POŽÁRNÍ OCHRANA

Spolupráce při nehodě autobusu s dětmi,
s. 4
Požár autobusu SOR s plynovou instalací CNG,
s. 6
Využivání víceúčelového zdroje požární vody v krizových situacích,
s. 7

 

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Hasiči cvičí záchranu na ledě i pod ním,
s. 10
První rok činnosti ŠVZ HZS ČR ve Zbirohu,
s. 11

 

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

"Usínej bezpečně",
s. 13
Cvičení "BLACKOUT" JMK 2015 z pohledu hasičského zachranného sboru kraje,
s. 14
Nácvik činnosti krizového štábu obce s rozšířenou působnosti,
s. 20
Kolínští hasiči navštívili nizozemský chemický komplex Chemelot,
s. 22
Zahraniční spolupráce v roce 2016,
s. 23
Nová experimentální a výcviková laboratoř pro zjišťování příčin vzniku požáru,
s. 24
 

INFORMACE

Nadace policistů a hasičů v roce 2016,
s. 26
Příběh první: Živá voda tryská vlevo od hřitova,
s. 28
S úctou a poděkováním,
s. 28
Nové exponáty v Expozici požární ochrany HZS ČR ve Zbirohu,
s. 31
Setkání vedení HZS ČR a SH ČMS,
s. 32
Pyromeeting 2017,
s. 32
Pozvánka na výstavu,
s. 33

Plyšové hračky z rukou hasičů a policistů budou dělat radost dětem nejen na místech mimořádných událostí. Ojedinělá akce se zlínským profesionálním hasičům povedla především díky sociálním sítím. 
 

Za celou akcí stála osobní iniciativa operátorky tísňové linky 112 krajského operačního a informačního střediska HZS Zlínského kraje prap. Markéty Hambálkové, která chtěla najít využití pro plyšové hračky po svém synovi. Ke konci loňského roku proto kontaktovala psycholožku zlínských hasičů kpt. Mgr. Soňu Pančochovou s dotazem, zda by hračky nenašly uplatnění při poskytování posttraumatické péče dětem na místech zásahů jednotek požární ochrany stejně jako oficiální plyšový maskot dráček Záchranáček, s nímž mají hasiči velmi dobré zkušenosti již téměř deset let. Dráček pomáhá dětem, které se stanou účastníky nebo svědky mimořádných událostí, jako jsou dopravní nehody, požáry, živelní pohromy apod. Pro děti jsou takové situace velmi zneklidňující, často nerozumí tomu, co se děje, mají strach, někdy zažívají i bolest nebo nucené odloučení od blízké osoby. Hračka pro ně může být jakousi laskavou kotvou do „normálního“, známého a bezpečného prostředí. Hračku mají děti spojenou s něčím příjemným, s domovem, s bezpečím.

Protože obdobný problém, jak využít hračky, kterým už děti odrostly, mají i další maminky, oslovila prap. Markéta Hambálková prostřednictvím internetové sociální sítě také své kamarádky a známé. Sama se pak nestačila divit, jaký ohlas celá myšlenka vyvolala. Informace o využití plyšáků se začala na sociálních sítích rychle šířit a do sbírky se připojovali další lidé. Před Vánocemi tak na ředitelství HZS Zlínského kraje postupně dorazilo více než 500 plyšáků. Někteří dokonce i ze Severní Moravy a Čech. Vánočních svátků tak obě organizátorky akce využily mimo jiného k třídění a praní plyšáků.

Vzhledem k nečekanému přívalu hraček se psycholožka kpt. Mgr. Soňa Pančochová rozhodla oslovit také své kolegy z intervenčních týmů Policie ČR Zlínského kraje, kteří vykonávají podobnou činnost nejen při řešení první psychologické pomoci u zásahů, ale také např. při vlastním vzdělávání v této oblasti a preventivně výchovné činnosti zaměřené na dětskou i dospělou populaci. Na začátku letošního roku tak mohly obě organizátorky sbírky předat tři velké krabice malých plyšáků psycholožkám Policie ČR, které je potom rozvezly svým kolegům policistům na jejich služebny v kraji.

A nezůstalo jen u spolupráce s policisty. Další hračky našly svou cestu k dětem v azylových domech pro matky s dětmi ve Zlíně, Uherském Brodě a Valašském Meziříčí, Základní škole a Mateřské škole Valašské Meziříčí, Dětském domově Valašské Meziříčí nebo Mateřské škole, základní škole a střední škole pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí. Plyšové hračky dostaly i děti v alergologické ordinaci ve Valašském Meziříčí.

Další cílovou stanicí pro ty plyšové hračky, které už nebyly v nejlepší kondici nebo přišly k úhoně při praní, bude i nezisková organizace Vodicí pes, která pomáhá a podporuje nevidomé a jejich vodicí psy. Hračky tak budou dělat radost i čtyřnohým pomocníkům.
Závěrem chceme moc poděkovat všem, kteří nám do sbírky přispěli a pomohli tak dětem, které se ocitly v náročných situacích, tyto těžké chvíle zvládnout. A samozřejmě také všem hasičům, záchranářům a policistům, kteří se snaží dětem nepříjemné situace ulehčit.

por. Bc. Libor NETOPIL, kpt. Mgr. Soňa PANČOCHOVÁ, HZS Zlínského kraje, foto por. Bc. Libor NETOPIL, HZS Zlínského kraje

V pátek 23. září 2016 jsme společně s kolegou psychologem kpt. Mgr. Jiřím F. Průžou z HZS Kraje Vysočina dokončovali pětidenní školení pro budoucí členy týmů posttraumatické péče z několika krajů. Část kurzu předtím odškolila také psycholožka HZS Ústeckého kraje kpt. Mgr. Jana Majzlíková.



Zrovna jsme nacvičovali skupinovou posttraumatickou techniku zvanou debriefing, pro kterou jsem připravil fiktivní scénář srážky autobusu s dětmi s vlakem na jednom nedalekém železničním přejezdu. Docvičili jsme, „vysvlékli“ jsme se ze svých vymyšlených rolí a dali jsme si přestávku na kávu. V tom mi jako psychologovi HZS Jihočeského kraje (dále „HZS JČK“) volalo operační středisko, že se asi 1,5 kilometru od místa fiktivní nehody z modelového scénáře srazil autobus plný dětí s osobním autem. Velitel zásahu si žádal na místo psychologa.

Chvíli jsem lapal po dechu a přepínal mysl do režimu operačního řízení. Kolega psycholog dále školil budoucí interventy z Vysočiny a Ústeckého kraje. Já jsem vzal s sebou své čtyři nováčky z jihočeského týmu posttraumatické péče a vyjeli jsme. Naštěstí jsem si pro jistotu sbalil na toto školení svoji zásahovou výbavu. Cestou jsme se krátce zastavili v prodejně potravin a koupili dětem pár sladkostí. Měli jsme zprávu, že žádné dítě neutrpělo vážnější zranění. Na místě události nás velitel zásahu hned poslal k dětem, které původně jely do Českého Krumlova na plavání. Byli to žáci ze Základní školy Malonty u Kaplice.

V době našeho příjezdu už byli všichni mimo havarovaný autobus, který po srážce s osobním autem sjel do příkopu. Děti z krátké vzdálenosti pozorovaly, jak odlétá vrtulník zdravotnické záchranné služby. Byl to pro ně zážitek, při kterém alespoň na chvilku dokázaly zapomenout na vzniklou událost. Rychle jsme se společně s interventy představili paní učitelce, která v tuto chvíli měla všechny děti na starost sama, protože její kolegyně byla v nemocnici na ošetření. Hasiči taktně svými těly skryli na místě události vše, co nepatřilo dětským očím. My jsme vyrazili k náhradnímu autobusu. Ten trochu bohužel a trochu bohudík vypadal úplně stejně jako ten havarovaný. Proč bohužel? Protože dětem velmi živě připomínal moment nehody. Proč bohudík? Protože tato nepříjemnost byla dobrým odrazovým můstkem pro to, aby si děti mohly zažít, že všechny takto vypadající autobusy při svých cestách nehavarují.

Domluvili jsme s paní učitelkou, že se děti pokusíme přemístit do autobusu i přes jejich malý nesouhlas a pláč. Pokud by se u některého dítěte malý nesouhlas proměnil ve velký nesouhlas a hrozila by odborně řečeno tzv. sekundární traumatizace - tedy další psychické zranění vyvolané naším necitlivým přístupem - museli bychom dopravu dětí zpět do školy začít řešit jiným způsobem. Ostatně jsme s tím měli zkušenost z jednoho podobného zásahu. Děti ale byly statečné a všechny do autobusu nastoupily.

Nastalo čekání na odjezd autobusu, při němž děti získaly alespoň chvíli na to, aby si na autobus zvykly, a to ve chvíli, když ještě stál. Velitel zásahu si vyžádal dovoz dráčků Záchranáčků pro každé dítě z havarovaného autobusu. To bylo důvodem zdržení odjezdu náhradního autobusu. Já jsem o nic takového nežádal, ale byla to velká pomoc. Najednou se v autobuse objevili dva kolegové z oddělení ochrany obyvatelstva HZS JČK a každému dítěti věnovali jednoho dráčka Záchranáčka. Pamatovali i na děti, které odvezly sanitky do nemocnic na ošetření. Děti tak získaly v těžké chvíli k sobě němého kamaráda, který jim pomohl překonat nepříjemný zážitek z nehody. O hračku se začaly starat a hlídat si ji. Některé z nich k ní dokonce mluvily a svěřovaly jí své dojmy. Byla to z intervenčního hlediska velká podpora aktivit psychologa a členů posttraumatického týmu. Pro některé z nich byl dráček tak cenný, že si ho po celou dobu jízdy náhradním autobusem nevyndaly z igelitového obalu, protože si ho podle svých slov nechtěly ušpinit. Při zpětné reflexi tohoto zásahu to považuji za jeden z hlavních momentů v celém našem intervenčním snažení.
 

