Ve většině bytových domů jsou instalovány nástěnné hydranty, vnitřní hydrantové systémy, hadicové systémy. Terminologie se vyvíjí, ale funkce zařízení je zřejmá – mají sloužit k hašení.  Typy těchto „hydrantů“ jsou různé. V dřívějším období se preferovaly hydranty s velkými tzv. „C52“ plochými hadicemi, ovšem ve většině případů jsou to u starších budov známá „déčka“ tedy s plochými hadicemi o průměru 25 mm. V posledních asi cca 20 letech se montují hydranty s tvarově stálými hadicemi navinutými na navijácích. Tyto moderní systémy jsou sice konstrukčně složitější, ovšem pro prvotní zásah velmi vhodné, neboť jsou konstruovány tak, aby byly lehce ovladatelné laiky, tedy obyvateli domu a nepoučenými osobami. Práce s nimi je v podstatě shodná jako při obsluze běžné zahradní hadice. Počínající požár tak lze poměrně snadno zlikvidovat, nebo alespoň bránit jeho prudšímu rozvoji a šíření před zahájením zásahu hasičů.

Nutno však připomenout, že každý hydrant má svůj smysl pouze v případě, že funguje, tedy přesně řečeno je provozuschopný. 

Při kontrolní činnosti se setkáváme s tím, že lidé si hydranty pletou se stolky na květiny, s popelníky, případně s nedobytnými trezory a hydrantové skříně zamykají. Nezřídka se vybavení zejména starších typů hydrantů stává oblíbeným cílem sběračů kovů, neboť části hadic a proudnic obsahují hliník. Takto poškozená zařízení pak ztrácejí svůj smysl, což se může obyvatelům domu stát osudným hned dvěma způsoby: mohou při požáru přijít o svůj majetek anebo hasiči mohou vlastníkovi jejich domu udělit pokutu.

Podle zákona o PO a vyhlášky o požární prevenci se kontroly provozuschopnosti hydrantů provádějí obdobně jako u hasicích přístrojů jedenkrát ročně. Po kontrole musí osoba, která kontrolu provedla, vystavit příslušný doklad a na skříň hydrantu vylepit kontrolní štítek s předepsanými údaji. Kontrola se provádí častěji v případě, že dojde k poškození hydrantu nebo po jeho použití při požáru.

K problematice uzamykání hydrantových skříní visacími či jinými zámky bylo vydáno stanovisko GŘ HZS ČR v tom smyslu, že toto možné je, ovšem klíč musí být přístupný v bezprostřední vzdálenosti od zařízení. Tedy např. v zasklené skříňce u hydrantu nebo na podestě mezi byty. Není tedy přípustné hydrantové skříně pouze uzamknout a „klíče rozdat lidem v domě“.  Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že toto řešení se skutečně projevilo jako neúčinné, neboť občané již po několika měsících zpravidla nevědí, kde klíč mají nebo, zda ho vůbec dostali.  

Pokud HZS při kontrole bytového domu zjistí závady u požárních hydrantů, může podle zákona o požární ochraně udělit pokutu až do výše 250.000 Kč. To platí i v případě, že vlastník objektu nepředloží doklady o tom, že jsou prováděny kontroly provozuschopnosti v pravidelných jednoletých lhůtách.

mjr. Ing. Jan Novotný

vrchní komisař – vedoucí odd. prevence

HZS Pardubického kraje

územní odbor Svitavy