POŽÁRNÍ OCHRANA

Požár výrobních a skladovacích hal v Kopřivnici,
s. 4
CFD modelování v požární vědě a inženýrství,
s. 8

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Novinky chemické služby VII - Profil přístrojů výjezdové skupiny
chemické laboratoratoře Institutu ochrany obyvatelstva,
s. 12
Třetí setkání psovodů ve Zbirohu,
s. 15
Taktické cvičení VLAK 2017
s. 16

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

V Českých Budějovicích proběhlo cvičení hasičů,
s. 18
Spolupráce HZS kraje s obcemi v Jihomoravském kraji,
s. 19
Podzimní lesní požíry v Evropě a návrh změn
v mechnismu civilní Unie,
s. 21
Chemické laboratoře porovnaly své vybavení a postupy,
s. 22
Instituty ochrany obyvatelstva vzdělává prostřednictvím
nových medií,
s. 23
Aspekty práce pomáhajícím profesí,
s. 24
Vodohospodáři vyvýjejí nové motody ochrany vody,
s. 26
Eliminace rizik a řešení krizových situací,
s. 29

INFORMACE

Nový generál. Prezident jmenoval ředitele
HZS Moravskoslezkého kraje,
s. 30
Den požární bezpečnosti 2017,
s. 30
Soutěž v poskytování první pomoci,
s. 31
Otevřené akademické mistrovství ČR v TFA,
s. 31
Mistrovství světa bezpečnostnostních složek ve futsalu,
s. 32
Mistrovství HZS ČR ve volejbalu zná svého vítěze,
s. 32
Seriál soutěží dospěl do finále,
s. 33

Hasičské záchranné sbory (HZS) krajů prováděly v průběhu roku 2017 mimořádné tematické kontroly restauračních zařízení a heren. Kontroly cílily na prověření stavu zajištění požární bezpečnosti v zábavních klubech, podnicích a hernách. HZS krajů při této akci spolupracovaly s Policií ČR a jinými orgány státní správy, např. státní hygienickou inspekcí, živnostenským úřadem a dalšími. Tyto kontroly předem neohlašovaly kontrolovaným subjektům a ve většině případů probíhaly ve večerních a nočních hodinách.

Kontroly se zaměřily na:

• označení a přístupnost rozvodných zařízení elektrické energie, hlavního uzávěru plynu, hlavního uzávěru vody a hlavního vypínače elektrické energie,
• označení čísla tísňového volání (požární poplachové směrnice),
• umístění, přístupnost a provozuschopnost přenosných hasicích přístrojů,
• označení nouzových (únikových) východů, evakuačních výtahů, směrů úniků,
• zajištění trvale volně průchodných komunikačních prostorů, které jsou součástí únikových cest.

Výsledky kontrol nejsou uspokojivé. Z celkového počtu 481 provedených kontrol bylo 361 kontrol s nedostatky (tj. 75 %), při nichž bylo zjištěno 1082 nedostatků. Nejvíce jich bylo v oblasti „Omezení nebo znemožnění hasebního zásahu“, celkem 662. Pod touto oblastí si můžeme představit např. špatně umístěné, nepřístupné a nefunkční přenosné hasicí přístroje, hydranty, neoznačená a nepřístupná rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní uzávěry plynu, vody a hlavního vypínače elektrické energie apod. Mnoho právnických a podnikajících fyzických osob si neuvědomuje, že přenosné hasicí přístroje slouží ke včasnému uhašení rozvíjejícího se požáru, protože rozvinutý požár mohou hasit již jen jednotky požární ochrany. V souvislosti s hašením musí být rovněž vypnutý např. elektrický proud, aby nedošlo k ohrožení zasahujících hasičů. Nejsou­ li tyto vypínače označeny, nebo nejsou­ li přístupné, dochází k časovému prodlení, ve kterém ubíhají cenné vteřiny, nebo dokonce minuty, které mohou znamenat ohrožení života nebo vyšší škody na majetku.

Dnes a denně se stává, že lidé v případě stresové situace, jakou může být např. požár, si v nastalé panice z ohrožení života nedokážou vzpomenout na důležitá telefonní čísla. Například číslo na hasiče, zdravotníky nebo policii. A právě k tomu slouží čísla tísňového volání, popřípadě požární poplachové směrnice. Tuto kategorii můžeme nazvat jako „Omezení nebo znemožnění rychlého ohlášení požáru“, zde bylo zjištěno 212 nedostatků.

Třetí oblast nedostatků se týkala „Omezení nebo znemožnění rychlé evakuace a záchrany osob“, zde bylo zjištěno 195 nedostatků, které se týkaly zejména neprůchodnosti únikových cest, označení nouzových (únikových) východů, evakuačních výtahů, směrů úniků apod. Na tuto povinnost opět kontrolované osoby zapomínají a neuvědomují si, že v případě požáru je nutné, aby se všechny osoby, nacházející se v místě, evakuovaly do bezpečí, ať už samy nebo s pomocí. K tomuto slouží označení směrů úniků, které ukazují, jakým směrem máme z daného místa unikat. Jsou­ li únikové cesty zastavěné zbožím nebo jinými předměty, které cesty zužují nebo vytvářejí překážky, dojde ke ztížení evakuace nebo dokonce k jejímu znemožnění. A to již nemluvíme o uzamčených východech, které mají sloužit právě k evakuaci. Hosté se často nachází v neznámém prostředí, které může být v důsledku požáru zakouřené, dochází ke snížení viditelnosti a ztrátě orientace, což jsou základní podmínky pro vznik paniky a nekontrolovaného chování. Na povinnost označovat pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami a tabulkami pamatují nejen předpisy na úseku požární ochrany, ale i předpisy na jiných úsecích, např. bezpečnosti práce.

Poslední kategorií byly nedostatky, které nebylo možné zařadit do předchozích tří oblastí. Těch bylo zjištěno 13, a to např. nevyhodnocení podmínek požární bezpečnosti, nedodržení technických podmínek a návodů, neoznačení tlakových lahví apod.

Všechny výše uvedené nedostatky, zejména v prvních třech kategoriích mohou znamenat ztrátu drahocenného času, který může ohrozit lidské zdraví, nebo dokonce život.

S ohledem na míru závažnosti zjištěných nedostatků bylo zahájeno řízení o pokutě u 29 % kontrol s nedostatky. Výsledky kontrol byly zveřejněny na tiskové konferenci.


kpt. Ing. Jitka PICKOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Strážníci Městské policie v Kopřivnici při běžné hlídkové činnosti 7. ledna 2017 zpozorovali, že z objektu jedné z hal výrobního a skladovacího komplexu na ulici Štefánikova vychází kouř a je cítit zápach spáleniny. Situaci oznámili prostřednictvím svého dispečinku na tísňovou linku hasičů. Tím bylo zahájeno zdolávání jednoho z největších požárů v novodobé historii Novojičínska. Do boje se živlem, který postupně zachvátil několik výrobních a skladovacích hal, se zapojilo více než 200 hasičů z 33 jednotek požární ochrany (dále jen „jednotka PO“). Zásah si vyžádal vyhlášení třetího stupně požárního poplachu, přičemž při něm panovaly velmi obtížné klimatické podmínky – silný mráz, kdy rtuť teploměru klesla až na -16 °C.

Popis objektu
Požárem zasažený objekt se nachází na ulici Štefánikova v Kopřivnici. Komplex hal původně sloužil jako provoz lisovny, lakovny, svařovny a obrobny tehdejší firmy Tatra (po roce 1945 vznikl národní podnik TATRA, dříve firma Ringhoffer TATRA, a.s.). Odhadované období výstavby bylo v letech 1900 až 1920. Jednopodlažní samostatně stojící objekt se zděnými obvodovými stěnami byl bez požárních uzávěrů. Na střeše byly světlíky, střešní konstrukci tvořily přiznané ocelové střešní vazníky a nosníky s krokvemi. Střešní plášť objektů, po kterém se požár postupně šířil, byl hořlavý a tvořený dřevěnými deskami a několika vrstvami asfaltové lepenky, která byla postupně v průběhu let na střechu instalována. Požární žebříky nebyly navrženy s odkazem na nepochozí střešní plášť. Půdorysné rozměry celého komplexu hal byly přibližně 160 × 70 metrů. V roce 1995 byl objekt prodán do soukromého vlastnictví jednoho majitele a následně postupně rozprodán nebo pronajat jiným subjektům. V letech 2004 až 2011 docházelo k jednotlivým změnám v užívání. V době požáru bylo evidováno osm majitelů a celkem 14 uživatelů na deseti samostatných parcelách, kde bylo provozováno devět různých činností, např. stanice technické kontroly a emise, zámečnické dílny, výroba plastových oken a dveří, sklady hutního materiálu a speciální kovovýroba. Vzhledem k tomu, že v rámci jednotlivých změn užívání dílčích částí objektů patřily změny stavby do skupiny I, popř. některé části objektů nebyly řešeny vůbec, nebyl střešní plášť dělen nehořlavými pásy na menší části a nebyl řešen styk požárních stěn se střešním pláštěm. Tato problematika byla řešena pouze u provozu stanice technické kontroly (dále jen „STK“), kde byl realizován sádrokartonový (dále jen „SDK“) podhled s odolností EI 15, resp. nehořlavý pás v rámci střešního pláště. U některých dílčích částí objektu hal neproběhly oficiální změny užívání ani cestou stavebního úřadu. Jako samostatný požární úsek byl označen provoz STK, dále navazující hala, kde bylo stanoveno pravděpodobné kriminalistické ohnisko, a také hala se zámečnickou dílnou na opačném konci objektu. Součástí objektu byla i trafostanice, která tvořila samostatný požární úsek. V žádné části objektu nebylo instalováno požárně bezpečnostní zařízení, jež by mohlo detekovat, potlačit nebo uhasit požár již v jeho začátku. Na střeše jedné z hal byly umístěny elektrovoltaické panely, jejichž instalace neproběhla se souhlasem HZS Moravskoslezského kraje.

Vedle komplexu hal se nachází nákupní zóny obchodních řetězců Kaufland a Lidl. Požární voda byla zajištěna z veřejného vodovodu – hydrantu a z odběrného místa v podniku Tatra Trucks, a.s.

Průběh zásahu
První informace o požáru byla přijata na linku tísňového volání krajského operačního a informačního střediska (dále jen „KOPIS“) HZS Moravskoslezského kraje v sobotu 7. ledna 2017 v 19.44 hodin. Vstupní informace nehovořily o viditelném plamenném hoření, ale o kouři a zápachu po spálenině. K místu požáru byly vyslány v 19.45 hodin tři jednotky PO z 1. stupně požárního poplachu, a to místní jednotka SDH obce Kopřivnice (kategorie JPO II/1) s CAS 24, jednotka ze stanice Nový Jičín s CAS 20 a jednotka SDH obce Štramberk (kategorie JPO II/1) s CAS 32. Jako první se na místo zásahu dostavila v 19.53 hodin jednotka SDH obce Kopřivnice, která průzkumem zjistila silný vývin kouře z podstřešního prostoru haly. Nebylo vidět plamenné hoření a všechny vstupy z venkovních prostor byly uzamčeny. V 19.57 hodin přijela na místo požáru jednotka SDH obce Štramberk s CAS 32, která byla velitelem zásahu (dále jen „VZ“) určena k doplňování vody do CAS 24.

Vstup do haly nebyl možný
Na základě doporučení jednoho z přítomných majitelů rozhodl VZ násilně vstoupit do haly, která vykazovala nejintenzivnější vývin kouře. Hasiči vstoupili do haly se zavodněným útočným proudem a zjistili silné zakouření uvnitř haly. Termovizí změřili teplotu střešní konstrukce asi 400 °C. Z důvodů vysoké tepelné radiace, kouře a nebezpečí zřícení ocelové střešní konstrukce rozhodl VZ o ústupu z haly a zahájení útoku po obslužném žebříku (na zdi STK) na střechu haly STK. Na střeše už bylo vidět počínající plamenné hoření menšího rozsahu, proto byly zahájeny hasební práce s nasazením útočného proudu C 52. VZ požádal o vyslání dalších jednotek PO z 2. stupně požárního poplachu. K události také vyjel řídicí důstojník územního odboru Nový Jičín (dále jen „ŘD“) a příslušník zjišťování příčin vzniku požárů územního odboru Nový Jičín (dále jen „ZPP“). Jednotka ze stanice Nový Jičín s CAS 20 přijela na místo zásahu v 19.59 hodin. Ve 20.02 hodin převzal velení zásahu velitel jednotky PO ze stanice Nový Jičín a vznesl na KOPIS požadavek na vyslání dalších sil a prostředků (dále jen „SaP“) 2. stupně požárního poplachu. Upřesnil, že kouř vychází intenzivně ze tří hal navazujících na halu STK a emisí a vyžádal si vyslání výškové techniky. Přes vrata haly, kterými byl proveden násilný vstup, bylo vidět plamenné hoření, a to v celém vnitřním prostoru. Hasiči se pokusili vstoupit do vedlejší haly přes plechová vrata. Po jejich násilném otevření zjistili, že za nimi jsou další rolovací vrata, která byla teplem zdeformována natolik, že neumožňovala žádnou manipulaci. Následně provedli pokus o násilný vstup do třetí haly přes sekční vrata v obvodové stěně. S vraty také nebylo možno pohnout pro poškození teplem. Hasiči ze stanice Nový Jičín na rozkaz VZ zahájili útok s nastavovacím žebříkem do prostoru úžlabí střech mezi halami č. 3 a č. 4, kde ještě nebyly zjištěny žádné známky hoření. Třetí hala byla silně zakouřená, jak bylo patrné při pohledu přes skleněnou výplň otvoru nad sekčními vraty. Hasiči vysklili okenní otvory a nasadili útočný proud C 52 k chlazení vnitřních prostor haly s požárního žebříku. Přítomné hlídky Policie ČR a Městské policie Kopřivnice byly VZ požádány o zajištění přítomnosti majitelů nebo uživatelů jednotlivých hal. Ve 20.12 hodin VZ hlásil na KOPIS, že jsou požárem zasažené haly, k nimž nebyla k dispozici žádná dokumentace, proto nebylo známo jejich vnitřní dělení. Po dojezdu dalších SaP bylo místo zásahu rozděleno na tři úseky. Činnost jednotek PO se zaměřila na hašení požáru, průzkum a ochranu nezasažených hal, evakuaci materiálu a zajištění zásobování vodou.

Zborcení střešních konstrukcí
Ve 20.18 hodin došlo k současné destrukci střešních konstrukcí u dvou prvních hal v prostoru, kde byl požár zpozorován, a na ně navazující hale. V reakci na tuto situaci VZ zakázal vstup do hal zasažených požárem, hasební práce byly prováděny z venku a z výškové techniky. Mezi dělicí zdí třetí a čtvrté haly a střechou začaly prošlehávat plameny, na jejichž zastavení byl přesunut již vytvořený proud C 52 jednotky PO ze stanice Nový Jičín, posílený o další dva proudy C 52. Hasební zásah v té době probíhal ze dvou automobilových žebříků (AZ) a požární útok byl veden do tří hal na třech úsecích. Na základě místních znalostí rozhodl VZ o vytvoření odběrných míst hasební vody u OC Tesco a později také u OC Kaufland. Již v průběhu jízdy k zásahu žádal ŘD, na základě informací z radioprovozu a hlášení z KOPIS, o vyslání dvou automobilových plošin (dále jen „AP“) a mobilního operačního střediska. Dále žádal svolání do pohotovosti na zbrojnicích pro jednotky SDH obcí Starý Jičín a Bílovec pro zajištění hasebních obvodů stanic Nový Jičín a Bílovec. Ve 20.35 hodin přijel na místo zásahu ŘD, byl VZ seznámen se situací a převzal velení zásahu. Cestou KOPIS si vyžádal vyslání jednotky HZS podniku Tatra Trucks, a.s., se dvěma CAS, včetně zajištění odběru požární vody v areálu svého podniku. Na základě dílčích informací od některých přítomných uživatelů a majitelů bylo upřesňováno pro KOPIS vlastnictví objektů a pravděpodobný charakter hořícího materiálu v halách, například oleje, plast, dřevěný materiál, tlakové láhve. Ve 20.40 hodin již byly plně zasaženy požárem tři haly, u třetí z nich došlo také ke zborcení střešní konstrukce. Průzkumné skupiny postupně zjišťovaly, co se v které hale nachází z pohledu rizikovosti nebo materiálních hodnot, které evakuaovaly. Byl zachráněn majetek, zejména přístrojové vybavení z STK a emisní linky, včetně kanystrů s naftou, byly vynášeny tlakové láhve s plyny a svařovací soupravy, výpočetní technika, trezory, kompresor, odlitky, vyvezly vysokozdvižné vozíky, automobil, loď atd. Podařilo se také zachránit dva CNC stroje, které nebyly pevně spojeny s podlahou. Ostatní vybavení hal, zejména strojní a dílenské vybavení a další, které nepředstavovalo nebezpečí pro intenzivní rozvoj požáru, nebylo možné evakuovat s ohledem na jeho množství, hmotnost, způsob upevnění atd. Ve 20.51 hodin VZ žádal KOPIS o zastavení provozu na železniční trati vedle východní strany objektu z důvodu ustavení výškové techniky HZS podniku Letiště Leoše Janáčka (dále jen „HZSp LLJ“), pro posílení úseku bránícího šíření požáru mezi třetí a čtvrtou halu. Velitel jednotky HZS podniku Tatra Trucks, a.s., byl požádán VZ o zabezpečení odpojení objektu trafostanice přiléhající k STK, a to na základě informace, že trafostanice je napojena na areál Tatry. Ve 21.05 hodin byl prostřednictvím KOPIS vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu a tato informace byla následně předána na OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR. Ve 21.10 hodin byl VZ informován posádkou AP HZSp LLJ, že střecha čtvrté haly je osazena fotovoltaickými panely. Prostřednictvím KOPIS proto vyžádal VZ výjezd technika pohotovosti ČEZ. Vývoj situace na místě zásahu – šíření požáru ve střešní konstrukci nad halou STK, vyžadoval k hašení střešní konstrukce z AZ 30 použití těžké pěny. Ve 21.30 hodin kontaktoval VZ na místě zásahu místostarosta města Kopřivnice, kterého VZ požádal o zajištění posypového vozu a ochranných nápojů pro zasahující hasiče. Ve 21.58 hodin potvrdili technici z firmy Komterm, a.s., odpojení objektu od přívodu elektřiny a plynu. Jednotky PO se s rozbrušovací pilou pokusily o vytvoření proluky ve střešní konstrukci čtvrté haly, pokus však nebyl pro velkou vrstvu lepenky úspěšný.

Zřízení štábu velitele zásahu
Šíření požáru ve střešní konstrukci se stále nedařilo zastavit. Byla proto zahájena příprava nasazení jednotek PO s AP ze stanice Ostrava­ Jih na severní straně komplexu hal a s AP ze stanice Ostrava­ Přívoz na jižní straně komplexu před halou, jejichž úkolem bylo zabránit šíření požáru ochlazováním střechy. V 22.23 hodin se na místo zásahu dostavil krajský řídicí důstojník, který převzal velení u zásahu a následně rozhodl o přerozdělení úseků na místě zásahu. Vznikly čtyři úseky, každý prováděl hašení hal jak ze země, tak z AP. Byl zřízen štáb velitele zásahu. Bylo také zahájeno přeskupování sil a prostředků, VZ si vyžádal vyslání dalších deseti velkokapacitních CAS.

Hořením byla zcela zasažena hala STK a emise, čtyři haly (sklady, zámečnické dílny, výroba plastových oken a dveří). U dalších tří hal byla zasažena část střechy, hlavně ve styčných plochách se střechami hal, které byly plně požárem zasaženy.

