Kdo není v požární ochraně úplným nováčkem, ten ví, že součástí každého projektu stavby je takzvaná „požární zpráva“. V minulosti se též používal název „technická zpráva požární ochrany“ a nyní od roku 2001 je správný termín „požárně bezpečnostní řešení“ (zkráceně PBŘ).

Podle PBŘ se stavba postaví tak, aby vyhovovala normám a předpisům a podle tohoto PBŘ se také stavba uvádí do provozu, tedy tzv. kolauduje. Přitom se zkoumá, zda byly dodrženy podmínky obsažené v PBŘ. Nezřídka je tento proces zdlouhavý, obtížný a náročný na dokladování, prokazování a úřadování a všeobecné „papírování“. A když je vše v pořádku, HZS vydá souhlasné stanovisko a obdobě i další dotčené orgány, stavební úřad vydá kolaudační souhlas (dříve „kolaudační rozhodnutí“), a je vyhráno. Finis coronat opus a vše je zapomenuto.

Projekt a doklady se uklidí a rozběhne se provoz a užívání stavby. Přitom se stane, že i požárně bezpečnostní řešení skončí neznámo kde ve spisech, protože nikdo ho již nikdo nikdy nebude potřebovat. VELKÝ A DRAHÝ OMYL!  Požárně bezpečnostní řešení je pro požární bezpečnost každé budovy něco jako občanský průkaz, jako zdravotní dokumentace pro člověka, jako technický průkaz pro auto. Nikdy nesmí být ztraceno, zničeno, neznámo kam založeno, nevratně půjčeno atp.

Nyní si uveďme několik důvodů proč je tomu tak:
a) PBŘ definuje, pro jaký účel je objekt schválen z hlediska požární bezpečnosti. Užívání stavby v rozporu s projektem a jeho určením je porušením stavebního zákona.
b) PBŘ stanoví, kde mají být požárně bezpečnostní zařízení. Pokud se u těchto zařízení neprovádí kontroly, jde o porušení zákona o PO. Přehled těchto zařízení musí být přílohou požárního řádu.
c) PBŘ určuje kolik a jakých má být v objektu hasicích přístrojů. Bez PBŘ může být vybavení hasicími přístroji nedostatečné.
d) PBŘ posuzuje druhy únikových cest a směry úniku. Bez těchto údajů hrozí, že nebudou vytvořeny podmínky pro bezpečnou evakuaci osob. 
e) PBŘ navrhuje zdroje požární vody. Bez informací o zdrojích vody pro hašení nemusí být účinný případný požární zásah.
d) PBŘ vymezuje příjezdové cesty a nástupní plochy pro požární techniku. O důležitosti nástupních se není třeba zmiňovat. Když hasiči ani k budově nepřijedou je snad ještě horší, než když nemají vodu.
e) PBŘ obsahuje často i provozní podmínky (např. způsob uložení hořlavých látek, zamykání dveří, ponechání volných prostorů, stanovení maximálního počtu osob, stanovení lhůt kontrol požárně bezpečnostních zařízení atd). Pokud tyto podmínky nejsou provozovateli neznámé, může tím porušovat celou řadu dalších „požárních“ povinností a ani o tom nemusí vědět. Ani zde však neznalost neomlouvá. 

A proč vlastně ztracené PBŘ může vyjít draho? Nejméně ze dvou důvodů:
1) Zpětné vypracování nového PBŘ k třeba jen 5 nebo 10 let staré stavbě je úkol velmi náročný na čas a odbornost zpracovatele, neboť normy se často mění a zpětně se dopátrat platné legislativy k danému časovému období je nadmíru obtížné.  Takové obnovení PBŘ pak bývá několikanásobně dražší, než kolik stálo v původním projektu
2) Tím druhým a prozaičtějším důvodem je to, že se jedná o dokumentaci, která má být podle zákona o PO vedena, a kdo ji nemá, hrozí mu pokuta od orgánu státního požárního dozoru až do výše 250 tisíc korun.  

Poučení na závěr – PBŘ neodkládat na neznámé místo, neztrácet, vždy chránit před ztracením, zničením, před povodní i před požárem….! 
Článek vypracoval mjr. Ing. Jan Novotný, vedoucí pracoviště prevence ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS Pardubického kraje.
 
Kontakt:
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
Tel.: +420 950 819 944
Mobil: +420 602 215 142
E-mail: nicole.zaoralova@grh.izscr.cz