Žňové práce. Zvýšené riziko vzniku požárů
(16.6.2017) Preventivní opatření snižují riziko vzniku požárů v letním období.
Sklizeň obilovin v roce 2016 probíhala ve zvláště extrémních klimatických podmínkách, a to v období zvýšeného a vysokého nebezpečí vzniku požárů. S ohledem na vývoj meteorologické situace v České republice je vysoká pravděpodobnost, že z důvodů vysokých teplot a minima vodních srážek budou žňové práce i v nadcházejícím období probíhat v období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Pokud nebudou přijata dostatečná preventivní opatření, která rizika vzniku a šíření požárů omezí na přijatelnou míru, situace bude mít značný vliv na nárůst škod při požárech a také velmi nepříznivý dopad na HZS krajů – vysoké náklady na likvidaci požárů, škody na technice jednotek požární ochrany a vysoké riziko ohrožení života a zdraví hasičů.
Z tohoto důvodu Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky vydalo v roce 2016 metodickou pomůcku pro období žňových prací pro kraje, obce i samotné zemědělce, ve které je mimo jiné definována doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, jako doba, kdy se klimatické podmínky vyznačují vysokou teplotou ovzduší, dlouhodobým nedostatkem srážek a s tím související nízkou vlhkostí v půdě a vegetaci ( viz. příloha). Jedná se zpravidla o dobu, po kterou je v platnosti výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“) „nebezpečí požáru“ nebo „vysoké nebezpečí požáru“. Výstražná informace „nebezpečí požáru“, resp. „vysoké nebezpečí požáru“ se vydává, jestliže INP dosáhne hodnoty 4 (hrozí nebezpečí požárů o rozloze stovek m2 s dobou trvání řádově v desítkách hodin s doporučením: nerozdělávat oheň na volném prostranství nebo v přírodě), resp. 5 (hrozí nebezpečí požárů o rozloze několika ha s několikadenní dobou trvání s doporučením: v žádném případě nerozdělávat oheň na volném prostranství nebo v přírodě, dbát na maximální opatrnost zejména v těžko přístupných oblastech a v lesích) alespoň ve třech po sobě jdoucích dnech.
ČHMÚ zpracovává předpověď nebezpečí požárů pro Českou republiku během vegetační sezóny, od dubna do října, v případě příznivých podmínek pro vznik požárů i před nebo po tomto období.
Pojem „doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru“ je právně neurčitým pojmem. Pro zabezpečení plnění podmínek požární bezpečnosti v tomto období proto vydávají příslušné orgány krajů a obcí další předpisy, které upravují podrobnosti zejména v období zvýšeného nebezpečí vzniku požárů. Pro Zlínský kraj je to především „Nařízení Zlínského kraje č. 3/2012, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru ve znění Nařízení Zlínského kraje č. 1/2013 (dále jen „Nařízení“) a „Nařízení Zlínského kraje č. 6/2012, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů“.
Obsahem Nařízení je především:
• vymezení doby a místa, kdy existuje zvýšené nebezpečí vzniku požáru,
• stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v období sklizně pícnin, obilovin,
slámy a úsušků, jejich posklizňové úpravy a skladování,
• stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany při provádění požárně
nebezpečných činností spojených s hospodařením v lesích a rozdělávání ohňů v
přírodním prostředí,
• stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v období nepříznivých
klimatických podmínek a specifikace „zakázaných činností“, jako předpoklad pro
eliminaci vzniku a šíření požáru.
Ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) vyplývá, že každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek. Mimo to však zákon o požární ochraně uvádí řadu dalších povinností pro právnické osoby a fyzické osoby na úseku požární ochrany, které jsou dále rozvedeny v prováděcí vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
Podle míry požárního nebezpečí provozované činnosti jsou pak právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny dodržovat příslušná ustanovení zákona o požární ochraně, a to pro činnosti:
a) bez zvýšeného požárního nebezpečí povinnost dle ust. § 5 a 7 zákona o požární ochraně
b) se zvýšeným požárním nebezpečím dle ust. § 5, 6, 13, 16 a 16a zákona o požární ochraně
c) s vysokým požárním nebezpečím dle ust. § 5, 6, 6a, 13, 16, a 16a zákona o požární
ochraně.
