Při své kontrole u HZS ČR nezjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) žádná vážnější pochybení. NKÚ nezjistil žádné porušení právních předpisů ani neoprávněné použití rozpočtových prostředků. 

Kontrola poukázala pouze na drobné nedostatky. Poukázala například na různé přístupy k vypořádání náhrad za zásahy u dopravních nehod zejména ve vztahu k výkladu příslušných zákonů. HZS ČR vychází z postupů, které byly nastaveny od počátku tohoto systému (tedy již od roku 2013), v souladu s metodikou Ministerstva financí a po dohodě s Českou kanceláří pojistitelů. Hlavním problémem je, že jednotlivé pojišťovny nejsou vázány výklady či doporučeními státní správy ani ČKP a přistupují k řešení vypořádání těchto náhrad rozdílně.

Generální ředitelství HZS ČR vydalo po projednání s ČKP a v souladu se stanoviskem Ministerstva financí vnitřní směrnici pro účtování zásahů u dopravních nehod. Bohužel jednotlivé pojišťovny se touto směrnicí, a to i přesto, že byla centrálně odsouhlasena ČKP, neřídí.  „V této chvíli se stále ještě snažíme řešit celou věc nelegislativní cestou.  Pokračujeme v jednáních s ČKP a vymáhání pohledávek postupně předáváme Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.  Pokud se nám ale nepodaří dosáhnout požadovaného výsledku, budeme nuceni iniciovat legislativní řešení, tedy novelu příslušného zákona.“  Dodává k problému generální ředitel HZS ČR brig. gen. Drahoslav Ryba.

Dalším, co NKÚ vytýká HZS ČR je nejednotný přístup v poskytování služeb připojení na pult centralizované ochrany. Jedná se o dlouhodobý problém, který pramení z historie vzniku smluvních vztahů v rámci jednotlivých HZS krajů, jako samostatných organizačních složek státu. Danou věc vedení HZS ČR má již analyzovánu a chce jí s jednotlivými HZS krajů řešit.

Poslední, co se mezi výtkami objevilo, bylo doporučení, aby HZS ČR nakupoval některé zásahové vybavení hasičů centrálně. Jednalo se zejména o zásahové obleky, obuv nebo rukavice. Centrální nákupy nejsou ale podle zkušenosti HZS ČR vhodné pro všechny komodity. Je potřeba si uvědomit, že každý kraj ČR má svá specifika a s tím spojená rizika. V tom se odráží samozřejmě i rozdílnost potřeby a parametrů nákupů jednotlivých zásahových obleků, rukavic, obuvi apod. To v praxi znamená, že každý kraj si dle vlastních potřeb a analýzy rizik přesně specifikuje, jaké vlastnosti má zásahový oblek splňovat. Z toho samozřejmě vyplývá i rozdílná cena. Doplnění těchto komodit do seznamu centralizovaného zadávání není vhodné také proto, že se nenakupuje na sklad, ale operativně, a odhady poškození nebo zničení by byly velmi nepřesné, stejně jako určení rozdělení velikostního sortimentu.

„Zjištěné poznatky NKÚ při kontrolní akci využije HZS ČR ke zlepšení nastavených postupů v dalším období,“ dodává závěrem brig. gen. Ryba.

(HZS ČR)