POŽÁRNÍ OCHRANA

Požární zabezpečení státního zámku Hradec nad Moravicí
s. 4
Budoucnost stabilních hasicích zařízení na CO2
s. 8

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Dvacet let TRINS přineslo novou dohodu a rozšíření spolupráce
s. 12
Taktické cvičení „Výletní loď Horácko“ 
s. 14
Cvičení TRIMODEX 2016 – WEEZE 
s. 15
VI. mezinárodní setkání kynologických týmů USAR odřadů 
s. 17
Kynologický figurant aneb jaké to je být pod sutinou? 
s. 19

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Mezinárodní kurzy pořádané Institutem ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč v roce 2016 
s. 20
Krize, katastrofy, kolapsy: Jak jim může EU a Česko čelit? 
s. 23
Nácvik materiální základny humanitární pomoci 
s. 24
Sedmáci prožili Den s hasiči na stanici Liberec 
s. 25
Civilní ochrana v rámci Evropské unie 
s. 26

INFORMACE

Nejnovější trendy v protipožárních a zabezpečovacích systémech představí veletrh FSDays 2016 
s. 28
Nadace policistů a hasičů pomáhá 
s. 29
V září budou v centru Mladé Boleslavi soutěžit hasiči ve vyprošťování 
s. 30
Titul Mistra Evropy opět v České republice 
s. 31
Seriál závodů v disciplínách TFA pokračuje 
s. 32
Prvenství v mezinárodní soutěži TFA Slovakia 2016 v Banské Bystrici 
s. 33

Na první zářijovou sobotu je již tradičně naplánované Zbirožské hasičské tatrování.

Akce, která startuje 3. září 2016 v 10.00 hodin v areálu Hasičského záchranného sboru České republiky ve Zbirohu, se těší veliké oblibě jak mezi soutěžícími, tak mezi diváky. Loni o vítězné Tatře 815 v provedení Terrno CAS 20 patřící SDH Domažlice rozhodovalo více než dva tisíce návštěvníků.

Do soutěže je letos již nyní přihlášeno přes padesát tatrováckých účastnic, bude tedy z čeho vybírat. Miss Tatra 2016 i další doprovodné kategorie budou vyhlášeny v 15.30 hodin. O tom, která tatrovka titul získá, rozhodne nejen odborná porota, ale především všichni, kteří na šestý ročník Zbirožského hasičského tatrování zavítají.

Posádky vozidel se v průběhu dne utkají již popáté na neoficiálním Mistrovství republiky ve výměně předního kola na vozidle Tatra 815. Loni to ti nejlepší, Jaroslav Urbánek a Michal Špaček z HZS Královéhradeckého kraje, zvládli za necelých pět minut.

K vidění bude nejnovější přírůstek expozice – obrněný transportér (OT 64) a sací bagr, a dále vystoupení malých hasičů z Němčovic.

Na ploše o rozloze 4000 m2 čeká na hasičské nadšence více než 130 exponátů historické hasičské techniky, od koňských potahových stříkaček, přes parní stříkačku až po hasičský tank a letadlo k hašení lesních požárů, z nichž nejstarší pochází už z první poloviny 18. století. Návštěvníci mohou zavítat do plně vybaveného krytu, určeného pro nouzové ukrytí obyvatel, a také do zařízeného podzemního velitelsko-štábního pracoviště v rámci unikátní expozice ochrany obyvatelstva. To, jak vypadá po požáru běžná domácnost, je k vidění v expozici zjišťování příčin vzniku požárů.

Atmosféru zpříjemní živé hudební vystoupení kapely Bonton Band a dětské rockové kapely Rocksana. Děti si o ceny zasoutěží v „hasičských disciplínách“, připraveny jsou nejrůznější ukázky. Vstup je volný a parkování zajištěno přímo v areálu.

Expozice požární ochrany HZS ČR se nachází v areálu nedaleko zbirožského zámku. Adresa: Pod Parkem 662, Zbiroh-Švabín, Loc: 49°51‘29.34“N 13°45‘7.911“E.

Bližší informace na Facebooku „Hasičské muzeum Zbiroh“.

Vlastimil STUDENÝ, MV-generální ředitelství HZS ČR,
foto Milan VÁVRŮ

Soutěže a ukázky diváky vždy zaujmou

Státní zámek Hradec nad Moravicí se nachází ve městě Hradec nad Moravicí v okrese Opava. Zámecký komplex tvoří Bílý zámek, Bílá věž, Červený zámek a zámecké zahrady. Je jediným objektem v Moravskoslezském regionu, kde se dochoval kmenový mobiliář. Bílý zámek je zpřístupněn veřejnosti a je určen k prohlídkám, Červený zámek se dvěma sály, zázemím s kuchyní a prostory k ubytování plní funkci společensko­‑kulturní.

Požáry zaznamenané historickými prameny

Historický pohled na objekt Červeného zámku, nedatováno

První historická zmínka o Hradci pochází z 11. století, kdy Přemyslovci vybudovali ve střední části ostrohu svůj knížecí hrad, který z neznámé příčiny zničil mohutný požár. Přemysl Otakar II. nechal v polovině 13. století na stejném místě vystavět mohutný gotický hrad s důmyslným opevněním.

Kašpar Pruskovský z Pruskova v roce 1585 zahájil přestavbu hradního areálu na renezanční sídlo (Bílý zámek) s okrasnou zahradou a lesoparkem. V roce 1796 vypukl v západním křídle Bílého zámku požár, jehož příčina nebyla odhalena. Důsledky byly značné, ohněm byly zničeny střechy i krovy a obytné místnosti v prvním patře severního křídla. Poškozena byla i část mobiliáře a v troskách zůstala vzácná rodinná knihovna. Pruská knížecí rodina Lichnovských z Voštic dala na počátku 19. století zámek celkově přestavět v charakteru vídeňské empírové architektury (byly zrušeny hradby a zasypány příkopy). Došlo rovněž k rozšíření zámeckého areálu o hospodářský Červený zámek, který plnil funkci stájí, vozoven, koníren a kovárny, a Bílou věž. Počátkem 20. století ztrácela konírna pozvolna smysl. V roce 1917 je kníže pronajal rakouské posádce ke zřízení vojenské veterinární nemocnice k léčení koní. Po vzniku Československa se v areálu nacházel několik let 8. polní dělostřelecký pluk čs. armády.

Požár severního traktu Červeného zámku roku 1972

V lednu 1972 vyhořel severní trakt Červeného zámku, kde se nacházely hotelové pokoje a společenský sál. Následky požáru byly obrovské, došlo k propadnutí klenby sálu, zničení interiéru traktu a destrukci střechy. Příčinou vzniku požáru byla technická závada elektrospotřebiče. Na výši škod měla značný vliv i poloha zámku a mrazivé počasí. K zámeckému areálu vede jediná příjezdová komunikace se stoupáním 12 %. Z první požární cisterny jedoucí k požáru cestou do kopce vytékala voda, která v mrazu okamžitě zamrzala a způsobila náledí. Další požární automobily měly velké problémy k zámeckému areálu vyjet. Důkladné hašení tak začalo se zpožděním. Toho času byla jediným zdrojem požární vody řeka Moravice nacházející se pod svažitým kopcem zámeckého areálu s výškovým převýšením 50 m. Odstranění následků požáru trvalo čtyři roky a zámek byl opět zpřístupněn veřejnosti v roce 1976.

V roce 2001 byl státní zámek Hradec nad Moravicí prohlášen národní kulturní památkou.
 

Mezinárodní taktické cvičení; červen 2014Současné zabezpečení požární ochrany areálu zámku Hradec nad Moravicí

Mezinárodní cvičení; červen 2014

K uplatnění kodexu norem požární ochrany došlo prvně u objektu Bílého zámku, kdy v letech 1979 až 2014 probíhala generální oprava. Objekt byl postupně rozdělen do několika požárních úseků. Všechny prostory objektu jsou v současné době vybaveny systémem elektrické požární signalizace (dále jen „EPS“) se stálou 24 hodinovou službou, nacházející se přímo v objektu zámku. Před objektem v zámeckém parku byla vystavěna podzemní požární nádrž o objemu 70 m3. Vybavena je plovákovým systémem pro stálé dopouštění vody z vodovodního řadu při poklesu hladiny. Nádrž je opatřena odběrním místem dvakrát C52 a před objektem Červeného zámku byly zřízeny dva nadzemní hydranty, a to na potrubí DN 80. Ve vodovodní síti s nadzemními hydranty je trvale zcela nevyhovující tlak vody a tento zdroj požární vody je možné v případě zásahu využít jen ve velmi omezené míře.

Objekt Červeného zámku je v současné době z hlediska požární ochrany zabezpečen v minimálním rozsahu. Při poslední rekonstrukci v letech 1972 až 1976 nebyl objekt dělen do požárních úseků, ani nebyl vybaven vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními. V objektu jsou pouze osazeny vnitřní hadicové systémy, nezavodněná požární potrubí a přenosné hasicí přístroje.

Komplexním zabezpečením požární ochrany celého zámeckého areálu bude vyřešen ne zcela vyhovující stav. Důležitým prvkem úspěchu je vzájemná dlouhodobá spolupráce Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (dále jen „HZS MSK“) a Národního památkového ústavu, zastoupeného kastelánem zámeckého areálu Ing. Radomírem Přibylou, jenž se svědomitě stará o zabezpečení požární ochrany svěřeného majetku.

Mezinárodní taktické cvičení; červen 2014

Ze strany HZS MSK je poskytována i rozsáhlá metodická podpora, kdy při vzájemných jednáních je společně nacházen konsenzus pro dosažení optimálního stavu požární ochrany. Z hlediska plnění podmínek požární bezpečnosti při užívání objektů se v pravidelných intervalech provádí požární kontroly. Pro zámecký areál byla pro potřeby zasahujících jednotek požární ochrany mimo jiné vypracována dokumentace zdolávání požáru. Rovněž se v zámeckém areálu provádějí pravidelná cvičení jednotek požární ochrany. Jedním z nejvýznamnějších cvičení bylo mezinárodní taktické cvičení v červnu 2014, kdy za účasti jednotek požární ochrany České republiky a Polské republiky byla prověřena spolupráce a komunikace v příhraniční oblasti při zdolávání požáru historické budovy v centru města. Námětem cvičení byla záchrana osob a likvidace požáru střešní konstrukce. Cvičení rovněž prověřovalo zabezpečení dopravy požární vody jak z podzemní požární nádrže, tak z nedaleké řeky Moravice.

Navržené zabezpečení požární ochrany Červeného zámku

Mezinárodní taktické cvičení; červen 2014

V průběhu roku 2015 byla HZS MSK předložena ke schválení projektová dokumentace řešící generální opravu stávajícího objektu Červeného zámku. V návaznosti na předloženou projektovou dokumentaci bylo ze strany HZS MSK iniciováno několik jednání, na kterých byl se zástupci Národního památkového ústavu a generálního projektanta dohodnut specifický postup řešení zabezpečení podmínek požární bezpečnosti, tedy nejen splnění všech normových ustanovení, ale rovněž zohlednění požadavků HZS MSK, které vyplynuly nejen z vyhodnocení skutečných požárů v letech minulých a řady v minulosti provedených námětových cvičení, ale rovněž z důkladného vyhodnocení současné situace s důrazem na předpokládaný budoucí rozvoj areálu a modernizaci techniky HZS MSK.

Posouzení podmínek požární bezpečnosti bylo provedeno v požárně bezpečnostním řešení stavby především v souladu s vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., s ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, ČSN 73 0834 – Požární bezpečnost staveb – Změny staveb a ČSN 73 0833 - Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování.

Způsob využití Červeného zámku

Vizualizace objektu Červený zámek; prosinec 2015

Jako restaurace se dvěma sály o kapacitách 300 osob a 220 osob má sloužit 1. NP a 2. NP objektu. Nově bude v prostorách 3. NP a 4. NP zřízen hotel o ubytovací kapacitě 76 osob. Konstrukční systém objektu je smíšený, obvodové konstrukce a vnitřní nosné konstrukce jsou tvořeny cihelným zdivem, stropní konstrukce jsou kombinované. Nad 1. NP v prostoru Zámecké restaurace se zázemím a sálem pro pořádání společenských akcí jsou cihelné klenby, nad nimi dřevěné trámové konstrukce se záklopem z dřevěných fošen, ostatní konstrukce stropů jsou nehořlavé. Zastřešení objektu je řešeno dřevěnou trámovou konstrukcí s břidlicovou střešní krytinou. Objekt Červeného zámku je ve tvaru písmene „L“ a je situován ve svahu. Severní křídlo objektu je čtyřpodlažní, východní křídlo je třípodlažní.

Objekt je rozdělen do jednotlivých požárních úseků. Každá obytná buňka tvoří samostatný požární úsek. Samostatnými požárními úseky jsou také navazující únikové cesty z prostor pro ubytování a prostory určené pro technologii požárně bezpečnostních zařízení, jako je ústředna EPS a tlaková stanice vody, dále pak tvoří samostatný požární úsek plynová kotelna.

Únik osob z objektu zabezpečují částečně chráněné únikové cesty procházející požárními úseky bez požárního rizika, v tomto případě nejsou vymezeny specifické požadavky na odvětrání těchto únikových cest, zejména podle pravidel ČSN 73 0834. Únikové cesty z ubytovacích prostor vedou vždy dvěma směry. Jelikož stávající dispozice objektu neumožňovala únik osob dvěma směry, bylo po dohodě se zástupci Národního památkového ústavu rozhodnuto navrhnout nové venkovní požární únikové schodiště na nádvoří objektu. V objektu je dále z ubytovacích prostor navržen evakuační výtah pro přepravu osob se zajištěnou dodávkou elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů po dobu nejméně 45 minut.

V objektu jsou navržena vnitřní odběrní místa D 25 s tvarově stálou hadicí. Z důvodu nevyhovujících současných tlakových poměrů je navrženo zřízení tlakové stanice požární vody, a to k zajištění požadovaných hodnot tak, aby tato vnitřní odběrní místa byla funkční podle požadavků zejména ČSN 73 0873. Tlaková stanice, jakožto požárně bezpečnostní zařízení, bude napojena na druhý nezávislý zdroj elektrické energie, kterým je zdroj nepřerušovaného napájení (UPS – Uninterruptible Power Supply/Source).

Veškeré prostory objektu budou vybaveny systémem EPS, přičemž tento systém bude doplněn zařízením dálkového přenosu na pult Integrovaného bezpečnostního centra HZS MSK. Vyhlášení požárního poplachu bude rovněž signalizováno na ústřednu EPS Bílého zámku se stálou službou. Na objektu bude osazen klíčový trezor požární ochrany s generálním klíčem zabezpečujícím přístup do všech prostor objektu.

Dokumentace zdolávání požáru

Vizualizace objektu Červený zámek; prosinec 2015

V další etapě, po splnění právních a normativních ustanovení, bylo nutné vyhodnotit zásady pro rychlé, účinné a efektivní zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech areálu. Vzhledem k negativním historickým zkušenostem, spočívajících ve ztíženém příjezdu a zásobování požární vodou, byl zvolen individuální přístup hodnocení. Byly vypracovány dvě na sobě navzájem nezávislé analýzy zdolávání požáru, které byly následně porovnány a po vzájemné dohodě zúčastněných stran stanoveny požadavky. Zpracovatelem analýzy zdolávání požáru byl HZS MSK a autorizovaná osoba v oboru požární bezpečnosti staveb zastupující investora.

Stanovení nejsložitější varianty požáru bylo zvoleno v 1. NP v prostoru kuchyně a možné cesty šíření požáru na celou kuchyň a navazující sál.

Ze zpracovaných dokumentací vyplynulo, že na základě schváleného požárního poplachového plánu Moravskoslezského kraje budou v prvním stupni požárního poplachu povolány jednotky HZS MSK ze stanice Opava, SDH obcí Hradec nad Moravicí, Jakubčovice a Kylešovice. Trasa jednotky ze stanice Opava je v délce 10 km, kdy posledních 600 metrů k zámku je možný příjezd pouze po silnici se stoupáním 12 %. Z tohoto důvodu je nutné za ztížených meteorologických podmínek, zejména v zimním období, věnovat údržbě této komunikace zvýšenou pozornost.

Případné záchraně osob jednotkami požární ochrany bude předcházet samovolná evakuace osob před příjezdem jednotek PO, která bude iniciována vyhlášením požárního poplachu prostřednictvím systému EPS. V objektu se předpokládá přibližně 300 osob v sále a 76 ubytovaných osob. Záchrana zvířat se v tomto případě předpokládá pouze výjimečně, kdy existuje reálná možnost, že se v objektu mohou vyskytovat např. psi nebo kočky hotelových hostů. Předpokládá se, že se v objektu mohou nacházet historicky a památkově cenné předměty. Záchrana cenných předmětů se provádí, je­‑li materiál bezprostředně ohrožen a není­‑li ho možné chránit jiným způsobem. Předmětem evakuace bude v tomto případě sbírkový fond vystavený v instalovaných zámeckých interiérech, který se řídí seznamem umělecko-historických předmětů ze sbírek státního zámku Hradce nad Moravicí, určených k přednostní evakuaci – Modrý štít. Tento seznam je součástí požárně - evakuačního plánu a je vyvěšen na vrátnici Bílého zámku.

Doba volného rozvoje požáru „tv“ je doba, ve které dochází k šíření požáru bez ovlivnění lidským činitelem. Doba volného rozvoje požáru byla analýzou zdolávání požáru stanovena v délce tv = 26 minut. Plocha požáru „S“, což je kolmý průmět povrchu hořících látek na podlahu místností (požárního úseku) nebo povrch terénu, byla v tomto případě stanovena S = 850 m2.

V případě určení potřebné dodávky hasební látky na hašení a ochranu nehořících objektů (místností apod.), nacházejících se v blízkosti požáru, je pro jeho výpočet nutná znalost požadované intenzity dodávky hasební látky Ip na přerušení hoření, popř. ochlazování konstrukcí. Pod pojmem intenzita dodávky hasební látky rozumíme množství hasební látky, která je dodávána na jednotku plochy nebo obvodu požáru za jednotku času. Množství hasební látky potřebné na hašení bylo vypočteno Qhp = 1170 l.min-1. Celková potřebná dodávka vody na hašení a ochlazování Qp = 1755 l.min-1. Kapacitně je množství vody potřebné na likvidaci požáru stanoveno hodnotou Q = 60 m3.

Zabezpečení objektu Bílého zámku

Objekty Červeného a Bílého zámku jsou zařazeny na seznam národních kulturních památek. V objektu Bílého zámku se nacházejí movité předměty nenahraditelných hodnot. Na základě doložených výpočtů, osobních jednání a historických událostí bylo stanoveno, že je nutné zajistit vnější zdroje požární vody pro oba objekty nezávisle na sobě. Stávající zásoba vnějšího zdroje požární vody před úpravami činila 70 m3 vody v podzemní nádrži u Bílého zámku.

Nově bude kapacita vnějšího zdroje požární vody navýšena o objem stanovený na základě analýzy zdolávání požáru, a to o 60 m3 vody na celkových 130 m3. Ke stávající podzemní nádrži budou instalovány dvě nové prefabrikované podzemní požární nádrže. Všechny nádrže budou vzájemně propojeny způsobem zabezpečujícím vyčerpání celého objemu požární vody. Nádrže budou při poklesu hladiny automaticky doplňovány z vodovodního řadu plovákovým systémem.

Vzhledem k možnému reálnému nebezpečí znesnadnění nebo znemožnění příjezdu jednotek PO vozidly až na místo události v případě ztížených meteorologických podmínek bude pro tento možný kritický stav požární nádrž vybavena elektrickým tlakovým čerpadlem s rozvody požární vody. Odběr vnější požární vody bude umožněn nejméně ze dvou míst, a to z podzemního a z nadzemního hydrantu. Tlakové čerpadlo pro rozvod vnější požární vody bude napojeno na zdroj elektrické energie přímo ze stávající trafostanice před areálem. Spouštění čerpadla bude indikováno na obslužném poli požární ochrany systému EPS instalovaném v Červeném zámku.

