Posttraumatický růst u hasičů
Hasiči se při zdolávání mimořádných událostí nezřídka dostávají do situace ohrožení vlastního života či tělesné integrity a jsou svědky traumatizace druhých osob. To může vést k rozvoji posttraumatických poruch. Traumatické zkušenosti však mohou skýtat i rozvojový potenciál, který bývá označován jako posttraumatický růst.
Posttraumatický růst lze také nazvat jako posttraumatický rozvoj člověka, pozitivní psychologickou změnu, rozvoj iniciovaný neštěstím atd., a jedná se o pozitivní dopady prožitého traumatu. Zjednodušeně se odráží ve známém a již zlidověném rčení F. Nietzscheho: „Co mě nezabije, to mě posílí.“ Změny mohou být zaznamenány na úrovni společenské (např. obnovení infrastruktury na lepší úrovni, zavedení nové služby pro občany), sociální (během zvládání události může dojít ke sblížení lidí a posílení vztahů) a v neposlední řadě na úrovni jednotlivců. U jedince tyto změny registrujeme jako výrazný posun hodnot, zlepšení vztahů s okolím, uvědomění si vlastních slabých a silných stránek, změny v duchovní oblasti atd.
Na posttraumatický stres, respektive na symptomy posttraumatické stresové poruchy a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů se ve své dizertační práci zaměřila PhDr. Markéta Holubová, Ph.D. Pro svůj výzkum použila data získaná v rámci mezinárodního projektu BeSeCu (Behaviour Security and Culture ze 7. rámcového programu EU), se kterým prostřednictvím psychologické služby Hasičský záchranný sbor ČR kooperoval. O tomto projektu jsme na našich stránkách informovali již dříve (viz oddíl Aktivity psychologické služby > Konference a mezinárodní projekty).
Výzkum si kladl za cíl rozšířit dosavadní výzkumné poznatky v oblasti posttraumatických stavů u profesionálních záchranářů o zjištění pocházející z mezinárodního souboru hasičů. Soubor zahrnoval hasiče z České republiky, o počtu 302 respondentů a dalších šesti evropských zemí (Německo, Velká Británie, Španělsko, Polsko, Švédsko a Itálie), o celkovém počtu 2241 respondentů. Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Posttraumatické symptomy byly měřeny sebeposuzovací škálou Impact of event scale-revised, posttraumatický růst inventářem Posttraumatic growth inventory-short form.
Byla porovnána data českých a evropských hasičů s předpokladem, že mezi příslušníky stejné profesní skupiny nebudou nalezeny rozdíly.
V některých měřených parametrech však drobné odlišnosti zjištěny byly. U českých hasičů byla sledována nižší míra znovuprožívání a zvýšené dráždivosti, které jsou symptomy posttraumatické stresové poruchy, a naopak vykazovali ve vyšší míře posttraumatický růst. Tento příznivý výsledek může být mimo jiné odrazem kvalitně prováděného výběru příslušníků HZS ČR a dobrou psychologickou péčí
o ně. Ta zahrnuje kromě posttraumatické péče (systém CISM) především prevenci ve formě vzdělávání.