Při žňových pracích mohou nastat okolnosti, kdy tato činnost bude splňovat podmínky pro začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím. Může se jednat o stav, kdy na základě aktuální meteorologické situace je plodina vysušena tak, že při kontaktu s jiným zdrojem zapálení (např. žhavý výfuk vozidla) může dojít ke vzniku požáru. V takovém případě je naplněna charakteristika činnosti, při níž se používá jiný zdroj zapálení v bezprostřední blízkosti hořlavých látek, a to ve smyslu ust. § 4 odst. 2 písm. f) zákona o požární ochraně. Provozovatel činnosti je povinen prostřednictvím osoby s odbornou způsobilostí v požární ochraně stanovit podmínky požární bezpečnosti, které budou pro danou činnost dostatečné k tomu, aby byla maximálně eliminována možnost vzniku požáru a a určí druhy a způsob zpracování a vedení pouze nezbytné dokumentace požární ochrany nebo některých jejích částí.
Při provádění žňových prací dochází k velkému množství požárů, které mají celou řadu příčin.
Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru patří:
- mechanické jiskry – např. náraz kamene o žací lištu kombajnu,
- kontakt výfuku s hořlavými látkami nebo odlétající jiskry z výfuků automobilů,
- smykové tření, které vzniká u strojů při jejich posuvném pohybu,
- technická závada na zemědělské technice (kombajny, traktory) – např. prasklá
palivová hadička,
- nedbalost při používání otevřeného ohně – např. odhozený nedopalek cigarety,
zakládání ohňů.
Součástí prováděcí vyhlášky o požární prevenci je příloha č. 1, ve které jsou stanoveny bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od vybraných objektů, lesů a komunikací.
|
Pol. |
Objekty nebo prostory |
Vzdálenost volného skladu sena/slámy v metrech |
|---|---|---|
|
1. |
závody (sklady), v nichž se vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují výbušné nebo lehce vznětlivé látky (např. celuloid, nitrocelulóza), nebo na volném prostranství se uskladňují snadno hořlavé kapaliny (např. benzin, sirouhlík, aceton) |
300 |
|
2. |
ostatní průmyslové závody, zemědělské závody a střediska, les |
100 |
|
3. |
okrajové budovy souvislé zástavby obcí |
50 |
|
4. |
veřejné komunikace |
60 |
|
5. |
krajní koleje železničních tratí2 |
100 |
|
6. |
elektrické vedení o vysokém napětí |
30 |
|
7. |
tuhé domovní odpady3 |
50 |
|
8. |
volný sklad sena a slámy4 |
50 |
1 Bezpečnostní vzdálenost se nestanoví u volných skladů sena a slámy do 50 m3. Tyto volné sklady se posuzují ve smyslu ČSN 73 0804.
2 Je-li kolej železniční tratí na náspu, zvětšuje se vzdálenost od volných skladů sena a slámy o dvojnásobek výšky náspu. Je-li volný sklad položen alespoň o 6 m výše než kolej železnice, smí se vzdálenost zmenšit až na 60 m.
3 Od činné hranice skládky.
4 Volný sklad sena a slámy muže mít objem nejvýše 4000 m3. Jako jeden volný sklad se posuzuje také souvislá
skupina stohů, jejichž celkový objem je nejvýše 4000 m3.
HZS ČR doporučuje k zajištění odpovídající úrovně požární bezpečnosti v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru následující opatření, která byla vyhodnocena na základě zkušeností z praxe, výkonu státního požárního dozoru a ze statistických dat:
1. Nerozdělávat ohně a neodhazovat hořící nebo doutnající předměty ve volné přírodě.
2. Nepálit klest a zbytky po těžbě na lesních pozemcích.
3. Neprovozovat pyrotechnické práce, ohňostroje a podobné činnosti (např. létající přání,
lampiony, pochodně).
4. Nespotřebovávat vodu z umělých a přírodních nádrží určených jako zdroje požární vody k
jiným účelům než k hašení požárů.
5. Zabezpečit technická a organizační opatření k zamezení styku hořlavých materiálů (např
. seno, sláma, prach) s horkými povrchy.
