Ocenění za výjimečné činy, osobní statečnost, čestné jednání, dlouholetou práci, za spolupráci s HZS ČR a poskytování podmínek pro fungování integrovaného záchranného systému byla 3. listopadu 2015 slavnostně předána v hlavním sále Trojského zámku v Praze příslušníkům HZS ČR a občanům České republiky. Medaile přítomným u příležitosti výročí Dne vzniku samostatného československého státu předali první náměstek ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti JUDr. Ing. Jiří Nováček a generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba.

 

„Je mi velkou ctí setkat se s vámi a poděkovat vám jménem ministra vnitra za práci, kterou denně odvádíte, i za tu, kterou jste odvedli v krizových situacích. Integrovaný záchranný systém v České republice funguje výborně,“ uvedl JUDr. Ing. Jiří Nováček.

 

Generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba zmínil náročnost letošního roku, kdy hasiči poskytovali humanitární pomoc a také se sami účastnili mise v zemětřesením postiženém Nepálu, jako i humanitární pomoc, kterou HZS ČR poskytovala v souvislosti s uprchlickou krizí. „Z hlediska zásahů nás velmi postihlo letošní dlouhotrvající sucho a horké počasí, kdy docházelo denně až ke dvěma stům požárům a hasiči odváděli těžkou práci až na hranici naprostého vyčerpání,“ uvedl brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba.

 

Jako první převzali medaili Za statečnost tři příslušníci HZS ČR, kteří se významně podíleli na záchraně života ohrožených lidí. Por. Bc. Irena Piteráková z HZS Olomouckého kraje s pomocí ostatních řidičů vyprostila při dopravní nehodě ženu z hořícího auta, čímž jí zachránila život. „Když jsem jela do práce, bylo zrovna období letních požárů, a tak, když jsem viděla za kopcem kouř, říkala jsem si, že asi někde hoří pole, pak jsem uviděla dopravní nehodu, zastavila jsem a snažila se co nejlépe a hlavně rychle pomoci,“ uvedla. „Pocity mám dnes smíšené, medaile si velmi vážím, ale určitě je lepší nic takového nezažít. Podobných nehod by mělo být co nejméně,“ dodala.

 

 

Nstržm. Bedřich Bačovský z HZS Jihomoravského kraje včasným zásahem zabránil ženě v 10. patře panelového domu v jejím skoku z okna. Při krizové komunikaci se žena uklidnila, náhle však změnila své rozhodnutí a skočila, nstržm. Bedřich Bačovský ji však stačil zachytit a zatlačit okamžitě zpět do bytu a tím jí zachránil život. „Medaile si velmi vážím, patří však celému našemu týmu, který u tohoto případu byl,“ řekl.

 

Pprap. Antonín Kasík z HZS hl. m. Prahy, neváhal při záchraně ženě z hořícího bytu poskytnout svůj zásahový kabát, ačkoliv sám utrpěl popáleniny. „Ta žena byla odříznuta ohněm na balkoně, popálená a všude létaly střepy. Chtěl jsem jí pomoci,“ uvedl.

Medailí Za zásluhy o bezpečnost byl oceněn i lektor ŠVZ HZS ČR kpt. Bc. Zdeněk Ondráček. S hasiči byl podle svých slov v kontaktu od svých dětských let. „Srdeční záležitostí pro mě byla hasičská maturita, a ačkoliv jsem nyní na opačné straně jako lektor, tato práce mne stále těší,“ uvedl.

Medaili Za věrnost I. stupně převzal také ředitel HZS Královéhradeckého kraje plk. Ing. František Mencl. Služba u hasičů se mu protáhla na třicet let. „Celou dobu se snažím dělat hasičům čest. Přál bych všem lidem, aby se jim, stejně jako mně, stal koníček povoláním,“ uvedl.

Seznam oceněných přinášíme v příloze časopisu.

kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, foto Milan VÁVRŮ
 

I s úsměvem na tváři mohou někdy jet hasiči od právě dokončeného zásahu. Většinou se tak stává u případů, které by člověk ani nevymyslel a které zároveň obohacují jejich portfolio i o tyto vtipné a kuriózní hříčky osudu.

Osudný plot

Dne 9. února uvízla u Baziliky minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí v plotě srnka. Na místo byli povoláni profesionální hasiči z Jablonného v Podještědí, kteří srnku z pletiva vyprostili. Jen co byla srnka volná, začala se do plotu zaplétat znovu. Proto ji po druhém vyproštění hned nepustili, ale odnesli kus za město, odkud srnka vyběhla do volné přírody.

Jako permoník v uhelné sloji

…si musel připadat muž, kterého 11. února zavalilo v násypce v uhelných skladech v Jablonném v Podještědí do pasu uhlí. Na místo okamžitě vyjeli místní profesionální hasiči i jejich dobrovolní kolegové a z Liberce byl povolán speciální kontejner. Když hasiči dojeli na místo, muž byl při vědomí a komunikoval, ruce měl volné. Hasiči mu uvázali hasičský opasek s lanem. Postupným tahem a uvolňováním násypky odspodu se jim podařilo během chvíle muže vytáhnout. Událost se obešla bez zranění, po vytažení mohl muž chodit.

Zůstali viset

Devět jednotek hasičů a Horská služba ČR zachránily 21. února celkem 20 dospělých a sedm dětí ze zaseknuté lanovky vedoucí z Třince­ Oldřichovic na beskydský Javorový vrch (okres Frýdek­ Místek). Šlo hlavně o české a polské pěší turisty a lyžaře. Zachránění turisté vyvázli při čekání na záchranu bez většího podchlazení. Horská služba zachraňovala cestující z lanovky v horní části i s pomocí kolemjdoucích turistů. Hasiči zachránili téměř dvě desítky osob, horská služba zbylé.

Strkala prstíky, kam neměla

Dne 10. března vyjela jednotka profesionálních hasičů ze stanice Valašské Meziříčí k zásahu v areálu místní nemocnice. Konkrétně do chirurgické ambulance, kde na ně spolu se sestřičkami čekala čtyřletá holčička, které na nateklém prostředníčku levé ruky zůstal klíč šatní skříně. Z nateklého prstu nešel klíč sundat rodičům ani zdravotníkům. O pomoc proto byli požádáni hasiči, kteří si i v tomto případě uměli rychle poradit. Za asistence lékaře a použití ruční elektrické brusky klíč dívence z prstu rychle sundali.

Útlý zlodějíček

Dvě jednotky hasičů se zapojily dne 29. března v Kopřivnici do záchrany třináctiletého chlapce, který uvízl v kontejneru na elektroodpad. Hasiči záchranu vyřešili velmi rychle – kontejner položili na bok a s jejich pomocí se dokázal hubený chlapec vysoukat zpět velmi úzkým otvorem pro vhazování vyřazených přístrojů. Vyvázl bez zranění. Hasiči jej předali strážníkům.

Na nevyslovenou otázku, proč chlapec lezl do útrob nebezpečného kontejneru, nebylo těžké odpovědět. Nedaleko kontejneru postávali příbuzní chlapce a vedle se již kupila pěkná hromádka vyřazených elektrospotřebičů.

Geniální nápad

Vskutku originálním způsobem si chtěla parta mladíků zpestřit velikonoční radovánky v centru Mladé Boleslavi. Podnapilá čtveřice se hodinu před půlnocí rozhodla, že osobním automobilem sjede pěší zónu zvanou Kominické schody. Vozidlo se však přibližně v polovině stometrového úseku zaseklo v zúženém profilu. Na pomoc přijeli hasiči, kteří vůz zajistili proti případnému posunu a udělali protipožární opatření. Netradiční výlet pro povedené kvarteto, které zcela zbytečně zaměstnalo skoro na tři hodiny hasiče, policisty i městské strážníky, však po zásluze skončil na záchytné stanici.