Zasypání kolejiště železnice
V 00.20 hodin došlo ke zřícení obvodové stěny čtvrté haly (výroba plastových oken a dveří) a tím k zasypání kolejiště železniční trati Studénka - Veřovice ve správě Správy železniční dopravní cesty. Informace o této situaci byla podána na KOPIS. VZ rozhodl o nasazení jednotek SDH obcí Kopřivnice, Příbor, Radvanice a Závišice na ruční odklízení suti z kolejiště. V časných ranních hodinách se na místo zásahu dostavil hejtman Moravskoslezského kraje prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., a VZ ho seznámil se situací na místě mimořádné události. S ohledem na skutečnost, že na místě zásahu byl dostatečný počet velkoobjemových CAS, byly jednotky PO, které byly od prvopočátku nasazeny a nedisponovaly velkoobjemovými CAS, odesílány postupně z místa zásahu zpět na své základny. V 04.06 hodin VZ rozhodl o snížení stupně poplachu na 2. stupeň a v 05.09 hodin byl požár lokalizován. Požárem byla zasažena střecha o ploše 5220 m2 z její celkové půdorysné plochy 11 200 m2. Kyvadlovou dopravou vody CAS se prostřednictvím čtyř požárních plošin a dalších 10 ručních proudů dodávalo v době největšího nasazení na místo zásahu celkem přibližně 17 000 litrů vody za minutu.

Nasazení záchranné roty Hlučín
V důsledku nestability štítových zdí a požáru povolal VZ v 05.20 hodin na místo zásahu příslušníky Záchranného útvaru HZS ČR ze záchranné roty Hlučín, kteří zhodnotili situaci v souvislosti s možným nasazením pásového rypadla při demolicích štítových zdí vyhořelých hal. V 06.01 hodin došlo k předání velení zásahu zpět ŘD. A v 07.48 hodin byl na místo zásahu povolán vyprošťovací automobil k odtažení nepojízdného dodávkového automobilu z prostoru komunikace před vyhořelými halami, který překážel budoucímu nasazení pásového rypadla. V ranních hodinách byl na místo zásahu povolán také statik k posouzení stability poškozených stavebních konstrukcí a stanovení opatření k zajištění bezpečnosti osob a podmínek obnovení provozu na železniční trati Studénka – Veřovice. V ranních hodinách se na místo zásahu dostavili také příslušníci ZPP z ředitelství HZS Moravskoslezského kraje a územního odboru Nový Jičín, kteří ohledali místo požáru ve spolupráci s příslušníky Policie ČR. V 11.03 hodin byly zahájeny bourací práce pásovým rypadlem CAT 329E a v 11.03 hodin rozhodl VZ o snížení stupně požárního poplachu na 1. stupeň.

Likvidace požáru
Požár byl likvidován v neděli 8. ledna v 17.31 hodin. Na místě zásahu byla ponechána do 9. ledna 2017 místní jednotka SDH obce Kopřivnice. Místo zásahu bylo předáno Policii ČR a střežení objektu zajišťovali příslušníci speciální pořádkové jednotky Policie ČR z Frýdku­ Místku. V následujících dnech byly prováděny úkony zjišťování příčin vzniku požáru a také zajištění stability konstrukcí v první hale příslušníky jednotky ze stanice Ostrava­ Zábřeh. Předání místa zásahu jednotlivým majitelům/uživatelům hal za účasti pracovníků stavebního úřadu MÚ Kopřivnice se uskutečnilo 10. ledna 2017.

Požár zničil celkem šest hal a byla poškozena železniční trať, uchráněny byly tři haly a trafostanice. U zničených hal došlo k totální destrukci stavebních konstrukcí, u uchráněných hal byly pouze poškozeny části stavebních konstrukcí, poškození však vzhledem k velikosti hal nehrálo podstatnou roli. Trafostanice byla uchráněna zcela bez poškození. Na základě podkladů od jednotlivých majitelů a uživatelů hal byla celková přímá škoda způsobená požárem vyčíslena na 82 034 739,64 Kč. Uchráněné hodnoty zásahem jednotek PO byly odhadnuty (haly a trafostanice) na 40 000000 Kč.

Příčina vzniku požáru a následky požáru
Již v průběhu zásahu byly zahájeny prvotní úkony vyšetřování příčiny vzniku požáru, byli vytěžováni jednotliví majitelé a uživatelé hal, a také svědci celé události. Po likvidaci požáru probíhalo po několik dnů ohledání místa požáru za účasti Policie ČR – Služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV), Policie ČR – odboru kriminalisticko­ technických expertiz Frýdek­ Místek, psovoda se služebním psem na vyhledávání akcelerantů hoření z útvaru Policie ČR – skupiny speciálních kynologických činností, příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů (ZPP) HZS Moravskoslezského kraje a MV­ generálního ředitelství HZS ČR a specialistů z Technického ústavu požární ochrany (TÚPO). Následně si Policie ČR – SKPV přibrala TÚPO jako znalecký ústav a vyžádala zpracování znaleckého posudku z oboru požární ochrana. Proběhlo několik koordinačních schůzek Policie ČR – SKPV Nový Jičín a příslušníků ZPP HZS Moravskoslezského kraje. TÚPO provedlo dokumentaci místa požáru speciálním dokumentačním přístrojem Spheron se sférickou kamerou. Již na začátku vyšetřování byly stanoveny tyto pracovní verze příčiny vzniku požáru:

• úmyslné zapálení,
• technická závada na spotřebiči (nářadí), vysokozdvižném vozíku,
• vznik požáru v důsledku nedbalosti pracovníků,
• technická závada na elektroinstalaci.

Na základě zjištěných skutečností, ohledání místa požáru, vyhodnocení možností šíření požáru, znaleckého posudku TÚPO a vyloučením jednotlivých možných příčin vzniku požáru bylo stanoveno, že došlo k nespecifikované technické závadě na elektroinstalaci v unimobuňce, umístěné v jedné ze zasažených průmyslových hal. Následně pak došlo k nekontrolovatelnému šíření požáru do okolí. Konkrétní místo, kde došlo ke vzniku požáru, ani konkrétní elektrické zařízení nebo instalaci nebylo možno určit vzhledem k vysoké tepelné degradaci všech materiálů v prostoru unimobuňky. Tento závěr je shodný jak ve znaleckém posudku TÚPO, tak v odborném vyjádření zpracovaném HZS Moravskoslezského kraje k příčině vzniku požáru.

Specifika zásahu
Pozitiva

• vysoké nasazení a disciplinovanost zasahujících jednotek PO a složek IZS,
• vybavenost jednotek SDH obcí izolačními dýchacími přístroji a radiostanicí a jejich kompatibilita s prostředky HZS Moravskoslezského kraje,
• organizace velení v místě zásahu s vytvořením štábu a využitím velitelsko­ spojovacího automobilu pořízeného z Integrovaného operačního programu EU,
• při události nebyl nikdo zraněn ani usmrcen,
• při evakuaci techniky a tlakových lahví nedošlo k výbuchům,
• průběžná fotodokumentace zásahu, pořízení videozáznamu,
• dobrá spolupráce se zástupci vedení města Kopřivnice,
• dobré rozptylové podmínky,
• výborná spolupráce a komunikace Policie ČR, SKPV a příslušníků ZPP HZS ČR při zjišťování příčiny vzniku požáru,
• výborná spolupráce a nasazení při ohledání místa požáru, spolupráce všech zúčastněných subjektů.

Negativa

• dlouhá doba volného a nepozorovaného rozvoje požáru,
• velikost objektu a jeho členění, rozličný skladovaný materiál,
• vzhledem k rozloze komplexu hal bylo z počátku komplikované místo zásahu zajistit proti vstupu nepovolaných osob, v blízkosti se pohybovaly civilní osoby bez vědomí VZ,
• nedostatečná vydatnost hydrantové sítě v okolí obchodního centra,
• velmi rychlé rozšíření požáru uvnitř hal,
• destrukce konstrukcí – kolaps střech, pád obvodové stěny, nebezpečí zřícení konstrukcí,
• hořlavá konstrukce střechy s několika vrstvami lepenky,
• nemožnost vytvoření proluk ve střešním plášti,
• nejasnosti ve způsobu napojení objektu na elektrickou energii,
• nepříznivé klimatické podmínky – silný mráz, který dosahoval -16 °C,
• v souvislosti s mrazem docházelo k poruchám techniky, zejména k zamrzání armatur a k jejich praskání,
• nedostupnost dokumentace zdolávání požáru a jakékoliv jiné dokumentace k objektu, a z toho plynoucí neznalost přesné dispozice a konstrukčních prvků objektu,
• vrata jednotlivých hal bez upřesňujícího označení charakteru výroby, resp. skladovaného materiálu,
• absence řádného dělení objektu do požárních úseků,
• absence požárně­ bezpečnostních zařízení pro rychlou detekci a signalizaci požáru, zmírnění zatížení stavebních konstrukcí nebo potlačení požáru (EPS, ZOKT, SHZ),
• fotovoltaické panely na hořlavé střeše, která neprošla schvalovacím procesem HZS ČR,
• nepřesná lokalizace tlakových lahví v halách,
• výpadky v zásobování vodou,
• neúčinný dostřik některých proudů vzhledem k délce hal.

Nasazená požární technika

• CAS s kapacitou vody do 4000 litrů 18 ks
• CAS s kapacitou vody nad 4000 litrů 24 ks
• automobilová plošina 4 ks
• automobilový žebřík 2 ks
• mobilní operační středisko 2 ks
• velitelský automobil 4 ks
• ostatní technika 13 ks

Počet zasahujících hasičů

• Jednotky SDH obcí 127
• HZS podniku 18
• HZS Moravskoslezského kraje 69
• Záchranný útvar HZS ČR 3

Zasahující jednotky PO

• Jednotky PO                                         I          II          III          IV          V
• Jednotky SDH obcí                                        13          7                        1
• HZS podniku                                                                              2 
• HZS Moravskoslezského kraje             9    
• Záchranný útvar HZS ČR                     1    
• Celkem                                               10        13          7            2          1

brig. gen. Ing. Vladimír VLČEK, Ph.D., npor. Bc. Martin TÜRKE, kpt. Ing. Petr HOLUB, foto Ing. Tomáš LACH, npor. Bc. Martin TÜRKE, HZS Moravskoslezského kraje

Společným úkolem požární vědy a inženýrské praxe je vytvořit prostředí, ve kterém by bylo minimalizováno riziko vzniku požáru a jeho případné následky na zdraví osob, ochranu majetku a životní prostředí. Na základě této spolupráce vznikly normy požární bezpečnosti, lze taktéž využívat ruční výpočty nebo zjednodušené výpočetní modely. Jako moderní nástroj k dosažení těchto cílů lze v dnešní době využít matematické modelování metodou počítačové dynamiky tekutin (CFD – Computational Fluid Dynamics). CFD je komplexní univerzální nástroj, sloužící k analýze problémů zahrnujících tok tekutin a může být úspěšně aplikován na široké spektrum úloh.

Běžně se využívá v automobilovém a leteckém průmyslu (obtékání těles, chlazení), ve strojním a chemickém průmyslu (turbíny, čerpadla, cyklony, výměníky tepla), v předpovědi počasí, v biomedicíně, v oblasti ochrany životního prostředí, ale také např. ve sportu. V oblasti požární bezpečnosti lze využití CFD obecně rozdělit do tří kategorií - požární bezpečnost staveb, vyšetřování příčin vzniku požáru a věda a výzkum. Co ale potřebujeme o CFD a jeho aplikačních možnostech vědět, abychom ho dokázali jako nástroj správně využít?

Aplikační oblasti
V inženýrské praxi se s CFD modely požáru setkáváme nejčastěji v oblasti požární bezpečnosti staveb jako s nástrojem pro předpověď šíření kouře a tepla od zdroje hoření v budovách či částech budov. Modely jsou využívány např. pro analýzu rizika vystavení osob tepelnému působení a zplodinám hoření, pro studium interakce požáru se systémy detekce a zařízeními pro odvod kouře a tepla nebo vlivu požáru na konstrukce. Nárůst počtu těchto modelů jde ruku v ruce se dvěma faktory – s větší dostupností výkonné výpočetní techniky a s celosvětovým trendem rozvoje alternativních přístupů k zajištění požární bezpečnosti, tzv. Performance Based Design. V oblasti návrhu požárně bezpečnostních řešení staveb pracujeme převážně s CFD modely, kde je zdroj hoření specifikován jako tzv. návrhový požár, tedy řekněme jednoduše plocha, ze které se uvolňuje předem definované množství tepla a spalných produktů. Volba návrhového požáru je pro danou analýzu kritická a musí se opřít o inženýrské posouzení cílů, které chceme modelem dosáhnout, a zvolených kritérií, kterými chceme dané cíle dokázat. Jde však čistě o volbu tvůrce modelu. Kromě odchylky od reality dané použitím zjednodušených modelových představ probíhajících dějů a jejich matematickou implementací do modelu, tak k celkové chybě nebo lépe řečeno nepřesnosti numerické simulace ještě výrazně přispívá to, jakým způsobem je model nastaven uživatelem a jeho inženýrská analýza vstupních údajů a požadovaných výstupů modelu.

Simulovat proces rozvoje požáru, a ne jen jeho následků, je úkolem CFD ve většině aplikací v oblasti vyšetřování příčin vzniku požáru. Analýzou CFD se snažíme provést rekonstrukci průběhu rozvoje požáru a studujeme příčiny, které rozvoj a šíření požáru ovlivňovaly. Schopnosti CFD požárních modelů předpovídat rozvoj požáru jsou ale stále silně omezeny. Jejich širšímu využití brání vysoká komplexita problematiky hoření týkající se plynné i pevné fáze, velký počet materiálů, které takové modely mohou zahrnovat, a fakt, že jejich vlastnosti, vzhled a chování se při vystavení tepelnému působení mohou výrazně měnit.

Z hlediska výzkumu a vývoje lze CFD použít jako nástroj sloužící k lepšímu pochopení základních procesů dynamiky požáru a k tvorbě modelů, kterými můžeme popsat fyzikální a chemické procesy probíhající při hoření. CFD analýzy se mohou uplatnit také při vývoji nových zařízení, kde mohou výrazně šetřit finanční náklady. Velkorozměrové požární zkoušky jsou finančně extrémně nákladné a CFD nám může pomoci zúžit studované scénáře, zlepšit návrh experimentů a snížit tak počet prováděných zkoušek. Další oblastí využití je pak studium scénářů, které nelze vůbec nebo jen velmi obtížně realizovat experimentálně ať už právě z hlediska finančního, nebo především z hlediska bezpečnosti.

Oblasti, které stále zůstávají spíše na poli vědeckého využití CFD než běžné inženýrské praxe a jsou stále aktivně vyvíjeny, jsou především požáry s nedostatečným přívodem vzduchu a s tím spojené nedokonalé spalování a tvorba oxidu uhelnatého, dále predikce tvorby sazí, jejich depozice na pevné povrchy a jejich oxidace, popřípadě problematika hašení, přesněji řečeno interakce kapek s proudem horkých spalin, ochlazování pevných povrchů a v důsledku toho potlačení rychlosti uvolňování hořlavých plynů.

Jak bylo naznačeno, CFD je velmi užitečný nástroj v mnoha oblastech jak požární vědy, tak požárního inženýrství. Každý, kdo pracuje s matematickými modely, si ale musí být neustále vědom toho, že model je jen napodobení reality. Jak věrné napodobení reality model poskytne, je pak dáno přesností modelu, ale také tím, jak věrně realitu, kterou chceme napodobit, dokážeme popsat. CFD model nám vždy poskytne výsledek, ale sám o sobě nedokáže zajistit, že výsledek bude mít vypovídající hodnotu. Kvalitně nastavený CFD model s nekvalitními vstupy vyústí v nekvalitní simulaci. CFD tak klade vysoké nároky na odbornost jak osob, které simulace vytváří, tak osob, které posuzují výsledky CFD analýz. Požadovaná odbornost má dvě roviny. První je znalost samotného principu CFD. Každý uživatel CFD si musí být vědom aspektů, které přímo ovlivňují kvalitu výstupů modelu. Druhou rovinu pak tvoří zvolené simulované požární scénáře a s tím úzce související validace CFD modelu pro danou aplikační oblast.

Úvod do CFD
Jádrem každého CFD kódu je soustava parciálních diferenciálních rovnic, které vyjadřují zákon zachování hmoty, energie a hybnosti v prostoru požáru a jeho okolí – tedy v tzv. výpočetní doméně. Tyto rovnice popisují, jak se spojitě mění tok tekutin (v našem případě plynu) v čase a prostoru. Tuto soustavu rovnic nejsme schopni pro většinu praktických úloh vyřešit analyticky, a získat tak přesné řešení v každém bodě domény. Proto využíváme numerických metod, abychom našli přibližné řešení v tzv. diskrétních objemech. Každý diskrétní objem odpovídá jedné buňce výpočetní sítě, která vyplňuje výpočetní doménu. Výsledkem výpočtu je informace, jak se proměnné (teplota, koncentrace zplodin, rychlost proudění atd.) mění v prostoru a v čase. V rámci jednoho kontrolního objemu jsou ale hodnoty proměnných v daném časovém kroku konstantní. Přesnost, s jakou nalezneme přibližné řešení, je určena právě velikostí kontrolních objemů, tedy velikostí výpočetní sítě. Čím přesnější řešení a tedy prostorově detailnější informaci chceme získat, tím jemnější výpočetní síť potřebujeme. S narůstajícím počtem buněk ale neúměrně narůstá výpočetní náročnost, protože soustava parciálních diferenciálních rovnic je řešena v každém kontrolním objemu sítě.

Výpočetní síť
Principem CFD modelu je hledání přibližného řešení řídicích rovnic toku tekutin v diskrétních objemech daných výpočetní sítí. Vytvoření kvalitní výpočetní sítě je tedy základním předpokladem pro vytvoření kvalitní CFD simulace. Podle aplikace, složitosti geometrie a samozřejmě možností numerického řešiče daného výpočetního softwaru, jsou výpočetní sítě obecně tvořeny různými druhy mnohostěnů, nejčastěji šestistěny, pětistěny a čtyřstěny. V rámci jedné sítě mohou být buňky stejných nebo různých typů, ale také různých velikostí. S tím, jaké prvky může síť obsahovat, souvisí také to, jak geometricky složité výpočetní geometrie můžeme vytvářet. V každém CFD řešiči musí všechny objekty tzv. sedět na síť – musí se volit takové rozměry, aby hrany objektů odpovídaly hranám jednotlivých výpočetních buněk. Řešiče, které pracují pouze s buňkami ve tvaru kvádru, nedovolují vytvářet zakřivené a jinak geometricky složité předměty. Jsou z tohoto hlediska uživatelsky méně přívětivé. Přesto je síť tvořena pouze z kvádrů jedinou možnou sítí v praxi nejběžněji využívaném požárním CFD softwaru FDS. Software FDS používá pro numerické řešení parciálních diferenciálních rovnic tzv. metodu sítí, která je velmi robustní, ale vyžaduje právě pravidelnou síť. Druhou metodou používanou ve valné většině CFD řešičů je metoda konečných objemů.
Vliv velikosti buňky výpořetní sítě LES modelu
Problémy spojené s hořením jsou úlohy velmi komplexní, při kterých procesy probíhají na velmi rozdílných prostorových, ale i časových měřítkách. Klasická aplikace CFD (např. požár uvnitř místnosti) je úlohou, ve které se v rámci procesu transportu spalin a tepla bude výrazně uplatňovat konvekce probíhající na relativně velkém prostorovém měřítku. Ve stejné úloze se ale taktéž bude výrazně uplatňovat difuzní transport v blízkosti povrchů pevných látek a oblasti plamene, který probíhá na velmi malém prostorovém měřítku. Na obdobnou situaci narážíme například i v oblasti reakční chemie. Uvádí se, že pro zachycení všech detailů spojených s procesy hoření v plynné fázi potřebujeme výpočetní síť s prostorovým rozlišením menším než jeden milimetr. Spočítat výpočetní doménu skutečné velikosti pro některé aplikace z oblasti požární bezpečnosti staveb jako např. požár v prostoru atria obchodního centra, není s takto jemnou sítí možné ani s nejvýkonnějšími počítači. Proto je vždy nutné určit si cíl simulace – jaká kritéria přijatelnosti mají být zjišťována: Pokud je cílem posoudit zachování dostatečné výšky neutrální roviny na nechráněných únikových cestách nebo jiných prostor dále od ohniska požáru, je možné uvažovat s délkou hrany výpočetní buňky v desítkách centimetrů. Výpočet s velmi jemnou výpočetní sítí, maximálně v řádech centimetrů, je ale nutné použít tehdy, když potřebujeme znát tvar a velikost plamene a jeho přímý účinek na konstrukce.

