Poděkování za všechny úspěchy sboru v loňském roce
s. 4

POŽÁRNÍ OCHRANA

Požáry fotovoltaických elektráren,
s. 7
Hasičský záchranný sbor ČR bude lépe připraven na změny klimatu,
s. 10
Výzkumné projekty na míru hasičům,
s. 14
Důlním záchranářům pomáhá dron,
s. 15

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Protipovodňové cvičení CZECH MODEX 2017,
s. 17
Novinky chemické služby VIII -
Vzdělávání v oblasti chemické služby u HZS ČR,
s. 18
Nový trenažér simuluje únik nebezpečných látek,
s. 19
Statistícké vyhodnocenéní následků působení orkánu Herwart,
s. 20

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Aktuální mimořádné události řešené na úrovni EU,
s. 23
Bezpečnost v obchodních centrech,
s. 24
Kurzy chemické ochrany pro záchranáře ze zemí Východoafrického společenství,
s. 26
Zdravotní péče při mimořádných událostech,
s. 28
Věda a výzkum pro naše bezpečí.
s. 30

INFORMACE

Česká asociace hasičských důstojníků,
s. 31
Dobrovolní hasiči převzali ocenění,
s. 32
Soutěž v poskytování první pomoci,
s. 31
Výměna odborných znalostí je oboustranným přínosem,
s. 33

PŘÍLOHY

Kalendář hlavních sportovních soutěží na období leden až prosinec 2018
Veletrhy a výstavy pořádané v ČR a v zahraničí v roce 2018

Česká republika mezi špičkami světa, to je udělení prestižního ocenění certifikátu COE­ XVR Školnímu a výcvikovému zařízení HZS ČR jako jedenácté zemi na světě.

Trpělivost a námaha přinesla své ovoce. Ve středu 15. listopadu 2017 získalo Školní a výcvikové zařízení HZS ČR (ŠVZ HZS ČR) na základě vynikající spolupráce a příkladných inovací s nizozemskou firmou E­ Semble, která simulační program (XVR) vyvíjí, ocenění tzv. Centre of Escellance. Slavnostní předání proběhlo v areálu za přítomnosti ředitele ŠVZ HZS ČR plk. Ing. Ladislava Gelety. Nizozemskou společnost XVR Simulation zastupoval Peter Coelewij, obchodní zástupce pro Evropu a ředitel společnosti Joost Beerthuis, který ocenění předával.

V současné době má toto ocenění pouze 16 zástupců více než 230 institucí z deseti států světa. Kolektiv instruktorů, který se přímo podílel na vývoji a zdokonalování XVR kpt. Ing. Miroslav Antonín, kpt. Mgr. Daniel Barák a por. Ing. Petr Mrnuštík, představil přítomným, jak program využívají při výcviku profesionálních hasičů. Jedná se o výcvik rozhodovacího procesu velitelů jednotek požární ochrany. Je důležité fixovat správné návyky rozhodování u konkrétních typů možných událostí při zásahu. Kurz účastníci velice dobře hodnotí.

Od roku 2011 se ŠVZ HZS ČR snaží do výcviku hasičů zařadit simulační technologie, které umožňují navozovat různé scénáře reálných situací. Podrobně o tomto projektu informoval článek zmiňovaný v odborném časopisu 112 (12/2016). Simulační program XVR z Nizozemska se testoval několik let. Instruktoři se podíleli na tvorbě různých scénářů a snažili se jej přizpůsobit požadavkům výcviku hasičů. Do vývoje se z části zapojila i Univerzita obrany v Brně, kde probíhaly výcviky. Česká republika se tak zařadila mezi státy světa, které využívají umělé inteligence implementované do simulačního programu.

Tuto výjimečnou verzi programu využívají pouze dva uživatelé na světě, Singapur a v současné době i Česká republika. Je ojedinělá tím, že umožňuje používat interaktivní prvky, kterými jsou např. úbytek vzduchu z izolačního dýchacího přístroje, spotřeba hasiv z vozidel v závislosti na množství proudů a typu proudnic, reakce ohně na dodávanou hasební vodu atd. Lektoři ŠVZ HZS ČR spolupracují se zahraničními kolegy, především z Německa a Francie. Cílem je co nejvíce přiblížit reálnou situaci na místě zásahu a osvojení si potřebných dovedností a návyků.

V České republice XVR využívají nejvíce zdravotnická záchranná služba, dále Letiště Praha, a.s., Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Univerzita obrany Brno.

ŠVZ HZS ČR Brno - operátoři XVR, obsluhující program, připravující scénáře a podílející­ se na vývoji programu
kpt. Ing. Miroslav Antonín
kpt. Mgr. Daniel Barák
kpt. Ing. Petr Mrnuštík

ŠVZ HZS ČR Brno - vedoucí lektoři výcviků na XVR, kteří rovněž dávají podněty pro zlepšení výcviků
por. Ivan Růžička, DiS
kpt. Ing. Tomáš Blumajer
kpt. Bc. Milan Prát
kpt. Mgr. Jaromír Hladký
kpt. Ing. Petr Trojan
kpt. Bc. Aleš Bambušek
nprap. Radek Tomášek
kpt. Bc. Lubomír Doležal

HZS Jihomoravského kraje - externistka z Krajského operačního a informačního střediska HZS Jihomoravského kraje, pravidelně­ se účastnící vybraných výcviků na XVR
por. Ing. Jana Lerchová


Ing. Ivana BOŠKOVÁ, foto autorka

Loňský rok utekl, zdá se mi, opět o něco rychleji než ty předcházející, a to asi proto, že byl velmi bohatý na nejrůznější události, změny a hlavně práci. Proto využívám této příležitosti, abych shrnul, co nám rok 2017 přinesl, a nastínil některé důležité věci, které nás čekají v letošním roce.

Naštěstí se nám tentokrát vyhnuly povodně i extrémní letní sucha. Podzim 2017 však přinesl orkán Herwart, který byl v mnoha směrech nejhorší a nejnáročnější, jaký kdy hasiči zažili. Při orkánu Kyrill, který se přehnal přes naši republiku od 18. do 21. ledna 2007, zasahovali hasiči u celkem 7 729 mimořádných událostí. Při orkánu Herwart zasahovali během jediného dne, neděle 29. října 2017, u 7 309 událostí. To znamená, že jednotky požární ochrany během jediného dne zasahovaly téměř u stejného množství případů jako u orkánu Kyrill za čtyři dny. Zatěžkávací zkouškou prošla i všechna operační střediska, která byla zatížena historicky nejvyšším počtem tísňových volání. Během jediné hodiny jich bylo téměř 5 000. Takový nápor systém ještě nikdy nezažil, a to se negativně projevilo na jeho funkčnosti. Mnozí lidé se na tísňovou linku nemohli dovolat. Je to situace, kterou podrobně vyhodnocujeme a do budoucna chceme navrhnout možná opatření, a to i přesto, že za poslední dva roky došlo k převratné modernizaci linek 112 prostřednictvím projektu Národní informační systém integrovaného záchranného systému. Vloni na podzim byla spuštěna další funkcionalita tohoto systému, kterou je příjem automatického tísňového volání z motorových vozidel, takzvaný systém eCall. Tomuto systému já sám velmi fandím, protože věřím, že přesná lokalizace a rychlost pomoci zachrání mnoho lidských životů. Doufám, že stejné nadšení bude i na straně výrobců automobilů, kteří budou tyto jednotky do automobilů montovat i nad rámec nařízení Evropské komise. U linky 112 ještě zůstanu, její využití je totiž velmi široké a jednou z nesporných výhod je prakticky okamžitá odezva všech složek IZS na ohlášenou mimořádnou událost. V rámci součinnosti se zdravotnickou záchrannou službou (ZZS) budou nově tísňová volání ohlašující zdravotní problém přesměrována na ZZS bezodkladně.

Činnost HZS ČR v roce 2017
V oblasti komunikačních a informačních systémů byla zajištěna modernizace telefonní ústředny šesti HZS krajů včetně obměny části koncových zařízení. Podařilo se zvýšit dostupnost a kapacitu datových linek, které zajišťují propojení mezi jednotlivými součástmi HZS krajů a realizovat tréninkové kampaně za účelem zvýšení znalostí našich zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Na poli mezinárodní pomoci je Hasičský záchranný sbor ČR dlouhodobě aktivní. Ani loňský rok nebyl výjimkou. Z těch nejdůležitějších aktivit bych chtěl zmínit projekt „Zlepšení akceschopnosti a odborné způsobilosti v Moldavsku“ završený cvičením MOLDEX 2017. Dále to byl unikátní a světově velmi ceněný výcvikový kurz Institutu ochrany obyvatelstva ve spolupráci s Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW), kterého se v Lázních Bohdaneč účastnili vybraní zástupci ze 17 zemí světa, například z Arménie, Brazílie, Ekvádoru, Řecka, Grenady nebo Rwandy. Přeshraničí spolupráci jsme prohloubili s Polskem a Slovenskem.

Integrovaný záchranný systém není pouze o zásazích. Byl zpracován a vydán nový Řád technické služby HZS ČR, Řád chemické služby HZS ČR, Bojový řád jednotek požární ochrany, novela vyhlášky o technických podmínkách požární techniky nebo nová typová činnost na vysoce virulentní nákazy. Psychologové zpracovali novou koncepci psychologické služby, která bude určovat směřování činnosti v této oblasti až do roku 2025. Byly vydány Karty pro komunikaci s neslyšícími u mimořádných událostí jako metodická pomůcka pro hasiče na všechny požární automobily. Rovněž se úspěšně rozvíjí spolupráce se zahraničními kolegy, a to jak v rámci mezinárodních projektů Evropské unie, tak na bázi partnerské výměny zkušeností, a to především se zeměmi V4, Německa a Moldavska. Za tím vším je mnohahodinová práce a já za ni děkuji.

Poděkovat chci i všem, kteří přispěli k tomu, že se po několikaleté výluce a mnoha jednáních opět podařilo obnovit leteckou hasičskou službu. Letecké hašení je již běžnou součástí našich zásahů, a pokud nás čekají tak horká a suchá léta jako v roce 2015, nemohli bychom, bez obrovského soustředění sil a prostředků, bez této služby fungovat.

O Záchranný útvar HZS ČR se můžeme již řadu let opřít ve speciálních činnostech. Třetím rokem se podílí na likvidaci následků výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Dále se vysláním potápěčů účastnil expertních misí v Bosně a Hercegovině při vyzvedávání munice z řek Sáva a Drina. V průběhu minulého roku pak zajišťoval mnoho podpůrných činností, a to především při přípravách cvičení, demolicích a přepravě techniky a materiálu. Nově začal plnit úlohu hlavního garanta projektu „Profesionalizace řidičů složek integrovaného záchranného systému České republiky“, kdy v loňském roce uskutečnil šest kurzů a v této činnosti bude i nadále pokračovat.

Hasičský útvar ochrany Pražského hradu kromě svých speciálních úkolů v loňském roce vyjel v rámci standardní zásahové činnosti ve svém zásahovém obvodu přibližně ke čtyřem stům případů. Na půdě útvaru jsme přijali několik zahraničních delegací, které jsme seznámili nejen s fungováním a úkoly útvaru, ale i s fungováním integrovaného záchranného systému v naší zemi. Hasičský útvar ochrany Pražského hradu se také nezanedbatelnou měrou podílel na navázání profesní spolupráce s hasiči státu Izrael.

Technický ústav požární ochrany si také bezchybně plní své úkoly. Loni řešili jeho experti pět projektů a před nedávnem byl ukončen projekt barevného značení požárních automobilů. Cílem projektu je sjednotit barevné značení požární techniky. Experti z oddělení požárně technických expertíz řešili kromě běžné činnosti také několik závažných událostí, například požár skladových hal v Kopřivnici nebo požár pneumatik v Bělčicích. Expert technického ústavu byl vyslán do Makedonie, aby zde zjistil příčinu požáru vozidla Policie ČR. Příčina byla objasněna.

Koncepční materiály jsou nedílnou součástí činnosti HZS ČR, velká většina jich spadá do úseku prevence a civilní nouzové připravenosti. Mezi ty nejdůležitější, které se v loňském roce podařilo dokončit, patří především koncepce požární prevence, upravující základní směry rozvoje v oblasti stavební prevence, kontrolní činnosti a zjišťování příčin vzniku požárů. Dále byly zpracovány metodické materiály a návody pro obchodní centra v rámci realizace pilotního projektu „Zapojení měkkých cílů do plnění úkolů ochrany obyvatelstva“. A v neposlední řadě pokračují práce na zpracování Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2021 s výhledem do roku 2030 jako základního strategického dokumentu sboru. Velkou pozornost jsme věnovali také přípravě a realizaci řady cvičení orgánů krizového řízení. Z těch největších můžeme jmenovat například cvičení Zóna 2017 nebo CMX. Jedním z hodně diskutovaných témat byla revize vzdělávacích programů s cílem zavedení výuky bezpečnostních témat na školách. Na tomto úseku nás ještě čeká hodně práce a vyjednávání při zavedení jednotné a povinné výuky našich dětí.

Součástí práce příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky je mimo jiné také hájení zájmů sboru v mezinárodních organizacích jako EU a NATO nebo budování dobrého jména při poskytování zahraniční humanitární pomoci při velkých katastrofách.

Institut ochrany obyvatelstva pořádal mezinárodní kurzy. Rád bych ještě vyzdvihl otevření nové experimentální a výcvikové laboratoře zjišťování příčin vzniku požárů určené pro praktický výcvik nejen našich příslušníků, ale i příslušníků Policie ČR a realizaci vědecké a výzkumné činnosti.

V právní oblasti se podařilo stabilizovat věci v rámci správního trestání a připravit se na nový zákon o odpovědnosti za přestupky. Podařilo se vydat souhrn právních předpisů „Krizová legislativa“. V oblasti strukturálních fondů se daří zajistit udržitelnost dosavadních projektů, zejména se podařilo dojednat provozní smlouvu s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie, s.p.

Pro financování z Evropských strukturálních a investičních fondů v období po roce 2021 se na úrovni rezortu Ministerstva vnitra podařila prosadit dvě témata preferovaná HZS ČR: „Připravenost na odstraňování následků teroristických útoků“ včetně dlouhodobé evakuace obyvatelstva s nouzovým přežitím (např. v případě teroristického útoku) a „Kybernetická bezpečnost“.

V oblasti personální se v předcházejících letech podařilo personálně stabilizovat sbor. V roce 2017 se pokračovalo v dalším doplňování početních stavů, v rámci přípravy rozpočtu na rok 2018 jsme vyjednali zejména další zvýšení početních stavů na stanicích.

Od letošního roku stoupne početní stav HZS ČR o dalších 66 služebních míst – 16 služebních míst pro novou stanici Milovice, 16 služebních míst pro novou stanici Doksy a 34 služebních míst pro novou stanici Bitozeves. I přesto celková naplněnost dosud nedosahuje 100% úrovně stanovené plošným pokrytím. Stávající průměr naplněnosti je nyní 96,2 %.

Současně se i nadále daří oproti Policii ČR nábor nových příslušníků a udržení rozdílu mezi systemizovanými místy a fyzickou nenaplněností služebních míst na hranici 2 %.

I v tomto roce předpokládáme, že odchodovost bude již šestým rokem po sobě podprůměrná.

V oblasti vzdělávání se daří zabezpečovat při snížené kapacitě Školního a výcvikového zařízení HZS ČR vstupní přípravu příslušníků u nově přijatých příslušníků do 12 měsíců od přijetí. Je předpoklad, že do nástupního kurzu budou zařazeni všichni příslušníci přijatí do sboru do 31. října 2017.

Za významné považuji, že se podařilo schválit projekty „Modernizace Školního a výcvikového zařízení HZS ČR, střediska Brno a Zbiroh“, které byly doporučeny k financování. V rámci těchto akcí má dojít k vybudování moderního výcvikového zázemí v Brně za zhruba 190 milionů Kč a ve Zbirohu za přibližně 130 milionů Kč.

V oblasti financí považuji za velmi pozitivní zvýšení tarifních platů příslušníků o 20 % a zaměstnanců o 10 %. Tímto krokem byly odstraněny veškeré negativní dopady restriktivních opatření z let 2010 až 2013.

Všechny zmiňované úspěchy by nebyly možné bez dobrého finančního zázemí. I když s výší rozepsaného státního rozpočtu stále nejsme, zejména v oblasti investic, spokojeni, přesto se nám jej daří postupně stabilizovat a zapojovat i mimorozpočtové zdroje. K těm nejvýznamnějším kromě evropských projektů a příspěvků a darů samospráv, fyzických i právnických osob patří již třetím rokem Fond zábrany škod a příjmy za zásahy u dopravních nehod. V letošním roce z Fondu zábrany škod zapojíme více než 300 milionů Kč na nákup požární techniky pro HZS krajů a téměř 100 milionů Kč z příjmů za zásahy u dopravních nehod do provozních rozpočtů HZS krajů. Třetím nejvýznamnějším mimorozpočtovým zdrojem opět pro HZS krajů jsou příjmy z provozování pultů centralizované ochrany, ty letos dosáhnou téměř 50 milionů Kč.

Rok 2017 byl druhým rokem realizace programu účelových investičních dotací pro obce jakožto zřizovatele JSDH obcí na pořízení nových dopravních automobilů a na výstavbu nebo rekonstrukci požární zbrojnice. V roce 2016 byl celkový objem prostředků na tyto dotace 250 milionů Kč, ale v roce 2017 se ještě zvýšil, a to na 310 milionů Kč. V roce 2017 bylo vyplaceno 36 dotací na dopravní automobily ještě z prostředků roku 2016. Současně bylo vydáno celkem 323 rozhodnutí o poskytnutí dotace na pořízení dopravních automobilů a 42 rozhodnutí o poskytnutí dotace na výstavbu nebo rekonstrukci požárních zbrojnic z prostředků roku 2017. Kromě již uvedené agendy dotací jsme poskytovateli dotací z prostředků Fondu zábrany škod na pořízení nebo rekonstrukci CAS. V roce 2017 činila tato částka 84,4 milionů Kč. Z celkového počtu 37 příjemců jich má nyní 14 vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace. Vlastní realizace poskytování dotací obnáší mnoho každodenní administrativní práce a nelehkou komunikaci, školení a jednání se zástupci obcí.

Na poli vystrojování se také výrazně posouváme. Kvalita výstroje standardně patří mezi problematiky nejčastěji diskutované mezi výjezdovými hasiči. Vzhledem k tomu, že chceme maximálně vycházet vstříc potřebám hasičů, byla zahájena aktivní spolupráce s Fakultou textilní Technické univerzity v Liberci, a to v rámci přípravy podkladů, zejména technických parametrů pro realizaci veřejných zakázek, s cílem zkvalitnit výstrojní součástky užívané především výjezdovými hasiči. Cílem spolupráce je zabezpečit především potřeby bezpečnosti při náročných podmínkách, ve kterých hasiči zasahují a následně i zvýšení kvality pořizované výstroje a uživatelského komfortu. První výsledek této spolupráce představuje zpracování kvalitativních ukazatelů pro letní ponožky do zásahové obuvi. V této spolupráci hodláme pokračovat i nadále, neboť první výsledky a zkušenosti jsou velmi pozitivní.

V oblastipožárního sportu nás naši sportovci úspěšně reprezentovali na nejrůznějších světových mistrovstvích. Připomenu alespoň mezinárodní hasičskou olympiádu ve Villachu v Rakousku, odkud naše reprezentace přivezla celkem šest medailí. Obzvlášť při tomto mistrovství patří poděkování nejen sportovcům, ale celému realizačnímu týmu, protože Česká republika pomáhala při organizaci, včetně stavění věže.

Mnoho medailí jsme přivezli také z mezinárodních soutěží v disciplínách TFA, kde jsme posbírali zlato prakticky ve všech věkových kategoriích, ať už se jednalo o mistrovství v Německu, v Polsku či na Světových hasičských hrách ve Spojených státech amerických.

Máme za sebou již 7. ročník největšího setkání dobrovolných a profesionálních hasičů v Litoměřicích v rámci Hasičských slavností. Ti, co měli možnost se přijet podívat, jistě potvrdí, že loňský ročník měl opět neopakovatelnou atmosféru. Stejně úspěšně proběhl veletrh Pyros, kde jsme měli rozsáhlou expozici, a mezinárodní konference Pyromeeting, která se zaměřila na 25. výročí IZS.

Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR zabezpečovalo na většině těchto akcí poskytování logistických služeb. Díky jejich nasazení tak kromě již zmiňovaných akcí proběhly bezproblémově také akce Mistrovství mládeže v požárním sportu ve Zlíně, cvičení Policie ČR Patriot nebo Retroměstečko v Pardubicích. Kromě toho si plní všechny své další úkoly, mezi nimiž jsou udržování vysoké úrovně systému varování a vyrozumění obyvatelstva díky zabezpečování pravidelného a poruchového servisu, včetně postupné modernizace a výměny koncových prvků. Udržováním centrálních zásob materiálu a věcných prostředků byla zabezpečena nepřetržitá připravenost pro případ vzniku havarijních a krizových situací, včetně rychlé reakce na jejich výdej při výskytu ptačí chřipky a orkánu Herwart.

A co nás čeká v roce 2018
Čeká nás příprava tezí nového zákona o požární ochraně včetně požární bezpečnosti staveb. Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení se zaměří například na sjednocování zásad organizace a koordinace nouzového přežití obyvatelstva a humanitární pomoci.

Dalšího rozvoje se dočká linka 112. V tomto roce se počítá s navýšením funkcionalit systému, přijímat tak budeme například volání od handicapovaných. Všechny tyto změny vedly k nutnosti zpracování nového návrhu služebního předpisu pro činnost TCTV 112, který bude v letošním roce vydán.

