Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 2/2017
Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA přináší rozbor zásahu z požáru filmových kulis na Barrandově. Poznat proces chování tkání při požáru můžete v článku nazvaném „Zvláštní případy hoření osob“. Představíme vám novelu zákona o požární ochraně, kterou přinesl zákon č. 229/2016 Sb. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se můžete se ZÚ HZS ČR podívat na výcvik potápěčů HZS ČR. Informujeme o 13. ročníku konference Medicína katastrof a o taktickém cvičení v prostředí Švandova divadla na Smíchově. Pokud vás zajímají poznatky z hlediska detekce, dekontaminace a ochrany před CBRN látkami, osloví vás článek z mezinárodního sympozia ochrany proti chemickým a biologickým zbraním ve Stockholmu v rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. Představíme nové kontejnery nouzového přežití. O slovenském a maltském předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany se dočtete v dalším článku. Únorový časopis uzavírá rozhovor s Mgr. Burešem z Ministerstva zdravotnictví. Přílohou je Metodický pokyn k typovým plánům
- OBSAH č. 2/2017 ROČNÍKU XVI
- Zpráva o kontrole podle vzoru
- Hořely filmové kulisy na Barrandově
- Zvláštní případy hoření osob
- Přilbové potápění, analýza a řešení mimořádných událostí
- Metodika ke zpracování typových plánů
- Nové kontejnery nouzového přežití
- Aktivity slovenského a maltského předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany
- Hasiči součástí Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP
- Jaká je připravenost zdravotnictví na aktuální hrozby
- Profesionalizace řidičů složek IZS
OBSAH č. 2/2017 ROČNÍKU XVI
POŽÁRNÍ OCHRANA
Hořely filmové kulisy na Barrandově,
s. 4
Zvláštní případy hoření osob,
s. 7
Novela zákona o požární ochraně, kterou přinesl zákon č. 229/2016 Sb.,
s. 10
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Přilbové potápění, analýza a řešení mimořádných událostí,
s. 12
Prevence událostí s velkým počtem postižených je stále důležitější,
s. 14
Požár Švandova divadla na Smíchově - taktické cvičení,
s. 16
OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
Sympozium ochrany proti biologickým a chemickým bojovým látkám,
s. 18
Nové kontejnery nouzového přežití,
s. 20
Aktivity slovenského a maltského předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany,
s. 22
Činnost Výboru pro civilní nouzové plánování v roce 2016,
s. 24
Události roku 2016 versus ochrana obyvatelstva,
s. 26
Zhodnocení bezpečnosti přepravy nebezpečných věcí po silnici,
s. 28
Hasiči součástí Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP,
s. 30
Hasičská doplňovačka pro děti,
s. 31
INFORMACE
Jaká je připravenost zdravotnictví na aktuální hrozby,
s. 32
PŘÍLOHY
- Metodický pokyn ke zpracování typových plánů
Zpráva o kontrole podle vzoru
Písemná zpráva oprávněné osoby o čištění nebo kontrole spalinové cesty a písemná zpráva revizního technika o revizi spalinové cesty neodpovídá vzorům uvedeným ve vyhlášce č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.
Na základě interních poznatků v rámci Hasičského záchranného sboru ČR a od kominíků z celé České republiky bylo zjištěno, že vydané zprávy o provedení čištění a kontroly spalinové cesty, ale i zprávy o revizi spalinové cesty často neodpovídají (zejména formálně, ale v určitých případech i obsahově) vzorům uvedeným ve vyhlášce č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty (dále jen „vyhláška“).
Za způsob, jakým je čištění a kontrola spalinové cesty a s ním spojené vydání zprávy o čištění a kontrole spalinové cesty provedeno, je odpovědná osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví (dále jen „oprávněná osoba“). Stejně tak je za způsob provedení revize spalinové cesty a následné vydání zprávy o revizi spalinové cesty odpovědný revizní technik spalinových cest. Odborná způsobilost těchto osob musí být zárukou toho, že bylo čištění a kontrola spalinové cesty a následné vydání zprávy o provedení čištění a kontrole spalinové cesty resp. revize spalinové cesty a následné vydání zprávy o revizi spalinové cesty provedeno v souladu se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), potažmo vyhláškou.
Lze předpokládat, že objednatel, který si objednává kominickou službu, tak činí bez jakýchkoli znalostí v daném oboru. Není tedy schopen na místě plně posoudit, zda bylo čištění nebo kontrola spalinové cesty, potažmo revize spalinové cesty provedena způsobem, který je stanoven vyhláškou (i přes obecné pravidlo „neznalost zákona neomlouvá“). Z tohoto důvodu nelze „automaticky“ dovodit, že by v případě špatného provedení úkonu (např. kontroly nebo čištění spalinové cesty) byl odpovědný objednatel.
Vzory písemné zprávy o provedení čištění a kontroly spalinové cesty a zprávy o revizi spalinové cesty, které jsou uvedené ve vyhlášce, jsou sice obecně závazné, ovšem nelze tyto vzory pokládat za určité „dogma“, které nelze měnit nebo doplnit. Musí být zachován věcný obsah vzoru, ovšem formální stránka se může měnit. Jedná se o závazné vzory, které mají stanovené náležitosti, a vydané zprávy musí obsahovat tyto náležitosti, aby bylo zřejmé, v jakém stavu se spalinová cesta nachází (musí být zachován smysl a účel vzoru).
V této spojitosti je důležité upozornit na fakt, že pokud zpráva o provedení čištění a kontroly spalinové cesty vydaná oprávněnou osobou, resp. zpráva o revizi spalinové cesty vydána revizním technikem, neodpovídá vzoru uvedenému ve vyhlášce, může zpochybnit i samotný způsob čištění a kontroly resp. revize spalinové cesty. V případě prokázání, že odpovědná osoba neprovedla čištění nebo kontrolu spalinové cesty resp. revizní technik spalinových cest neprovedl revizi spalinové cesty stanoveným způsobem, jedná se o porušení zákona o požární ochraně ve smyslu § 43 odst. 1 a lze za něj uložit sankci podle § 76a odst. 1 písm. a) pro oprávněnou osobu resp. § 76a odst. 3 písm. a) pro revizního technika spalinových cest.
Z výše uvedených důvodů lze objednatelům těchto služeb doporučit, aby si zprávu, která jim byla na základě jejich objednávky vystavena, porovnali s příslušným vzorem uvedeným ve vyhlášce.
kpt. Ing. David SCHÖN,
MV-generální ředitelství HZS ČR,
foto archiv Společenstva kominíků ČR
Hořely filmové kulisy na Barrandově
V areálu filmových studií Barrandov došlo 26. srpna loňského roku k požáru filmových kulis zahraničního historického seriálu z období středověku. Zásah komplikovala přítomnost velkého množství tlakových lahví, sálavé teplo a vysoká hustota toxického kouře. S hašením pomáhal vrtulník Policie ČR.
Popis objektu
Filmové kulisy se nacházely na exteriérovém pozemku akciové společnosti Barrandov Studio a.s. Na ploše přibližně 12 000 m2 (120 x 100 m) se rozkládalo historické městečko představující středověkou Paříž. Dekoraci tvořila řada těsně sousedících objektů (domy, kaple, hostince) se spletí úzkých uliček. Nosnou část stavby tvořila hustě pospojovaná konstrukce z dřevěných trámů. Opláštění kulis bylo provedeno z OSB desek, na které byly nalepeny sádrové dílce, vytvářející povrchovou úpravu. Ve všech objektech se nacházely 10kg propanbutanové láhve.
Průběh zásahu
Požár byl na KOPIS hl. m. Prahy nahlášen v 17.22 hodin, kdy na místo zásahu operační důstojník vyslal místně příslušnou jednotku ze stanice Radotín se dvěma CAS 24, ze stanice Smíchov CAS 24, CAS 32, AZ 30 a jednotky SDH obce Řeporyje s CAS 24 a CAS 32 a SDH obce Stodůlky s CAS 20. V první fázi byl k zásahu rovněž povolán velící důstojník směny. Protože již ze značné dálky byl vidět hustý černý kouř, požádal velící důstojník směny o další jednotky PO ještě před příjezdem na místo zásahu. Operační důstojník vyslal ještě jednotku ze stanice Krč s CAS 24 a CAS 32.
Bezprostředně po příjezdu první jednotky PO bylo zjištěno, že požárem je již zasažena přibližně jedna třetina objektu ze severní části. V důsledku silného větru se požár rychle dál rozšiřoval. Vzhledem k vysokému sálavému teplu bylo nutné požární techniku ustanovit v dostatečné vzdálenosti. První jednotka HZS hl. m. Prahy vytvořila dopravní vedení B a dva útočné proudy C 52 (úsek č. 1) ve snaze zmírnit šíření požáru na severní straně. Situaci od prvních okamžiků komplikovaly výbuchy velkého množství propanbutanových lahví, které byly rozmístěny po celé ploše. Další jednotka vytvořila druhé dopravní vedení B s dalšími dvěma C 52 proudy ze západní strany (úsek č. 2).
Evakuace a ochlazování propanbutanových lahví
Při průzkumu značně rozlehlého komplexu bylo zjištěno, že v severovýchodní části se několik zaměstnanců snažilo vynášet a evakuovat dekorační předměty z ještě nezasažených kulis. Z bezpečnostních důvodů bylo nutné tuto činnost okamžitě ukončit. Z následných informací vyplynulo, že v objektu se ještě nachází větší počet propanbutanových lahví koncentrovaných v jednom místě, proto bylo nutné zasahující okamžitě nasadit na jejich evakuaci. Hasiči vynesli 12 propanbutanových lahví. Celkovou situaci komplikovaly ještě další přitěžující okolnosti, které bránily hasičům plně provádět pouze hasební práce. Věnovali pozornost požárem zasaženým, ale nevybuchlým tlakovým lahvím, které museli nepřetržitě ochlazovat.
