Díky bezpečnostním opatřením jsou tunely bezpečnější než silnice
25. 9. 2015 (Nicole Zaoralová) - Už týden je v provozu nový tunelový komplex Blanka. Tunely jsou pro řidiče především časovou úsporou při průjezdu hlavním městem.
A z hlediska bezpečnosti jsou dokonce bezpečnější než otevřené silnice. Nicméně ani tunelům se požáry nevyhýbají. Dokládá to požár ze dne 19. srpna 2015, kdy krátce po 16 hodině pražští hasiči likvidovali požár automobilu v Těšnovském tunelu. Pro to, aby při takovém požáru bylo sníženo riziko ohrožení zdraví a životů lidí, jsou v tunelech četná bezpečnostní opatření a ta jsou pravidelně prověřována nejen ze strany hasičů.
V tunelu Blanka provedli hasiči před jeho otevřením několik cvičení, to poslední doslova pár hodin před tím, než do něj vjeli první řidiči. Námětem cvičení byl simulovaný požár automobilu. Na místě bylo provedeno zakouření pomocí dýmovnic. Díky takovému cvičení si hasiči ověřili správnost operativních karet objektu, zjistili možnosti rozmístění techniky a prověřili komunikační kanály. Cvičení prokázalo, že z hlediska požární bezpečnosti nic nebrání otevření tunelu řidičům.
Protipožární bezpečnost tunelů je řešena již při projektování stavby v projektové dokumentaci stavby. V České republice jsou v oboru tunelových staveb a pozemních komunikacích zpracovány předpisy odpovídající evropským standardům. Bezpečnost v tunelech i případný následný postup v případě dopravní nehody v tunelu je ovlivněn především:
- chováním osob tunelu,
- reakcí operátorů řídících provoz tunelu,
- funkčností větracího systému a dalších bezpečnostních opatření,
- zásahem bezpečnostních složek.
Základem při mimořádné události v tunelu je rychlá evakuace osob z tohoto místa. Největší vliv na úspěšnost evakuace má ve většině případů lidský faktor. Jde o rychlost rozhodování osob v tunelu, jak rychle si lidé uvědomí vážnost situace a začnou podle toho jednat.
Z technologického hlediska záleží hlavně na rychlosti detekce požáru, na správné funkci a spolehlivosti řídícího systému, a také na požárním větrání tunelu. Pokud začne v tunelu hořet, čidlo umístěné v tunelu vyšle signál na operační středisko tunelu (velín) a je okamžitě zjištěno v jaké části tunelu hoří. Na semaforech před tunelem automaticky naskakuje červená barva a je tak zabráněno vjezdu dalších vozidel do tunelu. O události je informován Hasičský záchranný sbor ČR.
Úspěšnost evakuace a minimalizace následků závisí na prvních 10 – 15 minutách. V případě zakouření tunelu je rozhodující funkčnost vzduchotechnického zařízení, které do příjezdu HZS běží v tzv. automatickém požárním režimu. V případě městských tunelů a dlouhých tunelů je kouř z tunelu odváděn příčně, aby byla oblast zasažená kouřem co nejmenší. Na stropě tunelu jsou v navržených vzdálenostech otvory kryté žaluziemi, které se v místě požáru otevřou a pod tlakem začnou odsávat kouřové zplodiny. Tím se udrží v provozu dýchací zóna, aby se lidé neudusili zplodinami hoření. V případě podélného odvodu kouře je kouř pomocí vzduchotechnického zařízení vytlačen ve směru jízdy výjezdovým portálem ven.
Pro každý tunel jsou navrženy únikové východy. Vzdálenost únikových východů je navržena podle stanovené kapacity tunelu, doporučovaná vzdálenost je mezi 200 až 300m. Únikové cesty jsou navrhovány podle normativních požadavků (rozměry, značení, osvětlení). Především značení a osvětlení únikových cest přispívá k minimalizaci paniky v případě požáru. Z každého místa v tunelu by mělo být vidět, kterým směrem se vydat k nejbližší únikové cestě. Značení musí být viditelné i v případě výpadku osvětlení a zakouření při požáru.
Tunely jsou vybaveny také tunelovým rozhlasem, který může podávat základní informace v případě evakuace.
Pro případ hašení požáru jsou tunely vybaveny hydranty. Napojení zásahové techniky na hydranty je možné z několika míst v tunelu.
K bezpečnostním prvkům v tunelech patří také SOS výklenky vybavené nouzovým telefonem pro spojení s dispečerem tunelu, poplachovým tlačítkem pro přivolání pomoci, tlačítkovým hlásičem požáru a přenosným hasicím přístrojem. Samozřejmostí je také kamerový systém v tunelech. Ve stanovených vzdálenostech jsou zřízena nouzové pruhy a zálivy pro automobily v případě poruchy nebo nouzového zastavení v tunelu.
Většina z nás prakticky denně do nějakého tunelu vjede a vůbec nad prvky bezpečnosti nepřemýšlí. Od toho jsou tady hasiči, aby vše připravili tak, aby bezpečnost v tunelu byla z hlediska požárního rizika co nejvyšší.
Zpracovala: kpt. Ing. Jitka Picková, odbor prevence
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství HZS ČR
Tel.: 950 819 944
Mobil: 602 215 142
Print
E-mail
Facebook