Uprchlík skončil za mřížemi

Dne 8. května bylo na tísňovou linku hasičů ve Zlíně ohlášeno, že ve Valašském Meziříčí uletěl majiteli papoušek šedý - Žako. Na odchyt papouška byla vyslána jednotka profesionálních hasičů z Valašského Meziříčí s automobilovým žebříkem. Od majitele se hasiči dozvěděli, že papoušek je tříměsíční ptačí adolescent a že se usadil na nedalekém stromě ve výšce asi 17 metrů nad zemí.

Problém nastal s ustavením žebříku, protože v místě odchytu bylo vedení nízkého napětí. Nestandardní postup byl také při odchytu, kdy si hasiči kvůli možnému stresu papouška z odchytu cizím člověkem vyžádali pomoc majitele. Mladý ptačí delikvent, zřejmě opilý z prvního samostatného letu a únavy, nedělal potíže a v klidu se nechal přemístit do přepravního boxu.

Železná past

Neplánované setkání s hasiči zažil malý hoch, který se šel 9. května se svojí babičkou podívat do kladenského Zámeckého parku na medvědy. Pozorování huňáčů ho patrně tak zaujalo, že si ani neuvědomil, že mu pravé koleno uvízlo v železném zábradlí na ochozu medvědária. Pomoc naštěstí byla nedaleko, a tak doslova za pár minut uvězněnou nohu vyprostili ze železné pasti s použitím hydraulického rozpínáku dveří hasiči ze stanice Kladno. Nezraněný chlapec pak všem zachráncům za bleskové vysvobození poděkoval podáním ruky.

Kadibudka lehla popelem

K jednomu z kuriózních požárů vyjeli 19. května hasiči ze Zlína s jednotkami dobrovolných hasičů z Bratřejova a Vizovic. Byli povoláni k požáru toalety u chaty nad cvičnou loukou hasičů u obce Bratřejov. Jak se po příjezdu první jednotky ukázalo, plameny zachvátily dřevěnou toaletu s dnes již historickým označením „ČSAD ZASTÁVKA“. Požárem, se kterým si hasiči poradili v několika minutách, byla zasažena pouze toaleta.

Pásli ovečky…

K netradičnímu zásahu byla 23. května vyslána jednotka hasičů ze stanice Otrokovice. Hasiči byli požádáni o odchyt zatoulaného berana, který se pohyboval po zahradě jednoho z rodinných domů v obci Žlutava. I v tomto případě si hasiči uměli poradit a zatoulané zvíře se jim podařilo rychle a bezpečně chytit. Přivázaný ke stromu mimo prostor zahrady domu pak musel beran počkat, až bude zjištěno, kdo je jeho majitelem. Tohoto úkolu se zhostili policisté, kteří byli na místo zásahu povoláni spolu s hasiči.
Vlevo kachny, vpravo kachny…

Jednotka hasičů ze stanice Zlín byla 3. června vyslána na místo hlášené dopravní nehody dvou vozidel, ke které došlo v části Zlín­ Příluky, na hlavní příjezdové komunikaci do krajského města. Jak na místě události hasiči zjistili, k nehodě došlo v okamžiku, kdy řidič vozidla zn. VW Caddy zabrzdil, aby dal přednost hejnu kačen, které přecházelo hlavní komunikaci. Za ním jedoucí řidič vozidla zn. Toyota už nestačil zabrzdit. Při nárazu došlo ke zranění řidiče prvního vozidla. I když k nehodě došlo při snaze neohrozit přecházející kačeny, dvě z nich přesto zahynuly.

„Opice“ ulétla ze stromu sama

Dne 7. června bylo na linku tísňového volání oznámeno, že na stromě v ulici Vítězslava Nezvala v Chomutově sedí opice. Na místo vyjela jednotka ze stanice Chomutov, ještě během jízdy však volala oznamovatelka znovu, že na stromě nesedí opice, ale sova. Hasiči na místě skutečně nalezli sovu, která po chvíli odlétla.

Chlupáč automechanik

Dne 12. června zasahovali v obci Sviny hasiči ze stanice Soběslav, kteří vysvobodili štěně, jež prostrčilo hlavu skrz disk u kola auta. Hasiči potřeli hlavu štěněte jedlým olejem a jemně ho vyprostili. Majiteli pejska předali bez jakéhokoli zranění.

Roztáhněte deku

K záchraně psa z okenního parapetu ve třetím patře domu vyjeli 13. června profesionální hasiči z Českého Krumlova. Hasiči ještě před příchodem majitele psa roztáhli pod okny deku, aby psa mohli případně zachytit. Po dohodě velitele zásahu a majitele psa poté začali s ustavováním automobilového žebříku. Touto „zvláštní“ činností psa tak zaujali, že si téměř ani nevšiml, že po něm mezitím nepozorovaně sáhnul páníček z vedlejšího okna a vtáhnul ho do bytu.

Pasáčci vepřů

Dne 9. července havaroval na 47,5. kilometru dálnice D2 směrem na Bratislavu zahraniční kamion převážející 190 prasat. Několik zvířat se z převráceného kamionu rozběhlo a bylo nutné dopravu na dálnici zastavit. Hasičům se podařilo nahnat zvířata do provizorní ohrady, kam postupně vyprošťovali další zaklíněné kusy ze stísněných prostor návěsu. Ohrazená zvířata byla na poli spokojená a poté, co jim hasiči nachystali i nádoby s vodou, se začala doslova rochnit. Většinu ze 190 zvířat se podařilo zachránit.

Málem zboural nádraží

Příslušníci HZS hl. m. Prahy a jednotka HZS SŽDC za pomoci policistů a ZZS řešili 14. července železniční dopravní nehodu, která se stala krátce po 23.00 hodině, kdy osobní vlak najel do haly nádražní budovy Masarykova nádraží. Policisté spolu s hasiči prohledávali vlak i jeho okolí, zda se zde nenacházejí zraněné osoby. Zdravotníci ošetřili tři lehce zraněné lidi. Silná Ugova čerstvá šťáva zkrátka zastaví i vlak.

Podcenil terén

V polovině července byla brněnská jednotka ze stanice Přehrada vyslána k zapadnutému invalidnímu vozíku. Vozíčkář se měl pohybovat v lese a hasiči jej nalezli v prudkém srázu na jedné z neznačených cest. Vozíčkář se nemohl z místa dostat. Jeho stroj měl příliš slabou baterii. Hasiči s pomocí navijáku, lanové techniky a fyzické síly vyprostili vozík zpět na značenou cestu. Při tom bylo také nutné motorovou pilou odklidit spadlý strom. Na pevnější cestě již vozíčkáři stačila slabá baterie k samostatnému návratu.

Vzhůru k oblakům

Dne 28. července se na profesionální hasiče z Moravských Budějovic prostřednictvím tísňové linky obrátil majitel kůzlete z obce Radkovice u Budče. Kůzle se po přístřešku u stodoly dostalo až na samotný hřeben stodoly, kde se ve výšce přibližně jedenácti metrů volně procházelo. Zatímco nahoru se kůzle velmi obratně dostalo samo, dolů už byla cesta daleko horší. Hasiči se ke kůzleti dostali po žebříku, pak už zbývalo jen kůzle nalákat na kus chleba, uvázat a velmi opatrně svést.

Živá „kominická štětka“

Dne 6. srpna byli profesionální hasiči z Uherského Hradiště informováni o pádu čápa do asi třicet metrů vysokého komínu v ulici Velehradská ve Starém Městě. Po průzkumu se jeden z hasičů protáhl asi tři metry dlouhou kontrolní a čisticí šachtou v patě komínu. V několika minutách se mu podařilo čápa zklidnit a bezpečně ho stejnou cestou vyprostit. I když nebylo na těle čápa patrné žádné poranění, nepodařilo se mu po vypuštění na volné prostranství vzlétnout. Hasiči proto kontaktovali pracovníky záchranné stanice v blízkých Buchlovicích.