Oheň se přenesl na okolní porost
Vlivem větru se oheň přenášel dál mimo zasažený objekt. V suchém okolním porostu vznikala nová ohniska. Požárem byl ohrožen další nedaleký dřevěný objekt. Na eliminaci šíření požáru v porostu a ochrany této stavby byl nasazen další C 52 proud (úsek č. 3). Na jižní straně kulis bylo vytvořeno třetí dopravní vedení B a postupně nasazeny tři C 52 útočné proudy (úsek č. 4). Snahou bylo uchránit část kulis, které od zasažené části dělila přibližně šestimetrová proluka, a současně zamezit dalšímu šíření požáru na východní část. V této době byla již celá západní část kulis v plamenech a požár porostu narůstal. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto přesunout C 52 proudy z úseku č. 2 na likvidaci postupujícího požáru v porostu. V nepřehledném kopcovitém terénu s vysokou trávou a náletovými dřevinami vznikala nová ohniska vzdálená od sebe desítky metrů. Hašení jednotlivých ohnisek, přenášení a prodlužování proudů bylo namáhavé a zdlouhavé. KOPIS vyslalo další jednotky k nedaleké benzinové čerpací stanici, kam se požár rozšířil (úsek č. 6). Na východní straně kulis bylo nasazeno další dopravní vedení B a dva útočné proudy C 52 (úsek č. 5). Pro rychlejší a efektivnější hašení ohnisek v porostu byl na místo zásahu povolán vrtulník Policie ČR. Leteckým hašením bylo provedeno 17 shozů.
Likvidace požáru
Na místo zásahu byly povolány další jednotky HZS hl. m. Prahy (ze stanic Radotín, Sokolská, Petřin, Holešovice, Chodov, Strašnice) a jednotky SDH obcí (Řepy, Horní Měcholupy, Zbraslav, Kunratice, Lipence, Chodov, Kolovraty, Libuš, Zličín, Dolní Měcholupy, Velká Chuchle, Písnice, Nebušice, Satalice). Postupně byl vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu. Na určitých úsecích hasiči zasahovali v dýchacích přístrojích. Kyvadlová doprava vody na místo zásahu byla zajišťována z hydrantové sítě. V počáteční fázi zásahu docházelo k výpadkům v zásobování hasební vodou. Přibližně 10 minut musel být snížen tlak na výtlaku. V době největšího rozvinutí sil a prostředků bylo nasazeno pět dopravních vedení B a 13 útočných proudů C 52. Po lokalizaci požáru až do doby likvidace se jednotky PO dvakrát vystřídaly. V této fázi zásahu se provádělo dohašování mnohačetných ohnisek. Likvidace požáru trvala 13,5 hodin. Vzhledem k povaze hořícího materiálu, vzdálenosti obytných objektů a dobrým rozptylovým podmínkám nebylo prováděno měření koncentrace nebezpečných látek. Příslušníci Policie ČR spolu se strážníky Městské policie hl. m. Prahy uzavřeli nejbližší okolí a vymezili bezpečný perimetr, tak aby co nejvíce usnadnili hasičům jejich práci. Prodej u dvou čerpacích stanic v okolí byl zastaven.
Zdravotní obtíže zasahujících hasičů
Během zásahu byli zraněni čtyři příslušníci HZS hl. m. Prahy. Příčinou zranění bylo přehřátí, intoxikace kouřem, fyzické vyčerpání a opaření. U jednoho z nich došlo během ošetřování k hyperventilaci a k následnému zhoršení zdravotního stavu. V důsledku okamžité odborné pomoci příslušníka HZS hl. m. Prahy se specializací zdravotník a následné lékařské pomoci se podařilo jeho stav stabilizovat. ZZS hl. m. Prahy odvezla tři hasiče k dalšímu vyšetření. Ve večerních hodinách byli všichni ze zdravotnických zařízení propuštěni.
Na místo zásahu se dostavil řídící důstojník HZS hl. m. Prahy a zástupce odboru bezpečnosti Magistrátu hl. m. Prahy. Po dohodě s velitelem zásahu byla povolána Humanitární jednotka Oblastního spolku Českého červeného kříže Prahy 1. Jednotka poskytla zasahujícím hasičům občerstvení a prostor pro odpočinek až do doby ukončení zásahu v ranních hodinách.
Specifika zásahu
Negativa
- hořlavý materiál, dřevěná konstrukce a rozlehlost stavby, rychlost šíření požáru,
- přítomnost velkého množství tlakových lahví (exploze, ochlazování, evakuace),
- silný vítr, vlivem kterého se požár rozšiřoval a vznikala další ohniska,
- sálavé teplo a extrémně teplé počasí vedlo ke značnému fyzickému vyčerpání zasahujících,
- náročné bojové rozvinutí na velké ploše, obtížné vytváření dopravních vedení vody,
- technika musela být nasazena z jednoho místa,
- nedostatek sil a prostředků v počátcích zásahu,
- komplikovaná dopravní situace v pátečních odpoledních hodinách, která prodlužovala dojezd jednotek PO,
- nedostatečné navádění jednotky PO v areálu filmových ateliérů vedlo k počátečnímu zdržení.
Pozitiva
- příkladné nasazení příslušníků, kteří zpočátku zasahovali v minimálním počtu a vyvinuli maximální úsilí s cílem eliminovat požár,
- využití prostředků leteckého hašení,
- pohotová, odborná pomoc zdravotníka HZS hl. m. Prahy,
- spolupráce s Českým červeným křížem,
- částečně uchráněné hodnoty.
Závěr
Vzhledem k požární odolnosti stavby a již výše zmíněným komplikacím lze konstatovat, že obdobné požáry téměř nelze hasit. Tyto zásahy vyžadují značně velké nasazení sil a prostředků, zejména v prvopočátku. V tu dobu existuje šance podchytit požár a zamezit dalšímu rozvoji. Při dostatečném nasazení se lze pokusit o zastavení šíření požáru a uchránit tak doposud nezasažené části. V tomto případě, do rozhodující fáze požáru, tj. do 20. až 40. minuty zasahovalo celkem šest družstev se šesti velkokapacitními CAS. Dojezd dalších jednotek PO mimo jiné komplikovala zhoršená dopravní situace v pátečních odpoledních hodinách. Situace u mimopražských kolegů je mnohem komplikovanější jak z hlediska dojezdových časů, tak z hlediska počtu zasahujících. Odhadnout nasazení sil a prostředků je úkol nelehký a těžko odhadnutelný. Nicméně u obdobných požárně odolných staveb, zejména ale u historicky vzácných staveb je nutné tyto situace předvídat, abychom předešli finančně nevyčíslitelným ztrátám. Přesto se hasičům podařilo zastavit plameny na dvou místech. Oheň se nedostal na část objektu, který od celku dělila proluka (úsek č. 4) a severozápadní cíp kulis (úsek č. 1 a č. 5).
Příčina vzniku požáru
Celková škoda byla vyčíslena na částku 100 miliónů korun. Druhý den dopoledne se na místo zásahu vrátili příslušníci odboru kriminalistické techniky a expertíz Policie ČR i oddělení zjišťování příčiny vzniku požáru. S využitím speciálně vycvičeného psa pátrali po akcelerantech hoření a snažili se zjistit příčinu požáru. Ani po několika hodinách nedospěli k jednoznačnému závěru. Samotnou příčinu vzniku požáru tak nejspíš odhalí až odborná znalecká zkoumání. V současné době stále probíhá vyšetřování. Jako možná příčina vzniku požáru není vyloučena technická závada na elektroinstalaci, používání otevřeného ohně, kouření, nedbalost nebo úmyslné zapálení. Společnost Barrandov Studio a.s. bezprostředně po požáru zahájila práce na obnově kulis. V současné době je stavba téměř hotová.
npor. Mgr. Josef KŘEN,
foto prap. Leoš KUČERA,
HZS hl. m. Prahy
Zvláštní případy hoření osob
Nejtragičtějším důsledkem požáru je smrt člověka. K úmrtí může dojít v důsledku intoxikace organismu zplodinami hoření, tepelnými účinky, popřípadě vzájemnou kombinací těchto jevů.
V zahraničí i v České republice jsou evidovány případy požárů, kdy zjevně nedojde k tepelné destrukci těla obětí jako důsledek tepelných účinků požáru z vnějšího prostředí. Tyto požáry jsou vymezené svým rozsahem pouze na lidské tělo a bezprostřední okolí mnohdy s celkovou rozsáhlou tepelnou destrukcí tkání do stádia jejich zuhelnatění. Tento způsob hoření lidské tkáně je označován pod pojmem „Spontaneous Human Combustion“ neboli „samovolné vzplanutí osob“.
Vlastnosti a mechanismy hoření většiny látek a materiálů jsou většinou známé a lze předvídat jejich chování při požárech. Je ovšem otázka, jakým způsobem probíhá hoření živočišných tkání, které obsahují značný podíl vody. Všeobecně vžitá je představa o nutnosti velkého množství dodané energie potřebné ke zuhelnatění tkáně. Zda je možné samovolné hoření živočišných tkání a jaké podmínky jej ovlivňují, bylo ověřeno v rámci experimentu, který byl proveden na vzorcích s rozdílnou aplikací textilií a dalších hořlavých látek. Vzorky byly upraveny způsobem napodobujícím podmínky reálných požárů.
Historie
Příčina vysokého stupně poškození tkání, včetně kostní tkáně, bez dalšího rozšíření požáru byla a mnohdy stále je přisuzována vlivu nadpřirozených sil. S rozvojem vědních oborů byla snaha o vysvětlení příčin těchto „zvláštních“ požárů. O první reálné vysvětlení této problematiky se pokusil již v roce 1641 Thomas Bartolin, dánský lékař a matematik, který přisuzoval vznik jevu značné konzumaci alkoholických nápojů. Po dlouhou dobu se tato teorie stala všeobecně uznávaným dogmatem. Další experimenty s tkáněmi uloženými v alkoholu prováděl chemik Justus von Liebig (1803–1873), který prozkoumal zhruba padesát případů, prováděl pokusy a poukázal na to, že i když jsou vzorky tkání uloženy v silném alkoholu, nehoří (Ford, 2012). V podstatě vyvrátil souvislost s případy požárů a alkoholismem. Následovaly série různých teorií sledujících mnohdy mytizaci dané problematiky.
Jedním z mála zdokumentovaných případů v České republice byl požár osoby pokročilého věku v kuchyni rodinného domu v roce 2000 v Táboře. Příčinou vzniku požáru byla nedbalost usmrcené osoby při obsluze tepelného spotřebiče na pevná paliva. Při hoření došlo ke zuhelnatění těla v oblasti hrudníku, pánve, stehen a části lýtek, včetně kostí. Periferní části těla byly požárem zasaženy pouze částečně (hlava, ruce, nohy). Tělo leželo na dřevěné podlaze a podlahové krytině z PVC. Prohořelá podlaha kopírovala místa zuhelnatění tkání s minimálním přesahem do prostoru místnosti, viz obrázek č. 1. V důsledku uvolňovaného tepla při hoření došlo k opálení části dřevěné nohy stolu a plastového ubrusu. Další známky tepelného poškození v místnosti nebyly nalezeny. Osoba byla oblečena v několika vrstvách oděvů. Poslední vrstva byla tvořena pleteným silným svetrem.