Existují korelace, které vztahují charakteristickou velikost požáru k velikosti buňky výpočetní sítě tak, aby byl požár dostatečně dobře z hlediska prostorového měřítka numericky aproximován. Tyto korelace je ale třeba brát jako doporučení, jakýsi počáteční odhad, protože jsou odvozeny z empirických vztahů platných pro omezený rozsah podmínek. Neexistuje univerzální pravidlo pro volbu velikosti buňky sítě. Vždy je nutné provést citlivostní analýzu sítě neboli zda velikost sítě ovlivňuje proměnné, podle kterých model posuzuji. Například jak moc se změní výška rozhraní kouřové vrstvy nebo teplota pro spuštění stabilního hasicího zařízení, zmenším­ li velikost buňky. Pokud se vybraná kritéria budou výrazně lišit, nelze toto řešení považovat za řešení reprezentující danou modelovou situaci a je nezbytné zvýšit rozlišení výpočetní sítě.

Modelování turbulence
Převážná část požárních úloh, kromě speciálních případů, jako je např. laminární plamen svíčky, je spojená s turbulentním (vířivým) tokem plynů. Turbulence silně ovlivňuje stoupající proud horkých spalin nasáváním čerstvého vzduchu z okolí. Turbulence ovlivňuje také reakční chemii v plynné fázi, protože turbulentní proudění je dominantnější než difuzní procesy při mísení hořlavých plynů a kyslíku. Schopnost modelu co nejvěrněji popsat časově silně proměnnou a nahodilou turbulentní strukturu toku plynů v oblasti požáru tak silně ovlivňuje přesnost, s jakou model dokáže predikovat dynamiku požáru.

Jak již bylo řečeno, některé procesy spojené s prouděním tekutin a dynamikou požáru probíhají v prostorovém měřítku menším, než je velikost jednoho kontrolního objemu, jsou tedy z numerického hlediska nezachytitelné v rámci výpočetní sítě. To se týká i problematiky turbulence, tedy zachycení vírových struktur a jejich vlivu na dynamiku požáru v rámci výpočetní sítě.

V principu existují tři možné způsoby, jak přistupovat k modelování turbulence: metoda přímé numerické simulace DNS (Direct Numerical Simulation), metoda velkých vírů LES (Large Eddy Simulation) a metoda středovaných Navierových­ Stokesových rovnic RANS (Reynolds Averaged Navier Stokes). Pro podrobný popis daných metod odkazujeme čtenáře na odbornou literaturu. V kontextu tohoto článku je mezi těmito metodami základní rozdíl. DNS má v rámci požární problematiky využití jen u velmi malého počtu úloh, typicky z oblasti vědy a výzkumu. Obecně se dá říci, že vyžaduje buňky o velikosti menší než 1 mm. V tomto rozlišení bychom tedy měli být schopni zachytit i ty procesy na prostorově nejmenší škále, a tedy i ty nejmenší vírové struktury jsou přímo počítány. Pro praktické inženýrské CFD požární úlohy se využívá metoda LES nebo RANS. Při využití metody LES lze zjednodušeně říci, že jen ty vírové struktury, které jsou větší, než je velikost výpočetní sítě, jsou počítány přímo. Menší vírové struktury jsou modelovány různými korelacemi. Při využití metody RANS nejsou přímo počítány žádné vírové struktury, turbulentní struktury jsou všechny modelovány. Jak již bylo řečeno, turbulentní proudění je silně nahodilé a veličiny, které ho popisují (jako například rychlost) silně fluktuují. V případě metody RANS se nicméně pracuje s časově zprůměrovanými hodnotami. Získané tokové pole tak realisticky reprezentuje celkový vývoj systému, respektive veličin, které ho popisují v čase, ale nedokáže zachytit okamžité fluktuace, jako je tomu u LES. CFD software s modelem turbulence RANS tedy lze např. použít, zajímá­ li nás průměrná výška plamene, nelze ho ale využít v případě, že nás zajímá, jak plamen fluktuuje v čase. Dá se obecně říci, že pro využití v oblasti modelování požáru je pro svou schopnost realističtěji reprezentovat turbulentní tok, respektive jeho nahodilý charakter, vhodnější použít metodu LES. Zároveň tato metoda klade o to vyšší nároky na kvalitu sítě. Jestliže nebude výpočetní síť pro danou aplikaci dostatečně jemná, tokové pole a tím tedy dynamika požáru bude výrazně zkreslena.

Ostatní modely a okrajové podmínky specifické pro požární CFD řešiče
CFD je jako metoda obecně aplikovatelná na široké spektrum problémů z mnoha různých odvětví, jako je letectví, automobilový průmysl, biomedicína, chemické procesy, energetika, sport a mnoho dalších. Obecný princip CFD, jak byl popsán výše, je ve všech řešičích zachován stejný. Jednotlivé řešiče se ale liší právě numerickou implementací a také dodatečnými implementovanými modely, které popisují procesy specifické pro určitou konkrétní problematiku. V případě CFD řešičů v oblasti požární bezpečnosti se jedná o řešiče, kde se kromě toku tekutin vyvolaného převážně volnou konvekcí musí matematicky popsat minimálně také proces spalování plynů, radiaci a výměnu tepla a hybnosti mezi horkými plyny a stěnami, respektive objekty ve výpočetní doméně. Všechny tyto procesy, jejichž matematický popis musí zahrnovat každý požární CFD řešič, jsou samy o sobě velmi složité a v požárních úlohách se uplatňují všechny vzájemně. Matematický popis těchto procesů je proto v mnoha případech značně zjednodušený.

Dá se říci, že jakýmsi vnitřním bojem vývojářů i uživatelů CFD řešičů je, jak najít správný poměr mezi komplexitou daného modelu a přesností výsledků. Máme použít co nejpřesnější matematický model, který poskytne velmi reálnou predikci, ale zvýšíme tím výrazně komplexitu modelu, a tak i časovou náročnost výpočtu, nebo použijeme model, který je ve svém principu zjednodušením daného děje, ale pro inženýrskou analýzu poskytne uspokojivou predikci v reálně únosném výpočetním čase? Výpočetní čas simulací se výrazně liší podle velikosti domény, velikosti buněk, použitých modelů a mnoha dalších faktorů. V každém případě jsou výpočty časově náročné, pohybující se pro reálné inženýrské aplikace v řádech hodin i dní. Pro každou studii je nutné provést sadu několika simulací s různým nastavením, jemností sítě, okrajovými podmínkami atd. Kompletní CFD analýza se tak obvykle pohybuje v řádu týdnů.

Každý uživatel CFD řešiče si tedy musí být vědom toho, jaké fyzikální modely CFD řešič implementuje k popisu jednotlivých procesů, jaké jsou limity, respektive zjednodušení použitých modelů proti skutečné fyzikální podstatě daného procesu a jaká omezení plynou také z numerické implementace. Nelze očekávat např. podrobné detaily o toxicitě spalin, použijeme­ li řešič, který uvažuje zjednodušenou spalnou reakci, kdy vznikající plyny obsahují pouze vodní páru, CO2 a CO a uživatel použije zjednodušenou představu plynného paliva a nezadá reálné složení hořlavých plynů. Při vyhodnocování výsledků CFD simulace je vždy třeba brát v úvahu tyto limitace a ty zohlednit při interpretaci výsledků.

To souvisí s problematikou validace modelů. Uživatel CFD řešiče je odpovědný za to, že si je vědom, zda je řešič pro simulaci daného problému validován, tedy že bylo prokázáno porovnáním s experimentem, že predikce modelu je realistická. V praxi se bohužel často setkáváme s tím, že je CFD řešič využit ke studiu jevu nebo procesu, který vlastně řešič „neumí“. Využití řešiče mimo oblast jeho validace může být v pořádku v oblasti vědy a výzkumu, ale nesmí být takto aplikován, používáme­ li řešič pro prokázání zajištění bezpečnosti ve stavební prevenci.

Uživatelé kladou stále další a další nároky na požární CFD řešiče, aby byly aplikovatelné v oblastech, jako je např. využití stabilních hasicích zařízení – řešič pak musí obsahovat model popisující kapalný sprej a interakci kapek s okolním prostředím. Další oblastí je např. simulace využití systémů pro odvětrání kouře a tepla, řešiče pak musí obsahovat modely popisující nucenou konvekci. Další aplikační oblastí je využití CFD pro studium systémů detekce a mnoho dalších. S rostoucí komplexitou ale dále rostou nároky na znalosti uživatelů CFD řešičů.

CFD a jeho využití v oblasti požární bezpečnosti staveb
V případě požární bezpečnosti popisujeme obecně systémy s vysokou variabilitou. Existuje mnoho možných zdrojů iniciace požáru, obrovské množství různých druhů hořlavých materiálů a tedy různé požární zatížení, které je velmi často proměnné. Neustále se vyvíjí nové konstrukční systémy a stavební materiály. Existuje tedy obrovské množství možných scénářů, které mohou ve skutečnosti nastat, a aplikačních možností CFD modelování v oblasti návrhu, v požárně bezpečnostním řešení jako celku, nebo v jeho jedné aplikaci je široká škála. Postihnout modelem každý požární scénář v jedné konkrétní úloze není časově reálné. Prvotní úlohou tvůrce modelu je pak vybrat reprezentativní scénáře a odůvodnit jejich volbu tak, aby získané výsledky simulace bylo možné považovat za vypovídající ve vztahu k celému systému. Obvykle se vybírají tzv. nejhorší scénáře. Ale to může být samo o sobě zavádějící hledisko. Volba scénářů musí být vždy řádně zdůvodněna a je prvotním předpokladem pro úspěšnou simulaci. Zvolíme­ li scénáře, kterými se budeme zabývat, je třeba dále zvolit tzv. kritéria přijatelnosti, tedy kritéria, kterými budeme dokazovat, že požárně bezpečnostní řešení je či není v pořádku. Kritéria přijatelnosti mohou být například: teplota v daném požárním úseku nepřeroste po určitou dobu stanovenou hodnotu, po určitou dobu bude zachována viditelnost větší než stanovená hodnota, stabilní hasicí zařízení zareaguje do stanoveného času, a nedojde tak k šíření požáru, zařízení pro odvod kouře a tepla dokáže zajistit, že výška neutrální roviny bude nad stanovenou výškou atd.

Tato kritéria se velmi často používají k posouzení bezpečnosti osob např. při evakuaci a nesou s sebou tedy vysokou odpovědnost. Modelované scénáře a posuzovaná kritéria přijatelnosti jsou úzce provázána a vyžadují velmi pečlivou inženýrskou analýzu. V úvodu již bylo řečeno, že modely v oblasti požární bezpečnosti staveb pracují ve valné většině s tzv. návrhovými požáry. Studujeme­ li tedy interakci požáru s okolím a bude použit špatně zvolený návrhový požár, můžeme sice pro daný scénář splnit kritéria přijatelnosti, ale pro nereálnou situaci a skutečnost může být zcela odlišná.

Už bylo také zmíněno, že v oblasti stavební prevence musí být kladen důraz na to, aby byly modely využívány jen v oblastech, pro které jsou validovány. Pokud validace není dostupná, je nezbytné správnost výsledků simulace podložit experimenty. S validací modelu také souvisí jeho nejistota. Z popsaného textu by čtenáři mělo být zřejmé, že není možné uvažovat o splnění kritéria, jestliže model předpovídá hodnotu teploty pod stropem v maximu 249 °C a kritérium přijatelnosti je 250 °C. Určit nejistotu modelu, neuvádí­ li ji přímo vývojáři modelu pro jednotlivé validované oblasti, je velmi obtížné. Uživatel nicméně musí tento faktor uvážit při posuzování výsledků a tvorbě závěrů.

Na obrázku je zobrazen teplotní řez vedoucí středem plynového hořáku o průměru 20 cm s výkonem 100 kW/m2 umístěném na volném prostranství. Čtyři simulace se liší pouze velikostí výpočetní buňky. Tvar plamene a tak i dynamika požáru v bezprostřední blízkosti zdroje se výrazně mění se zmenšující se velikostí buňky.

O problému využití CFD v požární bezpečnosti staveb by se dalo dlouze diskutovat. Neexistuje obecný návod, který by byl aplikovatelný na všechny případy. Cílem tohoto článku bylo upozornit na základní aspekty, které je třeba si ve spojitosti CFD a modelování požáru uvědomit, aby se CFD stalo v každodenní praxi požárních inženýrů opravdu pomocným nástrojem a ne spíše přítěží.

Literatura:
[1] K. McGrattan, S. Miles; Modeling Fires using Computational Fluid Dynamics; SFPE Handbook of Fire Protection Engineering 2016
[2] B. Merci, T. Beji; Fluid Mechanics Aspects of Fire and Smoke Dznamics in Enclosures; CRC Press 2016
[3] G. H. Yeoh, K. K. Yuen; Computational Fluid Dynamics in Fire Engineering; Academic Press 2009


kpt. Ing. Lucie HASALOVÁ, Ph.D., foto archiv Technického ústavu požární ochrany

Významné úniky nebezpečných látek, záhadné otravy, velké nálezy nebezpečného materiálu. I přes profesionální výcvik a univerzální výbavu nemohou jednotky požární ochrany čelit takovýmto hrozbám bez pomoci. Za tímto účelem existují chemické laboratoře HZS ČR v čele s Institutem ochrany obyvatelstva.

Historie ochrany obyvatelstva sahá do meziválečného období, kdy roku 1935 vznikla organizace Civilní protiletecká ochrana. Hlavní úkol? Ochrana obyvatelstva před následky leteckých útoků na civilní a průmyslovou infrastrukturu. Dalším posláním pak byla ochrana před bojovými chemickými látkami.

Po druhé světové válce se protiletecká obrana začlenila do civilní ochrany v rezortu ministerstva vnitra až do roku 1951, kdy vládní usnesení ze dne 13. července dalo vzniknout koncepci civilní obrany. Ta měla z počátku jednoznačnou prioritu v ochraně před konvenčními zbraněmi, ale v dalších letech se zájem postupně přesunul na ochranu před zbraněmi hromadného ničení a protichemická ochrana tedy v rámci civilní obrany získala na důležitosti.

Výsledkem byly Kádrové chemické laboratoře civilní obrany (později Krajské chemické laboratoře civilní obrany), které plnily úlohu chemického a radiačního průzkumu a ochrany. Od 70. let 20. století se protichemická ochrana začala postupně orientovat i na chemická nebezpečí nesouvisející pouze s bojovými otravnými látkami. Její potenciál v ochraně obyvatelstva se tak začal rozšiřovat i na průmyslové havárie a další nevojenské mimořádné situace.

V roce 1991 vznikl sloučením tří organizací Institut civilní ochrany ČR v Lázních Bohdaneč, který zabezpečoval úlohu výzkumného a metodického centra rozvoje chemického průzkumu a laboratorní kontroly v civilní ochraně. Během přerodu také vznikly čtyři školicí střediska civilní ochrany. Těchto pět organizací v roce 2001 přešlo pod rezort Ministerstva vnitra a v roce 2002 daly vzniknout Institutu ochrany obyvatelstva a chemickým laboratořím HZS krajů (HZS Středočeského, Plzeňského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje).

V současnosti poskytuje těchto pět laboratoří podporu jednotlivým krajům HZS v chemickém a radiačním průzkumu. Laboratoře zajišťují nepřetržitou pohotovostní výjezdovou službu pro celé území ČR včetně přesné mobilní detekce a identifikace plného spektra nebezpečných látek a radionuklidů. Institut ochrany obyvatelstva (IOO) je metodickým a výzkumným centrem těchto laboratoří. Kromě akreditované chemické laboratoře je v IOO i laboratoř radiologická a biologická, laboratoř prostředků chemické ochrany a laboratoř zjišťování příčin vzniku požáru. IOO také zajišťuje široké spektrum vzdělávací, výcvikové, výzkumné, informační a jiné specializované činnosti.

Stacionární laboratoř
Základním kamenem protichemické služby jsou stacionární laboratoře. Chemická laboratoř IOO je akreditovaná a funguje v režimu ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Základní funkcí takové laboratoře je poskytovat přesné kvalitativní a kvantitativní měření dovezených vzorků. Za tímto účelem laboratoř nakládá s řadou analytických přístrojů a metodik pro univerzální pokrytí všech typů vzorků, které se v rámci zásahu mohou vyskytnout. Pracovníci laboratoře pracují s organickými i anorganickými vzorky pevného, kapalného i plynného skupenství, stejně jako se vzorky v absorpčních a extrakčních médiích. Hlavní část vzorků, které se mohou v praxi vyskytnout, je navíc možné měřit více než jedinou metodou analýzy.

Stacionární laboratoř	Systém SIGIS 2 při monitorování sportovní události

Výjezdová technika a mobilní laboratoře
Přestože jsou stacionární laboratoře skvělým a již desítky let ověřeným řešením, váže se k nim několik jen obtížně překlenutelných nevýhod. Například doba transportu vzorku do laboratoře nevyhnutelně sníží rychlost získání relevantních výsledků. Proto se v posledních letech stále více rozvíjí snaha o analytická měření přímo na místě mimořádné události. Výsledky získané měřením na místě se rychle získávají a nepodléhají nebezpečí nesprávného odběru a znehodnocení vzorků. Taková měření jsou ale náročnější na specializované přístroje a postupy. Kromě schopnosti měření velkého okruhu možných analytů ve všech skupenstvích je navíc nezbytné zajistit schopnost mobilní laboratoře měřit za všech podmínek, které se mohou na místě mimořádné události vyskytnout.

V této souvislosti má IOO k dispozici dvě mobilní laboratoře protichemického a protiradiačního výjezdu a jednu mobilní laboratoř, která je určená pro výjezdy k biologickým hrozbám. Dále pak má speciální přívěs určený pro převážení tlakových nádob a monitorovací vozidlo pro dálkový monitoring velkých úniků nebezpečných látek.

Výjezdová technika IOO	Měření splodin komínu teplárny systémem SIGIS 2

Specializované monitorovací vozidlo nese vestavěný přístroj SIGIS 2 (Bruker Sigma GmbH, SRN). Jde o pasivní infračervený spektrometr schopný zaznamenávat a identifikovat přítomnost desítek různých nebezpečných látek a plynů, a to na vzdálenost i několika kilometrů. Výsledky měření se v reálném čase zobrazují na pozadí obrazu z infračervené kamery, a tak je možné z bezpečné vzdálenosti monitorovat rozšiřující se mrak kontaminace nebezpečných plynů a díky tomu navrhovat účinná opatření na ochranu obyvatel.

Přístroj byl opakovaně použit pro monitorování situace při významných sportovních událostech, stejně jako při státních návštěvách, protože charakterem představuje výborný systém rychlého varování a identifikace výskytu nebezpečných plynů (průmyslových úniků i bojových látek).

Metody mobilní laboratoře
Detektor nebezpečných látek GDA 2Mobilní chemické laboratoře jsou vozidla s nástavbovým prostorem adaptovaným pro funkci pojízdné laboratoře. Obsahují laboratorní stoly, digestoře, univerzální laboratorní náčiní, dekontaminační a ochranné pomůcky a sady pro odběr vzorků všech skupenství. Jejich hlavní výhodou jsou však mobilní analytické přístroje, které představují jádro schopnosti mobilních laboratoří provádět analytická měření u zásahu.