Závěr

Uvedený vývoj zabezpečení podmínek požární bezpečnosti této stavby jednoznačně prezentuje skutečnost, že jen splnění právních a normových požadavků nemusí vést ke zdárnému zajištění celospolečenského zájmu, a to rychlému, bezpečnému a ekonomicky výhodnému hasebnímu zásahu a záchraně osob. Je třeba problematiku požární bezpečnosti chápat globálně a zapracovat do řešení i mnohdy adekvátní připomínky a návrhy zástupců samotných jednotek HZS kraje a opačně jim poskytnout odbornou podporu v právní a normativní problematice. Neméně důležitým prvkem je rovněž ochota investorů ke vzájemné spolupráci a schopnost přesvědčit je, že požadovaná požárně bezpečnostní zařízení (i nad rámec předpisů) mají opravdu smysl a budou přínosem v případě vzniku mimořádné události.

Zdroje

1. https://www.zamek­‑hradec.cz
2. Atelier38, s.r.o.
3. archiv HZS Moravskoslezského kraje

por. Ing. Aleš SMĚJA, HZS Moravskoslezského kraje,
foto por. Mgr. Petr KŮDELA, HZS Moravskoslezského kraje

Oxid uhličitý (CO₂) patřil dlouhá desetiletí mezi nejrozšířenější hasiva. Důvodem je, že je snadno vyrobitelný, tudíž levný, po hašení nezůstávají rezidua a v neposlední řadě je nevodivý. Stal se optimálním hasivem především pro ochranu elektrických zařízení a hořlavých kapalin. Je aplikovatelný hasicími přístroji i stabilními hasicími zařízeními (SHZ). CO₂ má řadu specifických vlastností. Bohužel, jednou z nich je vysoký stupeň ohrožení zdraví osob. To je důvod k malému zamyšlení nad historií a budoucností SHZ na CO₂ a dalších hasicích prostředků využívajících tradičně tento hasicí plyn.

Historické začátky SHZ na CO₂

První plynová SHZ s hasivem CO₂ popsal v roce 1801 A. Tilloch. Byla určena k hašení lodí. Model takového zařízení předvedl v roce 1843 Australan Dr. W. Bland na výstavě v Londýně. Jedno z prvních samočinných SHZ na CO₂ navrhl v roce 1883 C. J. Mönch. Jako výstřikové koncovky byly použity podle dobového dokumentu „knoflíky“, které měly zeslabenou stěnu, nebo byly opatřené měděnými destičkami nebo destičkami z lehce tavitelných kovů. Nádrž a potrubí se zkoušely na 253 bar a hubice na 80 bar. V roce 1883 dostal Angličan T. R. Douse patent na elektrické spouštění SHZ na CO₂. Samočinnou funkci zajišťoval spínací teploměr nebo kovové kapsle, které teplem expandovaly a následně uzavřely elektrický okruh.

K zásadnímu technologickému vylepšení SHZ na CO₂ přispěli pánové Siemens a Halske v Německu. Ti navrhli v roce 1910 samočinné SHZ na CO₂, které sestávalo z detekční, řídící a hasicí části. Detekci požáru zajišťovaly hlásiče tepla, které byly v letech 1913 a 1914 také v provedení jako termodiferenciální hlásiče tepla. Řízení SHZ se uskutečňovalo prostřednictvím spínací skříně s vlastní baterií. Hasicí část tvořil vyvíječ CO₂, což byla uzavřená nádrž s potaší, nad níž byla na otočném závěsu nádrž s kyselinou sírovou. Po aktivaci hlásičů požáru se nádrž pomocí elektricky ovládaného mechanismu převrátila a malými otvory rovnoměrně vytékal její obsah do potaše. Vzniklou reakcí se vytvářel CO₂. Od roku 1914 se tento systém s objemem 5000 l, 10 000 l a 40 000 l CO₂ dodával se sekčními ventily. Tato SHZ se začala používat pro ochranu transformátorů, elektrických rozvaděčů, generátorů, skladů olejů a barev. V roce 1918 byla již k dispozici SHZ na CO₂ schopná dodávat až 40 m3 CO₂ během dvou až tří minut. Další vývoj směřoval k náhradě vyvíječe za zásobníky s CO₂. Takové SHZ bylo údajně prvně instalováno v Německu v roce 1929. V padesátých letech se začala používat první nízkotlaká SHZ na CO₂ s kapalným CO₂.

CO₂ se získával kvašením v pivovarech a lihovarech. Později pálením vápna v kruhových pecích nebo při spalování koksu za nedostatku vzduchu. V současné době, kromě jiného, např. ze vzduchu.

V Německu se specializovaly v minulém století na SHZ na CO₂, kromě řady dalších, i u nás známé firmy Total Walther a Minimax. Ve druhé polovině minulého století to byl v ČSR n.p. Karosa, útvar hlavního finálního dodavatele, a firma Minimax. Speciální SHZ na CO₂ s ultrarychlou reakcí se dovážela pro ochranu lakoven od firmy IRS.

Pro úplnost je třeba zmínit, že první „aparáty“ pro hasičské účely využívající CO₂ byly sestrojeny v roce 1864 v Německu. Za pozornost stojí, že již v roce 1869 bylo zakoupeno šest těchto přenosných hasicích přístrojů pro pražský hasičský sbor. Od počátků 20. století se dostávaly do širšího povědomí pod nejrůznějšími názvy a v různém konstrukčním provedení. Desítky let se pro ně používalo označení „sněhové hasicí přístroje“.

CO₂ jako hasicí plyn

Hlavní hasicí účinek CO₂ je dusivý. Je založen na vytlačování kyslíku z chráněného prostoru. CO₂ je bezbarvý. Po aktivaci SHZ zaplavuje chráněný prostor obvykle plynnou fází. Tím, že je při normálním tlaku až 1,5krát těžší než vzduch, klesá při vypouštění k zemi, zaplavuje kanály a podzemní prostory. Tím zvyšuje v těchto místech ohrožení osob. Naopak je tato vlastnost vítaná u lokálních SHZ, jelikož umožňuje dosažení návrhové koncentrace v předpokládaném ohnisku požáru. Při vypouštění CO₂ dochází ke snížení viditelnosti v chráněném prostoru, vysoké hladině hluku, turbulencím a vysokému elektrostatickému náboji. Při hašení se nerozkládá a po hašení nezůstávají žádná rezidua.

CO₂ patří k plynům, jejichž emise mají negativní vliv na klimatický systém Země ve smyslu jeho oteplování. To je způsobeno tím, že narůstající emise skleníkových plynů zachycují odražené tepelné záření od Země. Tento jev charakterizuje poměrový parametr GWP, který je vztažený k molekule CO₂. Ta má GWP rovno 1. Pro představu, u chemického plynu FM 200 je GWP 2900 a u plynu HFC 23 dokonce 14 310.

CO₂ v závislosti na koncentraci ohrožuje osoby. Oproti přírodním plynům způsobuje nejen udušení, ale i otravu. Za situace, že se zvýší jeho koncentrace v atmosféře, dochází k narušení plicní výměny. To má za následek zmenšení objemu CO₂ v krevním řečišti a tím i menší prostor pro kyslík. Tento jev se označuje za otravu. Nesouvisí s účinky nedostatečnosti kyslíku, tj. s udušením.

Při obsahu CO₂ 4 % obj. až 5 % obj. ve vzduchu dochází k mírné bolesti hlavy, pocení a dušnosti. Při 7 % obj. až 10 % obj. se po několika minutách dostavují silné bolesti hlavy, třesy, zrychlené dýchání a mdloby. Pokud je koncentrace 10 % obj. až 15 % obj., dojde do 60 s k mdlobám, netečnosti, křečím a bezvědomí. Při 17 % obj. až 30 % obj. se dostavuje za méně než 60 s kóma a smrt.

Z hlediska ochrany osob je nutné zmínit i bezpečnostní návrhovou rezervu, která je u SHZ na CO₂ mínusová. Jedná se o poměr mezi návrhovou koncentrací a hodnotou LOAEL, což je nejnižší koncentrace, při níž byly zjištěny škodlivé účinky toxikologické nebo fyziologické účinky. Konkrétně pro CO₂ je LOAEL 5 % a návrhová koncentrace 34 % až 60 %. U hasiva Inergen a dalších přírodních plynů je při obdobné návrhové koncentraci hodnota LOAEL 52 %. Z toho vyplývá, že u SHZ na CO₂ není žádná bezpečnostní rezerva na případná pochybení v návrhu nebo montáži těchto SHZ.

Při hašení sněhem CO₂ hrozí nebezpečí omrzlin, jelikož má za normálních podmínek teplotu -78,5 °C. Prakticky teplota nedosahuje této teoretické hodnoty a vlastní mrazící účinek je lokální. Je nutné brát v úvahu i nebezpečí prasknutí pojistné membrány při překročení stanovené maximální provozní teploty s možným ohrožením osob nacházejících se v blízkosti prudce vypouštěného CO₂. Pokud by tato pojistka nebyla součástí uzavíracího ventilu, hrozí nebezpečí roztržení lahve s fatálními následky.

Pro přepočet platí při teplotě 15 °C a tlaku 100 kPa:

• z 1 kg CO₂ se vytvoří    541 l plynu
• 1 m3 CO₂ má hmotnost  1,838 kg
• 0,77 kg Inergenu odpovídá       1 kg CO₂

Příčinou požárů nebo úniku CO₂ s fatálními následky je nejčastěji porušení režimových opatření ze strany osob nacházejících se v prostoru, kde bylo SHZ aktivováno. V tom případě nepomůže žádné z bezpečnostních technických opatření jako zpožděný výstřik hasiva, Stop tlačítko, blokovací zařízení nebo zvukové a vizuální poplachové výstrahy. Typickým příkladem byl požár lakovny nábytku v Mönchengladbachu (2008). K požáru došlo samovznícením dřevěných štěpků po kontaktu s olejovou barvou. Instalované SHZ na CO₂ požár uhasilo, avšak po uhašení z důvodu závady se ho nepodařilo odstavit. To mělo za následek vypuštění 26 t CO₂, který vytvořil oblak o vysoké koncentraci v širokém okolí. Nedodržení režimových opatření a postupů platných pro situaci, kdy je SHZ aktivováno, mělo za následek 107 intoxikovaných osob. Z nich 16 muselo být hospitalizováno. Z obrázku 2 je patrné, jak se šíří oblak CO₂ při ostré zkoušce SHZ a na jak velké ploše se může vyskytovat nebezpečná koncentrace vyšší než hodnota LOAEL.

Provedení SHZ na CO₂

Podle tlaku jsou SHZ na CO₂:

• nízkotlaká – CO₂ je skladován při teplotě -19 °C až -21 °C. Tlak v zásobníku je přibližně 20 bar;
• vysokotlaká – CO₂ je skladován při teplotě okolního vzduchu. Při teplotě 21 °C je tlak v zásobníku 58,6 bar.

Pozn: Termín „nízkotlaká“ je v praxi dlouhodobě používaný i u vědomí, že jde podle rozdělení tlakových zařízení o zařízení středotlaká.

Podle způsobu aplikace hasiva jsou určená pro:

• objektové hašení – lokální SHZ;
• objemové hašení – zaplavovací SHZ.

1) Při koeficientu plnění 0,667.


Provedení současných vysokotlakých plynových SHZ na CO₂ vychází z německých technických podmínek VdS. SHZ na CO₂ se navrhovala v bateriovém provedení s lahvemi umístěnými na společné váze, kterou se zjišťoval případný úbytek hasiva. Lahve byly opatřeny pákovými ventily propojenými táhlem s ocelovým lankem se závažím. Na základě signálu od EPS nebo detekčního zařízení s tavnými pojistkami se závaží uvolnilo a přesunulo páky ventilů lahví do otevřené polohy. V pozdějších letech byly pákové ventily opatřeny pneumatickými spouštěči (pneumatickými písty), které nahradily propojovací táhla. To umožnilo zavěšovat jednotlivé lahve na individuální pákové váhy, a tím zvětšit počet lahví v baterii (obr. 3 a 4). Tlakovým médiem pro ovládání pneumatických spouštěčů tlakových lahví a sekčních ventilů je CO₂ z řídící (pilotní) lahve. Popsané provedení je typické např. pro systémy firmy Total Walther nebo Minimax.

K zajištění ochrany osob slouží mechanické nebo elektrické zařízení pro zpoždění výstřiku CO₂. a poplachové zařízení sestávající ze sirén a transparentních nápisů. Může být elektrické nebo pneumatické. Spouští se po aktivaci prvního hlásiče požáru. Po dobu zaplavení chráněného prostoru nebo u lokálních SHZ místa, kde se CO₂ vypouští, se nesmí žádné osoby vyskytovat. Pro nucené zastavení aktivace ventilů lahví v době předpoplachu slouží stop tlačítko. K vyloučení spuštění hasicí části, tj. vypuštění hasiva v době servisu, se používá mechanické blokovací zařízení.

U nízkotlakých SHZ je CO₂ uložen ve zkapalněném stavu v zásobníku umístěném na váze. Tato SHZ se navrhují pro ochranu prostorů s objemem větším než 2000 m3 až 3000 m3. Bateriové provedení by u takto velkých chráněných prostorů představovalo neúměrné nároky na údržbu a velikost strojovny.

Naopak pro lokální ochranu, např. obráběcích strojů, se navrhují malá SHZ na CO₂. K uhašení požáru stačí obvykle jedna lahev s CO₂, která se zavěšuje přímo na chráněný stroj nebo je umístěná ve skříni vedle stroje.

K dodávce hasicího plynu do chráněného prostoru slouží hubice. Kromě jiného musí mít odolnost proti korozi, proti prudkému zahřátí a ochlazení a proti tlaku. Po dobu 10 minut musí odolávat teplotě 600 °C. Tlak na hubicích CO₂ je u nízkotlakých systémů 10 bar až 18 bar a u vysokotlakých systémů 14 bar až 50 bar. K ochraně drtících mlýnů na práškové uhlí vyráběl tehdejší n.p. Karosa hubice s průtržnou membránou ve formě olověné destičky. Měla za účel zamezit vnikání prachu a nečistot do hubice. V závislosti na průtočném množství CO₂ lze dosáhnout výstřik ve formě plynné fáze nebo pevného skupenství – sněhu. Hašení sněhem se používalo např. při ochraně kalících lázní.

Tab. 2 Součinitel bezpečnosti, návrhová koncentrace CO₂ a doba udržení koncentrace pro různé látky

Tab. 3 Doby pro vytvoření návrhové koncentrace podle prEN 15 004-1:2014 a ČSN ISO 6183

1)     Podle ISO 6183 lze uvedené doby u CO₂ prodloužit při hašení pevných látek až na 7 minut s tím, že do 120 sekund se musí vytvořit koncentrace 30 % CO₂.

U SHZ na CO₂ bateriového typu se standardně používají lahve s objemem 40 l (30 kg CO₂, celková hmotnost plné lahve je přibližně 100 kg) nebo s objemem 67 l (56 kg CO₂). Malá SHZ na CO₂, určená pro lokální hašení, mají lahve s objemem od přibližně 2 l do 26 l.

U nízkotlakých SHZ na CO₂ se používají velkoobjemové zásobníky s náplní 5 t až 50 t (obr. 5) Jejich součástí je kromě jiného mrazící zařízení, pojistný ventil a zařízení pro nepřetržité zjišťování množství hasiva.

Na rozdíl od stlačených přírodních plynů, u kterých tlak při odebírání plynu postupně klesá, je tlak v lahvi s CO₂ závislý na teplotě, nikoliv na množství plynu v zásobníku. Teprve při odpaření kapalné fáze začne tlak klesat. Zvyšuje­‑li se teplota v lahvi, zvyšuje se tlak a s ním i hustota par nad kapalným CO₂.

Jako bezpečnostní parametr byl stanoven tlak v lahvi při 60 °C. Ten má hodnotu 218,18 bar při koeficientu plnění 0,75 a 170,99 bar při koeficientu plnění 0,667. S tím pak souvisí zkušební tlaky min. 312 bar resp. 245 bar a rozsah pracovních teplot. Max. teplota skladování lahví s CO₂ se doporučuje 35 °C. Neměla by být vyšší než 50 °C, pokud se nepoužije nižší koeficient plnění. Při koeficientu plnění 0,55 to může být až 65 °C. Překročení max. skladovací teploty vyvolá protržení průtržné pojistky. Ta je dimenzována na tlak přibližně 190 bar.

Zásobníky musí být opatřeny zařízením ke zjišťování úbytku množství hasiva
5 % až 10 %. Obvykle se k tomuto účelu používají mechanické váhy nebo elektronické váhy ve formě podložek pod lahve. Z dalších prostředků, které nejsou přímo součástí zásobníků, to mohou být plynové hlásiče na CO₂ a hladinoměry.

Tlakové lahve jsou opatřeny ventily se spouštěči. Obecně platí, že ventily lahví CO₂ by měly mít co největší průtočný průřez. V současné době se pro SHZ na CO₂ používají diferenciální ventily s pneumatickým, elektrickým nebo ručním ovládáním prostřednictvím spouštěčů. Možné je i otevření ventilu palníky. Takové provedení vyvinul n.p. Karosa pro provozy s vibracemi jako jsou velkorypadla v povrchových uhelných dolech.

Po zahájení zaplavování dochází v chráněném prostoru k přetlaku. Přetlak vzniká v závislosti na rychlosti dodávky hasicího plynu do uzavřeného prostoru. K jeho eliminování se používají tlakové vyrovnávací klapky. Chybně navržené vyrovnávací tlakové klapky, nebo jejich absence, může mít za následek poškození stavebních konstrukcí nebo i destrukci budovy.

K detekci požáru se kromě standardních bodových samočinných hlásičů používají pro některé aplikace hlásiče speciální, jako jsou spouštěcí lanka s tavnými pojistkami (obr. 6), lineární hlásiče teplot, hlásiče talířové, které jsou namontované na pneumatickém detekčním potrubí nebo detekční plastové trubičky. U plynových SHZ určených pro ochranu lakovacích linek se k detekci požáru používají ultra rychlé hlásiče plamene IR a UV.

Odpovídající pozornost se musí věnovat u SHZ na CO₂ návrhu potrubí, aby v důsledku expanze a případné vlhkosti obsažené v CO₂ nedocházelo k vytváření ledových zátek a zamrzání uzavíracích armatur nebo hubic. Expanzi se předchází postupným zmenšováním průměru potrubí tudíž i tlaku, a to výlučně ve směru průtoku.

Návrhovými parametry zásadní důležitosti jsou návrhová koncentrace, koeficient bezpečnosti, doba pro dosažení stanovené návrhové koncentrace v chráněném prostoru a její udržení v chráněném prostoru.

Rozsah použití

Plynová SHZ na CO₂ mají obvykle deklaraci uhašení požáru. Vhodná jsou především pro hašení požárů třídy A a B.

Provozní teploty plynových SHZ na CO₂, pokud není stanoveno jinak, je 0 °C až 35 °C. Podle stupně plnění může být v krajním případě 50 °C nebo 60 °C.

CO₂ je vhodný pro hašení barev, laků, ředidel, olejů, ale i tuků a vosku a elektrických zařízení. Hlavní aplikační oblastí plynových SHZ na CO₂ jsou rozvodny, rozvaděče, lakovací boxy, proudové lakovací linky, strojovny lodních motorů, číslicově řízené obráběcí stroje, válcovací stolice, olejové hospodářství, kalící vany, papírenské a tiskařské stroje, pokovovací technologie, drtící mlýny a sila práškového uhlí, míchací stroje na barvy, zásobníky barev a řada dalších.