6. Zabezpečit, aby stroje a zařízení při sklizni, úpravě a skladování zemědělských plodin byly
provozovány a ošetřovány v souladu s návodem výrobce.
7. Vybavit žňovou techniku (veškerá technika používaná ke sklizni, převozu, odvozu, úpravě
polí) lapači jisker, lapači nemusí být vybavena, pokud je od výrobce provedena tak, že
nemůže dojít k výfuku žhavých částic.
8. Preventivně zkontrolovat žňovou techniku, především elektroinstalaci a palivovou
soustavu, promazat třecí plochy, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání
součástí a následnému požáru.
9. Vybavit žňovou techniku kromě hasicího přístroje instalovaného výrobcem ještě vodním
nebo pěnovým přenosným hasicím přístrojem s minimálním objemem hasiva 9 litrů.
10. Při nasazení žňové techniky mít na poli k dispozici samostatnou zemědělskou techniku,
kterou je možné použít k vytvoření ochranného pruhu proti přenosu požáru v šíři nejméně
10 metrů. Ochranný pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby
nemohlo dojít k přenosu požáru. U této techniky mít nepřetržitě přítomnu obsluhu, která
je poučena o tom, jak se zachovat v případě požáru a jak použít tuto techniku k zabránění
jeho šíření. Na poli o výměře 25 ha a větší, mít na poli k dispozici tuto techniku ve
dvojnásobném množství.
11. Zajistit přednostní zahájení sklizně dozrálých obilovin, řepky a GPS 5 porostů na
ohrožených místech (např. podél veřejných komunikací a železničních tratí) a místech, ze
kterých se může požár rozšířit do okolního prostředí (např. lesů) do vzdálenosti 10 m od
zdroje ohrožení nebo možného rozšíření.
12. V případě založení stohu na strništi, provést po naskladnění jeho oborání tak, aby vznikl
ochranný pruh proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 m.
13. Při provádění sklizně obilovin, řepky a GPS 5 na poli, rozdělit pole ochranným pruhem
proti přenosu požáru na části o max. velikosti 25 ha (500 x 500 m)
14. Po sklizni vytvořit ochranné pruhy proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 m, pokud
nebyla provedena již před sklizní (kolem pole) a dále se doporučuje zajistit po celém poli
„požární úseky“, tj. části pole oddělené od dalších částí ochrannými pruhy přiměřené šíře.
Dalším řešením je celé strniště zaorat.
15. Mít k dispozici na místě žňových prací vhodné funkční spojovací prostředky k přivolání
pomoci v případě požáru (radiostanice, „nabitý“ mobilní telefon apod.).
16. Stanovit základní taktický postup (např. písemně) při použití prostředků určených pro
provedení prvotních hasebních prací v případě vzniku požáru do příjezdu jednotek
požární ochrany a seznámit s ním příslušné osoby.
5 GPS (Ganzpflanzenschrot) – metoda sklizně celých rostlin systémem silážování drtě.
6 Plocha 25 ha byla zvolena s ohledem na zkušenosti a poznatky z požárů z roku 2015. Jedná se o plochu 500
x 500 m. Lineární rychlost šíření požáru za bezvětří po obilí na poli je cca 3,1m/min, lineární rychlost šíření po
slámě a strništi na poli je cca 2,1 m/min. Z uvedených údajů je zřejmé, že do příjezdu jednotek požární ochrany může být rozšířen požár za bezvětří na ploše okolo 2000 m2. Vzhledem k tomu, že ve skutečnosti nelze úplně zajistit bezvětří a sklizeň probíhá i za většího větru, lze předpokládat, že do příjezdu jednotek může být požár rozšířen i na plochu 10 000 - 15 000 m2. Proto nejdůležitějším prvotním úkonem na místě je provézt rychlé oborání místa požáru a oddělit prostory zasažené požárem od nezasažených.
Vždy je však nutné dodržovat podmínky stanovené v právním předpisu kraje nebo obce, ve kterém jsou zohledněna místní specifika. V tomto případě se pak jedná o závazná stanovení.
Připravila: por.Ing. Erika Grebeníčková, KŘ HZS ZLK, oddělení kontrolní činnosti