Složení a vlastnosti živočišné tkáně
Z hlediska chemického složení lidského těla jsou nejdůležitějšími složkami proteiny, tuky, sacharidy, voda a minerály. Člověk o hmotnosti 65 kg se skládá z přibližně 11 kg proteinů, 9 kg tuků, 1 kg sacharidů, 40 kg vody a 4 kg minerálů. Tyto hodnoty jsou ovšem průměrné a např. podíl tělesného tuku se pohybuje od méně jak 10 % až po více jak 40 % hmotnosti jedince a je závislý na stupni obezity, věku a pohlaví. Hořlavé vlastnosti lidské a živočišné tkáně porovnával tým Johna DeHanna (DeHann et al., 1999), který prováděl experimenty na vepřové a lidské tkáni v kuželovém kalorimetru a v prostoru napodobujícím podmínky reálného požáru (DeHann et al., 2016), kde se potvrdil předpoklad shodných vlastností. Tkáň z prasete domácího byla označena jako vhodná náhrada pro další experimenty. Lidská tuková tkáň má spalné teplo ve výši 24–34 MJ.kg-1, vepřová tuková tkáň 24–32 MJ.kg-1.
Obrázek č. 2 Způsob provedení vzorku připraveného |
Obrázek č. 3 Vzorek č. 5 před provedením zkoušky |
Podmínky hoření tkání
Výše uvedený poznatek o podobnosti tkáně lidské a prasečí byl využit pro experiment provedený v akreditované laboratoři společnosti PAVÚS, a.s., ve Veselí nad Lužnicí v září roku 2015. Tak, aby došlo k napodobení různých podmínek v prostředí reálného požáru, byla k experimentu navržena tkáň z boku prasete domácího s podílem svalové, tukové a kostní tkáně. Pět kusů vzorků bylo vytvarováno do válcového tvaru téměř shodného rozměru a hmotnosti, viz obrázek č. 2. Úprava vzorků byla provedena tak, aby se po ukončení experimentu mohl posoudit vliv vrstveného oblečení, hořlavé podložky a přikrývky při hoření. Před provedením vlastní zkoušky byla u každého vzorku změřena jeho délka, průměr a hmotnost. Tyto veličiny byly opětovně zjištěny po ukončení zkoušky. Dále se měřil čas od počátku iniciace po ukončení procesu hoření. Teplotu vzorku zaznamenávala tři termočlánková čidla umístěná na horním povrchu vzorku. Teplota okolí se měřila dvěma termočlánkovými čidly ve vzdálenosti 200 mm od povrchu vzorku.
Obrázek č. 4 Porovnání poškození všech vzorků po zkoušce |
Obrázek č. 5 Porovnání struktury řezu vzorků č. 3, č. 4 a č. 5 po celkovém ochlazení |
Příprava vzorků
Vzorky č. 1 a č. 2 bez aplikace simulující oblečení byly umístěny na nehořlavé podložce z pěnosilikátových tvárnic, rozdíl byl pouze ve způsobu zapálení. Povrch vzorku č. 1 byl zapalován plamenem krbového plynového zapalovače. Vzorek č. 2 byl, tak jako následující vzorky, polit 100 ml gelového podpalovače a zapálen. Na povrch vzorku č. 3 bylo aplikováno několik vrstev látek ve skladbě - dvě vrstvy bavlněné tkaniny a následně látka typu fleece, ukončená tzv. „šusťákovou“ tkaninou z polyesterových vláken. U tohoto a následujících vzorků byla snaha napodobit styl běžného vrstveného oblečení v typické skladbě - spodní prádlo, tepelná a ochranná vrstva oblečení. Vzorek byl opět umístěn na nehořlavé podložce z pěnosilikátových tvárnic. Vzorek č. 4 byl „oblečen“ shodně jako vzorek č. 3, rozdílná však byla podložka, na které vzorek ležel. Ta se skládala z podlahových palubek, koberce typu JEKOR, což napodobuje oblečené lidské tělo na hořlavé podlaze. Poslední vzorek č. 5 se oproti vzorku č. 4 lišil tím, že na palubky byla umístěna deska z tzv. molitanu o tloušťce 40 mm a vzorek byl následně zakryt péřovou pokrývkou způsobem napodobujícím osobu ležící na lůžku, viz obrázek č. 3.
Výsledky zkoušek
Povrch vzorku č. 1 byl zapalován působením plamene krbového plynového zapalovače, ale k zapálení nedošlo. U vzorků č. 2 a č. 3 nedošlo k rozsáhlému poškození tkání v důsledku hoření a hmotnostní úbytek byl zanedbatelný. U vzorku č. 4 došlo k poškození tukové a svalové tkáně do stadia zuhelnatění, kromě kostní tkáně, která nebyla hořením poškozena. U vzorku č. 5 došlo jako u jediného ke zuhelnatění všech typů sledovaných tkání, včetně kostní tkáně. U vzorku č. 4 a č. 5 byl naměřen výrazný hmotnostní úbytek, nejvyšší byl u vzorku č. 5, a to 93 % původní hmotnosti, viz tabulka. Délka hoření zde dosahovala více jak čtyři hodiny, z toho asi tři hodiny probíhalo hoření bez přispění okolních hořlavých látek. Vizuální porovnání výsledků zkoušky, viz obrázek č. 4 a č. 5.
V době intenzivního hoření okolních látek, tj. během prvních 30 minut, hořel vzorek č. 4 a č. 5 převážně plamenem, poté se výška plamene snižovala a v době okolo 60. minuty převažovalo žhnutí lokalizované do spodní úrovně v místě kontaktu s podložkou. První zřetelný vrchol měřených teplot na povrchu vzorku č. 5 představuje hodnotu při plamenném hoření především oblečení a matrace. Následuje výrazný propad teploty způsobený ukončením hoření látek na povrchu vzorku a okolo jedné hodiny opětovný nárůst teploty vznikající již při hoření živočišné tkáně, viz obrázek č. 6 (Petrák, 2016).
Závěr
Výsledky provedených experimentů na vzorcích č. 4 a č. 5 potvrdily možnosti a podmínky hoření živočišné tkáně po dodání určitého množství počáteční tepelné energie uvolňované při hoření okolních látek za současné přítomnosti vhodného hořlavého podkladu. Srovnáním výsledků zkoušky na identicky upravených vzorcích č. 3 a č. 4 lze odvodit závislost vlastností podkladu na dalším průběhu hoření. Vzorek umístěný na nehořlavém podkladu vykazoval hmotnostní úbytek 2,33 %, na rozdíl od vzorku č. 4 umístěném na hořlavé podložce, kde byla naměřena hodnota více jak 66 %. K oddělení tukové tkáně a jejímu zkapalnění došlo v průběhu prvotního hoření textilních materiálů. Po odhoření textilních materiálů a hořlavých látek již docházelo k hoření zkapalněného tuku v uhlíkaté struktuře podložky. Stupeň poškození a destrukce tkání jsou závislé na přítomnosti hořlavých látek a materiálů a na celkovém podílu tukové složky, která je pro další probíhající samovolné hoření zásadní.
Experiment dále potvrdil možnosti hoření živočišné tkáně obklopené hořlavými látkami a materiály bez dalšího volného šíření hoření na navazující okolí. Teploty naměřené na termočlánkových čidlech nedosahovaly ve vzdálenosti 200 mm od povrchu vzorku hodnot schopných zapálení dalších hořlavých látek a materiálů vyskytujících se běžně v životním prostředí člověka a nedosáhly 200 oC.
Poznání procesu chování tkání při požáru v závislosti na okolních látkách a materiálech může pomoci při stanovení příčiny vzniku požáru a zjištění mechanismů hoření. Tyto „zvláštní“ případy nelze označovat termínem spontaneous nebo samovolné vznícení, protože spontánně dochází ke vzniku hoření pouze v případech samovznícení látek. Ve smyslu poškození lidské (živočišné) tkáně je vždy nutné toto hoření označovat termínem požár, protože vždy se jedná o hoření, které je nežádoucí.
Literatura
- DEHAAN, John; CAMPBELL; NURBAKHSH. Combustion of animal fat and its implications for the consumption of human bodies in fires. Science and Justice. 1999, 39(1), str. 27-38
- DEHAAN, John; POPE, Elayne. Combustion properties of human and large animal remains [online], 9 str. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://fire exforensics.com/
- BRIAN, J.Ford. Solving the Mystery of spontaneous Human Combustion. The Microscope. 2012, 60(2), str. 63-72. ISSN 1365-2818
- PETRÁK, Martin. Zvláštní případy hoření osob. České Budějovice 2016. 82 stran. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva. Vedoucí práce Ing. Tereza Česelská, Ph. D., konzultant Ing. Ladislav Karda
nprap. Mgr. Martin PETRÁK, HZS Jihočeského kraje,
Ing. Tereza ČESELSKÁ, Ph. D.,
VŠB Technická univerzita Ostrava,
Ing. Ladislav KARDA,
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
foto nprap. Mgr. Martin PETRÁK
a archiv HZS Jihočeského kraje
Přilbové potápění, analýza a řešení mimořádných událostí
Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „ZÚ HZS ČR“) v závěru měsíce listopad 2016 připravil ve spolupráci s instruktory potápění HZS Olomouckého kraje osmidenní výcvik potápěčů HZS ČR s cílem rozšířit a získat nové odborné způsobilosti potápěčů 3. stupně v rámci dvou na sebe navazujících kurzů „Obsluhy přilbového potápění“ a „Potápěč přilbového potápění“.
Úvod do problematiky
V každodenním životě jsme vystavováni, nejenom v rámci pracovního nasazení, různým prostředím ne zcela bezpečným lidskému organismu. V krizových situacích jde o přímé ohrožení zasahujícího člověka chemikáliemi, biologickými agens a extrémními podmínkami, které ovlivňují životní biorytmy.