V případě práce ve stacionární laboratoři existují přesné postupy a procedury, které lze bez výhrady využít, neboť je možné plně ovlivnit podmínky a okolnosti měření. Práci v poli ale silně ovlivňují místní podmínky a především je nutné se přizpůsobit okolí. Zásadním krokem při zásahu je proto zjištění maximálního množství informací, ať komunikací s dalšími zasahujícími jednotkami, svědky nebo přímo průzkumem situace při mimořádné události. S takto zjištěnou anamnézou situace je možné přizpůsobit standardní procedury při zásahu pro navýšení efektivity a bezpečnosti následných činností.

Je vždy nutné počítat s nejhorší možnou variantou situace a podle toho k ní přistupovat. V první řadě je tak nezbytné ověřit, zda se nenakládá s výbušninou, která se sama vzněcuje nebo je silně hořlavá. Také zda se nejedná o extrémně toxickou látku. Na takové substance může být zvolený stupeň ochranných prostředků nedostatečný a při nesprávném analytickém přístupu k výbušným a hořlavým látkám hrozí nebezpečí, že může dojít k jejich detonaci. V obou případech mohou být následky fatální.

V případě kontaktu s vysoce toxickými látkami je nesmírně důležité maximální rychlostí potvrdit jejich přítomnost. K tomu existuje široká škála metod od jednoduchých průkazníkových prostředků určených primárně na bojové otravné látky, přes detekční trubičky schopné identifikovat i mnoho různých průmyslových jedů, až po mobilní detektory, jako je GDA 2 (AIRSENSE Analytics GmbH, SRN) – přístroj specializovaný na identifikaci nebezpečných plynů a bojových otravných látek prostřednictvím kombinace čtyř různých vzájemně provázaných detekčních principů.

Další nebezpečné vlastnosti látek, jako je výbušnost a vysoká hořlavost, lze odhalit sérií rychlých a jednoduchých testů. Narůstající hrozba terorismu v evropském regionu klade zvýšené nároky na opatrnost před možností nálezů systémů. Z tohoto důvodu se v minulém roce do mobilní laboratoře IOO zařadil ultra­ stopový detektor výbušnin Fido X3 (FLIR Systems, Inc., USA) umožňující bezodkladnou detekci přítomnosti explozivního materiálu.

Ke každé situaci jednotlivě
Ultra-stopový detektor výbušnin Fido X3Po vyloučení nebezpečných vlastností a vysoké toxicity se přistoupilo k samotné identifikaci přítomných chemických látek a k měření jejich množství. Tyto znalosti posléze umožní zasahujícím jednotkám určit další postup zabezpečení situace a řešení mimořádné události. Jelikož se látky mohou vyskytovat ve všech možných skupenstvích, stavech a čistotě a může se jednat o velmi neobvyklý výskyt látek a jejich směsí, lze jen obtížně stanovit obecné postupy na jejich identifikaci. Proto je opět nutné přistupovat ke každé situaci jednotlivě v návaznosti na její podmínky.

Nejefektivnějšími prostředky první identifikace se ukázaly být přístroje infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací a Ramanovy spektrometrie. Konkrétně jde v případě mobilní laboratoře IOO o přístroje TruDefender (Thermo Scientific, USA) a FirstDefender (Thermo Scientific, USA). Dva mobilní přístroje pracují na principu vibrační spektroskopie a jsou schopné identifikovat navzájem se doplňující okruhy organických látek. V případě přítomnosti anorganických látek je potom účinným doplněním této dvojice ruční ED XRF spektrometr Delta (Olympus Innov­ X Systems, USA), rentgenofluorescenční detektor schopný určit prvkové složení čistých chemikálií, směsí i pevných slitin.

Zleva: FTIR TruDefender, Romanův spektometr FirstDefender, ED XRF spektometr DeltaV případě, že tato prvotní identifikace je neúspěšná, lze použít systému plynové chromatografie s hmotnostním detektorem. Tento systém je obecně nejefektivnější v identifikaci neznámých látek, ale ještě v nedávné době byl vázán výhradně ve stacionárních laboratořích. Pro správnou funkci hmotnostního detektoru je důležitý vysoký stupeň vakua, kterého je v polních podmínkách možné dosáhnout jen velmi obtížně. Díky vědeckému pokroku mobilní laboratoř IOO disponuje mobilním systémem GC/MS Griffin 460 (FLIR Systems, Inc., USA). Přístroj může být přivezen na hranici nebezpečné zóny mimořádné situace a vzorky mohou být měřeny bezprostředně po odběru, či dokonce přímým odběrem z atmosféry.

Podobným způsobem lze pracovat s analyzátorem plynů Gasmet (Temet Instruments Oy, Finsko) pracujícím na principu infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací. Analyzátor je určen k identifikaci plynů z odběrových vaků, ale i vzorků kontinuálně odebíraných z ovzduší. Přístrojem je dokonce možné analyzovat okolní atmosféru v průběhu jízdy mobilní laboratoře.

Hmotnostní spektrometr MX908
V současnosti zavádí mobilní laboratoř IOO do výzbroje nejmodernější prvek mobilní detekce – již plně přenosný hmotnostní spektrometr MX908 (908 Devices Inc., USA). Analyzátor bude možné použít přímo v nebezpečné zóně a má tak významný potenciál zefektivnit identifikaci neznámých látek při mimořádných událostech.

Mobilní hmotnostní spektometr MX908Ve chvíli, kdy se látky bezpečně určí, se může přistoupit k jejich monitorování a nakládání. Mobilní laboratoře jsou standardně vybaveny řadou specifických čidel zaměřených vždy na jednu či několik málo látek. Tato čidla měří nepřetržitě a jsou schopna jimi vybavené zasahující jednotky okamžitě varovat o zvyšující se koncentraci zájmové látky.

Velmi často mobilní laboratoře zasahují ve vodních nádržích, které jsou zamořené neznámými látkami nebo postižené úhynem ryb. Pro odhalení příčiny tohoto úhynu či zamoření se využívá velké množství mobilních měřidel parametrů vod. V současné době dochází k akumulaci více takových metod do jediného přístroje pro zefektivnění a zrychlení jejich měření. Mobilní laboratoř IOO má multiparametrickou sondu Aquaread AP-5000, jež umožňuje souběžné měření velkého množství parametrů – pH, oxidačně­ redukční potenciál, rozpuštěný kyslík, vodivost, zákal, ropné látky, amonné ionty, dusičnany a další, které jsou důležitými ukazateli pro předpokládané příčiny kontaminace vody.

Součástí každého zásahu je i odběr vzorků pro pozdější ověření výsledků ve stacionární laboratoři. Přestože jsou mobilní měření rychlá a v současné době také velmi efektivní, vždy je vhodné ověřovat výsledky za přesně daných podmínek v laboratoři. Takové výsledky jsou posléze akreditované a detailně popsané v laboratorních protokolech, stávají se tak užitečným podkladem při následném vyšetřování mimořádné události a obstojí i u případného soudu.

Systém GC/WS Griffin 460	FTIR analyzátor plynů Gasmet

Závěrečné zhodnocení
V rámci práce chemických laboratoří HZS ČR stále více nabývají na důležitosti prostředky mobilní detekce. V průběhu let dochází ke zefektivňování operačních postupů mobilních laboratoří, do výstroje se zařazují nové přístroje, vyvíjejí se nové metody a stejně tak se zvyšuje odborná způsobilost pracovníků laboratoří.

Chemické laboratoře HZS ČR jsou připravené 24 hodin denně, sedm dní v týdnu poskytnout podporu složkám IZS zasahujícím u mimořádných událostí. K jejich aktivaci dochází prostřednictvím pokynů místně příslušného operačního a informačního střediska IZS. Zároveň je ale možné z důvodu konzultace kdykoli přímo kontaktovat důstojníka v laboratoři, který právě koná službu.


kpt. Ing. Karel MUSIL, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva

Začátkem října letošního roku se ve Zbirohu uskutečnilo třetí pracovní setkání psovodů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS). Srazu se zúčastnilo celkem čtyřicet devět psovodů z devíti sborů dobrovolných hasičů z celé České republiky a také řada hostů, pomocníků a lektorů.

První jednotku psovodů založili hasiči v roce 2000 v Hejnicích. Zakládajícím velitelem družstva byl František Schejbal – velitel psovodů a odborný konzultant ústřední odborné rady represe SH ČMS. V současné době je v České republice deset družstev psovodů, které konstruktivně spolupracují – ať už při pořádání tréninků, přezkoušení nebo přímo během pátracích akcí ve spolupráci s Policií ČR a tří celorepublikových pracovních setkání psovodů. Pracovní náplň třetího setkání psovodů probíhala formou nabídky. Účastníci si mohli při vyplňování přihlášky vybrat z celkem osmi pracovišť – sutinové vyhledávání, plošné vyhledávání motivační, plošné vyhledávání ve dvou sektorech, práce se psy ve výšce s využitím lezeckého trenažéru, základy neodkladné péče a kardiopulmonální resuscitace, první pomoc psům a seminář „odměna a trest“ v záchranářském výcviku. Následně organizátoři každému vytvořili individuální program na celý víkend. Nácvik sutinového vyhledávání se uskutečnil v objektu pivovaru Švabín. Byly naplánované úkoly jak pro mladé psy­ začátečníky, tak pro psy připravené na zásah. Akce se zúčastnilo několik psů s platným atestem „sutiny“ MV­ generálního ředitelství HZS ČR či na něj nominovanými. Žádný robot nebo umělý detektor pachu dosud psy v sutinách nedokáže nahradit. I v moderní době jsou to právě psi, kteří dokážou nejefektivněji najít v sutině zavalenou osobu. Základem je schopnost pohybu po sutině, dobrý čich a značení lidského pachu štěkáním.

Příprava psovoda i psa
Motivační vyhledávání se odehrávalo v nedalekém lesním porostu. Účastnili se ho převážně psovodi se štěňaty a mladými psy. Ti, kteří se připravují k pátrání v plochách, si mohli sami sebe vyzkoušet na vytyčených sektorech v obtížném lesním terénu. Ne každému se podařilo najít v časovém limitu třicet minut oba uložené figuranty. Stanoviště, na kterém si psovodi mohli zlepšit práci se psy ve výšce, bylo na lezeckém trenažéru v areálu Záchranného útvaru HZS ČR. Smyslem tohoto nácviku je připravit psa i psovoda na případný přesun za pomoci lezecké techniky. Pes by měl přesun ve speciálním postroji snášet bez známek paniky a hlavně by měl být schopný okamžitě po ukončení přesunu pracovat – pátrat po zavalených osobách. V přednáškových místnostech probíhaly tři semináře. Josef Synáč, DiS., ze Sboru dobrovolných hasičů Blovice a Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje psovodům předvedl základy neodkladné péče a kardiopulmonální resuscitace. Zuzana Wildnannová seznámila psovody se základy první pomoci psům. Kateřina Jančaříková vedla seminář „Odměna a trest v záchranářském výcviku“.

Ve stanu se psím přítelem
Součástí pracovního setkání byl i sobotní slavnostní nástup za účasti vedoucího ústřední odborné rady represe Bc. Roberta Kučery a předání jmenovacích dekretů velitelům družstev psovodů a koordinátorce zahraničních misí. Pořadatelé zajistili ubytování v budově Záchranného útvaru HZS ČR. Někteří účastníci ovšem našli zázemí v připravených stanech, aby mohli být se svými psy. Akce by se v této kvalitě nemohla uskutečnit bez podpory sponzorů. Hlavními byly Plzeňský kraj, který setkání finančně podpořil, a Hasičský záchranný sbor ČR, jenž poskytl zázemí a vybavení. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR pro změnu věnovala dárky účastníkům, společnost Colloredo­ Mannsfeld umožnila přístup do lesních terénů a Švabín uvolnil objekt bývalého pivovaru. Pořádající jednotkou této akce byl Sbor dobrovolných hasičů Zbůch v čele s velitelem družstva záchranné kynologie Pavlem Sudzinou.


Kateřina JANČAŘÍKOVÁ, Pavel SUDZINA, SDH Zbůch, foto Zdeněk MALÁK, SDH Zbůch, Jana PLÍVOVÁ, SDH Hejnice
 

Dne 18. dubna 2017 kolem 11.00 hodiny došlo na železničním přejezdu v Praze­ Michli k nárazu vlakové soupravy do autobusu. Z dosud nezjištěných příčin se autobus hromadné přepravy osob nacházel na železničním přejezdu právě ve chvíli, kdy místem projížděl osobní vlak. Taková byla rozehra taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS), zaměřeného na zásah s velkým počtem zraněných osob. Zúčastnilo se ho více než 150 hasičů, policistů a záchranářů.

Problematika hromadných neštěstí s velkým počtem obětí a zraněných je jednou z nejzávažnějších hrozeb, jež mohou v dnešní době zasáhnout do životů obyvatel. Ačkoli má samotný postup záchranných a likvidačních prací poměrně detailní základ v zákonech a předpisech, především v Katalogu typových činností složek IZS při společném zásahu č. 09 – Zásah složek IZS při společném zásahu s velkým počtem zraněných osob (dále jen „STČ 09/IZS“), je zcela jistě nezbytné jej pravidelně a široce procvičovat. Důvody jsou umocněny nejen novým fenoménem všudypřítomné hrozby terorizmu, ale též černými čísly statistik. Nedávná vlaková neštěstí, zapříčiněná neukázněností řidičů, má jistě mnoho z nás ještě v živé paměti. Právě to bylo hlavním motivem autorů jednoho z největších taktických cvičení na území hlavního města Prahy v tomto roce.

Na místě zasahovalo sedm jednotek Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, dvě jednotky HZS podniku Správy železniční dopravní cesty (dále „HZS podniku SŽDC“) a jedna jednotka HZS Dopravního podniku hlavního města Prahy, a.s. (dále „HZS DP“). Zásah probíhal v koordinaci a úzké spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy (dále „ZZS HMP“) a Policií České republiky.

Cílem bylo procvičit nasazení a součinnost složek IZS a dalších subjektů, které provádějí záchranné a likvidační práce, bezprostředně po nahlášení mimořádné události – železniční nehoda. Realizováno bylo na taktické, operační a strategické úrovni v souladu s již zmiňovanou typovou činností STČ 09/IZS. Kromě samotné spolupráce a komunikace zúčastněných složek a jejich operačních středisek se prověřovaly i informační toky směrem k orgánům krizového řízení. Hlavní těžiště však spočívalo především v efektivním roztřídění raněných, jejich rychlém vyproštění a transportu na stanoviště přetřídění ve správném pořadí.

Záměrem tentokrát nebylo zjišťovat akceschopnost ve smyslu dojezdových časů na místo zásahu, ale především průběh činností na samotném místě události, včetně omezených nástupních ploch a příjezdových cest, jež jsou pro železniční nehody často velmi typické. Z tohoto důvodu vyjížděla veškerá zasahující technika z kilometr vzdáleného parkoviště podle předem přesně stanoveného itineráře. Stejně tak nebylo smyslem prověřovat traumatologický plán a kapacity nemocničních zařízení, proto se transport ošetřených osob omezil pouze na převoz sanitními vozidly v areálu železničního depa.

Depo kolejových vozidel v Praze­ Michli bylo vybráno jako místo pro realizaci cvičení z mnoha důvodů. Pokud mají být podmínky nácviku alespoň trochu věrohodné a přinést požadované zatížení na cvičící, je nutné provést jak namaskování figurantů, tak i určité deformace použitých dopravních prostředků, odpovídající následkům srážky. Taková příprava je v případě kolize vlakové soupravy s autobusem skutečně náročná na čas, prostor i techniku. Díky vstřícnosti managementu všech zainteresovaných subjektů se však podařilo zajistit dva vyřazené železniční vagóny, dosloužilý linkový autobus a v neposlední řadě též odstavnou kolej, kde bylo možné bez rizika provést jak náraz obou prostředků hromadné dopravy, tak celé cvičení zrealizovat. ZZS HMP pak zajistila účast figurantů ze zdravotnických škol, včetně nezbytné administrativy a věrohodné imitace různě závažných druhů poranění. Doplnily je kvalitní figuríny, představující zemřelé.

V okamžiku příjezdu prvních jednotek na místo zásahu se na místě střetu nacházelo 60 cestujících v obou dopravních prostředcích i v bezprostředním okolí. Z toho v autobusu podle metody START pět zelených, pět žlutých, sedm červených zraněných a tři cestující zraněním podlehli. Uvnitř vlaku se nacházelo 25 zelených, 10 žlutých, tři červení zranění a dva cestující bez známek života. Příjezdová komunikace svou malou kapacitou umožnila příjezd pouze několika málo kusům techniky. Velitel zásahu byl nucen po konzultaci s vedoucími dalších složek IZS rozhodnout o zřízení nástupních ploch a stanoviště ošetření ve vzdálenosti zhruba 300 metrů od místa srážky. Takto ztížené podmínky dokonale navodily realitu, kdy zasahující by museli nejdříve většinu potřebného materiálu nanosit k místu srážky a po vyproštění zraněné různými transportními prostředky přenášet k ošetření. Taková situace je v případě nehody vlaku značně pravděpodobná a vyžaduje velké fyzické úsilí od všech zasahujících, včetně jisté míry zastupitelnosti.

Po stanovení těchto oblastí a zón bylo samotné místo rozděleno na tři úseky a konkrétní osoby pověřeny jejich velením. Jako první úsek byl určen autobus, úsek řídil velitel HZS hl. m. Prahy stanice č. 5 Strašnice. Velením druhého úseku, jímž byly železniční vagóny, byl pověřen velitel HZS podniku SŽDC a na improvizovaném třídícím stanovišti, což byl úsek třetí, řídil činnost inspektor provozu ZZS HMP. Později byl zřízen i úsek čtvrtý – místo přetřídění, ošetření a shromáždění lehce zraněných, kde sehrál klíčovou roli vedoucí odsunu a kde také vzniká nejvěrohodnější evidence postižených.

Na místě srážky, jež bylo v prvních okamžicích naplněno značnou mírou chaosu, bylo ihned rozhodnuto o zahájení třídění raněných metodou START, neboť již od počátku bylo zřejmé, že množství osob bude převyšovat běžné kapacity záchranných týmů a bude nutné stanovit priority. K tomuto účelu využívali hasiči místo třídicích karet nově jednoduché barevné pásky, umisťované na zápěstí raněných. Toto řešení bylo zvoleno po různých předchozích cvičeních a konzultacích a do budoucna se jeví jako nejlepší kompromis mezi přesností a rychlostí při hromadných neštěstích a je vhodné uvažovat o pořízení předpřipravených boxů pro hromadná neštěstí.

Jakmile byly zahájeny vyprošťovací práce, byl ustanoven štáb velitele zásahu s přidělením rolí a dohodnut způsob komunikace, založený především na digitální rádiové síti Pegas. Projevilo se především značné přetížení člena štábu pro spojení, který v případě zásahu takového rozsahu bude muset mít nutně přiděleného pomocníka. K přesunu raněných byla používána jak nosítka různých druhů, tak kolejové vozíky z výbavy HZS podniků SŽDC a DP, jež jsou primárně určeny pro převoz materiálu po kolejích. Osvědčily se jako neocenitelný pomocník. V oblasti různých vyprošťovacích technik a použitých prostředků lze zmínit nasazení hydraulických prostřihovačů a skládacích platforem, které se ukázaly též jako významný přínos. Samotné vyprošťovací a transportní práce trvaly 32 minut, po nichž ve vracích zbyly pouze oběti, čekající na vyšetřovací orgány, včetně DVI týmu identifikace osob Policejního prezídia ČR.

