Ministry of the interior of the Czech Republic  

Go

We protect life, health and property


Quick links: Sitemap Text version Česky Fulltext search


 

Main menu

 

 

Žňové práce. Zvýšené riziko vzniku požárů

(16.6.2017) Preventivní opatření snižují riziko vzniku požárů v letním období. 

Sklizeň obilovin v roce 2016 probíhala ve zvláště extrémních klimatických  podmínkách, a to v období zvýšeného a vysokého nebezpečí vzniku požárů. S ohledem na vývoj meteorologické situace v České republice je vysoká pravděpodobnost, že z důvodů vysokých teplot a minima vodních srážek budou žňové práce i v nadcházejícím období probíhat v období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Pokud nebudou přijata dostatečná preventivní opatření, která rizika vzniku a šíření  požárů  omezí  na přijatelnou  míru,  situace  bude  mít  značný  vliv  na  nárůst  škod při požárech a také velmi nepříznivý dopad na HZS krajů – vysoké náklady na likvidaci požárů, škody na technice jednotek požární ochrany a vysoké riziko ohrožení života a zdraví hasičů.

Z tohoto důvodu Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky vydalo v roce 2016 metodickou pomůcku pro období žňových prací pro kraje, obce i samotné zemědělce, ve které je mimo jiné definována doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, jako doba, kdy se klimatické podmínky vyznačují vysokou teplotou ovzduší, dlouhodobým  nedostatkem  srážek  a  s tím  související  nízkou vlhkostí v půdě a vegetaci ( viz. příloha). Jedná se zpravidla o dobu, po kterou je v platnosti výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“) „nebezpečí požáru“ nebo „vysoké nebezpečí požáru“. Výstražná informace „nebezpečí požáru“, resp. „vysoké nebezpečí požáru“ se vydává, jestliže INP dosáhne hodnoty 4 (hrozí nebezpečí požárů o rozloze stovek m2 s dobou trvání řádově v desítkách hodin s doporučením: nerozdělávat oheň na volném prostranství nebo v přírodě), resp. 5 (hrozí nebezpečí požárů o rozloze několika ha s několikadenní dobou trvání s doporučením: v žádném případě nerozdělávat oheň na volném prostranství nebo v přírodě, dbát na maximální opatrnost zejména v těžko přístupných oblastech a v lesích) alespoň ve třech po sobě jdoucích dnech.

ČHMÚ zpracovává předpověď nebezpečí požárů pro Českou republiku během vegetační sezóny, od dubna do října, v případě příznivých podmínek pro vznik požárů i před nebo po tomto období.

Pojem „doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru“ je právně neurčitým pojmem. Pro zabezpečení plnění podmínek požární bezpečnosti v tomto období proto vydávají příslušné orgány krajů a obcí další předpisy, které upravují podrobnosti zejména v období zvýšeného nebezpečí vzniku požárů. Pro Zlínský kraj je to především „Nařízení Zlínského kraje č. 3/2012, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru ve znění Nařízení Zlínského kraje č. 1/2013 (dále jen „Nařízení“) a „Nařízení Zlínského kraje č. 6/2012, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů“.

Obsahem Nařízení je především:

•          vymezení doby a místa, kdy existuje zvýšené nebezpečí vzniku požáru,

•          stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v období sklizně pícnin, obilovin,

            slámy a úsušků, jejich posklizňové úpravy a skladování,

•          stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany při provádění požárně

            nebezpečných činností spojených s hospodařením v lesích a rozdělávání ohňů v

            přírodním prostředí,

•          stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v období nepříznivých

            klimatických podmínek a specifikace „zakázaných činností“, jako předpoklad pro

            eliminaci vzniku a šíření požáru.

Ze  zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) vyplývá, že každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a  zdraví  osob,  zvířata  a  majetek.  Mimo to však zákon o požární ochraně uvádí řadu dalších povinností pro právnické osoby a fyzické osoby na úseku požární ochrany, které jsou dále rozvedeny v prováděcí vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární  bezpečnosti  a  výkonu  státního  požárního  dozoru  (vyhláška  o  požární  prevenci) ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.