Koordinátorka preventivně výchovné činnosti navíc pozvala děti na exkurzi do naší multimediální učebny na českobudějovickou stanici. Děti měly v tu chvíli dva nové body zájmu. Dostaly od hasičů plyšovou hračku za statečnost a za odměnu měly navíc přislíbenou návštěvu stanice.
Náhradní autobus se konečně rozjel a na nás dospělých bylo, abychom v něm monitorovali situaci. Dostali jsme se k několika útržkovitým rozhovorům s dětmi. Průběžně jsme se jich různými způsoby ptali, jak zvládají cestu. Došlo i na pár lidových písní z repertoáru hodin hudební výchovy žáků z 1. stupně, při kterých jsme si museli, my interventi, sáhnout hodně hluboko do naší paměti.

Po příjezdu ke škole v Malontech přišla jedna z nejvíce emotivních chvil, když došlo na setkání rodičů s dětmi. Z paní učitelky spadla tíha odpovědnosti a také upustila pár slz, což bylo v danou chvíli zcela pochopitelné. Na krátkou chvíli jsme byli jako interventi bez práce. Nebylo třeba v této chvíli být někomu nablízku, protože většina dětí tam měla někoho ze svých nejbližších. Velkou roli v tom sehrála i paní ředitelka školy, která poctivě obtelefonovala všechny rodiče, takže všichni měli jasné a přesné informace.

Děti, které tam nikoho neměly, byly přesunuty do třídy, ve které čekaly na konec vyučování. My jsme pokračovali v intervenci. Například jeden školák si nebyl jistý, jestli bude schopen nastoupit do linkového autobusu a odjet s ním domů. Dali jsme mu na výběr, že s ním může jet v autobuse intervent jako doprovod, nebo že to může zkusit zvládnout sám, když se na to bude cítit. Dostal asi půl hodiny na rozmyšlenou. Po 20 minutách nám hoch sám od sebe oznámil, že to zvládne sám.

Pro nováčky z jihočeského týmu posttraumatické péče se jejich ostrý zásah pomalu chýlil ke konci. Já jsem ještě nějaký čas strávil s paní učitelkou a ředitelkou, abychom mohli společně celý perný den uzavřít. Při té příležitosti jsme se bavili i o tom, zda se příští pátek uskuteční plavání, když stejný nebo velmi podobný autobus bude muset s dětmi projet úplně stejnou cestu včetně místa nehody, protože by to jinou cestou bylo nerealizovatelné. Paní ředitelce jsem v duchu metodiky Crititical Incident Stress Managementu - tedy systému řízení stresu při kritických událostech - nabídnul tzv. krizový briefing, který by čtyři dny po události mohl pomoci tuto otázku rozlousknout. Měl jsem to v živé paměti, protože se přesně těchto témat týkal náš pětidenní kurz, ze kterého jsme museli narychlo odjet k tomuto zásahu.

Domluvili jsme se, že v úterý 27. září 2016 přijedu ráno do Malont a povedu skupinové setkání s dětmi, které v pátek zažily nehodu autobusu. Cílem tohoto setkání bylo zjistit míru přetrvávajícího psychického zasažení u dětí a poskytnout jim pár jednoduchých doporučení, jak by se s ním mohlo dát pracovat. Dále jsem byl několik hodin k dispozici k hlubšímu rozhovoru, pokud by o to nějaké dítě projevilo zájem. Odpoledne se konalo mimořádné rodičovské sdružení, při kterém jsme rodiče informovali o tom, jak si děti dopoledne na nehodu zavzpomínaly. Žádné z dětí možnost individuálního rozhovoru se mnou nevyužilo. To byl také jeden z argumentů, proč se rodiče rozhodli, že se nadcházející pátek 30. září 2016 má pokračovat v návštěvě plaveckého bazénu v Českém Krumlově. Zvláštní poděkování patří kpt. Mgr. Janě Mejzlíkové, koordinátorce preventivně výchovné činnosti, která byla velkou podporou v průběhu celého zásahu.

Navíc senátor Ing. Tomáš Jirsa zprostředkoval dětem odměnu ve formě pozvání do jednoho fast foodu v Českých Budějovicích. Nejsem velkým příznivcem tohoto způsobu stravování, a to zvláště u dětí. V tomto případě však výjimka potvrzuje pravidlo. Děti 31. října 2016 přijely do Českých Budějovic na hasičskou stanici a pak si zajely na hamburgery. Jak jinak než autobusem. Tento výlet byl pro ně jednou z dalších zkušeností, že ne každý autobus skončí v příkopě.


mjr. Mgr. Tomáš ADÁMEK, HZS Jihočeského kraje, foto archiv HZS Jihočeského kraje

Hašení požárů vodou má stále nezastupitelný význam. Na spolehlivosti zdroje požární vody a hydraulické kapacitě velmi často závisí, v jakém časovém limitu bude uhašen požár.

Obr. 1 Základní schéma pimárních vodárenských systémů V ČR

Víceúčelové zdroje požární vody jsou primárními systémy zabezpečení staveb požární vodou zejména zastavěných území měst a obcí. Tvoří je zpravidla místní vodárenské systémy vodovodů pro veřejnou potřebu nebo vnitřní vodovody různých typů provozních, obchodních nebo zdravotnických areálů. Ne každý místní nebo vnitřní vodovod, případně jeho část nebo tlakové pásmo, má skutečné předpoklady splnit požadovaný odběr vody z hydrantu nebo výtokového stojanu. Provozní podmínky se často mění a jsou zcela rozlišné ve standardním prostředí a při vzniku havarijních stavů nebo krizových situací.

Nevhodná odběrní místa požární vody

Z velké části, zejména v zastavěných územích měst a obcí, je k plnění hasební techniky používána voda z odběrních míst napojených na vodárenské systémy vodovodů pro veřejnou potřebu nebo vnitřních vodovodů různých provozovatelů. Statistiky a praxe ukazují, že ne vždy použitá odběrní místa požární vody mají dostatečnou hydraulickou úroveň a kapacitu. V řadě případů je nutné následně zajistit kyvadlový dovoz vody z jiných, často i z relativně vzdálených míst, požární technikou. Uvedený stav vzniká z různých důvodů. Někdy je příčinou nevhodně zvolené místo odběru vody prostřednictvím hydrantu na vodovodní síti, v jiných případech nízká hydraulická účinnost trubní sítě přivádějící vody k požárnímu odběrnímu místu. S těmito problémy má zkušenost velká část jednotek požární ochrany.
Dosud velmi podceňovanou problematikou je zajišťování odběru množství požární vody z víceúčelových zdrojů v podmínkách vzniku krizových situací. Vodárenské systémy místních vodovodů a vnitřních vodovodů areálů patří mezi nejzranitelnější subjekty technické infrastruktury měst. Jejich zranitelnost vyplývá z charakteru zařízení, zejména z toho, že přepravují lidskou poživatinu (pitnou vodu), která musí vždy splňovat velmi přísná kritéria své kvality. Jakákoliv kontaminace přepravované pitné vody distribučním systémem má za následek přerušení její dodávky spotřebiteli a současně vyřazení celého nebo části distribučního systému jako víceúčelového zdroje požární vody z provozu.

Vodárenský systém pitných vod – bezpečnostní rizika vzniku mimořádných událostí

Vodárenské systémy pitných vod (vodárenské soustavy, místní vodovody a vnitřní vodovody), viz obrázek 1, jsou využívány současně jako významné a nezastupitelné víceúčelové zdroje požární vody pro zastavěná území sestávající z celé řady technicky, technologicky a provozně odlišných zařízení.
V základním rozsahu je možné výše uvedené konglomeráty těchto systémů rozčlenit do níže uvedených oblastí:

• zdroje povrchových nebo podzemních vod,
• úpravny pitných vod,
• distribuční zařízení pitných a požárních vod,
• technická a technologická zařízení k odběru pitných a požárních vod.

Každé z uvedených a dalších zařízení má rozsáhlý potenciál vzniku mimořádných událostí nebo i vzniku krizových situací.
Jednotlivé události mohou mít za následek vyřazení provozního systému z činnosti na různou dobu, v závislosti na druhu události ovlivňující předmětný provozní systém, například následujícím způsobem:

• kontaminace vodního zdroje (podle druhu kontaminace, charakteru a chemickém složení kontaminující látky může vyřazení vodního zdroje z provozu trvat dny, týdny nebo měsíce),
• technologické havárie úpravny pitné vody (nižší riziko vzniku při optimálně nastavených provozně­ bezpečnostních systémech. Přerušení dodávky vody zpravidla nepřesáhne jeden až tři dny),
• distribuční systémy vod (jsou nejzranitelnější částí vodárenských systémů. Inklinují k řadě velmi vážných havárií, kontaminaci trubního systému, kontaminaci vodojemů a podléhají ve větším rozsahu přírodním vlivům. Při kontaminaci těchto primárních systémů může dojít k vyřazení dodávek pitné a požární vody na tři až devět dnů),
• odběrní místa požární vody (mají potenciál být vyřazena z provozu vlivem technických závad na vodovodní síti, klimatických událostí nebo antropogenních událostí. Jsou taktéž nejčastější příčinou snížení objemu dodávané vody pro požární odběry z víceúčelového zdroje).