Na rok 2018 se počítá s přechodem na nové kmitočty u analogové rádiové sítě a s přípravou jejího lepšího zabezpečení, navýšení kapacity a využití nových funkcionalit. Budeme také pracovat na zvýšení ochrany ostatních informačních systémů z pohledu kybernetické bezpečnosti.
Budeme pokračovat v dotační politice poskytování dotací. Modernizace se dočkají střediska Brno a Zbiroh Školního a výcvikového zařízení HZS ČR. Nadále bude probíhat modernizace vystrojování.

V roce 2018 si připomeneme 100. výročí vzniku samostatného Československého státu. Při této významné příležitosti se bude konat řada akcí, do kterých budou hasiči zapojeni.

Hlavním důvodem, proč jsem vyjmenovával vše, co se v loňském roce událo a podařilo, je to, že bych vám chtěl za všechnu práci velmi poděkovat. Nic by nebylo možné bez přispění vás všech. Jsem hrdý na to, že se hasičům stále daří držet si vysoký společenský kredit. Tento pozitivní obraz je poskládán z poctivé a obětavé práce každého jednoho z vás. Těší mne, že mohu stát v čele tak vysoce profesionální organizace. Doufám, že naopak moje práce, obzvláště na poli jednání o rozpočtu, bude na oplátku pomocí pro vás.
Skončit bych ale chtěl nepracovně. V letošním roce vám přeji hodně zdraví a sil pro všechno, co budete dělat. Ať se vám daří a těším se na spolupráci s vámi se všemi.


genmjr. Ing. Drahoslav RYBA, generální ředitel HZS ČR, foto František ŠPAČEK a archiv redakce

Problematika požárů fotovoltaických elektráren přitahovala okolo roku 2010 velkou mediální pozornost. Zájem médií se pochopitelně opíral o „fotovoltaický boom“, který v České republice nastal mezi lety 2009 až 2010. V tomto období se vyšplhal počet fotovoltaických elektráren z několika stovek na několik tisíc instalací.

V předcházejících letech byla aplikace solárních elektráren spíše vzácností a za období 2002 až 2008 lze hovořit o jednotkách či desítkách instalací. Celkový vývoj počtu solárních elektráren je patrný z grafu 1. S chronologickým nárůstem počtu elektráren podle očekávání rostl i celkový instalovaný výkon.

Tento tzv. „fotovoltaický boom“ byl způsoben výrazným snížením pořizovacích nákladů a celkově větší dostupností fotovoltaických panelů v kombinaci se znatelnou podporou státu, který chtěl tímto dostát závazku vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrojů (asi do roku 2020). Byl tedy přijat zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zrušen k 1. 1. 2013 – nahrazen zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů), ve kterém byly mimo jiné specifikovány dotační podmínky a garantované výkupní ceny energie ze solárních elektráren. Výrazný nárůst počtu fotovoltaických elektráren byl výrazně omezen až v roce 2013 s tím, že období mezi lety 2013 až 2017 lze nazvat érou stagnace bez výrazných výkyvů počtů instalací a instalovaného výkonu (viz graf 1).

Co do celkového počtu instalací fotovoltaických elektráren a množství vyprodukované elektrické energie se nemůže Česká republika rovnat se solárními velikány, jakými jsou Německo, Itálie, Francie (viz graf 2). Pokud se ovšem zaměříme na srovnání podle fotovoltaické kapacity vztažené na počet obyvatel, nestojí si Česká republika v rámci EU špatně (viz graf 3).

Lze tedy usuzovat, že by fotovoltaické systémy mohly, z pohledu požární ochrany, představovat relativně významný problém. Navíc pokud se ztotožníme s mediálně poskytovanými informacemi, že požáry solárních elektráren přinášejí významná rizika a že počty tuzemských požárů, např. ve srovnání s Německem, vykazují tristní bilanci. Ale je tomu skutečně tak? [1], [2]

Princip funkce fotovoltaických elektráren
Cílené využití sluneční energie se v dnešní moderní a ekologicky smýšlející době těší velké oblibě. Sluneční záření dopadající na povrch naší planety je nositelem obrovského množství energie. Tak proč tuto energii nevyužít a nepřeměnit ji například na energii elektrickou? Základ této myšlenky byl položen již v roce 1887, kdy byl poprvé popsán tzv. fotoelektrický jev.

Velmi zjednodušeně se jedná o jev, při kterém dochází k emisi elektronů z látky, na kterou dopadá elektromagnetické záření, v tomto případě solární radiace. Tohoto principu využívají i dnešní fotovolataické elektrárny. Ozařovanou látkou jsou zde vhodně umístěné fotovolataické panely, jejichž primární funkční jednotkou jsou fotovoltaické články. Tyto články jsou v podstatě velkoplošné polovodičové diody (viz obr. 1). Jejich základem jsou zpravidla tenké křemíkové destičky s vodivostí typu P a N (P – anoda, N – katoda). Rozhraní vrstev P a N tvoří tzv. přechod P­ N, který propouští proud pouze jedním směrem. Přechod P­ N tvoří bariéru zabraňující volnému přechodu elektronů z vrstvy N do vrstvy P a není tedy možné, aby došlo k rekombinaci (P­ N přechod je zapojen v závěrném směru). Po dopadu slunečního záření na povrch článku nastává v polovodiči vnitřní fotoelektrický jev, při kterém se z krystalové mřížky polovodiče uvolní záporné elektrony. Vznikající elektrony se pak hromadí na vrstvě N, přičemž mezi vrstvami N a P vzniká elektrický potenciál (u křemíkových článků zhruba 0,5 V). Lze tedy konstatovat, že se energie dopadajícího záření částečně mění na energii elektrickou. Slovo částečně je v předchozí větě zvoleno zcela záměrně, jelikož nynější solární články nejsou ani z daleka schopny přeměnit veškerou energii dopadajícího záření na energii elektrickou. Reálná účinnost běžně používaných solárních článků se pohybuje okolo 15 %.

Jak již bylo uvedeno, jeden fotovoltaický článek typicky vygeneruje napětí o hodnotě přibližně 0,5 V, což je pro běžné využití poněkud málo. Pro dosažení většího provozního napětí se jednotlivé články spojují do série (popřípadě se využívá sério­ paralelního zapojení) a sestavují se z nich samotné fotovoltaické panely. Jmenovité napětí fotovoltaického panelu je dáno sumou elementárního potenciálu jednotlivých článků. Po sériovém zapojení více článků jsme schopni získat provozní napětí 12 V, 24 V nebo 48 V, což jsou již hodnoty použitelné pro různé typy fotovoltaických aplikací. [3], [4]

Hlavní komponenty běžných fotovoltaických elektráren
Fotovoltaické elektrárny nejsou z pohledu komplikovanosti a množství komponentů příliš složitou aplikací. Podstatu systému tvoří vhodně umístěné fotovoltaické panely, které jsou podle potřeby pospojovány. Panely jsou zpravidla opatřeny ochranným hliníkovým nebo duralovým rámem a kryty speciálním temperovaným sklem. Tato opatření chrání panely před povětrnostními podmínkami a mechanickým namáháním. Ze zadní strany jsou panely chráněny dalším materiálem, například laminátovou deskou. Může se jednat například o materiál na bázi tedlaru, což je směs polyvinyledenfluoridu (PVF) a polyetyléntereftalátu (PET). Mezi horní a spodní krycí vrstvou panelů bývá dále použit výplňový materiál, který přímo přiléhá k samotným fotovoltaickým článkům. Tento materiál reprezentuje například průsvitná plastová folie EVA (etylvinylacetát).

Graf 1 Vývoj celkového počtu instalací FVE a celkového instalovaného výkonu v ČR (Zdroj dat: ERÚ)	Graf 2 Elektrická energie vyprodukovaná FVE u vybraných států EU (Zdroj dat: Photovoltaic barometer 2017)
Graf 3 Vztah mezi špičovým elektrickým výkonem FVE a počtem obyvatel vybraných států EU (Zdroj dat: Photovoltaic barometer 2017)	Obr. 1 Zjednodušený princip funkce fotovoltaického článku

Stejnosměrný proud (DC) generovaný fotolytickými panely je rozváděn kabelovými rozvody, vhodně doplněných o jistící prvky, přepěťové ochrany, proudové chrániče atd. Kabely stej­nosměrné části vedou elektrickou energii od přípojnic fotovoltaických panelů dále do systému. Tyto ka­bely jsou vystaveny venkovnímu prostředí, musí tedy vykazovat potřebnou odolnost vůči vlivům počasí, teplotním rozdílům (-40 °C až 70 °C), UV záření a mechanickému namáhání.

Jak již bylo řečeno, panely jsou zdrojem stejnosměrného proudu, což poukazuje na nutnost zařazení komponentu nazývaného měnič či střídač (DC/AC). Měnič slouží k převodu stejnosměrného proudu na střídavý proud o požadované frekvenci, která je použitelná v cílových zařízeních připojených do elektrického obvodu. Střídavý proud vystupující z měniče je dále veden kabeláží do rozvaděče či elektrické stanice.
Volitelným komponentem fotovoltaických systémů jsou akumulátory, které slouží k uchování vyprodukované elektrické energie. Pro tyto účely jsou běžně využívány olověné baterie s kapalným či gelovým elektrolytem. Výjimkou ovšem nejsou ani modernější typy akumulátorů na bázi lithia. Mezi běžně používané lithiové akumulátory lze zařadit lithium iontové (Li­ ion) a lithium­ železo­ fosfátové akumulátory (LiFePO4). Posouzení rizik akumulátorových úložišť je samostatnou kapitolou, proto se jimi nebudeme v tomto článku podrobněji zabývat.

Tím pochopitelně není děj ukončen a nabízí se několik variant, jak vygenerovanou elektrickou energii dopravit až ke koncovému spotřebiči. Proto mohou být fotovoltaické elektrárny postaveny na několika základních funkčních systémech. [3], [4]

Fotovoltaické systémy
Fotovoltaické elektrárny mohou pracovat na různých systémech distribuce a využití vygenerované elektrické energie, přičemž je důležité, za jakým účelem byla konkrétní elektrárna vybudována. Nabízí se několik variant, od zaměření na prodej elektrické energie až po přímé využití v domácnostech či průmyslových provozech.

Hlavní proměnou je možnost napojení systému do distribuční soustavy. Systémy připojené k distribuční soustavě jsou nazývány GRID­ ON a uzavřené systémy bez připojení k soustavě GRID­ OFF.

První běžnou aplikací je GRID­ ON systém založený na kombinaci přímé spotřeby vyprodukované elektrické energie a případného prodeje přebytků do distribuční sítě. Zjednodušený princip funkce této varianty je znázorněn na obr. 2.

Druhou možností je GRID­ OFF systém, který je uzavřený a není napojen do distribuční soustavy, též nazývaný jako ostrovní systém. Vyprodukovaná elektrická energie je přímo spotřebovávána ve spotřebiči (např. vodní čerpadlo) nebo je akumulována v akumulátorech pro další využití. Tento systém je vhodný zejména v objektech, kde je napojení do distribuční sítě komplikované a finančně nákladné (chaty, odlehlé rodinné domy). Princip popisovaného systému je schematicky znázorněn na obr. 3.

Poslední systém, který zde pro větší komplexnost uvádíme, je sytém kombinující obě výše zmíněné aplikace. Jedná se o GRID­ ON systém zaměřený na maximální spotřebu vyprodukované elektrické energie. Prioritou je zde akumulace energie do akumulátorového úložiště, které poté slouží například pro pokrytí okamžité spotřeby v domácnosti. Po úplném nabití akumulátorového úložiště jsou přebytky přímo spotřebovávány např. na vytápění či ohřev vody, popřípadě mohou být poskytnuty do distribuční soustavy.

Rozdělení fotovoltaických elektráren na několik fotovoltaických systémů ovšem není jediným způsobem, jak lze charakterizovat odlišnosti mezi jednotlivými aplikacemi. Nabízí se i další možnosti dělby, například podle instalovaného výkonu, plošné velikosti či podle umístění samotných fotovoltaických panelů. Pro potřeby tohoto článku bude postačující rozdělit aplikace do tří kategorií podle místa realizace doplněných o předpokládané rozmezí instalovaného špičkového výkonu. Podle těchto parametrů lze elektrárny například rozdělit na:

Malé střešní instalace – malý špičkový výkon
Jedná se o malé instalace umístěné především na střešních pláštích rodinných domů, chat či jiných objektů, které disponují vhodnou střešní konstrukcí pro umístění solárních panelů (viz obr. 5). Jak již z názvu vyplývá, tyto systémy se vyznačují nízkým výkonem, řekněme do hodnoty 10 kWp.

Obr. 2 Zjednodušené schéma GRID-ON fotovoltaického systému	Obr. 3 Zjednodušené schéma GRID-OFF ostrovního fotovoltaického systému
Obr. 4 Zjednodušené schéma GRID-ON hybridního fotavoltaického systému	Obr. 5 Příklad malé střešní instalace

Velké střešní instalace – střední špičkový výkon
V této kategorii se již posouváváme od relativně běžných domácích instalací k velkoplošným instalacím zaujímajícím velké plochy střech výrobních hal (viz obr. 6), obchodních center, univerzit apod. V návaznosti na předchozí dělení lze uvést typické výkonnostní rozmezí pro tyto aplikace, a to od 10 kWp až do stovek kWp.

Obr. 6 Příklad velké střešní intalace
Pozemní/Volně stojící instalace – velký špičkový výkon
U pozemních instalací je předpoklad největšího instalovaného výkonu. Pro představu se může jednat o špičkové výkony od stovek kWp až po desítky MWp. Takovéto elektrárny se mohou rozkládat na plochách až desítek hektarů (viz obr. 7). Fotovoltaické panely jsou ustaveny na speciálních konstrukcích připevněných k zemi tak, aby byla zajištěna jejich dostatečná stabilita a vhodné poziční umístění. Pozemky volně stojících elektráren je nutné z bezpečnostních důvodů oplotit, nebo jinak zabezpečit před vstupem nepovolaných osob. [3], [4]

Obr. 7 Příklad pozemní instalace
Identifikace rizik
I když se problematika požárů fotovoltaických elektráren těšila, řekněme, že ne příliš oprávněné pozornosti, není radno celou záležitost bagatelizovat. Fotovoltaické elektrárny jsou, co do podstaty, elektrická zařízení, která vždy přináší určitá nezanedbatelná bezpečnostní rizika. Pro možnost tvorby preventivních opatření, ale i provedení efektivního hasebního zásahu, je vždy nezbytná identifikace relevantních rizik. Tato rizika lze z pohledu požární bezpečnosti rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou scénáře, mající příčinnou souvislost se vznikem požáru, přičemž druhou skupinu představují úskalí spojená se samotným hasebním zásahem. Je nutné konstatovat, že fotovoltaické moduly jsou hořlavé, a to bez ohledu na jejich technologii a konstrukci. S touto skutečností musíme počítat jak při represivní, tak preventivní činnosti.
Zaměříme­ li se na první skupinu rizik, musíme specifikovat do jaké míry a zda vůbec mohou technologie fotovoltaických elektráren zapříčinit vznik požáru. Jak již bylo uvedeno, jedná se v podstatě o soustavu komponentů, kterými protéká vygenerovaná elektrická energie. Z praxe vyplývá, že jakékoliv zařízení, kterým protéká elektrický proud, je potenciálním zdrojem rizik požáru. U solárních elektráren lze tedy rizika identifikovat na jejich jednotlivých proudově zatěžovaných komponentech. Nutno však dodat, že u vhodně navržených, bezchybně realizovaných a udržovaných elektráren jsou podle očekávání rizika minimální. K čemu tedy musí dojít, aby se potenciální riziko překlenulo až v onen negativní následek, požár?

Nabízí se několik běžně uvažovaných variant. Jednotlivé varianty znázorňující problematickou oblast, včetně jejich procentuálního zastoupení, jsou uvedeny v grafu 4. Z grafu 4 je patrné, že zdrojem nejčastějších problémů jsou chyby/nedostatky pří instalaci fotovoltaických systémů, následovány vadami komponentů a dále nevhodným návrhem celé technologie či dílčích částí. Jako problematické se jeví i přímé vystavení systémů vlivům vnějšího prostředí.

Toto rozložení ovšem nelze chápat jako dogma. Jedná se spíše o orientační nastínění dané problematiky, inspirované závěry zahraničního vědeckého bádání.

Vady výrobku představují výrobní vady, nevhodný design, materiálové složení a provedení konkrétních komponentů. Pokud bychom chtěli danou oblast lépe konkretizovat, jde především o vady samotných fotovoltaických panelů či měničů (DC/AC).

Oblast mající s velkou pravděpodobnosti největší podíl na celkové požárovosti fotovoltaických systémů je jejich nevhodná či zcela chybná instalace. To, že k chybám při instalaci dochází a docházet bude, je bohužel nevyhnutelný fakt. Lze jen spekulovat, co je toho skutečnou příčinou, jestli jsou to ztížené podmínky při instalaci ve venkovním prostředí, časový nátlak nebo nedostatečné odborné znalosti osob pověřených instalací. Chyby při instalaci jsou reprezentovány například:

• špatným napojením konektorů DC části,
• špatným krimpováním (spojování odizolované části kabeláže s konektory) kabelů s konektory,
• nedostatečným nebo žádným odlehčením kabeláže (mechanické přetěžování svorek),
• nedostatečným odizolováním kabelových přípojů,
• nedostatečným utažením svorkovnic a šroubových spojů.

Dalším poměrně častým problémem může být nevhodný návrh celého systému nebo jeho jednotlivých dílčích částí. Zde se bavíme například o:

• volbě nevhodných komponentů

1. nesprávné pojistky na DC straně,
2. nevhodné venkovní měniče,
3. nevhodné svorky pro hliníkové kabely,

• poddimenzování kabeláže,
• nevhodné umístění měniče (vystavení přímému slunečnímu záření, korozivním látkám atd.).

Poslední problémovou oblast představují vnější vlivy. Jedná se především o působení atmosférických jevů, kousání zvířat apod.

Obecně lze konstatovat, že případy požárů elektrických instalací mnohdy souvisí s přetížením určitého komponentu či spoje a následným zahříváním problémové části. S rostoucí teplotou vodičů se zvyšuje jejich elektrický odpor, což opět přináší další teplotní přírůstky. V extrémních případech je nárůst teploty přetěžované části tak významný, že dochází k tavení izolací a přítomného hořlavého materiálu, což může při vhodných podmínkách vést až ke vzniku požáru. V souvislosti s přetížením vodičů a spojů jsou popisovány dvě typické elektrické disfunkce, přechodový odpor a svodový proud. Přechodový odpor nelze nikdy zcela eliminovat, je však žádoucí jej minimalizovat na únosnou míru. Zvýšení elektrického odporu a následně i teploty je zde způsobeno oslabením průřezu vodiče. Oslabení průřezu vodiče lze očekávat například u nevhodně provedených spojů, kde není napojovaný vodič v potřebném vodivém spojení s vodivou plochou propojované části (spojení kabel + konektor, svorkovnice apod.) V důsledku nedostatečné styčné plochy propojených vodičů pak dochází k postupnému zahřívání inkriminovaného místa.

Graf 4 Problémové oblasti u FVE (Zdroj dat: Bewertung des Brandrisikos in Photovoltaik-Anlagen und Ertstellung von Sicherheitskonzepten zur Risikominimierung - březen 2015)
Dalším jevem je tzv. svodový proud. Tento jev je ve spojení se vznikem požáru popisován například při oslabení dielektrických vlastností izolace kabelů. K oslabení izolace může dojít v důsledku útlaku či nevhodného zatížení kabeláže, přičemž dojde k vzájemnému přiblížení vodičů s různými potenciály a oslabení tloušťky jejich vzájemného odizolování. Následkem oslabení tloušťky izolace jsou sníženy jejich požadované dielektrické vlastnosti a tato disfunkce umožní částečný prostup elektrického proudu v místě oslabení. Tato skutečnost nemusí znamenat okamžitý zkrat mezi přibližujícími se vodiči, ale může docházet pouze k pozvolnému dlouhodobému zahřívání oslabené části, a to aniž by došlo k vybavení jistících prvků. Pokud teplota dosáhne určité meze, dochází k uhelnatění již tak oslabené části izolace a dalšímu snížení požadovaných izolačních vlastností (vznikající uhlík je elektricky vodivý). Tímto způsobem se může svodový proud prostupující oslabenou izolací dostat až na hodnotu zkratového proudu.

Oba popisované jevy mohou mít následně příčinnou souvislost se vznikem požáru fotovoltaických systémů. Tyto elektrické disfunkce souvisí především s nedostatečnou údržbou a chybnou instalací fotovoltaických aplikací.

Ve věci provedení efektivního a bezpečného hasebního zásahu nastavil Hasičský záchranný sbor ČR potřebná bezpečnostní opatření a doporučené hasební postupy formou metodických listů kapitoly P č. 47 až 49 Bojového řádu jednotek požární, [6], [7], [8]. Hlavním úskalím při realizaci hasebních prací je bezesporu nebezpečí úrazu elektrickým proudem; toto do značné míry souvisí s mnohdy problematickým uvedením systému do beznapěťového stavu. Lze ovšem konstatovat, že samotné hasební práce jsou vedeny obdobně jako v případě hašení jiných zařízení pod elektrickým napětím.