Daleko nedoletěl

Dne 28. srpna bylo na krajské operační a informační středisko HZS Libereckého kraje ohlášeno, že na kopci Kozákov se zřítil paraglidista a zůstal viset i s padákem v korunách stromů ve výšce přibližně 25 metrů. K záchraně vyjela lezecká skupina semilských hasičů. Hasiči paraglidistu nalezli hned pod kopcem, nedaleko prostoru pro „start“. Za použití lezeckého vybavení byl paraglidista zajištěn a následně spuštěn dolů.

Tati, já budu hasičem

Velmi kuriózní zásah absolvovali první neděli v září dobrovolní hasiči v Havlíčkově Borové. Tříletý hoch si paradoxně hrál právě na hasiče a jako hasičská přilba mu měla posloužit tamburína. Ta se ale chlapci na hlavě zasekla a nešla sundat a nezbylo tak nic jiného než přivolat hasiče. Na místní jednotku SDH se obrátila maminka chlapce. Hasiči hlavu chlapce v místě doteku s hudebním nástrojem namazali tekutým mýdlem. Následně mírně tamburínu stlačili po obou bocích hlavy a sundali ji. Celý zásah trval jen pár minut a chlapec byl po celou dobu velmi statečný a se zasahujícími hasiči spolupracoval. Z „hasičského“ dobrodružství vyvázl bez zranění.

Rychle dohoubařili

Operační středisko Policie České republiky ohlásilo hasičům 6. září spadlý strom na stojící vozidlo v katastru obce Lukoveček na Zlínsku. Dále bylo operačnímu důstojníkovi hasičů sděleno, že kolem vozu lítají sršni. Starší manželský pár hasičům sdělil, že si vyjel na houby. Po opuštění automobilu silný poryv větru zlomil blízkou břízu, která spadla na auto a poškodila střechu vozu. V dutině stromu měli sršni hnízdo a po přelomení stromu začali manželský pár ohrožovat. Manželé se před nimi schovali do auta a oznámili událost na tísňovou linku Policie České republiky.

Byl těžký jako slon

Neobvyklá záchranná akce se odehrála 13. září v obci Benátecká Vrutice na Nymbursku. Hasiči byli veterinárním lékařem požádáni o pomoc při záchraně třicetileté samice slona indického. Zvíře vlivem zdravotní indispozice ulehlo na zem a svými silami nebylo schopno se znovu postavit. Profesionální hasiči z Benátek nad Jizerou spolu se svými nymburskými kolegy nejprve podle pokynů lékaře slonici o váze bezmála 3,5 tuny pomocí popruhů a automobilového jeřábu šetrně postavili na přední nohy. Kvůli řádnému prokrvení končetin ji nechali chvíli stát a pouze podpírali, aby znovu neulehla. Na zadní nohy si pak zvíře už pomohlo samo.

Tlapka není zátka

K záchraně malého pražského krysaříka museli vyjet 24. září profesionální hasiči z Karviné na veterinární kliniku do sousedního Havířova. Pejsek totiž při koupání prostrčil svou velmi malou tlapku do otvoru odpadního kroužku umyvadla a už z něj nemohl ven. Šikovní hasiči kovový kroužek odstranili bez větších problémů pomocí štípacích kleští a planžety. Vysvobozeného krysaříka za chvíli předali spokojené majitelce a ještě jej zkontroloval veterinární lékař. Psík vyvázl bez úhony.

Zpracováno redakcí podle podkladů tiskových mluvčích HZS krajů

Čtenáři časopisu 112 si v květnu 2009 mohli přečíst příspěvek o projektu Kraje Vysočina „První pomoc do škol“. Článek hodnotil pět ročníků trvání projektu – rozsáhlou systematickou výuku laické zdravotnické první pomoci na základních a středních školách v celém Kraji Vysočina. Projekt si kladl za cíl poskytnout mladým lidem základní znalosti v poskytování laické zdravotnické první pomoci.

V loňském školním roce (2014/2015) proběhl již jedenáctý ročník tohoto projektu, což je důvodem k malé rekapitulaci. Jak je realizována výuka první pomoci v Kraji Vysočina v současnosti? Hned na úvod můžeme konstatovat, že dobře. Projekt úspěšně pokračuje a navíc byl doplněn dalším dlouhodobým projektem „Program prevence dětských úrazů“, určeným pro žáky prvního stupně základních škol.

Úroveň laické první pomoci v Česku

Význam a potřeba znalostí laické první pomoci přetrvávají v nezměněné naléhavosti. Skutečně alarmující jsou ale některé poznatky o stále se snižující úrovni těchto znalostí u veřejnosti. V únoru 2009 na otázku „Dokážete správně poskytnout první pomoc?“ odpovědělo záporně 67,8 % z téměř dvaceti tisíc dotazovaných občanů (anketa internetového portálu novinky.cz, únor 2009). O pět let později, v roce 2014, podle dotazníkového průzkumu znalostí problematiky neodkladné první pomoci, na otázku „Jsou vaše odborné znalosti a dovednosti v oblasti první pomoci dostatečné?“, odpovědělo 78 % respondentů negativně (Ústav metodiky první pomoci, z.ú., Praha 2014). Subjektivní hodnocení možných situací vyžadujících poskytnutí první pomoci v tomto průzkumu dále ukazuje, že většina dotázaných by měla největší problémy v případě selhání životních funkcí. Tato situace jednoznačně ovlivňuje naději postižených na přežití, nebo výrazně zvyšuje procento pravděpodobnosti trvalých následků.

Přestože se nejedná o řádné statistické šetření a čísla nemohou být zcela reprezentativní, jednoznačně naznačují stálý pokles znalostí první pomoci ve společnosti.

Proč je laická zdravotnická první pomoc důležitá

Statisticky se každý z nás nejméně jednou za život dostane do situace, kdy bude záležet jen na něm, zda dokáže pomoci člověku v nouzi. Pokud dojde k náhlé zástavě oběhu a dýchání, musí být poskytnuta srdeční masáž do tří až pěti minut, jinak je jen malá naději na přežití. Obdobně je to u masivního krvácení a dalších život ohrožujících stavů. První pomoc není soubor složitých pravidel se spoustou výjimek, jak bylo prezentováno dříve. Moderní pojetí poskytnutí první pomoci dokáže zvládnout každý, kdo má dvě ruce, umí počítat do třiceti a chce pomoci. Velmi důležitá je rovněž znalost čísel tísňového volání.

Poskytnutí první pomoci neznamená pouze provedení život zachraňujících úkonů na postiženém, jehož životní funkce jsou vážně ohroženy. Své uplatnění nachází i v případech méně závažných, kde je jejím cílem zamezení dalšího rozvoje zdravotního postižení a jeho možných následků. Přesto se jako nejvýznamnější jeví právě znalost těch úkonů, které směřují k obnovení životních funkcí postižené osoby. Při zástavě dechu, krevního oběhu, případně masivním krvácení je riziko úmrtí velmi vysoké. Čím více času uplyne mezi událostí, vedoucí k nutnosti poskytnutí první pomoci a jejím reálným provedením, tím je šance na záchranu lidského života menší. Proto je nutné stále zdůrazňovat význam alespoň základních znalostí poskytování první pomoci u co nejvyššího počtu obyvatel.

Život v naší současné společnosti, vedle tradičních hrozeb, donedávna spojených převážně s přírodními vlivy, průmyslovou, stavební, dopravní a podobnou činností, přináší stále nová bezpečností rizika a výzvy. V současnosti, v souvislosti s obecně se zhoršující bezpečnostní situací, vzrůstá i význam dalšího rozměru výuky první pomoci, a to v kontextu řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Prvním článkem záchranného řetězce je totiž jednotlivec, a jeho znalosti, schopnosti a ochota poskytnout laickou první pomoc a svépomoc.