Hrozby a rozsah rizik pro víceúčelový zdroj požární vody

Jak vyplývá z předcházejícího, jsou bezpečnostní hrozby svými následky rozdílné a zejména při jejich vzniku mají zcela odlišný dopad na provozuschopnost hydrantů nebo výtokových stojanů. V reálném prostředí vodárenských systémů však vznikají z odlišných příčin a mají taktéž rozdílný dopad na požární zabezpečení objektů zastavěných území ve standardním prostředí a situacích při vzniku mimořádných událostí.

Místní vodovody měst a obcí

Místní vodovody jsou v 21. století nezbytným předpokladem funkce veřejné a soukromé infrastruktury měst a obcí a taktéž uživatelnosti bytových objektů. Jejich koncepce taktéž počítá s odběry požární vody. Je nutné však vzít v úvahu, že jen menší část podzemních a nadzemních hydrantů je primárně určena k odběrům požárního množství vody. Většina hydrantů má účel jiný, který slouží především provozovateli pro zachování kvality vody v systému a zpětnému uvádění zařízení do provozu při haváriích.
S daným funkčním rozdílem je nutné počítat nejen ve standardním prostředí, ale zejména při vzniku mimořádných situací na víceúčelovém zdroji požární vody. Základní rozdíl mezi oběma typy provozů je následující.

Standardní provozní prostředí

• zdroj pitné vody má obvyklou kapacitní vydatnost,
• ve vodojemech je dostatečná zásoba vody pro vyrovnávání denní nerovnoměrnosti odběrů a zásoba požární vody,
• vodovodní síť je v uspokojivém funkčním stavu a vykazuje dostatečnou hydraulickou účinnost k zajištění dodávek pitné vody spotřebitelům, včetně zajištění kapacitních dodávek vody požárním odběrním místům (hydranty, výtokové stojany, případně plnicí místa),
• odběrní místa požární vody jsou průběžně kontrolována a splňují stanovené technické parametry vyplývající z čl. 5 ČSN 73 0873 (hydrodynamický tlak vody, kapacitní průtok).

Prostředí při vzniku mimořádné události

• zdroj pitné vody je vyřazen z přírodních nebo antropogenních příčin z provozu a záložní zdroj nemá dostatečnou kapacitu k zajištění spolehlivosti místního vodovodu a zajištění funkce požárních odběrních míst,
• místní vodovod nemá k dispozici žádný ekvivalentní záložní zdroj vody (zejména v případech napojení vodovodu na vodárenskou soustavu),
• spotřebiště pitné vody a současně víceúčelový zdroj požární vody nemá vlastní vodojem (časté případy, kdy je místní vodovod napojen na vodárenské soustavy skupinových nebo oblastních vodovodů),
• nízká hydraulická účinnost distribučního systému (trubní řady vlivem neúměrně vysokých ztrát vody – skryté úniky - nemají potenciál při vyšších odběrech vody, například při požáru, udržet hladinu hydrodynamického tlaku vody a požadovaný objem z odběrního místa),
• vlivem využívání technologicky neupravené podzemní vody nadměrná inkrustace vnitřních stěn potrubí (podzemní vody s vysokým obsahem železa a manganu),
• nedostatečně propracovaný provozní a manipulační řád (uvedené materiály nesplňují předpoklady havarijního řízení a nejsou zpracovány na základě inženýrské analýzy rizik),
• absence plánů krizové připravenosti předmětného subjektu (zejména u vodárenských společností s vyšším rizikem vzniku různých druhů mimořádných událostí v infrastruktuře, při současném vyšším riziku absence vody přirozeného původu v přiměřené vzdálenosti od zastavěného území).

Z uvedených a dalších rozdílů mezi oběma typy provozního prostředí vyplývá, že technickoprovozní podmínky místního vodovodu a připravenost k zajištění dodávek požární vody má vždy zásadní význam při vzniku mimořádných událostí.
Je nutné počítat s tím, že již ve fázi pouhého vážného podezření na kontaminaci pitné vody ve víceúčelovém zdroji požární vody (místního vodovodu), musí být celý systém, minimálně do vyvrácení podezření, odstaven z provozu. Obvyklá doba k potvrzení nebo vyvrácení podezření je minimálně 48 hodin až 72 hodin.

Vnitřní vodovody různých typů areálů

Vnitřní vodovody různých typů areálů (nemocniční, obchodní, průmyslové areály a průmyslové zóny) mají v reálném prostředí dvě možnosti

Obr. 2 Sdružený vodoměr /2/

napojení na zdroje pitné a požární vody. První, méně obvyklá možnost, je vlastní zdroj povrchové nebo podzemní vody. Druhá, výrazně častější, je napojení vnitřního vodovodu, který je současně i lokálním víceúčelovým zdrojem požární vody, na místní vodovod, případně na vodárenskou soustavu. Některá provozně­ bezpečnostní rizika dodávek požární vody pro odběrní místa jsou obdobná jako u místních vodovodů, jiná jsou výrazně odlišná, viz následující přehled.

Standardní provozní prostředí vnitřního vodovodu

• zdroj pitné a požární vody má minimální riziko vyřazení z provozu (podložené analýzou rizik při použití vhodné metody k danému systému),
• vnitřní vodovod má záložní, nezávislý zdroj vody (z jiného tlakového pásma, případně místní požární studnu vystrojenou čerpací technikou),
• součástí vnitřního vodovodu je vodojem s možností v krizových situacích s mobilním doplňováním vody,
• vodovodní síť má uspokojivou hydraulickou účinnost (ztráty vody distribučním systémem jsou v souladu s možností dodávky redukovaného množství vody ze zdroje v krizových situacích),
• odběrní místa požární vody jsou průběžně kontrolována a splňují stanovené technické parametry vyplývající z čl. 5 ČSN 73 0873 (hydrodynamický tlak vody, kapacitní průtok) [1].

Prostředí při vzniku mimořádné události

• víceúčelový zdroj požární vody vnitřního vodovodu nemá záložní zdroj vody (druhou přípojku z jiného vodovodního řadu, jiného tlakového pásma nebo z vlastního zdroje požární vody atd.),
• na vnitřním vodovodu není k dispozici vodojem (velmi časté provozní prostředí většiny vnitřních vodovodů),
• způsob napojení vnitřního vodovodu na místní vodovod nemá předpoklady převést zvýšené kapacitní odběry vody při požáru, viz obrázek 2 (nevhodně instalovaný typ vodoměru – poddimenzován - neumožňující výrazně zvýšenou potřebu odběru vody při požárním zásahu. Ke snížení rizika je vhodné například instalovat vodoměr uvedený na obrázku, případně ultrazvukový měřicí systém nebo další typy nemechanického měření vody),
• napojení vodovodní přípojky na místní vodovod neumožňuje vyšší bezpečnost dodávek požární vody (není možnost operativně reagovat na různé typy běžných havarijních situací na vodovodní síti místního vodovodu),
• vnitřní vodovod vykazuje relativně vysoké ztráty vody (nebo zvýšená inkrustace stěn potrubí, bránící plné původní kapacitní průtočnosti trubním systémem),
• trubní systém není vhodně rozdělen na provozní sekce (rozmístění armatur neumožňuje provozovat jen nezbytnou část vnitřního vodovodu),
• schází dostatečné informace o kapacitní dodávce vody ze zdroje vody a možnost kooperace činnosti s dodavatelem vody (zejména znalosti o zaručeném množství dodávané vody pro vnitřní vodovod v různých variantách mimořádných událostí nebo krizových situací ve vodárenském systému pro veřejnou potřebu).

Uvedené základní a další rozdíly mezi standardním prostředím a krizovou situací by měly být nezbytnou součástí plánů krizové připravenosti všech subjektů, které provozují vnitřní vodovody významných spotřebitelů a zejména těch, kdy vnitřní vodovod je součástí požárního zabezpečení staveb.

Alternativní možnosti zvýšení spolehlivosti víceúčelového zdroje požární vody

Zajistit 100% spolehlivost dodávek pitné a požární vody z vodárenských systémů a vnitřních vodovodů v praxi nelze. Lze však přiměřeně prostřednictvím preventivních opatření a přípravy provozně­ bezpečnostní rizika výrazně eliminovat.

Využití záložního zdroje vody vodárenského systému

Jednou z celé škály možností je využití vodárenské studny v místním prameništi vod, jako záložního zdroje požární vody, viz obrázek 3.

Obr. 3 Schéma zdroje podzemní vody ze studny pro požární vody

Při využití uvedeného záložního zdroje požární vody je však nutné znát hloubku volné hladiny k jejímu čerpání do mobilní techniky, viz parametry uvedené na obrázku 3, tj. maximální hloubku volné hladiny pod trénem 6,5 m.
V případech, kdy hloubka volné hladiny v prameništi se nachází například v hloubce 20 až 30 m, je nutné s provozovatelem vodárenského systému dohodnout vybudování požárního odběrního místa v těsné blízkosti studny a využít k jejímu čerpání z velkých hloubek standardní vystrojení vodárenské studny.