V případě mimořádných událostí v návaznosti nejen na socioekonomické analýzy, ve kterých bývají často hodnocené hmotné dopady jak na majetek, tak na život zasahujících v rámci zdolávání mimořádné události, a které jsou obsahem závěrečných zpráv o provedených zásazích, je prioritou efektivně eliminovat jakékoli ztráty počáteční vstupní investicí. Tou je zvyšování kvalifikace a odborné způsobilosti zasahující osoby (v tomto případě potápěče) jeho dalším vzděláváním a výcvikem tak, aby v průběhu času bezprostředně po zvýšení kvalifikace exponované osoby bylo patrné, že ochráněná hodnota po „safe grounds“ (pozn. safe grounds – veškeré prostředky investované ke zdolání mimořádné události) v poměru k primárním vstupním nákladům na zvýšení kvalifikace zasahující osoby (např. vstupní školení, průběžná školení, rekvalifikace, instrukčně metodická zaměstnání a další formy vzdělávání a výcviku) je vyšší než náklady spojené se zvyšováním kvalifikace hasiče potápěče. Jedním z cílů oddělení vzdělávání ZÚ HZS ČR je metodický přístup k realizaci vzdělávání příslušníků HZS ČR stanovených ve vybraných oblastech.
Systémový přístup
Jeden z hlavních rysů přilbového potápění je dán prostředím, kde samotný zásah probíhá. Toto prostředí bývá obvykle označováno anglickou zkratkou „Hazmat“ („Hazardous materials and items“ - nebezpečné materiály a předměty) a je často charakterizované patogenními vlastnostmi. Potápěči HZS ČR se v úvodu kurzu seznamují s možným nebezpečím, které číhá v umělých a přírodních rezervoárech vod v podobě kontaminace biologickými agens např. bakteriemi rodu Shigella a jinými patogeny.
Jedním ze zásadních problémů účastníků kurzu, s nímž se běžně setkáváme, je reálné uvědomění si možných rizik se vstupem do vod o neznámé kvalitě, potažmo kontaminace, která v našich podmínkách otevřených přírodních rezervoárů vod v České republice existuje. Jistou nevědomost pravidelně vídáváme v letních sezónách u široké veřejnosti, která nerespektuje zákaz koupání s ohledem na kvalitu vody. Možné zdravotní komplikace, které z toho pro zasaženého člověka takovýmto biologickým agens plynou, mohou v krajních případech vést k fatálním stavům. Účastníci kurzu si ovšem tato rizika, která jsou spojena s každým ponorem, uvědomují.
Úkolem studia analýzy rizik z pohledu přilbového potápění je naučit obsluhu přilbového potápění a potápěče přilbového potápění strukturovat si svoji práci do jednotlivých kroků analýzy rizik podle ISO 31000 Risk management nebo jiné normy.
Průběh listopadového výcviku
Po jednání se zástupcem vedoucího střediska Městského plaveckého stadionu Lužánky Bc. Štěpánem Cajzlem se výcvik obou kurzů prováděl v prostorách plaveckého bazénu Lužánky v Brně.
Simulace reálného zásahu, která proběhla v závěru kurzu „Potápěč přilbového potápění“, se konala s ohledem na řešení mimořádné události za účasti dekontaminační jednotky ZÚ HZS ČR na otevřené hladině Brněnské přehrady pod dohledem jednoho z předních odborníků v České republice na barotraumata potápěčů MUDr. Štěpána Novotného. Za MV generální ředitelství HZS ČR se simulovaného zásahu jako pozorovatel zúčastnila kpt. Ing. Petra Najmanová společně s dalšími přizvanými zástupci státních a veřejných institucí, jmenovitě Krajské hygienické stanice Brno a zástupci z řad potápěčů široké veřejnosti.
Kurz „Obsluha přilbového potápění“
Byl zaměřen na získání znalostí a dovedností při používání a obsluze zařízení pro povrchovou dodávku dýchacího média potápěčům a probíhal tři dny. Účastníci kurzu se seznámili s prací na pozicích supervizora – osoby řídicí ponor, operátora – osoba obsluhující kufr pro rozvod dýchacího média (KMACS 5), potápěče a tendra – osoby, která je nápomocná potápěči při strojení a nasazovaní přilby a při manipulaci s přívodními hadicemi komunikace, dýchacího média a pneumo hadice. V souvislosti s těmito přípravnými pracemi pro ponor a následujícími úkony během ponoru se v rámci tohoto kurzu řeší rizika spojená především s lidským faktorem – tj. pochybení jednotlivce, nedůsledná kontrola, opomenutí apod. Pro tento účel je sestaven soubor kontrolních listů („checklistů“) aktivit, které je nutno provést před zahájením samotného ponoru. Tato činnost je jedním z nástrojů analýzy rizik, kterých se užívá v přilbovém potápění.
Kurz „Potápěč přilbového potápění“
Při získávání této kvalifikace se počítalo s eventualitami možného zásahu v prostředí Hazmat a v rámci výcviku byl samotný potápěč přilbového potápění vystavován simulaci extrémních podmínek, např. zhoršené viditelnosti, stísněných prostor, nouzové situace, záchrany bezvědomého potápěče a omezení v pohybu. Potápěč a celý tým po absolvovaní těchto kurzů musí být připraven jak po teoretické, tak praktické stránce na práci vyžadující koncentraci, systematický přístup a znalost metod analýzy rizik, se kterými je během výcviku celý tým a potápěč seznamován v relativně bezpečném prostředí bazénu a následně prověřen na otevřené hladině. Hlavním cílem bylo uvědomit si potenciální rizika, vyhodnotit pravděpodobnost ohrožení a zvolit nejenom odpovídající postup prací, ale i odpovídající ochranné pracovní prostředky a pomůcky, jakými jsou např. přilba potápěče (Kirby Morgan 97 SS), oblek vhodný do kontaminovaných vod (Viking HDS 1500) a další. Obzvlášť byla věnována pozornost krizovým situacím a jejich bezprostředním řešením, jak si to vyžadují situace typu – uvíznutý potápěč, ztráta primárního zdroje vzduchu či ztráta komunikace nebo zraněný potápěč pod hladinou.
Simulace zásahu na otevřené hladině
V závěru druhého kurzu bylo připraveno pro potápěče cvičení na otevřené hladině Brněnské přehrady. Simulovaná situace měla navodit reálné prostředí Hazmatu. V tomto případě včetně komplikací spojených s lokalizací daného místa, s dostupností terénu, s vytvořením základny a s vymezením bezpečnostních zón i pro následující dekontaminaci zasahujícího potápěče a jeho výstroje. Potíže byly nasimulovány i s monitoringem akce vedené jak z břehu, tak pod vodou, a s komunikací nejen mezi jednotlivými zasahujícími složkami, ale i mezi supervisorem, potápěčem, tendrem a operátorem. Potápěči si ověřili, jak podstatná a důležitá je funkční komunikace a k čemu může vést v případě selhání kteréhokoli prvku probíhajícího zásahu. Po celou dobu simulovaného zásahu všichni ze zúčastněných měli možnost se seznamovat s procesy analýzy rizik, jimiž jsou – identifikace zdrojů, tvorba scénářů, risk assessment (odhad rizika) a risk management.
Na základě provedeného simulovaného zásahu v prostředí Hazmatu potápěči získali zkušenosti, které mohou využít pro svoji další realizaci v nebezpečném, život ohrožujícím, kontaminovaném prostředí. Vzniklé výstupy a poznatky z kurzů budou zapracovány do osnov pro další praktický výcvik v těchto kurzech.
nprap. Ing. Jozef ŠURKOVSKÝ,
ZÚ HZS ČR, foto autor
Metodika ke zpracování typových plánů
Typový plán je, v souladu s ustanovením § 15 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., dokument, kterým příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad stanoví pro řešení konkrétního druhu krizové situace doporučené typové postupy, zásady a opatření. Typové plány jsou následně rozpracovány v operativní části krizových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných zpracovatelem krizového plánu v analýze ohrožení.
Typy, resp. druhy krizových situací, včetně odpovědnosti za jejich rozpracování formou typových plánů, byly poprvé uvedeny v části III. materiálu Harmonogram přípravy a zpracování krizových plánů, projednaném a schváleném usnesením Bezpečnostní rady státu č. 295 ze dne 14. května 2002. Mezirezortní slaďování typových plánů bylo prováděno prostřednictvím pracovní skupiny složené ze zástupců jednotlivých rezortů a v souladu s Metodickým pokynem ke zpracování typových plánů pro řešení krizových situací, který vydalo Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV GŘ HZS ČR) v roce 2003.
Jedním z úkolů, stanovených v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, schválené usnesením vlády ze dne 23. října 2013 č. 805, bylo „Zpracovat analýzu hrozeb pro Českou republiku a její závěry promítnout do metodických a strategických materiálů v oblasti bezpečnosti státu“. Gestorem tohoto úkolu bylo MV GŘ HZS ČR, které ve spolupráci s dotčenými ministerstvy a ústředními správními úřady zpracovalo předmětnou analýzu. V této byly nově posouzeny typy nebezpečí, které se mohou na území České republiky vyskytovat a bylo identifikováno 22 typů nebezpečí, pro které lze odůvodněně očekávat vyhlášení krizového stavu. Došlo tedy k přehodnocení druhů krizových situací, pro které bude nezbytné zpracovat typový plán. Tuto Analýzu hrozeb pro Českou republiku schválila vláda svým usnesením ze dne 27. dubna 2016 č. 369, v němž uložila ministru vnitra aktualizovat do 31. prosince 2016 Metodický pokyn ke zpracování typových plánů a dotčeným ministrům a vedoucím ústředních správních úřadů (1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, ministři vnitra, životního prostředí, zemědělství, zdravotnictví, průmyslu a obchodu, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, předseda Správy státních hmotných rezerv, ředitel Národního bezpečnostního úřadu a předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu) uložila zpracovat do 31. prosince 2017 nové typové plány pro oblast jejich působnosti podle již zmíněného nového metodického pokynu.
V návaznosti na toto usnesení vlády tedy přistoupilo MV GŘ HZS ČR k vytvoření nového Metodického pokynu ke zpracování typových plánů (dále jen „metodický pokyn“), který schválila vláda svým usnesením ze dne 14. prosince 2016 č. 1140.
Protože předchozí aplikační praxe poukázala na rozdíly v přístupech ke zpracování jednotlivých typových plánů a na jejich dílčí nedostatky, spočívající zejména v obtížném rozpracování vybraných částí do krizových plánů, snahou předkladatelů metodického pokynu je typový plán více zpřehlednit a zejména ho více konkretizovat, s cílem zvýšit jeho užitnou hodnotu pro zpracovatele krizových plánů.