První pomoc do škol

Jak se daří řešit tuto problematiku v Kraji Vysočina? Základem je projekt „První pomoc do škol“, který na Vysočině probíhá již od roku 2004. Tento projekt je v rámci České republiky jediný, který systematicky a v takovémto rozsahu vyučuje mladé lidi laické první pomoci. Mottem projektu je „Znalost zdravotnické první pomoci se musí stát standardní a přirozenou součástí vzdělání všech mladých lidí“. Vhodnou formou podané informace o základech poskytování první pomoci totiž dětem a mladým lidem již trvale zůstávají v paměti, podobně jako ostatní učivo školy. Zásadním zadáním je vyučovat pouze minimum teorie a výuku směřovat k praktickým nácvikům s využitím improvizovaných pomůcek. Všem účastníkům kurzu, bez rozdílu zda jsou z velkého města nebo malé vesnice, se dostává stejně kvalitní výuky. Cílovou skupinou jsou věkové kategorie čtrnáctiletých („14“) a sedmnáctiletých („17“).

Pro věkovou kategorii čtrnáctiletých je rozsah kurzu deset hodin, osnova a obsah výuky byly vytvořeny po konzultacích s odborníky ze zdravotnických škol a zdravotnické záchranné služby. Výuku vedou zkušení lektoři z řad pracovníků zdravotnické záchranné služby, pedagogů a studentů vyšších zdravotnických škol, instruktorů Českého červeného kříže, a příslušníků HZS Kraje Vysočina. Výuka probíhá s použitím pomůcek a pro skupinu 20 až 25 dětí, tedy pouze pro jednu třídu, s důrazem na praktické procvičování dovedností a modelových situací.

O projekt byl od prvního ročníku v roce 2004 velký zájem a měl jednoznačně kladnou odezvu u zúčastněných i u veřejnosti. V dalších ročnících přihlášek neustále přibývalo a od roku 2010 tuto výuku každoročně absolvuje téměř 100 % čtrnáctiletých. Projekt byl podle připomínek účastníků časově a obsahově upravován, pro potřebu lektorů se vytvořil jednotný manuál výuky a pořádaly se odborné semináře vedené pracovníky zdravotnické záchranné služby.

Postupně se zapojovali také sponzoři, např. občanské sdružení Centrum pro bezpečný stát. Výsledkem sponzorské spolupráce společnosti Alfa­ Helicopter, spol. s r.o., a Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina, jsou dva díly krátkého výukového filmu s názvem „Pomozme si pomáhat“. Do popularizace projektu se zapojily i herecké idoly teenegerů Vojta Kotek a Jirka Mádl. Ve školním roce 2006/2007 se výuka rozšířila o věkovou kategorii sedmnáctiletých, kdy výuka probíhá v tříhodinovém kurzu vedeném profesionálními záchranáři ze zdravotnické záchranné služby. Obsahem je nácvik kardiopulmonální resuscitace a dalších život zachraňujících úkonů a procvičení komunikace s operátorem ZZS. Výuku první pomoci absolvuje v Kraji Vysočina každoročně přes 80 % sedmnáctiletých.

Zachráněný život učitele

Význam výuky první pomoci potvrdila i událost z června 2006, kdy žáci Základní školy v Kalištích na Pelhřimovsku zachránili život svému učiteli, kterého na školním turistickém výletě postihla náhlá srdeční příhoda. Žáci zavolali na tísňovou linku 155 a svého učitele asi dvacet minut oživovali až do příjezdu vozidla rychlé lékařské pomoci. Lékař zdravotnické záchranné služby potvrdil, že bez jejich kvalifikované první pomoci by se učitele zachránit nepodařilo.

Díky projektu „První pomoc do škol“ dostávají všichni mladí lidé v kraji možnost získat kvalitní ucelené znalosti laické zdravotnické první pomoci. Výuka první pomoci je žáky, pedagogy i veřejností vysoce oceňována. Za celou dobu projektu získalo tyto někdy životně důležité znalosti přes osmdesát šest tisíc mladých lidí. Výuky se často zúčastňují i pedagogové a někteří ředitelé škol ji objednávají pro svůj pedagogický sbor.

Kvalita a náklady projektu

Kvalita výuky má zásadní význam. Při výuce jsou používány názorné pomůcky, krátké výukové filmy, žáci dostávají informační brožury, lékárničky apod. Důraz je kladen na způsob použití improvizovaných pomůcek a všichni účastníci kurzu jsou prakticky cvičeni v přikládání tlakového obvazu a v kardiopulmonální resuscitaci na výcvikových modelech. Závěrečný tříhodinový blok školení vyučují profesionální pracovníci výjezdových týmů zdravotnické záchranné služby společně s příslušníky HZS Kraje Vysočina. Zpětná vazba a hodnocení kvality výuky a odborné a organizační úrovně projektu se zjišťuje zadáním zkušebního testu účastníkům, písemným hodnocením výuky lektory, supervizí lékaře ZZS, kontrolou pracovníkem krajského úřadu a písemnou zprávou a dotazníkem ředitelství zúčastněných škol.

Hodnocení účinnosti a kvality projektu si za téma svých závěrečných prací vybralo postupně osm studentů celé škály škol od střední a vyšší odborné zdravotnické školy, Masarykovy Univerzity v Brně, Jihočeské univerzity až po studenta Českého vysokého učení technického v Praze. Výsledky jejich prací potvrdily, jak potřebná je tato výuka.

Efektivita školení jednoho žáka se rovná přibližně 230 Kč. Jedenkrát ročně se předkládá podrobná zpráva o průběhu projektu Zdravotní komisi a Radě Kraje Vysočina, která poté uvolňuje potřebné finanční prostředky pro další ročník projektu.

Vysoce ocenit zaslouží členové Rady a Zastupitelstva Kraje Vysočina za podporu, která umožňuje výuku provádět. Projekt „První pomoc do škol“ realizuje odbor zdravotnictví krajského úřadu a náklady se každý rok blíží částce 1,9 milionu Kč. Pro školy a účastníky kurzu je projekt bezplatný, veškeré náklady hradí Kraj Vysočina.

Program prevence dětských úrazů

Projekt „První pomoc do škol“ byl doplněn dalším dlouhodobým projektem s názvem „Program prevence dětských úrazů“. Program vznikl proto, že úrazy jsou nejčastější příčinou dětských úmrtí jak v České republice, tak v Kraji Vysočina. Počet vážných úrazů dětí výrazně narůstá. Potvrzují to údaje ve zdravotnických statistikách z posledních let. Úrazy dětí tvoří až deset procent všech diagnóz. Ze statistických dat Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc vyplývá, že s úrazem jsou nejčastěji ošetřovány děti ve věku od 10 do 15 let. Tato skupina tvoří bezmála třetinu všech dětí ošetřovaných s traumatickým poraněním. Téměř stejné procento ale připadá i na děti ve věku od 6 do 10 let. Úrazy obecně představují závažný celosvětový zdravotnický, ekonomický a společenský problém. Jsou nejčastější příčinou smrti u dětí a mladistvých, v řadě případů za sebou zanechávají doživotní následky.

Dětské úrazy jsou však preventabilní, dá se jim dobře předcházet. Proto je velmi důležité vhodným způsobem, s přihlédnutím k věku, učit děti již od prvního stupně základní školy správnému chování, jednání a odpovědnosti v prevenci úrazů, znát význam první pomoci a správně ji poskytovat. Stejně tak je nezbytné, aby pedagogičtí a ostatní pracovníci školy uměli poskytnout prvotní ošetření a věděli jak snižovat počet a závažnost dětských úrazů.

Program „Prevence dětských úrazů“ je určen pro první stupeň základních škol a realizuje se každoročně již od roku 2010. Jeho cílem je snížit množství a závažnost úrazů u dětí a proškolit pedagogy a zaměstnance základních škol v poskytování první pomoci.

Projekt „Program prevence dětských úrazů“ nabízí základním školám:
1.    Zdravotně osvětové materiály
- pracovní sešit „Nebezpečí číhá všude“,
- metodické listy k pracovnímu sešitu,
- pracovní karty k prevenci dětských úrazů,
- záložky do knihy s tématikou prevence.

