“ jednoho člověka, ale o širší posuzování, včetně psychologického posudku, je-li komisí vyžádán.
 
Chtěl bych se zeptat, jak se mám jako velitel družstva zachovat, když v 10 hodin večer přišli na stanici silně opilí ředitel územního odboru a velitel stanice a začali mě stavět do latě - jak to, že nedávám hlášení a jak to, že je směna u televize.“
 
Odpověď
Přiznávám, že mne v dnešní době Váš dotaz překvapil. Vlastní problém spatřuji ve dvou rovinách. Tou první je služební zdvořilost. Podání hlášení a dodržování denního řádu by mělo být v organizačním řízení rutinou a běžným standardem, a to za všech okolností. Tou druhou rovinou je, že pokud dojde k alkoholickému excesu u Vám nadřízeného služebního funkcionáře, neprodleně informujte jemu nadřízeného služebního funkcionáře, nebude-li dostupný, tak příslušného řídícího důstojník (územního odboru nebo kraje). Tento problém jsem diskutoval s řediteli HZS krajů na své poradě a požádal je, aby na svých poradách projednali, že takové jednání nebude vedením hasičského záchranného sboru tolerováno.
 
 
Jak je možné že z KOPISu chodí sms o událostech na dálnicích D1 a D2 (a ne jen tam) odtahové firmě, která zpravidla bývá na místě dopravní nehody rychleji než jednotka HZS, jednak je to z důvodu že mají vozidla Škoda Octavia, které dosahují mnohem vyšší rychlosti, ale také že KOPIS vysílá tuhle odtahovou službu bez ohledu na to, jestli je na místě potřeba či nikoliv. Nemělo by to být spíš obráceně? Že by KOPIS poslalo na dálnici napřed jednotku HZS a následně na vyžádání velitele zásahu by byla povolána i odtahová služba?
 
Odpověď
Problematiku odesílání SMS odtahové společnosti jsem si ověřil u HZS kraje Vysočina a u HZS Jihomoravského kraje. Posledně jmenovaným mi bylo potvrzeno, že v současné době SMS zprávy opravdu zasílají. Firma jí dostane v okamžiku, kdy KOPIS HZS JmK vyšle jednotku k řešení mimořádné události na pozemní komunikaci. Za stav komunikace zodpovídá Správa a údržba silnic JmK, která má s touto firmou uzavřenou řádnou smlouvu.
Stejně tak má s touto firmou uzavřenou „Dohodu o poskytnutí osobní nebo věcné pomoci“ HZS JmK. V případě spolupráce na místě zásahu postupují zaměstnanci odtahové společnosti podle pokynu velitele zásahu a zabývají se převážně prováděním asanačních prací.
V žádném případě se nejedná o vyslání k události, tj. „příkaz k výjezdu“, ale o informativní zprávu o události. Stejným způsobem jsou zasílány SMS např. i Vodní záchranné službě.


 
 

Nemluvte do zdi, mluvte se mnou! 25. 4. 2013

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, zda už je znám plán nákupu techniky pro rok 2013. Nemyslím tím techniku z integrovaného operačního programu roku 2012. Která není dosud předána a je ve výrobě.

 
Odpověď
Plán nákupu techniky na rok 2013 byl znám již v roce 2012. Můžete ho nalézt v kapitolním sešitu, který je součástí zákona o rozpočtu české republiky na rok 2013 a je dohledatelný například na internetu. V tento okamžik se nákup techniky realizuje ze tří zdrojů. Za prvé z IOPů, na tento dotaz již bylo vícekrát odpovězeno, druhým zdrojem financování jsou příspěvky, které jdou přímo do rozpočtu HZS krajů od Kraje, měst apod., což si řeší HZS krajů samostatně.
A konečně ze státního rozpočtu, což je to, na co se ptáte. Jedná se o přibližně 50 kusů různé techniky od cisteren, přes dopravní a osobní automobily až po kontejnery a vyprošťovací techniku. Náplň těchto investic si sestavoval každý kraj dle svých potřeb a přidělených finančních prostředků.
 
Dobrý den pane řediteli, ptal jsem se na možnost zástupce na velitele družstva ze třetí třídy a vy jste odpověděl, až po změně zákona. V dalším dotazu říkáte, aby šel postupně dál na velitele družstva. Víte vůbec, jak dlouho trvá se dostat z hasiče na velitele družstva na stanici P1? Myslel jsem, když jste vyšel ze spodu, že o tom něco víte, ale už jste asi zapomněl jako většina, co šla nahoru. Není to brečení, ale holý fakt o tom, že funkce změní člověka.
 
Odpověď
Je mi líto, že Vás moje odpověď neuspokojila, nemyslím si, že tím, že dělám generálního ředitele, jsem se výrazně nezměnil, ale i generální ředitel musí dodržovat zákony. Dokud nedojde ke změně zákona o služebním poměru, jiné řešení neexistuje.
 
 
První dotaz se týká JPO V. Jaký na ně máte pohled? Nemyslíte si, že by tyto jednotky měli být zrušeny a úkoly požární ochrany převedeny na nejbližší dislokovanou JPO II či III? Již delší dobu mě znepokojuje jejich negativní přístup. Při vyhlášení poplachu v jejich obci ani nejsou schopni výjezdu natož adekvátní pomoci profesionální jednotce.
 
Odpověď
Dobrovolní hasiči mají v naší republice dlouholetou historii a celá profesionální požární ochrana z ní vychází. Je potřeba si uvědomit, že valná většina členů JPO V je zároveň členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany. Tato sdružení v rámci obce jsou často jedinými nositeli kulturní, společenské a sportovní činnosti na obcích a jsou i významnými pomocníky pro starosty daných obcí v případě vzniku mimořádné situace. Mimo jiné i proto bych se k jejich rušení nepřikláněl. A to jsem zcela pominul fakt, že ze zákona musí každá obec mít vlastní jednotku PO.
 
 
Dovolte, abych vás požádal o vyjádření k otázce hasičů - zdravotníků. Mnozí příslušníci HZS či členové JSDHO mají zdravotnické vzdělání, avšak jejich typová činnost u zásahu není přesně definována tak, jako jiné funkce. Jsme sice oddělení modrou hvězdou života na přilbách, avšak k podání validní předlékařské první pomoci při různých typech událostí nemáme potřebné vybavení či kompetence ze strany GŘ. Bude prosím v budoucnu tato problematika řešena?
 
Odpověď
Problematiku poskytování první pomoci jednotkami požární ochrany v současné době intenzivně řešíme. Letos byl vydán pokyn k činnosti jednotek při poskytováníprvní pomoci na místě zásahu. Hasiče s uvedeným vzděláním bychom rádi využili v rámci systému kvalifikované odborné přípravy příslušníků pro poskytování první pomoci a v současné době je HZS krajů zařazují do funkcí tzv. hasičů-zdravotníků, právě v souladu s nově vydaným pokynem.
 
Jejich hlavním úkolem bude předávat své znalosti a vědomosti hasičům v rámci pravidelné odborné přípravy, dále udržovat provozuschopnost prostředků první pomoci a co se týká operačního řízení, zde by se měli podílet na odborném dohledu nebo činnostech při poskytování první pomoci.
 
 
Dobrý den pane řediteli. Už ne do zdi je asi určeno především příslušníkům HZS ČR. Přesto se pokusím položit Vám dotaz coby zaměstnanec HZS podniku. Připadá mi, že v posledních letech upadá spolupráce HZSP a HZS ČR. V dřívějších letech jsme byli daleko častěji povoláváni KOPISem na výpomoc mimo náš hasební obvod-hlavně na dodávku vody. Dnes toto zajišťují především JSDHO a na nás se tak trochu zapomíná. Přitom myslím, že to bylo pro obě strany výhodné. Proto bych se Vás chtěl zeptat, zda je to ze strany HZS ČR nějaký obecný trend, příliš nevyužívat ke spolupráci jednotky HZSP?

 
Odpověď
Snižování počtu výjezdů HZS podniků určitě není naší snahou. Meziročně lze zaznamenat pokles o zhruba 10%, který rozhodně není nijak obrovský a lze jej připsat spíše snižování počtu jednotek HZS podniků. Obecně lze říci, že jednotka HZS podniku je primárně určena pro zásahy v rámci svého podniku. Přesto jsou tyto jednotky často využívány ve druhém a vyšších stupních požárního poplachu a to na základě uzavřených smluv mezi HZS ČR a tímto daným podnikem.
 
Vážený pane řediteli, chtěl bych se zeptat, jak to bude do budoucna s výkonem 24 hodinové služby. Jsou tu signály, že se v brzké budoucnosti změní výkon služby na 12 hodinový provoz. Prosím Vás o vysvětlení, jak to bude do budoucna řešeno, jestli by se například dobrali lidi do čtvrté směny.
 
Odpověď
Na Vaši otázku není jednoduché odpovědět. Tato problematika pro nás zůstává velkou neznámou a na rozdíl od Vás jsme na úrovni generálního ředitelství žádné signály o přechodu na 12-hodinový provoz na stanicích nezaznamenali. A mohu odpovědně prohlásit, že v současné době se ani tímto problémem nezabýváme. Plně si však uvědomujeme, že zde stále existuje Směrnice evropského parlamentu a Rady, a že problém s její implementací do systému našeho práva může nastat a nebudeme mít možnost tento proces ovlivnit. Sami nemáme zájem na otevření zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sboru, který stávající systém výkonu služby tzv. „zakonzervoval“. A bez změny zákona si jaksi nedokážu představit nastavení jiného modelu výkonu služby. Přesto si však neodpustím jednu poznámku. Jsem přesvědčen, že čtvrtá směna není řešením.
 
Další dotaz se týká přepočítávání odsloužených směn na hodiny. Tazatel se ptá:
Jak je možné, když si odsloužím všechny směny, které mám, že mi stejně nějaké hodiny chybí? Jak je možné že tyto hodiny chybí všem třem směnám? Copak jsme prostě "zavřeli krám" a nikdo tu nebyl?! Jak si můžou dovolit nařídit mi dosloužit tyto hodiny? Copak žijeme v absurdistánu?
 
