Nácvik evakuace z Městské zvonice Sv. Mikuláše provedli 5. května 2017 pražští hasiči ve spolupráci s odbornou firmou, která v tomto objektu řeší požární bezpečnost. Věž spravuje a provozuje Muzeum hl. m. Prahy.
 
Nácvik se prováděl zejména pro ověření dostupnosti výškové techniky v místních podmínkách, protože od úrovně 39,62 m (vyhlídkový ochoz) by byly velmi složité podmínky pro evakuaci a zásah. Jsou tam výhradně dřevěné konstrukce a ostění, zúžené průchozí profily a významnou roli hraje komínový efekt v případě požáru.
 
Pražští hasiči také chtěli prověřit, zda na ochoz mohou použít automobilový žebřík s manipulační výškou 42 metrů. Nácvik potvrdil, že nasazení toho druhu techniky možné je ještě s asi dvoumetrovou rezervou. Evakuované osoby by na ochozu byly v bezpečí díky masivnímu obvodovému kamennému zdivu a na evakuaci tak nemusí být enormní časový tlak.

Základním organizačním opatřením je omezení počtu vyskytujících se osob, což je klíčový předpoklad pro úspěšnou evakuaci. Je to závazné opatření, které je stanoveno v Požárně bezpečnostním řešení stavby.
 
V celém objektu se předpokládá současný výskyt maximálně 13 osob - 10 návštěvníků a 3 zaměstnanci. Od úrovně 6. nadzemního podlaží (39,62 m) po úroveň 8. nadzemního podlaží (56,79 m) se předpokládá současný výskyt maximálně 10 osob - 9 návštěvníků a 1 zaměstnanec.

—

Barokní zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Stavbu navrhl a postavil významný barokní architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Jeho žák a zeť Carlo Lurago ji pouze doplnil o některé detaily. Věž byla stavebně dokončena již roku 1752, i když oficiálně se datuje ukončení prací až k roku 1755. Dva roky na to byla budova poškozena při pruském obléhání Prahy. Výška věže je stejná jako výška vedlejší kopule chrámu, ochoz se nachází 65 m vysoko a je přístupný po 215 schodech. Ačkoli se může na první pohled zdát, že věž náleží ke kostelu sv. Mikuláše, nepatřila nikdy církvi, ale byla vždy součástí obecního majetku Malé Strany. Od 60. let 20. století se v duchu tehdejšího režimu změnil účel stavby – na pozorovatelnu Státní bezpečnosti, pro sledování západních ambasád sídlících v okolí věže.