Obecně lze říct, že rizika požáru do značné míry souvisí s chybami, které jsou provedeny při instalaci, návrhu či výrobě fotovoltaických systémů. Je nutné podotknout, že ne každý nedostatek nevyhnutelně vede ke vzniku a rozvoji požáru, ba naopak, pro vznik požáru musí nastat mnohdy velice specifické podmínky, které jsou způsobeny třeba i kombinací různých pochybení a nedostatků. Výskyt nedostatků není zcela nahodilý i zde lze vypozorovat určité trendy a oblasti, které jsou s výskytem nedostatků spojeny mnohem častěji (viz. graf 5). [5]

Statistická analýza požárů na území ČR
Dílčím výsledkem analýzy rizik vztažené na fotovoltaické elektrárny je, že tyto technologie skutečně přinášejí určitá rizika požárů. Jsou ovšem tato rizika opravdu tak významná? Je na tom Česká republika skutečně hůř než kupříkladu Německo? Veškeré predikce a spekulace musí jít stranou, pokud se zaměříme na skutečná čísla a statistiky, které poskytují reálný náhled do dané problematiky.

Graf 5 Procentuální vyjádření pravděpodobnosti výskytu chyb u fotovoltackých elektráren (Zdroj dat: Bewertung des Brandrisikos in Photovoltaik-Anlagen und Ertstellung von Sicherheitskonzepten zur Risikominimierung - březen 2015)	graf 6 Vývoj počtu instalcí fotovoltaických elektráren na území ČR (Zdroj dat: Statistika HZS ČR)
graf 7 Vývoj počtu požáru fotovoltaických elektráren na území ČR (Zdroj dat: Statistika HZS ČR)	Graf 8Vztah mezi četností požárů a celkovým počtem instalací fotovoltaických elektráren na území ČR (Zdroj dat: Statistika HZS ČR)

Ze statistik Hasičského záchranného sboru České republiky vyplývá, že na našem území došlo za posledních šest let, tj. období 2011 až 2016, k 62 požárům majících příčinnou souvislost s fotovoltaickými elektrárnami. Celkový počet požárů za sledované období tedy není nijak vysoký a v průměru se dostáváme na 10 požárů za rok. Pokud průměrný roční počet požárů fotovoltaických elektráren vztáhneme k průměrnému celkovému ročnímu počtu požárů za sledované období, tj. 18479, zjistíme, že požáry fotovoltaických elektráren představují pouze 0,054 % požárů zaznamenaných na územní ČR. Mnohem zajímavější je ovšem fakt, že celkový trend požárovosti je i přes postupný růst počtu instalací fotovoltaických elektráren (vztaženo k sledovanému období 2011 až 2016) velice příznivý a lze hovořit o jeho sestupné tendenci. Pro lepší demonstraci celé problematiky na území ČR uvádíme reálná statistická data prostřednictvím grafů 6, 7, 8. Celkový vývoj dané problematiky je z těchto grafů na první pohled patrný.

Je tedy očividné, že situace není nijak závažná. A navzdory rostoucímu počtu instalací fotovoltaických elektráren a jejich postupnému stárnutí lze v současné době hovořit o příznivém výsledku.

Další otázkou je, jak jsme na tom v porovnání s jinými státy? Jako ideální stát pro porovnání se jeví sousedící fotovoltaická velmoc, Německo. Je ovšem velice náročné dohledat relevantní statistická data z cizích států, mnohé státy podobné statistiky z této oblasti vůbec neevidují, popřípadě je evidují pouze částečně, což je pro porovnání nevyhovující. Pro Německo bylo možné relevantní data dohledat a provést alespoň orientační porovnání. V roce 2013 bylo v Německu zaznamenáno na 440 požárů ve spojení s fotovoltaickými elektrárnami, přičemž celkový počet jejich instalací se v daném období pohyboval okolo 1,3 milionů. Pokud tedy vztáhneme počet požárů k celkovému počtu instalací, dostaneme se v rámci Německa na procentuální hodnotu 0,034 %, což je v porovnání s 0,035 % v případě ČR téměř totožný údaj. Nelze tedy tvrdit, že by v obecné rovině ČR vykazovala nepříznivé výsledky z pohledu požárovosti fotovoltaických systémů. Spíše lze tvrdit, že četnost požárů odpovídá pravděpodobnostním a prakticky nevyhnutelným chybovým jevům způsobeným lidským faktorem, výrobními vadami a působením vnějších vlivů.

Závěrem je nutné zdůraznit, že článek není zacílen na zjednodušení či bagatelizaci celé problematiky požárů fotovoltaických elektráren. Rozhodně není radno celou záležitost podceňovat. Cílem je pouze poukázat na skutečnost, že v současné době nelze hovořit o neúnosném a zhoršujícím se stavu. Jako každá nová oblast vykazovala i oblast využití fotovoltaických elektráren počáteční problémy, se kterými ovšem bylo nutné počítat. Aktuálně, když je růst počtu instalací více méně utlumen, se nacházíme v určitém období stagnace a ustálení celé problematiky. Jestli bude v budoucnu následovat další fotovoltaický boom či zavedení zásadních změn, které ovlivní celý vývoj dané oblasti, o tom lze v současné době skutečně jen spekulovat. Nezbývá než čekat a doufat, že vše bude směřovat k lepším a slunným zítřkům.

Literatura
[1] Photovoltaic barometer 2017 - EUROBSERV’ER
[2] Roční zpráva o provozu ES ČR 2016 (ERÚ)
[3] Metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj k umisťování, povolování a užívání fotovoltaických staveb a zařízení – listopad 2009
[4] Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice – Studie analyzuje současný stav a předpoklady rozvoje v dlouhodobějším horizontu (ČEZ, a.s., rok 2007)
[5] Bewertung des Brandrisikos in Photovoltaik­ Anlagen und Erstellung von Sicherheitskonzepten zur Risikominimierung – březen 2015
[6] Metodický list číslo 47 kapitoly P, Praha: MV­ GŘ HZS ČR, 2012, Bojový řád jednotek PO
[7] Metodický list číslo 48 kapitoly P, Praha: MV­ GŘ HZS ČR, 2012, Bojový řád jednotek PO
[8] Metodický list číslo 49 kapitoly P, Praha: MV­ GŘ HZS ČR, 2016, Bojový řád jednotek PO


kpt. Ing. Filip NOS, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce
 

Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „HZS ČR“) realizuje v letech 2016 až 2018 projekt „Zvýšení připravenosti HZS ČR k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu“. Projekt je realizován se spolufinancováním z Evropských strukturálních a investičních fondů, konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 až 2020.

Projekt reaguje na skutečnosti, že v posledních letech se stále častěji a s vyšší intenzitou objevují rizika vyvolaná změnou klimatu (sucho, orkány a větrné smrště, sněhové srážky, masivní námrazy), a HZS ČR jako základní složka integrovaného záchranného systému řeší mimořádné události v důsledku těchto rizik. Cílem projektu je zvýšení připravenosti HZS ČR k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu, které umožní zajistit rychlé a efektivní poskytnutí pomoci obyvatelstvu zasaženému mimořádnou událostí. Cíle bude dosaženo pořízením specializované požární techniky a věcných prostředků pro HZS ČR a jejich umístěním v tzv. exponovaných územích (území se zvýšeným či předpokládaným výskytem mimořádných událostí a rizik z nich vyplývajících nebo s kumulovanými mimořádnými událostmi a riziky z nich vyplývajícími, které souvisejí s klimatickými změnami, antropogenními a technologickými riziky).

V rámci výše uvedeného projektu bude pořízeno celkem 20 typů speciální požární techniky v celkovém počtu 130 kusů. V říjnu roku 2017 bylo zahájeno přebírání pořízené požární techniky od jednotlivých výrobců. Během let 2016 a 2017 byly postupně připravovány zadávací podmínky a následně bylo přikročeno k realizaci jednotlivých veřejných zakázek na pořízení techniky a věcných prostředků. V roce 2017 byla zahájena realizace veřejných zakázek na pořízení 36 cisternových automobilových stříkaček velkokapacitních (dále jen „CAS 30), 13 speciálních automobilových žebříků s kloubovým ramenem s dostupnou výškou nad 30 metrů a šesti s dostupnou výškou nad 35 metrů (dále jen „AZ 30“ nebo „AZ 40“), čtyř požárních kontejnerových nosičů, vyprošťovacího automobilu, šesti dopravních automobilů, pásového rýpadla a dvou mobilních elektrocentrál. Realizace veřejných zakázek na pořízení další požární techniky a věcných prostředků a následné dodávky budou probíhat v roce 2018. Ke konci roku 2017 HZS ČR od výrobců převzaly první kusy požární techniky. Místem plnění pro zakázky tohoto projektu je areál Záchranného útvaru HZS ČR a Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR ve Zbirohu.

V prvních dvou dílčích plněních bylo od výrobce THT Polička převzato 26 kusů CAS 30 9000/540 – S3VH na podvozku TATRA 815-7 6x6.1, výrobce TATRA Trucks, a.s. CAS 30 disponuje třínápravovým podvozkem, který je tvořen centrální nosnou rourou s nezávisle zavěšenými výkyvnými polonápravami, a vzduchem chlazeným vznětovým motorem o výkonu 325 kW, splňujícím emisní normu Euro V. Podvozek CAS 30 je dále vybaven kotoučovými brzdami na všech nápravách a plně automatickou šestistupňovou převodovkou Allison 4500 s hydrodynamickým měničem. Pohon požárního čerpadla je pak zajištěn pomocným pohonem z převodovky. Činnost pomocného pohonu je možná i při jízdě CAS 30 do rychlosti 10 km.h-1. CAS 30 dále disponuje požárním čerpadlem THT PAK 3000-250 o jmenovitém průtoku nízkotlaké části čerpadla 3000 l.min-1 při jmenovitém tlaku 1,0 MPa a 250 l.min-1 při jmenovitém tlaku 4,0 MPa u vysokotlaké části. Zásoba hasebních látek je zajištěna nádrží na vodu o objemu 9000 litrů a nádrží na pěnidlo o objemu 540 litrů, obě nádrže tvoří jeden celek a jsou vyrobeny z polyesteru vyztuženého skelnými vlákny. O přiměšování pěnidla se stará přiměšovací zařízení, které umožňuje elektronicky plynulou regulaci množství přiměšovaného pěnidla v rozsahu od 0 do 6 %, se zobrazovaným rozlišením 0,1 %. CAS 30 je dále vybavena zařízením prvotního zásahu, které je umístěno v pravé zadní části účelové nástavby. Zařízení prvotního zásahu tvoří vysokotlaká hadice v délce 60 m, která je uložena na navijáku a je zakončena kombinovanou vysokotlakou proudnicí podle ČSN EN 15182-4+A1, typ 3 (vysokotlaká proudnice s variabilním tvarem proudu při volitelném konstantním průtoku). Na účelové nástavbě CAS 30 je dále umístěna lafetová proudnice o jmenovitém průtoku 500 až 2000 l.min-1 a délkou účinného dostřiku plným proudem nejméně 50 m. Lafetová proudnice je řešena jako odnímatelná s napojením na příslušný propojovací prvek umístěný na horní pochozí ploše účelové nástavby a je současně konstruována jako přenosná lafetová proudnice. Součástí dodávky je i podstavec s napojením dvakrát 75 pro přenosnou lafetovou proudnici. CAS 30 je vybavena požárním příslušenstvím podle vyhlášky č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb., v provedení speciálním pro velkoobjemové hašení „VH“.

V souladu s dotačním titulem budou CAS 30 dislokovány u HZS Středočeského kraje (7 ks), Jihočeského kraje (1 ks), Plzeňského kraje (1 ks), Karlovarského kraje (1 ks), Ústeckého kraje (2 ks), Libereckého kraje (1 ks), Královéhradeckého kraje (1 ks), Pardubického kraje (5 ks), Kraje Vysočina (6 ks), Jihomoravského kraje (6 ks), Olomouckého kraje (3 ks) a Zlínského kraje (2 ks).

Další požární technikou přebíranou na konci roku 2017 byly automobilové žebříky Iveco Magirus dodávané společností Firefighting Technology INT, s.r.o. Jednalo se o pět AZ 30 a dva AZ 40.

Základem automobilových žebříků AZ 30 a AZ 40 je dvounápravový podvozek Iveco Eurocargo ML160E32, resp. ML180E32. Podvozky jsou osazeny vodou chlazeným řadovým čtyřtaktním vznětovým šestiválcovým motorem o výkonu 235 kW, který je doplněn plně automatickou pětistupňovou převodovkou Allison S3000R s hydrodynamickým měničem a s šestistupňovým hydrodynamickým retardérem. AZ 30 i AZ 40 jsou na obou nápravách osazeny kotoučovými brzdami s vnitřní ventilací a plovoucími třmeny. Automobilové žebříky odpovídají požadavkům vyhlášky č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb., technické normy ČSN EN 1846 (Požární automobily) a také ČSN EN 14043 (Výšková požární technika - Automobilové žebříky se současnými pohyby - Požadavky na bezpečnost a provedení a zkušební metody).

Konstrukce nástavby AZ je vyrobena z uzavřených podélných nosníků a příčníků z vysoce pevnostní konstrukční oceli. O činnost hydraulického systému AZ se stará hydraulické čerpadlo s proměnným výkonem, které je vestavěné v rámu podvozku a je poháněno vedlejším pomocným pohonem od motoru AZ. Hydraulické čerpadlo je napojeno na hydraulickou nádrž o objemu 140 litrů. Hydraulický systém je vybaven ovládacími šoupátky s jemnou regulací pro plynulou regulaci pohybů AZ. Nouzový provoz hydraulického systému v případě výpadku motoru AZ zajišťuje elektrické čerpadlo. Z toho důvodu jsou také AZ vybaveny elektrocentrálou o výkonu 9,0/7,2 kVA/kW. AZ jsou vybaveny podpěrami typu „Vario“ s bezpečnostním systémem „ASS“ a hydraulicky ovládaným lanovým zajištěním pružin zadní nápravy. Systém podpěr „Vario“ umožňuje práci AZ při jakémkoliv vysunutí stabilizačních podpěr variabilně od šíře vysunutí 2500 mm až do šíře 5200 mm. Stabilizační podpěry mohou být vysunovány v páru nebo jednotlivě, takže je možné ustavení stabilizačních podpěr podle prostorových podmínek v okolí AZ. Řízení pohybů žebříkové sady je umožněno z centrálního řídícího stanoviště umístěného na točnici a dále také z pracovního koše. AZ používá filosofii ovládání, kdy má hlavní ovládací stanoviště vždy přednost před ovládáním z pracovního koše. Žebříková sada je tvořena ze čtyř dílů, na jejím konci je manévrovací rameno o délce 4813 mm zakončené pracovním košem. Pracovní koš umožňuje zatížení třemi osobami, respektive 300 kg. AZ také disponuje nivelačním regulačním systémem, který je plně automatický, zajišťujícím neustále vyrovnávání vodorovné pozice žebříkové sady (příčlí). Vyrovnávání probíhá mezi spodní otočnou částí točnice a horní částí se žebříkovou sadou. Zároveň je také vyrovnáváno hlavní ovládací stanoviště se sedadlem obsluhy a pro usnadnění práce obsluhy se přizpůsobuje sedadlo společně s pedálem „mrtvého muže“ úhlu zdvihu žebříkové sady. Ovládací prvky na hlavním ovládacím stanovišti a na ovládacím místě v pracovním koši jsou shodné, což ulehčuje obsluze ovládání AZ.

AZ 30 budou v souladu s dotačním titulem dislokovány u HZS kraje Jihočeského (1 ks), Olomouckého (2 ks), Středočeského (1 ks), Karlovarského (1 ks), Ústeckého (2 ks), Plzeňského (2 ks), Královéhradeckého (2 ks) a Pardubického (2 ks).

AZ 40 budou dislokovány vždy po jednom kuse u HZS kraje Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, Zlínského, Moravskoslezského a Kraje Vysočina.

V prvním čtvrtletí roku 2018 dojde k převzetí zbývajících 10 CAS 30, osmi AZ 30 a čtyř AZ 40 a bude se v rámci projektu dále pokračovat v přípravě a realizaci jednotlivých dílčích veřejných zakázek a následně v přebírání pořizované požární techniky a věcných prostředků od výrobců.


kpt. Ing. Marek COCHLAR, foto kpt. Ing. Petr ŠŤASTNÝ, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

Technický ústav požární ochrany (TÚPO) je technickým zařízením MV­ generálního ředitelství HZS ČR pro výzkum a vývoj na úseku požární ochrany, zkoušení a posuzování shody požární techniky a vybraných věcných prostředků požární ochrany a provádění požárně technických expertiz. A právě oblast vědy, výzkumu a inovací se v současné době podařilo nasměrovat tak, aby co nejvíce výsledků bylo aplikovatelných v praxi příslušníků HZS ČR.

Využití výsledků by mělo vést ke zvýšení ochrany životů a zdraví občanů i zasahujících hasičů a také ke zdokonalení služeb a prostředků ochrany obyvatelstva. V přímé souvislosti s tímto nasměrováním jde ruku v ruce nyní i zadání nových výzkumných projektů, na nichž TÚPO, respektive jeho oddělení vědy a výzkumu, v současné době pracuje. Nové výzkumné projekty jsou zadány na období od roku 2016 do roku 2020.

Zvýšení bezpečnosti zásahových žebříků pro hasiče
Prvním velkým projektem, jehož výstupy budou oporou při práci zasahujících hasičů, je výzkumný projekt pod názvem „Zvýšení bezpečnosti zásahových žebříků pro hasiče“. Termín řešení tohoto úkolu je od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020. Koordinátorem projektu je TÚPO, spoluřešiteli pak VŠCHT Praha a ČVUT v Praze.

„Bezpečnost zásahových žebříků pro hasiče je ověřována tzv. ‚nedestruktivní zkouškou průhybu‘, která je definovaná normou ČSN EN 1147 ‚Přenosné žebříky pro hasiče‘, přílohou A. Ukazuje se, že ‚zkouška průhybu‘ není z hlediska bezpečnosti zkouškou dostatečně průkaznou. Mezi nedostatky normy patří např. znevýhodnění pevnějších žebříků, zvýhodnění žebříků ze dřeva, či testování žebříků podle normy, které je nedostatečné pro odhalení předchozího tepelného namáhání,“ uvedl plk. Ing. Ondřej Suchý, Ph.D.

Podle jeho slov je hlavním záměrem výzkumu zvýšení bezpečnosti zásahových žebříků buď úpravou „nedestruktivní zkoušky průhybu“, nebo její vhodnou náhradou. Mezi další cíle patří stanovení jednotného postupu pro vyřazování žebříků a posouzení kvality žebříků používaných u HZS ČR z hlediska bezpečnosti. Všechny uvedené zkoušky jsou finančně nákladné, proto, aby se při nich nemusely ničit stovky žebříků, se ČVUT snaží potřebné podmínky simulovat v rámci matematického modelování. Aby mohlo být matematické modelování pro tyto účely použito, je nejprve nutné stanovit vstupní podmínky do softwarů pro modelování určených. Z tohoto důvodu budou v TÚPO realizovány zkoušky s jednotlivými žebříky. VŠCHT se podílí na tahových zkouškách sloužících mimo jiné jako další podklad pro matematické modelování. Kromě tahových zkoušek se VŠCHT podílí ještě na materiálových analýzách. Výsledky matematického modelování budou průběžně v TÚPO ověřovány zkouškami na reálných žebřících.

Výzkum a vývoj ověřených modelů požáru a evakuace osob a jejich praktická aplikace při posuzování požární bezpečnosti staveb
Cílem celého projektu je analýza problematiky návrhových modelů požáru s návazností na posouzení spolehlivosti konstrukcí a evakuace osob.

Na tomto rozsáhlém projektu spolupracují čtyři výzkumné organizace, hlavním řešitelem úkolu je ČVUT v Praze, dále pak TÚPO, VŠB – Technická univerzita Ostrava a VUT v Brně. Každá z organizací se zabývá vlastní částí projektu. TÚPO se v rámci projektu zabývá studiem požárně technických charakteristik zadávaných do softwarů matematického modelování. Výstupem naší činnosti bude databáze hodnot (nejčastěji stanovených metodou kónické kalorimetrie) a také metodika volby vstupů matematického modelování, která by měla sloužit jako návod, jak používat data z databáze, aby byla použita správně. ČVUT v Praze se zabývá hlavně posouzením požární odolnosti konstrukcí ve vztahu k modelování, VUT Brno evakuací osob pomocí modelů a VŠB­ TUO se zabývá modelováním hašení sprinklerovými hlavicemi. Organizace spolu na některých úkolech spolupracují, takže např. TÚPO kromě svého vlastního úkolu spolupracuje i s VŠB na úkolu modelování hašení.

České normativní prostředí umožňuje vedle standardních preskriptivních postupů použít také postupy požárního inženýrství. Požární inženýrství nabízí alternativní řešení v případech, kdy aplikace standardních normativních postupů vede k neefektivním, nepřiměřeným či dokonce neproveditelným opatřením. Protože se pro účely požárního inženýrství využívá matematického modelování, je tento projekt na využití matematického modelování zaměřen.

„Výstupem by měla být hlavně pro příslušníky stavební prevence u HZS krajů možnost posouzení předloženého požárně bezpečnostního řešení projektu. Nástroj by stanovil, jaká kritéria je nutné sledovat,“ vysvětlil plk. Ing. Ondřej Suchý, Ph.D.

Projekt je řešen od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2019.

Studium stop šíření požáru a hořlavosti konstrukčních dílů dopravních prostředků pro účely HZS ČR
Hlavním cílem projektu je zmapování a definování jednotlivých charakterů stop šíření požáru znatelných na povrchu karoserií dopravních prostředků v souvislosti s umístěním a intenzitou iniciačního zdroje tepelného působení (požáru).