Odpověď
Na tuto otázku se bude lépe odpovídat od konce. Žijeme v právním státě, jsme příslušníci bezpečnostního sboru a náš služební poměr se řídí zákonem. A ještě stále trochu bojujeme s minulostí a zažitými, tak trochu tradičními přístupy k řešení problémů, resp. některými zjednodušenými výklady jednotlivých zákonných ustanovení. Problém dosloužení chybějících hodin do ročního fondu doby služby se objevil s přechodem do informačního systému EKIS II, v systému VEMA jsme nebyli nuceni několik hodin, které při pravidelně se střídajících směnách A,B a C chyběly do naplnění ročního fondu doby služby doplánovávat. Zde je nutné ještě zmínit problematiku služby přesčas a přístup k ní v letech 2007 – 2012. Rozsudek Nejvyššího správního soudu směřující k příslušníkovi PČR si vynutil sjednocující novou metodiku a kontrolní mechanismy v EKIS II nás dostaly do zcela jiné situace. A této situaci musíme přizpůsobit i plánování výkonu služby u příslušníků s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby. Služební zákon určuje délku základní doby služby pro každého příslušníka na 37,5 hodiny týdně. Počet týdnů v roce je znám, vyrovnávací období je období 3 měsíců, v odůvodněných případech je to období kalendářního roku, což je případ příslušníků našeho sboru v režimu 24hodinové směny. Nelze opominout ještě další ustanovení služebního zákona, a to zabezpečení nároku příslušníka na nepřetržitý odpočinek mezi směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu. To jsou limity služebního zákona. S ostatními proměnnými veličinami už pracovat lze a jak napovídá stávající situace, pak služební funkcionáři budou muset s nimi pracovat. Stávající systém pravidelně se střídajících směn byl nastaven před několika desítkami let, v době, kdy byla relativní hojnost finančních prostředků k využití pro zajištění výkonu služby. Dnes máme nižší početní stavy i méně peněz na služební příjmy. A aplikační praxe v oblasti služebního zákona nás také posunula trochu jinam. Takže nezbývá nic jiného, než se s novou situací vyrovnat v mezích služebního zákona. Osobně si myslím, že v konečné fázi nebude ani třeba těch několik hodin doplánovávat, že hodiny chybějící do naplnění ročního fondu doby služby budou pokryty z mimořádných akcí, které v minulosti „šly“ do 150 hodin služby přesčas.
 
 
Dobrý den, chci se zeptat kdo je vlastně podle Vás profesionální hasič, když tento pojem nezná ani Zákon o požární ochraně, ani vyhláška o jednotkách PO. Stále slyším tento výraz v různých besedách. Myslím si, že jsou to hasiči, co vykonávají tuto profesi za peníze. Jsou to i členové, kteří vykonávají činnost v jednotce jako svoje hlavní zaměstnání?
 
Odpověď
Ano, máte pravdu v tom, že zákon o požární ochraně s tímto termínem nepracuje. Tento termín je běžně používán pro označení hasičů, kteří tuto činnost vykonávají jako svoje hlavní zaměstnání a pobírají za ní plat. V širším slova smyslu je samozřejmě možné tento pojem chápat i tak, že profesionálem je každý, kdo svojí práci dělá profesionálně.
 
Proč Vy jako ředitel chcete zrušit respektivě "převést " jednotky HZS SŽDC a stále máte nesmyslné argumenty jak se ušetří a odbourá duplicita ? Můj názor je - a všech okolo kdo má rozum, že neušetříte nic ba naopak to bude stát ještě mnohokrát víc.
 
Odpověď
Vzhledem k tomu, že se dotazy tohoto typu začínají množit, pokusím se uvést několik argumentů.
Předně bych chtěl uvést, že případné sloučení HZS SŽDC s HZS ČR není pouhým rozmarem mým nebo mých podřízených, ale vychází z usnesení vlády k úsporám a odstranění duplicit.
Rovněž si nemyslím, že HZS ČR na případném sloučení vydělá.
Z mého pohledu to opravdu duplicita je například proto, že skutečně se často stává, že v jedné obci máme vedle sebe dvě stanice s vlastní technikou a personálním zabezpečením.
Stejně, jak praxe ukazuje, doráží na místo události primárně jednotka HZS ČR. U velké části zásahů zasahuje nejdříve jednotka HZS ČR a teprve následně se dostavuje jednotka HZS SŽDC. Což jim v žádném případě nechci vyčítat, tato situace vyplývá z množství a dislokace jejich stanic.
Pokud se zamyslím na tím, kdo může mít z takového sloučení prospěch, pak mi tam jednoznačně vychází občané, kteří díky posílení jednotek na stanicích budou mít zajištěn kvalitnější zásah s větším počtem lidí.
A vzhledem ke své funkci, musím vnímat i ekonomické aspekty pro stát jako celek, který by díky tomu ušetřil zhruba 60 milionů korun.
A v neposlední řadě se tak podaří zachovat pracovní místa těm, kteří na svých pozicích v rámci HZS SŽDC působí. Když se podívám na trend poslední doby, tak před několika lety mělo HZS SŽDC více jak 600 zaměstnanců a v tuto chvíli jich má asi 400, pak bude-li tento trend pokračovat, mohli by i tito lidé o svojí práci přijít. Převodem pod HZS ČR získají jistotu.
 
Dobrý den pane generální řediteli, mám otázku - proč trestáte výjezdové hasiče za to, že jsou a nasazují svůj život za druhé. Myslím tím, že nejsou finančně vůbec ohodnocení. Vy si určitě myslíte, že jsou, ale opravdu nejsou. A nějaký průměr, co se pořád říká, to je alibismus těch, co sedí v kanceláří a chlubí se vždy cizí prací. Třeba noční výjezdy. Pokud za měsíc nemá hasič celou hodinu odstříkanou, tak nic nedostane. To přece není férové.
A ještě jeden dotaz proč má hasič na denní směně vyšší rentu než hasič výjezdový. Zdá se vám to férové?
 
Odpověď
Nevím o tom, že bychom někoho trestali. A už vůbec ne za odvedenou práci, resp. za běžný výkon služby. Prostě jenom dodržujeme zákon, který u služby přesčas umožňuje proplácet pouze každou celou hodinu. To není o férovosti, to je o tom, co zákonodárce stanovil. Služební funkcionář je zde zákonem vázán, jakýkoli jiný postup by byl v rozporu se zákonem a v tomto případě o neoprávněném čerpání rozpočtovaných prostředků. A jestli by se mi to líbilo, pokud by mě v noci vzbudili a musel jsem na půl hodiny vyjet ven? Mohu vás ujistit, že i mě se toto stává, rozdíl je jenom v tom, že mě z postele zpravidla nezvedá operační středisko. A o čase nad rámec základní doby služby se raději ani zmiňovat nebudu, v mém případě to není o minutách, to je měsíčně o desítkách hodin. Zde je určitě rozdíl mezi generálním ředitelem a hasičem. Otázku výše finančního ohodnocení by bylo vhodné položit spíše jiným. Myslím tím poslancům a těm, kteří mají vliv na rozpočet. Pokud zmiňujete průměrný plat, pak je třeba se v prvé řadě podívat na průměrné platy v podnikatelské i nepodnikatelské sféře, které se v r. 2012 pohybovaly na úrovni cca 25 tis. Kč, přičemž 2/3 pracujících této úrovně nedosáhly, nejčetnější výše platu byla na úrovni cca 20 tis. Kč. Průměrný plat příslušníka HZS ČR – hasiče ve 3. tarifní třídě dosáhl v r. 2012 úrovně téměř 27 tis. Kč. To jsou fakta, zbytek je o polemice.
A proč má hasič v denní směně vyšší rentu než výjezdový? Odpověď není jednoznačná. To pravidlo přece takto neplatí a nelze srovnávat nesrovnatelné. Ano, platí to, pokud budeme poměřovat např. hasiče s ředitelem územního odboru nebo velitelem stanice. Ale už to neplatí, budeme-li poměřovat velitele čety s velitelem stanice. A samozřejmě musíme poměřovat stejnou délku doby trvání služebního poměru. A především musíme respektovat příslušná ustanovení služebního zákona. Ten stanovuje pravidla pro nárok na výsluhový příspěvek a jeho výši. Nikoli generální ředitel.
 

Pálí nás stejné věci 6. 3. 2013

Kampaň Už ne do zdi stála jistě spoustu peněz, jen proto, aby se generální ředitel mohl vypovídat, a to jsou peníze, které mohly být na vybavení hasičů“.
 
Odpověď
Tato kampaň, kromě času a úsilí mého a pár zaměstnanců generálního ředitelství, nestála vůbec nic. Plakáty byly navrženy a zpracovány našimi zaměstnanci a vytištěny v tiskárně ministerstva vnitra. Jednotlivé díly natáčí zaměstnanci videostudia IOOLB Lázně Bohdaneč.
Nikdy bych si nedovolil v této finančně těžké době, kdy hledáme úspory všude, kde se dá, vynaložit jakékoliv finanční prostředky na to, abych se jak vy říkáte, mohl vypovídat. Věřte, že vypovídaný jsem po každém jednom dnu v práci.
 
 
Chtěl jsem se ale tedy zeptat, jak máme dělat dobré jméno hasičskému záchrannému sboru, když v očích laické veřejnosti nejsme k rozeznání od dobrovolných hasičů, kteří se často ani nestydí v "hasičském" PS2 poprat nebo se opít. Mají jiné pravomoci, jiné zkušenosti a dělají jinou činnost. Proč nemají na zádech tedy označení "DOBROVOLNÍ HASIČI", když jimi jsou. Vždyť i městská policie má takto jasné odlišení od státních složek.
 
Odpověď
Vzhledem k tomu, že se začaly množit dotazy ohledně ústrojového odlišení dobrovolných hasičů od profesionálních, rozhodl jsem se, že se této problematice budeme věnovat na některé z následujících porad s krajskými řediteli a pokusíme se nalézt řešení.
 
 
Pročetl jsem si návrh novely zákona o HZS a v Hlavě IV. mne potěšila pasáž o možnosti nošení služebního stejnokroje po ukončení služebního poměru. Souhlasím i za jakých podmínek je možno, aby bývalý příslušník služební stejnokroj užívat. V návrhu zákona se v této souvislosti ještě mluví o odlišném označení.
Proto se ptám, zda se počítá s nějakým označením pro příslušníky, kteří byli mimořádně povýšeni jakožto výraz ocenění dobrého výkonu služby, či za mimořádný čin. Zákonem o služebním poměru bylo toto ocenění v podstatě smazáno bez nějaké náhrady. Navrhuji např. právo nosit vyšší hodnost, pokud do ní byl příslušník mimořádně povýšen před platností Zákona o služebním poměru. Myslím si, že tímto označením by byla tato mezera alespoň částečně zacelena a tito příslušníci by byli alespoň morálně odškodněni.

 
Odpověď
V roce 2007 nabyl účinnosti nový služební zákon, který namísto služebních hodností zavedl tzv. hodnostní označení. Tím došlo v některých případech k optickému snížení hodnosti. Jsem si vědom toho, že toto opatření bylo velmi necitlivé zvláště v těch případech, kdy byl příslušník do této hodnosti mimořádně povýšen. Právě proto je i na toto myšleno při tvorbě nového zákona o HZS. Naší snahou je, aby si příslušník mohl ponechat nejvýše dosaženou hodnost respektive hodnostní označení. Budeme si ale muset počkat na to, jak zákon o HZS dopadne v legislativním procesu.
 
 
Vážený pane generální řediteli, měl bych takový dotaz. V rámci úspor se zrušily funkce ředitelů odborů a ti byli ustanoveni do funkce vedoucích pracovníků. Z vedoucích pracovníků měli být řadoví příslušníci. Zajímalo by mě, zda ovšem  mohu dostat vysvětlení, kdo vlastně velí na odděleních. V zásadě mi to není jasné. Některým zůstaly hodnosti atd., některým se hodnosti snížily.  Jak to tedy je ve skutečnosti?
 
