Ohlédnutí za rokem 2018 
s. 4

POŽÁRNÍ OCHRANA
Ochrana kulturních památek před požáry
s. 7
Požár tavicí pece
s. 8
Barevná úprava zásahového požárního automobilu
s. 10

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Typová činnost STČ 16A/IZS 
s. 14
Uplatnění bezpilotních letounů u hasičů 
s. 16
Projekt „READY TO HELP – systém společné ochrany
hraničních obcí v Euroregionu Silesia“ 
s. 18
V Karlových Varech se konal V. ročník oborové konference
integrovaného záchranného systému
s.  20

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
Výměna česko­ slovenských zkušeností v oblasti
ochrany obyvatelstva a krizového řízení
s. 21
3D laserový skenovací systém
s. 22
Ochrana obyvatel při úniku radioaktivních látek
s. 24
Pro bezpečnost měst a obcí
s. 26
Školení učitelů v Libereckém kraji
s. 28
Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
s. 29

INFORMACE
S Popálkami nejsou pacienti na těžké životní situace sami
s. 30
Stanici ve Varnsdorfu navštívila zachráněná dívka
s. 32
Abychom nezapomněli na padlé
s. 33

PŘÍLOHY
Kalendář hlavních sportovních soutěží na období leden až prosinec 2019
Veletrhy a výstavy pořádané v České republice a v zahraničí v roce 2019
 

Zvláštní příplatek je složkou příjmu [§ 113 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů („zákon č. 361/2003 Sb.“)]. Specifikace tohoto příplatku je obsažena v § 120 zákona č. 361/2003 Sb.: „Příslušník, který vykonává službu spojenou s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, nebo službu s mimořádnou psychickou zátěží“. Zvláštní příplatek tak nelze zaměňovat za v praxi často používaný pojem „rizikový příplatek“ (slangový pojem vycházející z předešlé právní úpravy). Podrobnější specifikace je uvedena v příloze č. 1 k zákonu č. 361/2003 Sb.: „Charakteristiky tarifních tříd příslušníků bezpečnostních sborů“. Vzhledem k postupu doby a vývoji právní úpravy zvláštní příplatek není a ani nemůže být koncipován právě pouze jako dříve využívaný pojem „rizikový příplatek“, jde o pojem se širším aplikačním dopadem. Již totiž není možné vnímat riziko jen jako činnost příslušníka přímo u zásahu, ale je nutné zohlednit i riziko psychického charakteru, či stresové riziko. Např. v některých bezpečnostních sborech jsou služební funkcionáři zařazeni v I. skupině zvláštního příplatku, a to právě z důvodu psychického rizika výkonu jejich služby.

Nastavení u HZS ČR
Systém zvláštních příplatků u HZS ČR od roku 2007, po specifikaci zejména v roce 2014, je nastaven pro I. skupinu následovně:
a) výkon služby v rámci mezinárodní záchranné operace,
b) výkon služby na služebním místě potápěč III. stupně, instruktor potápění, letecký záchranář anebo lezec-instruktor pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou,
c) výkon služby s používáním výbušnin nebo výbušných předmětů v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti osob a ochrany majetku s odpovídající odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu,
d) výkon služby v jednotce hasičského záchranného sboru kraje (HZS kraje), jednotce Ministerstva vnitra­ generálního ředitelství HZS ČR, jednotce Školního a výcvikového zařízení HZS ČR, jednotce Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany a v rotě Záchranného útvaru HZS ČR s předurčením pro provádění záchranných a likvidačních prací při požáru nebo jiné mimořádné události na místě zásahu; to neplatí pro příslušníka HZS ČR zařazeného v 1. nebo 2. tarifní třídě a příslušníka se stanovenou zdravotní klasifikací „C“- schopen s omezením.

Do II. skupiny jsou zařazeni ostatní příslušníci HZS ČR, odstupňovaně
a) příslušníci s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby v tarifní třídě 4. až 8., zařazeni na operačním a informačním středisku
b) a další příslušníci zařazení v denním výkonu služby.

Jde o odstupňování zvláštního příplatku do konce roku 2018 podle pokynu generálního ředitele HZS ČR od částky 2 200 Kč pro výkon služby v denním výkonu režimu služby, částku 3 600 Kč pro výkon služby v jednotce požární ochrany až po výkon služby v mezinárodní operaci 6 000 Kč.

V rámci HZS ČR při směnném výkonu služby (rozvržení výkonu služby podle 3 směn A, B, C v rámci jednotek požární ochrany) je nutné pro dodržení zákonné dikce k zvláštnímu příplatku připočíst finanční prostředky na přesčasy a pohotovost. Tato částka průměrně odpovídá 25 % z uvedené částky (tedy např. při navýšení 2 000 Kč v rámci pokynu generálního ředitele HZS ČR pro tzv. „výjezdové“ hasiče jde tedy o výslednou částku v průměru 2 500 Kč).

