Před deseti lety vyhořel Hrad Pernštejn, požáry se památkám stále nevyhýbají
15. 4. 2015 (Nicole Zaoralová) - Tento týden si připomínáme hned dvě výročí spojená s historickými památkami. Dnes, ve středu 15. dubna 2005, tedy přesně před deseti lety, vyhořel gotický hrad Pernštejn na Brněnsku a 18. duben je již tradičně mezinárodním dnem památek a sídel.
Hrad PernštejnNejčastější příčinou vzniku požárů v památkových objektech jsou nedbalost, technické závady, vadné komíny a úmyslné zapálení.
Podíváme-li se do minulosti, ničivé požáry mají za následek ztrátu mnoha významných historických památek. Navíc, pokud historický objekt vyhoří, ztratíme nejen hmotnou stránku, ale především duchovní odkaz, který má být předáván z generace na generaci. Pokud si již další generace nebudou moci prohlédnout vzácné nástěnné malby, fresky nebo obrazy, přijdou tak o důležitou část historického odkazu. Chránit totiž musíme prostřednictvím hmotných památek i jejich vnitřní smysl a duchovní rozměr.
V době, kdy byly tyto objekty stavěny, nikdo na požární bezpečnost nemyslel. Konstrukčně památky neodpovídají dnešním normám. Stavební prvky, zejména střechy, jsou často z hořlavého materiálu, stavby jsou strmé, věže jsou vysoké a není možno se k nim dostat. Většinou také zcela chybí jakékoliv protipožární zabezpečení.
A právě možnostmi protipožárního zabezpečení se hasiči spolu s památkáři a vlastníky, případně nájemci nebo provozovateli hradů a zámků intenzivně zabývají. A nejde jim pouze o to, aby protipožární opatření a zařízení bylo funkční, řeší i to, jak by vše mělo vypadat. „Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví.“ Říká plk. Ing Květoslava Skalská, vedoucí oddělení požární prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.
Pokud již k požáru památkového objektu dojde, bývá to pro hasiče složitý oříšek. Potíže při hašení požáru památkových objektů vyplývají z jejich charakteru. Pokud si představíme například hrad. Stojí na kopci, v obtížně přístupném terénu, kolem něj je mnoho porostu, na který se požár velmi snadno rozšíří. Na takové místo často není možné dostat se s těžkou hasičskou technikou. V zimě pak bývá terén zcela nepřístupný. Na místo není možné dojet například ani s cisternou. Přitom právě v takovýchto objektech chybí zdroj vody k hašení a voda se musí zajistit dálkovou dopravou někdy i několik kilometrů.
Tato znepokojivá situace vedla již v roce 2010 k zahájení spolupráce mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a HZS ČR, která si klade za cíl lepší ochranu památek z hlediska požární bezpečnosti.
Odborníci z oblasti požární prevence započali s vyhodnocováním požárního rizika v jednotlivých památkových objektech a během dvou let tak byla získána poměrně přesná představa o stavu požární ochrany řady významných objektů v péči NPÚ.
Jedním ze základních výstupů monitoringu požárního rizika na památkových objektech bylo, že toto riziko je zde velmi vysoké. Roli hraje složitý a členitý charakter stavby, množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu, nepřístupnost objektů pro požární techniku, nedostatek hasiva a další.
Základním úkolem tedy je, minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod v takovémto objektu. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou elektronické požární signalizace, protipožární dveře, okna, stabilní hasicí zařízení apod.
Do popředí se v posledních letech dostává i estetické provedení těchto prvků požární ochrany. Již samotná instalace požární signalizace, stabilních hasicích zařízení a dalších prvků požární ochrany je v historických objektech velmi obtížná, a pokud je realizována necitlivě a nepromyšleně, působí pak v interiérech rušivě, neesteticky a v horším případě může způsobit i nedozírné materiální a historické škody.
Od samého počátku byli proto do spolupráce zapojeni i výrobci protipožární techniky, která má být navrhována tak, aby plnila svůj účel, ale zároveň nenarušila umělecký ráz památky.
Všichni odborníci se společně potkají letos v říjnu, na konferenci Mosty k požární ochraně kulturních památek, kde budou hledat další cesty ke zlepšení situace a možnosti vzájemné spolupráce.
„Zachování celosvětového, národního či regionálního dědictví od ničivého ohně by mělo být považováno za zachování naši historické paměti pro budoucí generace. Za předpokladu, že dojde k úzké spolupráci mezi všemi úřady či osobami, které mají řešit požární bezpečnost (např. majitele budov, požární a záchranné služby, poradenství požární bezpečnosti, památkáři, architekti, zaměstnanci a návštěvníci), historických budov a movitých památek budou zachovány pro mnoho dalších let.“ Dodává k tomuto problému plk. Ing Květoslava Skalská, vedoucí oddělení požární prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.
Počet požárů historických a církevních objektů s rozdělením dle typu objektu:
|
Typ objektu
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
2012
|
2013
|
2014
|
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Hrady a zámky
|
0
|
3
|
2
|
2
|
6
|
6
|
2
|
4
|
4
|
4
|
3
|
|
Kostely, kláštery a jiné církevní objekty.
|
8
|
9
|
12
|
4
|
8
|
8
|
5
|
11
|
8
|
2
|
7
|
|
Jiné historické budovy a objekty
|
2
|
3
|
4
|
4
|
3
|
2
|
4
|
3
|
8
|
2
|
3
|
|
Celkem
|
10
|
15
|
18
|
10
|
17
|
16
|
11
|
18
|
20
|
8
|
13
|
Největší požáry památkových objektů za posledních 10 let:
Požár části hradu Pernštejn s depozitářem, 15. dubna 2005
Škoda: 48 mil. Kč.
Příčina: nejpravděpodobnější příčinou vzniku požáru bylo chemické samovznícení.
Požár zvonice u kostela svatého Jakuba Většího v Železném brodě,13. května 2007
Škoda: 3 mil. Kč
Příčina: úmysl nebo nedbalost
Požár Průmyslového paláce, 16. října 2008
Škoda: 1 mld. Kč
Příčina: technická závada, nedbalost či úmysl
Požár fary v Plané,3. září 2009
Škoda: 8 mil. Kč.
Příčina: technická závada
Požár Petrovy boudy v Krkonoších,1. srpna 2011
Škoda: 1,5 mil. Kč
Příčina: úmysl nebo nedbalost
Požár rozhledny Hýlačka, Větrovy, okres Tábor 1. ledna 2012
Škoda: 2 mil. Kč
Příčina: neobjasněna
Požár zámku v Sedlci,23. července 2012
Škoda: 4 mil. Kč
Příčina: neobjasněna
Požár chaty Libušín, Pustevny, Beskydy,2. března 2014
Škoda: 80 mil. Kč
Příčina: technická závada nebo nedbalost
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství HZS ČR
Tel.: 950 819 944
Mobil: 602 215 142
e-mail: nicole.zaoralova@grh.izscr.cz