Odpověď
V prvé řadě je potřeba říct, že se jedná o kompletní změnu systemizace, kterou jsme chtěli dosáhnout snížení stupňů řízení. Podle velikosti kraje a personálního obsazení mohou být místní odchylky. Na některých krajích došlo ke spojení oddělení, u některých zůstal počet oddělení zachován. V některých krajích byla na těchto funkcích přirozená odchodovou. Obecně by mělo platit pravidlo, že z bývalých ředitelů odborů na krajských ředitelstvích se stali vedoucí oddělení. Ne každý vedoucí oddělení však vedoucím oddělení zůstal, v tomto případě došlo ke snížení hodnostního označení z majora na kapitána.
 
 
Jaký je skutečný důvod toho, že musíme do soutěžního družstva, že se musíme zúčastňovat soutěží okresní i krajské a jezdit ve svém volnu na nácviky, přestože to většinu z nás nebaví a dělá to jen na rozkaz funkcionáře?
 
Odpověď
Musím přiznat, že je mi z Vašeho dotazu trochu smutno. Pamatuji doby, kdy byla účast v soutěžích požárního sportu velice prestižní záležitost a dostat se do soutěžního družstva na jakékoliv úrovni nebylo vůbec snadné a každý si to považoval za čest.
Přestože se to někomu nelíbí, je potřeba věcně konstatovat, že požární sport je nedílnou součástí fyzické přípravy a má dlouholetou historii. Na jednu stranu rozvíjí mnoho dovedností, které je možno uplatnit u zásahu a na stranu druhou je světově uznávanou sportovní disciplínou a slouží k reprezentaci HZS ČR.
Pořád doufám, že toto je názor spíše jednotlivce a pro většinu z nás je požární sport stále koníčkem, zábavou, možností potkávat se s ostatními než něčím, co děláme pouze z donucení.
 
Poslední dobou jsme stále více vysíláni na kurzy, které máme jaksi navíc. Jakožto zařazený na pozici strojník mám i kurz technik chemické služby, technik technické služby, radiační ochrana. Přesto jsem zařazen v 3. třídě. Neměl bych být ve 4. třídě, když jsem de facto dvojnásobný technik? V Praze to tak prý kolegové mají, prostě jsou zařazení podle získané odbornosti. Proto je všechny vysílají na kurzy technika, aby jim polepšili a mohly je zařadit do 4. třídy. U nás může být na směně na P1 pouze jeden technik. Všichni technici na požárních stanicích budou muset mít do budoucna kurz taktické řízení, protože někdy (většinou, když má dovolenou) zastupují velitele družstva. Jeho plat ale už nedostávají.
 
Odpověď
Absolvováním kurzu nevzniká automaticky nárok na zařazení do vyšší platové třídy. Jestliže se ve vyšší tarifní třídě uvolní místo, může se příslušník o toto místo v rámci kariérního růstu kdykoliv ucházet, protože již splňuje odbornost.
Co se týká Prahy, je situace poněkud odlišná, protože HZS hlavního města Prahy má poměrně velké stanice a hlavně má již dnes systemizovány i místa na nové dvě stanice, Modřany a Severní město. Vzhledem k tomu, že tito příslušníci jsou prozatím umístěni na stávajících stanicích, může to vyvolávat takovýto dojem. V momentě, kdy se stanice dostaví, bude jejich systemizace na stanicích naprosto stejná jako v celé republice.
Pokud se týká zastupování velitele družstva, tak je potřeba rozlišovat mezi operačním a organizačním řízením. Při výjezdu k zásahu musí mít každý výjezd svého velitele. Tím ale nemusí být velitel družstva. To znamená, že velitelem zásahu nemusí být a v praxi ani není vždy velitel družstva. Kurz taktického řízení určitě příslušník u zásahu využije, nicméně není podmínkou toho, aby mohl zásah řídit.
 
 
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli se uvažuje o změně kariérního řádu. Uvedu příklad, je stanice P1 a jsou tam tři technici. Zástupce velitele družstva dělají většinou příslušníci ve třetí třídě. Po odchodu velitele družstva do civilu se nemohou zástupci stát velitelem družstva. Ne každý technik má na to, aby velel družstvu. Jak to teda řešit, aby se zástupce stal velitelem družstva.
 
Odpověď
Bohužel v tomto máte pravdu, zákon neumožňuje příslušníkovi zařazenému ve třetí tarifní třídě posun do páté tarifní třídy, s výjimkou případů, kdy má tento příslušník vysokoškolské vzdělání minimálně bakalářského stupně. Protože v tuto chvíli neuvažujeme o otevření zákona služebním poměru, není tento problém v tuto chvíli řešitelný. Pokud bychom v budoucnu zákon otevírali, budeme na toto pamatovat.
 
 
Myslíte že je správné aby služební funkcionář na pozici náměstka ředitele určoval jaký typ fyzické přípravy je povinný? Narážím na povinnou účast v TFA a soutěži řezání motorovou pilou.
Pokud vím, ve smlouvě při nástupu do služ. poměru jsem podepisoval Požární sport a ne TFA nebo soutěž v řezání motorovou pilou.

 
Odpověď
Zde Vám mohu předložit pouze a jenom svůj názor. Během své kariéry jsem prošel celou řadou funkcí, a byť služební funkcionář tuto možnost má, nikdy jsem jí takto nevyužil.

 
 
Na otázku, že strojník nemůže být ve vyšší platové třídě než hasič, jste řekl, že se navzájem zastupují. Já jako strojník zastupuji hasiče, ale mě hasič jako strojníka zastoupit nemůže. A jízda k zásahu je jen jednou činností zásahu? Takže mi chcete říct, proč na rozdíl od hasiče musím mít kurz motorových pil, vazačské a jeřábnické zkoušky, zkoušky na výškovou techniku, lodní zkoušky a mnoho dalších. Myslíte, že zodpovědnost za auto je malá? Pak někde v zimě dostanu smyk, nabourám a vy mě dáte pokutu nebo mě propustíte. Tak proč tedy děláme strojníky. Jo hasiči se mají, nemají řidičák, tak je dají na chemicko technickou službu a pak jdou na velitele. Prostě být strojník je největší chyba.
 
Odpověď
Této problematice jsem se již podrobně věnoval v minulém dílu, a je zřejmé, že se v názoru na tuto problematiku neshodneme. Prostě mám jiný názor a vaše argumenty mne nepřesvědčily. Přesto se pokusím krátce reagovat. 
V prvé řadě si myslím, že obě činnosti mají svá specifika, svou odpovědnost a svá rizika. Co si ale nemyslím je, že strojník má významně vyšší riziko než hasič. Strojník má jistě riziko při dopravě jednotky, hasič zase mnohem větší riziko podstupuje při vlastním zásahu.
Světovým trendem je nerozlišovat mezi funkcí hasiče a strojník. Mimo jiné i kvůli zastupitelnosti. Vaše argumentace, že hasič nemůže zastupovat strojníka není pravdivá a na mnoha stanicích klidně hasič, nebo i technik strojníka zastupují. Samozřejmě k tomu musí mít platné kurzy a osvědčení. Naším cílem je, aby na stanicích byli příslušníci s univerzálním využitím.
Již vůbec nemůžu souhlasit s tím, že další kurzy mají pouze strojníci. Z praxe vím, že kurzy které jmenujete má i velká většina hasičů.
Do budoucna je proto třeba, zejména na malých stanicích, ale nejen tam, přijímat pouze příslušníky s řidičským oprávněním skupiny C, případně stávajícím příslušníkům umožnit toto oprávnění získat. Koneckonců tuto možnost již dnes máme v rámci autoškoly v Záchranném útvaru Hlučín.
A poslední poznámku k tomuto tématu, která se bude týkat karierních možností. Nic přece nebrání strojníkovi, ostatně ani hasičovi, aby se ucházel o pozici technika a následně o místo velitele družstva.
 

Doufám, že rok 2013 bude klidnější a bude více času na odbornou práci 31. 1. 2013

Letošní rok by měl být mimo jiné ve znamení předávání techniky nakoupené ze strukturálních fondů EU. Ví se už konkrétně, kolik techniky a jaká bude nakoupena?
 
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že investiční prostředky byly v minulých letech velmi sníženy, jsou pro nás tyto evropské peníze důležitým zdrojem financování investic. V současné době probíhají 3 velké programy.
Tím prvním je program týkající se operačních středisek. V současné době probíhá vyjednávání s generálním dodavatelem s Českou poštou, které bude zakončené podpisem smlouvy a schválením technického projektu. Obdobný postup bude zvolen také u Krajských standardizovaných projektů. V blízké době by mělo dojít ke sdružení zadavatelů a uzavření smlouvy s HZS krajů.
Druhým již z části realizovaným programem je program Živelná pohroma. Zde je 11 komodit, z nichž tři již byly dodány evakuační autobusy, nakladače a dva technické kontejnery. Dalších 5 komodit je nasmlouváno a 3 komodity jsou ve stádiu probíhajícího nového výběrového řízení.
Programem, který vás asi nejvíce zajímá, je program Zvýšení akceschopnosti. Zde je 5 komodit, které se týkají mimo jiné výškové techniky a CAS. U čtyř z nich je již podepsána smlouva. Mezi ně patří i CAS 30 na podvozku T-815 sedmičková řada. Zbývá dokončit výběrové řízení na CAS 20, které v současné době řeší orgán dohledu, a musíme si počkat na výsledek.
V současné době připravujeme ještě jeden program, který nám byl umožněn v závěru loňského roku. Celkem se jedná o nákup techniky v hodnotě asi o 220 mil. Kč. Oslovili jsme všechny HZS krajů a připravujeme jeho náplň. Nevýhodou tohoto programu ale je, že má velice krátkou dobu realizace a není možné do něj zařadit takovou techniku, u které je předpoklad problémů s výběrovým řízením, nebo dlouhou dobou výroby.
 
 
Změna uvedená v zadávací dokumentaci na nákup techniky je, nejenom pro mě, absolutně nepochopitelná. Dá se hovořit o nešťastném rozhodnutí, které ve svém důsledku zkomplikuje další výběrová řízení jak HZS tak i SDH obcí a měst. Vyznívá totiž jako precedentní vstřícný krok všem zahraničním výrobcům, kteří se derou na náš trh prodat stůj co stůj svá vozidla s pořizovací cenou nižší než je konkurenční český výrobek (TATRA), ale v nákladech na servisní služby a dalších nákupech náhradních dílů jsou „bezkonkurenčně“ několikanásobně dražší“. Z diskuze mezi hasiči je zřejmý dlouhodobý jednoznačný názor. Dbejme na národní tradice a držme se hesla „nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci“.
 