Závěrem lze toto taktické cvičení zhodnotit jako zdařilé, jednotlivé dílčí nedostatky byly prokonzultovány, nebyly však zásadního charakteru, byla navržena řešení pro zlepšení. Za hlavní přínos je možné považovat stále více patrné stmelování spolupráce všech zasahujících složek na všech úrovních a z toho plynoucí nárůst efektivity takto složitého typu zásahu.


por. Mgr. Miloš NĚMEC, foto Radek Krahulík, HZS hl. m. Prahy

Je 13. září 2017. Z horního patra Alzheimercentra a Senior domu v Českých Budějovicích se valí černý kouř. Krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje přijímá na tísňové lince oznámení personálu o vzniku požáru v jednom z bytů objektu B Senior domu v Husově ulici. Na místo události okamžitě vyjíždí hasiči. Takový obrázek se v půl druhé odpoledne uvedeného dne naskytl obyvatelům jihočeské metropole.

Tentokrát se ale jednalo o taktické cvičení složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“), jehož tématem bylo provedení hasebního zásahu v bytovém komplexu Alzheimercentra a Senior domu (dále jen „objekt“). Jaký byl hlavní cíl cvičení? Především prověřit schopnost jednotek požární ochrany a ostatních zúčastněných složek evakuovat klienty a obyvatele objektu, ve kterém už v minulosti došlo k menším požárům, včetně jejich umístění do náhradních zařízení obdobného typu. Jaké byly další cíle? Prověřit spolupráci operačních středisek jednotlivých složek IZS a možnosti použití výškové techniky. Po vyhlášení poplachu KOPIS vyslalo na místo události jednotky PO v úrovni prvního stupně požárního poplachu v souladu s poplachovým plánem IZS kraje – síly a prostředky Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje (dále jen „HZS kraje“) ze stanic České Budějovice a Suché Vrbné a dále jednotku sboru dobrovolných hasičů obce Hluboká nad Vltavou. Po příjezdu na místo zásahu vyžádal velitel zásahu pomoc ze strany Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (dále jen „ZZS kraje“) a na základě prvotního průzkumu povolal vozidlo RZA L2Z k otevření dvou uzamčených bytů. Na místě zásahu probíhala koordinace záchranných a likvidačních prací na taktické úrovni, tedy velitelem zásahu, s cílem zabezpečit:

• organizaci místa zásahu,
• průzkum objektu,
• potřebné zdroje vody a dalších hasebních látek,
• nepřetržitý průzkum místa požáru,
• komunikaci velitele zásahu s ostatními veliteli,
• spolupráci s provozovatelem objektu,
• kontrolu zasahujících hasičů v rozsáhlém objektu.

Zasahující jednotky požární ochrany poskytly první pomoc všem popáleným obyvatelům objektu a předaly je výjezdové skupině ZZS kraje. V místě události bylo nutné evakuovat 46 zasažených klientů, z toho deset imobilních vozíčkářů, proto si velitel zásahu vyžádal pomoc příslušníků oddělení ochrany obyvatelstva HZS kraje. Pro informování příbuzných a blízkých obyvatel objektu byla na KOPIS zřízena informační linka.

Průběh cvičení z pohledu ochrany obyvatelstva
Hlavním úkolem povolaných příslušníků oddělení ochrany obyvatelstva bylo, v souladu s jedním z cílů tohoto taktického cvičení, poskytnout veliteli zásahu pomoc při plánování, organizaci a provedení evakuace zasažených klientů do náhradních zařízení a zajištění spolupráce s personálem objektu. Plnění tohoto úkolu znamenalo zejména:

• vytipování konkrétních míst nouzového ubytování, nejlépe v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice, pro osoby s tělesným a mentálním postižením,
• zajištění nezbytného počtu dopravních prostředků pro transport klientů s hendikepem,
• stanovení časového harmonogramu evakuace.

Vzhledem k tomu, že taktické cvičení probíhalo v zařízení s mentálně a tělesně postiženými seniory, byla evakuace 46 zasažených osob pouze naplánována štábní formou (nebyla prakticky realizována). Na základě vyhodnocení vzniklé situace vyplynul v rámci plánování evakuace požadavek na zajištění evakuačního autobusu, sanitních vozidel, speciálně upravených dopravních prostředků s řidiči, stejně jako náhradních ubytovacích zařízení. Při plánování evakuace v průběhu cvičení byl využit havarijní plán kraje (přehledy sociálních a zdravotních zařízení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice) a informační systém Argis, který slouží jako podpůrný systém pro vyžadování věcných zdrojů za krizových situací. Pro nouzové ubytování postižených klientů byla s využitím uvedených zdrojů vytipována následující zařízení poskytující celodenní péči a služby v oblasti sociální, zdravotní nebo pečovatelské:

• Domov pro seniory Hvízdal České Budějovice,
• Domov důchodců Dobrá Voda u Českých Budějovic,
• Domov pro seniory Máj České Budějovice,
• Domov Libníč.

Transport evakuovaných klientů zajistila Okresní dopravní zdravotnická služba, s.r.o., za použití evakuačního autobusu HZS kraje a speciálně upraveného dopravního automobilu, rovněž poskytnutého HZS kraje. Tento automobil je přednostně využíván právě pro potřeby transportu tělesně postižených osob (vozíčkářů).

Další činností podle plánu cvičení byla evidence všech evakuovaných osob, v rámci které bylo provedeno označení všech klientů barevně odlišenou páskou podle určeného místa nouzového ubytování. Následně příslušníci HZS kraje navázali komunikaci s odbory sociálních věcí Magistrátu města České Budějovice a Krajského úřadu Jihočeského kraje a v neposlední řadě i s řediteli vytipovaných zařízení, která poskytovala nouzové ubytování pro evakuované, z důvodu zjištění volných kapacit a možnosti ubytování hendikepovaných osob. V reálné situaci bude v zařízení obdobného typu při plánování a provádění evakuace nezbytná spolupráce se zdravotnickým personálem, který má potřebné informace o zdravotním stavu klienta a zejména o péči, kterou je mu nutné poskytnout v průběhu evakuace. V rámci nepřetržité komunikace velitele zásahu a KOPIS se ve spolupráci s personálem objektu mimo jiné řešilo zabezpečení tepla, ošacení a teplých nápojů pro klienty.

Závěry z vyhodnocení cvičení
Na základě provedeného vyhodnocení lze za pozitiva označit připravenost zaměstnanců objektu na řešení mimořádné události tohoto typu a dále velmi dobrou spolupráci zasahujících jednotek požární ochrany a příslušníků oddělení ochrany obyvatelstva. Jedním z nedostatků, identifikovaných v průběhu cvičení, byl problém při nasazení výškové techniky před objektem (travnatá plocha s vysazenými stromy, zaparkovaná vozidla). Provedené taktické cvičení složek IZS bylo vyhodnoceno jako přínosné pro všechny zúčastněné. Ze strany HZS kraje byl oceněn aktivní přístup ke cvičení ze strany vedení, personálu i klientů Alzheimercentra a Senior domu v Českých Budějovicích. Významnou měrou se podíleli na jeho přípravě a následném provedení. Prakticky si vyzkoušeli činnosti, které mají zajišťovat během vzniku mimořádné události. Pozitivní je také skutečnost, že tímto cvičením spolupráce nekončí, neboť s personálem bylo domluveno, že příslušníci HZS kraje provedou pro klienty a zaměstnance přednášku z oblasti ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a požární ochrany.


mjr. Mgr. Monika KOCINOVÁ, kpt. Mgr. Kamila MRÁČKOVÁ, HZS Jihočeského kraje, foto autorky
 

Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále jen „HZS kraje“) se v rámci své působnosti, a i nad její rámec, snaží zpřehlednit a zejména usnadnit činnost starostů obcí na území kraje v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Cílem tohoto snažení příslušníků HZS kraje je zvýšit připravenost obcí na mimořádné události a krizové situace, rozšířit znalosti starostů obcí v této oblasti a v neposlední řadě také zvýšit jejich zájem o zajišťování bezpečnosti občanů.

Jak je toto tvrzení naplňováno dokládá následující výčet zrealizovaných opatření:

• spuštění krizového portálu Jihomoravského kraje „KRIZPORT“ a jeho rozšíření o webovou mapovou aplikaci „KRIZMAPY“,
• spuštění informačně vzdělávacího projektu „Vaše cesty k bezpečí“, který byl v nedávné době výrazně aktualizován a doplněn o další témata,
• zpracování vzorového „Plánu odezvy orgánů obce na vznik mimořádné události“ (dále jen „plán odezvy obce“), který slouží starostům obcí pro přípravu na mimořádné události a jejich řešení,
• metodická pomoc příslušníků oddělení krizového řízení a ochrany obyvatelstva krajského ředitelství HZS kraje (dále jen „příslušník HZS kraje“) starostům obcí při zpracování plánu odezvy obce,
• zpracování učební pomůcky (skript) pro provádění přípravy starostů obcí (příprava starostů organizována vždy po volbách do obecních zastupitelstev) – všechny sdělované informace a další užitečné podklady pro starosty jsou uvedeny v jednom dokumentu.

Pracovní návštěvy příslušníků HZS kraje u starostů obcí
K naplnění dvou ustanovení krizového zákona, konkrétně § 21 odst. 1 (starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací) a § 15 odst. 4 písm. a) (HZS kraje seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení), a dále ustanovení § 15 odst. 1 zákona o IZS (orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události…) zahájil HZS kraje od poloviny května letošního roku další formu spolupráce se starosty obcí, a to osobní návštěvy příslušníků HZS kraje přímo na obcích. Při těchto pracovních návštěvách jsou starostům nejen objasňovány základní pojmy z oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, ale také vysvětlovány nástroje a služby vytvořené a nabízené ze strany HZS kraje na podporu činnosti starostů obcí při zvládání případných mimořádných událostí nebo krizových situací (např. KRIZPORT, zásady provádění evakuace v Jihomoravském kraji, zásady humanitární pomoci, pohotovost příslušníka HZS kraje, kurz „technik ochrany obyvatelstva“ a další). Pracovní návštěvy starostů obcí je trvale nabízená služba, která navazuje na sdělení základního balíku informací předaných starostům při pravidelném, opakujícím se školení po volbách. Aktuální informace a novinky v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení jsou předávány jednotlivě v rámci bezprostředního kontaktu mezi školitelem a příjemcem informace, což s sebou přináší nesporné výhody individuálního přístupu. O záměru provádět tyto pracovní návštěvy na obcích byli informováni příslušní zaměstnanci (krizoví pracovníci) obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na jejich pravidelné krajské poradě a byla jim nabídnuta účast na všech pracovních návštěvách u starostů obcí v rámci jejich správního obvodu obce s rozšířenou působností. Někteří z nich tuto příležitost využívají a pracovních návštěv se pravidelně zúčastňují.

Jednotný obsah pracovních návštěv
Záměr HZS kraje je pochopitelně takový, aby jeho příslušníci (včetně příslušníků pracovišť prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení územních odborů) předávali vždy stejné informace. Byl proto vytvořen stručný, jasný a logicky sestavený obsah (scénář) pracovních návštěv. Příslušník HZS kraje uvede starostu obce do problematiky rozehrou modelové situace, která může nastat v každé obci. Na této situaci následně dokladuje chronologicky po sobě jdoucí úkoly a opatření ochrany obyvatelstva, které podle platných právních předpisů starostové zaštiťují, zabezpečují, organizují nebo plní, nebo se na nich podílejí. Starostovi je objasňována jeho úloha v systému přípravy na mimořádné události a krizové situace a úkoly a pravomoci při jejich řešení. Stejně tak je zdůrazňována součinnost s dalšími orgány krizového řízení a spolupráce se složkami IZS, aby bylo starostovi obce zřejmé, že na všechno není sám.

Nabízená pomoc starostům obcí
K jednotlivým úkolům orgánů obce v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení jsou nabídnuty nástroje, které mohou dopomoci k jejich plnění. Například k zajišťování připravenosti obce na mimořádné události je nabídnut plán odezvy obce, včetně metodické pomoci při jeho zpracování. Tento plán, konkrétně jeho operativní část, má formu jednotlivých kroků, které by starosta obce neměl opomenout při řešení mimořádné události nebo krizové situace. Jedná se o postupy a opatření, které musí orgány obce podle zákona učinit (varování a informování, evakuace, nouzové přežití obyvatelstva).

K zajištění povinnosti informovat fyzické osoby (tedy i obyvatele obce) o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva, resp. o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejich života, zdraví a majetku (ustanovení § 25 odst. 1 zákona o IZS, resp. ustanovení § 31 odst. 1 krizového zákona) je nabídnut KRIZPORT včetně všech nástrojů a aplikací v něm dostupných (aktuální hrozby v katastrech jednotlivých obcí, ohrožené hodnoty, aktuální informace o předpokládaném vývoji mimořádné události nebo krizové situace, příručky týkající se požární ochrany, ochrany obyvatelstva, rady chytrých blondýnek, jak správně postupovat při běžných druzích ohrožení, včetně ohrožení bezpečnosti či majetku, informační balíčky pro obyvatelstvo pro případ povodně, radiační havárie, blackoutu a další).

Získání informací do havarijních plánů
Dalším cílem pracovních návštěv je získání nebo aktualizace potřebných informací, zejména těch, které nejsou dostupné ve veřejných registrech, na internetových stránkách obce apod., nebo jsou tato data neaktuální a tím pádem nepoužitelná. Bylo třeba zvolit formu zapisování dat a zejména jejich rozsah. K tomuto účelu slouží vytvořená „karta obce“ s okruhy odpovídajícími úkolům ochrany obyvatelstva, jako vyrozumění (základní informace o obci, kontakty na starostu obce a další osoby), varování obyvatelstva (koncové prvky jednotného systému varování a vyrozumění, zejména místně ovládané, jiný možný způsob varování obyvatelstva), evakuace a nouzové přežití obyvatelstva (místa možného nouzového ubytování, nouzového stravování), dostupné síly a prostředky k provádění záchranných a likvidačních prací (významné právnické a podnikající fyzické osoby v obci, např. soukromý dopravce, majitel stavební firmy, pískovny). Karty obce s vyplněnými údaji slouží jako cenný podklad pro aktualizaci havarijního plánu kraje, případně vnějších havarijních plánů. Získané údaje jsou shromažďovány a ukládány na společném úložišti dat. V budoucnu se počítá s převedením veškerých dat do připravované databáze a také se předpokládá pravidelné oslovování starostů obcí cestou KRIZPORTu s žádostí o aktualizaci dat v působnosti dané obce.

Způsob oslovení starostů a plánování termínů pracovních návštěv
Vyvstala otázka, jak vhodným způsobem oslovit starosty a jak jim přehledně nabídnout možné termíny pracovních návštěv. Jako nejvhodnější se jevilo využití již mnohokrát zmiňovaného krizového portálu Jihomoravského kraje KRIZPORT, kterým jsou starostům obcí nabízeny možné termíny pracovních návštěv jejich obcí (také v závislosti na možnostech jednotlivých příslušníků HZS kraje). Všichni starostové obcí byli cestou datových schránek osloveni dopisem náměstka krajského ředitele pro prevenci a civilní nouzovou připravenost (Brno­ město, Brno­ venkov) nebo dopisem příslušného ředitele územního odboru HZS kraje s informacemi o tom, jakým způsobem si na KRIZPORTu přes uvedené kontaktní údaje zarezervovat některý z nabízených termínů.

Materiály předávané starostům obcí
Starostům obcí je při pracovní návštěvě předáván v elektronické i listinné podobě výtah z příslušných právních předpisů (zákon o požární ochraně, zákon o IZS, krizový zákon). Dále je v elektronické podobě s hypertextovými odkazy poskytován souhrn předávaných informací (např. způsob vyžadování vysoušečů zdiva, informační balíčky pro občany) a další soubory jako Zásady provádění evakuace v Jihomoravském kraji a plán odezvy obce, pro případ zájmu o jeho zpracování.

Závěry z dosud provedených pracovních návštěv
Zásadním pozitivem je zájem ze strany starostů obcí o nabízené pracovní návštěvy příslušníků HZS kraje. Z celkového počtu 672 obcí Jihomoravského kraje již bylo v roce 2017 zrealizováno nebo je ještě plánováno celkem 228 návštěv. Starostové jako protějšky, často spolupracovníci příslušníků HZS kraje při řešení mimořádné události nebo krizové situace na území obce, velmi oceňují přímý kontakt se zástupcem HZS kraje při neformálním jednání, které není kontrolou ani není ovlivněno jinými specifickými okolnostmi. V průběhu pracovních návštěv jsou starostové ubezpečováni, že na řešení jakékoli situace nejsou sami, jsou jim předávány kontakty na dotčené příslušníky HZS kraje a připomínáno, že se mají obracet také na krizové pracovníky příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Dále je nabízena možnost proškolení technika ochrany obyvatelstva z řad sboru dobrovolných hasičů obce, který se může stát významným pomocníkem starosty v případě vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Protože jde o návštěvu na pozvání ze strany starosty obce, bývají společná setkání veskrze pozitivní, informace jsou přijímány kladně a postoj většiny starostů je vstřícný.

Aby se předešlo neúměrnému vytížení příslušníků HZS kraje (plní pochopitelně i řadu dalších úkolů), bylo plánování termínů pracovních návštěv rozloženo do delšího časového horizontu. Dalším důvodem je skutečnost, že se nejedná o jednorázovou akci, ale o dlouhodobou službu nabízenou ze strany HZS kraje všem starostům obcí.

Pracovní návštěvy také umožňují projednat se starosty specifické problémy jejich obcí a zodpovědět na místě, nebo následně veškeré jejich dotazy (např. aktuálně řešené požadavky na možnost vypnutí sirén pro svolávání jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v nočních hodinách, nebo požadavek starosty ohledně zasílání SMS zpráv v případech, kdy v katastru obce zasahuje jednotka sboru dobrovolných hasičů jiné obce, se kterou má daná obec uzavřenou smlouvu podle zákona o požární ochraně).


kpt. Mgr. Martina KOUBOVÁ, plk. Ing. Lukáš VYMAZAL, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

Jihozápad Evropy v říjnu letošního roku postihly rozsáhlé lesní požáry, které byly podpořeny vysokou teplotou vzduchu, nízkou vlhkostí a silným větrem. Nejvíce byly rozsáhlými lesními požáry postiženy Portugalsko, Španělsko a Itálie. Portugalsko a Itálie se dostaly do tíživé situace, kdy musely prostřednictvím ERCC (Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události v Bruselu) požádat o pomoc, tedy o aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie (dále jen „CO Unie“).
Zdroj: Strange Sound, Luca Perino
Od 14. října 2017 čelilo Portugalsko a severozápadní část Španělska extrémním lesním požárům. Španělsko řešilo rozsáhlé lesní požáry svými kapacitami a další pomoc nepotřebovalo. Na území Portugalska byl rozsah lesních požárů více než 500 požárů v osmnácti okresech. Na základě EFFIS (Evropský informační systém o lesních požárech) byla mezi 14. až 18. říjnem 2017 zmapována postižená oblast Portugalska, čímž bylo zjištěno, že lesní požáry celkově postihly 180 000 ha země (EFFIS zaznamenal jednotlivé požáry o rozloze větší než 30 ha). Poslední zpráva, kterou poskytly portugalské úřady, informovala o 42 obětech a 71 zraněných osobách.

Kompetentní národní úřady Portugalska požádaly o aktivaci mechanismu CO Unie dne 15. října 2017 a předmětem žádosti o pomoc byly dva moduly¹⁾pro letecké hašení lesních požárů letadly. Na uvedenou žádost o pomoc okamžitě reagovala Itálie, která dne 17. října 2017 poskytla Portugalsku jeden modul pro letecké hašení lesních požárů letadly, jehož součástí jsou dvě letadla Canadair. Italský modul pracoval na hašení lesních požárů po boku portugalského úřadu civilní ochrany v okolí letiště Montijo. ERCC poskytlo Portugalsku celkem osm satelitních map ze systému Copernicus pro lepší přehled o postiženém území. Situace s likvidací lesních požárů se začala zlepšovat dne 17. října 2017, kdy došlo k lokálním dešťům a začal slábnout vítr, takže o den později, tedy 18. října 2017, měli hasiči požáry pod kontrolou. O další zlepšení situace se postaraly vydatné deště. Ten samý den Portugalsko oznámilo, že vzhledem ke zlepšující se situaci při zvládání lesních požárů je jeden modul dostačující, a proto žádost o druhý prostřednictvím ERCC zrušilo. Italský modul se vrátil zpět do vysílající země dne 19. října 2017.