Změny, které metodický pokyn přináší, jsou na první pohled zřejmé již v samotné struktuře – typový plán se stejně jako krizové plány bude členit na část základní, operativní a pomocnou. Základní část zůstává obdobná jako u stávajících typových plánů a je v ní popsána charakteristika dané krizové situace a její následky (dopady).
Zásadní změnou je vytvoření operativní části typového plánu, která obsahuje zásady a opatření pro řešení daného typu krizové situace, včetně zpracování karty opatření pro řešení krizové situace (vzor karty opatření je uveden v příloze metodického pokynu). Míra podrobností rozpracování této části bude záviset na tom, zda se předpokládá, že řešení daného typu krizové situace bude řízeno pouze z ústřední úrovně, či zda může být řízeno i z úrovně krajské. U těch druhů krizových situací, u nichž je předpoklad řešení pouze z ústřední úrovně (Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu; Narušení bezpečnosti informací kritické informační infrastruktury; Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu, Narušení funkčnosti významných telekomunikačních systémů; Narušení dodávek potravin velkého rozsahu; Migrační vlny velkého rozsahu), budou opatření rozepsána do takových podrobností, aby byly pro zpracovatele krizového plánu zřejmé veškeré činnosti, jejichž provedení bude po krajské úrovni či úrovni obcí s rozšířenou působností vyžadováno.
Pomocná část typového plánu bude obsahovat další informace a dokumenty související s řešením krizové situace (jiné využitelné dokumenty, geografické podklady, vzory a formuláře) a identifikační údaje zpracovatele typového plánu.
Metodický pokyn dále upravuje postup zpracování jednotlivých typových plánů a v příloze stanovuje gestory za jejich zhotovení. Nově je zde uvedena povinnost zpracovatele typového plánu předložit jej před schválením příslušným ministrem nebo vedoucím jiného ústředního správního úřadu k posouzení MV GŘ HZS ČR, které k tomu bude vydávat stanovisko. Distribuce schválených typových plánů, včetně jejich aktualizací, bude zpracovatelům krizových plánů prováděna rovněž cestou MV GŘ HZS ČR.
Společná ustanovení metodického pokynu řeší formální náležitosti a způsob provádění aktualizace typového plánu. Metodický pokyn nabyl účinnosti dne 1. ledna 2017.
Celé znění metodického pokynu naleznete v příloze časopisu 112.
plk. Mgr. Bc. Barbora ŠINDLEROVÁ,
Ing. Ivan KOLEŇÁK,
MV-generální ředitelství HZS ČR
Nové kontejnery nouzového přežití
V loňském roce pořídila Správa státních hmotných rezerv (SSHR) pro Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) v rámci „Plánu nákupů, prodejů, obměn a záměn pohotovostních zásob, mobilizačních rezerv a zásob pro humanitární pomoc na léta 2015–2016“ čtyři soupravy kontejnerů nouzového přežití (KNP).
Možná se ptáte, proč pořizovat KNP a nikoli jinou, z hlediska mínění některých příslušníků potřebnější, techniku. Odpověď je jednoduchá. Až do nedávné doby disponovalo KNP ze čtrnácti HZS krajů a HZS hl. m. Prahy pouhých jedenáct z nich. Pro zajištění vybaveností KNP u každého HZS kraje (a dvěma KNP u HZS hl. m. Prahy) bylo rozhodnuto vydat se cestou doplnění požadovaného počtu kontejnerů formou pohotovostních zásob od SSHR. Na základě technické specifikace vytvořené MV generálním ředitelstvím HZS ČR vypsala SSHR v lednu 2016 veřejnou zakázku na dodání čtyř souprav KNP. Podle jediného základního hodnotícího kritéria (nejnižší nabídkové ceny) byl vybrán nejvhodnější dodavatel, firma KARBOX, s.r.o., s níž byla v dubnu 2016 uzavřena kupní smlouva na dodání čtyř souprav KNP s termínem dodání do konce září 2016.
K jakému účelu se dají KNP využít?
Pořízené KNP jsou určeny k rychlému a účinnému zásahu v případě mimořádných událostí, jejichž vznik a rozsah lze obtížně předvídat. Slouží ke krátkodobému rychlému poskytnutí účinné a neodkladné pomoci obyvatelstvu (až 50 osobám), které bylo postiženo mimořádnou událostí, např. při evakuaci z obydlí před blížící se povodní. KNP však lze použít také jako zázemí pro zasahující hasiče (ale i záchranáře ostatních složek IZS – Policie ČR, městské policie, členů dobrovolnických spolků a sdružení apod.).
Řešení a vybavení vnitřního prostoru kontejneru
Velkou výhodu představuje variabilita rozložení jednotlivých částí s ohledem na zamýšlené využití (nouzové stravování, přechodné ubytování, prostor pro krátký odpočinek). Za tím účelem je vnitřní prostor kontejneru rozdělen do tří sekcí – hygienické, kuchyňské a skladovací. Pojďme si je nyní projít a společně prozkoumat. Hygienickou sekci tvoří dva samostatné oddělené prostory, které se nacházejí v přední části kontejneru a které jsou přístupné z pravé a levé boční strany jednokřídlovými dveřmi. Oba prostory se vytápějí autonomním naftovým teplovzdušným topením. Jsou také osvětleny nezávislými svítidly a osazeny ventilátory se samostatnými vypínači. Pravý oddíl je osazen sprchovým koutem s přívodem teplé a studené vody. V levém oddílu se nachází malé umyvadlo s přívodem vody a jedinečná, stabilní, chemická toaleta s kapacitou až na sto použití. Je zde navíc uloženo přenosné chemické WC s jednoduchým stanovým přístřeškem, chcete li zástěnou. Na čelní stranu kontejneru lze zavěsit přenosné umyvadlo a propojit s přívodem teplé a studené vody. Mezi přepážkami oddělujícími oba oddíly jsou umístěny dvě nádrže na užitkovou (dole) a odpadní (nahoře) vodu, každá o objemu přibližně 400 l. Obě nádrže jsou vybaveny měřidly množství vody s přenosem informací o naměřených hodnotách na stěnu v kuchyňské části. Vypouštění odpadní nádrže je řešeno kalovým čerpadlem.
Za sekcí hygienickou je vsazena příčná stěna, která tvoří zpevňující prvek v kostře kontejneru. Tím plynule přecházíme bočními jednokřídlovými dveřmi se stahovacími okny do kuchyňské sekce. Vyčleněný prostor je přizpůsoben pro rychlý ohřev stravy a přípravu horkých nápojů. Pro daný účel je vybaven mikrovlnou troubou (s funkcemi rozmrazení, ohřevu, grilu), přenosným sklokeramickým dvouplotýnkovým vařičem, dvěma rychlovarnými konvicemi, zabudovanou chladničkou, kuchyňským nádobím a dalšími potřebami ve skříňkách kuchyňské linky. V ní je zabudován dřez v nerezovém provedení s vodovodní baterií. Odvětrávání kuchyňské sekce zabezpečuje výklopný střešní poklop. I zde se pamatovalo na vytápění autonomním naftovým teplovzdušným topením. U stropu instalovaný datový modem a Wi Fi router umožňuje, samozřejmě po vsunutí SIM karty s aktivovaným příslušným datovým tarifem, připojení na internet v rychlosti standardu LTE. Na zadní stěně kuchyňské linky je osazen centrální ovládací panel, přes který obsluha ovládá většinu zařízení a vybavení kontejneru (od osvětlení, přes elektrické rozvaděče až po jističe čerpadel). Na této stěně je zabudováno i autorádio s možností vstupu přes mikrofon, bluetooth nebo USB zařízení, a to vše s dostatečně nadimenzovaným ozvučením nejen vnitřním, nýbrž i vnějším.
Budeme li chtít nahlédnout do poslední, třetí části kontejneru, skladovací sekce, musíme vytáhnout dvě kovové uzamykatelné shrnovací rolety, které jsou po celé výšce obou boků kontejneru a otevřít zadní zdvihací dveře s tyčovým zvedačem a s bezpečnostní pojistkou k zajištění otevřené polohy. Sekce je rozdělena přepážkami z eloxovaných hliníkových profilů na tři hlavní části, které se dále člení pro přehledné uskladnění určeného materiálu. V levé části nalezneme dva hasicí přenosné práškové přístroje, dále namátkou sady skládacích stolů a lavic z odolného vysokohustotního polyethylenu (HDPE), šest lehátek, 50 fleecových hřejivých dek, pár heverů, ženijní nářadí, osvětlovací soupravy, megafon a další vybavení. V pravé části skladovací sekce se nalézají odolné stanové plastové podlážky a na výsuvném platu spočívá nafukovací velkoprostorový stan s hygienickou vložkou a termovložkou. V zádní části je ke konstrukci kontejneru pevně připoutáno naftové topidlo, výkonná benzinová elektrocentrála pro nasazení v náročném venkovním prostředí, kanystry na pohonné hmoty. Rozmístění mnoha dalších nezmíněných pomůcek a náčiní do prostoru skladovací sekce představoval pro konstruktéry dodavatelské firmy náročný ergonomický rébus.
Zastavme se například u nafukovacího stanu. Je vyroben z polyesteru s oboustranně nánosovaným polyvinylchloridem v samozhášivé úpravě. Sestává z podlahy, střechovice (s přední a zadní stranou) a z nosné konstrukce. Nosná konstrukce je tvořena pneumatickými nosníky oblouku (žeber), které jsou mezi sebou spojeny rozpěrnými tyčemi z lehké slitiny. Na vrchní části stanu jsou umístěny dva mezinárodní rozpoznávací znaky civilní obrany (modrý rovnostranný trojúhelník v oranžovém poli). Nafukovací stan může být postaven samostatně anebo ho lze propojit s bočním stanovým přístřeškem kontejneru přes tzv. přechodový modul. Přechodový modul i oba dva boční přístřešky (z každé boční strany kontejneru jeden) s robustně pojatou konstrukcí se v chladných klimatických podmínkách vytápějí elektrickým topným infrazářičem.
Typ konstrukce
Kontejner je skříňového provedení, vyrobený ze sendvičových panelů slitin hliníku. Skříň je uložena na odnímatelném kontejnerovém rámu s pojezdovými pogumovanými válečky, které umožňují manipulaci na povrchově upraveném terénu nebo na podlahách v garážích. Nosná konstrukce kontejneru umožňuje manipulaci prostřednictvím jeřábu vybaveným kontejnerovou rozpěrou (spreaderem), která se upíná do ISO rohů vespodu kontejneru.