Využití náhradního zdroje vody z vodojemu

Druhou významnou možností, výrazně zvyšující možnosti využití víceúčelového zdroje požární vody v krizových situacích, je odběr vody pro požární účely z vodojemu místního vodovodu pro veřejnou potřebu. Každý vodojem je mimo jiné dimenzován i na akumulaci požárního množství vody pro zastavěné území. Má schopnost nejen akumulace vody ve standardním provozním prostředí, ale současně i možnost jejího mobilního doplňování v krizových situacích z náhradního zdroje vody, například dovozem mobilní technikou. Vhodné pro tyto účely jsou zejména zemní vodojemy, viz obrázek 4.
Výraznou výhodou pro odběr vody v mimořádných situacích je vždy zajištěná příjezdová cesta pro mobilní požární techniku, vodojem je dislokován v zastavěném území, případně v jeho těsné blízkosti. Pokud se s touto variantou v krizovém plánování uvažuje, je však vhodné, pro snížení rizika sekundární kontaminace akumulované pitné vody při odběru, vybudovat pro odběr požární vody samostatné sací potrubí.

Využití redukované části vodovodní sítě

V mimořádných situacích, zejména při výrazném snížení množství realizované vody v distribučním systému pitných vod, je taktéž možné u většiny místních vodovodů výrazně redukovat délku sítě [3]. Ponechat v provozu jen tu část, která prokazatelně vykazuje nejvyšší hydraulickou účinnost, viz obrázek 5.
Z této části vodovodní sítě lze následně odebírat požadované množství vody nutné pro požární potřeby. Uvedená varianta podstatně zkracuje čas alternativní kyvadlové přepravy vody k místu požáru.

Obr, 4 Zemní vodojem - řez	Obr. 5 Příklad vysoké hydraulické účinnosti vodovodní sítě

Literatura

[1]    ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou.
[2]    Itron Czech Republic, s.r.o. – firemní materiály.
[3]    KROČOVÁ, Š.: Bezpečnost dodávek požární vody z vodárenských systémů, SPBI Spektrum, Ostrava 2014, ISBN: 978-80-7385-153-8.
 

doc. Ing. Šárka KROČOVÁ, Ph.D., Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava

AVe čtvrtek 19. ledna 2017 odpoledne vyslalo operační středisko HZS Jihomoravského kraje (dále „HZS JMK“) jednotky požární ochrany k záchraně tonoucího bruslaře na Vranovské přehradě. Muž byl při příjezdu hasičů již pod hladinou. Na místo přiletěli letečtí záchranáři HZS JMK, kteří provedli výsadek z paluby vrtulníku přímo do vody. Ačkoliv se jim podařilo tonoucího ze čtyřmetrové hloubky vytáhnout, přes veškeré nasazení se muže zachránit nepodařilo.

Uvedený případ je ukázkou reálných hrozeb na zamrzlé hladině vodní plochy a také ukazuje, že je nutné se na tento typ záchrany nadále soustředit. Proto se důkladně v průběhu celého roku HZS JMK věnuje této oblasti také v odborné přípravě. Na každém územním odboru je minimálně jeden hasič v pozici instruktora a školí ostatní kolegy. Instruktor se vzdělává v rámci republikových kurzů Vodní záchranné služby a zúčastňuje se konferencí a seminářů zaměřených na tuto problematiku. V průběhu roku se všichni jihomoravští profesionální hasiči pod vedením instruktorů připravují na záchranu osob probořených v ledu a záchrany tonoucích se osob z klidné hladiny a tekoucí vody.
HZS JMK každý rok pořádá tyto výcviky mimo jiné na Brněnské přehradě pod areálem stanice Přehrada, která se svojí dislokací k tomuto výcviku přímo nabízí. Budova stanice je společná pro jednotku požární ochrany HZS JMK a Policii ČR, Odbor speciálních potápěčských činností a výcviku. Specializuje se sice na zásahy související se záchranou zvířat, ale vzhledem ke své dislokaci již několik let pořádá součinnostní výcviky na téma záchrany osob z probořeného ledu, v létě záchranu osob z klidné hladiny, kondiční jízdy s různými druhy člunů a v posledních dvou letech také záchranu osob z vodního válce.
Letos se výcviku na zamrzlé hladině Brněnské přehrady zúčastnilo přes 120 jihomoravských profesionálních hasičů, více jak 30 členů jednotek SDH obcí a také strážníci Městské policie Brno.

Klimatické podmínky byly letos v lednu velmi příznivé a umožnily uskutečnit celkem devět výcviků. Každý praktický výcvik se dělil na tři části.

• Na prvním stanovišti si záchranáři mohli vyzkoušet házecí pomůcky, především záchranu pomocí házecího pytlíku, záchranné podkovy a záchranného pásu. Cvičili také s improvizovanými pomůckami např. záchranu pomocí úkapové plastové vany a pomocí pracovního polohovacího pásu. Na tomto stanovišti se trénovalo i házení záchranných pomůcek vleže.
• Na druhém stanovišti hasiči cvičili pohyb po ledě. Využívali k tomu připravené nastavovací žebříky, páteřní desku nebo vanu Spencer. Pro lepší a rychlejší pohyb používali hasiči ledové bodce nebo hasičské sekyrky. Následně zkoušeli záchranu osoby z probořeného ledu pomocí již zmiňovaných žebříků, desky nebo transportní vany.
• Třetí stanoviště bylo určeno na záchranu pomocí nafukovací lávky, nafukovacího člunu, dále pomocí hadice C a v samotném závěru nasazením upoutaného záchranáře. Tento způsob záchrany může být sice nejrychlejší, ale zároveň nejnebezpečnější. Někteří si vyzkoušeli záchranu z vody pouze v zásahových oděvech a plovacích vestách. Standardně se přitom k pohybu ve vodě používají tzv. suché oděvy, příp. neopreny.

Na tyto výcviky navázaly další dva výcviky určené pouze pro instruktory práce na vodě. Byly zaměřené na pohyb pod ledem a záchranu osob pod ledem. Jelikož je tento výcvik značně nebezpečný, probíhal ve spolupráci s Odborem speciálních potápěčských činností a výcviku Policie ČR. Každý příslušník byl v ochranném oděvu se záchrannou vestou jištěn na laně a zároveň pod neustálým dozorem policejního potápěče.
Instruktoři si vyzkoušeli orientaci pod ledemac a pohyb ve ztížených podmínkách. Do ledu prořezali tři otvory v různých vzdálenostech od sebe a mezi nimi byla pod ledem natažena vodicí lana. Vztlak všech ochranných prostředků ztěžoval záchranářům pohyb, neboť byli doslova natlačeni pod led. Osvědčily se především potápěčské brýle a ledové bodce.
Později zkoušeli podobnou záchranu jako ve zmíněném případě na Vranovské přehradě. Vytahovali figurínu, která představovala osobu uvízlou pod ledem nebo v hloubce dvou až tří metrů. U tohoto způsobu záchrany museli instruktoři odložit záchranné vesty a byli jištěni jen pomocí lana na pracovním polohovacím páse.
K tomuto výcviku nás přivedla myšlenka, že osoba pod ledem může za jistých okolností „přežít“ i několik desítek minut. Pokud dojde k srdeční zástavě v důsledku hypotermie, osoba nemá hypoxii a byla optimálně zchlazena, pak existuje šance na přežití. Vše je ale závislé na spoustě dalších faktorů, jako je zdravotní stav, věk, doba expozice, oblečení, podružná zranění, reakce na šok, následná léčba atd.

Práce pod ledem je hodně specifická a rozhodně není určena pro každého. Spousta faktorů ovlivňuje kvalitu zásahu a ne každý je schopen se v suchém obleku potopit dva až tři metry hluboko. Nikdy nevíme, co nás pod hladinou čeká. Mohou tam být zachycené kmeny, větve nebo napnuté vlasce, do kterých se může záchranář zamotat. Pod ledem potápějící rychle ztrácí přehled o situaci, má omezené možnosti pohybu, působí na něj stres, chlad, viditelnost je mizivá a má limitující množství vzduchu. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem nedoporučujeme daný způsob záchrany jako standardní způsob. Provádět jej může jen velmi dobrý a zkušený plavec, schopný zvládat krizové situace s chladnou hlavou, seznámený s danou problematikou, a který je s jistící skupinou předem domluven na průběhu celého zásahu.
Náš výcvik se uskutečnil za ideálních podmínek a s podporou policejních potápěčů. Bez nich bychom daný výcvik nemohli uskutečnit. Tímto jim patří poděkování a těšíme se na další spolupráci.


npor. Ing. Alexandr FICEK, por. Mgr. Jaroslav MIKOŠKA, HZS Jihomoravského kraje, foto por. Mgr. Jaroslav MIKOŠKA

Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje zaměřuje preventivně výchovnou činnost na početné skupiny obyvatelstva, mezi které patří jak školní mládež, tak široká veřejnost. Velký důraz klade na vzdělávání seniorů i pedagogických pracovníků. Některé skupiny nejsou svým početním zastoupením ve společnosti tolik výrazné. Patří mezi ně zdravotně postižení, cizinci nebo lidé bez domova.