Tyto materiály jsou každý rok v první polovině školního roku distribuovány všem žákům třetích tříd základních škol (asi 4 600 žáků) a jejich učitelům v Kraji Vysočina.

2.    Školení první pomoci pro učitele a zaměstnance základních škol
- kurzy první pomoci pro učitele a ostatní pracovníky v rozsahu šesti vyučovacích hodin, lektoři jsou profesionální záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina,
- prohlídka výjezdového vozidla zdravotnické záchranné služby.

3.    Cyklus besed, her a nácviků pro žáky třetích tříd v rozsahu tří hodin v každé přihlášené třídě

4.    „Den prevence dětských úrazů“ v rozsahu čtyř hodin
- na dopravním hřišti, v tělocvičně apod.,
- šest pracovišť s tematikou prevence a první pomoci,
- ukázky a nácviky první pomoci,
- spolupráce se záchrannou službou, městskou policií, Policií ČR a HZS Kraje Vysočina.

5.    Doprovodné aktivity
Výtvarná soutěž
- hodnoceno 15 nejlepších prací, hodnotné ceny,
- každý účastník soutěže obdrží drobnou tematicky zaměřenou odměnu

Mediální kampaň v regionálním tisku
- informovanost veřejnosti o rizicích a prevenci dětských úrazů.
Dotazníkové studie u učitelů a žáků, analýzy, doporučení.

Po počátečním pomalém rozjezdu projektu v roce 2010 zájem o program každým rokem vzrůstá a ve školním roce 2014/2015 se ho v různých aktivitách zúčastnila již více než polovina všech základních škol v Kraji Vysočina.

Náklady na projekt v rozsahu přibližně 700 tisíc Kč hradí v plném rozsahu Kraj Vysočina. Pro školy a žáky jsou tyto aktivity zcela bezplatné.

Témata a časová dotace výuky

Téma	Počet hodin
1. Úvodní část    -  význam a účel výuky první pomoci,    -  oblasti vzniku úrazů a nejčastější úrazy,    -  vyšetření poraněného,    -  čísla tísňového volání 150, 155, 158, 112,    -  jak hlásit úraz,    -  komunikace s pracovníkem operačního střediska ZZS,    -  vybavení autolékárničky,    -  trestní zákon	1
2. Kardiopulmonální resuscitace (srdečně plicní oživování)	2
3. První pomoc při krvácení, obvazový materiál, tlakový obvaz	1
4. První pomoc při zlomeninách, poraněních hlavy a páteře	1
5. První pomoc při poranění teplem a chladem, intoxikace	1
6. Modelové situace, závěrečný test	1
7. Seznámení s integrovaným záchranným systémem:    -  ukázka zásahového vozidla ZZS,    -  spolupráce se záchranáři,    - postup při hromadném neštěstí (pomoc při poranění tlakovou vlnou, zavalení, povodních apod.)	3
Celkem	10

Údaje o účasti za jedenáct ročníků

Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet účastníků
2004/2005, jen „14“	76	136	3 321
2005/2006, jen „14“	90	184	4 208
2006/2007, „14“ + „17“	120 + 17 = 137	229 + 73 = 302	5116 + 1897 = 7 013
2007/2008, „14“ + „17“	134 + 20 = 154	263 + 85 = 348	5542 + 2313 = 7 855
2008/2009, „14“ + „17“	149 + 31 = 180	262 + 119 = 381	5444 + 3005 = 8 449
2009/2010, „14“ + „17“	151 + 41 = 192	257 + 158 = 415	5222 + 4257 = 9 479
2010/2011, „14“ + „17“	150 + 49 = 199	248 + 188 = 436	4736 + 4880 = 9 616
2011/2012, „14“ + „17“	152 + 53 = 205	245 + 198 = 443	4867 + 4927 = 9 794
2012/2013, „14“ + „17“	150 + 51 = 201	232 + 181 = 413	4699 + 4532 = 9 231
2013/2014, „14“ + „17“	148 + 52 = 200	230 + 184 = 414	4453 + 4456 = 8 909
2014/2015, „14“ + „17“	149 + 46 = 194	228 + 175 = 403	4457 + 4171 = 8 628
Celkem			86 503

 

 

Ing. Tomáš HALAČKA, Krajský úřad Kraje Vysočina, foto archiv autora

V dnešní době na děti číhá řada nebezpečí. Ve škole se učí, aby dbaly na své zdraví a dávaly na sebe pozor, ale co si člověk nevyzkouší v praxi, jako by nebylo. Pouhá slova teorie nestačí k tomu, aby dítě umělo správně zareagovat v momentě, kdy je ohroženo. A přesně tohle je hlavní důvod, proč vznikl ve spolupráci hasičů, policie, zdravotníků a dalších subjektů „Svět záchranářů“, který 12. září letošního roku otevřel svoje brány v Karlových Varech.

Zážitková pedagogika

Zjednodušeně řečeno je „Svět záchranářů“ malé městečko, kde se mohou děti setkat se všemi možnými riziky a nástrahami běžného života, které jsou ale nasimulovány tak, aby děti neohrozily. To však v žádném případě nebrání prožitku. Jako by to člověk skutečně na vlastní kůži prožil. Jak bude v dané situaci reagovat? Co by příště udělal jinak a lépe? Jak se změní jeho postoj vůči nebezpečné situaci, o které doposud nic nevěděl nebo kterou doposud nevnímal? I na toto se lektoři z řad profesionálních záchranářů ptají dětí a žáků po absolvování tříhodinových tematicky zaměřených programů nabitých zážitky. Zážitková pedagogika je právě to, oč tu běží. Učíme děti jinak – zážitkem.

Centrum zdraví a bezpečí je určeno všem

Díky projektu je možné kvalitně zajistit nejen praktické vzdělávání dětí a žáků na všech typech škol v plném souladu s Rámcovými vzdělávacími programy v oblastech běžných rizik, mimořádných událostí a poskytování pomoci, ale i vzdělávání pedagogů, rodičů a dalších cílových skupin obyvatelstva.

Malé městečko

Jak už bylo napsáno, celý areál na ploše o rozloze 31 000 m2 svou podobou připomíná malé městečko a jeho okolí. Centrem areálu je velké moderní dopravní hřiště s křižovatkami, plně funkčním železničním přejezdem, funkčními semafory, chodníky apod. Podél těchto komunikací jsou pak rozmístěny tematické domečky jako například výjezdové stanoviště složek integrovaného záchranného systému (IZS), rodinný dům, služebna policie, domeček požárů, malá nemocnice se skutečnou sanitkou apod. Každý z těchto domečků má specifické pojetí a vybavení pro simulování nejrůznějších rizikových situací. Součástí areálu jsou také venkovní lokality jako např. jezírko a lesík. U vstupu do areálu je centrální budova se zázemím pro lektory a pracovníky centra a přednáškovým sálem s moderním technickým vybavením.

Tematické domečky

Co jednotlivé domečky obsahují a co se v nich dá zažít. Vymýšlení toho, jak bude vše vypadat, byl opravdu velmi náročný proces. Nároky na autenticitu prostředí, ve kterých se návštěvníci s riziky setkávají, byly vysoké. Proto byli osloveni projektanti a návrháři, kteří se podíleli například na vytváření filmových scén.