Tento nový projekt je jediný projekt, který řeší TÚPO samostatně. V rámci TÚPO se úkolem zabývají dvě oddělení - oddělení výzkumu a vývoje a oddělení požárně technických expertiz. Výstupy z projektu by měly být v zásadě dva - databáze požárně technických charakteristik (připravovaná oddělením výzkumu a vývoje) a výukový software pro vyšetřovatele požáru (připravováno oddělením požárně technických expertiz). Databáze naměřených požárně technických parametrů konstrukčních dílů dopravních prostředků rozšíří možnosti vyšetřovatelů při zjišťování příčin vzniku požárů a výkonu státního požárního dozoru. Navíc by byla tato databáze efektivně využitelná i pro účely matematického modelování, kterého se využívá pro potvrzení hypotéz průběhu a chování požáru. Numerické modelování je závislé na zadávaných vstupních parametrech konstrukčních dílů dopravních prostředků, tyto parametry, jak bylo potvrzeno rešerší, nejsou veřejnosti dostupné. Druhým výstupem bude výukový software pro účely pracovníků oddělení zjišťování příčin vzniku požárů. Software bude nápomocný pro hodnocení stop, které se při požárech vozidel vytvářejí na karoseriích. Výstupem by kromě výukového softwaru měla být i kniha, která poskytne pracovníkům oddělení zjišťování příčin vzniku požárů návod, na co se má příslušník zaměřit, když najde danou stopu na karoserii. V rámci tohoto úkolu byla navázána spolupráce také s vyšetřovateli ze Singapuru, kteří příslušníky TÚPO oslovili na základě této tematické přednášky na mezinárodní konferenci. V rámci toho vědci TÚPO nyní například vyhodnocují fotografie požárů vozidel ze Singapuru.

Tento výzkumný projekt začal 1. ledna 2017 a potrvá do 31. prosince 2019.

Havarijní únik a průběh požáru CNG z osobního dopravního prostředku
Do stejného časového období (1. ledna 2017 až 31. prosince 2019) spadá i tento projekt, který se týká problematiky alternativního pohonu osobních vozidel – CNG (stlačený zemní plyn). Projekt s názvem „Havarijní únik a průběh požáru CNG z osobního dopravního prostředku“ řeší TÚPO ve spolupráci s VŠCHT v Praze.

Hlavním cílem projektu je experimentální studium dynamiky výtoku CNG z tlakového zásobníku v osobním automobilu a následná numerická predikce šíření (hoření) metanu v uzavřených prostorech po havarijním úniku z tlakového zásobníku na CNG. Metodou počítačové dynamiky tekutin budou řešeny různé scénáře odpovídající reálným podmínkám, tak aby bylo možné předpovídat průběh havárie, případné ohrožení zasahujících jednotek, občanů a vliv na okolní prostředí.

Tento projekt a projekt „Studium stop šíření požáru a hořlavosti konstrukčních dílů dopravních prostředků pro účely HZS ČR“ navazuje na velkorozměrové zkoušky z roku 2014, kdy TÚPO realizovalo zkoušky pálení šesti automobilů (2x s naftovým pohonem, 2x benzin, 2x CNG), které věnovala Škoda, a.s. Zkoušky byly tehdy pojaty velmi široce, sledovaly se např. stopy šíření požárů, bezpečnost z hlediska chování automobilů s pohonem CNG a dalších automobilů, či požáry kovů a jejich chování v daných podmínkách. „Tehdy jsme například zjistili, že z hořících automobilů mohou odlétávat kousky hořících hořčíkových částeček, které vzhledem ke své vysoké teplotě hoření mohou propálit povrch zásahového obleku,“ zmínil plk. Ing. Ondřej Suchý, Ph.D.

TÚPO zajistí provedení všech experimentálních měření a dále matematické modelování vybraných scénářů v CFD softwaru FLACS a Ansys Fluent. VŠCHT bude realizovat numerické výpočty pro stanovení proměnného hmotnostního toku plynu při výtoku z tlakového zásobníku a CFD modelování v softwaru Ansys Fluent a OpenFoam.

Barevná úprava zásahového požárního automobilu
Nejnovějším z výzkumných projektů je projekt „Barevná úprava zásahového požárního automobilu“. Tento projekt je řešen od 1. února 2017 do 31.  ledna 2018.

Cílem tohoto projektu je stanovení optimální jednotné barevné úpravy zásahového požárního automobilu tak, aby při uplatnění přednostní jízdy v rámci operačního řízení byla zajištěna optimální bezpečnost jeho osádky i ostatních účastníků provozu na silnicích. Výsledná barevná úprava nesmí zbytečně odvádět pozornost ostatních účastníků silničního provozu, a to ani při jízdě bez práva přednosti.

„Na tomto projektu spolupracujeme s Centrem dopravního výzkumu v Brně, které je hlavním řešitelem projektu, a s výrobcem barev SYNPO, a.s., což je výzkumný ústav i autorizovaná osoba v této oblasti. Technický ústav požární ochrany bude zkoumat dvě základní oblasti. První oblastí bude vyhodnocení dostatečnosti/vhodnosti používaného zvláštního výstražného zařízení pro bezpečnou jízdu včetně možných změn barvy světelné části zvláštního výstražného zařízení; druhou oblastí výzkumu bude vlastní barva zásahových vozidel, kde bude hodnocena např. stabilita barvy či její cena. Ideální by pak bylo, kdyby se výsledky výzkumu promítly do změny legislativních předpisů a vyhláška stanovila jednotné barevné označení i světelné výstražné označení všech vozidel. Protože chceme výzkumem dosáhnout maximální objektivity a nezávislosti, je hlavním řešitelem Centrum dopravního výzkumu z Brna, které se zaměřuje na hodnocení rozdílného barevného značení přímo účastníky silničního provozu. Zároveň se nechceme omezovat jen na území ČR, a proto jsme oslovili i zahraniční hasičské záchranné sbory (např. z Německa, Polska, Velké Británie, Francie atd.) a hlavní výrobce zásahových požárních automobilů, abychom zjistili, jaké označení a barvy používají v jiných zemích v rámci EU,“ uvedl vedoucí oddělení vědy a výzkumu TÚPO plk. Ing. Ondřej Suchý, Ph.D.

„Fakt, že všechny nové projekty jsou od loňského roku směrovány pro využití právě pro hasiče, hodnotí kladně nejen příslušníci HZS ČR, ale také MV­ generální ředitelství HZS ČR i odborná veřejnost. My jsme za tuto zpětnou vazbu velice rádi,“ uvedl ředitel TÚPO plk. Ing. Zdeněk Ráž. „Ideální by bylo, kdyby návrhy na další výzkumné projekty v budoucnu vzešly ze stran příslušníků HZS ČR, ať už zasahujících hasičů nebo příslušníků oddělení zjišťování příčin vzniku požárů či dalších, aby bylo zajištěno řešení aktuálních problémů z praxe,“ doplnil plk. Ing.
Ondřej Suchý, Ph.D.


kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv TÚPO a autorka

Hlavní báňská záchranná služba v Mostě (HBZS Most) dohlíží v současné době na bezpečnost a záchranu životů pracovníků Severní energetické, a.s., jejíž je součástí, při zcela novém způsobu těžby uhlí v povrchových dolech – tzv. chodbicování. Báňští záchranáři jsou zároveň jediní v České republice, kteří při novém způsobu těžby používají záchranné vyprošťovací potrubí při závalu osob. Bezpečnost u nového způsobu těžby zároveň jistí i nově pořízený dron, který velké území zmapuje během několika desítek minut.

Činnost HBZS Most
V České republice existují celkem čtyři stanice Hlavní báňské záchranné služby (Most, Praha, Ostrava a Hodonín), které zastřešuje a koordinuje Český báňský úřad. HBZS zajišťuje prevenci a zásahovou činnost jen tehdy, když to nařídí Český báňský úřad. Ten také HBZS, s ohledem na hornickou činnost v dané lokalitě, zřizuje podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, a určuje i její pracovní náplň.

Každá ze čtyř fungujících stanic v ČR se specializuje na jinou činnost. V Mostě je to povrchové dobývání uhlí, v Praze podzemní objekty, v Ostravě hlubinná těžba uhlí a v Hodoníně je HBZS zaměřená na prevenci a zásahy při činnostech spojených s plynem a ropou.

Hlavní činností HBZS Most je záchrana lidských životů při haváriích, záchrana životů v podzemí a zajištění první pomoci v podzemí. Kromě toho samozřejmě pak prevence při těžbě uhlí. Její členové zasahují v případech, kdy se při ražbě objeví staré důlní dílo a je nutné zamezit přístupu vzduchu do starých chodeb (většinou zazděním vstupu) ještě předtím, než začnou hořet nebo vybuchovat plyny v nich za léta nashromážděné. Ze starých chodeb uniká hlavně CO2, většinou v 6% koncentraci, a metan CH4. Veškerá zásahová činnost tak musí probíhat v dýchacích přístrojích. Při této činnosti úzce spolupracují i s podnikovými hasiči, stejně jako při preventivních dohlídkách povrchové těžby uhlí. Kromě těchto se HBZS Most ještě zabývá specializovanou činností na komerční bázi.

Každá HBZS ještě metodicky řídí činnost závodních báňských záchranných stanic, HBZS Most řídí dvě – Důl Armáda a Sokolovskou uhelnou.
HBZS Most má celkem 50 zaměstnanců – záchranářů a vedoucích pracovníků. Slouží se celotýdenní služby ve čtyřech sledech a k tomu se ještě zajišťují pohotovostní služby a celotýdenní zálohy v případě výjezdu pohotovostní služby. Stálé zaměstnance doplňují ještě dobrovolníci a lékaři, kteří vyjíždějí k úrazům po rozlehlém území v terénní sanitě. V současné době HBZS Most dozoruje povrchové objekty na dole ČSA a hlubinný důl ČSA v lokalitě lomu Armáda.

Zásahový obvod HBZS Most je závislý na rozsahu těžby, celková délka provozovaných důlních děl činí 6,5 km, nově vyražený stěnový blok pak dalších 735 m. Plošná rozloha dolového pole a tedy i zásahový obvod záchranářů HBZS Most činí 21,61 km2, z toho zájmová plocha hlubiny 1,4 km2. Mocnost nadloží na dole ČSA se pohybuje od několika metrů při výchozu z uhelné sloje na svazích Krušných hor až ke 20 m–150 m v nejhlubší části zájmového území.

Za poslední měsíce se průměrná těžba pohybuje okolo 14 tisíc tun za měsíc. V dolech pracuje celkem 230 zaměstnanců.

Chodbicování
Skrývka povrchu při těžbě pokračuje metodou ochranných pilířů. Uhlí, které touto metodou už nelze vytěžit pro limity rozsahu povrchového dolu. Zároveň je nutné zachovat okolní krajinu. Uhlí se tedy vytěží metodou již zmiňovaného unikátního chodbicování, kdy se do stěny v hloubce 100 m proráží chodba bokem při zachování povrchu krajiny a uhlí se z chodeb odtěžuje pásovými dopravníky. „Chodbicování už je stará metoda, jen technologie se změnila. Dříve se příliš nepoužívala, spíše se uhlí těžilo tzv. stěnováním nebo komorováním. Chodbicování se nám však tady při těžbě hnědého uhlí osvědčilo a nyní se razí chodby v novém revíru a už mají větší rozměry. Tato metoda dovoluje vytěžit uhlí i v místech, kde by se povrchově ani hlubinně už vytěžit nemohlo,“ uvedl Ing. Radim Slabák, vedoucí směnový technik HBZS Most.

Metodou chodbicování se nyní těží uhlí na rozloze asi 5 km2, uhlí se odtěžuje přes pásové dopravníky dolu Armáda. V plánu je lokalitu pro chodbicování ještě rozšířit, např. na Chomutovsko.

Vyprošťovací potrubí
V chodbách důlních děl se při těžbě, ačkoliv ji zastane razicí kombajn, pohybuje několik set lidí (zámečníci, elektrikáři, údržbáři, osádka kombajnu), proto je nutné, aby báňští záchranáři byli připraveni na případné havárie a závaly. „Může se kdykoliv stát, že kombajn narazí například na několikanásobně tvrdší jírovec sideritický, který nebude schopen uříznout nebo se při těžbě narazí na staré důlní dílo. Možností havárií je mnoho,“ vysvětlil Ing. Radim Slabák. K tomuto účelu jim slouží unikátní vyprošťovací potrubí. To bylo vyvinuto původně pro hlubinné doly v 70. létech 20. století. Potrubí má druhý východ pro záchranu horníků a HBZS Most ho vlastní jako jediná v České republice.

Protože však rozměry profilu důlního díla při chodbicování jsou 5 m x 5 m, museli nyní báňští záchranáři řešit závažný problém – nový systém kotvení vyprošťovacího potrubí. Kotvicí stolice totiž musí být řádně ukotvené a dříve se v chodbách vysokých jen 3,5 metru kotvily do stropu. To už nyní není možné, proto byla ve spolupráci s odborníky z místního ústavu hnědého uhlí a také se specialisty z VŠB v Ostravě sestavena komise, která navrhla nový systém. Ten je v současné době již odzkoušen a připraven k použití. Záchranáři se nyní díky potrubí dostanou skrze zával až k zavaleným horníkům i v nestandardně vysokých důlních chodbách. „Jsme schopni překonat přibližně asi 8,5 metru široký zával. Vytvořili jsme si cvičný polygon, kde tuto činnost trénujeme. Za celou jeho historii se díky vyprošťovacímu potrubí podařilo zachránit asi 15 lidí,“ uvedl Ing. Radim Slabák.

Drony
Pro účel zlepšení systému prevence při těžbě uhlí nyní společnost Czech Coal Power, s.r.o., pořídila speciální dron. Ten létá pravidelně čtyři až osm dvacetiminutových letů každý den nad celým územím, zatím má více než 200 startů. Využívá se například ke sledování změn v terénu (dokáže například porovnávat mapy a do počítače odesílat souřadnice z terénu), dále ke kontrole odvodnění lomu, kontrole ohrazení a vytyčení dobývacího prostoru proti vstupu nepovolaných osob, kontrole vrátnic kvůli pohybu podezřelých osob, kontrole závěrných svahů a výsypek, zda nedochází ke skluzu hornin a také ke kontrole již vytvořených skluzů, jejich ohraničení a vytyčení. Protože je kromě standardní vybaven také termokamerou, je možné díky němu kontrolovat i uhelné a skrývkové řezy s ohledem na vznik záparů a ohňů, elektrické vedení a pásové dopravníky. Dron obsluhují dva speciálně vyškolení piloti, kteří mají sídlo na vyhlídce lomu ČSA. Váha dronu je více než osm kilogramů.

Zásahy, výcvik
Báňští záchranáři každoročně absolvují čtyři námětová cvičení v terénu i na vlastním výcvikovém polygonu, kromě vlastních akcí také cvičí s ostatními složkami IZS, úzce spolupracují i s jednotkou HZS podniku Severní energetická, a.s., a s HZS ČR. Některá ze cvičení jsou zaměřená pro družstvo lezců HBZS Most. Lezci slouží v každém sledu, protože tato činnost je u báňských záchranářů velmi frekventovaná. Lezci hodně pracují i v komerční sféře – zajišťují na zakázku stará důlní díla, úložiště jaderných odpadů, práce v lomech a další.


kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto autorka a archiv HBZS Most
 

Ve dnech 24. až 26. října 2017 byla převážná část imaginárního státu Modulistán, který rozlohou odpovídá České republice, zasažena sérií bouřek a intenzivních srážek. Ty způsobily plošné povodně a sesuvy půdy. Nejvíce zasaženou oblastí byla východní část Modulistánu v regionu Chachárie ležící u hranic s Polskem a Slovenskem.

Povodně postihly přibližně 65 tisíc obyvatel z milionové populace regionu Chachárie. Je potvrzeno deset mrtvých a více než 500 zraněných. Přes 3 500 obyvatel muselo opustit domovy. Prvotní statistiky odhadují škody na více než 20 % infrastruktury Chachárie. Komunikace jsou průjezdné jen z části, velmi často jsou na nich spadlé stromy, které se nedaří včas odstraňovat. GSM síť je funkční pouze částečně. Kapacita záchranných složek Modulistánu včetně Chachárie, které velitelé zásahu nasadili k řešení následků povodní, je vzhledem k rozsahu mimořádné události nedostatečná. Vláda Modulistánu požádala mezinárodní společenství o humanitární pomoc a vyslání modulů Evropské unie. Výše uvedený scénář sloužil jako základ mezinárodního cvičení CZECH MODEX 2017 organizovaný Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje (HZS MSK), které se konalo 2. až 5. listopadu 2017 v rámci mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus) za účasti modulů, jejichž aktivity jsou spojené s povodněmi a převážně se zaměřují na vysokokapacitní čerpání. Mechanismem je myšlen systém, kterým Evropská komise reaguje na potřeby vysílat nebo přijímat humanitární či záchranářskou pomoc v rámci nebo mimo členské země unie. Součástí tohoto Mechanismu jsou takzvané moduly, což jsou specializované týmy, které se soustředí na jednu specifickou činnost. Mezi tu patří například vyhledávání a záchrana osob ve zřícených budovách (USAR), vyhledávání a záchrana osob na vodní hladině (WASAR), vysokokapacitní čerpání (HCP) a mnoho dalších. Samotné cvičení MODEX, jehož název se odvozuje z anglického MOdule EXercise (cvičení modulů) je jedno z celkově čtyř takovýchto cvičení konaných v Polsku, Česku, Itálii a Francii, pro které Evropská komise vyčlenila v letech 2017 až 2018 finanční prostředky a na jejichž realizaci se podílí členové konsorcia (HZS MSK je jedním ze členů) vedeného rumunskou organizací CN APELL. Cvičení mělo ověřit schopnosti a možnosti kooperace a koordinace HZS MSK ve vazbě na povodně v rámci Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostravy včetně krizové infrastruktury a koordinace zahraniční humanitární a záchranářské pomoci poskytnuté cizími státy v rámci Mechanismu. Cílem cvičení byl zejména nácvik spolupráce a výměna zkušeností během praktických činností během povodní. Dále bylo cvičení v omezené míře zaměřeno také na testování postupů při překročení hranic, koordinaci činností v rámci mezinárodního koordinačního štábu v místě události a spolupráci s místními orgány imaginární země ležící mimo Evropskou unii. Cvičení CZECH MODEX 2017 se zúčastnily celkem tři moduly vysokokapacitního čerpání z Polska, Rumunska a Itálie (HCP – High Capacity Pumping), dále čtyřčlenná speciální jednotka zaměřená na detekci nebezpečných látek v životním prostředí z Nizozemí (Enviromental Assessment Unit), koordinační tým Evropské unie (EUCPT – European Union Civil Protection Team) společně s technickým týmem podpory činnosti (TAST – Technical Assistance Support Team), který tvoří experti z Litvy a Lotyšska.

Na hranicích Modulistánu
Samotnému začátku cvičení předcházela dne 1. listopadu 2017 odborná příprava členů EUCPT a TAST společně s jejich trenéry. Cvičení začalo 2. listopadu 2017 příjezdem EUCPT a TAST na hranice fiktivního státu Modulistán, které účastníci simulovali v prostorách Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky v Hlučíně. Po EUCPT a TAST následovaly HCP moduly a EAU. Přijíždějící moduly na hranicích procházely standardními procedurami, které jsou obvyklé pro stát ležící mimo Evropskou unii, přičemž jedním z prvotních úkolů byla koordinace příjezdu zahraničních týmů ze strany EUCPT a volba místa základny (Base of Operation). Během cvičení se velitelé modulů a EUCPT účastnili řady jednání s představiteli krizového řízení Modulistánu na všech úrovních. Pro HCP moduly velitelé vytipovali celkem šest míst z původních 43 prozkoumaných, kde se realizovalo praktické několikahodinové nasazení, přičemž scénáře jednotlivých míst odpovídaly reálným situacím a zkušenostem získaným během povodní. Cvičení organizátoři zpestřili řadou rozeher provedených převážně styčnými důstojníky Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR). Ty měly za cíl vystavit členy zahraničních modulů zátěžovým situacím vyžadující správný algoritmus řešení, jako je kontrola dokladů, alkoholu a drog bezpečnostními složkami Modulistánu, nález mrtvého těla, topící se rybář v místě nasazení nebo fiktivní tisková konference a podobně.

Na sehranou tiskovou konferenci navázala skutečná tisková konference, která se konala 3. listopadu 2017 v budově Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje za účasti generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslava Ryby, ředitele HZS MSK brig. gen. Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D., hejtmana Moravskoslezského kraje prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc., primátora statutárního města Ostravy Ing. Tomáše Macury, ředitele odboru řízení hasičských jednotek prezidia Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky plk. Ing. Mariána Dritomského, generálního ředitele státního podniku Povodí Odry Ing. Jiřího Pagáče, představitele Evropské komise (DG ECHO) Gerarda Guerina a ředitele cvičení za rumunskou organizaci CN APELL Marcel Lucaciu. V rámci této konference všichni zúčastnění zhodnotili přínos a smysl systému Mechanismu a nutnost tento systém rozvíjet a procvičovat také v rámci cvičení typu MODEX. Celá akce probíhala po dobu čtyřiceti osmi hodin nepřetržitého nasazení a skončila 4. listopadu 2017 v pravé poledne. Do akce se zapojili experti HZS ČR, MV­ generálního ředitelství HZS ČR, Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně a významem bylo ojedinělé nejen z pohledu statutárního města Ostravy, Moravskoslezského kraje, ale také v kontextu celé České republiky.


plk. Ing. Jiří NĚMČÍK, kpt. Ing. Richard FRANC, foto Ing. Tomáš LACH, HZS Moravskoslezského kraje
 

Oblasti vzdělávání u Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) se v posledních letech věnuje velká pozornost. Cílem je zvýšení zejména praktických dovedností tak, aby je hasiči následně u mimořádných událostí byli schopni uplatnit. Každý z nás zná jistě pravidlo: „Kdo je připravený, není překvapený“.

Vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci ve světě, především s přihlédnutím k problematice mimořádných událostí s výskytem nebezpečných nebo radioaktivních látek, to platí dvojnásob. Chemická služba je pro hasiče jednou z nejširších oblastí, co se týče vzdělávání. Je to dáno zejména různorodostí a množstvím věcných prostředků, se kterými se hasiči při výkonu služby setkají. Prvním krokem pro získání odbornosti v této oblasti je absolvování základního odborného výcviku. Hasiči se učí především bezpečně používat dýchací přístroje, protichemické oděvy a seznámí se s možnostmi a způsoby použití detekční techniky u zásahu. Kromě teoretických základů absolvují i několikahodinový praktický výcvik. Právě na praktické dovednosti je kladen veliký důraz, a jak se rozšiřuje oblast nasazení jednotek požární ochrany, zvyšují se i požadavky na tyto dovednosti již u nováčků. Nově se zavádí do výcviku používání jednorázových protichemických oděvů, filtrační dýchací přístroje a zejména řešení krizových situací. Hasiči cvičí například evakuaci osob prostřednictvím vyváděcích dýchacích přístrojů. Doposud při výcviku poměrně opomíjenou oblastí je sebezáchrana hasiče v případech, kdy dojde k poškození dýchacího přístroje nebo protichemického oděvu.

Zodpovědnost a důslednost
Získané základní teoretické znalosti a praktické dovednosti si pak hasiči mohou prohloubit v kurzech odborné způsobilosti pro výkon funkce hasič­ technik chemické služby (technik CHS). Vzhledem k tomu, že jde o osoby, které se starají o prostředky, na nichž závisí bezpečnost a zdraví hasičů, je v kurzech tohoto typu kladen důraz právě na zodpovědnost a důkladnost provedení jednotlivých odborných zkoušek věcných prostředků. Na druhé straně je nutné říci, že tuto činnost prováděnou většinou v rámci organizačního řízení na stanicích je možné se doučit i pod dohledem zkušenějšího kolegy. To, na co musí být technik CHS hlavně připravený, je činnost na místě zásahu s výskytem nebezpečné látky. Absolvent kurzu musí být schopný poskytovat veliteli zásahu patřičnou informační podporu, doporučit vhodná opatření a postarat se o detekování a dekontaminaci v místě události. A právě informační podpora pro velitele zásahu je stěžejní oblastí pro získání osvědčení o odborné způsobilosti technika CHS, který si nesmí dovolit chybu, ohrožující bezpečnost ostatních. Nedávno se do kurzů zavedlo takzvané vedení odborné přípravy. Techniky CHS se snažíme připravit tak, aby po odborné stránce mohli kvalitně vést i školení směny ve svěřené oblasti. Nově zavedeným trendem je také využívání simulačních technologií ve výuce, do budoucnosti má i simulační program XVR svoje místo. Kurzy odborné způsobilosti Chemické služby (T­ CHS) se konají ve střediscích Brno (rovněž na pracovišti ve Zbirohu) a Frýdek­ Místek Školního a výcvikového zařízení HZS ČR. Znatelných změn dosáhl v posledních letech kurz taktického řízení. Po absolvování prvních hodin teoretické výuky si budoucí velitelé zkouší činnost právě na zmíněné simulační technologii a následně si je ještě ověří při praktickém výcviku formou modelových situací. Právě zde považujeme zavedenou změnu za ideální způsob výuky, kdy na teoretické znalosti plynule navazují skutečné praktické dovednosti v oblasti taktických postupů u zásahů s výskytem nebezpečné látky nebo ionizujícího záření. Dalšími z oblíbených kurzů, které jsou známé z důvodu minima teorie a maxima praktických činností, jsou specializační kurzy Radiační ochrana a Detekce, monitorování a odběr vzorků nebezpečných chemických látek. Kurzy vedou Institut ochrany obyvatelstva a chemické laboratoře HZS ČR, které se tak v poslední době významnou měrou podílejí na zvyšování odborných znalostí a dovedností hasičů u těchto zásahů.

Zvyšovat nastavenou laťku
Záchranný útvar HZS ČR vede kurz Dekontaminace hasičů, který se zaměřuje na dekontaminaci zasahujících osob po zásahu s výskytem nebezpečných chemických látek, včetně bojových chemických látek nebo po kontaminaci radioaktivními látkami a B­ agens. Novinkou v posledních letech je kurz Nebezpečné látky, který se skládá pouze z připravených modelových situací. Lektoři tohoto kurzu zařazují do výcviku především aktuální reálné události. Unikátem kurzu je, že se zde setkávají technici chemické služby, velitelé až do úrovně řídicích důstojníků krajů, operační technici a důstojníci a nově i chemici Armády České republiky. Všichni tak mohou sledovat a reálně si vyzkoušet a pochopit práci ostatních, což pomáhá nejen „tupit hrany“ u reálných zásahů, ale také výměnu cenných zkušeností mezi účastníky kurzu. Tento velmi kvalitní specializační kurz se koná ve střediscích Brno a Frýdek­ Místek Školního a výcvikového zařízení HZS ČR. Z hlediska teoretických znalostí a praktických dovedností za posledních pět let ve vzdělávání v oblasti chemické služby došlo k významnému vzestupu. Hlavní bude tento trend udržet a nastavenou laťku pokud možno posouvat nahoru.


kpt. Bc. Vlastimil SVOBODA, Školní a výcvikové zařízení HZS ČR – pracoviště Brno, foto autor
 

Pracoviště výuky Školního a výcvikového zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky ve Zbirohu (ŠVZ HZS ČR) má za sebou téměř dvouletou činnost, kterou zahájilo 1. ledna 2016. Od loňského jara se kurzy na tomto pracovišti rozšířily o přípravu podnikových hasičů v nástupním odborném výcviku (NOV). S ohledem na osnovy tohoto kurzu, které se mimo jiné zaměřují na únik nebezpečných látek, se školitelé rozhodli zkonstruovat vlastní trenažér.

Důvodem pro jeho výrobu bylo především co nejvíce odlehčit využívání kapacit ve středisku ŠVZ HZS ČR v Brně, na jehož trenažéru jsme absolvovali všechny výcviky spojené se zásahem na únik nebezpečné látky. Přejezdy mezi středisky znamenaly kromě zvýšených provozních nákladů značnou ztrátu času ve výuce. Cesta od nápadu k realizaci však byla poměrně dlouhá a obnášela řadu úskalí, která bylo nutné řešit. Na počátku jsme stáli před základním úkolem – vyrobit zařízení s co nejmenšími finančními náklady. Proto jsme hledali inspiraci napříč republikou a velmi nás zaujal počin profesionálních hasičů z Litoměřicka. Nejprve jsme museli pořídit nádobu, která by splňovala naše požadavky pro plynnou i kapalnou fázi nebezpečné látky. Podařilo se nám zajistit vyřazenou nádrž, která se stala základním kamenem pro výrobu trenažéru. Tu bylo zapotřebí kompletně odstrojit a zjistit, v jakém stavu je její vnější a vnitřní část. Této činnosti se zhostil celý lektorský kolektiv pracoviště Zbiroh. Poté bylo třeba zvážit, jaké závady se budou na trenažéru simulovat, a to tak, aby bylo možné využít technické prostředky, které se nejčastěji využívají u jednotek požární ochrany.

Rozhodli jsme se následovně:

• těsnění potrubí za pomoci sady těsnicích prostředků (klíny, kužely aj.),
• netěsnost vstupní příruby – řešeno dotažením příruby,
• trhlina v plášti nádoby – zvolena varianta s poškozením vnějšího pláště pro využití těsnicích vaků a záplat, lze aplikovat také v současné době používané tmely,
• utěsňování potrubí o průměru 200 mm – využívají se pneumatické ucpávky,
• netěsnosti na jednotlivých technologických prvcích.

Vzhledem k náročnosti kombinace plynné a kapalné fáze nebezpečné látky bude v první etapě realizována pouze fáze plynná. Ve druhé etapě dojde k propojení se zásobníkem kapaliny pro trenažér. Tento zásobník jsme získali od Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR ze skladu ve Zbirohu. Chtěli bychom poděkovat nejen SOZ HZS ČR, ale i Záchrannému útvaru HZS ČR, jehož příslušníci nám podle našich představ a požadavků kompletně připravili vybraný prostor včetně uložení panelů.

Vlastní úprava trenažéru byla náročná především z časového hlediska a podíleli se na ní všichni lektoři – mjr. Ing. Josef Daníček, nprap. Stanislav Hošek, nprap. Roman Palán, nprap. Lukáš Rys, Jaroslav Svejkovský, nprap. Jiří Svejkovský, kpt. Mgr. Martin Štaigl, nprap. Martin Trsek, kpt. Bc. Jaroslav Tuček. Po dokončení a komplexním odzkoušení bude naším zájmem, aby trenažér využívalo nejen ŠVZ HZS ČR, ale i ostatní složky integrovaného záchranného systému. Uvedením nového trenažéru do provozu se podařilo snížit čas výuky ve středisku Brno o jeden a půl dne a předpokládáme, že s dalším plánovaným rozvojem našeho střediska je reálné provádět výuku v kurzu NOV komplexně ve Zbirohu. Jde ale o dlouhodobý proces s primární vazbou na budování nových polygonů a rekonstrukci stávajícího zařízení, které simuluje reálné podmínky hoření. Už dnes se v hlavách školitelů rodí třetí etapa úpravy trenažéru umožňující simulovat únik amoniaku.


kpt. Bc. Jaroslav TUČEK, ŠVZ HZS ČR – pracoviště Zbiroh, foto archiv ŠVZ HZS ČR – pracoviště Zbiroh
 

V neděli 29. října 2017 se nad územím České republiky přehnal orkán Herwart. Na následujících řádcích vám v souvislosti s jeho ničivým působením poskytneme přehled činností jednotek požární ochrany a následně také srovnání statistických dat s podobnými živly, které v České republice napáchaly škody v letech 2007 (orkán Kyrill) a 2008 (orkán Emma).

První informaci o očekávaném přechodu nebezpečných frontálních systémů přes území České republiky zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve čtvrtek 26. října 2017 v poledne, den poté vydal ČHMÚ výstrahu platnou pro celé území České republiky na neděli 29. října 2017 (č. PVI_2017/95), která uváděla očekávanou nárazovou rychlost větru na úrovni orkánu. Výstraha dále upozorňovala na silné přeháňky a ve vyšších polohách na sněžení, současně zdůrazňovala extrémní nebezpečí provázející tento typ počasí s možným očekáváním materiální škody, omezením v dopravě, výpadky elektrického proudu a polomy v lesích i ohrožení životů. V neděli ráno 29. října 2017 vydala Hlásná a předpovědní služba ČHMÚ návazné výstrahy k povodňové situaci (řeka Jizera v Jablonci nad Jizerou a řeka Labe ve Vestřevi – třetí stupeň povodňové aktivity).

Vývoj počtu událostí při orkánu Herwart dne 29. října 2017	Vývoj počtu volání na TCTV 112 při orkánu Herwart dne 29. října 2017

Z hlediska zaznamenaných rychlostí větru a pravděpodobně i výsledné hodnoty způsobených škod se jednalo na našem území o nejničivější větrnou pohromu od orkánu Kyrill (18. až 19. ledna 2007), kdy byly i v nížinách zaznamenány nárazy větru přes 39 m/s (145 km/h) a na Sněžce byl naměřen náraz 216 km/h.

Herwart (původně klasifikovaný jako cyklóna) zasáhl území větší než jen Českou republiku, prohnal se střední Evropou a rozvinul se do ničivé bouře, s větry dosahujícími v nárazech síly orkánu. V Německu si bouře vyžádala čtyři mrtvé, tzn. stejný počet jako v ČR a v Polsku dva mrtvé.

V neděli 29. října 2017 dosahovaly nejvyšší naměřené hodnoty nárazů větru 37 m/s (133 km/h) v Ústí n. Labem či 32 m/s v Doksanech, Kocelovicích a Plzni. Vyšší hodnoty pak byly naměřeny na horách: 50 m/s (180 km/h) na Sněžce a na hřebenech Krušných Hor 49 m/s.

Přehled škod, které Herwart napáchal v rámci České republiky
V souvislosti s působením živelní pohromy byla zaznamenána úmrtí čtyř osob, způsobená pádem stromů.

Mezi časté materiální škody patřily poškozené a stržené střechy (např. odtržená střecha stadionu v Mnichově Hradišti), poničené střešní krytiny i s oplechováním nebo okapy, poškozené komíny, poškozené konstrukce domů, spadlá lešení, utrhané hromosvody a antény. Silný vítr lámal ploty, porážel lampy veřejného osvětlení, ničil sloupy a kabely telefonního vedení. V řadě případů padlé stromy poškodily dopravní vozidla.

Nejčastější škodou způsobenou silnými větry byly popadané, vyvrácené a polámané stromy. Vítr například jen v Krkonoších poničil tisíce kubíků dřeva a škody jsou větší s ohledem na podmáčenou půdu po vydatných deštích.

Vývoj počtu technických pomocí při orkánu Herwart dne 29. října 2017Popadané stromy a větve způsobily komplikace v dopravě na řadě silnic, především v horských oblastech. Padající stromy měly za následek i několik dopravních nehod se zraněními. Dopravu omezovaly také popadané billboardy a sražené dopravní značky. V důsledku většího množství spadaných stromů a větví byl na některých úsecích hlavních i regionálních tahů železniční dopravy omezen provoz anebo byly vlaky značně zpožděny.

Vzhledem k velkému počtu poruch na vedení vysokého a nízkého napětí ČEZ následně vyhlásil v neděli 29. října 2017 v 08.30 hodin kalamitní stav v osmi krajích (Plzeňském, Královéhradeckém, Karlovarském, Libereckém, Pardubickém, Středočeském a Ústeckém kraji a kraji Vysočina). Živelní pohroma v neděli přerušila dodávky elektřiny ke zhruba půl miliónu odběratelů. Energetikům byla poskytována ze strany jednotek požární ochrany (PO) technická pomoc s odstraňováním stromů, sražených sloupů elektrického vedení a jiných překážek v drátech rozvodů elektrického vedení, nebo při zpřístupnění míst, kde technici energetických společností potřebovali zasáhnout.

V důsledku orkánu došlo k mnoha výpadkům mobilních buněk v síti operátorů na celém území České republiky. Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) za účelem zpřístupnění lokalit a zprovoznění vysílačů poskytoval technickou pomoc při odstraňování polomů.

Při a po působení orkánu Herwart nebyl nikde na území České republiky vyhlášen krizový stav. V důsledku prudkého nárůstu počtu mimořádných událostí byl svolán krizový štáb kraje pouze v Karlovarském kraji.

Přehled činností HZS ČR (stav evidovaných informací k 6. listopadu 2017)
Na základě vydané výstrahy ČHMÚ č. PVI_2017/95 z pátku 27. října 2017 přijalo MV­ generální ředitelství HZS ČR ještě téhož dne soubor opatření:

• adekvátní navýšení početních stavů personálu na operačních a informačních střediscích HZS krajů (KOPIS), včetně pracovišť telefonních center tísňového volání (TCTV);
• informování jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (JSDH obcí) o očekávané situaci;
• příprava skupin příslušníků Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR) ve Zbirohu, Hlučíně i Jihlavě k okamžitému výjezdu;
• posílení početních stavů příslušníků HZS ve směnách na stanicích HZS krajů,
• zajištění okamžitého zpřístupnění a vydání materiálů ze skladů Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR.

Výstraha ČHMÚ před extrémním nebezpečím se naplnila. V noci na neděli vítr síly orkánu zasáhl velmi rychle téměř celé území České republiky a způsobil mimořádně vysoký nárůst počtu tísňových volání a nárůst délky tísňových hovorů. Na tísňové linky 112 a 150 bylo během orkánu Herwart směrováno 29 305 tísňových hovorů. Pro účely zvládnutí tohoto historického náporu tísňových hovorů byl na telefonních centrech tísňového volání u HZS ČR nasazen maximální možný počet operátorů. V nedělních večerních hodinách došlo k uklidnění meteorologické situace a v pondělí 30. října 2017 již nebyly tísňové linky extrémně zatíženy.

I přes navýšení počtu operátorů TCTV 112 přijímacích tísňová volání docházelo k tomu, že v určitých chvílích v neděli 29. října 2017 byly tísňové linky 112 a 150 zcela zahlceny hovory. Na operátory HZS ČR na tísňových linkách bylo v neděli 29. října 2017 směrováno 29 305 tísňových hovorů a ve špičce až 5 000 hovorů v hodině. Ve srovnání s prvním dnem orkánu Kyrill, kdy bylo na tísňové linky směrováno hodinově asi 1 300 hovorů, šlo tentokrát o více jak trojnásobek hovorů. Tyto chvíle se staly zatěžkávací zkouškou zejména pro tísňovou linku 112, kdy byla linka naprosto přetížena.

Porování následků působení jednotlivých orkánů v ČRNičící vítr způsobil na území celé republiky vznik velkého množství mimořádných událostí, které musely být řešeny složkami integrovaného záchranného systému. Již kolem půlnoci ze soboty 28. na neděli 29. října 2017 začaly jednotky profesionálních a dobrovolných hasičů vyjíždět k zásahům. Od sedmé hodiny ranní se situace začala rychle zhoršovat a hasiči nasazení v terénu přejížděli od jedné události k další. Prostřednictvím operačního a informačního střediska MV­ generálního ředitelství HZS ČR bylo aktivováno přednostní volání pro mobilní telefonní linky HZS ČR. K podpoře probíhajících záchranných a likvidačních prací na území Středočeského kraje byl povolán ZÚ HZS ČR. V souvislosti s orkánem Herwart zasahovaly jednotky PO celkem u 9 925 událostí (během období 29. října až 1. listopadu). Již během prvního dne, tzn. 29. října 2017, vyjížděli hasiči k 8 254 událostem, následující den výjezdů výrazně ubylo – jejich počet byl 1206 a poslední říjnový den zaznamenali hasiči „pouze“ 307 výjezdů v souvislosti s likvidací následků orkánu Herwart. Počet zásahů provedených jednotkami PO byl několikanásobně vyšší než počet evidovaných událostí, protože téměř u každého výjezdu zasahovaly jednotky PO na více místech. Celkem bylo k řešení důsledků orkánu Herwart nasazeno v téměř 2 300 jednotkách PO přibližně 13 000 hasičů. Počet výjezdů jednotek PO při řešení událostí byl mnohonásobně vyšší, nežli je dlouhodobý průměr. Přitom kromě orkánu Herwart řešily jednotky PO na území České republiky i další „běžné“ události. 29. října 2017 a 30. října 2017 zasahovali mimo jiné hasiči u 107 požárů, 165 dopravních nehod, 42 případů úniku nebezpečných látek a při zhruba stovce technických zásahů, které přímo nesouvisely s odstraňováním následků orkánu.

Nejvíce zásahů evidovali hasiči při porážení, odřezávání a odklízení stromů a při zabezpečování poškozených střech. Vedle použití speciálního vybavení, např. motorových pil byla nasazována výšková technika. Tyto situace byly v extrémním větru velice nebezpečné, protože utržené části střešních krytin mohly ohrozit zdraví nebo životy obyvatel, kteří se pohybovali v blízkosti poškozených objektů. Při zásazích došlo ke zranění pěti hasičů. Jeden byl příslušníkem HZS Jihočeského kraje, dalšími zraněnými byli členové SDH obcí. V souvislosti s výjezdy hasičů k technickým zásahům docházelo také k poškození hasičské techniky.

Pokles počtu výjezdů k událostem po náročném nedělním dni přišel až ve večerních hodinách. Během následujících dnů hasiči vyjížděli k dalším událostem v souvislosti s působením větru, zejména do míst, kde kvůli bezpečí zasahujících nebylo možné provést zásah v neděli, nebo, kde problém během neděle nikdo nehlásil, nebo, kde nehrozilo nebezpečí z prodlení a zásah bylo možné odložit.

Jednou z priorit práce jednotek PO byla pomoc při obnovení dodávek energií do zařízení typů nemocnic. V souladu s touto prioritou hasiči poskytli technickou pomoc dodávkou a zprovozněním 20 horkovzdušných ventilátorů pro nemocnici v Semilech, kde došlo k havarijnímu výpadku na dodávce tepla do objektu nemocnice. Další byla kupříkladu pomoc poskytnutá zajištěním náhradního zdroje elektrické energie pro domov důchodců v Horní Stropnici, dále pro zprovoznění úpravny vody ve Starém Městě pod Lanštejnem, kde hrozilo, že bude až 15 000 obyvatel bez dodávky pitné vody anebo pro zajištění provozu vodárny a kotelny ve městě Potůčky.

Škody vzniklé v souvislosti s orkánem Herwart, který se územím České republiky prohnal 29. října 2017, vyčíslily pojišťovny na 1,37 miliardy korun. V žebříčku pojištěných následků větrných smrští se tak umístil na druhém místě po orkánu Kyrill z roku 2007. Vyplývá to z aktuálních statistik České asociace pojišťoven.

Při srovnání rychlosti větru u tří uvedených orkánů vychází, že orkán Kyrill byl nejničivější. Při srovnání množství hasiči řešených událostí u orkánů Herwart a Kyrill však vychází, že v důsledku orkánu Herwart bylo řešeno o 28 % více událostí nežli v důsledku orkánu Kyrill. Ve srovnání s maximálním počtem událostí řešených první den v průběhu orkánu Kyrill (3 603) byl počet událostí řešených první den u orkánu Herwart více jak dvojnásobný (8 254). Proto byl orkán Herwart z hlediska operačního řízení podstatně větší mimořádná událost, přestože hasičů bylo nasazeno méně.