Odpověď
Naprosto chápu váš pohled na věc a musím říct, že mi není cizí. Bohužel musíme při správě státních finančních prostředků respektovat zákony tohoto státu, a v tomto případě i pravidla EU, byť nejsou třeba optimální. Zákon o zadávání veřejných zakázek, ani pravidla pro čerpání finančních prostředků z EU neumožňují preferovat domácí výrobce, přestože by se mi to velmi líbilo. Zákon mimo jiné říká, že zadávací podmínky nesmí být přílišnou překážkou ve veřejné soutěži. A nelze ani upřednostňovat, byť žádoucími technickými podmínkami, pouze jednoho výrobce.
Zpočátku jsme se snažili při formulování technických podmínek uplatnit praktické zkušenosti při používání této techniky. Tam, kde parametr směřoval pouze k jednomu výrobci, jsme ale museli v návaznosti na dotazy nebo námitky ze strany dodavatelů od některých ustoupit. V opačném případě, by dle orgánu dohledu a řídícího orgánu, zřejmě došlo ke zrušení soutěže nebo k neuznatelnosti výdajů. Zrušení soutěže by znamenalo nepořídit žádnou techniku. Neuznatelnost výdajů by vedla k ještě horší situaci, a protože se jedná o částku téměř jedné miliardy Kč, kterou by nám unie neproplatila, vedlo by to zřejmě k naprostému kolapsu organizace.
Hledali jsme jinou cestu, jiný postup a zde bych rád zdůraznil, že zvolený postup nás dovedl až k uzavření smlouvy na CAS 30 v takovém provedení a na takovém podvozku, po kterém voláte. Současně jsme postupovali striktně podle všech zákonů a předpisů, právě proto, aby nebyla ohrožena uznatelnost výdajů. Pokud se týká CAS 20, tak je soutěž nyní řešena orgánem dohledu a musíme si počkat na výsledek.
 
 
Chtěl bych se zeptat na to, proč musí výjezdový hasič vyfasovat softshelovou bundu povinně. Je to proto, že jsou již nakoupeny a musí se vyskladnit, nebo proto že ji možná jednou za 20 let služby použije na pohřeb kolegy (i když si myslím, že by to šlo vyřešit starým hasičským kabátem, který k těmto účelům byl nafasován)? Tato bunda stojí hodně bodů a přijde mi pro výjezdové hasiče naprosto zbytečná. Pro příslušníky, kteří denně pracují s lidmi při kontrolách, nebo kteří přímo hasičský sbor zastupují a reprezentují, toto vybavení smysl má.
 
Odpověď
V prvé řadě bych rád poukázal na to, že změna, ke které se přistoupilo, reagovala na celou řadu stížností z HZS krajů na nemodernost parky. Protože si jsme vědomi poměrně velké bodové náročnosti na tuto výstrojní součástku, byla stanovena vynášecí doba původní parky až do roku 2016. Tím byl vytvořen dostatečný prostor na její pořízení. I to, že byla nová bunda zařazena do základní výbavy, vidím jako opodstatněné. Myslím si, že každý hasič by měl důstojně reprezentovat sbor, a to i mimo zásah.
 
 
Existuje kalendář sportovních akcí. Nyní jsou schváleny určité sporty, na které můžou všichni hasiči bez rozdílu. Ale na neschválené sporty, jako je fotbal, hokej, florbal atd. jezdí jen některé kraje či dokonce stanice. Proč když je v kalendáři sportovních akcí florbal, proč by nemohli jet všichni bez rozdílu? Mohla by se stanovit jasná pravidla. Buď může jet každý hasič, nebo žádný. Kalendář sportovních akcí se nedělá proto, abychom se jen podívali, kdo co pro nás připravil. Samozřejmě jde i o podporu funkcionářů.“
 
Odpověď
Pro účast na sportovních akcích není podstatnou skutečností, zda jsou nebo nejsou uvedeny v kalendáři sportovních akcí. Po projednání s řediteli HZS krajů a představiteli OSH jsme přijali závěr, že preferovanými sporty z hlediska HZS ČR budou požární sport, TFA a vyprošťování z havarovaných vozidel. Účast na těchto akcích je pro sportovce výkonem služby. Ostatní sporty mohou příslušníci absolvovat pouze ve svém volném čase. V těchto případech může služební funkcionář poskytnout k účasti na těchto akcích služební vozidlo s řidičem, pokud je tato možnost sjednána v rámci kolektivní smlouvy. Státní sportovní reprezentace, je zákonem upravena samostatně a náleží za účast v ní služební volno s náhradou služebního příjmu.
 
 
Jsem odpůrcem společného mistrovství ČR v PS. Tyto dvě organizace (HZS a SDH) měli vždy od počátku mé sportovní kariéry mistrovství republiky samostatně a obě tyto soutěže měli svoje kouzlo. Někdo tvrdí, proč 2 mistrovství pro jeden sport a já tvrdím, v boxu je několik organizací a také několik mistrů světa ve stejném sportu, nic neobvyklého. Proč jsme my, příslušníci HZS, diskriminováni tím jaké máme zaměstnání a nemůžeme tak reprezentovat naše mateřské Sbory dobrovolných hasičů?
 
Odpověď
Názory na společné mistrovství profesionálních a dobrovolných hasičů se velmi různí a obě varianty mají svá pro a proti. Myšlenka společného mistrovství byla opřena o několik důležitých bodů. Samozřejmě kromě finanční úspory, kterou jste sám zmínil, jde ale také o to, že tímto spojením chceme poukázat na důležitost spolupráce mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči při každodenní práci. A pak je zde ještě jeden důvod, který byl pro nás velmi důležitý. Tím, že profesionální hasiči reprezentují zároveň i své sbory dobrovolných hasičů, výrazně snižují šance na dobrá umístění dobrovolným hasičům, kteří nemají v rámci svého zaměstnání vytvořeny takové podmínky pro trénink jako profesionálové, kteří se mu věnují i v rámci svého zaměstnání. Tento princip nalezneme i v mnoha jiných sportech, kde je důsledně odlišena kategorie profesionální a amatérská.
 
 
Na mistrovství nemáme ani zajištěnou stravu (pouze oběd), ale rozhodčí od HZS ano a to jsme všichni stejní příslušníci. Tohle není vhodné řešení. První den byli věže v odpoledních hodinách a po závodě se každé družstvo vydalo hledat restauraci, kde si dají vydatnou večeři. Minimálně 2 hodiny času navíc zaviněné hledáním a čekáním, místo aby se závodník připravoval na další soutěžní den. A druhý den večer to samé. Zdá se to jako maličkost, ale věřte mi, že to dokáže pěkně otrávit celý dojem z mistrovství.“
 
Odpověď
Co se týká organizace předešlého mistrovství a některých vašich výtek k zázemí celé akce, především pak nezajištění večeří pro sportovce. Byl jsem informován, že všem krajům bylo nabídnuto zajištění kompletního stravování, ty to ale odmítly s tím, že závodníci v tréninku mají zpravidla individuální jídelníček a jednotná strava je pro ně nevhodná.
Každopádně, vzhledem k tomu, že jsme si plně vědomi i nedostatků, která společná mistrovství přináší, tak o podobě společných soutěží vedeme se sdružením dobrovolných hasičů jednání a snažíme se najít nejoptimálnější řešení.
 
 
Na Internetu se objevilo toto video http://www.youtube.com/watch?v=dJKbl3dKeSI, na kterém natočil řidič vozidla projíždějícího kolem dopravní nehody velmi nevhodné chování jednoho z hasičů. Chtěl bych výrazně odlišit příslušníka HZS od člena jednotky SDH. Odlišit barevně i označení vozidel. U jednotek SDH mohou být různí lidé. Co mají slabší přirozenou inteligenci. A vystupováním pošlapávají dobré jméno všech hasičů. Jako příslušníky HZS nás podobná jednání poškozují. Chceme být výrazně odlišení od JSDH.“
 
Odpověď
V prvé řadě se musím vyjádřit ke shlédnutému videu. Zcela s vámi souhlasím, že chování zasahujícího hasiče bylo špatné a nevhodné. Navíc opravdu nešlo bez bližšího zkoumání poznat, jestli jde o profesionálního nebo dobrovolného hasiče. Takto by se při zásahu neměl nikdy chovat ani náš příslušník, ale ani člen jednotky SDH obce. Jen chci věřit, že takovýchto případů není mnoho.
A nyní k vašemu dotazu. Pravdou je, že se asi doposud nikdo myšlenkou výrazného odlišení ochranných prostředků oficiálně nezabýval. Bylo to možná i proto, že jak profesionální, tak dobrovolní hasiči mají stejný cíl – pomoc bližnímu. Bohužel, excesy někdy vidíme u obou organizací. Je jen otázkou jestli jich je opravdu tolik, nebo se jedná pouze o ojedinělé případy. Stálo by za to se zamyslet i nad tím, jak dobrovolné hasiče školíme, jak vedeme jejich výcvik a vůbec jak s nimi pracujeme.
Domnívám se, že nyní odlišení ochranných prostředků není naší prioritou, mimo jiné i proto, že by se jednalo o nemalé finanční prostředky. Pokud by se v budoucnu ukázalo, že se jedná o systémový problém, nebráním se tomu, hledat řešení.
 

10% navýšení tarifu u příslušníků s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je za směnnost, kde se nám v platu promítne služba ve svátek?“.

 
Odpověď
Při koncipování tarifní tabulky příslušníků bezpečnostních sborů byl i příplatek za práci ve svátek zohledněn v rámci 10% zvýšeného tarifu.

 
 
Z jakého důvodu mají strojníci 3. platovou třídu, shodnou s hasičem po kurzu? Není potom lepší se vozit, než na sebe brát odpovědnost při jízdě k zásahu a obsluze hasičské speciální techniky? Neměli by mít 4. platovou třídu?“
 
Odpověď
Z praxe vím, že tato polemika se vede možná již řadu desetiletí. Zařazení činností do jednotlivých tarifních tříd upravuje katalog činností bezpečnostních sborů. Obecně se ale kloním k tomu, aby počet tříd byl co nejmenší. Hned vysvětlím proč. Vzhledem k početním stavům na jednotlivých stanicích je běžnou praxí, že se hasiči zastupují. Pokud bych diferencoval hasiče a strojníky do různých tříd, zbavil bych je tak právě možnosti se navzájem zastupovat. Nemohu souhlasit ani s Vaší argumentací k vyšší odpovědnosti a riziku strojníka. Jízda k zásahu je pouze jednou částí výjezdu, ale nesmíme zapomenout na všechny vykonávané činnosti na místě zásahu.
 
 
Odbornost se u hasičů nevyplácí? Hasič, který má odborné nebo specializační kurzy ( např. motorová pila, vazačský průkaz, obsluha výškové techniky, vůdce malého plavidla) nemá za tyto své odbornosti žádný příplatek, stejně jako by nic na víc nevykonával.“
 
Odpověď
K ohodnocení vámi uváděných činností slouží osobní příplatek. Byl bych velmi rád, kdybychom tyto činnosti mohli lépe finančně motivovat, nicméně finanční situace sboru tomu není v tuto chvíli nakloněna. Pokud by v budoucnu došlo k navýšení průměrného platu, budu velmi rád, když mne podpoříte a bude možné na osobní příplatek vyčlenit větší finanční prostředky. To ale znamená, že se toto navýšení nesmí odehrát pouze v nárokových složkách platu, jako tomu vesměs bylo doposud.