U HZS Plzeňského kraje se jednou za tři měsíce setkává pracovní skupina preventivně výchovné činnosti, která plánuje a řeší náměty na následující čtvrtletí. Z lednového pracovního setkání vzešla myšlenka projektu „Usínej bezpečně“, který by jednoduchou formou upozornil lidi bez domova na hrozící rizika vzniku požáru.

Lidé bez domova nemají přístup k informacím týkajícím se jejich zdraví a bezpečí, nebo o ně sami nejeví zájem. Oslovit a vzdělávat tuto skupinu lidí je velmi obtížné, vyžaduje specifický přístup i obsah. Proto byla zvolena jednoduchá, ale výrazná forma letáku s odstrašující fotografií s podtitulem „Chceš přijít opravdu o všechno? I o svůj život?“ Na letáku jsou kromě varovného obrázku uvedeny nejčastější příčiny požárů u lidí bez domova.
Na počátku roku 2017 HZS Plzeňského kraje zahájil realizaci plánovaného projektu a požádal o spolupráci při akci Městskou policii Plzeň a Městskou charitu Plzeň.

Městská policie Plzeň eviduje bezdomovce na území města Plzně, monitoruje jejich pohyb, komunikuje s nimi a snaží se zajistit veřejný pořádek. Počet lidí bez střechy nad hlavou v Plzni rychle narůstá. Zástupci města tvrdí, že problematika souvisí s činností pracovních agentur, které využívají levné pracovníky ze zahraničí, kteří bydlí na ubytovnách a při ztrátě zaměstnání se ocitají na ulici. Od roku 2014 se počet lidí bez domova v Plzni zdvojnásobil, v současnosti se jejich počet pohybuje mezi 500 až 700 osobami.

Městská charita Plzeň provozuje Terénní program, jehož posláním je monitorování výskytu a pohybu osob bez přístřeší, zjišťování jejich sociálních a zdravotních problémů a poskytování pomoci s cílem omezit u těchto osob negativní dopady života na ulici.

K požárům zaviněných lidmi bez domova dochází celoročně, nicméně v zimním období se jejich četnost zvyšuje. Nejčastější příčinou vzniku požáru jsou improvizované kouřovody a nedbalost při manipulaci s otevřeným ohněm – kouření, svíčky používané k osvětlování a oheň k zahřátí. Požáry tohoto typu mívají často tragické následky. Jedním z nich byl požár opuštěné chatičky v lese mezi Radčicemi a rozhlednou na Sylvánu z ledna roku 2016. Při dohašování ohnisek a rozebírání konstrukce hasiči postupně nalezli ohořelá těla dvou lidí a dvou psů. Při vyšetřování příčiny vzniku požáru se prokázala nedbalost při používání otevřeného ohně.

V rámci projektu hasiči, strážníci Městské policie Plzeň a zástupci Městské charity Plzeň postupně navštívili vytipovaná místa na území města, kde lidé bez domova pobývají, a rozdali první letáky. Při té příležitosti je varovali před nebezpečím provizorních kamen a kouřovodů nebo používáním otevřeného ohně.

Projekt „Usínej bezpečně“ se HZS Plzeňského kraje rozhodl využít i pro další problematickou skupinu – nájemníky ubytoven. Upravený leták hasiči ve spolupráci s Městskou policií distribuují na recepce ubytoven, kde jsou na viditelném místě vyvěšeny. Návrh a grafické zpracování letáku mají na svědomí por. Mgr. Pavla Jakoubková a por. Mgr. Lenka Holá.

V projektu, který byl podpořen velkým zájmem médií, plánuje HZS Plzeňského kraje pokračovat i v dalších letech.


por. Mgr. Pavla JAKOUBKOVÁ, kpt. Mgr Lenka BASÁKOVÁ, foto archiv HZS Plzeňského kraje

Orgány obce s rozšířenou působností (ORP) Žamberk, jako orgány krizového řízení ve smyslu ustanovení § 18 a 19 krizového zákona, si jsou vědomy nízké připravenosti odpovědných orgánů a složek na jednu z možných krizových situací – narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu. Proto pracovníci městského úřadu připravili v minulém roce nácvik činnosti krizového štábu ORP zaměřený na řešení právě tohoto typu krizové situace.

Už samotná příprava nácviku ukázala, že se nejedná o jednoduchou záležitost a že bude nutné oslovit a případně zapojit do nácviku desítky dalších subjektů s působností ve správním obvodu ORP na území kraje, ale i s celostátní působností. Plošný výpadek dodávek elektrické energie (někdy označovaný jako „blackout“) je jednou z nejzávažnějších hrozeb s nepřijatelnou úrovní rizika, která ve svých důsledcích povede ke vzniku krizové situace (Analýza hrozeb pro Českou republiku, schválená usnesením vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 369) a bude mít negativní dopad na obyvatelstvo a prakticky veškerou činnost v postiženém území. Protože narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu bude mít závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu, patří přenosová soustava elektrické energie mezi prvky kritické infrastruktury a některé její části mezi prvky evropské kritické infrastruktury.Přestože k rozsáhlému plošnému výpadku elektrické energie na dobu desítek hodin v podmínkách České republiky zatím nedošlo, nelze toto riziko v žádném případě podceňovat. Určitým náznakem možného průběhu této krizové situace byly střednědobé výpadky dodávek elektrické energie jak ve správním obvodu ORP Žamberk (tři obce), tak na jiných místech našeho státu. Pro přípravu na její řešení je charakteristická a vcelku pozitivní ta skutečnost, že lze již dopředu identifikovat činnosti a místa, která budou bez dodávky elektrické energie vyřazena z provozu, a na základě takto provedené analýzy je možné stanovit priority pro náhradní dodávky a připravit další opatření ke zmírnění dopadů krizové situace. Příprava nácviku krizového štábu ORP ukázala, že většina oslovených subjektů není na tuto situaci připravena a není schopna ji samostatně řešit. Výpadky na malém území (několik obcí, část správního obvodu ORP) se dají překonat bez vážnější újmy, ale výpadky na větším území budou znamenat vážný problém.

Příprava a provedení nácviku krizového štábu ORP

Prvotní podnět k provedení této akce vznikl při odborné přípravě zástupců obcí v oblasti havarijní a krizové připravenosti. V rámci jednání bezpečnostní rady ORP byl k objasnění této problematiky přizván zástupce krizového pracoviště společnosti ČEZ Distribuce, a.s., následně bylo rozhodnuto o provedení nácviku činnosti v rámci správního obvodu ORP. Přípravou nácviku pod názvem „TMA 2016“ byl pověřen vedoucí odboru obrany a krizového řízení Městského úřadu Žamberk. Jedním z cílů nácviku bylo zpracování závěrečného dokumentu, v němž bude obsažen předpokládaný rozsah postižení, včetně návrhu opatření k zajištění připravenosti na řešení této krizové situace.Námětem nácviku byl simulovaný plošný výpadek dodávek elektrické energie na území Pardubického kraje s přesahem do dalších krajů na dobu nejméně 72 hodin (situace rozehrána tak, že nebylo možné obnovit dodávky proudu do 48 hodin), povětrnostní podmínky odpovídaly zimnímu období. Plán provedení nácviku krizového štábu ORP, který byl konzultován s odpovědnými pracovníky Krajského úřadu Pardubického kraje a se zástupci ČEZ Distribuce, a.s., obsahoval dalších 16 příloh, jako například:

• časová osa nácviku (15. listopadu 2016 od 07.00 do 15.00 hodin) včetně uvedení činnosti jednotlivých cvičících a spolupracujících osob, složek a subjektů;
• pokyny pro vybrané cvičící (seznámení den před nácvikem);
• úkoly a podklady pro cvičící (stálá pracovní skupina krizového štábu ORP, cvičící obce, složky IZS, další subjekty);
• činnost Městského úřadu Žamberk při řešení krizové situace (na základě podkladů jednotlivých odborů);
• obsah úvodního a druhého zasedání krizového štábu ORP;
• informace pro oslovené subjekty k činnosti a připravenosti na plošný výpadek elektrické energie;
• žádost o vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem Pardubického kraje;
• různé – další podkladová dokumentace, zjištění a informace.

Vlastní nácvik proběhl 15. listopadu 2016 a byl zahájen aktivací krizového štábu ORP. Po seznámení všech cvičících s výchozí situací (námětem) a průběhem nácviku následovalo úvodní zasedání krizového štábu a bylo zahájeno plnění stanovených úkolů, včetně úkolů ochrany obyvatelstva a komunikace s dotčenými složkami a subjekty. V rámci nácviku bylo procvičeno i vyžádání věcných zdrojů pro řešení krizové situace cestou informačního systému KRIZKOM. Prakticky bylo procvičeno přerušení dodávky elektrické energie v hlavní budově městského úřadu a vyzkoušena činnost náhradního zdroje – stacionárního dieselagregátu včetně funkčnosti elektrických spotřebičů a zařízení. Na tento náhradní zdroj je napojena více jak čtvrtina budovy úřadu, včetně pracoviště krizového štábu a pracoviště IT technologií. V průběhu nácviku byla v rámci správního obvodu ORP věnována zvýšená pozornost zajištění funkčnosti v těchto oblastech:

• centrální vytápění budov a objektů;
• dodávka pitné vody pro obyvatelstvo;
• komunikace (spojení);
• provoz zdravotnických a sociálních zařízení;
• dodávka pohonných hmot pro náhradní zdroje elektrické energie;
• opatření ochrany obyvatelstva.