CO₂ není vhodný pro hašení zařízení a technologií s nebezpečím výbuchu, např. uhelného prachu, ani pro hašení chemických látek, jako je nitrocelulóza, hydridy kovů nebo alkalické kovy, pokud nejsou pokryty ochrannou vrstvou. Nesmí se použít na hašení hloubkových požárů papíru, dřeva a textilií. Z důvodu zvýšeného ohrožení osob se nedoporučuje používat pro úplné zaplavení prostorů. Váže se s vodou, což vyžaduje dodržení postupů stanovených pro plnění lahví, aby nedošlo k jejich vnitřní korozi. Zvýšenou pozornost vyžadují aplikace s předpokládaným žhnutím a ve výbušném prostředí, kde může dojít k iniciaci výbuchu rozvířením prachu nebo v důsledku vzniku velkého elektrostatického náboje při výtoku CO₂, pokud je nedostatečné uzemnění.

Aplikace CO₂ jiným způsobem než SHZ

Kromě popsaných SHZ se CO₂ využívá tradičně v přenosných a pojízdných hasicích přístrojích a v ojedinělých případech jako hasivo v účelové nástavbě požárních automobilů.

Přenosné hasicí přístroje se vyrábějí s náplní 2 kg, 5 kg a 9 kg CO₂. Jsou určené především pro hašení elektrických zařízení v uzavřených prostorech. Jejich výhodou je jednoduchá konstrukce. Nevýhodou vyšší hmotnost, což je dáno konstrukcí zásobníku, který musí odolávat podstatně vyššímu tlaku, než je tomu u ostatních hasicích přístrojů. Při teplotě 21 °C je to např. 58,6 bar.

Pojízdné hasicí přístroje na CO₂ se dodávají podle velikosti lahví s náplní 10 kg až 120 kg. Nejčastěji je na rámu opatřeném koly umístěna jedna až tři lahve o objemu 40 l. Podle toho je k dispozici pro hašení 30 kg, 60 kg nebo 90 kg CO₂.

Požární automobily s účelovou nástavbou s bateriemi CO₂ se vyráběly v ČR na podvozcích Praga V3S, Š 1203 a A 30. Na podvozku A 30 byla účelová nástavba sestávající ze dvou baterií. Každá obsahovala devět lahví. Lahve se otevíraly ručně prostřednictvím pákových ventilů. Součástí hasicího zařízení byly dva navijáky s pistolovými proudnicemi na CO₂. Z původního označení tohoto automobilu SHA 540-A 30 lze vyčíst, že k hašení bylo k dispozici 540 kg CO₂. V současné době se z důvodu malé četnosti nasazení těchto požárních automobilů používá obvykle kontejnerové řešení se dvěma nebo třemi bateriemi lahví.

Závěr

Oxid uhličitý byl dlouhá desetiletí jedním z nejrozšířenějších hasiv. Byl relativně levný a měl dobrou hasicí schopnost zejména u aplikací, kde voda jako hasivo je nevhodná. Nicméně, z uvedených informací je patrné, že CO₂ má kromě těchto předností i významný nedostatek. Ten spočívá v ohrožení osob, pro které může mít fatální následky.

U SHZ na CO₂ určených pro ochranu velkých prostorů je jednoznačný trend CO₂ nahrazovat jinými druhy hasiv. Především u systémů pro objemové hašení v prostorech obsazenými osobami. Alternativní náhradou je obvykle Inergen. Podle druhu aplikace to mohou být i další přírodní nebo chemické hasicí plyny, případně vodní mlha. V této souvislosti lze zmínit ochranu strojoven lodí, kde se již delší dobu používá místo CO₂ Inergen. Minulostí je použití CO₂ pro ochranu serverů a datových center.

V případě hasicích přístrojů zůstává podíl sněhových přístrojů na trhu zatím bez výraznějších změn. Vývoj v tomto oboru se zatím prioritně orientuje na snižování podílu práškových přístrojů ve prospěch vodních hasicích přístrojů na mlhu nebo vodní roztoky s aditivy, které z hlediska životního prostředí představují menší nebezpečí.

Seznam literatury

1.  P. Rybář, Stabilní hasicí zařízení vodní a pěnová, edice PKPO, publikace č. 1, 2015
2.  P. Rybář, Stabilní hasicí zařízení plynová, prášková, aerosolová a inertizační, provozuschopnost a účinnost SHZ, edice PKPO, publikace č. 2, 2016
3.  J. Mrština, Kysličník uhličitý v požární ochraně, Praha 1966, knižnice PO, svazek č. 15
4.  V. Macák, P. Rybář, Z. Karásek, A. Konárek, J. Leňo, Stabilní hasicí zařízení v požární ochraně, Praha 1980, knižnice PO, svazek č. 61
5.  ČSN ISO 6183 Hasicí zařízení - Hasicí zařízení na oxid uhličitý pro použití v objektech - Návrh a instalace
6.  VdS 2093 Richtlinien für CO₂-Feuerlöschanlagen, Planung und Einbau
7.  P. Kutěj, J. Hanzal, Oxid uhličitý, ČATP, Praha 2002
8.  Zdravotní rizika oxidu uhličitého, SI 24/11/CZ,ČATP, EIGA
9.  Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
10. Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
11. Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
12. ČSN 69 0012 + Z4 Tlakové nádoby stabilní - Provozní požadavky
13. ČSN 38 6405 + Z1 Plynová zařízení - Zásady provozu
14. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
15. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
16. V. S. Pekar, Hasicí přístroje­‑historie a současnost, I, časopis 112, č. 1, 2015

Ing. Pavel RYBÁŘ, foto autor

V roce 1996 byla podepsána první Dohoda o vzájemné pomoci mezi Hasičským záchranným sborem ČR (dále jen „HZS ČR“) a Svazem chemického průmyslu České republiky (dále jen „SCHP ČR“) (dále jen „Dohoda TRINS“), která byla inspirována zejména zahraničními zkušenostmi TUIS (Transport­‑Unfall­‑Information und Hilfeleings system, SRN). Dohoda byla podepsána s platností na pět let. Po celou dobu fungující spolupráce, která trvá již 20 let, je tak Dohoda TRINS zakořeněna v systému obou smluvních stran.
 

Účastníci setkání

Na plnění Dohody TRINS (TRansportní Informační a Nehodový Systém) se podílí 22 členských společností SCHP ČR. V roce 2011 byla Dohoda TRINS podepsána na dobu neurčitou, což byl velký projev důvěry mezi oběma stranami. Dohoda TRINS od počátku představuje jistotu pro zasahující jednotky PO při zásazích s výskytem nebezpečných látek. Zahrnuje pomoc specialistů (telefonická pomoc a pomoc na místě události) a jednotek HZS podniků pouze u dopravních nehod, při kterých došlo k únikům nebezpečných látek. Od září roku 2014 byla Dohoda TRINS rozšířena o zásahy s únikem chemických látek ze stabilních zásobníků v chemických provozech i provozech uživatelů chemických látek. Tím došlo k dalšímu pozitivnímu posunu spolupráce mezi SCHP ČR a HZS ČR, který je plně v souladu s celosvětovou chartou Responsible Care (zodpovědné podnikání v chemii).

Posledním bodem spolupráce byl podpis „nové“ dohody o spolupráci, která je povýšena na komplexní spolupráci – preventivní i zásahovou. Jde o oblasti výchovy mládeže na středních školách, výzkumné projekty i pomoc při mimořádných událostech včetně dekontaminace technických prostředků PO po ukončení zásahu ve specializovaných čistících stanicích.

Oblasti další spolupráce

Spolupráce se SCHP ČR však nezůstala pouze na úrovni zásahové. Posunula se i do dalších oblastí. Od roku 2010 bylo uskutečněno několik akcí, které dokazují úzkou součinnost. Pro představu uvádím některé:

• Projekt Chemlog (2010),
• Konference TRINS (Ostrava, 2010),
• Konference Pyromeeting (Brno, 2011),
• Chemlog T & T (mezinárodní projekt věnovaný sledování přeprav nebezpečných látek, 2011–2013),
• Projekt Hero III (výsledky projektu Chemlog T & T a propojení s e­‑call, probíhá),
• Dodatek ke smlouvě z roku 1996 – rozšíření systému TRINS o stacionární zásobníky, výrobní a skladovací provozy (2014),
• Uzavření nové Dohody TRINS o spolupráci mezi HZS ČR a Svazem chemického průmyslu (2016).

Co Dohoda TRINS poskytuje HZS ČR

Dohoda je členěna do tří kategorií pomoci:

• základní – pomoc při nehodách s výskytem nebezpečných látek,
• rozšířená – pomoc při mimořádných událostech ve stacionárních zásobnících, výrobních a skladovacích zařízeních,
• využití čistících stanic – zajišťuje součinnost v případě potřeby zajištění ekologického čištění cisteren, technických prostředků apod.

Základní pomoc

Základní principy Dohody TRINS zůstaly zachovány. Jsou zajištěny tři stupně pomoci při vyžádání velitelem zásahu:

1. telefonická konzultace s daným střediskem TRINS,
2. vyslání odborníka na místo události,
3. vyslání potřebných sil a prostředků na místo události.

Daná pomoc při nehodách s výskytem nebezpečné látky je poskytována 22 společnostmi, které jsou v současné době členy TRINS. Přistoupení společností k Dohodě TRINS je dobrovolné.

Rozšířená pomoc

Společnosti, které se dobrovolně přihlásily k „Rozšířené spolupráci“ jsou:

1. Bochemie, s.r.o., Bohumín,
2. Dekonta, a.s., Stehelčeves,
3. DEZA, a.s., Valašské Meziříčí,
4. Lovochemie, a.s., Lovosice,
5. Lučební závody Draslovka, a.s., Kolín,
6. Momentive Speciality Chemicals, a.s., Sokolov,
7. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s., Ústí nad Labem,
8. Unipetrol RPA, s.r.o., Litvínov.

Jde tedy o největší chemické provozy, což zajišťuje komplexní podporu z hlediska zkušeností a vybavení v oblasti chemie.

Nasazení se předpokládá při komplikovaných zásazích s výskytem nebezpečných látek; např. úniky chemických látek, o možnosti vyžádání pomoci pro poskytnutí konzultace veliteli zásahu postupu jednotek PO, o nasazení prostředků při manipulaci, likvidaci úniků chemických látek, poskytnutí neutralizačních látek. Jelikož se tímto způsobem rapidně zvýšil okruh poskytování pomoci ze strany členských společností zapojených do TRINS, je potřeba danou změnu zařadit do systému školení a výcviku jednotek PO pro všechny stupně řízení jednotek PO.

Využití čistících stanic

Čistící stanice zajistí ekologické vyčištění:

a) znečištěných cisteren (kontejnerů) přepravcům v rámci zásahu IZS – na základě požadavku velitele zásahu,
b) kontaminovaných technických prostředků HZS kraje.

Postup při vyžadování pomoci dle Dohody TRINS

Pomoc se poskytuje na základě žádosti OPIS MV­‑GŘ HZS ČR na koordinační středisko TRINS, jehož zřizovatelem je Unipetrol RPA, v Litvínově. Pro přijetí žádosti budou nutné základní informace o mimořádné události: o jakou událost se jedná, jaký je rozsah, kontaktní údaje, druh požadované pomoci. Její řešení mezi operačními středisky KOPIS HZS kraje a OPIS MV-GŘ HZS ČR bude probíhat ve standardním režimu operačního řízení, tzn., že bude využito základních forem komunikace – telefon, e-mail, ISV („Integrovaný systém výjezdu“); mezi OPIS MV­‑GŘ HZS ČR (resp. mezi KOPIS HZS kraje) a Republikovým koordinačním střediskem TRINS (resp. „vhodnou společností TRINS“) běžnými komunikačními prostředky – e-mail, telefon, fax, aby byla pomoc řešena v co nejkratším čase. OPIS MV­‑GŘ HZS ČR i koordinační středisko TRINS nepožaduje zpracování složitých průvodních dokumentů pro aktivaci TRINS.

Závěr

Ze strany HZS ČR je využití TRINS začleněno do osnov kurzů s problematikou nebezpečných látek a velitelé i operační důstojníci Dohodu TRINS využívají v plném rozsahu. Na straně druhé příslušníci HZS krajů spolupracují s chemickým průmyslem (jako příklad lze uvést spolupráci HZS Karlovarského kraje s chemičkou Momentive Specialty Chemicals, a.s., a dále se Střední odbornou školou logistickou v Karlových Varech­‑Dalovicích).

Vzájemná spolupráce podporuje bezpečnost všech zúčastněných (zasahujících jednotek a ohroženého obyvatelstva) při činnostech souvisejících s nebezpečnými látkami (výroba a skladování, transport nebezpečných chemických látek apod.).

V následujících letech nás čeká práce na společných projektech, kterými jsou implementace výsledků projektu HERO III do integrovaného systému výjezdu a propojení s databází přeprav chemických látek. Dalším společným tématem jsou přepravní koridory pro přepravy chemických látek, při kterých se bude řešit otázka bezpečnosti tranzitů, zabezpečení odstavných parkovišť z hlediska bezpečnosti (bezpečnostní přestávky pro řidiče, možnosti budování záchytných jímek v případě úniků přepravovaných látek apod.). Tento problém se řeší i v součinnosti s Ministerstvem dopravy.

mjr. Ing. Štěpán BUCHTA,
 MV­‑generální ředitelství HZS ČR,
 foto František ŠPAČEK

Na sedm desítek hasičů, policistů, zdravotníků a vodních záchranářů se 2. června 2016 zapojilo do rozsáhlého taktického cvičení, jehož námětem byla záchrana osob z porouchané výletní lodi. Dějištěm cvičení se stala Koněšínská pláž na Dalešické přehradě.
 

Záchranáři v akci

Taktické cvičení složek IZS bylo zahájeno přibližně v deset hodin dopoledne, kdy kapitán výletní lodi oznámil mimořádnou událost na linku tísňového volání 112. Podle jeho slov došlo na plavidle, převážejícím na čtyři desítky pasažérů, k poruše na motoru a loď se stala zároveň neovladatelnou. Kapitán tuto skutečnost oznámil také pasažérům. Někteří z nich neuposlechli jeho příkazů, aby zachovali klid a rozvahu a začali se chovat velmi zmateně. Na lodi záhy vypukla panika a několik z cestujících spadlo přes palubu. Tolik spouštěcí námět cvičení.
 

Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina (dále jen „HZS Kraje Vysočina“) okamžitě informovalo operační střediska ostatních základních složek integrovaného záchranného systému a vyrozumělo také Vodní záchrannou službu Českého červeného kříže (dále jen „VZS ČČK“). Vyhlášen byl II. stupeň poplachu složkám integrovaného záchranného systému.
 

Ihned po příjezdu prvních jednotek profesionálních hasičů a vodních záchranářů na místo události byla zahájena záchrana osob z plavidla za pomoci motorových člunů. Podle plánovaného scénáře utrpělo při události osm lidí zranění. Šest lidí se zranilo středně těžce, dva těžce. Jeden z pasažérů přišel při neštěstí o život. Hasiči a vodní záchranáři na palubě lodi nejprve pasažéry roztřídili na zraněné a bez zranění. Zraněné ošetřili a prioritně postupně všechny z lodi transportovali na břeh, kde si je do své péče převzali zdravotníci a dále je na shromaždišti zraněných přetřídili a ošetřovali. Jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí na Koněšínské pláži mezitím vybudovaly potřebné týlové zázemí. Do cvičení se zapojili také členové posttraumatického intervenčního týmu HZS Kraje Vysočina, kteří poskytovali pasažérům lodi první psychickou pomoc a mírnili následky traumatického zážitku.
 

Veškerou činnost bedlivě sledovali rozhodčí

Záchrana dvou osob z vody (příslušníků - figurantů HZS Kraje Vysočina) probíhala z vrtulníku Letecké služby Policie ČR (dále jen „LS PČR“) se záchranáři HZS Jihomoravského kraje na palubě. Vrtulník byl na místo události povolán na základě informací z místa události prostřednictvím KOPIS HZS Kraje Vysočina a ve spolupráci s operačním a informačním střediskem MV­‑generálního ředitelství HZS ČR. Vrtulník na závěr cvičení ještě ve spolupráci s velitelem zásahu provedl průzkum hladiny, zda není ještě další osoba na vodní hladině, což se nepotvrdilo.
 

Všichni zranění byli následně (fiktivně) transportováni do zdravotnických zařízení.
 

Závěrem cvičení policejní potápěči pátrali po pohřešované osobě, která skončila pod hladinou. Prohledána byla celá vodní plocha v blízkosti výletní lodi a Koněšínské pláže. Osoba (figurína) byla nalezena „bez známek života“.
 

Po celou dobu cvičení bedlivě sledovali počínání jednotlivých cvičících rozhodčí z řad všech zúčastněných složek.

Cíl cvičení
 

Hlavním cílem cvičení pro všechny zúčastněné složky a subjekty bylo procvičit si vzájemnou komunikaci a koordinaci činností při mimořádné události tohoto typu. Stěžejním úkolem pro profesionální hasiče bylo ověřit si reálné dojezdové časy v těžko přístupném terénu, který ke Koněšínské pláži vede a schopnost záchrany a evakuace osob se čluny (i jejich vhodnost) i se stálým člunem Krajského ředitelství policie kraje Vysočina a VZS ČČK, která je na této přehradě po dobu letních měsíců dislokována. Dalším cílem cvičení (především jeho přípravné fáze) bylo vytipovat místa na přehradě, odkud lze vést zásah na vodní hladinu, která je hlavně v letních měsících plná rekreantů a s pravidelnou lodní dopravou. Dalešická přehrada je zasazena do poměrně hlubokého údolí řeky Jihlavy, místy s velice komplikovaným přístupem a složitou orientací.

Zhodnocení cvičení
 

Podle prvotních závěrů, které byly prezentovány zástupci jednotlivých složek a subjektů závěrem cvičení, neodhalilo cvičení žádná závažná pochybení.

Pozitiva cvičení

• došlo k ověření reálných dojezdových časů profesionálních a dobrovolných hasičů na místo události, včetně orientace v terénu okolí přehrady,
• vytipována byla místa pro vedení zásahu na vodní hladině přehrady,
• ověřena byla schopnost zásahu s motorovými čluny HZS Kraje Vysočina, Policie ČR a VZS ČČK, včetně koordinace přístupu k výletní lodi,
• ověřena byla vhodnost člunů pro záchranu osob,
• ověřena byla součinnost operačního a informačního střediska HZS Kraje Vysočina, velitele zásahu a vrtulníku LS PČR, včetně provedení záchrany osob z vodní hladiny nedaleko plavidla,
• využit byl pomocník velitele zásahu pro spojení,
• vybudováno bylo týlového zázemí pro zachráněné na pláži ve spolupráci s jednotkami SDH obcí a příslušníky posttraumatického intervenčního týmu HZS Kraje Vysočina,
• velmi dobrá spolupráce se samosprávou obce Koněšín při přípravě cvičení a majitelem plavidla.

Negativa cvičení
 

• velmi slabý signál mobilního operátora,
• omezený prostor pro zasahující složky, pouze částečně zpevněný terén.

Seznam zúčastněných jednotek, složek a techniky
 

• stanice Třebíč HZS Kraje Vysočina – velitelský automobil Ford Ranger, CAS 24/3200/500-S3Z, dvě požární lodi,
• stanice Náměšť nad Oslavou HZS Kraje Vysočina – CAS 20/3400/210-S2Z, požární loď – raft,
• stanice Hrotovice HZS Kraje Vysočina – osobní užitkové vozidlo Renault Kangoo, požární loď,
• stanice Velké Meziříčí HZS Kraje Vysočina – osobní užitkové vozidlo Renault Kangoo, požární loď,
• ředitelství HZS Kraje Vysočina – velitelský spojový automobil,
• vrtulník LS PČR se záchranáři HZS Jihomoravského kraje z letiště Brno,
• jednotka SDH obce Pozďatín – CAS 25,
• jednotka SDH obce Koněšín – nákladní automobil,
• Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina – čtyři osobní vozidla,
• Policie ČR – odbor speciálních potápěčských činností a výcviku - dvě lodě, Tatra 4x4 s kontejnerem nouzového přežití, Mercedes Sprinter,
• Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina – dvě vozidla rychlé lékařské péče, tři vozidla rychlé záchranné pomoci,
• Vodní záchranná služba Českého červeného kříže Třebíč – vozidlo Fiat, člun,
• autobus Iveco Iris bus HZS Kraje Vysočina, územní odbor Pelhřimov.