Domeček „Požáry“

Jak už název napovídá, v domečku se prakticky nacvičují situace spojené s riziky požárů. Domeček je dvoupatrový, přičemž praktický program začíná v jeho vyšším patře. V pravěké jeskyni při posezení okolo ohniště se účastníci programu seznamují s historií ohně. Dozvídají se, v čem oheň pomáhá a k čemu slouží. Plynule přechází ve svém bádání do současnosti a stanou tváří tvář hasiči. Ten jim představuje své vybavení a pomůcky a nechává je si vše vyzkoušet. Z úst profesionála se seznamují s riziky, jaká mohou nastat v případě setkání s ohněm, a to jak v domácnosti, tak v přírodě. Následuje velká simulace vzniku požáru v kuchyni – to už jsme ale v přízemí domečku „Domácnost“. Úkolem zúčastněných je se s tímto rizikem vypořádat, a to včetně pokusu o ukrytí se před požárem a kouřem, případně opustit zakouřené a požárem zasažené místnosti. Realitu celé situace doplňují pomůcky jako interaktivní hořící sporák, toustovač, žehlička, generátory kouře, požární hlásiče. Zajímavým prvkem jsou speciální interaktivní dveře, které dokáží simulovat šíření kouře neucpanými otvory a věrně napodobují svou teplotu v závislosti na požáru v sousední místnosti. Určitě ale vše dobře skončí a všichni jsou zachráněni. Pro představu je také v domečku „Požárů“ vytvořena identická místnost tak, jak by vypadala po skutečném požáru.

Domeček „Domácnost“

Naše domácnosti patří k místům, kde dochází nejčastěji k úrazům a dalším hrozbám. Proto je i v centru velká pozornost věnována právě úrazům a dalším rizikům ve speciálním domečku zvaném „Domácnost“.

Je tady vše, na co jsme zvyklí z domova – obývací pokoj, ložnice, dětský pokoj, technická místnost, kuchyně i koupelna. V tomto reálném prostředí je velmi snadné navodit jakoukoliv rizikovou situaci. Domeček je vybaven simulátory kouře, zkratem elektro spotřebičů i zásuvek. Speciální žehlička ukazuje vznik požáru v případě opomenutí vypnutí, špatně připevněná police zase nezbedům ukazuje, jak snadný je pád, pokud budou lézt na nábytek. Pro názorné ukázky rizik v domácnosti také slouží speciální zmenšený model domečku rizik.

Domeček „Policie“

Tahle stavba je věrnou kopií policejní služebny včetně cely předběžného zadržení. Slouží pro praktické programy týkající se zejména osobního bezpečí našich dětí, rizikového chování z pohledu policie a dalších problematik. Lektory v těchto programech jsou samotní policisté a kromě práce policie představí i rizika spojená s dopravou nebo setkáním s cizím člověkem a dalšími nebezpečími, které ohrožují zdraví a bezpečí zejména dětí a mladých lidí. Součástí domečku „Policie“ je i speciálně vyvinutý trenažér domovních dveří s kukátkem, kde jsou aplikovány všechny bezpečnostní prvky, ale hlavně které umí věrně simulovat nejrůznější osoby za dveřmi, které se nám mohou v našem životě zjevit ve dveřním kukátku. Úkolem dětí je pak zvolení správného postupu v těchto situacích. Zúčastnění se rovněž v rámci programu „převtělí“ do role detektivů – vyšetřovatelů, policistů nebo i soudců či samotných pachatelů.

Domeček „IZS“

Domeček svou podobou připomíná výjezdové stanoviště složek IZS. Jsou tam zaparkována speciální elektro autíčka záchranářů pro menší děti. Samotní účastníci programů totiž v roli záchranářů vyjíždějí na pomoc svým kamarádům. Součástí stavby je plnohodnotná dílna pro věrnou simulaci rizik při nejrůznějších kutilských a obdobných činnostech. Své zázemí v něm našlo rovněž vybavení, jako jsou kola a koloběžky pro dopravní hřiště k výuce dopravní výchovy.

Domeček „Nemocnice“

Tuto stavbu nepřehlédnete. Stojí totiž u ní nastálo zaparkované reálné sanitní vozidlo. Jeho boční strana je ale speciálně upravena tak, aby bylo dobře vidět dovnitř a všichni se mohli seznámit s prací záchranářů uvnitř vozidla. Rovněž se účastníci v rámci programu v tomto domečku dostávají do role pacientů a zažívají na vlastní kůži příjem na ambulanci v případě úrazu nebo jiného ohrožení zdraví. Součástí vybavení je také řada simulátorů a modelů pro výuku první pomoci.

Mimořádné události

Není to tak dlouho, co Českou republiku postihly rozsáhlé povodně. Bouře, přívalové deště a vichřice nás sužují každý rok. V době sucha se čím dál častěji setkáváme s rozsáhlými lesními požáry. Hromadné železniční i silniční nehody jsou rovněž čím dál častější. Toto jsou mimořádné události a ani na ty se v centru nezapomnělo. Simulátor povodní je součástí vybavení „Světa záchranářů“ a seznámí děti s riziky vodního živlu. Zážitkové programy učí zúčastněné správnému chování v případě jakékoliv mimořádné události, včetně úniku nebezpečných látek do ovzduší a rovněž správné komunikaci s operátory tísňových linek. K těmto nácvikům je využívána jednak centrální budova, tak i jednotlivé domečky a venkovní lokality. Ostatně právě venkovní lokality jsou uzpůsobeny pro praktickou výuku v oblastech rizik venkovního prostředí.

Výukové programy

A s jakými výukovými programy ve „Světě záchranářů“ startujeme? Pro školy jsou připraveny programy jak pro mateřské a základní školy, tak pro střední školy. Jedná se zejména o programy „Svět ohně“, „Svět rizik v přírodě“, „Svět rizik v domácnosti“, „Osobní bezpečí“, „Mimořádné události“ a „Záchrana života a poskytování první pomoci“.

Kolik to stálo?

Celý rozpočet projektu se vyšplhal na více než 100 milionů Kč. Bohužel ale výše evropské dotace neumožnila vybudovat vše plánované, kam patřil například ještě interaktivní vlak v reálné velikosti, domeček operačního střediska, domeček vjemů nebo trenažér rizik ve výškách a hloubkách. Řada z prvků celého konceptu se musela tedy přesunout do plánované II. etapy výstavby. První etapa centra, která obsahuje výše zmíněné, vyšla na zhruba 52 milionů Kč.

Vstupné

Díky evropským dotacím, městu Karlovy Vary a řadě dalších partnerů, kteří se na financování „Světa záchranářů“ podíleli a stále podílejí, můžeme školkám i školám nabídnout vstup do „Světa záchranářů“ zdarma. Na vás je se jen objednat na určitý program a dorazit.

Zájem

Vzdělávání ve „Světě záchranářů“ bylo zahájeno 14. září letošního roku a zájem o výukové programy ze strany škol i jiných cílových skupin nejen z Karlovarského kraje je opravdu obrovský. Během 14 dnů byly obsazeny více než dvě třetiny programů naplánovaných na školní rok 2015/2016, přičemž na každý všední den jsou naplánovány dva programy pro školy. Do toho jsou plánovány samozřejmě i další akce, jako například vzdělávání seniorů, pedagogů, záchranářů, rodičů s dětmi nebo veřejnosti jako takové. A objednávky stále přicházejí. Ještě nebyly vypsány termíny na školní rok 2016/2017 a už přicházejí předběžné rezervace programů. Pomalu, ale jistě se naplňuje náš cíl. Zaujmout a vzdělávat zážitkem. Není nic lepšího, než když od nás odchází spokojený návštěvník, který je navíc obohacen o životně důležité zkušenosti. Veřejnost si zvyká na nové unikátní dopravní hřiště ve městě a tráví svá odpoledne v našem areálu. Připravují se pro ni i další programy. Rozhodně nechceme zůstat stát na místě. Máme spoustu plánů do budoucna. Chceme areál neustále vylepšovat tak, aby každý, kdo areálem projde, na návštěvu „Světa záchranářů“ nejen nezapomněl, ale aby mu byla užitečná do života.

A co je také důležité – konečně mají záchranáři pro vzdělávání obyvatelstva prostředí, které si zaslouží.

Přijďte se podívat, pobavit a také něco naučit, budeme se na vás společně s našimi lektory velmi těšit.

Asociace Záchranný kruh je nezisková organizace složená z partnerů z řad záchranářských subjektů, Karlovarského kraje a dalších dotčených subjektů. Asociace Záchranný kruh se již od roku 2005 věnuje vývoji a realizaci komplexního systému informovanosti, vzdělávání, prevence a přípravy obyvatel a jeho specifických cílových skupin, zejména dětí a mládeže, jejich pedagogů a rodičů, seniorů v oblastech běžných rizik a mimořádných událostí.