Podle míry požárního nebezpečí provozované činnosti jsou pak právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny dodržovat příslušná ustanovení zákona o požární ochraně, a to pro činnosti:

a)  bez zvýšeného požárního nebezpečí povinnost dle ust. § 5 a 7 zákona o požární ochraně

b)  se  zvýšeným  požárním  nebezpečím  dle ust. §  5,  6,  13,  16  a  16a  zákona  o  požární ochraně

c)  s vysokým  požárním  nebezpečím dle ust. §  5,  6,  6a,  13,  16,  a  16a  zákona  o  požární
     ochraně.

Při  žňových  pracích  mohou  nastat  okolnosti,  kdy  tato  činnost  bude  splňovat podmínky pro začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím. Může se jednat o stav, kdy na základě aktuální meteorologické situace je plodina vysušena tak, že při kontaktu s jiným zdrojem zapálení (např. žhavý výfuk vozidla) může dojít ke vzniku požáru. V takovém případě je naplněna charakteristika činnosti, při níž se používá jiný zdroj zapálení v bezprostřední blízkosti hořlavých látek, a to ve smyslu ust. § 4 odst. 2 písm. f) zákona o požární ochraně. Provozovatel činnosti je povinen prostřednictvím osoby s odbornou způsobilostí v požární ochraně stanovit podmínky požární bezpečnosti, které budou pro danou činnost dostatečné k tomu, aby byla maximálně eliminována možnost vzniku požáru a a určí druhy a způsob zpracování a vedení pouze nezbytné dokumentace požární ochrany nebo některých jejích částí.

 Při provádění žňových prací dochází k velkému množství požárů, které mají celou řadu příčin.

Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru patří:

-          mechanické jiskry – např. náraz kamene o žací lištu kombajnu,

-          kontakt výfuku s hořlavými látkami nebo odlétající jiskry z výfuků automobilů,

-          smykové tření, které vzniká u strojů při jejich posuvném pohybu,

-          technická  závada  na  zemědělské  technice  (kombajny,  traktory)  –  např.  prasklá

            palivová hadička,

-          nedbalost  při  používání  otevřeného  ohně  –  např.  odhozený  nedopalek  cigarety,

            zakládání ohňů.

Součástí prováděcí vyhlášky o požární prevenci je příloha č. 1, ve které jsou stanoveny bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od vybraných objektů, lesů a komunikací.

Pol.

Objekty nebo prostory

Vzdálenost

volného skladu sena/slámy

v metrech

1.

závody (sklady), v nichž se vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují

výbušné nebo lehce vznětlivé látky (např. celuloid, nitrocelulóza),

nebo   na   volném   prostranství   se   uskladňují   snadno  

hořlavé kapaliny (např. benzin, sirouhlík, aceton)

300

2.

ostatní průmyslové závody, zemědělské závody a střediska, les

100

3.

okrajové budovy souvislé zástavby obcí

50

4.

veřejné komunikace

60

5.

krajní koleje železničních tratí2

100

6.

elektrické vedení o vysokém napětí

30

7.

tuhé domovní odpady3

50

8.

volný sklad sena a slámy4

50

1 Bezpečnostní vzdálenost se nestanoví u volných skladů sena a slámy do 50 m3. Tyto volné sklady se posuzují ve smyslu ČSN 73 0804.

2 Je-li kolej železniční tratí na náspu, zvětšuje se vzdálenost od volných skladů sena a slámy o dvojnásobek výšky náspu. Je-li volný sklad položen alespoň o 6 m výše než kolej železnice, smí se vzdálenost zmenšit až na 60 m.

3 Od činné hranice skládky.

4 Volný sklad sena a slámy muže mít objem nejvýše 4000 m3. Jako jeden volný sklad se posuzuje také souvislá

skupina stohů, jejichž celkový objem je nejvýše 4000 m3.

HZS ČR doporučuje k zajištění odpovídající úrovně požární bezpečnosti v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru následující opatření, která byla vyhodnocena na základě zkušeností z praxe, výkonu státního požárního dozoru a ze statistických dat:

1. Nerozdělávat ohně a neodhazovat hořící nebo doutnající předměty ve volné přírodě.

2. Nepálit klest a zbytky po těžbě na lesních pozemcích.

3. Neprovozovat pyrotechnické práce, ohňostroje a podobné činnosti (např. létající přání,

    lampiony, pochodně).

4. Nespotřebovávat vodu z umělých a přírodních nádrží určených jako zdroje požární vody k

   jiným účelům než k hašení požárů.

