Takzvaná „zlomyslná volání“ na linku 112 činí až 75 % všech přijatých hovorů. Takovéto hovory zahlcují tísňové linky, čímž ohrožují zdraví a bezpečnost ostatních volajících. Mezi „zlomyslná volání“, která nepřísluší řešit operátorům linky 112, patří omyly, dotazy a stížnosti mimo rámec složek integrovaného záchranného systému, poruchy koncových telefonních přístrojů (náhodné zmáčknutí tlačítek v kapse), obtěžující hovory dětí nebo lidí pod vlivem alkoholu či návykových látek.
Posledním a nejzávažnějším případem zlomyslného volání jsou úmyslná zneužití tísňové linky, kdy dojde k nahlášení smyšlené události a k planým výjezdům složek integrovaného záchranného systému.
Od 1. července roku 2010 vyšla v platnost změna ustanovení § 33 odst. 11 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích: „Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel (například mobilní operátor), v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu (například HZS ČR), který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti provozování telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována. O zpětném uvedení telekomunikačního koncového zařízení do provozu rozhodne Český telekomunikační úřad na žádost účastníka."
Operátoři vidí na displeji i výrobní číslo telefonu
Operátoři musí všechny smyšlené události prověřit. Pokud se zneužívání opakuje, provozovatel telefonní sítě na žádost hasičů přístroj zablokuje. Volajícího už nezachrání ani anonymní SIM karta. Operátoři totiž na displeji vidí i výrobní číslo telefonu. Zlomyslné volání na tísňové linky se může hodně prodražit. Český telekomunikační úřad může za takové volání uložit pokutu ve výši 100 000 Kč. V souvislosti se zlomyslným voláním lze hovořit i o trestném činu „Poškození nebo ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení“ dle § 276 trestního zákoníku a trestného činu „Šíření poplašné zprávy“ dle § 357 trestního zákoníku.