Ing. Veronika KRAJSOVÁ, Lukáš HUTTA, výkonný manažer Asociace Záchranný kruh,  Bc. Daniela RYBÁŘOVÁ,  plk. Ing. Miroslav MAZURKOVIČ,  HZS Karlovarského kraje,  foto archiv autorů

 

Organizace spojených národů slaví v roce 2015 sedmdesáté výročí svého založení. V tomto jubilejním roce probíhá proces, nebo agenda označovaná jako post2015. Jde v podstatě o stanovení globálních cílů lidstva na období následujících 15 let do roku 2030.

Celý proces se skládá ze tří hlavních částí. První, nejrozsáhlejší z nich, jsou tzv. cíle udržitelného rozvoje (SDG -Sustainable development goals), které navazují na osm cílů přijatých na Světovém summitu v roce 2000 (Millenium Development Goals). Dosavadní cíle obsahovaly například snížení počtu lidí žijících v extrémní chudobě na polovinu, zajištění univerzálního přístupu k základnímu vzdělání aj. Druhou agendou je omezování emisí skleníkových plynů a třetí pak problematika redukce rizik katastrof. Právě tato agenda byla v březnu 2015 přijata na 3. světové konferenci ke snižování následků katastrof v japonském Sendai v podobě nového rámce Sendai Framework for Disaster Risk Reduction 2015-2030 (SFDRR).

Jednalo se o třetí světovou konferenci o katastrofách, přitom první z nich se konala v Jokohamě v roce 1994 jako součást mezinárodní dekády pro redukci přírodních katastrof. I když se věnovala pouze problematice přírodních katastrof, ustanovila 10 základních principů v problematice omezování následků katastrof a současně stanovila strategii a akční plán pro snižování následků katastrof.

Druhá světová konference se konala v roce 2005 v Kobe v japonské provincii Hyogo. Jejím výsledkem bylo zhodnocení předchozí strategie a přijetí tzv. Akčního rámce z Hyoga (HFA) pro období 2005-2015 s podtitulem „Budování odolnosti národů a komunit vůči katastrofám“. HFA stanovil jeden základní výstup v podobě „zásadního snížení ztrát na životech a na sociálních, ekonomických a environmentálních statcích komunit a států“. Za účelem jeho naplnění pak byly stanoveny tři strategické cíle:
a)    efektivnější začlenění uvažování rizika katastrof do politiky, zpracování programů udržitelného rozvoje na všech úrovních s důrazem na prevenci a omezování rizika, připravenost a snižování zranitelnosti,
b)   rozvoj a posilování institucí, mechanismů a kapacit na všech úrovních, zejména na lokální úrovni, jako příspěvku k budování odolnosti vůči nebezpečí,
c)  systematické zapracování přístupů ke snižování budoucího rizika do programů krizové připravenosti, odezvy a obnovy při rekonstrukci postižených komunit.

Jak je zřejmé, HFA se zabýval spíše problematikou institucionálního aspektu snižování rizika a posilování odolnosti. Současně jeho pravidelné hodnocení probíhalo kvalitativní formou v podobě ohodnocení míry implementace strategie na národní nebo regionální úrovni.

Závěry konference

Oficiální příprava 3. světové konference byla zahájena v prvním pololetí 2014 ustavením přípravného výboru konference, přičemž Česká republika byla zvolena členem a místopředsedou výboru reprezentujícím region východní Evropy. Výboru pak předsedali dva spolupředsedové z Finska a Thajska. V červenci 2014 pak začal zdlouhavý, náročný až bolestivý proces vyjednávání obsahu a textu nového rámce.

Systém dosažení shody nad dokumenty je zdlouhavý a je nutné vyslechnout řadu adresných připomínek. Vyjednávání bylo zjevně diplomatickou záležitostí, kdy se celý text projednává systémem označovaným „slovo od slova“. Jednání probíhala na několika schůzkách do brzkých ranních hodin a text jednotlivých paragrafů nemohl být odsouhlasen, dokud souhlas nevyjádřili zástupci všech zemí. Navíc se stávalo, že některé odstavce byly znovu otevřeny. Znamenalo to, že vyjednávání probíhala nejen během přípravy konference, ale v celém jejím průběhu a shody, ač některé země (např. USA) se od části textu distancovaly, bylo dosaženo až několik hodin po plánovaném skončení konference. Problémem byl zejména střet vyspělých a rozvojových zemí v otázkách mezinárodní spolupráce (chápáno výhradně v podobě transferu technologií a finančních zdrojů směrem k rozvojovým zemím), zodpovědností na národním měřítku, dohledu a hodnocení implementace apod.

Z odborného hlediska však uvedený proces nutně vede k fragmentaci celkového konceptu dokumentu, kdy původní relativně dobře navržený, strukturovaný a konzistentní text trpí nekoordinovanými zásahy. Přesto celkový výsledek, nový SFDRR, je určitě zajímavým a významným, byť právně nezávazným dokumentem pro globální implementaci rámce pro omezování následků katastrof na období následujících 15 let do roku 2030. Definice základního výstupu zůstala konzistentní s předešlým HFA: „Významné snížení ztrát na životech, životní úrovni a zdraví a na ekonomických, fyzických, sociálních, kulturních a environmentálních statcích jednotlivců, podnikatelů, komunit a států.“

Strategický cíl

SFDRR stanovuje rovněž jeden strategický cíl: „zamezit vzniku nového a snížení stávajícího rizika katastrof prostřednictvím implementace integrovaných a komplexních ekonomických, strukturálních, právních, sociálních, zdravotních, kulturních, vzdělávacích, environmentálních, technologických, politických a institucionálních opatření, která zamezují a snižují expozici a zranitelnost katastrofami, zvyšují připravenost na odezvu a obnovu a tím posilují odolnost.“ Mimochodem, uvedená formulace je ukázkovým výsledkem diplomatického vyjednávání, kdy původní termín „strukturální a nestrukturální opatření“ nabobtnal do jejich neuspořádaného výčtu.

Globální cíle

Podstatnější však je stanovení sedmi globálních cílů, jejichž sledování a naplňování bude předmětem monitoringu implementace rámce. Jde o globální cíle, jež je nutné vnímat právě pouze v celosvětovém kontextu a předpokládá se, že jednotlivé země si stanoví vlastní národní cíle, jimiž budou přispívat k dosažení cílů globálních. Stanovení národních cílů tak bude jedním z úkolů, jež před námi nyní stojí.
Kromě uvedení globálních cílů si dovolím i subjektivní komentář k nim a diskuzi o jejich možné reflexi v národních cílech.

1. Významné snížení úmrtnosti v důsledku katastrof do 2030 s cílem snížit globální míru úmrtnosti na 100 000 obyvatel v období 2020-2030 ve srovnání s 2005-2015

Původní záměr na stanovení ambiciózního cíle byl takříkajíc ztracen v překladu, kdy vyjednávající diplomaté si bohužel nebyli vědomi technických důsledků i drobných změn jednotlivých formulací. Za poslední desetiletí sice docházelo k absolutnímu nárůstu obětí katastrof, ovšem rychlost nárůstu víceméně odpovídala rychlosti růstu světové populace. Výsledkem je, že je požadováno v podstatě zachování statusu quo, tedy jakékoliv mírné snížení relativní úmrtnosti.

Vzhledem ke skutečnosti, že nejvýznamnějším nástrojem pro snižování úmrtnosti, zejména v případě hydrometeorologických jevů, je implementace výstražných systémů, je při stanovení cíle v ČR, podobně jako v ostatních rozvinutých zemích, nereálné významné snižování počtu obětí, které například v případě rozsáhlých povodní (2002 a 2013) dosahovalo 15 až 17 osob, z nichž podstatná část však zahynula v důsledku vlastní nedisciplinovanosti, které ani funkční výstražný systém nedokáže zcela zabránit. Na druhou stranu nedochází k růstu populace, proto je možné cíl na jakékoliv snížení celkového počtu obětí akceptovat i na národní úrovni.