5. Zabezpečit technická a organizační opatření k zamezení styku hořlavých materiálů (např

 . seno, sláma, prach) s horkými povrchy.

6. Zabezpečit, aby stroje a zařízení při sklizni, úpravě a skladování zemědělských plodin byly

    provozovány a ošetřovány v souladu s návodem výrobce.

7. Vybavit žňovou techniku (veškerá technika používaná ke sklizni, převozu, odvozu, úpravě

     polí) lapači jisker, lapači nemusí být vybavena, pokud je od výrobce provedena tak, že

     nemůže dojít k výfuku žhavých částic.

8. Preventivně zkontrolovat žňovou techniku, především elektroinstalaci a palivovou

   soustavu, promazat třecí plochy, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání

   součástí a následnému požáru.

9. Vybavit žňovou techniku kromě hasicího přístroje instalovaného výrobcem ještě vodním

    nebo pěnovým přenosným hasicím přístrojem s minimálním objemem hasiva 9 litrů.

10. Při nasazení žňové techniky mít na poli k dispozici samostatnou zemědělskou techniku,

      kterou je možné použít k vytvoření ochranného pruhu proti přenosu požáru v šíři nejméně

     10 metrů. Ochranný pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby

       nemohlo dojít k přenosu požáru. U této techniky mít nepřetržitě přítomnu obsluhu, která

       je poučena o tom, jak se zachovat v případě požáru a jak použít tuto techniku k zabránění

       jeho šíření. Na poli o výměře 25 ha a větší, mít na poli k dispozici tuto techniku ve

       dvojnásobném množství.

11. Zajistit přednostní zahájení sklizně dozrálých obilovin, řepky a GPS 5 porostů na

      ohrožených místech (např. podél veřejných komunikací a železničních tratí) a místech, ze

       kterých se může požár rozšířit do okolního prostředí (např. lesů) do vzdálenosti 10 m od

       zdroje ohrožení nebo možného rozšíření.

12. V případě založení stohu na strništi, provést po naskladnění jeho oborání tak, aby vznikl

      ochranný pruh proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 m.

13. Při provádění sklizně obilovin, řepky a GPS 5 na poli, rozdělit pole ochranným pruhem

       proti přenosu požáru na části o max. velikosti 25 ha (500 x 500 m)

14. Po sklizni vytvořit ochranné pruhy proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 m, pokud

      nebyla provedena již před sklizní (kolem pole) a dále se doporučuje zajistit po celém poli

     „požární úseky“, tj. části pole oddělené od dalších částí ochrannými pruhy přiměřené šíře.

       Dalším řešením je celé strniště zaorat.

15. Mít k dispozici na místě žňových prací vhodné funkční spojovací prostředky k přivolání

     pomoci v případě požáru (radiostanice, „nabitý“ mobilní telefon apod.).

16. Stanovit základní taktický postup (např. písemně) při použití prostředků určených pro

       provedení prvotních hasebních prací v případě vzniku požáru do příjezdu jednotek

       požární ochrany a seznámit s ním příslušné osoby.

5 GPS (Ganzpflanzenschrot) – metoda sklizně celých rostlin systémem silážování drtě.

6 Plocha 25 ha byla zvolena s ohledem na zkušenosti a poznatky z požárů z roku 2015. Jedná se o plochu 500

x 500 m. Lineární rychlost šíření požáru za bezvětří po obilí na poli je cca 3,1m/min, lineární rychlost šíření po

slámě a strništi na poli je cca 2,1 m/min. Z uvedených údajů je zřejmé, že do příjezdu jednotek požární ochrany může být rozšířen požár za bezvětří na ploše okolo 2000 m2. Vzhledem k tomu, že ve skutečnosti nelze úplně zajistit bezvětří a sklizeň probíhá i za většího větru, lze předpokládat, že do příjezdu jednotek může být požár rozšířen i na plochu 10 000 - 15 000 m2. Proto nejdůležitějším prvotním úkonem na místě je provézt rychlé oborání místa požáru a oddělit prostory zasažené požárem od nezasažených.

Vždy je však nutné dodržovat podmínky stanovené v právním předpisu kraje nebo obce, ve kterém jsou zohledněna místní specifika. V tomto případě se pak jedná o závazná stanovení.

Připravila: por.Ing. Erika Grebeníčková, KŘ HZS ZLK, oddělení kontrolní činnosti

Print  E-mail