Závěry z přípravy nácviku (zejména zpětné informace od oslovených subjektů) a z činností při vlastním nácviku byly použity pro celkové hodnocení připravenosti správního obvodu ORP na tuto krizovou situaci.

Vyhodnocení nácviku

Na rozdíl od jiných nácviků a cvičení krizového štábu ORP bylo hlavním cílem získat informace, stanovit náhradní možnosti a připravit se na tuto krizovou situaci. V přípravné fázi nácviku bylo osloveno více jak 30 dotčených subjektů a dodavatelů základních komodit a služeb, z toho 23 reagovalo na žádost kladně a poskytlo informace o své připravenosti/nepřipravenosti. Deset z nich se pak aktivně účastnilo přípravy nácviku nebo prověřilo své možnosti v den nácviku v souladu s námětem (např. Čepro, a.s., u svých čerpacích stanic EuroOil, Česká spořitelna, a.s., Správa budov – zabezpečení centrálního vytápění, Školní jídelna – připojení části zařízení na náhradní zdroj, penzion pro důchodce).Poznatky z poskytnutých údajů od subjektů a z průběhu samotného nácviku podle stanoveného námětu lze shrnout do následujících závěrů v jednotlivých oblastech.
Vodovody a kanalizace: Oba subjekty působící na území správního obvodu ORP Žamberk mají zpracován plán krizové připravenosti a přípravě na krizové situace se věnují. Společnost s větší územní působností není schopna bez dodávek minimálně 10 ks elektrocentrál zabezpečit plnohodnotnou dodávku pitné vody, nouzové zásobování je zabezpečeno. Čističky odpadních vod budou mimo provoz, vzniknou problémy s odkanalizováním níže položených částí obcí (nutné čerpání).
Bankovní sektor: Pobočky jednotlivých bank v menších městech budou uzavřeny, bankomaty nebudou fungovat. V průběhu šesti hodin by měly být v nouzovém provozu otevřeny banky v okresních městech, včetně bankomatů.
Čerpací stanice pohonných hmot: Mají vybudovány přípojky na náhradní zdroj, malé čerpací stanice mají zpravidla i vlastní elektrocentrálu. V síti větších čerpacích stanic (např. Benzina Plus, Eurooil) tyto náhradní zdroje nejsou k dispozici.
Ambulantní zdravotnická zařízení (polikliniky): Nemají k dispozici náhradní zdroje elektrické energie. Vyřazeno bude osvětlení, vytápění a provoz specializovaných ambulancí. Činnost praktických lékařů bude závislá na ročním období, příp. na vyčlenění jiných prostor.
Odborně léčebný ústav Albertinum: Má k dispozici náhradní zdroj, zdravotnická a lůžková část bude funkční, omezeno bude stravování a provoz RTG pracoviště, nefunkční bude prádelna a čistička odpadních vod.
Poštovní služby: Provoz poboček České pošty, s.p., bude na území správního obvodu ORP přerušen. Nejbližší funkční pobočka bude upřesněna. V regionu Východní Čechy nemá pošta k dispozici žádný náhradní zdroj elektrické energie.
Obchodní síť (markety, základní potraviny a věci osobní potřeby): Provoz bude zabezpečen pouze v Penny marketu (náhradní zdroj bude dovezen asi do pěti hodin). Ostatní oslovené subjekty v tomto segmentu nereagovaly. Obecně platí, že bez záložního zdroje není provoz marketů možný.
Dodávka plynu: Dodávka zemního plynu bude zabezpečena minimálně tři dny, pravděpodobně v omezené míře, minimálně však pro prioritní odběratele označené „D“ a pro koncové odběratele – domácnosti. Distributor disponuje náhradními zdroji elektrické energie.
Komunikační a informační systémy: Koncové stanice mobilních operátorů jsou schopny provozu po dobu čtyř až šesti hodin, potom budou mobilní sítě elektronických komunikací pravděpodobně mimo provoz. Na telefonních ústřednách jsou akumulátory na provoz do šesti až osmi hodin a většina je vybavena dalšími náhradními zdroji (elektrocentrálami). Telefonní linky pevné sítě elektronických komunikací budou v provozu. Také další prvky komunikačních systémů (technologické prvky sítí pro rozhlasové a televizní vysílání, pro satelitní komunikaci a pro informační systémy) jsou pochopitelně závislé na dodávkách elektrické energie a jejich vybavení náhradními zdroji je různé, většinou nedostatečné. Výjimku tvoří zajištění rádiového spojení v síti složek IZS (zabezpečeno minimálně na 72 hodin).
Doprava: Provoz na elektrifikovaných tratích se zastaví, bude nutný odtah celých souprav, včetně evakuace a zajištění nouzového přežití cestujících. Zabezpečovací systémy na železničních přejezdech přestanou fungovat, stejně tak jako zabezpečovací systémy na tratích (semafory, návěstidla, výhybky). Bude nutný nouzový provoz a úprava jízdních řádů. Regionální doprava (osobní vlaky), ale i další komerční přeprava nebude možná, nutno řešit náhradní autobusovou dopravu.
Vodní toky (ochrana před povodněmi): Ukázalo se, že Povodí Labe, s.p., je na tuto krizovou situaci připraveno a disponuje dostatečným množstvím náhradních zdrojů pro zabezpečení činnosti, včetně manipulace na vodních dílech. Mimo provoz však bude převážná část hlásných profilů kategorie A, vybavená automatickým přenosem dat.
Další oblasti: Dojde k uzavření např. kontaktního místa úřadu práce, pobočky finančního úřadu, základních a mateřských škol, ale i výrobních podniků a převážné části obchodů, restaurací a společenských podniků.

Závěr

Nácvik činnosti krizového štábu ORP na téma „Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu“ odhalil nedostatky v přípravě na tuto krizovou situaci včetně nepřipravenosti některých konkrétních subjektů. Prokázalo se také podceňování této situace. Příslušný orgán krizového řízení na úrovni ORP, tedy Městský úřad Žamberk, stanovil na základě závěrů z nácviku úkoly a opatření k zajištěné funkčnosti veřejné správy, k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a dalších nezbytných činností ve správním obvodu ORP Žamberk.

Ing. Vladimír FIKEJS, Městský úřad Žamberk, foto autor

V areálu Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč dne 7. března 2017 proběhlo slavnostní otevření nové experimentální a výcvikové laboratoře pro zjišťování příčin vzniku požárů (ZPP). Slavnostní akce se zúčastnil ředitel Institutu ochrany obyvatelstva plk. Ing. Mgr. Rostislav Richter a zástupci MV-generálního ředitelství HZS ČR v čele s generálním ředitelem HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslavem Rybou.

Po tomto slavnostním aktu se pozvaní hosté seznámili s prostory nové laboratoře, kde budou v následujícím období prováděny vědecko­ výzkumné úkoly v oblasti ZPP. Laboratoř bude sloužit k ověřování průběhu hoření specifických prostorů, k ověření hoření v domácnosti používaných spotřebičů, k provádění malorozměrových zkoušek či k rekonstrukci příčin skutečných požárů. Vybudované pracoviště bude rovněž sloužit ke vzdělávání vyšetřovatelů příčin vzniku požárů HZS ČR a také ostatních bezpečnostních složek (Policie ČR, Vězeňské služby ČR, Celní správy ČR a Vojenského požárního dozoru).

Všichni zúčastnění zhlédli ukázky využití nově pořízených nástrojů sloužících k ohledání místa zásahu, jako jsou plně automatická panoramatická hlava Gigapan Epic Pro, 3D laserový skener FARO FOCUS X130 a iSTAR NCTech. Předvedeny byly výsledky z reálných požárů při použití těchto přístrojů. Následovaly ukázky průběhů chemických reakcí, nejdříve průběh termické reakce kyseliny sírové s vodou. Tato reakce byla zaznamenána termokamerou FLUKE Ti400, jejíž výstupem byl termometrický záznam. Následně byl předveden průběh reakcí běžně dostupných chemikálií, které mohou být zneužity jako možný iniciační zdroj. Poslední ukázkou byl vyvrácen mýtus, že je možné podle barvy plamene určit, zda je v lihovině přítomný methanol. Byla provedena komparace hoření methanolu, ethanolu a jejich směsi. Ve všech případech hoření se barva jednotlivých plamenů od sebe nelišila. Jediným zaručeným způsobem určení methanolu v lihovině je provedení laboratorní zkoušky.

Při slavnostní příležitosti byl představen nový vyšetřovací automobil VA­ L1Z, který je navržen přímo podle požadavků výjezdové skupiny ZPP. Vozidlo je vybaveno modulárním výsuvným systémem, ve kterém jsou umístěna měřicí zařízení, jako je termokamera, univerzální ústředna, měřiče pro měření elektrotechnických veličin, dýchací přístroj a přenosný světelný zdroj. Mezi další vybavení patří sada pro odběr vzorků z místa zásahu a technika pro pořizování jeho dokumentace a digitalizace.