Radiové spojení

Na místě zásahu byla zřízena síť velitele zásahu na analogovém kanálu K. Komunikace s vodní záchrannou službou probíhala na analogovém kanálu I. Velitel zásahu využil pomocníka pro spojení. Pro komunikaci s KOPIS byla využita prioritně hovorová skupina TKG TR 572 a v záloze byla komunikace přes analogový převaděč TR Klučov. Složky IZS mezi sebou komunikovaly buď osobně, nebo na kanále DIR IZS 25. Pro komunikaci s vrtulníkem LS PČR na místě zásahu byl využíván kanál DIR IZS 25.

ppor. Pavel HAVLENA,
nprap. Marian TITTLER,
kpt. Ing. Bc. Petra MUSILOVÁ,
foto archiv HZS Kraje Vysočina

Členové odřadu s kynology a psy

Dne 25. května 2016 zasáhl Azurijskou republiku (imaginární stát ležící na rozhraní východní Evropy a Středního východu) hurikán ISABELA. Nárazy větru dosahovaly až 170 km/h. Hurikán pustošil Azurii 18 hodin a byl doprovázen masivními dešťovými srážkami.

Nejpostiženější byla východní část státu, region Tolu, zejména provincie Shabash a města Shabash a Curku. V důsledku řádění přírodních živlů došlo k rozsáhlým povodním, sesuvům půdy a částečnému nebo úplnému zřícení značného množství budov, které již byly poškozeny při zemětřesení v roce 2010 a v řadě případů nebyly škody opraveny. Prvotní informace hovořily o stovkách mrtvých nebo pohřešovaných osob a tisícovkách zraněných, včetně uprchlíků shromážděných v uprchlických táborech. Rozsah poškození vesnic ve vnitrozemí znám z počátku nebyl.

Vláda Azurijské republiky využila European Civil Protection Mechanism a požádala o mezinárodní záchranářskou a následně i humanitární pomoc. Česká republika nabídla postižené zemi vyslání jednotky CZERT (Czech Emergency Response Team) v modifikaci MEDIUM USAR (Urban Search and Rescue), tedy odřadu určeného pro vyhledávání a záchranu osob ve zřícených budovách. Nabídnutá pomoc byla akceptována a okamžitě byla zahájena aktivace odřadu, jednotky MV­‑generálního ředitelství HZS ČR (sestávající ze 36 osob), která byla sestavena většinově z příslušníků HZS Moravskoslezského kraje, dále příslušníků Záchranného útvaru HZS ČR a HZS Pardubického kraje. Součástí odřadu bylo pět kynologů se psy (dva z nich poskytující osobní a věcnou pomoc), lékař (Úrazová nemocnice Brno) a statik z HZS Libereckého kraje. Velitelem odřadu byl jmenován plk. Ing. Radim Kuchař z HZS Moravskoslezského kraje.

Transport záchraněné osoby

Takto bylo zahájeno mezinárodní cvičení USAR odřadů TRIMODEX 2016, které se konalo ve dnech 26. až 29. května 2016 ve výcvikovém středisku Weeze v blízkosti hranic Německa a Nizozemí. Odřad měl před sebou pozemní přesun na vzdálenost téměř 1200 km. Kromě CZERT se cvičení zúčastnily i další moduly civilní ochrany Evropské unie – střední odřad Španělska (ERICAM), těžký odřad z Velké Británie (UK – ISAR), koordinační tým expertů Evropské unie (EUCPT – European Civil Protection Team) a jeho podpůrná jednotka TAST z Itálie (Technical Assistance and Support Team).

Koncept cvičení byl cílen na maximální přiblížení se reálnému nasazení, přičemž organizátoři nešetřili úsilím, aby situaci nasazeným týmům výrazně ztížili. Jen pro ilustraci, v Azurii našlo azyl přes 265 000 uprchlíků ze sousedního Bartanu, kde probíhala občanská válka. Uprchlíci byli umístěni ve 22 uprchlických táborech po celé Azurii, nicméně po zemi se samostatně pohybovaly početné skupiny uprchlíků, které se snažily opatřit si základní životní prostředky za jakoukoliv cenu. V důsledku hurikánu ISABELA uprchlo z hlavního města provincie, kde byly USAR odřady nasazeny, přes 200 vězňů, došlo k havárii vlaku převážejícího radioaktivní odpad, USAR týmy byly konfrontovány s potřebou řešit situace přibližně 25 pohřešovaných zahraničních novinářů ve zříceném hotelu a další. Hurikán zničil část energetické sítě, kdy dodávky elektřiny nebyly v době cvičení obnoveny. Byly také zasaženy zdroje pitné vody, došlo k jejímu znečištění a objevily se první případy břišního tyfu, byla avizována možná epidemie cholery.

Zajímavostí bylo, že MUSAR Španělska a HUSAR Velké Británie využily cvičení pro svou reklasifikaci z pohledu INSARAG (IER – INSARAG External Reclassifikation).

Samotné cvičení bylo organizováno jako čtyřdenní s nepřetržitým nasazením týmů v délce 36 hodin. Každý z týmů byl hodnocen a získal zpětnou vazbu od zkušených rozhodčích, kteří hodnotili nejen samotné nasazení na sutinách, ale i schopnost vzájemné koordinace a samotné logistické zabezpečení týmu.

Důraz se kladl na poskytnutí pomoci ze strany zúčastněných modulů z různých členských států Evropské unie postižené zemi s využitím všech koordinačními nástrojů, které jsou v rámci mezinárodních záchranářských a humanitárních operací využívány (např. RDC – Reception Departure Centre/Recepční a odjezdové centrum pro koordinaci přijíždějících a odjíždějících týmů, OSOCC – On­‑Site Operations and Coordination Centre/Štáb pro koordinaci zahraniční pomoci, případně Sub­‑OSOCC – obdoba zřízená na místě nasazení).

Pracoviště z prefabrikovaných betonových prvků

Důležitou součástí cvičení byla vzájemná spolupráce týmů jak na sutinách při praktickém nasazení, tak i v dalších oblastech, např. při vybudování základny, kdy všechny moduly musely být schopny zřídit základnu na minimálním a zcela nedostatečném prostoru. Ve finále bylo i toto realizováno, nicméně po dlouhém vyjednávání velitelů modulů. Velký důraz se kladl i na komunikaci s médii a komunikaci s veřejností, kdy členové zasahujících modulů byli nuceni reagovat na dotazy týkající se upřednostňování jednotlivých etnik při provádění záchranných prací apod.

CZERT byl nasazen ve třech z celkem čtyř připravených sektorů. Každé pracoviště bylo vytvořeno z prefabrikovaných betonových prvků různých typů a tvarů, poskládaných do různorodých sestav, s cílem vytvořit bezpečné stísněné prostory. Betonové prvky byly zcela nebo částečně zasypány zeminou a troskami k dotvoření reálné kulisy nasazení. Vnitřní prostory byly vždy předěleny přepážkami ke ztížení prostupů k obětem.

Činnost týmů v místech nasazení byla doprovázena rozehrou figurantů, kteří představovali místní komunitu s odlišnými vzorci chování a kteří svými hereckými výkony připravili neuvěřitelně reálné situace, které museli zasahující členové odřadů rovněž řešit.

Při samotné vyhledávací a záchranné činnosti na sutinách byli využiti atestovaní záchranářští psi, následovaly časově a fyzicky náročné vyprošťovací práce, z velké části představované vertikálními nebo horizontálními průrazy betonovými konstrukcemi ve stísněných prostorách. V celém průběhu bylo využito řady taktických postupů a technik, např. vyprošťování osoby z hloubky lanovou technikou, zvedání těžkého břemene pneumatickými vaky, vertikální a horizontální průrazy konstrukcemi, odtahování těžkých břemen lanovým navijákem, kontrola stability konstrukcí, vyprošťování osob ze stísněných prostor, záchrana osob po lanovém přemostění, stabilizace konstrukcí i ve stísněných prostorách. Samozřejmostí bylo využívání elektronických vyhledávacích zařízení (štěrbinových kamer, echolokátorů) a především speciálně cvičených a atestovaných psů se psovody. Spolupráce s kynology byla standardně na velmi vysoké úrovni. Styční důstojníci CZERT se aktivně podíleli na činnosti UCC (USAR coordination cell) v rámci Sub­‑OSOCC.

CZERT MUSAR všechny požadované úkoly úspěšně splnil. A vzorně tak reprezentoval Českou republiku. Během závěrečného vyhodnocení konzultovali hodnotitelé s vedením CZERT MUSAR několik připomínek a doporučení pro další činnosti. Kolegové ze Španělska a Velké Británie úspěšně dokončili proces reklasifikace.

plk. Ing. Radim KUCHAŘ, kpt. Ing. Richard FRANC,
foto kpt. Ing. Tomáš PŘINOSIL a ppor. Stanislav KOSTKA,
 HZS Moravskoslezského kraje

Ve dnech 16. až 19. června 2016 uspořádalo MV­‑generální ředitelství HZS ČR v Kaznějově (okr. Plzeň­‑sever) již šesté mezinárodní setkání kynologických týmů USAR odřadů. Tato akce se koná pravidelně každé dva roky a jejím cílem je prohloubení spolupráce mezi jednotlivými kynologickými skupinami působícími v rámci USAR odřadů. Umožňuje také porovnání postupů při vyhledávání osob psy a porovnání úrovně výcviku v oblasti záchranářské kynologie tuzemských týmů se zahraničními.

Místo cvičení

„USAR (Urban Search and Rescue) – vyhledávání a záchrana v obydlených oblastech. Jde o prohledávání sutin budov na místě mimořádné události – katastrofy ve snaze zachránit co nejvíce lidských životů“.

Mezinárodní setkání kynologických týmů bylo koncipováno jako cvičení pro dvoučlenné kynologické týmy. Námětem cvičení byl výbuch v průmyslovém objektu továrny na výrobu potravin, jehož následkem došlo k sekundárním výbuchům a totální destrukci výrobní haly. U dalších stojících objektů se předpokládala narušená stabilita. Akce probíhala téměř nepřetržitě dva dny a dvě noci praktickou činností v terénu s figuranty představujícími zavalené/zasypané osoby. Tyto oběti mimořádné události museli kynologové se psy v časovém limitu vyhledat a označit. Současně byl v místě cvičení nasazen také USAR CZ – odřad Praha, jehož příslušníci prováděli vyhledávací a záchranné práce za použití záchranářské techniky a plnili i další související úkoly.

Letošního setkání se účastnilo celkem 12 kynologických týmů, z toho osm týmů bylo z České republiky a čtyři týmy ze zahraničí. Své týmy nominovaly tyto organizace: Hasičský záchranný sbor ČR, Městská policie hl. m. Prahy, Městská policie Ostrava, Policie ČR, Svaz záchranných brigád kynologů České republiky, Záchranná brigáda kynologů Jihomoravského kraje, Sirius, Kynologická záchranná jednotka České republiky, THW Torgau, Hungarian Fire Brigade, Ministerstvo vnitra Slovenské republiky a Kynologický záchranný sbor Slovenské republiky.

Uvazování psa

Pro jednotlivé kynologické týmy byly připraveny celkem čtyři nasazení (dvě denní a dvě noční). Při nich se kynologickým týmům měřil čas od startu do doby ukončení nasazení. Po skončení stanoveného časového limitu byla práce družstva ukončena. Kynologické týmy se na místa nasazení přesouvaly mobilními dopravními prostředky (čtyřkolky s přívěsem), nebo pěšky. V průběhu přesunu k místu nasazení museli psovodi se psy překonávat často nelehké praktické překážky v terénu. Pro některé týmy se více jak dvoumetrová betonová zeď, která se v rámci časového limitu nedala obejít, stala nepřekonatelnou překážkou. Prověřování technických dovedností kynologického týmu spočívalo mimo jiné také v používání technických prostředků pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou, kdy se celý tým se psy musel slanit dovnitř zřícené budovy, což byla jediná cesta k nalezení zavalených osob. Při tom museli psovodi dodržovat bezpečnostní předpisy a pokyny organizátora.

Odborné přednášky

V rámci této akce proběhly souběžně celkem čtyři přednášky, které byly určeny kynologům ke zvýšení jejich odborné úrovně v oblasti bezpečnosti, veterinární péče nebo komunikace s médii.

Zaměření jednotlivých přednášek:

• nástražný výbušný systém a pohyb v místě zásahu,
• mediální styk s veřejností,
• první pomoc při poranění psa při nasazení,
• specifika výživy štěňat.

USAR CZ – odřad Praha

Porada na mapou

USAR CZ – odřad Praha byl součástí cvičení zejména ze dvou důvodů. Kromě vlastního výcviku členů USAR odřadu přímo na sutinách (průrazy, pažení apod.) a asistence kynologům při vlastním plnění úkolů participoval také na organizaci cvičení. A to jak z pohledu týlového zabezpečení, tak funkce OSOCC (On­‑Site Operations Coordination Centre), který na místě zabezpečoval zejména informování a vysílání týmů na jednotlivá nasazení.

Týlová základna

Týlová základna byla vybudována na místě nedalekého kynologického cvičiště místního kynologického klubu v Kaznějově, který je od továrny vzdálen přibližně jeden kilometr. Praktický a současně bezpečný prostor poskytoval téměř ideální podmínky. Stavbu týlové základny zabezpečovalo Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR ze Zbirohu. Byly využity nafukovací stany AZ45, které poskytovaly dostatek prostoru jak pro přenocování organizátorů, tak i pro pravidelné porady a prezentace v rámci odborných přednášek. Součástí týlové základny byl také stan pro přípravu pokrmů a mobilní umývárny a sprchy.

„Zpestřením“ v rámci cvičení bylo anonymem nahlášené umístění bomby, která měla být nastražena v místě vybudované týlové základny. Na základě vyhlášené evakuace pak byli všichni kynologové společně v 03.30 hodin odvezeni na bezpečné místo mimo Kaznějov. Po pyrotechnické prohlídce tábora se mohlo zavelet k návratu na základnu a pokračovat dále již v nerušeném odpočinku. Páteční vstávání na ranní briefing bylo poněkud unavenější.

Kynologický polygon na míru

V noci na sutinách

Jde o areál bývalé továrny, ve které se dříve vyráběla kyselina citrónová (a známý Vitacit), která dnes už neslouží svému účelu. Řízená demolice budov v areálu této bývalé továrny umožnila postupně vytvořit kynologický polygon, který splňuje všechny požadavky pro kvalitní výcvik a prověření schopnosti vyhledávat zavalené osoby prostřednictvím psů. Ve spolupráci s příslušníky Záchranného útvaru HZS ČR a střelmistry HZS ČR bylo postupně vytvořeno velké množství variabilních úkrytů a skrýší, od jednoduchých až po záludné, které dokonale prověří kvalitu a úroveň psa i psovoda. Na tomto polygonu se konají rovněž atestační kynologické zkoušky. To, že místo není volně přístupné veřejnosti, je další výhodou, protože prostory jsou tak pro psy a kynology dostatečně neznámé. To mimo jiné také potvrzují výsledky atestačních zkoušek, u kterých se úspěšnost obvykle pohybuje mezi 30 až 40 %.

O výhodách areálu v Kaznějově se měl možnost přesvědčit také generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba, který na setkání kynologů zavítal spolu s dalšími řediteli HZS krajů, jež atestované kynology v rámci svých sborů aktuálně mají. Například jde o HZS Libereckého kraje, HZS Pardubického kraje, HZS Kraje Vysočina, HZS hl. m. Prahy a Záchranný útvar HZS ČR. Na místě si mohli všichni přítomní prohlédnout samotný kynologický polygon a týlovou základnu a také sledovat práci kynologů při nasazení.

Cvičení se zúčastnil i zahraniční pozorovatel – kynolog, který dorazil až ze Singapuru a celou akci měl možnost pozorně sledovat z bezprostřední blízkosti. Jeho závěrečné hodnocení bylo velice pozitivní a potvrdil, že česká služební kynologie patří ke světové špičce. Ze vzájemných diskuzí vyplynuly i možnosti další spolupráce, které mohou přispět ke zkvalitňování úrovně služební kynologie u nás.

Vyhodnocení

I přes částečnou nepřízeň počasí proběhlo cvičení nad očekávání dobře. Kladně byla hodnocena jak organizační připravenost, tak i samotná náročnost připravených úkolů. Kynologické týmy musely k jejich zvládnutí často vyvinout až extrémní nasazení. Svou roli sehrál i kvalitně připravený kynologický polygon. Celkem bylo v rámci cvičení nalezeno 226 zavalených osob (sečtené nálezy všech družstev na všech nasazeních).

Výsledky

Přestože mezinárodní setkání kynologických týmů není pouze o soutěžení, snaha ukázat to nejlepší byla obrovská. Jednotlivá nasazení se nakonec podařilo nejlépe splnit týmům Městské policie Ostrava a Městské policie hl. m. Prahy, které dosáhly shodných výsledků (17 nálezů), a společně tak obsadily první příčku. Za nimi na třetím místě se umístil tým HZS ČR (15 nálezů).

Poděkování

Poděkování za pomoc při organizaci setkání patří všem zúčastněným cvičícím kynologům, USAR CZ – odřadu Praha, HZS hl. m. Prahy, HZS Libereckého kraje, HZS Kraje Vysočina, HZS Pardubického kraje, HZS Plzeňského kraje, Záchrannému útvaru HZS ČR, Skladovacímu a opravárenskému zařízení HZS ČR ze Zbirohu, SDH Kaznějov, SDH Klášterec nad Ohří, SDH Zbůch a firmě Royal Canin. V neposlední řadě poděkování patří také figurantům, kteří i v nelehkých povětrnostních podmínkách obstáli na výbornou.

kpt. Ing. Jaromír KONEČNÝ,
MV­‑generální ředitelství HZS ČR,
foto ppor. Michal HRDLIČKA,
 HZS Ústeckého kraje

Nejedno hasičské cvičení se bez figurantů prostě neobejde. Mezi taková patří i kynologické akce zaměřené na vyhledávání osob zavalených nebo zasypaných při mimořádných událostech. Aby bylo možné při reálných nasazeních oběti úspěšně nalézat, je potřeba mít takové hledání dobře nacvičeno. Na pocity při figurování pod sutinami jsme se zeptali kpt. Ing. Hany Lukasové z MV­‑generálního ředitelství HZS ČR, která jako dobrovolník při různých kynologických akcích často pomáhá.

Hanko, jak jste se k figurování pro kynology dostala?

Náhodou mě v loňském roce oslovil kolega z MV­‑generálního ředitelství HZS ČR, který se organizací kynologických akcí zabývá a nabídl mi možnost figurovat pro kynology. Zprvu jsem byla trochu překvapená, ale pak jsem si řekla proč ne, a chtěla jsem to vyzkoušet

Co člověku probíhá hlavou, když se poprvé ocitne v této roli? Jak jste se jako figurantka cítila?

Napoprvé to byl určitě velký adrenalin. Přestože jsem dopředu informace o průběhu akce měla, cítila jsem zpočátku ze stísněných prostor určitý „respekt“ a nevěděla jsem, jestli to zvládnu. Člověk se přece jen do takových situací moc často nedostane a sama jsem to nikdy nezažila.

Jak to tedy probíhá?

Po úvodním bezpečnostním proškolení, kde jsem se dozvěděla, jak se mám pod sutinou chovat a jak vše zvládnout, to celé začínalo ukrytím v předem připravených prostorách – sutinách. Ty mohou být různorodé a každý úkryt je trochu jiný. Od malých a úzkých štěrbin, do kterých je potřeba lézt po kolenou, nebo je nutné se na cílové místo proplazit, až po „pohodlné“ úkryty, ve kterých je možné si sednout nebo se v nich i postavit. To se může stát v případě, kdy vlivem mimořádné události celá budova spadla, ale sklepní prostory zůstaly nedotčené. V takovém případě má pes k dispozici jen malý průduch, aby mohl pach člověka cítit, a někdy ani to ne. Psi mají až neuvěřitelný čich. Pokud už je člověk ukrytý a vchod zamaskován, je důležité na daném místě vydržet. Obvykle to je několik hodin, přibližně čtyři, někdy i déle. Je proto dobré si daný úkryt v předstihu připravit, např. vystlat starou karimatkou. Důležité je taky být dobře oblečen, protože po několika hodinách bez pohybu se dostaví i pocit chladu. K tomu se používá mnoho vrstev oblečení a horní vrstva je ta nejobnošenější. Jsou tam všude rozbité kusy zdiva, betonu, železa, všude je prach a tma. Není ani výjimkou, že v případě deště na některé figuranty kape voda.