Od 27. října 2017 byla postižena dalšími rozsáhlými lesními požáry Itálie. Nejvíce postiženým územím byl severozápad Itálie, tedy oblast Lombardie a Piemonte. Dne 28. října 2017 požádala Itálie prostřednictvím ERCC o pomoc v podobě dvou modulů pro letecké hašení lesních požárů letadly (4 letadla Canadair). ERCC následně aktivovalo mechanismus CO Unie a pomoc Itálii nabídly Chorvatsko a Francie, jejichž moduly byly přijaty. Kompetentní národní úřady Itálie také požádaly ERCC o poskytnutí mapových podkladů ze systému Copernicus a obratem jim bylo poskytnuto celkem sedm satelitních map jako podpora při hašení lesních požárů.

Chorvatský modul (2 letadla Canadair) operoval v oblasti Piemonte a Lombardie od 29. října do 1. listopadu 2017 a uskutečnil celkem 119 shozů vody na území postižené lesními požáry, přičemž pracoval déle než 39 hodin. Modul se vrátil do Chorvatska 2. listopadu 2017.

Francouzský modul (2 letadla Canadair) operoval v oblasti Piemonte od 31. října do 1. listopadu 2017, kdy realizoval 26 shozů vody na postižené území a pracoval nepřetržitě 12 hodin. Modul se do Francie vrátil 1. listopadu 2017.

Itálie spolupracovala na bilaterální úrovni také se Švýcarskem, které jí nabídlo dva vrtulníky EC Super Puma (každý s bambivakem na 2 tuny vody). Vrtulníky operovaly v oblasti Lombardie a celkově uskutečnily 129 shozů vody, a to od 30. do 31. října 2017. Po konzultaci s italskými národními úřady se dne 1. listopadu 2017 vrátily do Švýcarska.

Dne 3. listopadu 2017 operovalo v oblasti Piemonte již jen pět italských hasebních letounů, které létaly nepřetržitě 26 hodin a hasily zasaženou oblast. Tentýž den informovaly italské úřady na základě předpovědi počasí ERCC o zlepšující se situaci.

V návaznosti na rozsáhlé lesní požáry v Portugalsku a Španělsku se tato problematika dne 19. října 2017 řešila také na zasedání Evropské rady v Bruselu, kdy zástupci Portugalska a Španělska informovali o průběhu a rozsahu těchto požárů. Španělský předseda vlády Mariano Rajoy Brey informoval o tom, že požáry na jejich území se šetří jako čin žháře a byly založeny úmyslně. Za jediný víkend zasáhly požáry území lesních porostů stejné rozlohy, jaké běžně zasáhnou v průběhu celého roku. Portugalský předseda vlády António Costa na zasedání informoval o tom, že tragickými požáry bylo Portugalsko postiženo celé léto, již od června, a svůj velký podíl na tom má především zanedbávání údržby lesních porostů. Dále uvedl, že 68 % Portugalska tvoří suché oblasti, kde mohou požáry lehce vzniknout. Vyjádřil nespokojenost s nedostatkem pomoci, která byla Portugalsku při řešení lesních požárů nabídnuta ze strany členských států EU, které mají v těchto případech omezené kapacity. Předseda Evropské komise, Jean­ Claude Juncker potvrdil, že všechny nástroje Evropské komise k řešení situace Španělska a Portugalska byly využity. Zároveň požádal evropského komisaře pro humanitární pomoc a krizové řízení Christose Stylianidese o předložení návrhu změn v textu mechanismu CO Unie pro zlepšení řešení mimořádných událostí ze strany Evropské komise a členských států EU (současné znění mechanismu CO Unie je platné pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020). Z tohoto důvodu lze očekávat tlak ze strany Evropské komise na členské státy, aby byly zřízeny jednotky, o jejichž vyslání bude rozhodovat Evropská komise. ČR se postavila aktivně proti tomuto návrhu a iniciovala rozpravu na úrovni Rady EU v pracovní skupině pro civilní ochranu.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR


¹⁾ Modul je soběstačný a nezávislý tým členských států, složený z lidských a materiálních prostředků, které jsou uspořádány v závislosti na jejich předurčení. Čl. 4 odst. 6 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU.

Ve dnech 11. až 14. září 2017 proběhlo v Institutu ochrany obyvatelstva (dále „Institut“) v Lázních Bohdaneč již páté mezinárodní setkání a cvičení pracovníků chemických laboratoří Hasičského záchranného sboru České republiky a pracovníků Kontrolných chemických laboratórií civilnej ochrany Slovenskej republiky, kteří se zabývají problematikou radiačního monitorování a radiační ochrany.

I když se pracovníci českých a slovenských laboratoří setkávají průběžně při různých mezinárodních cvičeních, odborných konferencích a seminářích, takovéto společné setkání pracovníků všech laboratoří se podaří uskutečnit jednou za několik let. Letošního setkání se za českou stranu zúčastnili zástupci všech pěti chemických laboratoří HZS ČR – Školicí středisko a chemická laboratoř Kamenice, Školicí středisko a laboratoř Třemošná, Pracoviště laboratoř Tišnov, Chemická laboratoř Frenštát pod Radhoštěm a Institut – a všech tří kontrolních chemických laboratoří civilní ochrany (dále „KCHL CO“) ze Slovenské Ľupči, Nitry a Jasova. Na rozdíl od chemických laboratoří HZS ČR spadají KCHL CO přímo pod Ministerstvo vnitra SR a jsou řízeny prostřednictvím Centra bezpečnostně technických činností (dále „CBTČ MV SR“).

Po přivítání účastníků setkání na půdě Institutu jeho ředitelem plk. Ing. Mgr. Rostislavem Richterem a vedoucím slovenské delegace ředitelem CBTČ MV SR pplk. Mgr. Mariánem Dírešem zhlédli přítomní úvodní prezentace, v nichž se seznámili s fungováním a úkoly chemických laboratoří obou států. Představili své vybavení pro radiační průzkum a monitorování a podělili se o zkušenosti ze zásahů s přítomností radioaktivní látky, které kolektivy jednotlivých laboratoří v nedávné době řešily.

Praktická činnost
Identifikace ionizujícího záření
Hlavním cílem cvičení však byla praktická činnost, a to porovnání metodických postupů a výměna zkušeností v následujících oblastech:

1. Stanovení plošných aktivit vybraných radionuklidů v půdě metodou „in­ situ“ (na původním místě, ve své poloze) měřením přenosnými spektrometry gama záření. Tato metoda, v současné době intenzivně studována pracovníky Institutu, by se mohla využít pro monitorování většího území, např. po vážné nehodě v jaderném zařízení.
2. Průzkum objektu s nelegální chemickou laboratoří s cílem lokalizace nelegálně držených jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření. Tato činnost v praxi patří k nejčastějším úkolům chemických laboratoří na místě události s podezřením na přítomnost ionizujícího záření.
3. Pojezdová měření s cílem nalezení zdroje ionizujícího záření v zastavěné oblasti. Tento úkol simuloval činnosti vedoucí k nalezení ztraceného zdroje a odhalení nelegálních míst, kde se nakládá se zdroji ionizujícího záření nebo k odhalení špinavé bomby.
4. Monitorování místa nehody při práci s defektoskopickým zařízením (navazovalo na přednášku Bc. Jakuba Matouška z firmy Defekta NDT, s.r.o., o zařízeních a zdrojích ionizujícího záření používaných při radiografických metodách kontroly materiálů v nedestruktivní defektoskopii).

Likvidace špinavé bomby
Vyvrcholením celého bloku praktických činností pak bylo procvičení a porovnání postupů obou států při monitorování radiační situace vzniklé po odpálení špinavé bomby. V areálu Institutu byla na cvičné ploše u zastávky MHD vytvořena situace simulující výbuch špinavé bomby (bomba s klasickou výbušninou, která se použije k rozptylu radioaktivních látek). Podle scénáře cvičení se odborníci z chemických laboratoří na místo této mimořádné události dostavili až po skončení prvotních záchranných prací (transport raněných, uhašení požárů apod.) a prováděli pouze speciální činnosti, které přísluší pracovníkům chemických laboratoří. Mezi tyto činnosti patří především vytyčování ochranných zón, identifikace a označování ohnisek radiace, identifikace kontaminantu, odběry vzorků životního prostředí a kontaminovaných vzorků pro policejní práci a návrh opatření na zabezpečení radiační ochrany zasahujících složek IZS i civilního obyvatelstva. Ke každému ze cvičících týmů byli přiděleni pozorovatelé z obou států, kteří vše bedlivě sledovali a o své poznatky a postřehy se s ostatními podělili v rámci závěrečného semináře ke zhodnocení této hlavní části společného cvičení.

Závěr
V rámci odborného programu účastníci setkání ještě navštívili Útvar policejního vzdělávání a služební přípravy Policie ČR v Opatovicích nad Labem. S činností, vybavením a úkoly Pyrotechnické služby Policie ČR seznámil účastníky pplk. Ing. Vlastimil Prokop a nechal je nahlédnout do sbírek rozličné munice, raket, nástražných výbušných systémů a službou zabezpečených nálezů.
V kulturní části programu si účastníci prohlédli historickou část města Hradec Králové a vystoupili na nově zrekonstruovanou Bílou Věž, ze které měli celé východní Čechy jako na dlani. Setkání umožnilo bohatou výměnu zkušeností o používané měřicí technice a metodických postupech zvládání mimořádných událostí s výskytem ionizujícího záření. Mimoto také přispělo k navázání a utužení osobních a profesních kontaktů mezi pracovníky chemických laboratoří obou zemí.


kpt. Ing. Michal SETNIČKA, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto autor

Preventivně výchovná činnost (PVČ) připravuje občany na dopad možných rizik. Překonání strachu a paniky je základem pro zajištění bezpečnosti, a proto je velmi důležité, aby se informace o způsobech sebeochrany a chování při mimořádné události dostaly ke všem věkovým kategoriím občanů.

PVČ Institutu ochrany obyvatelstva se zaměřuje nejenom na podporu začlenění problematiky Ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí do škol, ale také systematicky upozorňuje na všechny činnosti, které mohou vznik mimořádné události zapříčinit, a dává také návod, jak se při nich zachovat. Jedním ze způsobů, jak oslovit širokou veřejnost, jsou média. Institut ochrany obyvatelstva využívá pro preventivně výchovnou činnost tři druhy médií – televizní obrazovky v prostředcích městské hromadné dopravy, školní informační kanál a regionální televizi.

Tematické klipy v autobusech MHD
Obrazovky v dopravních prostředcích MHD jsou při srovnávání s ostatními běžně používanými médii plnohodnotným komunikačním kanálem. Podle průzkumů tráví cestující denně v MHD průměrně 15 minut a největší cílovou skupinou jsou pracující (46 %) ve věku 20 až 29 let (27 %) a 50 až 59 let (19 %). Tedy skupina, která se velmi obtížně zapojuje do různých přednášek a projektů PVČ. Druhá velká skupina, kterou lze takto oslovit, jsou starší žáci a studenti.

Institut ochrany obyvatelstva vysílá na obrazovkách šest témat týkajících se ochrany člověka za mimořádných událostí. Výhody tohoto media jsou především v možnosti oslovit co nejvíce osob v krátkém čase – vysílá se 17 hodin denně, sedm dní v týdnu a 365 dní v roce. Vzhledem k rychlému nasazení spotů je možné střídat témata po jakémkoliv intervalu. Tímto způsobem jsme oslovili veřejnost ve městech Pardubice, Hradec Králové a Plzeň.

Školní informační kanál (ŠIK)
Projekt ŠIK nabízí novou formu komunikace s žáky a studenty, a to nejnovější moderní technologií. Jde o „nejvlivnější“ sdělovací prostředek ve školství. Vzdělávacími videospoty vysílanými v síti školních obrazovek, které jsou nainstalované ve stovkách škol v České republice, dochází k účinné podpoře prevence společensky nežádoucích jevů a zvyšování gramotnosti mladé generace. Výuka „obrazem“ tak otevírá nový styl komunikace mezi žákem a učitelem a poskytuje vhodné nástroje pro zefektivnění výuky na českých školách. Nové medium, které se při komunikaci s dětmi na školách stále více rozrůstá, je vzhledem k postmoderní technické době, v níž žijeme, velmi zajímavé a atraktivní. Videospot na děti působí v jejich přirozeném prostředí a způsobem, který je jim vlastní, a to v místě, kde tráví většinu času během dne. Nenucenou formou se učí rozvíjet nejen schopnost jak respektovat druhé, ale také uplatňovat práva a plnit povinnosti. Zároveň tento způsob výuky pomáhá poznávat a rozvíjet schopnosti a dovednosti dětí při rozhodování o vlastním životě.

Televizní magazín
Magazín HASIČI běží na obrazovkách od června 2016, tedy již více než rok (časopis 112, č. 6/2016). Kromě televize V1 (TV pro pardubický kraj) je možné tento magazín sledovat především na Regionální televizi CZ každou druhou neděli v měsíci v 19.00 hodin. Má také dvě hlavní reprízy, a to ve stejný den ve 23.11 hodin a v pondělí v 15.00 hodin.

Natočilo se již 16 dílů nejenom s problematikou PVČ, ale také z činnosti některých stanic HZS ČR nebo dobrovolných hasičů. Vzhledem k tomu, že kladné ohlasy na vysílání stále rostou, má magazín také stránku na Facebooku, kam je možné přidávat komentáře nebo hodnocení. Jednotlivé díly nebo jejich části s různými tématy PVČ je možné stáhnout jak na webových stránkách Institutu ochrany obyvatelstva, tak i na kanále YouTube.

Krátké výukové filmy a klipy
Videostudio Institutu ochrany obyvatelstva, které se zabývá tvorbou výukových, preventivních, dokumentačních a zpravodajských filmů a reportáží, připravilo na začátku roku 2017 nový film s názvem Hasit umí/může každý, který se věnuje tématu hasicích přístrojů. K dispozici je jak pro vnitřní použití HZS ČR, tak pro širokou veřejnost, školy, dobrovolné hasiče a oborové a zájmové skupiny. Pro PVČ je kromě archivu dokumentů a zpravodajství stále možné využívat také známý cyklus vzdělávacích videí Štěstí přeje připraveným, kteří autoři v roce 2016 upravili pro přednášky nejen pro školy. Na webových stránkách Institutu ochrany obyvatelstva je možné stáhnout všech 25 dílů. Kromě krátkých výukových filmů se Institut ochrany obyvatelstva věnuje také výrobě klipů s tématikou PVČ, a to jak animovaných, tak i hraných. Klipy mají délku 15 vteřin, a jsou tedy vhodné k umístění do výše uvedených médií a nainstalovány jako „smyčka“, která se průběžně opakuje. Na konci srpna 2017 vydal Institut ochrany obyvatelstva příručku pro zrakově postižené děti s názvem Hasiči radí, jejíž autorkou je PaedDr. Luďka Palzerová z HZS hl. m. Prahy.


Mgr. Jana VESELÁ, Institut ochrany obyvatelstva, foto Bc. Roman PŮTA, HZS hl. m. Prahy
 

Společnost pro radiobiologii a krizové plánování České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI) uspořádaly 6. října 2017 v Praze v Lékařském domě již VII. ročník mezinárodní konference AWHP – Aspekty práce pomáhajících profesí. Součástí programu byla také Studentská vědecká konference.

Program určený pro odborníky v oboru ochrana obyvatelstva, medicíny katastrof, urgentní medicíny a jednotlivých složek integrovaného záchranného systému se tentokrát zaměřil na vybraná řešení důsledků pro obyvatelstvo při teroristickém ohrožení, problematiku humanitární pomoci, využití záchranářských psů při zvládání mimořádných událostí a další témata.

O strategii vedení zásahu a vnímání rizik hovořil v úvodním příspěvku plk. Ing. Oldřich Wolf, Ph.D., z HZS Karlovarského kraje. Přiblížil náročnost rozhodování velitele zásahu, který by měl být dostatečně připraven po právní i technické stránce, ale také by měl být schopen posoudit rizika, a to většinou pod tlakem velkého množství informací, někdy i protichůdných. Na příkladech ukázal, že chráněné hodnoty a rizika se mohou měnit v průběhu zásahu, ale nad hodnotou objektu vždy převáží hodnota životů a zdraví záchranářů. Situaci lze správně odhadnout pouhým pozorováním, ale také je často nutné povolat odborníky s měřicími přístroji a včas nařídit evakuaci, zajistit uzávěru nebezpečného prostoru apod. Velitel zásahu musí ovládat strategické řízení, myslet dopředu, vidět varianty postupu a rozpoznat tu vhodnější, například i kdy hrozí riziko z únavy záchranářů. Důležité je soustavné vzdělávání a praktický výcvik, jehož součástí by mělo být takticko­ strategické vedení zásahu.

Plk. MUDr. Miloš Sokol, Ph.D., z Ústřední vojenské nemocnice referoval o vzniku českého týmu odborníků na identifikaci obětí hromadných neštěstí vyškolených švýcarskými odborníky na základě programu švýcarsko­ české spolupráce. Disaster Victim Identification (DVI) tým tvoří příslušníci Policie ČR, Kriminalistického ústavu Praha a Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. To znamená forenzní specialisté, soudní lékaři, antropologové, genetici, stomatologové, daktyloskopové, operační důstojníci, soudní znalci a další specialisté. Při tragických nehodách a přírodních katastrofách s velkým počtem zemřelých osob, jejichž těla jsou zdevastována a rozptýlena i ve velkém prostoru (letecká neštěstí, přírodní katastrofy), je DVI tým schopen rychle a efektivně tyto osoby identifikovat, aby doba, kdy budou pozůstalí informováni o jejich smrti, byla co nejkratší. Charakteristickými znaky při identifikaci mrtvých je popis oblečení (na základě výpovědi pozůstalých), odhad věku, jizvy po operacích, tetování, mateřská znaménka, implantáty apod. Pomáhá zdravotní dokumentace, rentgenové snímky chrupu (pokud jsou dostupné), otisky prstů a odběr vzorků DNA (pro porovnání s biologickým materiálem z místa bydliště). V České republice se provádí pitva (podle právních předpisů), v zahraničí u osob s náboženstvím, které pitvu nedovoluje, se používá tomografický přístroj.

Plk. MUDr. Libor Píša z Vojenského zdravotního ústavu představil specializovanou infekční nemocnici Centra biologické ochrany Těchonín, která řeší i úkoly ve prospěch integrovaného záchranného systému a je zapojena do sys­tému jednotné reakce České republiky na událost spo­jenou s vysoce nebezpečnou nákazou. Při vyhlášení krizového stavu a v souladu s právními předpisy vztahujícími se k poskytování zdravotních služeb plní úkoly v souvislosti s izolací a hospitalizací osob s vysoce nebezpečnými nákazami, jako jsou SARS, Ebola, Marburg, Lassa, multirezistentní tuberkulóza, pravé neštovice apod. Povel k aktivaci akutní lůžkové péče dává hlavní hygienik České republiky. Zařízení je schopno zajistit izolaci pacientů až na stupni zabezpečení Bio Safety Level 4 (BSL-4), léčbu nemocných s nebezpečnou nákazou a zamezit šíření nákazy v ostatní populaci. Využívá se ke karanténnímu vyšetření vojenských jednotek po návratu ze zahraničních misí z epidemiologicky rizikových oblastí. Testy na přítomnost například eboly provádí pro potřeby České republiky laboratoř Roberta Kocha v Berlíně, ale v Těchoníně již budují vlastní laboratoře, které tyto testy v budoucnu zajistí.