Vývoj počtu událostí, počtu volání na TCTV 112, počtu technických pomocí při orkánu Herwart dne 29. října 2017
V rámci výstrahy, kterou ČHMÚ na neděli 29. října 2017 vydal, nebylo opomenuto velké nebezpečí, které orkán Herwart představoval. Výstraha obsahovala celou řadu preventivních doporučení: od zajištění oken a dveří, přes omezení pohybu venku a jízdy autem až po doporučení nezdržovat se v okolí starších budov, větších stromů či nechodit do lesa. Obyvatelstvo bylo nabádáno k opatrnosti a upozorněno na možnost nebezpečí pádu stromů či drátů vysokého napětí, na horách k omezení vycházení a vydávání se na túry.

Nebezpečí se týkalo i zasahujících hasičů, kteří museli zejména na otevřeném prostranství počítat se silným nárazovým větrem a samotný zásah s využitím výškové techniky tak přizpůsobit aktuálním možnostem zejména s ohledem na bezpečnost hasičů.

Jedním z výstupů vyhodnocení činnosti jednotek PO a operačních a informačních středisek HZS ČR při orkánu Herwart je také plánováno předložení materiálu pro jednání vlády ČR. Účelem tohoto materiálu je navrhnout realizaci určitých potřeb operačního řízení a ochrany obyvatelstva, jako je navýšení početních stavů personálu krajských operačních středisek, zpracování analýzy průchodnosti systému TCTV 112, zpracování analýzy fungování radiokomunikačních systémů HZS ČR a pokračování v jejich modernizaci či rozšíření systémového zapojení prvků kritické infrastruktury a společensky významných objektů do realizace úkolů ochrany obyvatelstva a míry jejich technické a systémové připravenosti k energetické soběstačnosti.

Na závěr bychom chtěli ocenit nasazení a práci všech hasičů, kteří se podíleli na likvidaci následků orkánu Herwart.


kolektiv ODBORU OPERAČNÍHO ŘÍZENÍ, MV­-generálního ředitelství HZS ČR

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (dále jen „ERCC“), díky kterému je Evropská unie schopna zajistit pomoc státům zasaženým mimořádnými událostmi velkého rozsahu, obdrželo v posledních měsících několik žádostí o asistenci v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. Jednalo se o výskyt dosud nevyléčitelného viru Marburg ve střední Africe, zemětřesení v oblasti Blízkého východu či povodně na Balkánu. Díky ERCC a zúčastněným státům byla v postižených územích poskytnuta účinná mezinárodní pomoc.

Virus Marburg v Ugandě
Dne 20. října 2017 oznámilo Ministerstvo zdravotnictví v Ugandě výskyt viru Marburg s ohniskem ve východní části země poblíž hranice se státem Keňa. Ohlášeny byly tři případy nakažení (dva potvrzené a jeden pravděpodobný), jejichž oběti viru podlehly. Místní orgány ve spolupráci se světovou zdravotnickou organizací (dále jen „WHO“) umístily celkem 316 pacientů z Ugandy a Keni do karantény a sledovaly jejich zdravotní stav; karanténa byla ukončena 7. prosince a Ministerstvo zdravotnictví následně oznámilo omezení výskytu tohoto viru. Stejně jako ebola patří Marburg k tzv. filovirům, přenáší se tělními tekutinami a nebyl proti němu dosud nalezen žádný účinný lék či vakcína. V roce 1967 se virus poprvé vyskytl ve farmaceutické laboratoři ve městě Marburg, kam se dostal v krvi opic dovezených z Afriky. Největší epidemie tohoto viru zasáhla v roce 2004 Kongo, kdy mu z téměř 400 nakažených podlehlo 355 osob.

Dne 16. listopadu 2017 požádala WHO o aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie a nasazení mobilní laboratoře, kterou nabídlo Německo, a dne 21. listopadu 2017 byla laboratoř společně se styčným důstojníkem ERCC vyslána do Ugandy. Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny žádné nové případy nakažení virem Marburg, probíhalo v místě zásahu po dobu jednoho týdne pouze simulační cvičení, které proškolilo jak místní orgány, tak vyslané odborníky. Mobilní laboratoř skončila svou misi dne 8. prosince 2017 a zaměstnanci se vrátili do Evropy.

Zemětřesení v Iráku a Íránu
Zdroj: Al JazeeraDne 12. listopadu 2017 došlo na území hranic států Iráku a Íránu k zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, které bylo následováno řadou menších otřesů a mělo za následek rozsáhlé škody na zdraví, majetku a životním prostředí. Počet obětí se vyšplhal na 530 osob, z toho devět na území Iráku a 521 na území Íránu, dalších 9 397 osob bylo zraněno. Zničeno bylo kompletně 12 000 budov, poškozeny byly také dvě významné vodní přehrady vybudované v šedesátých letech 19. století. Na žádost iráckých vnitrostátních orgánů mobilizovala OSN tým pro posuzování a koordinaci v oblasti mimořádných událostí, ten dne 13. listopadu požádal o aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie a o poskytnutí odborníka specializovaného na strukturální posuzování přehrad. Jeho úkolem byla zejména podpora zasahujících týmů a doporučení v rámci možného dopadu zemětřesení na konstrukci přehrady a následné ohrožení v okolí přehrad.

Zdroj: Profimedia.czOd 15. listopadu do 1. prosince byl na místo události vyslán rumunský expert, který spolupracoval s národními a mezinárodními záchranáři. Zpráva odborníka, včetně jeho doporučení, byla předložena iráckým úřadům. ERCC navíc aktivovalo systém Copernicus a poskytlo čtyři satelitní mapy a čtyři referenční mapy, které analyzují rozsah poškození. Na základě bilaterálních dohod poskytly také Itálie a Turecko pomoc v oblasti zdraví, hygieny a úkrytu obyvatelstva.

Povodně v Albánii
Od začátku prosince roku 2017 čelila Albánie rozsáhlým dešťům, které vyústily v povodně ve střední a jižní části země. Tyto povodně měly za následek postižení více než 15 000 ha území, zničení či narušení 145 silnic, 4 714 budov, 177 škol, 78 mostů, 30 zařízení sloužících k zásobování pitnou vodou, 11 přehrad, 36 elektrických rozvoden a 716 evakuovaných rodin ukrytých po dobu trvání povodní v provizorních přístřešcích. Na žádost místních orgánů byl 4. prosince 2017 aktivován mechanismus civilní ochrany Unie a do postiženého území byla z Rakouska, Francie, Slovinska a Slovenska vyslána následující pomoc: 50 záchranných vest, mobilní velkokapacitní čerpadlo, 11 elektrocentrál, 500 spacích pytlů, 1 500 přikrývek, 16 čerpadel, 1 000 vodních ochranných oděvů, 288 čistících souprav, 200 párů holínek a 24 topných těles. Pomoc byla do Albánie dopravena 11. prosince 2017. ERCC vyslalo tým civilní ochrany EU, který usnadňuje koordinaci příjmu pomoci a spolupráci s národními orgány. Tým byl složen z velícího důstojníka, styčného důstojníka a experta pro koordinaci a v Albánii zůstal nasazen do poloviny měsíce prosince. Prostřednictvím systému Copernicus bylo zasahujícím poskytnuto 18 satelitních map.


kpt. Mgr. Šárka MINTUCHOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

Dne 23. listopadu 2017 se na stanici HZS hlavního města Prahy (HZS MHP) v pražských Modřanech uskutečnilo finále pilotního projektu zacíleného na bezpečnost obyvatelstva v obchodních centrech. Akci, zaměřenou primárně na proškolení vybraných pracovníků obchodních center Chodov a Černý Most, zahájil přivítáním plk. Ing. Luboš Votípka z MV­ generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV­ GŘ HZS ČR).

Dnešní doba vyžaduje zvýšenou bezpečnost nejen v těchto objektech, ale i v jiných tzv. objektech zvláštního významu, které jsou dotčeny požadavky ochrany obyvatelstva. Každý z nás téměř denně navštěvuje obchodní centra společně se svou rodinou. V nákupních centrech, s ohledem na jejich multifunkčnost, zpravidla trávíme celé hodiny a nepřemýšlíme o rizicích, která by mohla nastat během naší návštěvy. I tato skutečnost zajisté přispěla ke spolupráci mezi HZS ČR a majiteli obchodních center (OC). Do pilotního projektu se zapojila dvě z nich, a to OC Chodov (OC Chodov) a Centrum Černý Most (CCM).

Pro uvedené účely a na základě úkolů uvedených v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 z roku 2013, která byla schválena usnesením vlády č. 805 ze dne 23. října 2013, se ustanovila pracovní skupina, jejímiž členy jsou příslušníci MV­ GŘ HZS ČR, HZS HMP a HZS Středočeského kraje (HZS SČK). Tito členové oslovili několik OC s výzvou ke spolupráci za účelem zvýšení bezpečnosti ochrany obyvatelstva (OOB) a vypracování opatření v rámci OOB konkrétních požadavků jednotlivých objektů. Na výzvu z oslovených nejrychleji reagovala dvě zmíněná OC. Na základě toho započala téměř dvouletá spolupráce, jejímž výsledkem je vypracování celé řady bezpečnostní dokumentace zajišťující OOB, poskytnutí prostředků varování a prohloubení spolupráce při vzniku mimořádné události v těsné blízkosti OC.

V rámci projektu, s názvem Pilotní návrh systémového řešení zapojení měkkých cílů do plnění úkolů ochrany obyvatelstva, zpracovala OC společně s HZS HMP podrobnou analýzu hrozeb ve vlastním OC i jeho nejbližším okolí. Při jejím zpracování autoři postupovali podle metody mapování rizik. Výstupem analýzy pro každou hrozbu je stanovení míry rizik, následků, stupně poplachu integrovaného záchranného systému (IZS) a předpokladu vyhlášení krizového stavu. Na základě výsledků zpracovali členové skupiny pokyny (směrnice) jak pro personál OC, tak pro návštěvníky. Kromě těchto nově zpracovaných dokumentů se provedla úprava dalších 19 existujících směrnic pro různé mimořádné situace, např. teroristický čin, požár, či narušení dodávky elektřiny, tepla, plynu.

V průběhu školení vystoupili se svými prezentacemi odborníci z řad HZS ČR, ale také člen oblastního spolku Českého červeného kříže (ČČK) Praha a zástupce úřadu Městské části pro Prahu 11.

Kpt. Mgr. Jakub Růžička, DiS., HZS HMP, objasnil význam a účel směrnice pro OC. Zejména zdůraznil účastníkům školení body, které by měla směrnice obsahovat, jak by měla vypadat po grafické stránce (např. formát, použití piktogramů, QR kódů) tak, aby byla stručná a srozumitelná.

Mgr. Pavel Krčílek, DiS., vedoucí oddělení krizového řízení, z úřadu Městské části Prahy 11, upozornil na důležitost spolupráce s institucemi, které jsou potenciální hrozbou pro měkké cíle, vycházející z Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017 až 2020 vydanou Ministerstvem vnitra.

Kpt. Ing. René Mildorf, HZS SČK, se zabýval legislativním základem problematiky. Účastníky školení seznámil s vybranými právními předpisy (zákon č. 133/1985 Sb., č. 239/2000 Sb., č. 240/2000 Sb. a vyhláška č. 380/2002 Sb.). Další svůj příspěvek zaměřil na způsoby varování o možném vzniku nebezpečí na základě normy ČSN 73 0831.

Por. Ing. Jiří Markuci, HZS HMP, hovořil o procesu analýzy rizik s využitím managementu rizik podle norem ČSN ISO 3100 a ČSN EN 31010.
Kpt. Mgr. Ing. Lukáš Job, HZS HMP, představil pod pracovním názvem tzv. HOT PIO BOX, což je balíček ochranných prostředků pro určené skupiny lidí (personál, návštěvníci). Může obsahovat ochrannou masku a filtr, jednorázový ochranný oblek, nepropustné rukavice, megafon, svítilnu, reflexní vestu, lékárničku a jiné. Obsah závisí na tom, pro koho je určený a za jaké situace bude používaný.

Richard Smejkal, velitel humanitární jednotky oblastního spolku ČČK Praha 1, pohovořil o hlavní náplni ČČK, kdy je možné využít jejich pomoci, a které úkoly na úseku ochrany obyvatelstva jsou schopni zabezpečit. Svou přednášku zejména zaměřil na popularizaci pojmu invakuace = inverzní evakukace. Uvedl konkrétní případy, kdy je vhodné udržet osoby uvnitř budovy, ale také osoby v bezprostřední blízkosti přemístit do budovy. Takový případ může nastat při úniku chemické látky do ovzduší, nálezu zbrojního materiálu v okolí nebo kvůli nebezpečnému jedinci ohrožující osoby v okolí, tudíž je bezpečnější zůstat uvnitř budovy.

Pplk. Ing. Jiří Rosenkranz, MV­ GŘ HZS ČR, se zaobíral problematikou IZS. Ve vazbě na OC představil základní a ostatní složky IZS a zejména jejich použití v IZS. Nastínil činnost stálých orgánů pro koordinaci složek IZS a jakým způsobem probíhá komunikace mezi těmito složkami a vyhlášení stupně poplachu. Důležitou kapitolou bylo velení zásahu, ustanovení velitele zásahu, jak a kdo přebírá velení apod. Obeznámil zaměstnance OC s typovými činnostmi. Sdílel své poznatky z praxe velitele zásahu. Zdůraznil důležitost taktických a prověřovacích cvičení. Při těchto cvičeních si zainteresované osoby osvojí v praktické rovině své teoretické poznatky. Zkušenosti nabyté v praxi jsou cenným přínosem pro skutečně nastalou situaci jak pro profesionály, tak pro samotné zaměstnance OC. Jako příklad lze uvést prověřovací a taktické cvičení ze dne 24. března 2015 v CCM. Při tomto cvičení byl námětem výbuch plynu ze svářecí soupravy, v jehož rámci bylo povoláno dvanáct jednotek požární ochrany.

Kpt. Mgr. Adam Hendrych, MV­ GŘ HZS ČR, pohovořil o třech oblastech, se kterými se můžeme setkat při mimořádných událostech. První z nich byla dekontaminace. Vyjmenoval způsoby, druhy a principy dekontaminace a rozdíly mezi improvizovanou a řádnou dekontaminací. Při řádné dekontaminaci je již nutné povolat HZS ČR, jež disponuje jak stanovišti pro dekontaminaci osob, tak i stanovišti pro dekontaminaci techniky. Proto je nutné myslet v takovém případě na vyhrazení dostatečně velkého prostoru pro tyto účely, např. na parkovišti před OC.
Druhou oblastí byla improvizovaná ochrana. Základem je účinná možnost zabránit či zmírnit následky na zdraví osob. Při tomto druhu ochrany je důležité si uvědomit, co v danou chvíli můžeme použít na daném místě (běžně dostupné části oděvů - čepice, kapuce, brýle, rukavice, kalhoty, obuv, izolepa apod.).

Události stupně II, III a zvláštní za léta 2011-2015 a vybraná obchodní centraPoslední oblastí jeho vystoupení byla krizová komunikace. V této části přednášející popsal základní pojmy, prvky, pravidla a plán krizové komunikace. Zaměřil se na konkrétní situace, které již v minulosti nastaly, a zdůraznil problémy, které mohou vznikat v důsledku špatné komunikace především s vnějším prostředím.

Kpt. PhDr. Eva Biedermannová, HZS SČK, psychologické oddělení, připravila shrnutí zásad krizové komunikace při mimořádných událostech. Práce psychologů je při náročných situacích velmi důležitá. Bez jejich pomoci by se práce složek IZS často velmi komplikovala. Závěrečnou přednáškou, obohacenou poznatky z různých zásahů po dobu své praxe, posluchačům nastínila, jak podstatné je nepodceňovat psychický stav zasažených osob v konkrétní mimořádné události a současně nepřeceňovat schopnosti a možnosti personálu OC a záchranářů.

Po ukončení školení účastníci obdrželi certifikát, který je opravňuje k plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva v obchodních centrech. Slavnostního předání se zúčastnili náměstek pro prevenci a civilní nouzovou připravenost HZS HMP plk. Ing Jiří Hošek a ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení MV­ GŘ HZS ČR plk. Ing. Pavel Nepovím.

V následujícím období příslušníci HZS ČR vypracují, ze zkušeností získaných v rámci pilotního projektu, metodiku pro objekty zvláštního významu. Metodika bude koncipována jako vodítko pro právnické osoby ke zvýšení bezpečnosti v objektech.

Účastníci školení měli možnost také navštívit krajské operační středisko (KOPIS), které sídlí přímo na stanici. Vyslechli si krátkou přednášku o práci operátorů a mohli si reálně vyzkoušet, jak probíhá příjem modelového tísňového volání hlášené události na linku 112 a 150.

Zvláštní poděkování patří hasičům z HZS HMP za zprostředkování školení.


Lenka NOVÁKOVÁ, foto kpt. Mgr. Adam HENDRYCH, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Ve výcvikovém centru v Ugandě proběhl začátkem listopadu 2017 druhý ročník výcviku chemických specialistů z Východoafrického společenství. Praktický výcvik pro účastníky ze států Burundi, Keni, Rwandy, Tanzanie a Ugandy pořádali již podruhé odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva (dále jen „Institut“). Akce se konala pod záštitou Organizace pro zákaz chemických zbraní, která získala v roce 2013 Nobelovu cenu za mír.

Ve dnech od 1. do 8. listopadu 2017 se uskutečnil ve vojenském výcvikovém zařízení v Ugandě výcvik pro specialisty ze států Východoafrického společenství (EAC – East African Community) zabývající se chemickou bezpečností. Školení, které se konalo pod hlavičkou Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), je součástí projektu Posílení reakce na mimořádnou chemickou událost, plánování a řízení události (Strenghtening Chemical Emergency Response, Planning and Management). Tato akce je vlajkovou lodí současné strategie výcviků OPCW, která upřednostňuje regionální výcviky, kdy se cvičí přímo v klimatických podmínkách konkrétních zemí a jednotlivé týmy ze sousedních států spolupracují a koordinují svou činnost. Myšlenku uspořádat výcvik přímo ve státech, ze kterých účastníci kurzu pocházejí, navrhl představitelům OPCW ředitel Institutu plk. Mgr. Ing. Rostislav Richter. Po několikaletém období vyjednávání detailů a podmínek mohl tento projekt za podpory OPCW, MV­ generálního ředitelství HZS ČR, Ministerstva zahraničních věcí a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vzniknout. Výuku prováděli lektoři Institutu pplk. Ing. Ladislava Navrátilová, Ph.D., pplk. RNDr. Alan Gavel, kpt. Mgr. Tomáš Kroupa a Mgr. Jitka Collisová. Kromě výuky účastníků probíhalo každý den i školení budoucích afrických instruktorů. Lektoři Institutu zde cvičí nejenom účastníky kurzu, ale zároveň školí nástupce. Ti výuku v kurzu převezmou již při následujícím výcviku, který se bude konat na podzim roku 2018. Projekt finančně a technicky podporuje Česká republika a Velká Británie.

Organizace výcviku
Výcvik probíhal paralelně ve dvou úrovních.

• Strategický výcvik pro osoby zodpovědné za řešení krizových situací, plánování a krizový management vedla britská organizace BWM Consulting Ltd. Tento výcvik byl pouze třídenní a probíhal v hlavním městě Ugandy Kampala.
• Praktický výcvik pro příslušníky záchranných složek se konal pod vedením pracovníků Institutu. Výcvik byl osmidenní. Vzhledem k praktickému zaměření kurzu se akce uskutečnila ve vojenském výcvikovém zařízení ve městě Jinja vzdáleném přibližně osmdesát kilometrů od Kampaly.

Praktický výcvik absolvovalo celkem šestnáct osob: tři z Burundi, tři z Keni, tři z Rwandy, tři z Tanzanie a čtyři z Ugandy. Akce se zúčastnilo dalších osm lidí, kteří zde působili jako asistenti. Tyto osoby absolvovaly výcvik již v roce 2016 a jejich úloha bude v roce 2018 převzít role lektorů místo českých instruktorů. Významu akce odpovídalo i personální obsazení úvodního a závěrečného ceremoniálu. Těchto oficiálních akcí se zúčastnili státní tajemníci ugandského Ministerstva pro rovnost pohlaví, práce a sociálního rozvoje (Ministry of Gender, Labour and Social Development), do jehož gesce tato problematika spadá. Oficiální zahájení proběhlo v Kampale, odkud se aktéři praktického výcviku přesunuli do Jinja. Výcvik začal přednáškami zaměřenými na bojové chemické látky a průmyslové škodliviny, ochranu záchranářů a detekci. První týden výcviku odborníci koncipovali teoreticky s praktickým nácvikem jednotlivých aktivit, jako je detekce, vzorkování nebo dekontaminace. Další týden organizátoři zahájili přednáškami na téma organizace místa zásahu a stanovení rolí jednotlivých osob během akce. Za intervenci zodpovídal velitel zásahu (Incident Commander), za bezpečnost velitel nástupního prostoru (Safety Officer) a každý tým (detekční, vzorkovací a dekontaminační) měl také svého velitele. Aktéři nacvičovali a koordinovali jednotlivé činnosti a prakticky se řešilo několik různých scénářů na únik toxické chemické látky, kdy účastníci museli pracovat jako jeden secvičený celek. Cvičící pracovali v obličejových maskách ProMask Black (Scott Safety, USA) a v ochranných oděvech Microchem 3000 (Microgard, UK). Výcvikový materiál sestával většinou z českých výrobků, které se reálně využívají při praktickém zásahu. K detekci sloužila detekční souprava ORM-17 (Oritest, ČR), vzorkovací soupravu sestavili čeští odborníci Institutu a k dekontaminaci byla použita dekontaminační sprcha HF­ S06P (Gumotex, ČR) a dekontaminační rám RD-14 (Uchytil, ČR). Scénáře byly tematicky zaměřeny na různé situace, ke kterým by mohlo v regionu dojít. Některé úlohy vycházely z reálných situací, které pracovníci Institutu v praxi skutečně řešili. První scénář sestával z transportní havárie, kdy z přepravní cisterny unikl amoniak. Druhá havárie byla pojata jako teroristický útok s použitím nervově­ paralytické látky. Třetí cvičenou technikou byla detekce a odběr plynného kyanovodíku, který se uvolňoval během sebevraždy jednotlivce. Všechny akce účastníci za podpory lektorů zvládli. Nicméně k rychlejšímu a preciznějšímu provedení by bylo ovšem nutné pravidelně trénovat a nacvičené techniky opakovat. Každý den lektoři zakončili večerní schůzkou s asistenty, během které čeští instruktoři diskutovali s budoucími africkými lektory o průběhu a problematice konkrétních denních aktivit i celého výcviku. Asistenti si mezi sebou rozdělili témata a do příštího roku si musí připravit přednášky a praktická zaměstnání. Čeští lektoři je v případě potřeby budou průběžně metodicky vést a kontrolovat jejich práci tak, aby bylo vše připraveno na další výcvik v letošním roce.