 

Členové lezeckých a potápěčských skupin nemají za svou odbornost žádný příplatek (vyjma lezce instruktora a potápěče III. st., který je ovšem ve  zvýšeném riziku). Proč?

 
Odpověď
Má odpověď je v podstatě stejná jako u předešlého dotazu. Jedná se o jednu z odborností, která u HZS existuje. Jedinou možností, jak lze tyto činnosti zohledňovat je tak jako v minulém dotazu osobní příplatek. Posouzení výše a zohlednění jednotlivých činností v osobním příplatku je potom zcela na úvaze a finančních možnostech příslušného služebního funkcionáře.

 
 
Prosím o jasná pravidla pro čerpání 150 hodin přesčas, aby k nim nedocházelo, viz rozhodnutí soudu ohledně přesčasů u policie.

 
Odpověď
V této době se takováto pravidla snažíme vytvořit a zabezpečit jejich jednotnou aplikaci u jednotlivých HZS krajů. Naší snahou je tuto přesčasovou práci minimalizovat. Sjednocující metodika k nařizování přesčasové práce a účasti příslušníků na služebních akcích vyjde v nejbližší době.

 
 
Může či nesmí mít profesionální hasič živnostenský list, např. na lektorskou činnost?

Odpověď
Zjednodušeně řečeno, všechny činnosti, které jsou přímo uvedeny v zákoně např. publicistickou, literární, uměleckou, vědeckou a pedagogickou činnost je možné dělat i na základě živnostenského oprávnění, pokud to požadují další právní předpisy.
Povoleny jsou na základě mého pokynu i jiné činnosti, ty již ale nelze vykonávat na základě živnostenského oprávnění, ale například na základě dohody o provedení práce.
 
 
Prosím o informace týkající se státem garantovaného zajištění rodin hasičů v případě nehody či úmrtí při zásahu. Děkuji.

 
Odpověď
Těžký úraz a případně až smrt každého příslušníka je tou nejhorší a nejnešťastnější události v rámci sboru. Bohužel i tato daň je součástí života hasičů.
Pokud příslušník utrpí úraz při výkonu služby, který má za následek jeho ztrátu schopnosti nadále službu vykonávat, potom zjednodušeně řešeno je zabezpečen až do svých 65 let tak, jako by tuto službu vykonával.
V případě smrti pomoc pozůstalým řeší zákon o služebním poměru. Jednotlivé druhy náhrad jsou přesně popsány v § 106. Jedná se o náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých a náhradu věcné škody. Nechci zde vypočítávat konkrétní výši všech náhrad. Např. u jednorázového odškodnění pozůstalých se v současné době jedná o částku téměř 250 tisíc Kč pro pozůstalou manželku a každé nezaopatřené dítě. Mimo to částka převyšující 120 tis. Kč náleží každému z pozůstalých rodičů, pokud s příslušníkem žily ve společné domácnosti. Tyto částky jsou každoročně valorizovány.

 
Kdy bude hotova metodika pro požáry fotovoltaických elektráren?
 
Odpověď:
Tady je má odpověď velmi jednoduchá, protože před několika dny metodika vyšla, a to jako Metodický list bojového řádu.



 
 
 