Současná podoba kontejneru vykazuje oproti svým starším „bratříčkům“ mnohá vylepšení. Namátkou, nepatrnou, přesto vysoce funkční, zajímavost představuje zesilující bílý terč za manipulačním okem kontejneru na čelní straně, který zvýrazňuje otvor oka při najíždění nosiče kontejneru. Na čelní straně je rovněž uchycen žebřík z lehkých slitin, který lze použít jako štafle a který zpřístupňuje střechu kontejneru, která je pochozí. Na konstrukci kontejneru, včetně jeho vybavení, se klade požadavek na schopnost provozu v náročném terénu a za nepříznivých klimatických podmínek (od -10 °C až do +50 °C).
Hodnocení nové techniky
Za pohled jednoho z uživatelů na provedení kontejneru dobře poslouží vyjádření zástupce HZS hl. m. Prahy, vrchního komisaře Mgr. Jakuba Růžičky, DiS., kterému byl svěřen kontejner do péče: „Výše popsaný KNP je o dvě generace napřed oproti předchozímu KNP, který u HZS hl. m. Prahy používáme již devátým rokem. Stávající KNP vybavený moderními technologiemi je komfortním prostředím pro zabezpečení nouzového přežití. Za jistou nevýhodu považuji robustní boční přístřešky a nevhodné technické řešení nafukovacího stanu. Nicméně celková koncepce KNP je uživatelsky přijatelná.“
Robustnost konstrukce přístřešku byla zvolena s ohledem na požadavek nasazení KNP i za nepříznivých povětrnostních podmínek. Použitý typ technického řešení nafukovacího stanu splňuje zadávací podmínky.
Vedoucí obchodní manažer odboru příprav hospodářských opatření SSHR Mgr. David Mrhač se vyjádřil takto: „Chtěl bych poděkovat hlavně zástupcům HZS Libereckého, Zlínského, Královéhradeckého kraje a hl. m. Prahy, kteří během procesu pořizování KNP významně přispěli svými odbornými technickými znalostmi, praktickými poznatky a zkušenostmi s obdobnými zařízeními k maximálnímu vysokému standardu technického řešení KNP a jeho příslušenství.“
Dejme prostor i zástupci dodavatelské firmy, Ing. Martinu Čejchanovi, projektovému manažerovi dodavatele, který řekl: „Pro společnost KARBOX, s.r.o., byla dodávka KNP pro HZS ČR dalším rozšířením portfolia výrobního programu. Vzhledem k široké škále technických požadavků a rozmanitosti požadované výbavy byl konstrukční vývoj tohoto produktu složitý. Kontejner byl pojat velice moderně s ohledem na praktičnost a jeho užitnou hodnotu.
Naši společnost v rámci projektu těšila profesionální spolupráce s jednotlivými zástupci HZS krajů, kam byla technika dodávána. Byli bychom velice rádi, kdyby se značka KARBOX dostala více do povědomí hasičů. Přejeme, ať KNP slouží svému účelu a pomáhá obyvatelstvu České republiky při mimořádných událostech.“
Z historie využití KNP
V posledním období byly KNP využívány při povodních 2013 a při dalších několikadenních zásazích, jako byl např. požár tržnice SAPA, předloňské i loňské rozsáhlé lesní požáry nebo při náročném zásahu u požáru v bývalém průmyslovém areálu v pražských Vysočanech v srpnu 2015. Taktéž se používají při větších cvičeních integrovaného záchranného systému.
HZS ČR v současnosti disponuje celkem 15 KNP (z toho čtyři jsou uloženy v pohotovostních zásobách SSHR), které jsou rovnoměrně rozloženy po celém území státu takovým způsobem, aby byly dostupné bez zbytečného časového prodlení.
Závěr
Ocenění přístupu a poděkování patří všem, kteří se na zakázce podíleli, včetně zainteresovaných příslušníků HZS ČR, neboť se této záležitosti usilovně věnovali. Všichni s velkým nasazením překonávali vyvstalé technické i organizační problémy, a to i výrazně nad rámec své doby služby. Je jistě potěšující zjištění, že se v řadách hasičů nachází řada skvělých odborníků s nezdolným elánem řešit těžkosti ku prospěchu společného cíle - být připraven pomoci spoluobčanům v nesnázích.
kpt. Mgr. Adam HENDRYCH,
MV-generální ředitelství HZS ČR,
foto autor
Aktivity slovenského a maltského předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany
V lednu 2017 převzala Malta poprvé od svého vstupu do EU předsednictví v Radě EU, a zahájila tak poslední část společného osmnáctiměsíčního programu předsednického tria zemí Nizozemska, Slovenska a Malty.
Vzhledem k tomu, že maltské předsednictví v Radě EU (dále jen „MT PRES“) navázalo některé ze svých priorit na předchozí předsednictví, následující řádky nejprve shrnou výsledky dosažené na úrovni EU v oblasti civilní ochrany za slovenského předsednictví (dále jen „SK PRES“).
Aktivity uskutečněné za SK PRES
V průběhu SK PRES v období od 1. července 2016 do 31. prosince 2016 se jednání zejména v rámci Pracovní skupiny Rady EU pro civilní ochranu (dále jen „PROCIV“) soustředila na dvě vzájemně provázaná témata, a to na posilování odolnosti kritické infrastruktury a na přívalové povodně.
Problematikou posilování odolnosti kritické infrastruktury se v první polovině roku 2016 zabývalo již nizozemské předsednictví, které dospělo k závěru, že k tomu, aby byla posílena prevence katastrof, připravenost na ně a odolnost vůči nim, je zapotřebí užší spolupráce mezi orgány civilní ochrany a orgány odpovědnými za kritickou infrastrukturu. SK PRES přistupovalo k této problematice z jiného pohledu a zaměřilo se na určení konkrétních oblastí spolupráce mezi zmíněnými subjekty. V rámci naplňování tohoto cíle se k uvedenému tématu ve dnech 12. až 14. července 2016 v Bratislavě uskutečnil předsednický seminář. Na základě diskuzí vedených během předsednického semináře a následných jednání PROCIV bylo SK PRES konstatováno, že jako nejsnadněji realizovatelná je spolupráce v oblasti posuzování rizik a výměny informací mezi odborníky. V průběhu diskuzí se zároveň ukázalo, že z hlediska civilní ochrany je kritická infrastruktura v členských státech EU definována poměrně široce a lze ji uplatnit na více úrovních – evropské/nadnárodní, celostátní, na úrovni nižší než celostátní nebo na úrovni jednotlivých komunit. Toto zjištění vedlo SK PRES k vypracování souhrnného dokumentu s názvem „Přehled spojení mezi kritickou infrastrukturou a civilní ochranou v členských státech EU“, ve kterém jsou na úrovni jednotlivých členských států EU kromě grafického znázornění vztahu mezi těmito dvěma úseky také uvedeny definice kritické infrastruktury a seznamy odvětví národních kritických infrastruktur.
Pokud jde o téma přívalových povodní, SK PRES při jednáních na úrovni PROCIV kladlo důraz zejména na posouzení toho, zda by bylo vhodné v rámci politiky EU zaměřené na povodně vytvořit specifický přístup a technické pokyny pro přívalové povodně. EU a její členské státy sice vypracovaly v průběhu let politiku a nástroje pro předcházení různým druhům povodní a tato politika a její nástroje jsou pevně zakotveny v unijních i vnitrostátních právních předpisech, pro orgány zabývající se zvládáním povodňových rizik a zajišťující reakci na mimořádné události představují přívalové povodně v některých členských státech EU stále velmi specifickou výzvu.
Přívalové povodně, jak již nasvědčuje jejich pojmenování, jsou totiž charakteristické svým velmi rychlým vývojem, přičemž předchozí varování je možné jen v omezené míře, případně vůbec. Uvedená skutečnost vychází z informací získaných na základě komplexní analýzy zpráv členských států o předběžném vyhodnocování povodňového rizika a určení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem, která byla provedena na evropské úrovni.
Na základě diskuzí především vedených na úrovni PROCIV, vydalo SK PRES dokument s názvem „Přívalové povodně a odolnost“. V dokumentu jsou uvedena doporučení, která by z pohledu SK PRES měla být v oblasti posuzování a mapování rizik, včasného varování a snižování rizika povodní implementována do stávajících nástrojů a mechanismů (např. v rámci směrnice o povodních nebo v rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie).
Některá doporučení, případně konstatování lze shrnout následovně:
- Mezi členskými státy EU existuje silná motivace zaměřit se na problematiku přívalových povodní, například při shromažďování poznatků, posuzování a mapování rizik nebo včasných varování.
- V členských státech EU, kde hrozí riziko vzniku přívalových povodní, by měla být při aktualizaci map povodňových rizik a plánů pro zvládání těchto rizik věnována zvláštní pozornost přívalovým povodním.
- Členské státy EU by měly výsledky posouzení rizik zohlednit v rámci územního plánování a zvýšit odolnost stávajících infrastruktur, které jsou ohroženy povodněmi. Cílem je zachovat provozuschopnost kritických infrastruktur i v případě nehody.
- Je nutné, aby EU podpořila rozvoj a zavádění modelů pro předpověď počasí a hydrologických modelů, které nabízí vysoké rozlišení a krátké časové lhůty, jež jsou pro predikci přívalových povodní nezbytné. Jako platforma pro šíření výsledků a sdílení osvědčených postupů při zvládání přívalových povodní by v tomto případě mohlo sloužit Společné výzkumné středisko Evropské komise.
Po teroristických útocích, k nimž v nedávné době došlo v několika členských státech EU, SK PRES také podpořilo pokračování diskuzí týkajících se zvládání následků teroristických útoků, které byly zahájeny za nizozemského předsednictví. První významnou událostí za SK PRES byl odborný seminář k tématu „Reakce na teroristické útoky: výzvy a poznatky pro civilní ochranu a záchranné služby“, který Evropská komise uspořádala ve dnech 20. až 21. září 2016 v Bruselu. Program semináře se zaměřil na otázky plánování a koordinace, na specifické výzvy pro zdravotní záchranné služby, identifikaci obětí katastrof a zvyšování informovanosti veřejnosti. Jednání k danému tématu dále pokračovala na setkání generálních ředitelů civilní ochrany pořádaném SK PRES ve spolupráci s Evropskou komisí, které se ve dnech 27. až 28. září 2016 uskutečnilo v Bratislavě.