Mezi nové nástroje pro dokumentaci místa zásahu patří plně automatická panoramatická hlava Gigapan Epic PRO. Zařízení umožňuje jak automatický sběr snímků v předem určeném výseku místa zásahu, tak i 360° snímání. Zrychluje a zjednodušuje sběr fotografií a jejich následné zpracování. Dále zabezpečuje, že snímky na sebe navazují a dostatečně se překrývají. Nabízí pokročilé funkce, jako je snímání do fotografie kvality HDR nebo tzv. fotografický vějíř. Panoramatická hlava se používá v kombinaci s digitálním fotoaparátem Nikon D5300 s objektivem typu zoom s ohniskem 18 až 105 mm a clonovým rozsahem F3,5 až F25. Pro zpracování a spojení snímků se používá program Kolor Autopano Giga. Z takto získaných sférických snímků se pomocí programu Kolor PanoTour vytvoří virtuální prohlídka. Tento tzv. „virtuální spis“ je možné si představit jako složení sférických snímků do virtuálních prohlídek, ve kterých se při kliknutí na daný snímek prostřednictvím „hotspotů“ zobrazí detail, půdorys, odborné vyjádření, odstavec ve spise, pasáž videodokumentace, zvukový záznam či jiný záznam. Veškeré důkazy, fotografie, posudky a protokoly připojené k virtuální prohlídce lze uložit na DVD nebo jiné paměťové médium, které lze otevřít na jakémkoliv počítači. Prohlídka může být zaheslována a připojena na interní počítačovou síť intranet.

V prosinci 2016 byl na pracoviště ZPP pořízen pozemní 3D laserový skener od amerického výrobce FARO, typ FOCUS X130 pro dokumentaci a digitalizaci místa požáru. Skener umožňuje skenovat jakékoliv předměty, místnosti, stavby či zařízení. Prostorové skenování je geodetická metoda měření prostorových souřadnic spočívající v přesném automatickém zaměřování mračna bodu (z angličtiny „point cloud“). Systém pracuje na bázi vyzařování monochromatického laserového paprsku o vlnové délce 1550 nm a získává z okolního prostoru až 976 000 prostorových bodů za sekundu, a to až do vzdálenosti 130 m. Paprsek dopadá na otáčející se kosé zrcadlo a láme se pod úhlem 90°, čímž zajišťuje skenování prostoru ve vertikálním směru pod úhlem 305°. Snímání v horizontálním směru se vytváří otáčením skeneru kolem vlastní svislé osy pod úhlem 360°. Úhly lze přizpůsobit požadavkům operátora. Konkrétně tento typ skeneru je schopen skenovat i v obrácené poloze o 180° tzv. hlavou dolů, a digitalizovat tak prostor pod sebou. Zařízení pracuje na bezkontaktním způsobu měření, při kterém nedochází k destrukci žádných stop na místě události. 3D data se zobrazují standardně ve vzdáleném infračerveném spektru, což umožňuje dokumentovat místa se špatnými nebo žádnými světelnými podmínkami. Součástí skeneru je zabudovaný interní fotoaparát, který může dokumentovat i barevnou informaci z viditelného světelného spektra. Výsledný záznam je pak v rozlišení až 70 milionů MPix. Dále je skener také osazen další interní senzorovou technikou např. sensor GPS, digitální kompas, teploměr, výškoměr a digitální libela. Tyto senzory pracují převážně automaticky a v době snímání pomáhají doplňovat 3D data o další potřebné informace.

Získaná data se následně zpracovávají ve speciálním softwaru FARO SCENE a POINTCAB. Měření rozměrů probíhá s milimetrovou přesností. Software umožňuje vytvářet virtuální prohlídky či tisknout reporty s možností vytvoření topografické dokumentace ve 2D i 3D. Je možné zpracovávat půdorysy, řezy a isopohledy. Toto vše slouží pro zpracování požárně technických expertiz. Výše uvedená metoda 3D laserového skenování je v České republice pro účely ZPP jedinečná.

Posledním předvedeným pomocníkem pro dokumentaci místa požáru je iSTAR od výrobce NCTech, umožňující pořízení sférické fotografie v HDR kvalitě. Díky precizní kalibraci lze taktéž ve speciálním programu provádět měření rozměrů a vzdáleností na získaných datech. Toto zařízení je plně kompatibilní se zařízením FARO FOCUS X130, tedy je možné naimplementovat kvalitnější barevnou fotografii na přesně získaná 3D data. Výstupem může být opět virtuální prohlídka, která umožňuje se seznámit detailně s místem události zejména osobám, které se na něm nevyskytovali (znalec, státní zástupce).

Díky otevření experimentální a výcvikové laboratoře ZPP, uvedení do provozu nového vyšetřovacího automobilu a pořízení speciální techniky byly rozvinuty schopnosti v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů jak pro Institut ochrany obyvatelstva, tak pro celý HZS ČR.


pplk. Ing. Miroslava NEJTKOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva, foto autorka

Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni (dále jen „Nadace“) pomáhá zlepšit životní podmínky dětem policistů a hasičů, kteří zemřeli při výkonu služby, v přímé souvislosti s ní nebo pro její výkon a bývalým policistům a hasičům těžce tělesně postiženým následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby.

Organizuje aktivity, jejichž prostřednictvím získává a soustřeďuje finanční prostředky na účtu Nadace. Rozvíjí vzájemnou spolupráci s rodinami pozůstalými po policistech a hasičích a těžce tělesně postiženými bývalými policisty a hasiči, kteří zranění utrpěli v přímé souvislosti s výkonem služby, pomáhá jim, spolupracuje s partnerskými organizacemi v České republice i v zahraničí.
Statutárním orgánem, který řídí Nadaci, spravuje její majetek a rozhoduje o všech záležitostech je správní rada. Dozorčí rada je jejím kontrolním orgánem. Správní rada na svém zasedání letos v březnu projednala a schválila Výroční zprávu Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni za rok 2016.

Činnost Nadace v roce 2016

Mezi nejvýznamnější aktivity patří akce Sparta vzdává hold, kterou uspořádala Nadace ve spolupráci s hokejovou Spartou jako poděkování složkám integrovaného záchranného systému. Pro nadační rodiny, přátele Nadace a sponzory bylo zdarma věnováno téměř 2 400 vstupenek na dva zápasy Sparty v O2 Aréně. Ve druhém slavnostním hokejovém zápase hokejisté Sparty hráli v hráčských dresech propagujících Nadaci a IZS, které byly vydraženy v internetové aukci. Částka z prodeje byla převedena na účet Nadace.
V červnu se konal již IX. Den s policií v Letňanech, kam přišlo na 2000 návštěvníků. Součástí celodenní atraktivní podívané bylo i šlapání na rotopedu, organizované ve spolupráci s Nadací ČEZ. Vyšlapaná částka putovala na konto Nadace.
Letiště Václava Havla se rozeznělo hudbou Hudby Hradní stráže a Policie ČR při příležitosti 25. výročí Policie ČR. Koncert se uskutečnil v odletové hale Terminál 2 v Praze 6. Čestným hostem byla zpěvačka Monika Absolonová. Při této příležitosti firma O2 Family, s.r.o., Nadaci předala šek.
V září v rámci 700. výročí narození Karla IV. potěšil pozvané Svatováclavský koncert Hudby Hradní stáže a Policie ČR v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Představitelé Nadace převzali šeky od Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky a od České podnikatelské pojišťovny, a.s. V září proběhl 3. ročník Dětského dne Ministerstva vnitra v areálu Centra sportu MV. Dobrovolné vstupné bylo určeno na podporu nadačním rodinám.
Tradičně již podesáté Svaz dobrovolných hasičů Rumburk a Sklárny Lindava uspořádali dvoudenní slavnosti, kde propagovali Nadaci a věnovali na pomoc nadačním dětem a těžce tělesně postiženým bývalým policistům a hasičům finanční obnos.
Organizační tým Turnaje v minikopané – 10. ročník Košířského košíku, fotbalového utkání policistů Městské části Praha 5, předal, jako každoročně, ve prospěch Nadace finanční výtěžek získaný ze startovného hráčů jednotlivých mužstev. Hasičky z Nosislavi nafotily kalendář pro Nadaci. Nebylo lehké sehnat peníze, proto chodily na brigády, aby peníze vydělaly. Také s prodejem byly potíže, ale i tak se vybrala krásná částka, která byla na podzim předána spolu s kalendářem Nadaci. „Je úžasné, že jsou tu lidé, kteří pomáhají těm, co už nám pomoci nemohou a přitom to dělali celý svůj život. Také jsme chtěli pomoci,“ říkají hasičky z Nosislavi.
Jihomoravští hasiči předali šek symbolizující roční pravidelný příspěvek při příležitosti speciálního představení pro rodiny příslušníků HZS Jihomoravského kraje, které se konalo v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Slavnostně byly předány řediteli Nadace také šeky od Hvězdárny a planetária Brno. V nadační péči je i rodina brněnského hasiče Davida Kožuského, který zemřel při požáru kasina v lednu 2002 v centru Brna.
Hasiči v Jihomoravském kraji spolupracují s Nadací dlouhodobě a velmi úspěšně. V minulosti bylo ve prospěch Nadace odehráno ve speciálních dresech i jedno z utkání hokejové extraligy. Výtěžek z aukce speciálních dresů věnovala HC Kometa Brno právě ve prospěch Nadace.
Na odběrných místech dárcovství krevní plazmy v obchodních centrech Chodov a Černý Most je uzavřena dohoda mezi Dárcovským centrem a Nadací, kde každý dárce při odběru obdrží náhradu 500 Kč, kterou může věnovat na konto Nadace. Darováním krevní plazmy se může zachránit život a krevní plazma je nenahraditelná složka pro výrobu životně důležitých léků. Dvojnásobné díky patří všem, kteří nejen darovali krevní plazmu, ale vzdali se i finanční náhrady.
Národní cirkus Jo­ Joo, jako poděkování všem záchranářům za jejich namáhavou práci, odehrál v roce 2016 veškerá představení na území České republiky se zvýhodněným vstupným pro dospělé i děti záchranářů. Zároveň z každé zakoupené vstupenky, dospělé i dětské, šlo na konto Nadace 20 Kč.
V prostorách Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, v Kavárně Pošta byla slavnostně otevřena ojedinělá výstava designu nábytku, na kterou sklárna Ajeto, spol. s r.o., přivezla nejvýznamnější části své archivní a divákům běžně skryté kolekce unikátních uměleckých objektů. Zároveň byla slavnostně odhalena trofej pro Nadaci, se kterou sklárny spolupracují již devátým rokem. Za tu dobu byly, jak výstava dokumentuje, vyrobeny pro Nadaci speciální série skleněných trofejí. Výstava byla otevřena široké veřejnosti a výtěžek ze vstupného předán Nadaci.
Finanční prostředky přineslo na konto Nadace benefiční fotbalové utkání, které se odehrálo v září v areálu FK Baník Souš v Mostě. V zápase se utkal tým policistů a hasičů proti družstvu známých osobností Real Top Praha. Akci s názvem „Pomáháme těm, co pomáhají“ připravilo Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje ve spolupráci s FK Baník Souš.