2. Významně snížit počet dotčených obyvatel na globální úrovni do 2030 s cílem snížit počet dotčených na 100 000 v období 2020-2030 ve srovnání s obdobím 2005-2015

Výsledky bude velmi těžké vyhodnotit již proto, že definice „dotčených obyvatel“ bude teprve doplněna. Přitom např. evakuovaní obyvatelé jsou povodní sice jednoznačně dotčeni, nicméně byli evakuací ochráněni na svém zdraví i životě. Navíc informace o počtu dot­čených nejsou pro historické referenční období z valné části k dispozici. Proto se domnívám, že je návrh na odpovídající národní cíl zatím předčasný a bude vhodné vyčkat na definici indikátorů, jež by měly být stanoveny do konce roku 2016.

3. Snížit přímé ekonomické škody v poměru ke globálnímu hrubému domácímu produktu do roku 2030

Také tento cíl ve své podstatě postrádá výraznější ambice, neboť řada studií ukazuje, že v poměru k HDP škody způsobené katastrofami v posledních desetiletích nerostly. Na národní úrovni lze tento cíl v podstatě rovněž akceptovat s vědomím, že výše škod je ovlivňována zejména extrémními událostmi (povodněmi), které se vyskytují nahodile a jedna povodeň v hodnoceném, relativně krátkém období může celé hodnocení významně ovlivnit.

4. Významně snížit škody na kritické infrastruktuře a přerušení základních služeb včetně zdravotních a vzdělávacích zařízení, a to prostřednictvím zvyšování jejich odolnosti

Tento cíl je nezbytné vnímat právě v globálním kontextu, kdy v rozvojovém světě je destrukce a následná dlouhodobá nedostupnost zdravotních a vzdělávacích zařízení velmi významným faktorem následků katastrof a obnovy s významným dopadem na obyvatelstvo. Klasickým příkladem může být nedávné zemětřesení v Nepálu. V našich podmínkách se domnívám, že relevance tohoto cíle je do značné míry omezená.

5. Významně zvýšit počet zemí s národními a lokálními strategiemi snižování škod způsobovaných katastrofami do roku 2030

Tento cíl přímo navazuje na předchozí rámec HFA. Ačkoliv Česká republika vykazuje existenci národní strategie, zůstává prostor pro implementaci lokálních strategií i pro další řešení problematiky na národní úrovni, zejména ve vztahu k územnímu plánování aj.

6. Významně zlepšit mezinárodní spolupráci směrem k rozvojovým zemím prostřednictvím odpovídající a udržitelné podpory s dosažením jejich národních aktivit pro implementaci rámce

Rozvojové země po celou dobu vyjednávání zdůrazňovaly právě takovýto globální cíl, zatímco rozvinuté země upozorňovaly na nutné hledání primárně národních zdrojů. Přitom již dnes probíhá velmi výrazný transfer technologií, poskytování dat (např. satelitních) i přímá rozvojová pomoc, v jejímž rámci ochrana před dopady katastrof vždy byla významnou oblastí. To platí i pro fungování České rozvojové agentury v podobě rozvoje hydrometeorologické služby v Moldavsku a Gruzii. Pochopitelně, že formulace cíle v tomto případě je spíše úkolem pro Ministerstvo zahraničních věcí a směřování rozvojové pomoci, ale nabízí se možnost zvýšení transferu technologií a vzdělávání odborníků v rozvojových zemích.

7. Významně zvýšit dostupnost a využívání multi­ hazard výstražných systémů a informací o vyhodnoceném riziku do 2030
Globálně je tento cíl nezbytným prostředkem k dosažení prvního cíle, neboť včasné varování je nejefektivnějším prostředkem snižování počtu obětí.

V České republice je implementován systém výstražné služby pokrývající různé hydrometeorologické jevy. Přesto můžeme vytyčit cíl ve smyslu kvalitativního zlepšení současného systému.

V Sendai se v době konání konference uskutečnil seminář na téma Multi­ Hazard Early Warning Systems (MHEWS). Z jeho průběhu je v případě vyspělých zemí zřejmá tendence k vydávání tzv. impact based výstrah, kdy by rozhodujícím kritériem při vydání výstrahy měly být možné dopady nebezpečného jevu na uživatele výstrah, nikoliv jeho samotná velikost. Příkladem takovéto výstrahy může být výstraha Šanghajské meteorologické služby během výstavy EXPO 2010 při příchodu vlny veder. Předpověď byla doplněna celkem pěti ukazateli tzv. Heatindexu, který uvádí působení horka na lidský organismus, převzatými z pěti různých světových oblastí (Hongkong, Šanghaj, USA, Německo, Kanada) tak, aby uživatelé (zahraniční návštěvníci) mohli vyhodnotit individuální dopad, v závislosti na oblasti odkud pocházejí a jak jsou přivyklí extrémním teplotám a vlhkosti.

Inspirativním systémem pro stanovení úrovně výstrah je postup britské národní meteorologické služby Metoffice, která úroveň výstrahy odvozuje na základě tzv. matrice povodňového rizika (viz obr.). K diskuzi je rovněž vhodné předložit otázku možné změny způsobu vydávání výstrah, kdy v Evropě jednoznačně převládá systém platnosti výstrahy pro daný den s případnou několikadenní aktualizací. Znamená to, že každý den je aktualizována platnost výstrahy pro daný den a pro každý z následujících několika dní (až 5 dní). Právě aplikace matrice rizika přitom umožňuje s větším předstihem upozornit na možnost výskytu nebezpečného jevu, ačkoliv jeho pravděpodobnost je zatím velmi malá a s přibližujícím se termínem výskytu úroveň výstrahy a její obsah upravovat.

Dalším aspektem, jenž by se měl stát naším budoucím národním cílem, je zajištění efektivní, rychlé, adresné a komfortní diseminace výstrah a jejich přizpůsobení individuálním uživatelům. V tomto ohledu se nabízí vývoj mobilních aplikací, které by zajistily nejen distribuci výstrah uživatelům podle jejich nastavení, jaké informace a pro jaké lokality chtějí dostávat, ale mohly by sloužit i pro interakci IZS a povodňových orgánů ve smyslu potvrzení doručení výstrahy. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v současnosti modernizuje software pro tvorbu výstrah tak, aby poskytoval výstrahy v univerzálním protokolu CAP, který umožňuje cílenou distribuci a přizpůsobení obsahu výstrah uživatelům, současně připravuje i vytvoření mobilní aplikace.

Závěr

Ačkoliv je zřejmé, že prevence a ochrana před dopady katastrof je zodpovědností jednotlivých států, a SFDRR to potvrzuje, přeci jen dnes u jednotlivých událostí může vyvstat i jejich nečekaný globální kontext nejlépe ilustrovatelný na konkrétních případech. V roce 2011 Thajsko postihly mohutné monzunové povodně, které zaplavily řadu výrobních závodů včetně výrobců hard disků do počítačů. Přitom z Thajska pochází přibližně 1/4 celosvětové produkce. Následkem byl nedostatek komponentů do PC, výpadek dodávek a růst cen harddisků o 5 až 15 %. Nepřímo jsme tak byli povodněmi v Thajsku dotčeni i my v České republice.

RNDr. Jan DAŇHELKA, Ph.D.,  Český hydrometeorologický ústav

 

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Současný vývoj u hasicích přístrojů
Ing. Vasil Silvestr Pekar, Ph.D.

• PŘÍLOHY
Metodická pomůcka pro zřizování, rozmísťování a evidenci bodů záchrany na území České republiky
Určeno pro vlastníky lesů

Medaile a plakety HZS ČR udělené u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu

Obsah ročníku XIV časopisu 112/2015