Odpovědi na první otázky 18. 12. 2012

Otázky a odpovědi:
Dobrý den pane řediteli,
chtěl bych znát Váš názor na tzv. "kindermanagement", tedy v našem případě obsazení vedoucí funkce, sice vysokoškolákem, ale bez jakýchkoli praktických zkušeností - myslím praxi přímo u zásahu. Kam se ztratil kariérní postup - "od plavčíka po kapitána"? To, že jde o 28letou slečnu - pominu, stejně tak její "holčičí" chování vůči chlapům, nefér jednání a pomstychtivost - to nevyřešíme, ale zkušenosti přece nemůže VŠ nahradit.
Jak může být obsazen tento člověk, který nezná a neví, ano, podle vyhlášek a zákonů třeba zná, ale prakticky vůbec ne, do funkce řídícího důstojníka? Jako velitel, a podobně i chlapi u proudnice, potřebují mít aspoň pocit, že s řídícím důstojníkem přijela "jistota, rozhodnost a zkušenost", která pomůže a ne jen "figurka", která snad umí telefonovat.
Tedy ta otázka - jak se díváte na to, že byl zrušen ten zavedený kariérní postup - po hvězdičkách vzhůru. Hvězdička za zkušenosti, případně za zásluhy? Jako mladý hasič, když jsem viděl kapitána, věděl jsem, že to je ohněm ošlehaný chlap, který má uhašených stovky požárů. A dnes? 26let, inženýr, základní kurz dvoutýdenní při škole, taktické řízení jakbysmet rychlokurz, jak se říká, mléko mu teče po bradě a šup na funkci a k funkci dostane majora nebo podplukovníka. Budiž, ať si hvězdičky nosí, ale ať se netváří, že snědl všechnu hasičskou moudrost, ať si nehraje na toho nejzkušenějšího, na toho, kdo by měl školit staré "vlky" o tom, jak se hasí oheň podle barvy plamene. Jak získat ty zkušenosti o kterých píšu nevím, navíc, když se bojí velet a vzít na sebe jakoukoli odpovědnost za svá rozhodnutí - myslím teď velitelku stanice.
Odpověď:
Zákon o služebním poměru to sice umožňuje, ale obecně se kloním k tomu, že by bylo lepší, aby každý, kdo nastupuje na odbornou pozici, si nejdříve prošel praxí. Někdy to ale nelze realizovat, protože služební zákon je v tomto nekompromisní, služební funkcionář může odpustit praxi, ale ne požadavek na vzdělání. Myslím si, že zrušení hodnostního označení a zavedení tzv. funkčního označení bylo do jisté míry chybou, která vyvolala spoustu rozporuplných reakcí. Na druhé straně je toto rozhodnutí nutno chápat i v kontextu doby, kdy k němu došlo, kdy tlak na zrušení hodností byl ze strany širokého politického spektra natolik silný, že hrozilo nepřijetí služebního zákona.
Vážený pane generální řediteli,
dne 21. prosince 2011 jste v rozhovoru pro Právo sdělil doslova toto: "Už letos byla obsazována pouze zcela nepostradatelná místa specialistů, jako jsou třeba chemici, právníci nebo psychologové."
Nedávno jsem se od vedoucí personálního oddělení dozvěděla, že chemiky nemáme, a na právníky na generálním ředitelství HZS ČR jste si zatím bohužel čas neudělal. Právníci z generálního ředitelství HZS ČR kromě JUDr. Škody nejsou zváni ani na porady právníků HZS ČR. Mě osobně jste dnem 1. února 2012 již nejmenoval do Vaší poradní komise pro přezkoumávání rozhodnutí, aniž byste mi alespoň vzkázal proč. Tuto informaci jsem se dozvěděla pouze z intranetu, když jsem procházela interní akty řízení. V poradní komisi jsem pracovala od roku 2004 a nikdy jsem nezaznamenala vůči své práci nějaké výhrady. Navíc nyní ani jeden člen této komise jmenovaný za generální ředitelství HZS ČR nemá právnické vzdělání. Prosím o vysvětlení.
Odpověď:
Vážená paní, děkuji předem za Váš dotaz. Pokud se týče dotazu směřujícímu k poradní komisi, pak musím říci, že je pouze mojí věcí, koho si jako služební funkcionář vyberu do poradní komise, abych měl jistotu, že všechny problematiky, které řeší služební zákon, budu mít pokryty vhodnými členy. Jedná se o institut zavedený služebním zákonem upravený hodně všeobecně, s tím, že členy jmenuje služební funkcionář. Není zde určena podmínka zaměření vzdělání. Seznamu členů byl vyhlášen právě ve formě interního předpisu (oznámení). Není za tím nic jiného, než nové složení komise, které, jak sama uvádíte, bylo uveřejněno. Tedy byla pro každého, kdo má možnost přístupu k interním předpisům, splněna oznamovací povinnost a každý si může dohledat uvedenou změnu a seznámit se s ní. Pro úplnost dodávám, že jmenování jednotlivých členů této komise nebylo ani v minulosti prováděno jmenovacím dekretem. To, že vzdělání členů poradní komise je odlišné, nepovažuji na závadu a rozhodně bych nerad "škatulkoval" osoby na ty, které mají právnickou fakultu nebo jinou vysokou školu či nemají vysokou školu vůbec. V rámci poradní komise generálního ředitele, ale i poradní komise ministra vnitra vykonávají činnost osoby, které nemají vysokoškolské vzdělání a též mohou být (a jistě jsou) přínosem pro činnost těchto poradních komisí. Dále bych nerad rozváděl myšlenku o právním či neprávím vzdělání. Osobně si vážím každého kolegy či kolegyně, kteří mi svými názory pomohou ke správnému rozhodnutí.
Dále k Vašemu dotazu na Vaši neúčast v rámci, jednou za rok konaného, setkání právníků HZS ČR Vás spíše odkáži na rozhodnutí Vašeho ředitele a náměstka. Každá porada či školení je zpravidla limitována počtem účastníků a projednávanými tématy. Ani za HZS krajů nejsou zastoupeni všichni právníci.
Dobrý den pane plukovníku,
úsporná opatření se nedotýkají jen naší organizace, ale také našich osobních účtů – rodinných rozpočtů. Každý z nás se snaží ušetřit, jak se dá.
Z práce, kterou vykonáváme, vyplývá i povinnost oblékat  a obouvat se správným způsobem.
Ve Středočeském kraji pracuje 1029 příslušníků a z toho je 110 žen. Vzhledem k tomuto počtu se s ženami nepočítá, co se týká vystrojení např. u PSII nebo šedých triček. Jako žena si nemohu nafasovat svoji velikost – pouze pánskou.
Co se týká uniforem PSI a případného objednání tzv.“měřenky“ jsou výsledky hrozné. Měřenka zpravidla nesedí a je nutno ji znovu přešít.
Pokud se podívám na svůj plat a odečtu z něj částku za šedá trička,  dále částku za přešití uniformy, zkrácení sukně, zúžení kalhot, nákupu obuvi k PSI a PSII, dostávám se na nezanedbatelnou částku několika tisíce korun.
Při své práci se snažím využít všech příležitostí jak získat větší praxi a k tomu bezpečná obuv jistě patří (ale nemám nárok na to si ji pořídit), bohužel boty začínají na číslech 39 nebo 41, takže jen stěží najdu vyhovující boty a pokud přece, jejich cena je 3500,- Kč.
Ráda bych vás tedy požádala o odpověď na otázku, zda je možné změnit způsob pořizování výstroje pro ženy.
Vím, že v dnešní situaci je to asi okrajový problém, a veškeré nákupy výstroje se odehrávají prostřednictvím centrálních nákupů, ale třeba najdete nějaké řešení pro ženskou menšinu.
Věřím, že pokud se budeme dobře cítit, bude se nám i lépe pracovat ……. v zimě dešti v horku i jen tak.
V tuto chvíli se také zabývám hledáním finančních zdrojů k nákupu vyhovující výstroje pro instruktory prevence (PVČ), kteří díky „nenároku“ na patřičnou výstroj nemají odpovídající oblečení. Díky jejich nadšení a finanční spoluúčasti se nám snad nákupy zdaří.
Rovněž zásahoví hasiči nemají možnost se převléknout do náhradního zásahového oděvu, protože mají nárok jen na jeden. Ale zásahů během 24 hodin může být několik L
Tak to je asi to co nás trápí.
Odpověď:
Děkuji za dotaz, který je aktuální již delší dobu. Konec konců jsme tento problém řešili i na poradě krajských ředitelů. Problémy ve vystrojování se táhnou již poměrně dlouhou dobu. Bohužel tento problém souvisí s finanční situací Sboru, zákonem o zadávání veřejných zakázek a kvalitou výrobců. Tlak na minimální cenu je potom mnohdy vykoupen horší kvalitou. Abych ale řekl i něco konkrétního, tak první vlaštovkou ke zlepšení je příprava návrhu na ženské šaty. Řešení náhradních ochranných oděvů je věcí krajů. Dle mých informací, ale je tento problém u většiny krajů vyřešen.
Vážený pane plukovníku,
v předešlých dne byl oznámen rozsudek Nejvyššího Správního soudu ohledně 150 přesčasových hodin. Jménem odborové organizace Unie bezpečnostních složek Vás prosím o oficiální vyjádření k tomuto tématu a proplácení přesčasových hodin využívaných u HZS zejména pro výcvik, školení, požární sport a další aktivity, které se netýkají důležitého zájmu služby, jak je uvedeno nejen v již zmiňovaném rozsudku ale i ve služebním zákoně 361/2003 Sb.
Odpověď:
V současné době existují 2 rozsudky, které se zabývají touto problematikou. Jedná se ale o konkrétní případy z řad policie a jsou to případy diametrálně odlišné od praxe HZS. Obecně lze říci, že počty těchto hodin klesají. Zatímco v roce 2007 byl průměr na 1 výjezdového hasiče 41 hodin, v roce 2011 je to pouze 29 hodin. Přesto vnímám, že je třeba sjednotit aplikační praxi tak, aby všechny kraje postupovaly stejně.
Pokud bychom chtěli přistoupit k radikálnímu zrušení „150 přesčasových hodin“, bylo by zcela jistě nutné otevřít služební zákon. To by sebou mohlo přinést řadu dalších vámi nechtěných změn. Nehledě na to, že plat příslušníků je stanoven s přihlédnutím k těmto přesčasovým hodinám a jejich zrušení by v konečném důsledku vedlo k plošnému snížení platů
Nemyslíte si, že je po letech čas obejít si běžnou prvovýjezdovou hasičskou cisternu a vyházet z ní pár věcí? Pořád kupujeme, dodáváme, ale neubíráme. Neznám hasiče, který při otevření rolety s proudnicemi sáhne po jakékoli jiné, než turbo proudnici. Vozíme však céčkový plnoproud, mlhovku, clonovku - to vše z vyhlášky. Zbytečně. Zabírá nám to místo na užitečnější věci a je to přežitek.
Odpověď:
Minimální rozsah požárního příslušenství v požárních automobilech vychází z Vyhl. č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky ve znění Vyhl. č. 53/2010 Sb. Například vybavení cisternové automobilové stříkačky požárním příslušenstvím musí zaručovat její plné funkční nasazení a současně stanovený stupeň ochrany a bezpečnosti zasahujících hasičů. Jinými slovy, z CAS nesmí být vyloučeno takové požární příslušenství, které omezuje plné a bezpečné nasazení CAS při zásahu.
Názorem, že rozsah požárního příslušenství stanovený v ČR pro požární automobily je zbytečný, je možné za určitých podmínek akceptovat, například u požárních automobilů předurčených pro specifický okruh zásahů v přísně vymezeném prostoru. CAS však je požární automobil univerzálního nasazení, protože se zejména v prvních fázích účastní každého zásahu.
Návrh rozsahu požárního příslušenství pro požární automobily připravuje skupina odborníků vybraných z hasičské praxe, a to při každé novele uvedené vyhlášky. Návrh poté projde připomínkovým řízením, a to jak mezirezortním, tak vnitřním připomínkovým řízením u jednotlivých HZS krajů. Při každé této novele je dokonce tendence hasičské praxe tento rozsah významně rozšiřovat.
Rozsah požárního příslušenství v certifikované CAS je možné rozšiřovat pouze v rámci hmotnostní a prostorové rezervy. Z dotazu však není patrné, kterým užitečnějším příslušenstvím by tazatel rozsah požárního příslušenství CAS ještě rozšířil na úkor uvedených proudnic. V automobilu musí být několik druhů proudnic- tzv. sprchová proudnice není universální, např. s ní nelze hasit pod napětím do 400 V.
Nemohu se nedotknout financí - nemyslíte, že je trošku nefér být při nočním zásahu zaplacen až od uplynuté hodiny? Jak k tomu přijde chlap, který má třeba tři měsíce po sobě 50-55 "nočních" minut, což není neobvyklé?
Odpověď:
Myslet si mohu, co chci, ale jako ředitel bezpečnostního sboru musím v prvé řadě dbát, aby byl dodržován služební zákon. Proto má odpověď bude až příliš stručná.
Bohužel, platná právní úprava nedovoluje proplatit zlomek odsloužené přesčasové hodiny,
podle ustanovení § 132 služebního zákona při poskytování služebního příjmu za službu přesčas a odměny za služební pohotovost sčítá bezpečnostní sbor celkovou dobu výkonu služby a služební pohotovosti, kterou příslušník konal v kalendářním měsíci, a po sečtení poskytne služební příjem nebo odměnu pouze za celé hodiny. Od takto naprosto jasně formulované právní úpravy se odchýlit nelze.
Na co stále potřebujeme územní odbory, nemyslíte si, že by šly zrušit a řídit stanice krajsky? Není při jednání stanice -> ÚO -> KR ten územní odbor zbytečným mezičlánkem živícím x lidí?
Odpověď:
Opravdu si to nemyslím. Naopak vzhledem k tomu, že jsem profesně velmi dobře poznal činnost na všech stupních řízení, domnívám se, že právě územní odbory a stanice jsou základním prvkem bezproblémového fungování Sboru. Je potřeba si uvědomit, že ÚO nevykonávají pouze funkci řídící, ale řeší i celou problematiku prevence, ochrany obyvatelstva apod. Praxe ukazuje, že forma úplného liniového řízení je velmi neefektivní a má mnoho negativních důsledků. Řada i soukromých společností tento systém v minulosti zavedla a velmi rychle ho zrušila.
Musíme opravdu kupovat tu nejlevnější techniku, která se na následných úpravách a opravách stane dražší, než kdyby se hned ze startu pořídila kvalitnější? Je opravdu cena při VŘ vhodné kritérium? Systém "hromádek", kdy z hromádky "nákup nového" koupím tu nejlevnější plechovku a z hromádky "opravy" z ní nechám udělat jakžtakž pojízdné auto, je k ničemu. Dobrovolní hasiči, kteří si kupují techniku pro sebe (u HZS ji kupují lidé z kanclu - nemám proti ním nic, ale v autech nejezdí, proto by do toho neměli až tolik mluvit), ji mají nesrovnatelně kvalitnější a promyšlenější. To je ostuda Sboru, protože právě u dobráků do stavby auta nejvíce mluví profíci, kteří díky tomu, v čem se jezdí u HZS, ví nejlíp, kde většinu hasičů tlačí bota.
Odpověď:
Pro pořízení požární techniky spolufinancované z integrovaných operačních programů EU nebo pro pořízení požární techniky pro jednotlivé HZS krajů financované ze státního rozpočtu jsou vždy zpracovány technické a taktické požadavky, které vycházejí z aktuálních potřeb jednotek HZS ČR a jsou celorepublikově připomínkovány.
Je pravda, že čím méně kvalitní požární automobil se pořídí, tím se v budoucnosti prodraží jeho servis a opravy. Pořizovaní požární techniky pro HZS ČR, tak jako ostatní zakázky, se řídí striktními pravidly, která vymezuje zákon o veřejných zakázkách. Dle předpisů, musí být bohužel hlavním hodnotícím kritériem právě cena.
Ta rádoby "redukce" služebních míst, kdy se z ředitelů stali vedoucí - to bylo myšleno vážně? Nezlobte se za ten tón, ale když něčemu říkám redukce a je to jen přejmenování, není to úplně ono.
Odpověď:
Zrušení funkcí ředitelů odborů nemělo za cíl propustit tyto odborníky, mimochodem to ze zákona o služebním poměru ani nelze, ale zredukovat počet stupňů řízení. Kromě toho je třeba říct, že k výrazné redukci došlo, a to snížením počtu tzv. denních příslušníků
a občanských zaměstnanců o 300 osob. Což pro představu tvoří 10% denní směny
Nemyslíte, že je čas, umožnit příslušníkům podnikat? Mnozí tak stejně činí, nebál bych se to "zlegalizovat"?
Odpověď:
"Příslušník“ nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona". Na tomto znění pak nemůže nic změnit ani možnost daná zákonodárcem řediteli bezpečnostního sboru povolit interním aktem i další činnosti. V loňském roce byl okruh těchto povolených činností ještě rozšířen a domnívám se, že pro případný přivýdělek příslušníků HZS ČR poskytuje dostatečný prostor. Podnikání na základě živnostenského oprávnění je dle mého názoru za rámcem služebního zákona.
 Proč si myslíte, že má být výjezdový hasič zařazen do II. skupiny pro rizikový příplatek? Kdejaký policejní pochůzkář je ve skupině první a i já mám dojem, že do ni vzhledem k vykonávané činnosti patříme.
Odpověď:
Zde bych v prvé řadě uvedl, že není na místě porovnávat činnosti vykonávané příslušníky jednotlivých bezpečnostních sborů a zařazení těchto činností do jednotlivých skupin. Podmínky sborů jsou odlišné, stejně jako skladba služebního příjmu příslušníků. V našem sboru nelze opominout skutečnost, že odměna za služební pohotovost v rámci 24 hodinové směny pohltí cca 9 % objemu prostředků určených na platy příslušníků. Policie ČR má nesporně výrazně větší manévrovací prostor pro stanovení služebních příjmů než HZS ČR, proto si může dovolit benevolentnější přístup k zařazení jednotlivých činností do I. skupiny zvláštního příplatku.
Dokážu si však představit změnu postoje služebních funkcionářů odpovědných za nakládání s platovými prostředky v případě, kdy dojde k navýšení objemu prostředků na platy a toto navýšení objemu platových prostředků nebude zrealizováno v základním tarifu.
Dobrý den vážený  pane generální řediteli,
využívám nové možnosti komunikace „Už ne do zdi“ abych se zeptal na problematiku nošení služebního stejnokroje příslušníka HZS ČR po ukončení aktivní služby. Odsloužil jsem  u HZS 42 let, postupně zastával různá služební místa až po ředitele ÚO. Tím jsem se pochopitelně dostal do povědomí občanské společnosti, starostů a funkcionářů obcí, SDH a  dalších občanských sdružení. S nimi jsem se podílel na řešení konkrétní problematiky požární ochrany, ochrany obyvatel a IZS.  Zejména v případech krizových situací a při mimořádných událostech, které se našemu okresu rovněž nevyhýbaly. Služební poměr jsem ukončil k 30. listopadu 2012. Jsem i nadále činný ve VV OSH, jsem zván představiteli veřejného a společenského života na různé společenské a významné akce nejen okresního významu. Bohužel na rozdíl od jiných,  je má účast  v civilním oděvu. Jsem často dotazován, proč nelze i po ukončení aktivní služby při  významných veřejných a společenských akcích vystupovat na veřejnosti ve služebním stejnokroji příslušníka HZS.
Vážený pane generální řediteli,
můj dotaz je jednoduchý, zde je možno požádat přímo Vás o souhlas s nošením služebního stejnokroje po ukončení aktivní služby u HZS ČR při akcích týkajících se významných společenských událostí, významných dnů a výročí státu, dále na příklad při okresních, krajských a celostátních akcích HZS a SH ČMS apod.
Věřte, je nás víc, kteří jsme ukončili aktivní službu u HZS ČR a máme zájem nadále i jako vysloužilci zastávat zájmy HZS a důstojně tento sbor reprezentovat na veřejnosti.
Předpokládám, že mi sdělíte, že Váš souhlas nelze udělit, neboť to zákon  neumožňuje. Proto mám druhý dotaz, zda Vy osobně podporujete institut nošení služebního stejnokroje i po ukončení aktivní služby u HZS při řádném odchodu do důchodu a zda GŘ MVČR připravuje legislativní změnu.
Děkuji Vám za odpověď i za ostatní, kteří mají stejný pocit, ale neodváží se Vás přímo dotázat. Možná by byla vhodná i informace na nadcházejícím  Sněmu ČAHD v Brně.
Odpověď:
Máte pravdu, že zákon neumožňuje nošení služebního stejnokroje po ukončení aktivní služby a ani já nemohu poskytnout žádnou výjimku. Vnímám to jako velký problém. Z toho důvodu připravovaná novela zákona o HZS již tuto situaci řeší a nošení služebního stejnokroje bude umožňovat.
Dobrý den, jen bych se rád informativně zeptal, jako hasič-strojník, jestli už je ředitelstvím HZS ČR rozhodnuto, jak se bude rozdělovat-na jaké stanice a do jakých krajů, půjde technika pořízena z peněz Integrovaného operačního programu Evropské unie, které mají za cíl obnovit vozový park Hasičského záchranného sboru.
Odpověď:
Integrované operační programy financované z větší části z Evropské unie jsou od své registrace kompletně zpracovány včetně dislokace jednotlivých typů požární techniky k HZS krajů. Rozmístění na jednotlivé územní odbory, resp. požární stanice již MV – GŘ HZS ČR neřeší, toto rozhodnutí je plně v gesci HZS kraje. Konkrétní počty přidělené techniky na jednotlivé kraje je zcela veřejné a je ho například možné dohledat v zápise z porady s krajskými řediteli.
Dobrý den,
Pracuji na generálním ředitelství HZS SŽDC, před nějakou dobou jste v jednom rozhovoru říkal o možném sloučení HZS ČR a "drážními" hasiči, chtěl bych se zeptat, jak to s touto situací vypadá. Před pár lety jsem se ucházel o místo hasiče na zemním oboru Kolín, kde jsem úspěšně prošel fyzickými testy, bohužel početní stavy se spíš snižovaly a tak jsem zůstal jen s pocitem naděje která, jak se říká, umírá poslední. Nedávno jsem vyhrál výběrové řízení jako požární
referent technické a spojové služby u SŽDC a tak jsem si aspoň částečně splnil svůj sen dělat hasiče nejen u dobrovolného sboru ale i jako zaměstnání.
Moje práce je dobrá, dělám ji rád a k hasičům mám i přes práci převážně v kanceláři blízko, ale přeci jen bych rád jednou byl "mokrým hasičem" a proto mě zajímá, jak by se mohla situace HZS SŽDC a HZS ČR v dalších letech vyvíjet.
Závěrem bych vám moc chtěl poděkovat nejen za sebe ale i spousty dalších hasičů, že jste zřídil tuto možnost komunikace. Ukázal jste tím, že nejste jen Generální ředitel HZS ale, že jste hlavně hasič a člověk.