Hodnocení na závěr
Uskutečněný specializační kurz je jednou z částí projektu Posílení reakce na mimořádnou chemickou událost, plánování a řízení události pro státy EAC. Tento pětiletý projekt by měl být do dvou let ukončen. Jedním z cílů projektu je vycvičit instruktory ze států EAC tak, aby byli schopní dále školit kolegy v rodných zemích. V květnu 2018 se budou zástupci EAC účastnit mezinárodního výcviku OPCW v Institutu v České republice a v listopadu 2018 by měl opět proběhnout výcvik pro záchranáře ze zemí EAC v Ugandě, kde budou čeští instruktoři působit již jen jako konzultanti vybraným instruktorům z EAC. Vzhledem k plánovaným budoucím aktivitám v regionu musí pracovníci Institutu kontinuálně kontrolovat a koordinovat aktivitu a přípravu budoucích instruktorů na další výcvik. Veškeré tyto činnosti v konečném důsledku přispívají ke zvýšení chemické bezpečnosti ve východoafrickém regionu, kde afričtí odborníci doufají, že s přispěním České republiky implementují do legislativy funkční systém řešení mimořádné události s únikem nebezpečné látky.


pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto autorka a archiv Institutu ochrany obyvatelstva

V aule Univerzity Hradec Králové se 23. až 24. listopadu 2017 uskutečnil pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje PhDr. Jiřího Štěpána, Ph.D., a ředitele Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje MUDr. Jiřího Maška 14. ročník mezinárodní konference Medicína katastrof s podtitulem Zkušenosti, příprava, praxe.

Konferenci uspořádaly Zdravotní a sociální akademie Hradec Králové, Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Společnost krizové připravenosti zdravotnictví České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z.s. (ČLS JEP) a Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Mezi hlavní témata patřily zkušenosti z řešení mimořádných událostí z domova i ze zahraničí, letecká záchranná služba, migrační krize a její dopady na zdravotnictví, následky klimatických změn, připravenost zdravotnického systému na stávající i nové hrozby, havarijní a traumatologické plánování a příprava, neodkladná přednemocniční a nemocniční péče – novinky, trendy, příprava zdravotnických zařízení na mimořádné události, vzdělávání a výzkum v oblasti medicíny katastrof, eHealth v urgentní medicíně, hromadné intoxikace a vysoce virulentní nákazy.

Program konference zahájil MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC, ze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje, který zbilancoval vývoj medicíny katastrof posledních let. Informoval, že do připravenosti na mimořádné události bylo více investováno, proto mohly být zdravotnické záchranné služby vybaveny na řešení neštěstí s velkým počtem raněných a také na události s podezřením na výskyt vysoce nebezpečných nákaz. V některých krajích vznikly biohazard týmy vybavené biovaky, osobními ochrannými pomůckami, které pravidelně cvičí činnosti medicíny katastrof podle scénářů možných reálných situací. Pozadu nejsou ani právní normy, které určují zejména kompetence při řešení mimořádných událostí a na jejich základě byla vypracována metodika pracovních postupů.

Bc. Tomáš Ježek ze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje se podělil o své poznatky ze studia statistických údajů o katastrofách, k nimž došlo za poslední rok. Jako obvykle bylo i tentokrát nejvíce povodní a škod způsobených povodněmi, ale nejvíce raněných a zemřelých si vyžádaly události tzv. technogenní, což jsou především dopravní nehody, požáry a výbuchy. V červnu 2017 se v Pákistánu po nehodě vznítila cisterna převážející palivo, nejméně 153 lidí při tom přišlo o život. Také v červnu došlo k požáru 24patrové bytové věže Grenfell Tower v Londýně, na jehož následky zemřelo 71 osob, dům pocházel z roku 1974 a bylo v něm 127 bytů. Zvyšuje se počet extrémních událostí vyvolaných globální změnou klimatu. Přibývá povodní a větrných bouří (extrémní sucho v Indii, mráz v Bělorusku a Ukrajině, šíření nebezpečné horečky v Súdánu a Somálsku, lesní požáry v Portugalsku a v Chile, hurikán Irma, jeden z největších hurikánů v historii přírodních katastrof, kdy síla větru přesahovala 250 km/h a vlny až osm metrů, evakuováno bylo přes sedm milionů osob, dalším ničivým hurikánem byl Harvey, který zasáhl Texas). Osm z deseti zemí s největším počtem osob usmrcených při loňských katastrofách se nachází v Asii. V ekonomicky méně rozvinutých státech nejsou škody tak vysoké.

Předsedkyně společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP, MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., upozornila na nutnost připravovat se na řešení následků teroristických útoků, kterých přibývá a mění se i jejich způsob provedení. Připomněla vjíždění do lidí automobily, ale možnost použití nebezpečných látek. Evropská unie sestavuje týmy rychlé reakce (Rapid Border Intervention Teams), které budou pomáhat na evropských hranicích zastavit příliv ilegálních uprchlíků. Celá evropská společnost se bude muset více vzdělávat v krizové připravenosti na aktuální hrozby a cvičit se v poskytování první pomoci poraněným osobám při sociálních konfliktech, teroristických útocích nebo útocích aktivního střelce. V rámci Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a s podporou Evropského sociálního fondu v ČR se ve všech krajích pořádají kurzy urgentní medicíny a medicíny katastrof.

MUDr. Petr Nestrojil, CSc., z Kliniky úrazové chirurgie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a traumatologického centra Fakultní nemocnice Brno, seznámil se zdravotnickými moduly civilní ochrany EU. Do mezinárodních záchranných operací a poskytování humanitární pomoci do zahraničí se zapojuje i Český trauma tým, složený ze zdravotnických záchranářů a profesionálních hasičů USAR týmu (Urban Search and Rescue). Tým musí pravidelně prokazovat svoji připravenost, jeho činnosti jsou hodnoceny klasifikačním expertním týmem zástupců mezinárodní poradní skupiny INSARAG při OSN. Mezinárodní záchranné lékařské týmy řídí Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). Vyžadují od poskytovatelů zdravotní péče dodržování zásad EMT (Emergency Medical Technician), které se týkají řidiče vozidla (ambulance) zdravotnické záchranné služby. „Ambulantní technik“ je jako kvalifikovaný zdravotník schopen zajistit základní životní funkce pacienta se znalostmi v anatomii, fyziologii, fyziopatologii, farmakologii, v monitoringu přes EKG a spinální fixaci pacienta a rychle asistovat lékařům i záchranářům včetně traumatických zranění a dopravních nehod.

Nová koncepce letecké záchranná služby
Lékařka ZZS Ústeckého kraje MUDr. Eva Smržová referovala o současné úrovni posádek letecké záchranné služby. Aktivace této služby je možná v případě, kdy je nutné co nejrychleji transportovat vážně nemocného pacienta z místa události do vzdálenějšího specializovaného centra, nebo z důvodu snížení transportního traumatu, a také, když se pacient nachází v obtížně dostupném místě pro pozemní vozidla (kde není potřebná infrastruktura). Posádka je tvořena vysoce odborně erudovaným lékařem a záchranářem, kteří navíc procházejí speciálním výcvikem speciálních záchranných prací v nepřístupném terénu. Pracují podle standardizovaných postupů za letu, v podvěsu i při péči po přistání, ve dne i v noci. Sehraná spolupráce musí být i mezi pilotem a zdravotníky, cvičí se nové progresivní postupy a modernizuje se vybavení. Jedinou překážkou použití vrtulníku může být nepříznivé počasí (špatná viditelnost, nárazový vítr).

MUDr. Jaroslav Kratochvíl z Nemocnice České Budějovice, a.s., vysvětlil, že v Česku zajišťuje leteckou záchrannou službu řada různých subjektů, a to Policie ČR, Armáda ČR a soukromí provozovatelé. Provozovatelé vrtulníků úzce spolupracují s krajskými záchrannými službami. Policie a soukromí provozovatelé nejčastěji používají stroje Eurocopter EC 135, zcela jiný typ je armádní vrtulník W-3 A Sokol. Do budoucna má fungovat celkem deset základen letecké záchranné služby. Základna Plzeň má být přímo zajištěna rezortem obrany, základna Praha rezortem vnitra. Provoz na dalších osmi základnách v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Liberci, Olomouci, Ostravě a v Ústí nad Labem bude zajišťovat k tomuto účelu nově zřízený státní podnik, který bude od roku 2021 provozovat leteckou záchrannou službu ve zbývajících osmi základnách v ČR. Cílem je stabilita služby, na níž závisejí lidské životy, její unifikace, nutná pro vzájemnou spolupráci, a jednotný výcvik.

Mgr. Petr Jaššo, MBA, ze ZZS Moravskoslezského kraje prezentoval součinnostní výcvik středisek letecké záchranné služby České republiky a IZS v listopadu 2017. Letečtí záchranáři cvičili s profesionálními členy horské služby lanové techniky a vyměnili si zkušenosti ze zásahů u mimořádných událostí. Společně s hasiči a policisty si vyzkoušeli třídění pacientů metodou START a také evakuaci osob z poškozené lanovky a další záchranné akce s vrtulníkem v nepřístupném horském terénu, a to slaňováním z paluby, přepravou pacienta v podvěsu v síti a dalšími speciálními technikami. Důležitá byla vzájemná komunikace a klidné rozhodování. Při záchraně v horském terénu zdravotníkům občas chyběla fyzická zdatnost.

Psycholog Mgr. Miroslav Čápek popsal tragickou nehodu střetu dvou letadel s parašutisty ve vzduchu (ve výšce přibližně 1360 metrů), kteří nacvičovali hromadný seskok na letecký den Slavnica 2015. Letadla havarovala u obce Červený Kámen v Ilavském okrese, kde se z jednoho letadla podařilo vyskočit všem 17 parašutistům, ve druhém, které se vznítilo, tři zůstali. Spolu se čtyřmi piloty nepřežilo celkem sedm osob, raněné odvážel do nemocnice vrtulník. Hasiči zasahovali ve špatně přístupné zalesněné oblasti sedla Chotuč. Zásah trval dvě hodiny 45 minut. Po havárii se příbuzní a blízcí obětí sešli na letišti v Dubnici nad Váhem, kde jim byla poskytnuta psychologická pomoc. Přeživší a pozůstalí potřebovali podporu i v dalších dnech (následná psychologická péče).

RNDr. Jaroslava Zelenková z Hygienické stanice hl. m. Prahy analyzovala výsledky taktického cvičení IZS na letišti v Ruzyni zaměřeného na zajištění pasažérů nakažených vysoce infekčním virem. Cvičící hasiči i zdravotníci si oblékli ochranné osobní pracovní prostředky (oděvy, obuv, respirátor, rukavice, brýle). Operátor ve věži na základě vytěžených informací z velitele letadla a po konzultaci s epidemiologem rozhodl, že letadlo nebude odkloněno a přistane na odlehlé části letištní plochy. Pacient podezřelý z vysoce nebezpečné nákazy, který se vracel z pobytu ve střední Africe, byl transportován v biovaku na infekční oddělení Nemocnice Na Bulovce. Ostatní cestující procházeli dekontaminační jednotkou, kde jim byla odebrána zavazadla, včetně osobních věcí. Vše bylo dekontaminováno širokospektrálním prostředkem 2% persterilem. Na plochy odolné proti chloru lze použít 1% Chloramin T. Cvičení ověřilo schopnost spolupráce a koordinace jednotlivých zasahujících složek při mimořádných událostech s výskytem vysoce nebezpečné nákazy.

Připravenost na hromadná neštěstí
MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D., ze ZZS Jihomoravského kraje, hovořil o problémech třídění pacientů při mimořádné události velkého rozsahu s vysokým počtem raněných osob, s nimiž se setkávají zejména při cvičeních, ale někteří zdravotníci se s nimi potýkali již i při reálných neštěstích. Nejobtížnější je rozhodování okamžitě při příjezdu na místo události, kdy je nutné zmapovat situaci, podat zprávu operačnímu středisku, požádat o další síly a prostředky a zároveň organizovat činnost na místě zásahu, aby bylo možné začít co nejdříve ošetřovat. Funkci vedoucího zdravotnické části zásahu může po příjezdu dalších posádek převzít někdo zkušenější a přetřídit pacienty, jejichž stav se také může měnit. Často je poranění zbytečně hodnoceno jako kritické, pak chybí pomoc skutečně potřebným. Školit by se měli na tuto činnost všichni členové výjezdových skupin.

Ing. Miroslav Beneš z Fakultní nemocnice Plzeň prezentoval novinku, kterou je identifikační karta pro pacienty v bezvědomí nebo pacienty, kteří z nějakého důvodu nemohou mluvit (intubace). Karta obsahuje základní informace o pacientovi a konkrétní identifikační znaky, jako tetování nebo jizvy po operacích. S kartou pacienta z místa události odsune krizový štáb do zdravotnického zařízení. Slouží nemocničnímu personálu v komunikaci s tzv. kontaktním místem nemocnice, do něhož telefonují příbuzní pacientů bezprostředně po mimořádné události s dotazy na své blízké. Informace žádají také media, právní zástupci, dobrovolníci, kteří nabízejí pomoc, a v případě, že pacient je cizinec (nehoda autobusu s francouzskými studenty), hlásí se i zastupitelské úřady příslušných zemí v ČR. Důležité je pomoci s identifikací pacienta při dodržení zásad ochrany osobních údajů.

Ing. Miroslav Procházka, Ph.D., Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, a.s., se zabýval zpracováním traumatologického plánu regionálních nemocnic a jeho zvládáním při cvičení například evakuace pacientů při mimořádné události (požár, únik nebezpečné látky). Hodnotil některé traumatologické plány jako příliš obsáhlé a nepřehledné nebo příliš obecné, které nezohledňují zvláštnosti stavby nemocnice, nepočítají s výpadky pitné vody nebo elektrické energie, neuzavírají smlouvy s dopravci, kteří by transportovali pacienty v případě potřeby do jiného zdravotnického zařízení nebo přivezli zasažené (kteří se nadýchali toxické látky). Při cvičení se zjišťují nedostatky – hasiči se na schodišti nevytočí s lůžkem, se stávajícím personálem nejsou schopni kvalitně ošetřit pacienty na všech obsazených lůžkách nebo chybí aktuální kontakty na důležité osoby. Dokumentace cvičení (i obrazová) by měla být poučením pro další praxi.

Mgr. Miroslav Tejkl ze ZZS hl. m. Prahy referoval o prověřovacích cvičeních, které mají za sebou výjezdové skupiny pražských záchranářů. Zajímavé bylo vyproštění zaklíněné osoby pod soupravou metra, k níž bohužel dochází v reálném provozu poměrně často. Pád do kolejiště metra vždy znamená omezení dopravy na trase. Cvičení proto probíhalo v noci, kdy se pod čelo vlaku nevrhl člověk, ale byla vhozena figurína. Zůstala ležet v odvodňovacím žlábku mezi kolejemi, ale náraz vlaku by člověka usmrtil. Zdravotník musí pod soupravu, aby zjistil stav zraněné osoby a případně jí poskytl přednemocniční neodkladnou péči. Jiné cvičení bylo společné se složkami IZS, kde například metodou START učili třídění pacientů hasiče, na nichž závisí pomoc postiženým v prvních okamžicích zásahu, často i ve špatně přístupných místech nebo v nebezpečném prostředí, kde je nezbytné mít ochranné osobní prostředky. Efektivní systém třídění vyzkoušeli ukládání zraněných na barevné plachty rozložené na obvazišti podle závažnosti zdravotního stavu, aby bylo možné optimálně stanovit priority ošetřování a odsunu u všech postižených.

Zkušenosti ze zahraničí
Ing. Vlasta Neklapilová z Úrazové nemocnice v Brně seznámila se zvládáním útoku aktivního střelce v Las Vegas v říjnu 2017, který z okna hotelového pokoje zběsilou střelbou (přibližně 9 minut) do návštěvníků countryového festivalu zabil 58 lidí a na 500 dalších zranil. Nastal chaos, ale někteří nezranění návštěvníci festivalu začali sami organizovat pomoc raněným, které odváželi do nemocnic soukromými automobily, později se k nim dostala i sanitní vozidla, ale jejich kapacita nestačila, použili dokonce nákladní automobil. V USA dosud nikdy nebylo ošetřeno tolik devastujících střelných poranění najednou. University Medical Center of Southern Nevada přijalo na 100 poraněných (4 zemřeli v nemocnici), v Sunrise Hospital ošetřili 214 pacientů (15 zemřelo v nemocnici), v Dignity Health­ St. Rose Dominican ošetřili 79 pacientů, tři v kritickém stavu. Téměř tři hodiny byli poranění přiváženi do těchto tří nemocnic, někteří také s úrazy při útěku z ohrožených míst. Nemocnice hlídala policie. Také policisté pomáhali stavět krvácení zasažených osob.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Ochrana obyvatelstva v 21. století aneb „Jak pomáhá bezpečnostní výzkum naplňovat koncepci ochrany obyvatelstva“, byl název konference, která se uskutečnila 26. října 2017 pod záštitou generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslava Ryby. Akci uspořádala pracovní skupina Ochrana obyvatelstva AFCEA.

Pracovní skupina vznikla v roce 2015 na základě programového záměru České pobočky nadnárodní organizace Armed Forces Communication and Electronics Association International (AFCEA), která dlouhodobě podporuje rozvoj informačních a komunikačních technologií v oblasti bezpečnosti. Evropské vedení AFCEA Europe sídlí v belgickém Bruselu. Česká pobočka AFCEA je neziskovou a vzdělávací organizací, zabývající se především problematikou řídicích systémů a informačních technologií pro použití ve státní správě se zvláštním zřetelem na ozbrojené síly. Je rovněž spoluorganizátorem odborných doprovodných akcí mezinárodního veletrhu obranných a bezpečnostních technologií IDET a výstavy s konferencí Future Soldiers, ale také akcí v rámci pracovní skupiny Digitalizace zájmového prostoru a pracovní skupiny Kybernetická bezpečnost.


Vzdělávání a výcvik
Ing. Jaroslav Pejčoch, člen rady ředitelů AFCEA, v úvodní přednášce hovořil o důležitosti prevence, která spočívá především ve vzdělávání, tréninku, ale také plánování na základě hodnocení každého cvičení. Pokud dojde k mimořádné události, pak by měla následovat konfrontace „plánovaného“ nebo „předpokládaného“ se skutečným. Reálnou událost je pak nutné podrobně zdokumentovat pro poučení pro řešení příštích podobných událostí. Jako příklad uvedl cvičení Blackout 2014 v Praze, kdy se ukázalo, jak nejsme v takovém případě připraveni v oblasti zásobování města pitnou vodou a jak je důležitá mezirezortní komunikace.

Plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, z MV­ generálního ředitelství HZS ČR, potvrdil význam bezpečnostní vědy a výzkumu, jehož výsledky se uplatňují při modernizaci všech složek integrovaného záchranného systému. Nové technologie pomáhají rozvíjet ochranu obyvatelstva a její nová koncepce čerpá také z vojenského bezpečnostního výzkumu. „Spolupráce v této oblasti je pro HZS ČR velmi přínosná a doufáme, že se bude dále prohlubovat,“ řekl.

PaedDr. Jan Vykoukal z odboru bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra seznámil s „Mezirezortní koncepcí podpory bezpečnostního výzkumu ČR 2017–2023 s výhledem do roku 2030“. Uvedl, že na bezpečnostním výzkumu se podílí celá řada subjektů z různých oborů na národní úrovni, a to se státní podporou. Důležitá je synergie poskytovatelů s uživateli výsledků výzkumu, kteří dávají podněty k dalším projektům. Cílem je propojit vědu a výzkum s praxí, kdy řešitelé projektů získávají zpětnou reakci a ve spolupráci s příjemci optimalizují svoji činnost tak, aby připravenost na krizové situace byla co nejvyšší. Úspěch celého procesu zvyšování odolnosti závisí na jeho efektivní koordinaci a možnostech čerpání finanční podpory.

Věda a výzkum v letech 2011 až 2016
Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) představuje kompletní, nepřetržitě aktualizovaný obraz české vědy. Je uznávaný a používaný i mezinárodně. Obsahuje zejména kompletní údaje o čerpání veřejné podpory na vědu, výzkum a inovace (přibližně 30 mld. Kč ročně) i výsledky, kterých bylo s touto podporou dosaženo.

Využití výstupů VaVaI projektů do praxe
Příkladem úspěšného projektu VAVAI v oblasti ochrana obyvatelstva bylo „Ověření modelu šíření aerosolů a účinků ohrožujících událostí“, prezentovaný Ing. Michaelou Melicharovou ze společnosti T­ soft, a.s. Spočíval ve vytvoření matematického modelu pro šíření prachových částic nesoucích radioaktivní zářiče po výbuchu tzv. špinavé bomby, který tým odborníků ověřoval sérií terénních testů.