Studentská vědecká konference
Služební kynologie
Bc. Alena Hybnerová, studentka FBMI, seznámila se zásadami výchovy záchranného psa na pátrání po pohřešovaných osobách v terénu, a to i ze sutin, z laviny nebo z vody. Od štěněcího věku je nutné psa socializovat s lidmi (s dětmi, seniory i fyzicky postiženými) a se psy, zvykat ho na různá prostředí v přírodě i ve městě, na pachy, hluk a další vlivy. Postupně ho učit reagovat na povely, vést k poslušnosti a ovládat ho tak, aby našel v terénu lidský pach a označil jej štěkáním. V další fázi výcviku se pes slaňuje v postroji, přepravuje vrtulníkem a zvládá také záchranu z vody. Psovod musí dobře znát svého psa, rozumět jeho pohybům, signálům i náladám. Zejména je důležité, aby poznal, kdy je pes „v pachu“, pomáhal mu, směroval ho podle větru a poté zadal souřadnice a lokalizoval v GPS místo nálezu osoby, případně uměl poskytnout zraněné osobě první předlékařskou pomoc.

Bc. Andrea Strnadová, studentka FBMI, referovala o využití služebních psů Policií ČR, která disponuje kynologickými výcvikovými středisky s všestranným výcvikem a středisky se speciálním výcvikem. Mezi všestranné disciplíny patří pachové práce, poslušnost a obranné práce. Jsou využitelné například v prevenci při sportovních utkáních, střežení objektů, zajištění místa činu. Speciální výcvik se zaměřuje na činnosti pachové identifikace, a to výcvik k vyhledání a detekci drog a omamných látek, vyhledání výbušnin a nástražných výbušných systémů, vyhledání zbraní, vyhledání lidských ostatků, detekci akcelerantů hoření, vyhledání osob v dopravních prostředcích. I v době rozvoje moderních technologií existují činnosti, při nichž je zatím pes se svými mimořádnými schopnostmi nenahraditelný. Kromě německého ovčáka jsou k výcviku vhodné i jiné rasy, například belgický ovčák, rotweiller, ohař nebo knírač.

Součinnost složek integrovaného záchranného systému
Por. Ing. Roman Říha z HZS Středočeského kraje popsal práci operátorů se všemi zátěžovými faktory na krajském operačním středisku Telefonního centra tísňového volání 112 HZS Středočeského kraje. Operátoři řeší krizové situace, aby zajistili vyslání sil a prostředků k zásahu při mimořádných událostech, podpořili velitele zásahů, operativně jim dodali potřebné informace a zkoordinovali spolupráci se všemi složkami IZS, které se účastní společného zásahu. Pracují často ve stresu, ve čtyřech dvanáctihodinových směnách (dvě denní, dvě noční, čtyři dny volna). Psychicky náročné je především vytěžování informací od volajících na tísňovou linku, kteří v rozrušení často nevnímají kladené otázky, nejsou si jisti, kde se nacházejí (někdy to nevědí) a bývají také agresivní. Zvláště problémová komunikace je s cizinci, operátoři hovoří kromě češtiny a slovenštiny anglicky, německy a rusky, mají však smlouvy i s tlumočníky některých dalších cizích jazyků, které mohou požádat o pomoc.

Mgr. Jiří Majstr z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích popsal průběh záchrany turistů z lanové dráhy Kleť (hora Kleť je vysoká 1084 m n. m.) v Blanském lese na Českokrumlovsku letos v červenci, kdy náhle došlo k výpadku elektrické energie. Přibližně padesát lidí, včetně dětí, zůstalo venku na sedačkách. Dlouho nikdo z provozovatelů nevolal pomoc v naději, že porucha bude brzy opravena. Až po dvou hodinách se podařilo uvést lanovku opět do provozu. Do té doby pozdě přivolaní hasiči s lezeckou výstrojí evakuovali pouze devět osob. Rovněž přítomní zdravotničtí záchranáři se marně snažili domluvit s velitelem zásahu, ale spojení nefungovalo. Kromě prochladnutí byli naštěstí všichni zachránění v pořádku.

Násilí na stadionech i mimo ně
Bc. Pavol Pánik, student FBMI, informoval o chování fotbalových fanoušků na stadionech i mimo ně, většinou po zápase, které je v posledních letech stále agresivnější a vytvořily se různé skupiny výtržníků. Některé radikální zvané „hooligans“ jsou jakési gangy rváčů domlouvající si bitky mezi sebou. Některé party po prohraném utkání napadají vlastní hráče a vyhrožují násilím, pokud příště zápas nevyhrají. Nejagresivnějším se říká „ultras“, méně agresivní, bláznivě oblečené, pomalované fanoušky nazvali v Dánsku „roligans“. Spouštěčem, zejména násilného chování u všech členů této subkultury je alkohol, kterým se posilňují fanoušci už před příchodem na stadion, a tam pak ohrožují hráče i diváky, demolují vybavení a ruší sportovní akce. Mnohé z nich ani sport nezajímá, potřebují jen vybít agresi, předvádět se, odreagovat. V Anglii se již dokázali s „hooligans“ vypořádat. V České republice mají organizátoři sportovních akcí na stadionech dodržovat nařízené postupy při vstupních kontrolách na stadion a spolupracovat s Policií ČR. Snad by situaci měly vyřešit kamerové systémy.

Mezinárodní studijní programy
Kpt. Mgr. Jan Smetana absolvoval kurz Letní univerzity Černého moře (Black Sea Summer University) organizovaný CIFE (Centre International de Formation Européenne) v Tbilisi v Gruzii o vlivu geopolitické situace širšího regionu Černého moře na místní obyvatelstvo. Podělil se o nové poznatky především o Gruzii a její zahraniční politice, vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie na Gruzii, ale i o dalších kavkazských zemích a konfliktech, k nimž došlo po rozpadu Sovětského svazu, ukrajinské občanské válce, anexi Krymu a přítomnosti vojenských základen NATO, USA i Ruské federace. V důsledku válečných konfliktů klesla životní úroveň místního obyvatelstva, které je unavené a touží po klidu. Černomoří je strategickou oblastí také z hlediska plynovodů a ropovodů zásobujících nejen státy EU. V červenci loňského roku vstoupila v plném rozsahu v platnost dohoda o přidružení mezi EU a Gruzií zahrnující prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu. Evropská integrace a Východní partnerství jsou iniciativy, které mají přispět ke zlepšení spolupráce a mezinárodních vztahů, k hospodářské stabilitě černomořských zemí, ale také k bezpečnosti v území.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

V areálu Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., v Praze Dejvicích se v létě uskutečnilo neformální setkání vodohospodářů za podpory společností Heineken, SWECO Hydroprojekt, GEOtest a dalších spolupracujících organizací. Návštěvníci měli možnost si prohlédnout například laboratoře, hydraulické modely a kalibrační stanici vodoměrných vrtulí.

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., (VÚV TGM) je veřejná výzkumná instituce, která zajišťuje odborné služby pro tvorbu a uplatňování státní vodohospodářské politiky zaměřené na hydrauliku, hydrologii a hydrogeologii. Zabývá se ochranou vod, protipovodňovou prevencí, hospodařením s odpady a výzkumem stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik. Jejím úkolem je výsledky výzkumu využít pro ochranu vody a jejího hospodaření s ní, ale také pro snížení následků povodní.

Hlavní působnost ústavu se soustřeďuje na výzkumnou, koncepční, odbornou a metodickou činnost, včetně vytváření a provozování informačních systémů v oblasti ochrany jakosti a množství povrchových a podzemních vod a jejich užívání v technických, ekonomických a ostatních souvislostech. Stěžejními systémy jsou Hydroekologický informační systém VÚV TGM, Digitální báze vodohospodářských dat a Informační systém veřejné správy v oblasti Voda.

Odbornou službu poskytují vodohospodáři přednostně veřejné správě, zejména podle vodního zákona. Patří k ní například i podpora informačních subsystémů v oblasti integrovaného přístupu k prevenci znečištění životního prostředí.

Laboratoře provádějí základní chemický rozbor vody, speciální anorganickou analýzu (stanovení přítomnosti kovů), speciální organickou analýzu, radiologický rozbor, mikrobiologický rozbor, ekotoxikologická stanovení, krácený rozbor pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., rozbory zaměřené na dodržování podmínek ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, nakládání s odpady, používání upravených kalů na zemědělské půdě a rozbory hodnotící vlastnosti odpadů se schopností uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí.

Technologie vody
Odbor technologie vody se věnuje zejména posuzování návrhů na zavádění nových technologií čištění odpadních vod a úpravy pitné vody a souvisejícím podpůrným činnostem, jako je technika vzorkování odpadních a povrchových vod, analytika odpadních vod a technologické pokusy. Zabývá se i zpracováním a verifikací údajů o komunálních zdrojích znečištění povrchových vod.

Zkušební laboratoř technologií a složek životního prostředí je zaměřena na odběry vzorků pitných, povrchových a odpadních vod, kalů a sedimentů, které provádí v akreditovaném systému řízení kvality. Je vybavena např. na testování materiálů určených k úpravě vody a na testování látek z hlediska jejich vlivu na životní prostředí.

Zkušební laboratoř vodohospodářských zařízení je akreditována ke zkouškám stanovení obsahu zbytkového oleje z odlučovačů lehkých kapalin, zbytkového oleje z lapáků tuku a především ke zkouškám stanovení vybraných parametrů podle požadavků zákazníka a výpočet účinnosti čištění odpadních vod. Zajišťuje zkoušky malých vodohospodářských zařízení a ověřuje funkce zařízení k čištění odpadních vod, k úpravě pitných vod a ke zpracování kalů a sedimentů formou poloprovozních pokusů a testů. Provádí testování malých čistíren odpadních vod, posuzuje stav a funkci i těch již provozovaných.

Referenční laboratoř složek životního prostředí a odpadů (oddělení hydrochemie, mikrobiologie vody, hydrobiologie a radioekologie) je oprávněna provádět analýzy povrchových, podzemních, srážkových a odpadních vod, odpadů, kalů, sedimentů, zemin a dalších složek životního prostředí a hydrosféry včetně odběrů vzorků. Je schopna zajistit analytická stanovení většiny hydrochemických parametrů obsažených v české i evropské legislativě.

Dopady změny klimatu
V rozsáhlém výzkumném programu řeší rezortní úkoly i mezinárodní projekty, například návrhy soustav přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření v povodích, kde je nejnaléhavější potřeba. Zabývají se negativními dopady klimatické změny. Prověřují opatření navrhovaná v rámci dlouhodobého plánování ve vodním hospodářství z hlediska jejich účinnosti v podmínkách klimatické změny, zpracovávají metodiku ke komplexnímu řízení malých vodních zdrojů pro optimální zajištění jakosti pitné vody za běžných i mimořádných situací a vytvářejí mapy zranitelnosti toků vysycháním. Při řešení krizové situace vyvolané výskytem sucha a nedostatkem vody na území České republiky se zaměřují na hledání náhradních zdrojů vody v obcích (využití původních zdrojů a pramenů). V rámci prevence snižování následků povodní posuzují bezpečnost prvků krizové infrastruktury v oblasti pitné vody a klasifikaci přesnosti vymezení stávajících záplavových území.

Drogy ve vodním prostředí
Základním posláním laboratoře je zabezpečování dat pro kvalifikovaná řešení v rozvoji a ověřování metod na zjišťování a hodnocení změn kvality vod. Specialisté z oblasti radiochemie zpracovávají komplexní studie zaměřené na výskyt a chování přírodních a umělých radionuklidů u zdrojů znečištění. Vyvíjejí a aplikují nové analytické metody zkoumání vody a dalších složek životního prostředí. Zejména v oblasti výzkumu a stanovování přítomnosti drog (klasických i nových syntetických) v odpadních vodách je laboratoř jedním z předních pracovišť v České republice. V oblasti drogové problematiky se provádí analýza trhu, epidemiologie užívání a identifikace možností pro snižování škod v souvislosti s novými drogami nebo stanovení množství nelegálních drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách jako nového nástroje pro doplnění údajů o spotřebě drog v České republice. Rozbory odpadních vod slouží jako doplněk stávajících metod monitorování výskytu drog k upřesnění trendů jejich konzumace včetně užívání nových psychoaktivních látek.

Konzumace psychoaktivních látek jednoznačně vede k přítomnosti těchto sloučenin ve vodním prostředí, což představuje riziko i pro vodní organismy. Podobně je tomu také s přítomností některých léčiv ve vodě, například antidepresiv nebo léků na úzkosti.
 

Léčiva ve vodách
Velmi rychlý rozvoj analytických laboratorních metod odhaluje ve vodách řadu látek, o jejichž existenci ve vodním prostředí jsme neměli tušení. Pod zkratkou PCCP (Pharmaceuticals and Personal Care Products) se skrývají především léčiva, která se dostávají do odpadních vod z kanalizace. Současné čistírenské technologie jsou často málo účinné, v krajním případě na některé látky vůbec nereagují. Na kořenových čistírnách odpadních vod v povodí vodárenské nádrže Želivka byly při citlivějším sledování registrovány některé látky ve velmi nízkých koncentracích řádově v desítkách až stovkách nanogramů na litr, ale také byly analyzovány látky v koncentracích řádově v mikrogramech na litr (karbamazepin, gabapentin a hydrochlorothiazid). Při snižujícím se průtoku vody se koncentrace mikropolutantů zvyšují (ředicí schopnost vodních toků v letních měsících většinou rychle klesá). Proto odborníci připravují varovný systém pro pražskou vodárenskou soustavu před znečištěním mikropolutanty, včetně softwaru pro predikci průtoků a koncentrací PPCP, na pražských vodárnách Káraný a Želivka, který by měl kvantifikovat obsahy 46 sledovaných farmak a jejich derivátů od zdroje surové vody až po celý proces úpravy pitné vody (projekt Pól růstu I. pro rok 2017 až 2018).

Kalibrační stanice vodoměrných vrtulí
Odbor hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie se zaměřuje na řešení úloh z oblasti hydrauliky a hydrologie povrchových a podzemních vod, tj. vodních toků, nádrží a hydrotechnických a dopravních staveb na vodních tocích a sleduje proudění povrchových a podzemních vod a hodnotí jeho dlouhodobý vývoj, vliv antropogenních a klimatických změn na vodní zdroje, rozvoj metod modelování hydrologické bilance a zkoumá extrémní hydrologické jevy. Provádí hydrometrická měření a vodoměrná pozorování. Součástí odboru je i stanice pro kalibraci měřidel průtoku vody o volné hladině. Informace z měření průtoků, závislé především na přesnosti kalibrace vodoměrných vrtulí, jsou základem pro realizaci všech systematických programů ve vodním hospodářství. Česká kalibrační stanice byla modernizována a má nyní vlastní počítačové centrum umožňující plně automatické řízení kalibračního vozíku s možností monitoringu celého žlabu kamerovým systémem. Předmětem kalibrace jsou vodoměrné vrtule miskovitého nebo propelerového typu, a to na tyči nebo na laně (se závažími 5, 10, 25, 50 nebo 100 kg), elektromagnetické (indukční) přístroje pro měření rychlosti proudění vody a ultrazvukové přístroje pro měření rychlosti proudění vody. Měřenými veličinami jsou rychlost proudění vody odvozená z počtu impulzů otočného prvku vrtule (o různém stoupání) a rychlost proudění vody v odvozená z rychlosti přímo indikované měřidlem. Rozsah nominální teploty pro kalibraci je 1 až 26 °C a rozsah rychlosti proudění v kapalině je 0,02 až 7,00 m/s.

Regulace průtoků
I když povodním zabránit nelze, je možné alespoň zmírnit jejich následky. Jednou z cest je i úprava a zvyšování kapacity a bezpečnosti přehrad i dalších vodních děl s ohledem na vyšší průtoky vody. I když mnohé se dá předvídat matematickými modely, existuje i zařízení, které výpočty ověří. K tomu slouží fyzikální modely, například hydraulický model s pohyblivým dnem, který se v ústavu nachází.

V současné době, kdy se klimatické poměry dosti rychle mění, je nutné věnovat pozornost periodickým vlastnostem hydrologických procesů, jako je dlouhodobé kolísání průtoků Vltavy. Charakteristiky průtoků jsou základem pro vodohospodářská řešení zásobování vodou, ochranu množství i kvality vod, stavební projekty na tocích i jejich okolí a řadu dalších oblastí hospodářských aktivit. Při jejich zpracování je potřeba sledovat poměry v období o délce několika desetiletí.

Odbor aplikované ekologie
Hlavní náplní aplikované ekologie je analýza vztahů mezi různými úrovněmi biologické organizace vodních ekosystémů. Vědci sledují vodní organismy na úrovni jedinců, populací i společenstev, ale také, jak jejich vývoj ovlivňují různé látky, které se dostávají do vodního prostředí. Navrhují záchranné programy vzácných organismů a chráněných vodních živočichů (mlži, bezobratlí), úpravy toků a optimalizaci monitorovacích sítí. Výsledky výzkumu (mikrobiální znečištění vod antropogenního i zemědělského původu, eliminace mikrobiálního znečištění biologickým čištěním i extenzivními způsoby čištění, charakteristiky mikrobiálních společenstev) publikují v odborném tisku a snahou je implementovat je do praxe a legislativy (nové přístupy a metodiky). Součástí odborné práce je konzultační a posudková činnost.

Vlivy na vodní ekosystémy
Jednou z činností je také identifikace a hodnocení antropogenních vlivů a studium jejich dopadů (fragmentace říční sítě, hydroenergetika, hydromorfologické změny, minimální zůstatkové průtoky, vlivy rybářství a akvakultury, klimatické změny, biologické invaze) na vodní ekosystémy, problematika nepůvodních a invazních druhů ve vodních ekosystémech, environmentální rizika spojená s provozem vodních elektráren (modelový druh je úhoř říční, Anguilla Anguilla, opatřený minivysílačkou), návrhy, vývoj a hodnocení nápravných opatření zmírňujících vliv civilizačních faktorů (rybí přechody, revitalizace vodních toků), monitoring a studium rybích společenstev (stanovení početnosti a věkové struktury, reprodukční potenciál, potravní biologie, morfologie), mapování výskytu evropsky významných druhů ryb a mihulí (v rámci soustavy chráněných území Natura 2000), studium migračního chování a stanovení migrační úspěšnosti ryb a vývoj automatických monitorovacích systémů migrace ryb.

Mezinárodní spolupráce
Ústav se podílí i na mezinárodním výzkumu například projektem americko­ české spolupráce Kritické zdrojové oblasti fosforu v povodí jako rozhodující faktory transportu, jehož cílem je studium vyplavování fosforu ze zemědělských pozemků a/nebo difuzního znečištění vyplavováním z malých obcí nebo objektů s nedostatečně řešeným odstraňováním splašků.
Ústav se podílel na projektu Společně využívané podzemní vody na česko­ saském pomezí přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, který se zaměřil na ochranu vodních zdrojů a objasnění příčin klesání hladin podzemních vod v příhraničních oblastech Hřensko–Křinice/Kirnitzsch a Petrovice–Lückendorf–Jonsdorf–Oybin.
Součástí mezinárodní spolupráce je i aktivní odborná činnost v pracovních skupinách hraničních vod a spolupráce v mezinárodních komisích pro ochranu Labe, Dunaje a Odry. Rovněž probíhá již tradiční spolupráce ve výzkumu s Lancaster University, BfG Koblenz a dalšími institucemi. Ústav je aktivním členem mezinárodních výborů a asociací.
Informace k projektům lze nalézt na webových stránkách ústavu www.vuv.cz.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

Ve dnech 14. a 15. září 2017 uspořádaly v Uherském Hradišti Fakulta logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Ústav soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně šestý ročník mezinárodní konference Krizové řízení a řešení krizových situací.