 
Odpověď:
Dlouhodobě jsem přesvědčen, že sloučení s HZS SŽDC je dobré řešení a vedlo by k odstranění duplicit a bylo by oboustranně výhodné. I z těchto důvodů jsem ho zahrnul do své koncepce dalšího rozvoje HZS. Ke každé dohodě však musí být vždy dva.
Dobrý den, dneska jsem si přečetl na požárech, že podmínky zadávacího řízení pro cisterny z Integrovaného operačního programu se změnily, auta mohou být vyšší, přebrodí méně vody a mohou se vlnit. Podle mého myšlení, je to cesta někam do pekla. Ať jsi, za to někdo sedne kdo tak o tom rozhodl. Máme na stanici mercedesa, ze státní zakázky a skoro polovina jízd je po silnici III třídy. Na nerovné silnici odskakujeme a kroutí se, je strach s tím jet rychleji. Jak může zvednout nesmyslně výšku vozidla a nevadí mu vyhýbáni nástavby vůči ose? Ať se podívá na video z kopřivnického polygonu. Ty rámy při nahýbání nevydrží plánovaných 16 let na CAS. Riskuje se životy hasičů. Neměl by tam sedět v komisi, co zadává technickou specifikaci tým lidí, co jezdí s vozidly na výjezdu? Ty budou vědět víc, než vysokoškolák s červeným diplomem, který to auto nikdy neřídil. Všichni jsme se těšili, že začnou chodit auta s pořádným podvozkem, ale skutek bude asi jinde. Doufám, že v tom nebylo žádné loby od prodejce podvozků?
Odpověď:
Když jsem nastoupil do funkce, tak jsem měl prakticky stejné představy jako vy. Definuji si požadavky na techniku, vysoutěžím a je to. Bohužel není to tak jednoduché.
Pro veřejné zakázky platí přísná pravidla, která musíme respektovat. U této konkrétní zakázky, jsme museli na základě námitek uchazečů ve výběrovém řízení, některé technické a taktické požadavky zmírnit.
Zvýšení celkové výšky, snížení výšky brodivosti nebo vypuštění požadavku na minimální kroucení rámu, bylo důsledkem toho, část uchazečů o zakázku, označila některé požadované parametry za diskriminační a k tomuto názoru se klonil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, protože v právních a technických předpisech platných v ČR a v EU tento požadavek neměl oporu.
Takže jsme stáli před rozhodnutím, zda trvat na všech těchto podmínkách a ohrozit pořízení techniky, nebo ustoupit od napadených parametrů, ale tyto naše požadavky maximálně zohlednit v hodnotících kritériích. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, ale ukazuje se, že bylo správné. Tímto nakonec přeci jen postupně dospíváme k technice v takových parametrech, kterou si Vy i já přejeme.
Nemyslíte, že právě teď je na čase se zastavit a skutečně provést restrukturalizaci sboru? Nemáte pocit, že sbor skutečně potřebuje zeštíhlit? Vaše řešení, že zrušíme ředitele odborů a zřídíme nové územní odbory- mi při vší úctě připadá, jako aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Zrušíte např. 140 míst a dalších 400 jich vytvoříte. To mi opravdu jako zeštíhlení nepřipadá.
Např. v jednom kraji pracuje 199 výjezdových hasičů + 32 operačních = tolik přímý výkon. Tedy těchto 231 hasičů, řídí anebo jim zajišťuje provoz, či jinak doplňuje 142 lidí v kanceláři. Tzn. na 1,5 hasiče jeden úředník. A to nepočítám hrozivý aparát GŘ a učilišť. Nezastávám názor, že se výjezdoví hasiči obejdou bez denních, ale ten nepoměr je opravdu k pláči. Na výjezdy jezdím v počtu 1+3 a díky neustále se prodlužujícím kurzům, doplňováním jiných směn, dovoleným, nemocem atd., více jak půl roku v kalendářním roce v počtu 1+2 a odvádíme veřejností oceněnou práci. Tedy velmi vysoká efektivita. Nemyslíte, že by náš úřednický aparát potřeboval také silně zefektivnit? Neustálé kontroly z kraje na „výkon služby“, vyplněnost podpisů ve strážní knize a knize školení, přezkoušení- trochu slabá výkonnost lidí v hodnostech majora atd. Opravdu potřebujeme tolik tiskových mluvčích? Když dokáže každý velitel zásahu mluvit do TV, proč by to nezvládli i jiní. Opravdu musí být v každém oddělení na kraji 10 lidí? Krajský ředitel potřebuje 4 náměstky? Aparát CO? Skutečný přínos těchto lidí? Nové papíry pro papíry, nové tabulky, bez kterých to až do teď fungovalo. Sbor zbytněl a ztučněl. Myslím, že je zde velký finanční potenciál, který se promrhá na platy spousty nepotřebných lidí. Používáme SSÚ, IKIS, moduly služeb, ale přitom musíme stejně vše vést i papírově. Jaké je to ulehčení práce. Zkuste se, prosím, zamyslet nad tím, jak zeštíhluje a zefektivňuje Lenka Bradáčová státní zastupitelství. Myslím, že to je člověk na svém místě a něco podobného jsme s nadějí všichni čekali i od Vás.
Odpověď:
Předně bych chtěl upozornit na to, že v současné době snižujeme početní stavy o 300 tabulkových míst z nevýjezdové části organizace, a to i přesto, že v této části organizace jsme již v minulosti výrazně škrtali. Došlo ke sloučení Základny logistiky s Opravárenským závodem, snížil se řídící aparát GŘ, Záchranného útvaru, což jsou všechno kroky, které vedou k nemalým finančním úsporám.
Ke zřízení územních odborů v místech krajů se přešlo po dlouhé diskusi na základě zvážení všech pro a proti. Mimochodem, tento krok neznamenal navýšení ani jednoho služebního nebo civilního místa. Došlo pouze k rozdělení kompetencí a tím i lidí mezi krajem a územním odborem.
Je třeba si však uvědomit, že HZS má řadu kompetencí, které musí zajistit ze zákona. Je naprosto zavádějící tvrzení, že na jednoho úředníka připadají dva hasiči. Potom to totiž vypadá, že tito úředníci mají pouze zabezpečovat činnost těch tzv. výjezdových. Tomu tak ale v žádném případě není. Kromě požární prevence, jsme na sebe převzali i úkoly na úseku ochrany obyvatelstva, krizového řízení, krizového plánování, přijmu evropského čísla tísňového volání a mnohé další. Myšlenka, pojďme toto všechno opustit je sice teoreticky možná, ale pro mne nepřijatelná. Musíme si uvědomit, že tyto činnosti existují ve všech státech Evropy a tam kde existuje oddělený model, zpravidla CO řídí HZS. Tyto činnosti nelze zrušit, vyplývají z ženevských konvencí a dalších mezinárodních předpisů a samozřejmě i z naší legislativy. Pokud bychom nechtěli tyto činnosti vykonávat, tak je bude rád vykonávat někdo jiný, ale od nás by se museli oddělit včetně příslušného personálu. A nebyly by to počty příslušníků, kteří tuto činnost vykonávají nyní, ale ty které jsme na tuto činnost dříve od-eliminovali od okresních úřadů, HUCO, RUCO, FUCO a Ministerstva obrany. Vzhledem k tomu, že všechny tyto činnosti prošly výraznou, několikerou redukcí, museli bychom předat i řadu míst, které jsou dnes ve výjezdu, ve službách apod. Rozhodně by to bylo pro sbor velmi nevýhodné. Už jen na závěr dodám, že model sloučení HZS s CO je dnes celoevropským trendem, ke kterému směřuje i řada další států. Jsem přesvědčen o tom, že tento spojený model je mnohem lepší a efektivnější, než oddělené fungování.
Pane plukovníku, jak píši výše, více jak půl roku v kalendářním roce sloužíme místo ve 4 pouze ve 3. Každý rok stráví někdo z nás 1 a více týdnů na kurzech.
Příklady kurzů:
VPP- přes 20 týdnů a i přesto po ukončení kurzu dotyčný člověk nemá 2 nejčastěji potřebná oprávnění u HZS. Na motorovou pilu a strojníka. Hlavně, že kluci desítky hodin tráví technickým výcvikem a učí se zasahovat podle čísel. K čemu to je, když pak slouží v počtu 1+2 kde jsou čísla k ničemu.
CHTS- se z 3 týdnů rozdělil na CHS- 4 týdny a TS- 2 týdny. V CHS se ještě minulý rok do detailů učily všechny druhy kompresorů, všechny druhy dýchacích přístrojů a masek, obleků atd., přestože má každý na stanici pouze jeden typ. Arogantní pan Trojan z Brna, při výuce zabíhal do detailů, které při zásahu nikdy nikdo z obyčejných chemiků nepoužije. Organická a anorganická chemie, sčítání vzorců sloučenin…
TS- 2 týdny prosezené na učebně nad ničím. Každý musíme mít střední školu a každý si dokážeme na papíře přečíst, jak často máme provádět kontrolu u kterého prostředku. Na co se to biflovat nazpaměť?
Novou věcí je, že téměř ve všech kurzech se musí vypracovávat prezentace. Takže nestačí, že hasič je přes týden mimo rodinu, ale ještě navíc o víkendech, kdy potřebuje doma zařídit potřebné, musí sedět u PC a vypracovávat prezentace, které potom lektoři používají pro výuku. Prezentace, již několikrát vypracované, jak v kurzech, tak suplovaně v krajích, protože témata k vypracování se nerozdělila mezi všechny kraje, ale každý kraj zpracoval všechny témata. Tedy 14x stejné prezentace. Odpusťte mi tu ironii, ale to nejspíš zaneprázdněný úředník vymyslel, aby se hasič na směně nenudil.
To vše učí stále více lektorů, kteří o praxi slyší pouze od svých žáků. Staří praktici odcházejí a ti noví, protože z praxe mají zkušenosti nulové, se zaměřují na teorii, čísla zákonů, prezentace, testy. Snad každý Vám potvrdí, že kurzy jsou zbytečně dlouhé, že by měli být více zaměřeny na praxi, a opět to slovo, měli by se zefektivnit. Zatímco si někdo na kurzu plní hlavu i věcmi, které vzápětí zapomene a nikdy nepoužije, jeho směna je při zásazích ochuzena o potřebnou sílu, ostatní si nemohou vybírat dovolené, nebo je musí doplňovat jiná směna. Budete s tím něco dělat?
Odpověď:
V tomto bodu souhlasím s celou řadou vašich připomínek. Oblast školství je ale velmi komplikovaná a nelze ji měnit narychlo od stolu. Proto jsem hned v březnu jmenoval komisi, která připravuje řadu rozsáhlých změn v našem školství. Jedná se zejména o zjednodušení a zpřehlednění systému vzdělávání. Komise se zaměřila na zefektivnění systému, které umožní redukci počtu kurzů a jejich zkrácení. Dále provedla úpravu obsahu osnov kurzů, které budou vzdělávací zařízení pořádat. Důraz byl kladen na odstranění duplicit, nelogičností a na zavedení moderních forem odborné přípravy, které budou zahrnovat i formou e-learningu.
První reálné výsledky jsou obsaženy v novém pokynu k odborné způsobilosti příslušníků HZS ČR, který vyjde do konce letošního roku.
 