Za účelem výměny názorů a dalších poznatků mezi členskými státy EU byl dne 9. prosince 2016 na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (dále jen „Rada JHA“) představen dokument SK PRES, který se zabývá zvládáním následků po teroristických útocích ve vztahu k posílení připravenosti a odezvy civilní ochrany a posílení spolupráce se záchrannými a bezpečnostními službami. V zásadě se odezva civilní ochrany po teroristických útocích nikterak neliší od odezvy na jakoukoli jinou mimořádnou událost a vysílání sil a prostředků je vyřešeno v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie.
Hlavním výstupem SK PRES se stala jeho „Zpráva o nejvýznamnějších výsledcích dosažených na úrovni EU v oblasti civilní ochrany“, kterou Rada JHA vzala na vědomí na svém zasedání ve dnech 8. až 9. prosince 2016. Kromě výše uvedeného zpráva rovněž obsahuje reakce na katastrofy a krize během SK PRES.
Mechanismus civilní ochrany Unie byl v tomto období aktivován celkem jedenáctkrát, a to v následujících případech - epidemie viru žluté zimnice (Demokratická republika Kongo), zemětřesení (Kapverdy), lesní požáry (Francie, Portugalsko, Černá Hora a Albánie), přívalové povodně (Makedonie a Albánie), sucho (Bolívie) a hurikán (Haiti). Také se uskutečnila v pořadí již druhá poradní mise do solného dolu na Ukrajině, jejímž cílem bylo vypracovat technickou zprávu obsahující posouzení rizik a příslušná doporučení pro vnitrostátní orgány. Nadále se přijala opatření v reakci na migrační krizi v Evropě. Česká republika v daném období poskytla materiální humanitární pomoc ve formě elektrocentrál a čerpadel do Makedonie.
Pracovní program MT PRES
MT PRES se hodlá během svého půlročního předsednického období především zabývat námořními výzvami v oblasti civilní ochrany. K tomuto tématu se ve dnech 19. až 20. ledna 2017 uskutečnil na Maltě předsednický seminář. Jeho cílem bylo prozkoumat úlohu zainteresovaných orgánů civilní ochrany při různých typech námořních nehod, provést inventuru existujících nástrojů a stávajících kapacit EU a zvážit využití nově se objevujících technologií. Výstupy ze semináře budou diskutovány v rámci čtyř jednání PROCIV, na jejichž základě bude k předmětnému tématu vypracován souhrn doporučení.
Jak již bylo uvedeno v úvodu článku, MT PRES naváže některé ze svých aktivit na předchozí předsednictví. Například bude hledat možnosti prohloubení spolupráce v oblasti zvládání následků po teroristických útocích nebo pokračovat v jednáních zaměřených na řešení katastrof s hromadným výskytem popálenin. Ve spolupráci s Evropskou komisí se bude MT PRES také podílet na přípravě pátého zasedání Globální platformy pro snižování rizika katastrof, které se bude ve dnech 24. až 25. května 2017 konat v Mexiku, stejně tak na zprávě Evropské komise o nedostatcích v rámci Evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události.
Příležitost k věcné diskuzi o výše zmíněných tématech budou mít členské státy EU, Evropská komise a její partneři na pravidelném setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se bude konat ve dnech 26. až 27. dubna 2017 na Maltě.
Podobně jako v případě SK PRES bude hlavním výstupem MT PRES zpráva o pokroku dosaženém na úrovni EU v oblasti civilní ochrany, ve které bude pravděpodobně i nastíněn další možný postup a doporučení v rámci uvedených problematik.
kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK,
MV-generální ředitelství HZS ČR,
foto archiv SK PRES
Hasiči součástí Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP
Preventivně výchovná činnost patří mezi základní úkoly Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), kde má pevné a velice důležité místo. Cesty k tomu, abychom oslovili konkrétní cílové skupiny obyvatelstva, vedou přes pestrou škálu akcí, které organizuje HZS ČR. Dost často jsou také hasiči požádáni o spolupráci na akcích pořádaných nejrůznějšími organizacemi.
V září 2016 jsme byli osloveni organizátorem Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP. Tento veletrh má v Plzni dlouholetou tradici. V roce 2016 se konal již 12. ročník a nabídl zastoupení 132 vystavovatelů z tuzemska, ale i z okolních států ,a navštívilo ho více jak 13 000 návštěvníků.
Vzhledem k zaměření této akce se můžete pozastavit nad tím, co by mohli hasiči veletrhu s tématem cestovního ruchu nabídnout a jakou formu by měla požadovaná spolupráce mít. Organizátoři chtěli zapojením HZS ČR zpestřit a obohatit svoji nabídku pro návštěvníky o další zajímavou a prospěšnou problematiku. V roce 2016 byl koncept veletrhu zaměřen na rodiny s dětmi, které jsou z hlediska přípravy obyvatelstva v problematice ochrany zdraví a bezpečí důležitou cílovou skupinou. Výrazné zastoupení na tomto veletrhu měla také dospělá populace, kterou bývá velmi složité oslovit. Zaujala nás pravidelná velká návštěvnost veletrhu, proto bylo naším cílem vytvořit pestrý program s vybranými tématy tak, abychom oslovili co nejširší škálu návštěvníků veletrhu.
Pro školy
Mezi pozvané návštěvníky akce patřili také žáci základních škol především z Plzně a nejbližšího okolí. V našem preventivně výchovném stánku jsme se je snažili oslovit s problematikou ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí, která je součástí základního vzdělávání. Žáci prvního stupně si mohli prakticky vyzkoušet přípravu táborového ohně, přitom si museli připomenout všechny zásady, které je potřebné dodržovat k tomu, aby nebyl způsoben požár. Dalšími náměty na ověření znalostí žáků bylo doplňování vhodných čísel tísňových linek do obrázků s méně či více závažnými situacemi nebo si mohli vyzkoušet simulované volání na tísňovou linku. Pro žáky druhého stupně jsme měli připravenou hasičskou doplňovačku s tajenkou (viz následující strana), která ověřovala základní znalosti z ochrany obyvatelstva a požární prevence.
Rodiny s dětmi
Pro nejmenší děti byly připraveny zábavně vzdělávací hry. Mezi oblíbenou činnost patřilo skládání puzzle mimořádných událostí zpracovaných Asociací Záchranný kruh. Na těchto obrázcích jsme zjišťovali, zda děti umí přiřadit správného záchranáře ke konkrétní události. U vystaveného plakátu Domeček rizik děti společně se svými rodiči hledali nebezpečná místa a rizika, která se mohou v našich domovech nacházet. Všichni malí zájemci si mohli vyzkoušet dětské hasičské oblečení a vyfotit se s figurínou hasiče v zásahovém obleku.
Dospělá populace
Tak jako v předchozích letech také v letošním roce bylo mezi dospělou populací velké zastoupení seniorů. Pro tuto skupinu návštěvníků jsme připravili stojan s informačními letáčky, které si mohli zájemci odnést domů a často je inspirovaly k dotazům a diskuzím. Nejčastěji probíranými tématy byly hasicí přístroje, hlásiče požáru a správná péče o kouřovody.
Vzhledem k tomu, že veletrh ITEP byl pro veřejnost otevřen po dobu tří dnů a měl obrovskou návštěvnost, vyžádalo si zajištění akce mimořádné nasazení jak příslušníků oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení, tak i oddělení kontrolní činnosti a ZPP. Velice přínosné pro nás bylo, že jsme měli možnost oslovit velké množství návštěvníků různých věkových kategorií. Získané zkušenosti na veletrhu budeme využívat na dalších akcích podobného typu.
kpt. Mgr. Lenka BASÁKOVÁ,
HZS Plzeňského kraje,
foto archiv HZS Plzeňského kraje
Jaká je připravenost zdravotnictví na aktuální hrozby
Význam krizového řízení ve zdravotnictví neustále roste, tak jak přibývá nejen přírodních katastrof, ale i dopravních nehod s velkým počtem raněných osob a v poslední době také teroristických a jiných násilných útoků, při nichž nastává nutnost ošetřit velké množství zasažených. Letecká doprava na naší planetě zkracuje vzdálenosti a umožňuje také přenos nakažlivých onemocnění, málo známých i neznámých, s nimiž se lékaři u nás dosud nesetkali. Zeptali jsme se Mgr. Radima Bureše z Ministerstva zdravotnictví, jak se na takové situace připravuje naše zdravotnictví.
Co v současné době spadá do kompetence ředitele odboru bezpečnosti a krizového řízení, jehož funkci zastáváte?
Agenda odboru bezpečnosti a krizového řízení na Ministerstvu zdravotnictví zůstává stejná i po nabytí účinnosti zákona o státní službě. Rozsah činnosti odboru bezpečnosti a krizového řízení je poměrně široký. Oddělení bezpečnosti má ve své působnosti zajištění povinností daných zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zejména nakládání s utajovanými informacemi, zajištění fyzické bezpečnosti apod., oddělení krizového řízení se věnuje krizové připravenosti ministerstva, přímo řízených nemocnic nebo krajských hygienických stanic. Máme na starosti financování krizové připravenosti poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, provádění kontroly přenesené působnosti krajů, zpracování plánovací dokumentace apod.
Oproti minulým letům narostla zejména agenda vztahující se k činnosti orgánů Evropské unie a NATO. Zvyšuje se nejen počet dokumentů, na které je potřeba reagovat, ale i požadavky na podávání informací o tom, jak je problematika zdravotních služeb a ochrany veřejného zdraví z hlediska krizové připravenosti v ČR řešena.
Jaký je Váš názor na současný stav integrovaného záchranného systému a jednotlivých zdravotnických záchranných služeb v něm? V čem vidíte nedostatky a o čem soudíte, že bude ve Vašich silách zkvalitnit?
V roce 2011 došlo přijetím zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, k jednoznačnému definování činností, práv a povinností poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Jednou z velmi významných změn oproti minulosti je každoroční přidělování finančních prostředků (investičních i neinvestičních) na zajištění jejich krizové připravenosti. Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, kterých je v České republice celkem 14, tak mají možnost použít finanční prostředky nejen na nákup věcných prostředků, které zlepší a zkvalitní jejich krizovou připravenost, ale mohou lépe zajistit vzdělávání, výcvik a školení všech svých zaměstnanců. Určité nedostatky se vyskytují, ale nejsou neřešitelné a důležitá je ochota se podílet na jejich odstranění. Cílem odboru bezpečnosti a krizového řízení je metodicky řídit poskytovatele zdravotnické záchranné služby a pomáhat jim v přípravě na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Například vloni v prosinci budeme pro ně pořádat tzv. konzultační den na téma „zpracování a aktualizace plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury“, protože zdravotnická operační střediska byla určena prvkem kritické infrastruktury.