A co tam celou dobu děláte?

Jen si tam sedím nebo ležím, práce figuranta není nic těžkého. Už se mi stalo, že jsem tam i usnula. Většinu času ale přemýšlím nad dovednostmi každého psa a jeho psovoda. Sama mám psy velmi ráda a obdivuji, co všechno jsou schopni se naučit a v nelehkých podmínkách zvládnout.

Samotné schovávání i dlouhé a napínavé čekání – zdali mě pes najde a označí štěkáním – je nepopsatelný adrenalinový zážitek, který je následně vystřídán pocitem štěstí a radosti z nálezu, pro který se vyplatí setrvat v těchto kolikrát obtížných podmínkách.

Při jakých příležitostech takto pomáháte?

Jedná se zejména o kynologické atesty (zkoušky), setkání kynologů, instrukčně metodická zaměstnání apod. Zhruba je to do deseti akcí ročně a kdykoli můžu, ráda jedu figurovat.

plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ,
 foto ppor. Michal HRDLIČKA, HZS Ústeckého kraje

Účastníci kurzu v Paraguayi

Školení zahraničních specialistů v oblasti ochrany před účinky chemických zbraní tvoří tradiční pilíř výcvikových akcí Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (dále jen „Institut“). Rok 2016 se stal zlomovým milníkem v oblasti mezinárodních výcviků, které se letos poprvé v historii Institutu konaly přímo v zahraničí, nikoli pouze v České republice.

V dubnu 2016 byl uspořádán výcvikový kurz v Paraguayi v Latinské Americe a v listopadu 2016 se bude konat tréninkový kurz v africké Ugandě. Klasikou zůstává květnový mezinárodní výcvik organizovaný přímo v Institutu, který se v letošním roce konal již po osmnácté. Veškeré tyto aktivity jsou pořádány pod hlavičkou mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), se kterou Institut spolupracuje k oboustranné spokojenosti již od roku 1998. Špičkovou úroveň výcviků jen podtrhuje skutečnost, že letošní výcvik byl svojí odborností zařazen do nejvyššího specializačního stupně a slavnostnímu závěrečnému ceremoniálu v Praze přihlíželi kromě představitelů OPCW, Ministerstva zahraničních věcí, MV­‑generálního ředitelství HZS ČR a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost také zástupci velvyslanectví jednotlivých účastnických států.

Speciální kurz havarijní připravenosti, Paraguay, Asunción

Tlumočilo se z angličtiny do španělštiny

Ve dnech 18. až 22. dubna 2016 se uskutečnil v Asunciónu, hlavním městě Republiky Paraguay, výcvikový kurz s názvem „Speciální kurz havarijní připravenosti pro příslušníky záchranných složek Paraguaye“. Samotnému výcviku předcházela dlouhodobá přípravná jednání mezi českými instruktory a představiteli záchranných složek Paraguaye, kteří měli o uskutečnění výcviku eminentní zájem. Záštitu nad kurzem převzala organizace OPCW. Výuku i výcvik zajistili instruktoři Institutu pplk. Ing. Ladislava Navrátilová, Ph.D., pplk. RNDr. Alan Gavel a kpt. Mgr. Tomáš Kroupa. Akce se zúčastnilo 40 příslušníků paraguayských hasičů, policie, armády a zdravotnické záchranné služby. Kurz byl zaměřen na ochranu před účinky chemických, radioaktivních a biologických látek. Kromě teoretických přednášek účastníci nacvičovali detekci látek a jejich odběr, výcvik byl zakončen závěrečnými praktickými cvičeními ve skupinách. Vzhledem k aktuální problematice úniku chemických látek při požárech v Paraguayi a nutnosti nácviku praktických postupů při okamžité reakci na přítomnost nebezpečných látek byl výcvik vysoce potřebnou akcí, oceněnou nejen samotnými účastníky, ale také vedoucími představiteli paraguayských záchranných složek a organizace OPCW.

Kurz byl zaměřen na výcvik následujících aktivit

• Účinky chemických, biologických, radioaktivních a jaderných (CBRN) látek
• Metody rozpoznání CBRN události
• Ochrana záchranářů
• Principy vedení zásahu na CBRN událost
• Dekontaminace
• Detekce a odběr vzorků
• Využití informačních systémů a databází při vyhodnocení CBRN události
• Table­‑top exercise, praktický nácvik činností při událostech CBRN.

Výcvik byl velmi přínosný pro všechny zúčastněné; paraguayští záchranáři získali obecný přehled o účincích a ochraně nejen před chemickými, ale též před biologickými a radioaktivními látkami. Čeští lektoři se seznámili s potřebami záchranářů z Paraguaye, kde hasičské složky téměř nedisponují vhodnou detekční ani vzorkovací technikou a případná koordinace pomoci za účasti expertních chemických institucí Paraguaye je víceméně nefunkční. Veškeré hasičské jednotky Paraguaye (kromě ochrany letiště a vodní elektrárny Itaipu) vykonávají svoji práci dobrovolně (bomberos voluntarios) po vlastním zaměstnání. Nákup nového hasičského vybavení je téměř nemožný, na většinu techniky jsou finance vybírány mezi samotnými hasiči, což se pro nás zdá nepochopitelné. Veškeré tyto nedostatky jsou eliminovány nadšením lidí, kteří se svému dobrovolnému hasičskému povolání věnují celým svým srdcem. Atmosféra výcviku byla neopakovatelná, od pozornosti a zájmu při prezentacích a výcviku, po osobní zajímavé diskuze a latinsko­‑americkou bezprostřednost, kterou by tamním lidem mohla většina Evropanů jen závidět.

Důležitým výsledkem výcviku je rozpoznání potřeby pomoci Paraguayi s vylepšením materiálního hasičského vybavení, což by v místních podmínkách mělo zásadní efekt a bylo zaslouženou odměnou vzhledem k uvědomělému přístupu záchranářů. Při osobním jednání s nejvyšším představitelem hasičů Paraguaye generálem Rafaelem Valdesem Peraltou byla přislíbena pomoc v oblasti:

• zpracování seznamu detekční techniky a metodiky jejího použití pro detekci chemických látek,
• vysvětlení integrovaného záchranného systému v České republice,
• výhledové zabezpečení pokročilého praktického kurzu pro záchranáře v Paraguayi, který by navázal na realizovaný kurz a kladl by důraz na praktický nácvik jednotlivých činností v ochranných oděvech a součinnost jednotlivých týmů při komplexním řešení situace s únikem nebezpečné látky.

Přestože výcvik probíhal s tlumočením z angličtiny do španělštiny, v Paraguayi se celý český tým cítil jako doma. A není se čemu divit, vždyť jako se České republice říká srdce Evropy, tak se Paraguay nazývá srdcem Latinské Ameriky.

Výcvikový kurz pro instruktory, Česká republika, Institut

Souprava pro určení nebezpečných vlastností látek neznámého složení (SOUL) je využívána v mnoha zemích

Mezinárodní výcvik ochrany proti chemickým zbraním určený pro specialisty­‑instruktory se v Institutu uskutečnil ve dnech 18. až 25. května 2016. Náklady na konání kurzu byly hrazeny českou stranou (Státní úřad pro jadernou bezpečnost a MV­‑generální ředitelství HZS ČR). Program kurzu sestával ze čtyř hlavních bloků: teoretických přednášek, praktických cvičení, table top exercise a závěrečného cvičení, ve kterém účastníci komplexně řešili mimořádnou událost s únikem neznámé bojové chemické látky. Odborný program výcviku byl zabezpečen instruktory Institutu. V letošním roce se podařilo zajistit jako hostujícího instruktora zkušeného specialistu z německé Akademie pro krizový management, nouzové plánování a civilní ochranu pana Gerharda Uelpenicha, který byl součástí instruktorského týmu po celou dobu kurzu. Dalším specialistou se zajímavou přednáškou o zdravotních následcích zasažení bojovými chemickými látkami byl doc. MUDr. Jiří Bajgar, DrSc. z Katedry toxikologie a vojenské farmacie Univerzity obrany.

Kurz si kladl za cíl nejen ryze praktický výcvik spočívající v nácviku práce v ochranných oblecích, průzkumu a detekce, odběru vzorků a dekontaminace, do jeho programu byla též zahrnuta nadstavbová část, ve které Institut jako výzkumná organizace zúročil své aktuální znalosti a zkušenosti, které byly předány posluchačům, aby zvýšily jejich informovanost o moderních trendech ochrany před účinky chemických zbraní.

Jednou z možností, jak zvýšit úroveň celkového povědomí o řešení úniku chemické látky, bylo využití informačního systému WISER a jeho implementace při praktickém řešení rizikové chemické situace. Pro účastníky byla připravena speciální učebna s počítači, do kterých byl systém WISER nahrán. Po úvodní přednášce vysvětlující různé možnosti systému i praktické ukázky byli účastníci rozděleni do skupin, kde jednotlivě řešili masivní únik chemické látky při povodních, ať již z minulosti reálný (1. scénář) nebo fiktivní (2. scénář). Závěrem bylo uskutečněno diskuzní fórum, kde byl projednáván postup pro ochranu ohroženého obyvatelstva v dané oblasti. Tato aktivita byla účastníky vysoce hodnocena, jelikož ve všech státech se potýkají s povodněmi, jejichž následky musí být rychle a komplexně řešeny.

Dalším inspirativním trendem bylo testování těsnosti ochranných masek samotnými posluchači a následné vyhodnocení testu. Při této aktivitě si účastníci uvědomili, jak správné nasazení ochranné masky ovlivňuje jejich bezpečnost.

Velmi zajímavým tématem pro zahraniční účastníky se stala demonstrace využití soupravy pro určení nebezpečných vlastností látek neznámého složení (SOUL). Metodika pro použití soupravy a celá souprava byla vyvinuta v Institutu a pro svoje jednoduché použití, cenovou dostupnost a obecné využití při prvotní identifikaci nebezpečných účinků neznámých chemických látek je oblíbená nejen u českých hasičů. Byla již přeložena do angličtiny a španělštiny a je využívána v mnoha zemích světa.

Vzhledem ke skutečnosti, že byl český kurz realizován v nejvyšším výukovém stupni, účastníci byli aktivně zapojeni do přednáškového programu. Každému cvičícímu bylo přiděleno téma, které si musel nastudovat a zároveň si připravit svoji vlastní prezentaci a ukázku použití daného předmětu v reálné situaci. Cvičící ve spolupráci s lektory trénovali použití ochranných protichemických oděvů Respirex v kombinaci s maskou Promask, dále detekci, odběr vzorků, dekontaminaci a zásady komunikace a pobytu v nebezpečné zóně. Bylo nutné nejen správně nacvičit jednotlivé činnosti, ale také zkoordinovat týmy, určit komunikační signály a role jednotlivých členů v týmech. Jednotlivé činnosti byly na závěr secvičeny, zásadní důraz byl kladen na skutečnost, aby každý jednotlivec pochopil princip komplexního řešení mimořádné události s únikem nebezpečné látky a správnou posloupnost činností od prvotní detekce nebezpečné látky až po závěrečnou dekontaminaci.

Program celého kurzu byl koncipován takovým způsobem, aby účastníci při závěrečném výcviku byli schopni zvládnout mimořádnou událost s únikem bojové chemické látky. Při závěrečném cvičení byly na výcvikové ploše rozehrány dva „reálné“ scénáře, aktéři byli rozděleni do dvou týmů, ve kterých museli dané situace řešit. Velitelem prvního cvičení byl určen pan Carlos Bishop z Barbadosu, druhému scénáři velel pan Byung Sub Kim z Jižní Koreje. Velitelé byli plně zodpovědní za celkovou koordinaci týmů a řešení rizikové situace. Při závěrečných cvičeních již nebyla účastníkům poskytována lektorská podpora, vše záleželo jen na jejich schopnostech a dovednostech. Každé cvičení bylo zakončeno vyhodnocením, kdy byl se všemi aktéry diskutován jak průběh celého cvičení, tak klady a zápory jednotlivých činností. Cvičící se zhostili svých rolí výborně, zvláště je třeba pochválit velitele z Jižní Koreje, který díky svým manažerským schopnostem správně zkoordinoval všechny týmy a činnosti.

Výcvikový kurz pro státy Východoafrického společenství (EAC), Uganda, Jinja

V současnosti pracovníci Institutu intenzivně připravují výcvikový kurz pro státy Východoafrického společenství (EAC) v Ugandě. Záměrem OPCW je vytvoření regionálního výcvikového centra v ugandské oblasti Jinja, kde budou probíhat výcviky pro státy EAC (Uganda, Tanzánie, Keňa, Rwanda, Burundi a Jižní Súdán). V červnu tohoto roku se uskutečnila inspekční cesta pracovníků Institutu do výcvikového centra (Ugandan Regional Deployment Capability Centre), kdy bylo toto centrum klasifikováno jako vyhovující pro tréninkové aktivity. Týdenní výcvik se uskuteční v listopadu 2016, účastnit se ho budou záchranáři ze všech šesti států EAC. Projekt regionálního výcvikového centra je prvním svého druhu na světě, zvládnutí prvního výcviku je významným závazkem pro Institut, který byl k tomuto účelu vybrán na základě dlouhodobého pozitivního hodnocení OPCW. O důležitosti celé akce svědčí i přislíbení účasti přímo generálním ředitelem OPCW Ahmetem Üzümcü, který v roce 2013 přebíral pro OPCW Nobelovu cenu za mír.

Výcvik bude prováděn ryze prakticky s důrazem na použití ochranných protichemických oděvů, dále na průzkum a detekci, odběr vzorků, dekontaminaci a zásady pobytu v nebezpečné zóně. Důraz bude kladen zejména na týmovou spolupráci a secvičení jednotlivých aktivit. Plánovaným hlavním výstupem celého výcviku je nejen odborný trénink, ale též koordinace jednotlivých činností a komunikace mezi příslušníky různých východoafrických států tak, aby závěrečné cvičení proběhlo komplexně a metodicky správně. I když se výcvik uskuteční až v listopadu, již v létě a na podzim probíhá nákup všech praktických pomůcek a prostředků, jejich transport do Afriky, tvorba manuálů a výukových materiálů, příprava prezentací a také medikace zúčastněných pracovníků Institutu tak, aby pobyt v rizikové oblasti byl zvládnut bez komplikací. Doufejme, že se půlroční příprava této pilotní regionální akce zvládne bez problémů a výcvik proběhne ke všeobecné spokojenosti. Závěrem je možno zdůraznit, že prostřednictvím Institutu se Česká republika a MV­‑generální ředitelství HZS ČR dostávají stále více do povědomí světové odborné veřejnosti. Znalosti získané ve výcvikových kurzech se prostřednictvím absolventů dále šíří do zahraničních zemí, a tak v konečném důsledku přispívají ke zvýšení celosvětové chemické bezpečnosti.

pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Ph.D.,
 Institut ochrany obyvatelstva
 Lázně Bohdaneč,
 foto autorka a archiv Institutu

Předsednictvo konference

Pod stejnojmenným názvem se ve Vlasteneckém sále Profesního domu v Praze uskutečnila 10. června letošního roku Jarní bezpečnostní konference, kterou pořádalo Středisko bezpečnostní politiky Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (SBP) ve spolupráci také s Hasičským záchranným sborem České republiky.

Konferenci zahájil vedoucí SBP PhDr. Miloš Balabán, Ph.D. „Naším cílem je ukázat vzájemnou propojenost některých hrozeb i míru připravenosti bezpečnostního systému a celé společnosti na hrozby,“ uvedl. V dopoledním bloku konference byly modelovány a diskutovány tři scénáře ohrožené budoucnosti Evropy (rozpadlá Evropa, rozdělená Evropa, znovuzrozená Evropa).

Panelová diskuze

V panelové diskuzi ke třem scénářům ohrožené budoucnosti Evropy vystoupili PhDr. Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí, Ing. Tomáš Prouza, MBA, státní tajemník pro evropské záležitosti, prof. PhDr. Václav Bělohradský, Ph.D., politologický sociolog a publicista, a prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Scénáře nepopisovaly realitu, nýbrž zachycovaly stav, který by mohl nastat. První scénář popisoval rok 2020 jako rok zhroucení evropských elit. Druhý scénář pracoval s myšlenkou, kdy se Britové rozhodnou odejít z EU (instituce EU přetrvají, ale jejich vliv zeslábne, vážným problémem je nárůst násilí – extremizmus a radikalizmus). Třetí scénář popisoval Evropu strádající pod dopady mnoha konfliktů a nestability v jejím bezprostředním okolí (několik nezvládnutých migračních vln naruší vnitřní jednotu EU, nastává ekonomická nestabilita, dochází k integračnímu modelu zdola – vyšší účast občanů a regionů, vznik obrozené EU – vycházející z hlavních metropolitních oblastí Evropy, volba prvního evropského prezidenta, vznik první evropské vlády, společné evropské zahraniční politiky).

Diskuze nad scénáři splnila účel, jak uvedl PhDr. Miloš Balabán, Ph.D., podle jehož slov uvedené tři scénáře mají inspirovat k přemýšlení o možnostech a alternativách dalšího vývoje Evropy.

V druhé řadě František Vavera a Daniel Miklós z MV-GŘ HZS ČR

Podle ministra zahraničních věcí PhDr. Lubomíra Zaorálka Evropa v současnosti čelí těžkým zkouškám. Případný brexit označil za spouštěcí mechanizmus toho, že by se Evropa mohla začít „sypat“. Ing. Tomáš Prouza, Ph.D., zmínil, že se Evropa musí věnovat nové formě (environmentálních) uprchlíků, možné konfrontaci s negativním vývojem v Africe vzhledem ke klimatickým změnám. Profesor Bělohradský spatřuje problém v evropanství, které se nestalo pevnou součástí našeho já, v krizi elit. Profesor Bárta mimo jiné upozornil na specifické problémy, které můžeme, ale i nemůžeme ovlivnit – například proměny životního prostředí.

V odpoledním bloku konference vystoupila řada českých i zahraničních odborníků včetně Ing. Dany Drábové, Ph.D., předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Timothy Priora ze švýcarského centra pro bezpečnostní studia, Iana Clarka z Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO), admirála Giampaola Di Paoly, bývalého předsedy Vojenského výboru NATO, nebo viceadmirála Lutze Feldta, prezidenta EuroDéfense Deutschland.

Migrační krize, terorizmus nebo internetová bezpečnost byly častými tématy, ale diskuze se týkala krizí obecně. Nastoleny byly otázky, zda dokážeme předvídat výskyt a dopady krizí a katastrof a zda používáme dostatečně účinné nástroje k jejich zvládání.

Připravenost na hrozby

Potenciální hrozby se mohou řetězit a jejich dopady na chráněné zájmy společnosti vzájemně násobit. V rámci systematického uplatňování politiky prevence mimořádných událostí a krizových situací má klíčový význam Analýza hrozeb pro Českou republiku, se kterou seznámil plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, z MV­‑generálního ředitelství HZS ČR. „Nikdy nebudeme připraveni na všechno. Mimořádné události nelze předvídat způsobem, abychom je eliminovali,“ zdůraznil. Na celostátní úrovni bylo identifikováno celkem 72 typů nebezpečí, z toho bylo 22 označeno jako nebezpečí s nepřijatelným rizikem, kterým je nutné věnovat na jednotlivých stupních veřejné správy prioritní pozornost. Jde jak o situace, s jejichž řešením má Česká republika reálné zkušenosti, tak o situace, které v našich podmínkách dosud nenastaly, ale přesto je potřeba s ohledem na úroveň rizika přijímat opatření vedoucí k jejich eliminaci (např. narušení zákonnosti velkého rozsahu, v rámci které je obsažena také problematika terorizmu).