Konference se konala pod záštitou rektora UTB ve Zlíně prof. Ing. Petra Sáhy, CSc., rektora VUT v Brně prof. RNDr. Ing. Petra Štěpánka, CSc., hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka a starosty Uherského Hradiště Ing. Stanislava Blahy. Odborným garantem konference byl Ing. et Ing. Jiří Konečný, Ph.D., ředitel Ústavu krizového řízení Fakulty logistiky a krizového řízení.

Komparační analýza informačních systémů krizového řízení v rámci krajů, využití stres­ testů při ověřování krizové připravenosti nebo představení projektu Hasiči do škol. To jsou jen některá z témat, která v programu zazněla. Diskutovat o nich přijelo pestré spektrum účastníků, počínaje studenty místní uherskohradišťské fakulty, až po zkušené odborníky, kteří se problematice bezpečnosti a krizového řízení věnují několik desítek let.

Důležitá je spolupráce a výměna zkušeností
„Pro pedagogické pracovníky je důležitý kontakt s odbornou komunitou, a proto považujeme konferenci za jednu z nejvýznamnějších událostí konaných na naší fakultě. Osobně mám velkou radost z rostoucího počtu účastníků – vždyť z loňských sedmdesáti přihlášek jsme se dostali až ke stovce,“ komentoval význam konference pro pořádající fakultu její děkan doc. RNDr. Jiří Dostál, CSc. Mezi účastníky patřili i hosté z Českého hydrometeorologického ústavu, Správy státních hmotných rezerv, Operačního střediska záchranné zdravotní služby Slovenské republiky, Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje nebo Krajského ředitelství Policie Zlínského kraje. Na počtu a šíři zúčastněných subjektů se pozitivně projevilo partnerství Fakulty logistiky a krizového řízení s Ústavem soudního inženýrství VUT v Brně, který již třetím rokem působil v roli spoluorganizátora konference.

Snižovat dopady mimořádných událostí
V rámci plenární části programu mělo velký ohlas zejména vystoupení předsedy Českého národního výboru pro omezování následků katastrof Ing. Ivana Obrusníka, DrSc., který přednesl příspěvek na téma „Možnosti snižování dopadů katastrof hydrometeorologického původu“. Velkého zájmu publika se těšily i přednášky doc. Ing. Vladimíra Adamce, CSc., o možných rizicích při uvádění nových léčiv na trh a doc. Ing. Pavla Valáška, CSc., o minimalizaci bezpečnostních rizik v technologii tepelně sterilovaných konzerv. Po těchto vystoupení program pokračoval v šesti odborných sekcích: Analýza rizik a jejich řízení, Ochrana obyvatelstva v krizových situacích, Environmentální bezpečnost, Logistika a krizové řízení, Kybernetická bezpečnost, Studentská sekce.

V odborné sekci Ochrana obyvatelstva v krizových situacích bylo prezentováno jedenáct příspěvků, ve studentské sekci zaznělo deset prezentací.

Studenti obstáli v diskuzi na odborná témata
Studentská sekce byla v pravém smyslu slova multioborová – kromě studentů pořádající fakulty (zpravidla úspěšných účastníků soutěže ve studentské vědecké a odborné činnosti) se jí totiž zúčastnili také doktorandi z Fakulty aplikované informatiky a Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Novinkou bylo, že každý příspěvek dostal přiděleného tzv. diskuzanta, který autorovi předal zpětnou vazbu. Kromě akademických pracovníků místní fakulty převzali tuto úlohu i vybraní hosté, například Ing. Robert Pekaj, pracovník odboru zvláštních úkolů, který se na Krajském úřadu Zlínského kraje zabývá krizovým plánováním a prevencí vzniku závažných havárií. Zapojil se do programu i jako moderátor odborné sekce Analýza rizik a jejich řízení. „Na území Zlínského kraje máme bohatou zkušenost s řešením mimořádných událostí a krizových situací, ať už jsou to povodně přirozené nebo tzv. „bleskové“, velké požáry budov, požáry skládek pneumatik, můžeme vzpomenout na metanolovou aféru, výbuch muničních skladů ve Vrběticích nebo aktuálně řešený africký mor prasat. Těší mě, že díky spolupráci s Ústavem krizového řízení a jmenovitě s doktorem Konečným můžeme tyto zkušenosti předávat ve výuce studentům místní fakulty a aktivně se podílet i na organizaci setkání odborné komunity, jakým je například tato konference,“ dodal Ing. Pekaj.

Závěr
V atmosféře komorního setkání bylo předneseno celkem 36 odborných příspěvků, kdy se podařilo vytvořit prostor pro výměnu nejnovějších teoretických i praktických poznatků a zkušeností v oblasti krizového a rizikového managementu. Konference umožnila širokou diskuzi a výměnu zkušeností vědecko­ pedagogických pracovníků, odborníků z praxe i dalších účastníků konference o zásadách krizového řízení, environmentální bezpečnosti, analýzy rizik a jejich řízení na úrovni kraje, obce s rozšířenou působností, podniku nebo zařízení.
„Rádi bychom všem účastníkům konference poděkovali za jejich účast a pevně věříme, že naší konferenci zachovají přízeň také v následujících letech. Setkání odborníků z praxe s akademickou sférou jistě má svůj význam a my věříme, že se nám konferenci podaří dále rozvíjet,“ uzavřel jednání ředitel doktor Konečný.


Ing. Jiří DOKULIL, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, foto autor
 

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval v sobotu 28. října 2017 na Pražském hradě ředitele HZS Moravskoslezského kraje plk. Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D., do hodnosti brigádního generála.

Jmenování do generálské hodnosti se uskutečnilo u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Vladimír Vlček se narodil 7. dubna 1961. U profesionálních hasičů je činný od roku 1984. Působil nejdříve v tehdejším Gottwaldově (Zlín), od roku 1985 do roku 1990 pracoval v Útvaru Sboru požární ochrany města Ostravy, od roku 1990 řídil ostravský hasičský sbor. Náčelníkem Hlavní správy Sboru požární ochrany Ministerstva vnitra České republiky byl jmenován 1. května 1993 a 1. ledna 1995 vrchním požárním radou ČR. V letech 1995 až 2000 vykonával funkci zástupce ředitele Hasičského záchranného sboru města Ostravy, poté pracoval jako zástupce ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, jehož je od prosince 2016 ředitelem.

Vladimír Vlček má bohaté zkušenosti se zvládáním mimořádných událostí nejen v České republice, ale je aktivní mimo jiné také v rámci mechanismu civilní ochrany Unie i Organizace spojených národů (INSARAG). Podílel se na několika zahraničních misích po velkých katastrofách ve světě, kdy byl například velitelem koordinačního týmu Evropské unie po zemětřesení v Japonsku či velitelem unijního týmu nasazeného v Jordánsku během války v Sýrii.

nprap. Jakub KOZÁK, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje

Česká asociace hasičských důstojníků ve spolupráci s hasičskými záchrannými sbory krajů již tradičně vyhlašuje pátek 13. jako „Den požární bezpečnosti“. V letošním roce byly v kalendáři pátky 13. dva, dnem požární bezpečnosti byl vyhlášen pátek 13. října 2017. Hasiči se v tento „nešťastný“ den snaží různými preventivně výchovnými akcemi léty zakořeněnou pověru vyvrátit. Jako hlavní téma bylo pro letošní rok zvoleno „Bezpečné provozování komínů a tepelných spotřebičů“. K akci se různou formou připojili profesionální i dobrovolní hasiči téměř z celé České republiky.

Cílem akce bylo zejména předání informací o činnosti hasičů, podtržení významu jejich činnosti formou propagace a předání informací, využitelných při předcházení požárů a jiných mimořádných událostí, zmírnění jejich následků a zvýšení povědomí obyvatel, jak se chovat při vzniku těchto situací.

Tisíce návštěvníků z řad školáků i veřejnosti si v den otevřených dveří na stanicích a zbrojnicích prohlédli požární techniku a ukázky činnosti hasičů. Pro děti byly připraveny stánky s preventivními informacemi z oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Nejmenším návštěvníkům hasiči četli hasičské pohádky. V některých krajích s pohádkami a drobnými dárky navštívili i dětská oddělení v nemocnicích. Pro dospělé návštěvníky byly připraveny informace o bezpečném provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, o hlásičích požárů nebo detektorech nebezpečných plynů. Stánky preventivně výchovné činnosti byly umístěny i v několika velkých nákupních centrech.

Dále v rámci „Dne požární bezpečnosti“ vyjeli profesionální hasiči s rozměrnou technikou do sídlišť a prověřovali průjezdnost ulic v hustě obydlených částech měst. Špatně parkující řidiče upozorňovali na tuto skutečnost umístěním informačního letáčku za stěrač jejich vozidla.
Hasiči také uvedenou problematiku probírali aktivním chatem formou příspěvků, na stránce profilu Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje, na Facebooku příspěvek vidělo přes 11 tisíc uživatelů.

Do organizace akcí se zapojilo přes 700 profesionálních a dobrovolných hasičů a navštívilo je více jak 20 tisíc dětí i dospělých, včetně hendikepovaných spoluobčanů. Z reakce účastníků byl patrný zájem o akce tohoto typu. Všechny rovněž upoutaly informace o činnosti hasičů i ostatních složek integrovaného záchranného systému. To je pro nás závazek pokračovat v podobných akcích i v příštím období.


Ing. Jaroslav ČERNÝ, Česká asociace hasičských důstojníků, z.s., foto archivy hasičských záchranných sborů krajů

Generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba spolu s ministrem vnitra Milanem Chovancem již tradičně ocenili mimořádné skutky a dobrou práci u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu. Medaile a plakety byly předány 20. října letošního roku v Muchově sále zámku Zbiroh za slavnostních tónů Žesťového kvinteta Hudby Hradní stráže a Policie ČR.

Genmjr. Ing. Drahoslav Ryba přivítal všechny přítomné v nejstarším českém šlechtickém sídle, kde Alfons Mucha maloval svou slavnou Slovanskou epopej. Obrátil se k oceněným a vyznal se ze svých osobních pocitů: „Mám to štěstí, že patřím ke sboru, který má dlouhodobě tak vysoký kredit, a to díky vám, kteří jste projevili mimořádnou statečnost a profesionalitu a s nasazením vlastního života zachránili životy druhých. Vážím si vás všech, kteří jste svědomitě plnili své úkoly, a to i nad rámec pracovní doby. Děkuji za výjimečné činy i obětavou práci a také děkuji rodinám, které vás podporují, což není vždycky snadné.“

Dále generální ředitel vysvětlil, proč byl pro tuto slavnostní příležitost zvolen zámek Zbiroh. V jeho blízkosti se totiž nachází rozsáhlý dynamicky se rozvíjející hasičský areál s expozicí požární ochrany a ochrany obyvatelstva, Národní základnou humanitární pomoci, záchrannou rotou Zbiroh Záchranného útvaru HZS ČR, ohňovým trenažérem a dalšími zajímavostmi. Poté pozval účastníky slavnostní akce k návštěvě areálu HZS ČR v jeho právě den otevřených dveří.

Prvním oceněným, který převzal medaili Za statečnost, byl letecký záchranář prap. David Štoudek z HZS Jihomoravského kraje. Podílel se na řešení povodní na Moravě i v Praze, při hašení lesního požáru v Bzenci i při sesuvech půdy na jižní Moravě. V posledním půl roce zasahoval s obrovským osobním nasazením dokonce třikrát při záchraně života, a to v říjnu 2016 v Dubňanech na Hodonínsku, kdy pomohl vyprostit dva chlapce zavalené sutí po pádu železobetonového stropu starých jatek určených k demolici.

„Bylo nutné odbourat část stavby vysokotlakými zvedacími vaky. Jeden z chlapců vyvázl jen se zlomenou nohou, druhý bohužel zranění nepřežil“, sdělil oceněný. „Letos v lednu jsme byli přivoláni s vrtulníkem k Vranovské přehradě, kde otužilci zkoušeli svoji odolnost, ale jeden starší muž přecenil svoje síly, proto jsem přímo z vrtulníku seskočil a ponořil se pro tonoucího. Podařilo se mi ho vytáhnout a předat kolegům na člunu. Třetí podobná záchranná akce v brněnském lomu Hády byla mnohem náročnější a bohužel bez šťastného konce. V březnu byl led na vodě tenký a prolomil se pod člověkem, kterého jsem se snažil pod ledem nalézt. Před tím bylo nutné navrtat do ledu otvor, do kterého jsem se ponořil, ale šlo to velmi těžko. Neopren mě nadnášel, ale bez něj bych tak dlouho nebyl v ledové vodě schopen činnosti. Nakonec jeden otvor nestačil a čas byl naším nepřítelem.“

Za statečnost patří ocenění také dvěma příslušníkům HZS Moravskoslezského kraje, kteří v noci v prosinci loňského roku zachránili muže a ženu s dítětem z hořící budovy hotelu Fridrich v Těrlicku v okrese Karviná. Nstržm. Václav Cieslar a pprap. Ladislav Ledvoň pomohli rodině se dostat oknem po žebříku do bezpečí a v silně zakouřených místnostech hledali další osoby. Po masivním vzplanutí rozvinutého požáru se ocitli v krajním nebezpečí života, uvězněni uprostřed požáru, ale vzhledem ke zkušenostem a profesionalitě se jim podařilo navázat kontakt s kolegy a po žebříku objekt opustit. Václav Ciesler nám popsal, jak po příjezdu na místo zásahu viděli osoby vykloněné z okna: „Asi šestiletý chlapec byl vyděšený, ale nakonec se chytil kolegy a nechal se snést ven. Uvnitř nebylo absolutně nic vidět a žádné další osoby jsme nenašli. Měli jsme dýchací přístroje, ale museli jsme šetřit vzduch. Čekali jsme u okna, kde byla nižší teplota a udržovali alespoň tělesný kontakt, vůbec jsme na sebe neviděli. Hasičům z jednotky se žebřík nedařilo ustavit, převrátil se a kolega se zranil, když spadl na záda. Já vyvázl s menšími popáleninami.“

Oba hasiči prokázali při zásahu značnou fyzickou i duševní připravenost, především však statečnost, kdy plnili své poslání s nasazením vlastního života.

Plaketu HZS ČR obdrželi například dva příslušníci za to, že bez zaváhání dokázali v praxi aplikovat znalosti neodkladné první pomoci život zachraňujícími úkony.

Pomoc při záchraně života poskytl npor. Ing. Martin Vondra z HZS Středočeského kraje, který mimo svoji službu zastavoval tepenné krvácení pobodanému člověku a udržoval ho při vědomí až do příjezdu zdravotnické záchranné služby. Také nstržm. František Kourek z HZS Kraje Vysočina poskytl první pomoc lyžaři, který zkolaboval ve frontě na vlek v areálu Říčky v Orlických horách. Až do příjezdu horské služby prováděl masáž srdce a podařilo se mu postiženého muže přivést k vědomí a zachránit mu tak život.

V letošním roce bylo oceněno 95 mimořádných lidí za statečnost a obětavou vynikající práci medailemi a plaketami.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto Pavel NOVÁK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Horský hotel Sepetná v Ostravici uvítal ve dnech 25. a 26. října 2017 členy Asociace velitelů hasičských záchranných sborů podniků, z.s. (dále jen „AV HZSP“ nebo „asociace“).

Prosazovat u orgánů státní správy zájmy podnikových hasičů a poskytovat těmto orgánům aktuální informace o jejich podnětech, potřebách a návrzích bez ohledu na jejich členství ve sdružení. Tak zní hlavní cíl asociace.

Odborný seminář
Přivítání všech účastníků a úvodní slovo patřily prezidentovi asociace Ing. Oldřichu Lukšovi. Odbornou garanci semináře převzali doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D., z VŠB­ TÚ Ostrava, a Ing. Ivan Korbelář z Letiště Ostrava, a.s.

Účastníci byli plk. Ing. Radimem Kuchařem z HZS Moravskoslezského kraje v průběhu semináře seznámeni mimo jiné s poznatky a zkušenostmi ze zásahu při požáru výrobních hal v Kopřivnici v lednu letošního roku. Následovalo představení Koncepce vzdělávání HZS ČR ředitelem SOŠ a VOŠ PO ve Frýdku­ Místku plk. Ing. Radimem Palochem. Velmi přínosnou byla přednáška doc. Ing. Viléma Adamce, Ph.D., který všechny přítomné seznámil s poznatky ze vzdělávání v oblasti bezpečnosti na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB­ TÚ v Ostravě. Pozornost byla věnována i dalším oblastem jako například využití tlakovzdušné pěny pro hašení v uzavřeném prostoru, CBRN látkám a jejich neutralizaci v praxi nebo vyšetřování příčin vzniku požárů pomocí 3D programu.

Součástí semináře byla prezentace produktů a služeb výrobců a dodavatelů působících v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva – Juwital, s.r.o., PCS spol. s.r.o., THT Polička, s.r.o., DEVA­ FM s.r.o., Luing Pyrex, spol. s r.o., Gumotex, a.s. Břeclav, Dräger Safety, s.r.o., Jihomoravská armaturka spol. s r.o., EuroFire spol. s.r.o., Zeppelin CZ, s.r.o.

Konference
Následující den se konala XVII. výroční konference AV HZSP. V úvodu vystoupil její prezident Ing. Oldřich Lukš, který přednesl zprávu o činnosti za uplynulé období a návr plánu činnosti na další období.

Zdůraznil zejména skutečnost velmi dobré spolupráce s vrcholnými orgány požární ochrany, a to jak na úrovni krajů, tak na úrovni MV­ generálního ředitelství HZS ČR. Z činnosti za poslední rok vyzdvihl hlavně jednání s MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR o přípravě nového zákona o PO, dále probíhající jednání s HZS krajů, kde je diskutováno postavení a spolupráci mezi HZSP a jednotlivými HZS krajů, úzkou spolupráci s VŠB, která se projevuje jako oboustranně prospěšná, práce na historii HZSP při tvorbě výstavky v hasičském muzeu v Přibyslavi, a v neposlední řadě velmi širokou působnost na poli hasičských sportovních soutěží. „Stálým problémem zůstává, že některé HZSP se nezapojují do spolupráce a řešení společných problémů a nepodílí se na činnosti asociace, což částečně oslabuje naše pozice“, konstatoval. V závěru vyjádřil naději na navázání spolupráce i s těmito útvary a posílení jejich snažení.

V další části byla přednesena zpráva o hospodaření a zpráva o současném stavu hospodaření asociace. Následovala zpráva o sportovních aktivitách asociace, ve které viceprezident Metoděj Popov, DiS., vyzdvihl zejména účast zástupců HZSP na soutěžích mistrovství republiky jak v požárním sportu, kde reprezentovalo družstvo HZSP DEZA Valašské Meziříčí, a.s., které dosáhlo výborných výsledků, zejména v požárním útoku. Dále probral účast družstva AV HZSP na Mistrovství republiky ČR v TFA, pojednal o průběhu letošního ročníku Velké ceny v požárním útoku. V této souvislosti bylo vysloveno poděkování všem pořadatelům sportovních soutěží za obětavý a iniciativní přístup. V neposlední řadě nelze pominout i další sportovní aktivity, jako je soutěž v TFA Fenzy Cup, kterou pořádá HZSP Aero Vodochody, AEROSPACE, a.s., a další individuální soutěže, kterých se zúčastňují zástupci HZSP.

Na závěr jednání proběhla bohatá diskuze, která byla zaměřena zejména na stanovení podmínek pracovní doby zaměstnanců HZSP, na novelizaci smluv o spolupráci HZSP a HZS krajů, problematiku kategorizací práce zaměstnanců HZSP a dalších aktuálních problémů. Dále pak na návrhy činnosti asociace na další období. Byl zdůrazněn další rozvoj spolupráce s VŠB­ TÚ Ostrava, zejména v možnosti využití bakalářských a diplomových prací pro zpracování námětů z oblasti činnosti HZSP, dále spolupráce se zákonodárnými orgány na přípravě legislativních předpisů a rozvoj spolupráce s obdobnými organizacemi.


plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ, Metoděj POPOV, DiS., AV HZSP, foto autorka