Jaká je forma spolupráce s bezpečnostními radami krajů a funguje účelně?
Spolupráce jednotlivých rezortů, tedy i Ministerstva zdravotnictví, s bezpečnostními radami krajů je dlouhodobá. Úřad vlády pořádá pravidelně dvakrát do roka setkání ústředních správních úřadů s tajemníky bezpečnostních rad krajů, kde se projednávají aktuální témata. V poslední době byla v oblasti zdravotnictví věnována pozornost například vysoce nebezpečným nákazám a možnostem přípravy na řešení takových událostí.
Co považujete ve zdravotnictví za zranitelné a není zatím dostatečně řešeno, například při výpadku elektrické energie?
Prvkem kritické infrastruktury jsou zdravotnická operační střediska. Při jejich výpadku/poškození by mohlo dojít k ohrožení životů a zdraví obyvatelstva na území kraje, a proto byla tato střediska navržena a poté schválena prvkem kritické infrastruktury. Právě plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury, kterými jsou poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, v sobě zahrnují i opatření pro případ dlouhodobého výpadku energií. Míra přijatých opatření a zpracování postupů bude předmětem jednání.
Můžete uvést nějakou statistiku o výdajích ministerstva na krizovou připravenost ve zdravotnictví za určité období?
Výše vynaložených finančních prostředků ze státního rozpočtu, resp. z kapitoly Ministerstva zdravotnictví, je každoročně hlášena Ministerstvu zdravotnictví, které sbírá údaje od všech ústředních správních úřadů a pak podává informaci o jejich čerpání Výboru pro civilní nouzové plánování. Ministerstvo zdravotnictví přiděluje finanční prostředky ve dvou resp. třech oblastech poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, kde zákon č. 374/2011 Sb. a jeho prováděcí právní předpis stanoví, že každoročně se přidělují finanční prostředky ve výši 10 Kč na obyvatele. Ministerstvo zdravotnictví přiděluje finanční prostředky jednotlivým poskytovatelům zdravotnické záchranné služby podle počtu obyvatel. Celkem jde asi o 105 milionů Kč každý rok. Dále pak v souladu s krizovým zákonem přidělujeme na základě žádostí finanční prostředky organizacím v přímé řídicí působnosti (nemocnice, krajské hygienické stanice, zdravotní ústavy, specializovaná centra apod.) a samozřejmě část finančních prostředků čerpá i samotné Ministerstvo zdravotnictví (v posledních letech jde asi o 10 milionů Kč ročně).
Existuje nějaký systém cvičení ve zdravotnických zařízeních k ověřování připravenosti na mimořádné události a krizové situace (náhlý přísun velkého počtu zraněných, evakuace nemocnice nebo její části v důsledku požáru atd.) i v rámci IZS?
Již v roce 2007 byla ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 8 vydána „Metodika zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení“, která byla zpracována ve spolupráci s odborem IZS a výkonu služby MV generálního ředitelství HZS ČR. Uvedená metodika stanovuje základní pravidla pro plánování cvičení v rámci složek IZS kraje a současně stanovuje i rozsah potřebné dokumentace a základní pravidla pro přípravu, provedení a vyhodnocení cvičení. V letošním roce plánujeme aktualizaci této metodiky tak, aby odpovídala nové terminologii a zkušenostem, které cvičící subjekty v rámci cvičení získaly.
Jaká je připravenost v České republice na výskyt vysoce nebezpečných nákaz?
Připravenost ČR nejen na výskyt vysoce nebezpečných nákaz, ale obecně na řešení mimořádných událostí s ohrožením veřejného zdraví je velmi dobrá, což bylo vyhodnoceno i v rámci pravidelných evaluačních šetření prováděných každoročně Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Nakonec i několik podezření na možný výskyt Eboly, který byl zaznamenán v roce 2015 v několika krajích, ukázalo, že na tuto událost existují v jednotlivých krajích postupy a že spolu všechny složky IZS spolupracují. Naštěstí se žádné podezření nepotvrdilo a mohlo tak zůstat pouze u prověření nastaveného systému bez toho, že by byla přijímána opatření na ochranu veřejného zdraví.
Jak funguje humanitární pomoc v České republice a jak do zahraničí? Účastní se Traumateam ČR mezinárodních cvičení?
Traumateam ČR je od roku 2013 začleněn mezi tzv. moduly civilní ochrany, které jsou ustanoveny na základě legislativy EU. Pro zajištění spolupráce byla v roce 2008 uzavřena dohoda o spolupráci mezi Fakultní nemocnicí Brno, MV generálním ředitelstvím HZS ČR a Ministerstvem zdravotnictví, která byla v roce 2013 aktualizována. Součástí této dohody je i závazek účastnit se cvičení, mezi které patří například cvičení MODEX, kterého se Traumateam ČR zúčastnil naposledy v loňském červnu. Humanitární pomoc do zahraničí v souladu se zákonem poskytuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, které se na poskytování humanitární pomoci podílí pouze v případě, kdy je nutná zdravotnická pomoc, zejména pak v případě, kdy je vyžadována pomoc Traumateamu ČR.
Jaké jsou podle Vašeho názoru nejúčinnější způsoby výchovy a vzdělávání obyvatelstva k prevenci i ke správnému chování při mimořádných událostech, jak ochránit sebe i poskytnout první pomoc postiženým?
Již několik let je v České republice nastaven systém výchovy a vzdělávání obyvatelstva k prevenci i ke správnému chování při mimořádných událostech cestou rámcových vzdělávacích programů základních škol, a to na prvním i druhém stupni. Ministerstvo zdravotnictví se na přípravě těchto rámcových vzdělávacích programů podílelo a v současné době je členem mezirezortní pracovní skupiny, která se touto problematikou zabývá.
Co v současnosti řeší Váš odbor?
V současné době řešíme několik důležitých úkolů stanovených vládou ČR a Bezpečnostní radou státu, jako je zpracování aktualizace Koncepce operační přípravy státního území ČR nebo zpracování Plánu operační přípravy státního území ČR pro roky 2017–2020. Dalším velkým úkolem, na kterém se náš odbor podílí, je audit národní bezpečnosti a nelze opominout ani úkoly vyplývající z Varšavského summitu NATO.
Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto ppor. Michal HRDLIČKA, HZS Ústeckého kraje
Profesionalizace řidičů složek IZS
Tříletý projekt (2016–2018), který odstartoval vloni a jehož účelem je speciální kurz bezpečné jízdy spojený s řešením náročnějších řidičských situací pro přibližně 25 000 příslušníků HZS ČR a Policie ČR (přesně 5418 příslušníků HZS ČR a 19 662 Policie ČR), vznikl na základě dohody mezi Ministerstvem vnitra s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP) a je celý financován z fondu zábrany škod ČKP. Celkové náklady jsou naplánovány na téměř 100 milionů korun.
Projekt
Projekt je realizován na šesti polygonech ve Vysokém Mýtě, Mostě, Příbrami, Sosnové, Jihlavě a Ostravě. V rámci kurzů, které jsou koncipovány jako intenzivní celodenní zaměstnání s teoretickou přípravou, si řidiči procvičí například manévrování s vozidlem ve vymezeném prostoru, brzdění na různém typu povrchu v přímém směru i v zatáčkách, vyhýbání se náhle vzniklé překážce, zvládnutí vozidla při smyku, dynamický průjezd křižovatkou nebo zvládnutí vozidla při aquaplaningu.
Kurzy mají řidiče připravit na zvládání krizových situací na silnicích a zajistit tak bezpečnější a rychlejší přepravu složek IZS na místo mimořádné události.
První kurz je určen pro řidiče osobních automobilů, kterým nejčastěji prochází příslušníci Policie ČR. Druhý je věnován jízdě s automobily typu SUV a jízdě v terénu, kde si mohou řidiči vyzkoušet jízdu s pohonem na všechna čtyři kola, boční náklon i přejezd překážek. A třetí kurz je nejvíce obsazován příslušníky HZS ČR, protože je specializovaný pro řidiče nákladních automobilů. Většina příslušníků HZS ČR absolvuje kurz s cisternovou automobilovou stříkačkou, automobilovým žebříkem, nebo jiným nákladním automobilem. Kurzy pro strojníky s řidičským oprávněním skupiny C, tedy oprávněním pro řízení nákladních automobilů, probíhají pouze v Ostravě.
„Přicházejí noví mladí příslušníci, kteří dostávají drahá vozidla v ceně milionů korun. Jezdí k zásahům pod výstražným zařízením, což přináší stres. Proto jsem rád, že takový projekt existuje a naši příslušníci jej mohou absolvovat,“ uvedl k projektu generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba.
Ohlédnutí za loňským rokem a prvními absolventy kurzů bezpečné jízdy
V Ostravě, v Centru bezpečné jízdy, se 1. prosince 2016 sešli členové realizačního a organizačního týmu, instruktoři a vybraní účastníci projektu, aby tento projekt představili médiím a zároveň symbolicky uzavřeli jeho loňskou část. Ostravský polygon jako jediný v republice nabízí možnost simulace vzniku smyku pro nákladní automobily a byl tak vhodným místem pro uskutečnění této akce, při které své řidičské schopnosti předvedli hasiči i policisté ve svých služebních vozidlech. V loňském roce se takto zdokonalilo v kurzech bezpečné jízdy celkem 1665 hasičů a 5932 policistů, kteří absolvovali jeden ze tří kurzů zaměřených na specifickou techniku. Řidiči, absolventi těchto kurzů, se shodli, že se cítí za volantem jistěji, jsou lépe připraveni na možné krizové situace a mají lepší povědomí o tom, jak se v obtížných situacích za volantem zachovat. Zvýší tak bezpečnost složek IZS při jízdě k mimořádné události a zároveň zkrátí dobu jízdy k ní.
Mgr. Alena KOPANICOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR,
kpt. Ing. Ivo ADÁMEK, Záchranný útvar HZS ČR,
foto kpt. Ing. Ivo ADÁMEK, Záchranný útvar HZS ČR