„Naším hlavním cílem je zlepšit ochranu obyvatelstva, národní odolnost a schopnost zvládat mimořádné události, a také civilní podporu pro plánování a vedení vojenských operací, včetně spolupráce s partnerskými státy a koordinace s ostatními mezinárodními organizacemi,“ dodal plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D., MBA, styčný důstojník pro civilní ochranu Stálé delegace České republiky při NATO a EU.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK,
foto autor

Atmosférické jevy přinášející s sebou průtrže mračen a bleskové povodně jsou stále častějším jevem a nevyhýbají se ani Libereckému kraji. Jejich důsledky často vedou k nutnosti evakuovat obyvatelstvo z vodou zatopených území. Právě pro tuto mimořádnou událost bylo pro rok 2016 zpracováno příslušníky oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení, v součinnosti s oddělením IZS HZS Libereckého kraje, taktické cvičení s názvem „Nácvik materiální základny humanitární pomoci“.

Zpracování námětu zohlednilo obsah Pokynu GŘ HZS ČR č. 10 ze dne 11. 2. 2010, k realizaci opatření nouzového přežití obyvatelstva v působnosti HZS ČR a z něj vycházející vnitřní akt řízení HZS Libereckého kraje.

Vytyčeny byly čtyři základní cíle:

1. Procvičení součinnosti mezi HZS Libereckého kraje, orgány obce, neziskovými organizacemi a jednotkami požární ochrany, které jsou předurčeny pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva, při zabezpečení provozu stacionární materiální základny humanitární pomoci (dále jen „MZHP“).
2. Seznámení jednotlivých cvičících s problematikou zabezpečení nouzového přežití, využitelností zapojení cvičících subjektů a jejich úkolů při zajišťování opatření ochrany obyvatelstva.
3. Nacvičení logistického zabezpečení vybavení stacionární MZHP ze zdrojů HZS Libereckého kraje.
4. Nacvičení aktivace, zprovoznění, obsluhy a ukončení činnosti stacionární MZHP.

Zpracování plánu taktického cvičení probíhalo téměř půl roku ve třech fázích. Přípravná, projednávací, fáze zahrnovala komunikaci a společná jednání s vedením Města Česká Lípa, ředitelem Základní školy Slovanka, zřizovateli účastnících se jednotek požární ochrany předurčených pro ochranu obyvatelstva, ředitelkou Oblastního spolku ČČK Jablonec nad Nisou, včetně jednotlivých dotčených oddělení HZS Libereckého kraje.

Taktické cvičení se uskutečnilo dne 17. června. Realizační fáze vycházela z modelace níže uvedené situace, která se díky deštivému počasí stala málem reálnou.

Z důvodu povodně, která postihla město Česká Lípa, bylo nutné zajistit ubytování pro 50 osob a logistické zabezpečení příjmu a výdeje humanitární pomoci. Na základě rozhodnutí starostky města Česká Lípa došlo k aktivaci zařízení civilní ochrany pro evakuaci/nouzové přežití a organizování humanitární pomoci umístěného v Základní škole Slovanka. Z důvodu absence personálu zařízení civilní ochrany starostka vyžádala spolupráci HZS Libereckého kraje při zabezpečení velení a dodání specifikovaných komodit pro nouzové přežití. Na základě rozhodnutí krajského ředitele HZS Libereckého kraje bylo požadavku starostky města Česká Lípa vyhověno. Zařízení civilní ochrany bylo využito jakožto stacionární MZHP pro území okresu Česká Lípa a bylo dovybaveno materiálem ze souprav následného použití, které jsou v gesci HZS Libereckého kraje. Pro zabezpečení úkolů spojených se zprovozněním, obsluhou a ukončením činnosti stacionární MZHP byly krajským operačním a informačním střediskem povolány jednotky požární ochrany předurčené pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva, a to Česká Lípa­‑Dobranov a Volfartice z území okresu Česká Lípa a Karlinky z území okresu Liberec. Pro zabezpečení zdravotnické a psychologické pomoci v MZHP byly povoláni členové Oblastního spolku ČČK Jablonec nad Nisou. Cvičení se zúčastnili zástupci města Česká Lípa včetně strážníků městské policie, za HZS Libereckého kraje pak příslušníci zajišťující úkoly ochrany obyvatelstva a krizového řízení, kteří představovali evakuované občany. Přizváni byli taktéž členové jednotky požární ochrany Svojkov (okres Česká Lípa), u kterých je předpoklad předurčení pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

Základní škola Slovanka se na celé dopoledne proměnila v MZHP. Předurčené jednotky požární ochrany vyzvedly souběžně dvouliniově materiál pro nouzové přežití osob (ve skladu HZS Libereckého kraje pro území okresu Liberec a na požární stanici Česká Lípa pro území okresu Česká Lípa) – lehátka, spacáky, ošacení, hygienické balíčky a vybavení pro stravování. Následně se odebraly na místo cvičení. Velitelem byl určen vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS Libereckého kraje. Po dojezdu všech cvičících subjektů velitel rozdělil úkoly. Stanovení obslužného personálu MZHP a specifikace úkolů jednotlivých skupin je uvedena v tabulce.

Zajištěno bylo označení střediska a jeho vybavení příslušným materiálem. Ve vstupní části budovy vznikla sekce příjmu evakuovaných osob. Zde byly evidovány evakuované osoby, zjišťován zdravotní stav a proveden záchyt a umístění drobného zvířectva do předurčeného prostoru na dvoře školy. Tělocvična školy posloužila jako ubytovací sekce. Vytyčen byl prostor stravovací, hygienický, pro matky s dětmi, společenský a ošetřovna zraněných. Figuranti se snažili co nejvěrněji simulovat možné reálné situace, které by vznikaly v souvislosti s nařízením evakuace. „Pozlobili“ tak obsluhu stacionární MZHP různorodými dotazy a žádostmi, zdravotními problémy, úrazem, ale také rvačkou nebo samovolným odchodem ze zařízení.

Závěrečná, vyhodnocovací fáze probíhá v současné době. Po ukončení taktického cvičení byly všechny cvičící subjekty vyzvány k zaslání připomínek. Na konci měsíce července se na ředitelství HZS Libereckého kraje uskutečnilo společné jednání, jehož cílem bylo projednat případné nedostatky a hledat efektivnější cesty při plnění úkolů souvisejících s danou problematikou. Již dnes však můžeme konstatovat, že ačkoliv se jednalo na Českolipsku o první cvičení tohoto druhu, k závažnějším pochybením nedošlo a všichni se zhostili svých úkolů na výbornou.

kpt. Mgr. Michaela STARÁ,
 HZS Libereckého kraje

V úterý 28. června 2016 prožilo 53 žáků 7. tříd základních škol, které se zúčastnily soutěže o „Den s hasiči na stanici Liberec“, dopoledne plné poučení i zábavy na stanici profesionálních hasičů. Na zážitkový den byli pozváni žáci  Základní školy Švermova z Liberce, Základní školy Osečná a Základní školy Chrastava.

Vyhlášení a podmínky soutěže

Příprava na slaňování ze cvičné věže

Soutěž vyhlásil Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje v dubnu letošního roku na podporu výuky tematiky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí na základních školách Liberecka a Frýdlantska. Mediálním partnerem se stal Liberecký deník, který informoval veřejnost o vyhlášení soutěže 13. dubna 2016 a zúčastnil se i zážitkového dne na stanici Liberec.

Kolektivy 7. tříd dostaly čtyři následující soutěžní úkoly:

1. Z donesených věcí z domova sestavte evakuační zavazadlo se všemi potřebnými věcmi pro přežití tří dnů mimo domov. Pořiďte fotku nebo více a popište, co vše jste do evakuačního zavazadla zabalili.
2. Najděte různé typy přenosných hasicích přístrojů, které máte ve škole. Poté udělejte dvě hromady předmětů. Na první budou věci, které se určitým typem hasicího přístrojem mohou hasit, a na druhé předměty, které se hasicím přístrojem hasit nesmí. Pořiďte fotky a opět popište, jaké věci jakým hasicím přístrojem se mohou nebo nesmí hasit, případně proč.
3. Vyfoťte alespoň tři různé obaly od prostředků běžně užívaných v domácnosti (čisticí prostředky, osvěžovače vzduchu, ředidla), které obsahují nebezpečné látky, a jejich nové výstražné symboly nebezpečnosti. Napište, co symboly znamenají a jaká je první pomoc při zasažení touto látkou.
4. Vyfoťte ve svém okolí sirénu, napište adresu, kde se nachází a o jaký typ sirény se jedná. Popište (graficky znázorněte) průběh zvuků, které může siréna vydávat, a napište, v jakých případech je můžeme slyšet.

Podmínkou zařazení do soutěže bylo splnění všech zadaných soutěžních úkolů písemně v textovém editoru (např. MS Word) s fotografiemi vloženými přímo do textu, vyplnění přihlášky a zaslání koordinátorce preventivně výchovné činnosti (PVČ) HZS Libereckého kraje do 13. června 2016.

Zapojení základních škol a zhodnocení soutěže

Prohlídka hasičské techniky

Informace o soutěži byla rozeslána ředitelům základních škol prostřednictvím pracovníků odborů školství obcí s rozšířenou působností Liberec a Frýdlant a zveřejněna na informačním a vzdělávacím portálu Libereckého kraje EDULK (www.edulk.cz). Osloveno bylo téměř 70 základních škol, z nichž se do soutěže zapojily pouze tři.

Všechny zúčastněné 7. třídy splnily soutěžní úkoly velmi dobře. Nejlehčím úkolem bylo sestavení evakuačního zavazadla. Nejvíce úsilí žáky stálo připravit předměty, které se smí a nesmí hasit jednotlivými typy přenosných hasicích přístrojů. Nejvíce chybiček se vyskytlo v posledním úkolu, jenž se týkal sirén a tónů, které vydávají. Proto bylo na zážitkovém dnu vytvořeno stanoviště, kde si děti měly možnost vyslechnout a zopakovat informace k sirénám a varovnému signálu „Všeobecná výstraha“ s využitím interaktivního portálu Záchranného kruhu.

Zážitkový den a vítěz soutěže

Hasiči připravili v areálu stanice Liberec pět stanovišť, na kterých se sedmáci mohli seznámit s hasičskou technikou, svézt se obojživelným pásovým vozidlem nebo si vyzkoušet slaňování ze cvičné věže pod dohledem členů lezecké skupiny. Navštívili také krajské operační a informační středisko HZS Libereckého kraje, kde si zkusili nahlásit mimořádnou událost přímo na tísňovou linku 112. Na dalších stanovištích se dozvěděli, jak správně uhasit hořící olej na pánvi nebo informace o sirénách a varovném signálu „Všeobecná výstraha“.

Celkovým vítězem soutěže se stala třída 7. A ze ZŠ Chrastava, Náměstí 1. máje, pod vedením paní učitelky Mgr. Petry Burešové. Paní učitelky si převzaly od ředitele HZS Libereckého kraje plk. Ing. Luďka Prudila a ředitele územního odboru Liberec plk. Mgr. Josefa Málka pomůcky k výuce ochrany člověka za mimořádných událostí, žáci vítězné třídy dostali drobné dárky a materiály s preventivními informacemi. Každá třída také obdržela plyšového maskota libereckých hasičů plamínek Flambuchu.

por. Mgr. Iva MICHALÍČKOVÁ,
 foto por. Mgr. Zdenka ŠTRAUCHOVÁ a archiv HZS Libereckého kraje

Předsednictví v Radě Evropské unie se k prvnímu červenci letošního roku ujalo Slovensko poprvé od svého vstupu do Evropské unie. Vzhledem k tomu, že slovenské předsednictví v Radě Evropské unie (dále jen „SK PRES“) své priority v oblasti civilní ochrany navázalo na předchozí předsednictví Nizozemska (dále jen „NL PRES“) a po dobu svého šestiměsíčního předsednického období se bude věnovat obdobným tématům, následující řádky nejprve shrnou nejvýznamnější výsledky dosažené na úrovni Evropské unie v oblasti civilní ochrany, kterých bylo docíleno během NL PRES.

Hlavní výsledky NL PRES

Logo slovenského předsednictví v Radě Evropské unie

Hlavní pozornost NL PRES v oblasti civilní ochrany byla věnována tématu odolná infrastruktura. Cílem NL PRES bylo prozkoumat součinnost a provázanost mezi oblastí civilní ochrany a ochranou kritické infrastruktury a zároveň zvýšit povědomí o důležitosti posilování odolnosti kritických infrastruktur. Za tímto účelem uspořádalo NL PRES v Haagu ve dnech 12. a 13. ledna 2016 pracovní seminář pod symbolickým názvem „Budování mostů“. Výstupy ze semináře byly následně projednány během tří zasedání pracovní skupiny Rady Evropské unie pro civilní ochranu (dále jen „PROCIV“), na jejichž základě dospělo NL PRES k závěru, že posilování odolnosti kritických infrastruktur ve fázi prevence je považováno za klíčový prvek pro zmírňování rizik udržitelným způsobem. Na základě výstupů členských států Evropské unie získaných během jednání PROCIV vypracovalo NL PRES příručku osvědčených postupů v oblasti civilní ochrany a ochrany kritické infrastruktury na úrovni Evropské unie. Tento materiál má čistě informativní charakter a pro členské státy Evropské unie z něj nevyplývají žádné závazky ani úkoly.

Dalšího pokroku chtělo NL PRES dosáhnout v oblasti zvládání povodňových rizik z hlediska civilní ochrany. Důraz při tom kladlo na vzájemnou výměnu názorů a osvědčených postupů, rozpoznání případných mezer a hledání společných postupů a synergií. Diskuze opět probíhaly v rámci PROCIV s tím, že se jednalo o otázkách zaměřených na téma územního plánování z pohledu povodňové prevence, posilování odolné společnosti zlepšením znalostí a povědomí o rizicích a plánování odezvy a koordinace činností souvisejících s hromadnou evakuací. NL PRES v návaznosti na tato jednání PROCIV doporučilo členským státům Evropské unie ve své zprávě postupovat v této oblasti následujícím způsobem:

• zlepšit vzájemné působení mezi orgány civilní ochrany a orgány pro zvládání povodňových rizik, s cílem zvýšit vzájemnou informovanost a jednat o konkrétních způsobech podpory součinnosti;
• využít Vědomostní centrum Evropské unie pro řízení rizik katastrof za účelem výměny znalostí a osvědčených postupů v oblasti prevence povodní;
• podporovat přeshraniční projekty týkající se problematiky zvládání povodňových rizik (například z prostředků finančního nástroje pro civilní ochranu).

Další významné události a aktivity uskutečněné za NL PRES

Kromě toho, že se mechanismus civilní ochrany Unie rozrostl během NL PRES o nového člena (dne 4. dubna 2016 se Turecko formálně stalo 34. státem účastnícím se mechanismu civilní ochrany Unie), tak byl významným aspektem reakce na probíhající migrační a uprchlickou krizi, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni Evropské unie. Z důvodu masivního přílivu uprchlíků byl mechanismus civilní ochrany Unie aktivován Chorvatskem, Maďarskem, Řeckem, Slovinskem a Srbskem. Pomoc těmto státům nabídlo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie 25 členských států. V případě České republiky šlo o zaslanou pomoc Slovinsku a Řecku. Celkem bylo odesláno více než 800 tisíc kusů vybavení v rámci základní materiální pomoci, včetně přístřeší, sanitárních zařízení, nouzových balíčků, ochranných prostředků a minivanů (vozidlo typu dodávky). Pokud jde o počet ubytovacích nebo hygienických zařízení, tak v současné době stále čelí problémům Srbsko a zejména Řecko. Potřeby Chorvatska byly zcela pokryty, nicméně aktivace byla zachována jako preventivní opatření. Slovinsko a Maďarsko již aktivaci ukončilo.

V období od ledna do června 2016 byl mechanismus civilní ochrany Unie aktivován celkem dvanáctkrát. V daném období se kromě již zmíněné migrační a uprchlické krize jednalo o tyto aktivace:

Západní Afrika – Po vypuknutí epidemie viru Ebola (zejména v Libérii, Ghaně a Mali) Světová zdravotnická organizace aktivovala v roce 2014 mechanismus civilní ochrany Unie. Od té doby byly těmto a dalším zemím západní Afriky poskytnuty různé prostředky a odborné znalosti. Dne 29. března 2016 bylo Světovou zdravotnickou organizací konstatováno, že šíření viru Ebola v západní Africe už nepředstavuje mimořádnou událost a postižené země si v případě nových případů výskytu viru poradí samy. Nicméně situace v západní Africe je Evropskou komisí nadále sledována.

Fidži – Mechanismus civilní ochrany Unie byl po tropickém tajfunu aktivován dne 22. února 2016. Díky pomoci ze strany Francie byla aktivace dne 31. března 2016 ukončena.

Ekvádor – Mechanismus civilní ochrany Unie byl po zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály aktivován dne 17. dubna 2016. Více než 660 osob zahynulo a téměř 1,2 miliónů osob bylo tímto zemětřesením zasaženo. Kromě materiální pomoci došlo k vyslání týmu civilní ochrany Evropské unie a dalších týmů složených z různých odborníků.

Angola – V reakci na probíhající epidemii viru žluté zimnice vyslala Evropská unie do postižené oblasti tým zdravotních odborníků v rámci evropského zdravotnického sboru. Odborníci na lékařskou péči a veřejné zdraví ze tří členských států Evropské unie a zástupci Evropské komise a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí uskutečnili hodnotící misi s cílem lépe porozumět charakteristikám této epidemie, posoudit rizika případného šíření a důsledky a poskytnout této zemi odborné znalosti.

Srí Lanka – V souvislosti s následky tropické cyklony, která zasáhla Srí Lanku dne 14. května 2016, poskytlo Dánsko prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie čtyři zařízení na čištění vody spolu s technickým týmem, který od 30. května 2016 působí přímo na místě. Podle vnitrostátních orgánů zemřelo v důsledku této katastrofy 105 osob, přičemž 116 osob se stále pohřešuje a více než 288 tisíc osob bylo touto katastrofou zasaženo.

Ukrajina – Ve dnech 1. až 16. dubna 2016 byla vyslána poradní mise mechanismu civilní ochrany Unie, která měla prozkoumat, jak ukrajinská státní záchranná služba zohlednila doporučení z předchozí poradní mise uskutečněné v roce 2015, a napomoci při zjišťování a stanovení priorit pro realizaci a uplatnění těchto doporučení. V současné době se dokončuje zpráva z mise.

Evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události a Evropský zdravotnický sbor

Za NL PRES se v rámci mechanismu civilní ochrany Unie nadále utvářely Evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události, respektive dobrovolně vyčleněné kapacity členských států zahrnující především moduly civilní ochrany, další kapacity pro odezvu a odborníky. Stále je nutné vynaložit významné úsilí, zejména pokud jde o vypracování nebo revizi kritérií kvality a interoperability modulů civilní ochrany a dalších kapacit pro odezvu. Řada nevyjasněných otázek také panuje v samotném procesu certifikace. V současné době je v rámci Evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události celkem registrováno 32 kapacit pro odezvu z devíti členských států Evropské unie (Belgie, České republiky, Finska, Francie, Lucemburska, Německa, Polska, Španělska a Švédska) a u dalších 18 kapacit pro odezvu se dokončuje proces registrace.

Evropský zdravotnický sbor, který je součástí Evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události, svou činnost oficiálně zahájil dne 15. února 2016 inaugurací v Bruselu. Tento zdravotnický sbor, který zahrnuje odborníky na lékařskou péči a veřejné zdraví, mobilní biologické laboratoře, lékařské evakuační kapacity, odborníky na posuzování zdravotního stavu a týmy pro logistickou podporu, může být v případě potřeby urychleně mobilizován pro libovolný typ mimořádné události s důsledky pro zdraví. Mezi prostředky vyčleněné pro Evropský zdravotnický sbor v současné době patří tým španělských lékařů, lucemburský tým pro pohotovostní záchranné evakuace (MEDEVAC), česká předsunutá zdravotnická jednotka a týmy pro technickou pomoc a podporu z Finska, Německa a Švédska. Nicméně některé tyto prostředky jsou ještě ve fázi formálního závazku.