PhDr. Libor Stejskal, Ph.D., ze Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, představil výzkumný projekt „Adaptace bezpečnostního systému ČR na měnící se ekonomickou, sociální, demografickou a geopolitickou realitu“. Identifikoval měnící se bezpečnostní prostředí, v němž budou složky integrovaného záchranného systému v ČR působit, jako prostředí se zostřenou mezinárodní konkurencí v přístupu ke zdrojům surovin a se vzájemným soupeřením států na poli technologií a inovací. Ekonomické oslabení EU se může negativně promítnout i do soudržnosti a tím do akceschopnosti. Bezpečnost je dlouhodobě podfinancovaná, což se projevuje i v personálním obsazení bezpečnostního systému, v jeho věkové struktuře, vzdělávání a přípravě. Dobře je hodnocena bezpečnostní, branná a krizová legislativa vznikající kolem přelomu tisíciletí v souvislosti s povodněmi. Chybí strategické a koncepční řízení a výdaje na efektivní systém řízení inovací v bezpečnostním sektoru, zachování a rozvoj specifických schopností.

Věda a výzkum v letech 2017 až 2020
Mgr. et Mgr. František Paulus z Institutu ochrany obyvatelstva představil některé výsledky bezpečnostního výzkumu institutu. Byly například certifikovány metodiky identifikace methanolu v lihovinách Ramanovou spektrometrií, fotometrickou metodou s kyselinou fuchsinsiřičitou a s kyselinou chromotropovou. Vědeckou podporu poskytuje institut při tvorbě strategických a koncepčních rozhodnutí HZS ČR a podílí se na zpracování koncepcí, metod, technologií a technických prostředků zabezpečení ochrany obyvatelstva, zejména při prevenci a minimalizaci následků provozních havárií, živelních pohrom apod. Metodicky vede odbornou činnost chemických laboratoří HZS krajů. V Ugandě uspořádal výcvik chemických specialistů - záchranářů z Východoafrického společenství (East African Community), který se zaměřil na zásah při úniku nebezpečné látky (nácvik detekce, odběru vzorků a dekontaminaci).

Návrhem oblastí pro realizaci výzkumu a vývoje pro potřeby ochrany obyvatelstva pro období 2017-2020 se zabýval Ing. Miroslav Nečas, Ph.D., člen rady ředitelů AFCEA, člen pracovní skupiny Ochrana obyvatelstva a skupiny Kybernetická bezpečnost. Referoval, že se do výzkumu zapojila řada odborníků, řešitelů užitečných projektů, ale vázne spolupráce napříč odvětvími. Důležitá je znalost vazeb, komplexnost státní správy a vymezení jednotlivých kompetencí. V bezpečnostní prevenci je nezbytné posílit mezioborový přístup, sdílení informací a využívání dostupných informačních zdrojů i technických a věcných prostředků. Zásadní však je možnost speciálně zaměřeného vzdělávání pro potřeby konkrétního výzkumu. Osvětu a vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva je nutné zkvalitnit i ve vztahu k široké veřejnosti a v rámci preventivně výchovné činnosti využívat celou škálu mediálních prostředků a informačních technologií.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR se konal 1. prosince 2017 XXII. sněm České asociace hasičských důstojníků (dále jen „asociace“ nebo „ČAHD“).

V úvodu všechny přítomné přivítal prezident ČAHD plk. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., a uvedl, že v současné době má asociace 196 členů. Pozdravil přítomné hosty, mezi kterými byli náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Mgr. Bc. Slavomír Bell, MSc., Mgr. Bohumír Martínek, člen Výkonného výboru SH ČMS a vedoucí Ústřední odborné rady ochrany obyvatelstva, prezident Asociace velitelů HZS podniků Ing. Oldřich Lukš a děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství doc. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA.

Hlavní pozornost byla v úvodu věnována vyhodnocení činnosti ČAHD, jejího vedení a jednotlivých odborných skupin za předchozí období, tj. od posledního sněmu. Prezident ČAHD vyzvedl skutečnost, že asociace úspěšně pokračovala v realizaci zahájených projektů na národní a mezinárodní úrovni, v hledání možnosti financování ČAHD, včetně jejího zapojení do národních a mezinárodních projektů za účelem rozvoje požární ochrany, integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Dále zmínil, že je důležité pokračovat ve spolupráci s MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR a HZS krajů v intencích uzavřené rámcové smlouvy (např. granty zaměřené na publikaci souboru metodických činností, listy velitele zásahu, semináře pro rozhodčí ve vyprošťování). Členové ČAHD zasedají v odborných komisích, spolupracují s jednotlivými odborníky na realizaci grantů Ministerstva vnitra.

Je třeba navázat na jednání, která byla zahájena v minulém roce, aby došlo k zapsání ČAHD do seznamu výzkumných organizací (které se oddálilo z důvodu změny legislativy). Vyvíjet aktivity směrem k zaměření bezpečnostního výzkumu a společně předkládat výzvy a projekty. K tomuto tématu se pravidelně konají jednání s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a Centrem dopravního výzkumu.
Prezident asociace upozornil na problematiku výskytu rakoviny u hasičů i přes vývoj nových ochranných pomůcek. K této problematice se konala konference v Kodani. Jako v předcházejících letech asociace pokračuje v projektech zaměřených na vyprošťování osob z havarovaných vozidel, výcvik hasičů v podmínkách požáru v uzavřeném prostoru, vodní záchranářství a propagaci detektorů kouře a plynů. Zdůraznil, že se asociace rozhodla dále nefinancovat sportovní akce. V červnu pořádala společně s MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR Pyromeeting 2017 v Brně, tentokrát s tématem 25 let IZS a ve dnech 23. a 24. listopadu 2017 v prostorách ZÚ HZS ČR ve Zbirohu šestý ročník semináře Flashover kontejnery.

V roce 2017 byl schválen k financování projekt FIRE­ IN, předložený v rámci výzvy HORIZON 2020. V rámci projektu ERASMUS+ byl připraven a předložen program VOLFIRE, který je zaměřen na zajištění odborné přípravy a výměny zkušeností s hasiči v Turecku. DIRECT – projekt zaměřený na zvýšení připravenosti obcí a měst na mimořádné události. ČAHD získala projekt financovaný Evropskou komisí v rámci Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO).

Činnost odborných skupin
V oblasti zásahové činnosti a IZS

• seminář „Flashover kontejnery“ zaměřený na výměnu zkušeností z výcviku v zařízeních simulujících reálné podmínky požáru,
• XIX. ročník soutěže ve vodním záchranářství „Slezská Harta“,
• XIV. ročník soutěže „Rallye Hamry“.

V oblasti prevence a ochrany obyvatelstva

• příprava kalendáře ČAHD,
• Den požární bezpečnosti 2017 – jako hlavní téma bylo zvoleno „Bezpečné provozování komínů a tepelných spotřebičů“,
• preventivní akce „Ochrana proti únikům plynů a požárů“.

V oblasti technických činností

• příprava nových předpisů v oblasti vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel,
• příprava a realizace Mistrovství České republiky ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel v Novém Městě na Moravě,
• tvorba metodik a organizace instrukčně metodických zaměstnání,
• aktualizace seznamu rozhodčích,
• II. ročník soutěže v poskytování předlékařské pomoci v Libereckém kraji,
• světová soutěž ve vyprošťování v Rumunsku.

V oblasti informatiky

• provoz informačního portálu a poštovního serveru asociace na internetu,
• spolupráce na projektu „Evropská asociace pro mezinárodní číslo 112“ EENA za účelem prosazení využití bezpilotních systémů při záchraně života a majetku osob.

Předání ocenění
Na závěr zasedání předal prezident asociace ocenění. Plaketu ČAHD převzal náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Mgr. Bc. Slavomír Bell, MSc.

Medaili ČAHD za 20 let spolupráce převzali: Ing. František Mencl, Ing. Jan Všetečka, Ing. Václav Staňko. Medaili ČAHD za 10 let spolupráce převzali: Mgr. Miroslav Petrásek, Bc. Zdeněk Vlasák, Ing. Jaroslav Čermák, Vladislav Havlena, Bc. Jiří Horník Dis., Ing. Ivo Jahn, Václav Liboška, Mgr. Bc. Jiří Ovesný, Mgr. Josef Skalka, Bc. Zbyšek Zuber.


Ing. Ivana BOŠKOVÁ, foto autorka

Dne 25. listopadu 2017 bylo v rámci VII. ročníku ankety Dobrovolní hasiči roku ve dvoraně Rektorátu Vysokého učení technického v Brně oceněno 25 jednotek požární ochrany (PO) a 25 sborů dobrovolných hasičů (SDH) a dále pět kolektivů mladých hasičů za činnost k 45. výročí hry Plamen. Finalisté na prvních místech převzali skleněnou zásahovou helmu pocházející z českých skláren, která je symbolem ankety a prestižním oceněním, a finanční i věcné dary.

V rámci ankety Dobrovolní hasiči roku je každý rok oceněno 50 jednotek PO a SDH, které porota nominuje do finále ze všech přihlášených jednotek PO a sborů z celé České republiky. Vyhlášení ankety a udělené ocenění je důstojným poděkováním nejen dobrovolným hasičům a jejich rodinám, ale také partnerům ankety, kteří dlouhodobě pomáhají dobrovolným hasičům a poskytují jim finanční i věcnou podporu. Pro pořádání tohoto projektu jsou tak významným a nepostradatelným partnerem. „Dnes předáváme ocenění finalistům ankety, ale vážíme si práce všech dobrovolných hasičů. Při naší činnosti se s nimi často potkáváme a spolupráce s nimi je pro nás velmi důležitá. Známe tedy jejich zásahy a vnímáme jejich odhodlání,“ řekl Pavel Káčer, zástupce generálního partnera ankety, společnosti GridServices, s.r.o., ze skupiny innogy.

Hlavním posláním ankety Dobrovolní hasiči roku je zvýšit veřejné povědomí o hodnotě dobrovolných hasičů a ocenit je za skutečné zásahy nebo mimořádné aktivity v oblasti prevence. „Partnerství v anketě je naším projevem díků a respektu vůči práci a nasazení hasičských sborů, které jsou naším neodmyslitelným partnerem při zajištění bezpečné přepravy zemního plynu. Vítězům gratulujeme, dík a respekt patří všem,“ řekl Radek Benčík, jednatel NET4GAS, s.r.o.

Ceny v celkové hodnotě převyšující 2,4 milionů Kč předali zástupci partnerů ankety, kterými jsou GridServices, s.r.o., NET4GAS, s.r.o., Lesy České republiky, s.p., Česká pošta, s.p., ČEZ, a.s., Ford Motor Company, s.r.o., Andreas Stihl, spol. s r.o. a DCom, spol. s r.o., a společnosti, ČEPS, a.s., Gina Software, s.r.o., ZP MV ČR, Techsport, s.r.o., Brnocar, a.s., a Teleskopické stožáry, s.r.o., společně se spolupracujícími organizacemi jako je Hasičský záchranný sbor České republiky, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Moravská hasičská jednota a Česká hasičská jednota.

Překvapením večera byla také premiéra písně Vítězství a žár, kterou patronka ankety Ilona Csáková věnovala všem přítomným hasičům a záchranářům. Záznam slavnostního galavečera, který moderovala dvojice Tereza Kostková a Marek Eben, byl odvysílán v sobotu 9. prosince 2017 v České televizi.

KATEGORIE KOLEKTIV MLADÝC HASIČŮ
1.  SDH Borovany JČK
2.  SDH Drnovice JMK
3.  SDH Heřmanice LIK
4.  SDH Strahovice MSK
5.  SDH Telnice ÚSK

KATEGORIE SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ - HASIČSKÝ SBOR
jih Moravy
1.  SDH Ždírec nad Doubravou VYS
2.  SDH Hrušovany u Brna JMK
3.  HS Žabčice JMK
4.  HS Senetářov JMK
5.  SDH Brno-Slatina JMK
sever Moravy
1.  SDH Nová Ves MSK
2.  SDH Dub nad Moravou OL
3.  SDH Vendryně MSK
4.  SDH Karlovice ZL
5.  SDH Doubrava MSK
východ Čech
1.  SDH Slatina nad Zdobnicí KHK
2.  SDH Morašice PAK
3.  SDH Březiny PAK
4.  SDH Kunratice LIK
5.  SDH Vysoká nad Labem KHK
střed-sever Čech
1.  SDH Mikulov ÚSK
2.  SDH Višňová u Příbramě SČK
3.  SDH Kvasejovice SČK
4.  SDH Malé Přílepy SČK
5.  SDH Tehovec SČK
jih-západ Čech
1.  SDH Ostrov KVK
2.  SDH Pražák JČK
3.  SDH Hamr JČK
4.  SDH Střelské Hoštice JČK
5.  SDH Nepomuk PLK

KATEGORIE JEDNOTKA SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE
jih Moravy
1.  JSDHO Dubňany JMK
2.  JSDHO Košetice VYS
3.  JSDHO Velké Opatovice JMK
4.  JSDHO Sněžné VYS
5.  JSDHO Strážnice JMK
sever Moravy
1.  JSDHO Němčice nad Hanou OLM
2.  JSDHO Petrovice-Závada MSK
3.  JSDHO Bělkovice-Lašťany OLM
4.  JSDHO Studénka MSK
5.  JSDHO Kopřivnice MSK
východ Čech
1.  JSDHO Polička PAK
2.  JSDHO Horní Maršov KHK
3.  JSDHO Dolní Dobrouč PAK
4.  JSDHO Jevíčko PAK
5.  JSDHO Pertoltice LIK
střed-sever Čech
1.  JSDHO Příbram - Březové Hory SČK
2.  JSDHO Ovčáry SČK
3.  JSDHO Kryry ÚSK
4.  JSDHO Kněžmost SČK
5.  JSDHO Broumy SČK
jih-západ Čech
1.  JSDHO Dolní Žandov KVK
2.  JSDHO Horní Slavkov KVK
3.  JSDHO Žlutice JČK
4.  JSDHO Zbiroh PLK
5.  JSDHO Kralovice PLK

Účastníkům ankety blahopřejeme.


Jiří BEZDĚK, Svatý Florián – Dobrovolní hasiči roku, z.s.

Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy (HZS HMP) uspořádal ve dnech 9. a 10. října 2017 v prostorách stanice Modřany odborný seminář pro odborně způsobilé osoby v oboru požární ochrany Vězeňské služby České republiky.

Objekty vazební věznice a objekty pro výkon trestu mají z hlediska požární bezpečnosti svá specifika. Samotný zásah jednotky požární ochrany v těchto objektech vyžaduje důslednou přípravu ze strany zasahujících hasičů a v neposlední řadě úzkou spolupráci s příslušníky Vězeňské služby ČR a HZS HMP.

Náměstek ředitele HZS HMP pro prevenci a civilní nouzovou připravenost plk. Ing. Jiří Hošek seznámil účastníky s historií sboru, jako nejstaršího profesionálního sboru na našem území. Připomenul největší a nejzávažnější požáry na území hl. m. Prahy, zdůraznil řadu akcí, na kterých se pražští hasiči z hlediska zajištění bezpečnosti podílejí v součinnosti např. s Policií České republiky. Šlo o akce rozsáhlého charakteru jako zajištění bezpečnosti při návštěvě prezidenta Spojených států amerických v roce 2009, nebo zajištění průběhu konání Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2015.

Na téma stavební prevence z pohledu požární bezpečnosti staveb se diskutovalo o specifikách vězeňských cel, šíření kouře v objektu věznic a odvětrávání těchto objektů v případě požáru.

Tématu zjišťování příčin vzniku požárů se ujal mjr. Bc. Martin Kavka, který účastníky seznámil s „detektivní prací“ příslušníků na místě požárů. Zdůraznil nezbytnou spolupráci se zasahujícími hasiči jednotek požární ochrany. Mjr. Bc. Kavka kladl důraz na pečlivou práci při zajištění stop a v neposlední řadě na spolupráci s kynology. V závěru přednášky informoval o zdokonalování pomůcek pro ochranu zdraví příslušníků zjišťujících příčiny vzniku požárů.

Účastníci semináře se dále seznámili s odbornými tématy z oblasti kontrolní činnosti a příjmu tísňového volání u HZS HMP, včetně prohlídky krajského operačního a informačního střediska a prohlídky požární techniky.

Velitel stanice v Modřanech por. Ing. Tomáš Horský seznámil účastníky s procesem schvalování dokumentace zdolávání požáru, který je účinný od 1. srpna 2017.

Z MV­ generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR se semináře zúčastnil plk. Mgr. Radek Kislinger. Prezentoval problematiku zvláštního požárního dozoru podle § 85 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1. srpna 2017. Posluchačům představil odborné kurzy, které jsou organizovány na získání praktických dovedností v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů.
Na každé téma semináře navazovala diskuze, při které, mimo dotazů, probíhalo i vzájemné předávání zkušeností z této oblasti.

„Vzájemná výměna odborných znalostí a zkušeností pražských hasičů s příslušníky Vězeňské služby ČR v oblasti požární bezpečnosti staveb, kontrolní činnosti, včetně zjišťování příčin vzniku požárů vede ke zvýšení odborných dovedností. V dalších letech předpokládáme vytvoření systému těchto odborných seminářů,“ řekl plk. Ing. Jiří Hošek.

kpt. Ing. Ivana SVITÁKOVÁ, HZS hl. m. Prahy, foto autorka
 

Nadační rodiny se sešly 23. až 24. listopadu 2017 v Praze. Vše začalo příjezdem členů nadační rodinky do areálu Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze­ Hrdlořezích, kde byli letos všichni ubytováni. Dvoudenní, tradiční předvánoční setkání i letos uspořádala Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni. Vzpomínková akce, ale i návštěva vánočních trhů a večerní nadační koncert, to vše na ně čekalo. Překvapením byl pro mnohé křest nadační knihy a mláděte pumy americké.

Každoroční setkání rodin pozůstalých po policistech a hasičích, kteří zahynuli při výkonu služby, spolu s nimi i policisté a hasiči těžce tělesně postižení v důsledku zranění při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ní, začalo pietním aktem v areálu Policejního Muzea Policie ČR. U pomníku padlým policistům a hasičům se sešli představitelé Ministerstva vnitra, Policie ČR a Hasičského záchraného sboru ČR a další rezortní i mimorezortní hosté. V krátkém projevu náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategie a evropských fondů Mgr. Jiří Zmatlík ocenil náročnou práci všech policistů a hasičů, poděkoval za úsilí, s jakým nasazují své životy při výkonu služby. K důstojnosti celé akce přispěla svým hudebním doprovodem Hudba Hradní stráže a Policie ČR.

Za nadační rodinku poděkovala všem přítomným představitelům paní Odermattová. Její muž Jiří Odermatt byl vyznamenán prezidentem České republiky při státním svátku 28. října 2017 medailí Za hrdinství, in memoriam. Byl členem Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy. Vážně se zranil při zásahu u požáru a bohužel zranění podlehl. K slavnostnímu položení věnců k pomníku se postupně k hostům přidali i členové nadační rodiny a děti s kytičkou či zapálenou svíčkou. Následovala krátká ekumenická bohoslužba v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. Tóny varhan vystřídaly vánoční melodie na náměstí Míru. Vůně svařeného vína a perníčků připomněla všem blížící se svátky.

Vánoční koledy a jiné známé skladby večer zahrála Hudba Hradní stráže a Policie ČR se svými sólisty v Majakovského sále, Národního domu na Vinohradech, kde se konal nadační adventní koncert k 15. výročí Nadace policistů a hasičů. Ředitel nadace PhDr. Vladimír Šutera, CSc., spolu s generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru České republiky, genmjr. Ing. Drahoslavem Rybou, během večera převzali symbolický šek od O2 Family v hodnotě 400 000 korun, který předal jednatel společnosti MUDr. Luboš Vaněk, na podporu Nadace hasičů a policistů, od místopředsedy Odborového svazu hasičů, Petra Jahelky, Dis., 60 000 korun a prezidenta Veteránů Policie ČR, JUDr. Jaroslava Zemana, 20 000 korun. Večer pokračoval křtem nové knihy. Jelikož je nadaci 15 let, tak je o čem psát. Je to kniha o životě, řekl ředitel nadace. Začátky připomněl i jeden z kmotrů, Ing. Miroslav Štěpán, který byl u zrodu nadace. Připil společně s ostatními na úspěch knihy i nadace a popřál „aby plnila své poslání, tak jako doposud“. Po slavnostním křtu ředitel nadace poděkoval těm, kteří se zasloužili o vydání knihy. Každému předal nadační křišťálové srdce s vepsaným poděkováním.

Na druhý den se těšily především děti. V Národním a zemědělském muzeu v Praze na ně čekala kočkovitá šelma, puma americká. Tříměsíční mládě, které přijel představit ředitel cirkusu Jo­ Joo. Nadace dostala možnost toto mládě pokřtít. A jaké jméno pro ni vybrat? Ředitel PhDr. Vladimír Šutera, CSc., přednesl návrh a všichni jednohlasně souhlasili. Je to NADACE. Děti si ji mohly i pohladit a nejraději by si ji odnesly domů, s čímž by ředitel cirkusu asi nesouhlasil. Cirkus Jo­ Joo spolupracuje s nadací a děti z rodinky ho často navštěvují. Budou moci sledovat, jak NADACE roste a později i zhlédnou její vystoupení. Odpoledne po zasedání správní a dozorčí rady nadace nastala chvíle loučení. Každý z přítomných členů nadační rodinky dostal od členů správní a dozorčí rady nadace tašku plnou dárků.


Ing. Ivana BOŠKOVÁ, foto autorka