Zásah pražských hasičů u hromadné dopravní nehody, srpen 2015

Denní průměr událostí evidovaných pražskými hasiči, včetně planých poplachů, činil v roce 2015 téměř 27 událostí denně. Během července a srpna činil průměrný počet událostí 32.

Likvidace požáru porostu v těžce přístupném terénu, srpen 2015

Dlouhodobě je nejčastější příčinou požárů nedbalost (např. kouření, používání otevřeného ohně, zanedbání bezpečnostních předpisů). A protože k létu patří posezení u táboráku, připomeňme si několik bezpečnostních pravidel, abychom nezpůsobili požár.

• Zvolte vhodné místo pro ohniště - to by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a vůbec všech věcí, které se mohou vznítit.
• Oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance. Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad.
• Ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod.
• K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzin, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny.
• Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy zabrání nebezpečí zborcení pyramidy do okolí.
• Oheň nesmíte ponechat bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu) na jeho likvidaci, kdyby se oheň vymykal kontrole.
• Opustit místo pálení můžete až poté, co ohniště důkladně uhasíte – ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, která byla ponechána svému osudu.
• Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková. Hrabanka tvořená jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné důkladně prolít vodou!
• Za silného větru nebo v období extrémního sucha bychom oheň v přírodě nebo na volném prostranství neměli rozdělávat vůbec.
• Pamatujte, že děti nesmí být u ohniště ponechány bez dozoru plnoleté osoby.
• Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi.
• Pokud se na vás vznítí oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení, neutíkejte! Tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se, dokud plameny neuhasnou. Válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých vláken), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu.

Tísňové linky – kam, jak, komu

Záchrana osoby po pádu do Jeleního příkopu, Praha 19. 7. 2015

Jestliže potřebujte pomoc záchranářů – hasiče, policisty, zdravotníky a nemůžete si vzpomenout (vlivem stresu, šoku atp.) na národní čísla tísňového volání, můžete pomoc zavolat na linku 112.

Linka 112 je jednotné evropské číslo tísňového volání, kde se dovoláte potřebné pomoci. Rozhodně nevolejte na linku z legrace, mohli byste tím ohrozit ty, kteří pomoc skutečně potřebují. Pokud se přece jen omylem dovoláte na tísňovou linku, řekněte operátorovi, že se jedná o omyl. 

Pokud potřebujte pouze pomoc policie, volejte linku 158, pro zásah pouze zdravotníků volejte linku 155, pokud potřebujte pouze hasiče, tak volejte linku 150 nebo 112.

Při volání na tísňovou linku ohlášení uveďte:

• co se stalo a kde k události došlo;
• zmiňte také důležité okolnosti, které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů;
• kolik osob potřebuje pomoc
• uveďte své jméno a přímý kontakt na sebe.

Nikdy nezavěšujte jako první a dbejte pokynů operátora tísňové linky.

kpt. Ing. Ivana Svitáková

odbor prevence HZS hl. m. Prahy