Doposud byly Evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události nasazeny třikrát, a to po vypuknutí epidemie viru Ebola v západní Africe, kdy byla belgická mobilní laboratoř vyslána do Guineje a letadla z Lucemburska prováděla v rámci MEDEVAC záchranné evakuace ze Sierry Leone. Dále byl mobilizován francouzský modul pro hašení lesních požárů a pátrací letadlo při lesních požárech v Řecku v létě roku 2015 a v neposlední řadě vyslala Francie svůj modul pro čištění vody během odezvy na zemětřesení v Ekvádoru.

Posouzení rizik

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie stanovilo členským státům povinnost provést na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni posouzení rizik a jeho shrnutí zpřístupnit Evropské komisi do 22. prosince 2015. Ve stanovené lhůtě obdržela Evropská komise 30 příspěvků, z nichž vyplynulo, že klíčovým rizikem posuzovaným v zemích Evropské unie jsou povodně. Mezi další posuzovaná rizika patří ztráta kritické infrastruktury včetně výpadku energie, extrémní teploty, průmyslové havárie, úniky radiace, lesní požáry, teroristické útoky, pandemie, zemětřesení a kybernetické hrozby.

Tato zjištění poukazují na řadu oblastí, v nichž chce Evropská komise ve spolupráci s členskými státy Evropské unie vynaložit větší úsilí. Kromě spolupráce při vypracovávání přehledu závažných rizik na úrovni Evropské unie je cílem Evropské komise dosáhnout lepšího porozumění procesu identifikace rizika, posuzování rizika na regionální a evropské úrovni a možného kaskádového efektu katastrof na kritickou infrastrukturu.

Priority SK PRES

Jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, SK PRES se hodlá v oblasti civilní ochrany především zaměřit na posílení odolnosti kritických infrastruktur proti povodním, obzvláště v odvětvích energetiky, dopravy a informačních a komunikačních technologií. I v tomto případě bude SK PRES hledat možnosti prohloubení spolupráce, jinak řečeno „budovat mosty“, mezi orgány civilní ochrany a komunitou zabývající se ochranou kritické infrastruktury. Cílem SK PRES je pokračovat v diskuzi směřující k zefektivnění účinnosti systémů v oblasti prevence, připravenosti a odezvy na mimořádné události způsobené nadměrným množstvím srážek se zvláštním důrazem na přívalové povodně. Problematika přívalových povodní doposud nebyla předmětem žádného pracovního programu předsednictví, přestože ji lze řadit mezi jednu z hlavních kategorií povodní.

V rámci naplňování tohoto cíle se ve dnech 12. až 14. července 2016 v Bratislavě uskutečnil předsednický seminář na téma „Posílení odolnosti kritických infrastruktur“. Semináře se vedle expertů na problematiku ochrany kritické infrastruktury zúčastnili také čelní představitelé Evropské komise z generálních ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO) a pro migraci a vnitřní věci (DG HOME), delegáti zastupující členské státy Evropské unie v rámci PROCIV a zástupci veřejných i soukromých institucí, kteří se zabývají oběma oblastmi. Samotný program semináře byl rozdělen na teoretickou/přednáškovou část a následnou praktickou/diskuzní část, kdy byli účastníci rozděleni na dvě skupiny. Zatímco v teoretické části zazněly odborné přednášky, které se zaobíraly tématy jako přívalové povodně na Slovensku, příčiny výskytu přívalových povodní a možnosti jejich predikce, posouzení rizik sítí vybraných infrastruktur při extrémních projevech počasí, analýza rizik v kontextu ochrany kritické infrastruktury nebo budování kapacit za účelem zvýšení připravenosti na mimořádné události způsobené extrémními projevy počasí, tak v té praktické části sdíleli účastníci semináře své zkušenosti z praxe a osvědčené postupy z oblasti krizového řízení. Na základě výstupů získaných během tohoto semináře vypracovalo SK PRES návrh závěrů Rady Evropské unie, který je v současné době diskutován na jednáních PROCIV.

O dalších iniciativách spojených s civilní ochranou bude SK PRES v případě potřeby také informovat členské státy Evropské unie o vývoji a pokroku dosaženém při provádění tzv. integračních opatření Evropské unie pro politickou reakci na krize (v souvislosti s probíhající migrační a uprchlickou krizí) a při naplňování cílů v rámci sendajského rámce pro snižování rizika katastrof 2015 -2030 a programu CBRNE (chemických, biologických, radiologických, jaderných a výbušných materiálů). Po dobu SK PRES proběhne celkem pět jednání PROCIV.

Další plánované události SK PRES

Mezi další významné události SK PRES patří v pořadí již 37. setkání generálních ředitelů civilní ochrany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se bude konat v Bratislavě, a každoroční jednání odborníků EU­‑USA­‑Kanada k tématu ochrana kritické infrastruktury, které proběhne ve městě Senec. V obou případech byl termín konání stanoven na 27. a 28. září 2016. Tato jednání jsou příležitostí pro členské státy Evropské unie, Evropskou komisi a její partnery k věcné diskuzi nad aktuálními tématy z oblasti civilní ochrany a ochrany kritické infrastruktury.

Dále se v Bratislavě ve dnech 24. a 25. října 2016 uskuteční každoroční setkání národních koordinátorů výcviku Evropské unie. Tématem jednání bývají především otázky spojené s programem odborné přípravy mechanismu civilní ochrany Unie, který zahrnuje společná cvičení, kurzy a systém výměny expertů zapojených do zvládání mimořádných událostí v oblasti předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně.

Dalším předsedajícím státem v čele Rady EU bude Malta, která na konci svého funkčního období zároveň završí osmnáctiměsíční spolupráci Nizozemska, Slovenska a Malty, respektive zemí tzv. předsednického tria.

kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK,
MV­‑generální ředitelství HZS ČR

Významným místem setkání odborníků z oblasti bezpečnosti je již tradičně podzimní veletrh PRAGUE FIRE & SECURITY DAYS 2016 (FSDays 2016). Letošní 8. ročník veletrhu se uskuteční ve dnech 20. až 24. září 2016, kdy se v letňanském veletržním areálu PVA EXPO PRAHA soustředí nejžhavější novinky protipožárních a zabezpečovacích systémů, které každoročně přicházejí prezentovat zástupci významných českých i zahraničních značek.

FSDays každoročně představuje nejnovější trendy a postupy sloužící v požární ochraně, mechanické a elektronické zabezpečovací systémy, kamerové systémy, prostředky sloužící k ostraze a ochraně objektů, systémy pro inteligentní budovy apod. Za dobu svého trvání si FSDays získal pověst kvalitního odborného veletrhu.

Veletrh FSDays se koná souběžně se stavebním veletrhem FOR ARCH 2016 a přináší tak ojedinělé oborové propojení bezpečnosti se stavebnictvím. Pro své vystavovatele zároveň vytváří mimořádnou příležitost pro prezentaci na několika oborově příbuzných projektech.

FSDays se orientuje primárně na návštěvníka – odborníka z řad montážních a realizačních firem, odborníky z nejširšího spektra oborů bezpečnosti, bezpečnostních složek státu, tj. organizátorem a partnery akce pečlivě vybraných a pozvaných cílových skupin návštěvníků. Zájem profesionálů o FSDays potvrzuje skutečnost, že počet návštěvníků – odborníků veletrhu se v minulém roce zvýšil o 40 % oproti předešlým ročníkům. Celý komplex odborných veletrhů navštívilo v minulém roce 74 000 návštěvníků.

Na výstavní ploše 1200 m² se v září představí nejnovější technologie z oborů fire & security, IT bezpečnosti, integrovaných systémů budov a mnoha dalších specializací, nejvýznamnějších společností zastoupených na našem trhu.
 

FSDays 2016 navštíví prezentační kamión
Zettler/Tyco

Nepřehlédnutelnou zajímavostí letošního ročníku je kamión Zettler, který brázdí Evropou a na své roadshow představuje na exkluzivních veletrzích novinky v technologii detekce požáru Zettler a potlačení požáru Tyco. Na podzim zavítá kamión Zettler na veletrh FSDays 2016, aby předvedl návštěvníkům například ovládací panel PROFILE s dotykovou obrazovkou, detektor 3oTec se třemi senzorovými technologiemi nebo detektor plynu Meridian od Scott Safety. Kamión obsahuje také produkty pro potlačení požáru iFLOW a Sapphire od firmy Tyco a komunikační systémy Zettler Care. Na palubě kamiónu se zákazníci seznámí s vystaveným portfoliem produktů prostřednictvím živých demonstrací a rozšířené reality, která zobrazuje produkty Zettler nainstalované v reálném prostředí v rámci 360° prohlídky konkrétního použití.

Portfolio firmy Zettler je postaveno na technologii MZX, která nabízí některé z nejpokročilejších dostupných možností detekce požáru. Více informací najdete na www.zettlerfire.com.

Své novinky předvede firma Dantracker – dánský výrobce unikátních GPS trackerů pro auta, motorky, jízdní kola, ale i jiné vozidla a cennosti. Trackery mají výdrž baterie až 10 let bez nutnosti dobíjení a obsahují globální sim­‑čip, se kterým můžete sledovat svoje cennosti po celém světě.

Mezi významné partnery a společnosti, které se budou prezentovat na FSDays 2016 dále uveďme například Asociace Grémium Alarm, ASM, Besy CO, CMZS, CZECH EPS, Dantracker Technology Company, Elfnet Group, HFP, Jablotron Alarms, Ministerstvo vnitra ČR, Phobos, Radom DCOM, Rosintegro, SUP­‑Technik, VOP, Workswell, Z­‑Ware a mnohé další.

Součástí veletrhu je již tradiční prestižní soutěž FSDays Award o nejlepší a nejzajímavější produkt nebo službu, kterou každoročně vyhlašuje organizátor veletrhu. Ocenění nepochybně výrazně pomáhá uvedení nových výrobků na trh a jejich dalším komerčním úspěchům. Soutěž je určena pro všechny společnosti prezentující se na FSDays.

Generálním partnerem veletrhu je Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm. Záštitu poskytlo Ministerstvo vnitra ČR. Veletrh podporuje řada významných odborných partnerů.

Veškeré novinky a zajímavosti týkající se veletrhu FSDays 2016 najdete na www.fsdays.cz.

IX. Den s policií

Dne 19. června letošního roku se uskutečnil v areálu Letiště Letňany IX. Den s policií, kterého se zúčastnilo na dva tisíce lidí. Součástí celodenní atraktivní podívané bylo také šlapání na rotopedu, které spolu s Nadací ČEZ organizovala i Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni (dále jen „Nadace“).

Celý den se účastníci snažili co nejvíce pro Nadaci „vyšlapat“ a výsledek byl vynikající, společně „vyšlapali“ 251 014 Kč. Šek převzal ředitel Nadace PhDr. Vladimír Šutera, CSc.

Tyto finance budou bezezbytku využity pro děti policistů a hasičů, kteří zemřeli při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ní nebo pro její výkon a policisty a hasiče těžce tělesně postižené následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby.

Poděkování patří Policii ČR, Nadaci ČEZ a především účastníkům šlapání pro Nadaci na Oranžovém kole.

Mgr. Hana PROCHÁZKOVÁ, foto archiv Nadace

Léčebně ozdravný pobyt těžce tělesně postižených v nadační péči

Koncem června se uskutečnil léčebně ozdravný pobyt těžce tělesně postižených bývalých policistů a hasičů v nadační péči ve vojenské zotavovně Hotel Bedřichov. Celkem se zúčastnilo 53 osob.

Počasí přálo k realizaci příjemných procházek po okolí, které nadační rodiny plně využily podle svých zdravotních možností.

Začátkem týdne přijeli pozdravit a pohovořit s těžce tělesně postiženými bývalými policisty a hasiči členové Správní rady a Dozorčí rady Nadace. V průběhu pobytu využívaly rodiny nabízených sportovních a rehabilitačních služeb v rámci hotelového Wellnessu. Ve chvílích odpočinku mezi sebou rodiny diskutovaly o svých starostech a bolestech, nezapomněly ani na ty, co nemohly přijet, a se vzpomínkou se jim podepsaly na pohlednici.

Od mnohých byla slyšet slova vděčnosti a díků Nadaci nejenom za finanční pomoc, ale především za možnost setkání mezi svými. Policista a hasič zůstávají policisty a hasiči do konce svého života, i když už nejsou ve službě. Svoje zdraví a rodinu obětovali při záchraně jiného života, a proto očekávají a plně si zaslouží od společnosti uznání.

Projekt podpořila Zdravotní pojišťovna MV ČR, Nadace ČEZ, Čepro, a.s., Česká pošta, s.p., Pražská plynárenská, a.s., Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, a především ředitelství Vojenského lázeňského a rekreačního zařízení. Velké díky patří policistům, hasičům, zaměstnancům rezortu, sponzorům a přátelům Nadace, kteří přispívají finančními částkami na péči o nadační rodiny.

Mgr. Hana PROCHÁZKOVÁ, foto archiv Nadace

Léčebně ozdravný pobyt nadačních dětí u moře

Koncem června 2016 odletělo osmdesát nadačních sirotků s maminkami a jedním tatínkem, za asistence zdravotního personálu, na léčebně ozdravný pobyt na španělskou Mallorcu.

Většina nadačních pozůstalých rodin tráví spolu léta společný volný čas. A tak atmosféra je tradičně skvělá, veselá a neopakovatelná. Není divu, že se nikomu nechce zpět do reality.

Vřelé poděkování Nadace patří těm, kteří pomohli léčebně ozdravný pobyt zrealizovat: cestovní kanceláři JAMI agency, Zdravotní pojišťovně MV ČR, České poště, s.p., Nadaci ČEZ, České podnikatelské pojišťovně, a.s., Vienna Insurance Group, a pochopitelně všem policistům, hasičům, zaměstnancům rezortu, sponzorům a přátelům Nadace. Bez nich by systematická péče o nadační pozůstalé rodiny, nad rámec zákona, nebyla vůbec možná.

Věra FEITHOVÁ, foto archiv Nadace

Ve dnech 14. a 15. září 2016 se v Mladé Boleslavi uskuteční VIII. mistrovství Hasičského záchranného sboru České republiky ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel. První den je na programu odborný seminář pro účastníky a rozhodčí, vlastní soutěž se odehraje na náměstí Republiky. Hlavními pořadateli šampionátu, který se koná ve dvouletém cyklu a poprvé ve Středočeském kraji, jsou MV­‑generální ředitelství HZS ČR a Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje. Jak se vlastně dá soutěžit v záchraně lidských životů, vysvětluje velitel mistrovství plk. Ing. Miloš Hladík, náměstek ředitele HZS Středočeského kraje pro integrovaný záchranný systém a operační řízení.

Jde o specifickou soutěž, které se zúčastní výběr nejlepších profesionálních hasičů z každého kraje, doplněné o zástupce podnikových a také dobrovolných hasičů. Celkem se tak mistrovství zúčastní 16 družstev. Ta budou soutěžit ve vyproštění osoby (figuranta) z vozidla. Pro potřeby této akce jsou připraveny různé scénáře imitující skutečné zásahy, se kterými se hasiči dnes a denně při své práci setkávají. Jejich výkony budou hodnotit rozhodčí. Ani tak nerozhoduje čas, ale kvalita odvedené hasičské práce. Soutěžní družstvo tvoří velitel a tři hasiči. Každý má své úkoly, stejně jako při skutečném zásahu u běžné dopravní nehody.

Co všechno se hodnotí?

Skupina rozhodčích hodnotí taktiku zásahu, techniku zásahu a předlékařskou pomoc zraněnému. To znamená způsob, jaký velitel zvolil k vyproštění zraněné osoby z vozidla, jaké technické prostředky k tomu tým použil, jak se postaral o zraněnou osobu a jak jí poskytl první pomoc – od péče v poškozeném vozidle až po předání lékaři zdravotnické záchranné služby. Soutěž není zcela měřitelná stopkami nebo pásmem jako běh nebo skok do dálky, ale jde do značné míry o subjektivní hodnocení rozhodčích, kteří právě proto mají přesná pravidla a bodové tabulky, kde exaktně hodnotí jednotlivé postupy včetně takových maličkostí, jako je například i dodržení bezpečnosti práce zasahujících hasičů a podobně.

Takže čas je důležitý jen kvůli dodržení limitu na pokus a pro pořadí je hlavní bodové ohodnocení těch tří základních kritérií?

Ano, bodové hodnocení je základním kritériem pro úspěch družstva, ale toto platí pouze do 15. minuty od zahájení zásahu. Po tomto limitu se za každých 20 sekund odečítají tři body a při překročení 20. minuty se už družstvo v podstatě nehodnotí. A vzhledem k tomu, že scénáře jsou čím dál tím složitější, málokdy se podaří vyprostit zraněnou osobu do 15 minut. Někdy soutěžní tým ani nestihne krajní limit 20 minut. Možná je vhodné podotknout, že každé družstvo má jiný scénář, takže diváci uvidí různé modelové situace, které vycházejí ze skutečných dopravních nehod.

Jak máte připravený harmonogram mistrovství, aby se celá soutěž za jeden den zvládla?

Soutěžnímu dni předchází 14. září odborný seminář, kde budou zasahující týmy seznámeny s novinkami v oblasti vyprošťování zejména z nákladních vozidel. To je pro hasiče zvláštní kapitola zásahů, která vyžaduje vzhledem k hmotnosti vozidel nasazení těch nejsilnějších a nejtěžších vyprošťovacích zařízení. Dále se hasiči dozvědí novinky z oblasti elektromobilů a hybridních vozidel. Druhý den bude věnován vlastnímu soutěžení jednotlivých družstev, které začne v 09:30 hodin slavnostním nástupem všech účastníků. Zvláštností je, že vždy budou startovat dva týmy současně a diváci tak budou moct porovnat, kterému týmu se daří lépe. Což bude v podstatě premiéra na tak vrcholné akci. Ukončení soutěžních pokusů předpokládáme okolo 16. hodiny.

Čím pro soutěžní družstvo pokus začíná a končí?

Nejdříve si družstvo nachystá svoje prostředky, které bude používat – například vyprošťovací zařízení, stabilizační sady, podpěry, zachytávače airbagů a podobně. Pak se odebere do takzvané izolace, což je uzavřený prostor, ze kterého není vidět ven, a následně skupina rozhodčích nechá připravit scénář dopravní nehody. Soutěžní družstvo tedy neví, který scénář dopravní nehody je na něj nachystán. Poté je pokus rozhodčím odstartován a družstvo se z izolace přemístí k modelové dopravní nehodě. Velitel musí velice rychle rozhodnout o úkolech pro jednotlivé členy týmu a zvolit správnou taktiku zásahu, která povede k bezpečnému a efektivnímu, tedy rychlému a zejména šetrnému vyproštění zachraňované osoby. Na veškerou činnost hasičů dohlíží a hodnotí ji skupiny rozhodčích, vždy dva pro taktiku, techniku i první pomoc.

To máte nachystáno tolik scénářů dopravních nehod nebo se průběžně opakují?

Ne, každé družstvo bude mít svůj scénář. Na scénářích již dlouho dopředu pracuje tým rozhodčích, kteří se snaží vytvořit takové situace, které se co nejvíce přibližují realitě skutečné dopravní nehody. Je snahou, aby scénáře byly přibližně stejně náročné, ale rozhodčí jsou schopni v rámci svého bodového hodnocení zohlednit i připravené scénáře a eliminovat tak případné rozdíly v jejich obtížnosti.

Kolik na celý šampionát budete potřebovat autovraků a kde je seženete?

V rámci více jak desetileté spolupráce Hasičského záchranného sboru České republiky a společnosti Škoda Auto, a.s., v oblasti výzkumu dopravní bezpečnosti a metodiky při záchraně lidských životů poskytne tato společnost jako generální partner mistrovství šestnáct nových vozidel různých typů ze svého výrobního programu. Hasiči tak budou prokazovat svou odbornost a profesionalitu na nových modelech Fabia, Rapid, Octavia, Yeti či Superb.