Péče o „nadační rodinu“

V roce 2016 byli do nadační péče zařazeni i „nadační veteráni“ a děti s maminkami, kterým již skončila nadační pravidelná péče. Pro všechny děti, sirotky, které ztratily otce nebo matku při výkonu služby, Nadace zabezpečila životní pojištění a stavební spoření ve výši 2 000 Kč měsíčně.
Pro děti, sirotky i pro těžce tělesně postižené bývalé policisty a hasiče se navýšila jednorázová finanční částka na zvýšení jejich životní úrovně. U dětí na volnočasové aktivity, studium, u invalidů v nadační péči na zdravotní pomůcky a záliby.
Plně a zdarma se podařilo žádajícím maminkám s dětmi a tělesně postiženým bývalým policistům a hasičům, ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra České republiky, zajistit týdenní komplexní lázeňské pobyty pro celkem 42 osob.
Opětovně, za úzké spolupráce Nadace se Zařízením služeb pro Ministerstvo vnitra, se podesáté uskutečnila společná týdenní zdravotní nadační dovolená dětí s matkami v rekreačním objektu v Kašperských Horách, a to pro děti zcela zdarma a pro matky s částečnou úhradou za pobyt. Dovolené se celkově zúčastnilo 75 osob.
Již sedmý týdenní ozdravný pobyt se tentokrát ve spolupráci s vojenským lázeňským a rekreačním zařízením uskutečnil pro tělesně postižené, bývalé policisty a hasiče a jejich rodinné příslušníky v rekreačním zařízení Hotel Vojenské zotavovny Bedřichov v Krkonoších. Pro invalidy, o které Nadace pečuje, byl pobyt zcela zdarma, manželky nebo pečující osoby platily režijní poplatek. Celkově se pobytu zúčastnilo 29 osob.
Tradičně poosmé byl pro nadační rodinu uspořádán zahraniční ozdravně léčebný pobyt ve Španělsku, kterého se zúčastnilo 82 osob, děti zcela zdarma, matky platily symbolický poplatek.
Léčebný ozdravný pobyt pro těžce tělesné postižené členy Nadace se uskutečnil u moře v Řecku na ostrově Kréta. Všem zúčastněným byla poskytnuta zdravotní a další všestranná péče. Pobytu se zúčastnilo 34 osob, z toho postižení ve 2. a 3. stupni invalidity zcela zdarma, v 1. stupni invalidity, manželky a ošetřující osoby za částečnou úhradu s příplatkem podle rozhodnutí správní rady.
Velmi zdařilou akcí bylo 29. až 30. listopadu tradiční kulturní a společenské předvánoční setkání rodin, o které Nadace pečuje. Zúčastnilo se ho 120 nadačních dětí s maminkami a těžce tělesně postižení bývalí policisté a hasiči s rodinami. Všichni absolvovali dvoudenní program se vzpomenutím na své drahé u pomníku padlých v Muzeu Policie ČR, slavnostním koncertem v Národním domě na Vinohradech a návštěvou automobilových závodů v Mladé Boleslavi. Po zasedání správní a dozorčí rady Nadace, které se konalo druhý den setkání, nastalo předávání vánočních dárků, včetně finančních.
Nadace vydala kalendář 2016 a 12. informační nadační brožuru připomínající průběh nadačních akcí, které se uskutečnily v daném roce za účasti našich rodin, zástupců Nadace a přispěvovatelů.

Hospodaření Nadace

Ve zprávě nezávislého auditora ze dne 9. března 2017 je konstatováno, že „veškerá činnost Nadace a čerpání finančních prostředků je v souladu se zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších novel a doplňků, se schváleným statutem a vnitřními směrnicemi. U dárců bylo užití finančních prostředků v souladu s darovací smlouvou. Údaje ve výroční zprávě odpovídají skutečnosti.“ Po provedeném auditu zní výrok auditora „bez výhrad“. To dotvrzuje i skutečnost, že se hospodaří s vysoce kladným hospodářským výsledkem.
Příjmy Nadace činily 9 493 206 Kč, výdaje 7 158 012 Kč. Z celkových výdajů bylo na pomoc dětem a těžce tělesně postiženým vynaloženo 6 950 860 Kč.
Mimo výše uvedených příjmů, další více jak 2 000 000 Kč bylo nadačním rodinám poskytnuto ve věcném plnění, vyplývajícím ze smluvních ujednání se sponzory.
Rozpočet roku 2016 byl sestaven na finanční pomoc sirotkům, vdovám a invalidům ve výši 7 720 000 Kč a na výdaje spojené s provozem vlastní činnosti Nadace ve výši 280 000 Kč. Největší výdej na zajištění chodu Nadace byl za nákup propagačních předmětů, a to ve výši 122 984 Kč a za provedený audit finančního hospodaření bylo zaplaceno 30 250 Kč.

Zaměření činnosti v roce 2017

V letošním roce Nadace svoji činnost nadále plně zaměří na péči o pozůstalé neúplné rodiny s dětmi po policistech a hasičích, kteří při výkonu služby přišli o život, a to především v oblasti zdravotní, rekreační, rehabilitační, lázeňské, poradenské a na finanční pomoc těmto rodinám. Dále se bude věnovat systémové pomoci a péči o bývalé policisty a hasiče, těžce tělesně postižené následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby, a to především na ty, co jsou upoutáni na invalidní vozík, pomoci v oblasti rehabilitační, lázeňské, zdravotní a též na pomoc finanční. Nově bude Nadace pomáhat policistům a hasičům, případně jejich rodinám k překlenutí tíživé nepředpokládané životní situace z důvodů zdravotních a sociálních příčin, nebo vlivem dopadů živelních katastrof.


PhDr. Vladimír ŠUTERA, CSc., ředitel Nadace, foto archiv Nadace

Dne 7. března 2017 se v Hasičském domě v Praze na Vinohradech vedení Hasičského záchranného sboru ČR v čele s generálním ředitelem genmjr. Ing. Drahoslavem Rybou setkalo s vedením Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, jejímž starostou je Ing. Karel Richter.
 

Jednalo se o každoroční setkání, na kterém byly shrnuty dosavadní výsledky a zkušenosti a nastíněna další spolupráce v nadcházejícím období. Po úvodních slovech starosty SH ČMS a generálního ředitele HZS ČR se debata zaměřila na řešení některých oblastí u jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (jednotky SDH obcí ) a spolků působících na úseku požární ochrany. Jedná se o následující oblasti řešení:

• možnost převodu majetku (řešit formou jednotného portálu pro zveřejňování majetku);
• výhody zaměstnavatelům, kteří uvolňují členy jednotek SDH obcí (je na věcném řešení, analyzuje se);
• řešení nemocenského pojištění u členů jednotek SDH obcí (řeší se formou novely zákona o nemocenském pojištění);
• řešení odškodnění členů jednotek SDH obcí (řeší se formou novely zákoníku práce a zákona o požární ochraně);
• zpřesnění činnosti jednotek SDH obcí (jejích členů) v obecném zájmu (řeší se formou novely zákoníku práce a zákona o požární ochraně);
• finanční prostředky pro krytí nákladů spojených s činností spolků působících ve prospěch integrovaného záchranného systému (návrhuje se řešení prostřednictvím dotací od samosprávných krajů);
• hasičský sport (dotace ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy);
• pojištění členů jednotek SDH obcí (zanalyzovat stav a produkty na trhu pojištění);
• státní neinvestiční dotace (zvýšení dotace již pro rok 2017).

Všichni zúčastnění se shodli, že v současné době je spolupráce a společná činnost profesionálních a dobrovolných hasičů na optimální úrovni a vysoce kladně hodnocena. V tomto směru chtějí všichni pokračovat.
Na závěr celého setkání náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Ing. Miloš Svoboda obdržel od starosty Ing. Richtera řád sv. Floriána.


plk. doc. JUDr. František VAVERA, Ph.D., LL.M., MV­ generální ředitelství HZS ČR, foto Jaroslava ČEČRDLOVÁ, Ph.D., SH ČMS