Změny zákona o požární ochraně
30. 1. 2018 (Nicole Zaoralová) - 1. 1. 2018 vešel v účinnost zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Uvedená novela stavebního zákona obsahuje 315 pozměňovacích bodů a dále mění 44 zákonů, přičemž jedním z nich je i zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“). V následujících odstavcích jsou popsány nejvýznamnější změny zákona o požární ochraně.
§ 7 odst. 3 zákona o požární ochraně nově stanovuje povinnost vlastníkům nebo uživatelům nástupních ploch pro požární techniku tyto označovat a udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky.
§ 24 odst. 1 písm. t) zákona o požární ochraně upravuje působnost dotčených orgánů vzhledem k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, které je přímo použitelným předpisem EU. Toto nařízení upravuje povolovací postup pro projekty společného zájmu, což jsou projekty s prioritním statusem. Povolovací postup je rozdělen do dvou fází, a to postup před podáním žádosti a zákonný povolovací proces. Postup před podáním žádosti (1. fáze) je legislativně ukotven změnou zákona č. 416/2009 Sb. předkládanou v souvislosti s novelou stavebního zákona. V této fázi již vystupují dotčené orgány, kdy se vyjadřují k posouzení zralosti projektu, stanovují podrobnosti informací, což jsou požadavky na dokumentaci, která bude předložena pro zákonný povolovací proces (2. fáze). Z tohoto důvodu bylo zapotřebí určit působnost pro postup před podáním žádosti a příslušným úřadům dát postavení dotčeného orgánu.
Nejvýznamnější změnou pro výkon státního požárního dozoru je úprava stávajícího § 31 zákona o požární ochraně, která reaguje zejména na změnu příslušných ustanovení stavebního zákona (především ve výčtu staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 stavebního zákona, a staveb, u kterých postačí ohlášení dle § 104 stavebního zákona).
V § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně je nově vymezen okruh staveb (ve spojení s příslušnými řízeními dle stavebního zákona), u kterých se provádí posuzování z hlediska požární ochrany v rámci výkonu státního požárního dozoru. Dochází k redukci okruhu staveb, u kterých bude státní požární dozor vykonáván. Jedná se především o stavby představující z hlediska požární bezpečnosti malé riziko, jako např. stavby technické infrastruktury, kde nově nebude vyžadováno stanovisko z hlediska požární ochrany např. pro komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, telefonní budky, vedení sítí veřejného osvětlení, včetně jejích stožárů, stavby pro výrobu energie do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla. V případě distribuční soustavy v elektroenergetice, plynárenství a rozvodného tepleného zařízení (tj. v případech rozšiřování distribuční soustavy) bude státní požární dozor nově vykonáván pouze v případě, bude-li se jednat o nadzemní vedení.
U staveb rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci se hranice zastavěné plochy, která určuje dotčenost k výkonu státního požárního dozoru, zvýšila ze 150 m2 na 200 m2 a lépe tak reflektuje kodex norem požární bezpečnosti staveb, který od této plochy klade na stavby rodinných domů zvýšené požadavky (z hlediska zásobování požární vodou, nosných konstrukcí střechy aj.). V souvislosti s průběhem novelizace a změnami příslušného ustanovení § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona bohužel došlo ke stavu, kdy jsou mezi stavby, u kterých postačí dle tohoto ustanovení ohlášení stavebnímu úřadu, zařazeny stavby pro bydlení obecně (tj. kromě rodinných domů i bytové domy) a to bez limitu zastavěné plochy. Hasičský záchranný sbor tedy nově není oprávněn k výkonu státního požárního dozoru v případě bytových domů, u kterých postačí ohlášení stavebnímu úřadu (tj. bytových domů s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše se dvěma nadzemními podlažími a podkrovím) a to bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.
V rámci územního plánování bude v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona o požární ochraně výkon státního požárního dozoru nově prováděn pouze v případě regulačních plánů, které budou nahrazovat územní rozhodnutí vztahující se k umístění stavby nebo zařízení (a ke kterým se dále v navazujících řízeních bude vykonávat státní požární dozor). Je vhodné upozornit, že z hlediska ochrany obyvatelstva zůstává Hasičský záchranný sbor stále dotčeným orgánem i v případě územních plánů a veškerých regulačních plánů (tj. včetně regulačních plánů bez výše uvedeného omezení pro výkon státního požárního dozoru).
Lze konstatovat, že výše uvedené změny § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně povedou k usnadnění přípravy jednodušších a z hlediska požární ochrany méně rizikových staveb. Stavebníci nebudou nuceni opatřit stanovisko Hasičského záchranného sboru pro stavby, u kterých jsou zájmy požární ochrany diskutabilní (např. podzemní inženýrské sítě).
V § 31 odst. 2 písm. e) zákona o požární ochraně dochází k vypuštění procesu schvalování dokumentace zdolávání požárů formou výkonu státního požárního dozoru.
§ 31 odst. 4 zákona o požární ochraně jednoznačně stanovuje povinnost předkládat podklady, dokumentaci a projektovou dokumentaci určenou k posuzování v listinném vyhotovení.
V § 32 zákona o požární ochraně byl doplněn text z hlediska rozsahu výkonu státního požární dozoru pro Ministerstvo vnitra, který vyplývá ze změny § 31 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně (jedná se o posuzování a typové schvalování zařízení dálkového přenosu určeného pro účely Hasičského záchranného sboru České republiky).
kpt. Ing. Tomáš Pavlík
MV - generální ředitelství HZS ČR
Odbor prevence - oddělení stavebně technické prevence