A pro diváky bude mistrovství i volně přístupné?

Ano, mistrovství bude volně přístupné, vstupné se neplatí. Naším cílem je přiblížit těžkou hasičskou práci veřejnosti, a zejména tak i působit na zvýšení dopravní bezpečnosti. Vždyť nikomu není příjemné být účastníkem dopravní nehody. Zde si diváci budou moci uvědomit rizika spojená s dopravou a případně se i poučit. Je na místě poděkovat vedení Statutárního města Mladé Boleslavi, které nám vyšlo nesmírně vstříc a umožnilo mistrovství ve městě automobilů uskutečnit. Doufám, že pro všechny to bude úspěšná akce, která bude dobře reprezentovat jak město, tak hasičský záchranný sbor.

Připravujete pro návštěvníky akce i nějaký doprovodný program?

Ano, a snažíme se nachystat něco poutavého pro každou generaci. Kromě vlastních závodů a sledování dovedností jednotlivých hasičských družstev připravujeme na náměstí výstavu současné nejmodernější hasičské techniky, ale i závodních speciálů z Dakaru, simulátor nárazu při dopravní nehodě od společnosti BESIP a pro děti velký hasičský skákací hrad. Český červený kříž se Zdravotnickou záchrannou službou Středočeského kraje se budou věnovat zasvěcení návštěvníků do zásad první pomoci a svoji techniku předvede také Policie České republiky. Po skončení soutěžních pokusů bude mít krátký recitál Heidi Janků. Myslím, že každý, kdo do Mladé Boleslavi zavítá, si přijde na své. Přijďte také, těšíme se na vás!

por. Ing. Ladislav HOLOMČÍK, HZS Středočeského kraje,
foto archiv HZS Středočeského kraje

Severopolské město Toruń, rodiště Mikuláše Kopernika, pro letošní rok hostilo Mistrovství Evropy v TFA (Toughest Firefighter Alive – Nejtvrdší hasič přežije). Mistrovství, které probíhalo ve dnech 23. až 25. června, se zúčastnilo na 280 hasičů ze 16 států, např. Litvy, Německa, Anglie, Polska, Rakouska, Portugalska, Turecka, Estonska, Francie, ale i Nového Zélandu a USA spolu s 21 příslušníky HZS ČR.

První a druhý den se hasiči utkali ve FFCC (Firefightter Combat Challenge), který byl vyhlášen jako Mezinárodní mistrovství Polska. Třetí den již byl vyhrazen královské disciplíně TFA. Mistrovskému závodu, který se konal podle mezinárodních pravidel v historickém centru Toruně. Čeští hasiči navázali na skvělé výkony z předešlého roku. V obrovské konkurenci a za úžasné podpory celého týmu Lukáš Novák vyhrál individuální závod v absolutním pořadí před polským šampionem Marcinem Sziblem z Krakowa a vynikajícím Vítkem Malenovským. Soutěž týmu jakoby kopírovala výborné výsledky z individuálního závodu a v soutěži týmů obsadili první a třetí místo, kdy se mezi české týmy vklínil domácí tým.

Rovněž bych chtěl ocenit profesionální vystupování, obrovského týmového ducha i podporu HZS ČR.

Absolutní pořadí

1. Lukáš Novák, 3. Vít Malenovský, 4. Petr Moleš, 6. Pavel Kubín, 13. Roman Viej, 14. Martin Plšek, 15. Michal Přecechtěl, 16. Ondřej Rosenkranz, 22. Jaroslav Poukar, 24. Petr Vyhnálek, 25. Lukáš Houdek, 26. Pavel Kouřík, 28. Daniel Kouřil, 33. Jan Haderka, 35. Petr Benda

Kategorie Muži M 18–40

1. Lukáš Novák, 3. Vít Malenovský, 4. Petr Moleš, 6. Pavel Kubín, 13. Roman Viej, 14. Martin Plšek, 15. Michal Přecechtěl, 16. Ondřej Rosenkranz, 20. Jaroslav Poukar, 22. Petr Vyhnálek, 23. Lukáš Houdek, 24. Pavel Kouřík, 29. Jan Haderka, 31. Petr Benda

Kategorie Muži M 40–45

7. Stanislav Kalvoda, 8. Radek Jakeš

Kategorie Muži M 45+

1. Daniel Kouřil, 9. Zdeněk Hubáček

Kategorie týmů

1. tým HZS ČR I, 2. tým Polsko, 3. tým HZS ČR II

nprap. Ing. Zdeněk KOUTNÍK,
 vedoucí reprezentace TFA,
 foto Radek JAKEŠ, HZS hl. m. Prahy

Ostravská věž 2016 – TFA

Absolutním vítězem TFA Ostravská věž se stal Lukáš Novák, náročnou trať v unikátním prostředí zdolal za 6 minut a 16 vteřin.

V sobotu 11. června 2016 se v areálu Dolní oblasti Vítkovice konal další ročník soutěže TFA Ostravská věž. Akce, kterou pořádal sportovní klub HZS Moravskoslezského kraje spolu s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje, Českou asociací hasičských důstojníků a Dolní oblastí Vítkovice, byla součástí Českého poháru v disciplínách TFA.

Závodu se zúčastnilo 76 soutěžících z řad profesionálních, podnikových i dobrovolných hasičů, a to včetně žen. Soutěž v disciplínách TFA simuluje zásahovou činnost v zásahovém oděvu za použití dýchacího přístroje jako zátěže. Trať byla postavena paralelně pro současný postup dvou soutěžících a byla rozdělena na čtyři úseky.

Trať zvládl nejrychleji Lukáš Novák, a to v čase 6:16 min. Vyhrál tak nejen svou kategorii A do 35 let, ale rovněž absolutně. V kategorii B, tedy nad 35 let, zvítězil Michal Přecechtěl s časem 6:57 min.

Z dobrovolných hasičů byl v kategorii A nejrychlejší David Pašek s časem 7:59 min, v kategorii B u dobrovolných hasičů zvítězil Zbyněk Kadlčík, tlačítko na vrcholu vysoké pece stiskl za 9 minut a 17 sekund.

Mezi ženami byla nejrychlejší Hana Havlíčková, na zjednodušené trati dosáhla času 7:13 min.

nprap. Jakub KOZÁK, HZS Moravskoslezského kraje,
 foto autor

Katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni pokořilo v roce 2016 bezmála šedesát hasičů z celé republiky

V sobotu 9. července 2016 ráno přivítalo náměstí Republiky v Plzni téměř šest desítek nejtvrdších a nejodvážnějších hasičů z Čech, Moravy a Slezska, kteří se rozhodli pokořit katedrálu sv. Bartoloměje.

Již čtvrtý ročník soutěže v disciplínách TFA pořádal Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje ve spolupráci s Hasičským sportovním klubem a Českou hasičskou sportovní federací.

Soutěžící museli zvládnout tři etapy silových disciplín na zemi, na každou měli čas pět minut. Po těchto vysilujících disciplínách závodníci vyběhli v plné hasičské výstroji na věž sv. Bartoloměje.

Nejrychleji dosáhl cíle Pavel Kouřík, reprezentant Plzeňského kraje. Ten dokázal vyběhnout 206 schodů za 54 vteřin.

Celkově si nejlépe vedli závodníci ze Zlínského kraje, jako družstvo měli výsledný čas 14:06 min. Necelé dvě vteřiny navíc znamenaly druhé místo pro Jihočechy. Společně s nimi se na stupeň vítězů postavili hasiči z Jihomoravského kraje, jako tým zvládli trať za 14:27 min.

V kategorii A si pro zlato vyběhl Jan Haderka ze Zlínského kraje, celou trať zvládl za 4:30 min. Další stupně vítězů patřily Jihočechům – druhý byl Michal Brousil a třetí Jaroslav Poukar.

V kategorii B nikdo neporazil závodníka z Moravskoslezského kraje – Roman Viej zvládl celou trať za 4:32 min. Jen o pár vteřin pomalejší byl Michal Přecechtěl z Olomouckého kraje, následoval ho Pavel Kubín z Královehradeckého kraje.

Kategorii C s téměř minutovým náskokem vyhrál Daniel Kouřil z Olomouckého kraje, celou trať dokončil jako jediný pod 5 minut, stříbro získal Jihočech Petr Pecka a bronz dobrovolný hasič z Uničova Zdeněk Hubáček.

Z dobrovolných hasičů si nejlépe vedl Pavel Dvořák z SDH Nová Ves. V celkovém pořadí skončil na 20. místě, ve své věkové kategorii zaběhl desátý nejlepší čas.

por. Mgr. Pavla JAKOUBKOVÁ, HZS Plzeňského kraje,
 foto archiv HZS Plzeňského kraje

Hranická věž 2016 – dvojboj

Dne 23. června 2016 se konal další a již tradiční sedmý ročník soutěže Hranická věž. Hranická věž je zařazena jako jeden z pěti závodů do Českého poháru ve dvojboji.

Závodu se zúčastnilo 64 sportovců z celé České republiky včetně dvou kolegů DHZ Kúty a jednoho z DHZ Madunice ze Slovenské republiky.

Již tradičně byl závod zahájen v 09:00 hodin „stovkami“ na městském stadionu v Hranicích. Vše probíhalo plynule a bez komplikací, a tak jsme mohli oproti časovému harmonogramu zavelet k přesunu již o půl jedenácté na Hranickou stanici, kde se pokračovalo tréninkem a ve 12:00 hodin startem ve „výstupu na věž“.

Ve „stovkách“ se v kategorii do 35 let na prvním místě umístil výkonem 15,82 s Kamil Bezruč z HZS Moravskoslezského kraje. Druhé místo obsadil výkonem 15,99 s Jakub Pěkný z HZS Ústeckého kraje a třetí místo si vybojoval s časem 16,27 s Jakub Paulíček z HZS Pardubického kraje. V kategorii nad 35 let se utkali pouze čtyři závodníci. Stovky vyhrál Lukáš Hons s časem 17,29 s z HZS Kraje Vysočina, druhý Martin Kulhavý 18,49 s z HZS Libereckého kraje a třetí místo obsadil Ladislav Patrman z HZS Olomouckého kraje.

Ve druhé disciplíně „výstupu na věž“ mohli diváci shlédnout opět velice vyrovnaný boj o první příčky atakující národní rekord, který nakonec v kategorii do 35 let těsně vyhrál s časem 13,45 s Kamil Bezruč, na druhém místě se umístil s časem 13,56 s Jakub Pěkný a na třetím s časem 14,13 s Pavel Hnízdil. Ve druhé kategorii, nad 35 let, tuto disciplínu vyhrál Lukáš Hons výkonem 15,54 s, druhé místo vybojoval Martin Kulhavý s časem 15,77 s a třetí místo s časem 16,15 s obsadil Martin Hovorka z HZS Ústeckého kraje.

Body získali závodníci s nejlepším součtem časů z obou disciplín tzv. „dvojboje“ a tento součet v podstatě kopíroval předešlá umístění. Nejlepší součty v kategorii do 35 let: na prvním místě Kamil Bezruč s časem 29,27 s, druhý Jakub Pěkný 29,55 s a na třetím a zaslouženém, ač v předešlých disciplínách byl na čtvrtém a šestém místě, David Dopirák s časem 30,84 s. V kategorii nad 35 let to byl opět na prvním místě Lukáš Hons s celkovým součtem 32,83 s, na druhém Martin Kulhavý s časem 34,26 s a na třetím místě nakonec porazil místního borce Martin Hovorka s časem 35,96 s.

Zúčastnění sportovci, organizátoři, rozhodčí i příslušníci z technické čety se vyjádřili k proběhlé soutěži velice kladně a pochvalně. Mé osobě, jakožto veliteli soutěže, nezbývá nic jiného než poděkovat všem, kteří se podíleli na organizaci a zabezpečení této sportovní a velice kladně hodnocené akci.

Věřím, že se příští rok konečně poběží již na několik let slibovaném tartanu i na věži a padnou rekordy.

npor. Ing. Tomáš NOVÁK, HZS Olomouckého kraje,
 foto Petr KOSÍK, HZS Olomouckého kraje

Nejtvrdším hasičem, který přežije, se stal čtyřiadvacetiletý profesionální hasič Ondřej Rosenkranz z Hradce Králové, který vyhrál náročnou mezinárodní soutěž TFA Slovakia 2016 v Banské Bystrici.

Závod byl specifický nejen tím, že hasiči soutěžili v „kraťasech“, ale trať byla mnohem těžší než v České republice, hlavně díky 22patrové budově. „Na závod jsem jel s tím, že na Poláky mít nebudu a nakonec mi závod opravdu sedl, že jsem sám koukal, jak jsem nakonec dopadl. Byla tam navíc krásná atmosféra, super obecenstvo, soutěžilo se hned před nákupním centrem a pro mě to byl nejlepší zážitek a výkon této sezóny. Co víc můžu chtít?,“ říká Ondřej Rosenkranz.

Soutěžící startovali ve dvou paralelních drahách a celkem ve čtyřech disciplínách museli překonat nástrahy jednotlivých překážek. Jako smotávání hadic, překážkovou dráhu, Hamerbox, přenášení figuríny na vzdálenost 60 metrů nebo překonávání tři metry vysokou bariéru pomocí lana. Nechyběla ani dřevěná věž nebo výběh 400 schodů s přibližně desetikilogramovou zátěží do 22. poschodí nejvyšší výškové budovy Europa Business Centra v Banské Bystrici. Nejlepší závodníci zdolali tuto disciplínu za méně než dvě a půl minuty.

Na start soutěže TFA Slovakia 2016 se postavilo skoro sedmdesát profesionálních a dobrovolných hasičů ze Slovenska, Česka, Polska a Maďarska.

Český reprezentant Ondřej Rosenkranz se v celkovém pořadí umístil nejlépe s časem 7:00:16. Druhé místo obsadil Marcin Zdzieblo z Polska a na třetím místě skončil Polák Bereza Rafal.

„Soutěži TFA se věnuji již pátým rokem, dřív když skončil závod, tak jsem byl jen jeden v davu, který se koukal na ty nejlepší, kteří dostávali medaile, a hrozně jsem tam chtěl také být. Tak jsem začal na sobě makat a postupně vyhrávat,“ dodává čtyřiadvacetiletý Ondra, který u profesionálních hasičů pracuje pátým rokem.

pplk. Ing. Jiří ROSENKRANZ,
 foto Milan DERMEK

Význam a princip soupravy

Do roku 2013 nebyla u jednotek HZS krajů individuální dekontaminace zabezpečena. Nebylo tak respektováno pravidlo, že pro maximální snížení následků kontaminace je daleko důležitější provést dekontaminaci improvizovanými, méně účinnými prostředky, ale co nejdříve po kontaminaci. Proto byly shrnuty současné poznatky o zabezpečení individuální dekontaminace ve vyspělých zemích, vytipovány dostupné postupy a prostředky využitelné v podmínkách HZS ČR a ověřena jejich účinnost při dekontaminaci vybraných bojových chemických a jiných nebezpečných chemických látek. Dále bylo provedeno porovnání prostředků z hlediska uživatelských vlastností, nebezpečnosti odpadů a způsobu nakládání s nimi, ekonomické náročnosti a jiných aspektů. Přitom se zjistilo, že všechny testované komerční prostředky se vyznačují určitou nevýhodou, ať již je to nízká dekontaminační účinnost, krátká doba expirace, potřeba vody na oplach, toxicita odpadů, ale především ve většině případů vysoká cena.

Závěry testování vyústily ve vlastní návrh improvizované soupravy, jejímž principem je otírání kontaminovaných povrchů tampony namočenými v ethanolu. Stírání kontaminovaného povrchu ethanolem je všeobecně známým postupem individuální dekontaminace. Jedná se o klasický fyzikální princip, jehož využití pro účely individuální dekontaminace je známo a doporučováno již dlouhou dobu (Franke. S. aj. Lehrbuch der Militärchemie. Band 2. Berlin: Deutscher Militärverlag, 1969). Kromě toho přední odborníci v oblasti dekontaminace doporučili HZS ČR používat tento postup k zabezpečení individuální dekontaminace v zimních podmínkách.

Určení a popis soupravy

K aplikaci uvedeného principu u jednotek HZS krajů byl navržen Prostředek pro individuální dekontaminaci hasiče (INDEHA). Je určen k dekontaminaci kontaminovaných částí povrchu těla, prostředků individuální ochrany a věcných prostředků bezprostředně po kontaminaci svépomocí nebo vzájemnou pomocí.

Souprava je balena v plastové dóze objemu 250 ml (obr. 1), která obsahuje plastovou kapací lahvičku s ethanolem, plastový kelímek s pevným hydroxidem sodným a gázové kompresy (přířezy). Prostředek je koncipován pro dekontaminaci plochy 9 dm2.

Na základě požadavku MV-generálního ředitelství HZS ČR byly jednotky HZS krajů vybaveny prostředky INDEHA, které v množství stovek souprav byly zkompletovány silami chemických laboratoří HZS krajů. Kalkulované náklady na jednu soupravu činily 29 Kč.

Postup dekontaminace

Po otevření dózy se obě víčka položí na podložku a na ně se umístí veškerý obsah soupravy. Suchým gázovým přířezem, který se uchopí za protilehlé rohy, se odsají případné větší kapky kontaminantu (obr. 2). Další gázový přířez se ovlhčí 15 až 20 kapkami ethanolu a důkladně se jím otírá kontaminovaný povrch. Otírání se opakuje ještě dalšími až pěti ovlhčenými přířezy (podle velikosti kontaminované plochy). Posledními dvěma až třemi ovlhčenými tampony se důkladně očistí rukavice. Nakládání s toxickými odpady je řešeno tak, že všechny použité přířezy se odhazují do plastové dózy. Po ukončení dekontaminace se k nim nasype hydroxid sodný z kelímku. Pokud je k dispozici voda, zalije se obsah dózy asi do třetiny vodou. Silně alkalické alkoholicko­‑vodné prostředí vytváří podmínky pro rozklad kontaminantů včetně bojových chemických látek. Dóza se uzavře oběma víčky a odevzdá se k likvidaci příslušné chemické laboratoři.

Prostředek INDEHA a postup dekontaminace byly ověřeny při dekontaminaci vzorků velikosti 30 × 30 cm, kontaminovaných somanem, látkou VX, sulfidickým yperitem, o­‑kresolem a akrylonitrilem. Výsledky ukázaly dostatečnou dekontaminační účinnost postupu na všechny testované kontaminanty.

Závěr

K odstranění absence prostředku individuální ochrany, která významně snižovala připravenost hasičských jednotek na zásahy s únikem nebo zneužitím bojových chemických a jiných nebezpečných látek, přistoupil HZS ČR k plošnému vybavení hasičů improvizovanou soupravou nazvanou „Prostředek pro individuální dekontaminaci hasiče (INDEHA)“. Soupravou je realizován postup dekontaminace založený na otírání kontaminovaných povrchů tampony namočenými v ethanolu.

K rozhodujícím přednostem prostředku INDEHA patří vysoká dekontaminační účinnost na bojové chemické látky a jiné nebezpečné chemické látky srovnatelná s účinností komerčních prostředků nebo vyšší, možnost dekontaminace těžko přístupných míst a nezávislost na poloze kontaminované plochy, nezávislost na zdroji vody pro oplach dekontaminované plochy a s tím související možnost dekontaminace za velmi nízkých teplot pod 0 °C. Na rozdíl od komerčních prostředků umožňuje bezpečné shromažďování použitých kontaminovaných tamponů v dóze, která se po dekontaminaci hermeticky uzavře, čímž je eliminován negativní vliv toxických odpadů na okolí a současně zajištěna možnost transportu odpadů k likvidaci. Z ekonomického hlediska jsou hlavními výhodami nízká cena soupravy a neomezená doba expirace, vyžadující pouze případné doplnění ethanolu.

Ing. Tomáš ČAPOUN, CSc.,
Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč,
foto archiv autora