 
ZÚ Hlučín a technika - Nemáte pocit, že je tento útvar poměrně nepružný a hlavně nevyužitý? HZS má zasahovat v případě ohrožení. Například v případě sněhové kalamity, než se technika s obsluhou vypraví a dostaví do postižené lokace, bývá většinou už po boji. Nebylo by účinnější techniku rozmístit po republice na vytipované detašované stanice? Na CPS některá tato technika je (např. AV), na detašovaných stanicích, by mohla zasahovat i mezi okresy. Snížil by se počet lidí potřebných k obsluze, technika by zasahovala ihned, kdy je potřeba a ne až po boji. Zvýšilo by se využití některých stanic. Malé nakladače by mohly být využity při nehodách, zvýšil by se tím finanční přínos na likvidačních pracích. Nemyslíte, že naše technika by mohla vydělávat i jindy, než jen při mimořádných událostech? Plošiny, jeřáby, pily, nakladače…dokážu si představit, že by s tím jeli hasiči i během volna- samozřejmě za hodinovou mzdu a ne zadarmo do 150 hodin. Zvýšili by si tím praxi a jistotu v ovládání a ještě si přivydělali.
Odpověď:
V tomto případě mám poněkud jiný názor. Záchranný útvar byl do naší organizační struktury začleněn 1. 1. 2009 delimitací od AČR, a to v počtu 245 tabulkových míst.
Jednalo se o jeden z tzv. záchranných praporů AČR a již při delimitaci bylo v parlamentu HZS deklarováno, že bude i nadále fungovat jako centrální síla MV – GŘ HZS ČR.
V současné době má Záchranný útvar 209 míst a je dislokován na dvou místech – v Hlučíně a ve Zbirohu. Jedná se o tzv. druhosledovou jednotku, určenou pro dlouhotrvající zásahy v celé republice a dále pro vykonávání některých speciálních činností, např. autoškoly.
Vzhledem k tomu, že útvar disponuje speciální technikou, jejíž obsluha je diametrálně odlišná od té na PS, bylo by mylné se domnívat, že je možné, aby obsluha zvládla celou šíři práce hasičů a současně i tuto techniku. Rozdělení do krajů by zcela jistě vedlo ke ztrátě vycvičenosti obsluhy této techniky, porušili bychom slib daný v parlamentu a v podstatě bychom znemožnili i její nasazování při centrální koordinaci.
K výdělečné činnosti s naší technikou jen několik poznámek. Jednotky požární ochrany mohou ze zákona o požární ochraně poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce pouze za úhradu vynaložených výdajů a současně, nesmí dojít k ohrožení jejich akceschopnosti. Ostatní příjmy je povinen odvést do státního rozpočtu. Placení přesčasových hodin se musí řídit zákonem o služebním poměru a bylo již odpovězeno dříve.
 
Systemizace techniky: Je dobře, že někdo pochopil, že na stanice, které zasahují i mimo město nepatří CAS s objemem 2 kubíky vody. Tento objem je opravdu nedostačující a poměrně risk. Obzvlášť po tom, co klasické 8 kubíkové tatry byly z těchto stanic převedeny na SDH. Po zavodnění hadic, kdy má jít hasič do domu někoho zachránit, mu nestačí voda ani na 10 minut hašení. O fungující hydrantové síti si totiž většina obcí a malých měst může nechat jen zdát. Do té doby se ovšem SDH většinou nedostaví. Dočkáme se na těchto stanicích CAS s objemem vody 4 kubíky a převedení těchto 2 kubíkových do stanic velkých měst? Pokud ano, tak kdy?
Odpověď:
Dotaz reaguje pravděpodobně na realizaci programu, podle kterého se obměna požární techniky u jednotek požární ochrany měla provádět způsobem známým z období před rokem 1990. Nová požární technika byla určena na pět roků k profesionálním hasičům s tím, že potom bude převedena k jednotkám dobrovolných hasičů.
Pro vybavení jednotek požární ochrany cisternovými automobilovými stříkačkami byl v roce 2011 vydán koncepční materiál „Jednotné vybavení Hasičského záchranného sboru ČR cisternovými automobilovými stříkačkami“. Tento materiál zohledňuje potřeby vybavení stanic jednotek HZS ČR standartní cisternou o objemu nádrže 4 m3. Na druhou stranu i technika pořízená s výhledem jejího předání JSDHO má u nás své využití a bude postupně obcím předávána. V příštím roce budeme pořizovat 34 kusů základních cisteren CAS 20 se čtyřkubíkovou nádrží a 33 ks CAS 30 s devítikubíkovou nádrží. Tato technika postupně nahradí některé cisterny, které jsou pořízeny pro dobrovolné hasiče a velkokubíkové cisterny budou nahrazovat dnešní CAS 32 na podvozku T 815. Přesto se domnívám, že do vybavení některých stanic i tato malá technika patří, minimálně i pro její lepší manévrovací schopnosti v městském provozu.
 
Ještě jedna věc nám na autech na těchto stanicích zasahujících v terénu chybí a to jsou terénní pneumatiky na zadní nápravě. Když jedu s CAS Liaz od SDH, dojedu téměř vždy díky pneumatikám až na místo. Když jedu s CAS Mercedes HZS, skončím na malém blátě i na vespodu tvrdé cestě.
Odpověď:
Nyní ke druhé části dotazu ohledně pneumatik.
Z dotazu nevyplývá, zda jsou uvedená vozidla vybavena pneumatikami M + S, nebo pisatel má špatnou zkušenost i s tímto typem pneumatik. Naší snahou každopádně je, aby vozidla do budoucna byla vybavena minimálně typem pneumatik M + S a byla homologována i pro použití pneumatik terénních. Rozhodně chci respektovat potřeby zásahové činnosti v jednotlivých krajích, a tudíž konkrétní požadavky ponechávám v kompetenci příslušných HZS krajů.

Print  E-mail