Změna právní úpravy
V rámci změny zákona č. 361/2003 Sb. (zákonem č. 247/2017 Sb.) bylo rozpětí zvláštního příplatku změněno s účinností od 1. ledna 2019 následovně:

• původní znění ve výši 3 000 Kč až 6 000 Kč měsíčně v I. skupině a 1 000 Kč až 4 000 Kč ve II. skupině,
• znění po 1. lednu 2019 ve výši 5 000 Kč až 10 000 Kč měsíčně v I. skupině a 1 000 Kč až 5 000 Kč ve II. skupině.

MV­-generální ředitelství HZS ČR v rámci změny zákona č. 361/2003 Sb. navrhovalo částku na pokrytí navýšení zvláštních příplatků, kdy tato částka měla být nastavena na „optimální střední“ úroveň rozpětí v rámci I. a II. skupiny zvláštního příplatku. V rámci návrhu státního rozpočtu je přidělena toliko částka 306 mil. Kč na toto navýšení. Tomu tak musel odpovídat i návrh navýšení tohoto zvláštního příplatku.

Nastavení zvláštních příplatků v roce 2019 u HZS ČR
Návrh navýšení byl koncipován jako „spravedlivý“ pro všechny služební činnosti v rámci HZS ČR, tedy navýšení o stejnou částku, jistě předurčen podle stupně současného pojetí zvláštních příplatků u HZS ČR. V tomto ohledu je nutné uvést, že vedle koncepce zvláštních příplatků byl vzat do úvahy i kariérní systém podle zákona č. 361/2003 Sb., kdy příslušník, který vykonává směnný výkon služby (např. v nižší tarifní třídě v rámci jednotky požární ochrany), vystuduje vysokou školu, měl by mít ambici se posunout do vyšší tarifní třídy v rámci požadavku na vysokoškolské vzdělání. A logicky v tomto ohledu by měl být dodržen i postup v rámci finančního ohodnocení. Což bohužel, i díky zvláštním příplatkům, není vždy v praxi dodrženo.

Nově je v rámci I. skupiny zvláštního příplatku zařazen i příslušník pro výkon služby na služebním místě velitel stanice HZS kraje a výkon služby na služebním místě velitel roty Záchranného útvaru HZS ČR. Toto neplatí pro příslušníka zařazeného v 1. nebo 2. tarifní třídě a příslušníka se stanovenou zdravotní klasifikací „C“- schopen s omezením/písm. e). Toto zařazení je nově navrženo na základě podnětu a po projednání s Odborovým svazem hasičů již počátkem roku 2018.

Na základě uplatněných připomínek odborových svazů, po projednání a diskuzi v rámci vedení HZS ČR byly částky zvláštního příplatku nastaveny následovně:

• 8 000 Kč za služební činnost za mezinárodní záchranné operace; zvláštní příplatek náleží pouze za kalendářní měsíc, ve kterém se příslušník zúčastní mezinárodní záchranné operace,
• 6 900 Kč měsíčně za služební činnost instruktor potápění, letecký záchranář anebo lezec­ instruktor pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou či práce s výbušninou,
• 5 600 Kč měsíčně za služební činnost v jednotce požární ochrany obecně,
• 5 000 Kč měsíčně za služební činnost na služebním místě velitel stanice HZS kraje a výkon služby na služebním místě velitel roty Záchranného útvaru HZS ČR,
• 4 500 Kč měsíčně v rámci výkonu služby v tarifní třídě 4. až 8., příslušníkovi zařazenému na operačním a informačním středisku,
• 3 800 Kč měsíčně ostatním (denní služba).

Nové částky zvláštních příplatků byly normativně ukotveny pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 58/2018, kterým se stanoví zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výše zvláštního příplatku pro služební místa v HZS ČR, kde jsou stanoveny přesně uvedené částky pro jednotlivé kategorie zařazení příslušníků do zvláštních příplatků.


plk. doc. JUDr. František VAVERA, Ph.D., LL.M., MV­-generální ředitelství HZS ČR

Stojíme na prahu nového roku, roku 2019. Pro Vás, pane generále, to už bude osmý rok ve funkci generálního ředitele. Jaký bude tento rok ve srovnání s tím, který právě skončil? A můžeme se ještě za tím osmičkovým rokem ohlédnout?

Jaký bude ten letošní rok z pohledu zásahové činnosti, opravdu říct nedovedu, mohu jen doufat, že nás nečekají žádné povodně, větrné smrště, extrémní sucha nebo jiné velké mimořádné události. Pokud ale již nastanou, tak na ně musíme být připraveni. Počet zásahů nám rok od roku roste, a to jak u požárů, tak u dopravních nehod, ale zejména při technických pomocech.

Pokud ve stručnosti shrnu rok 2018 v číslech, pak jsme zaznamenali hlavně nárůst požárů. Oproti roku 2017 narostl počet požárů v loňském roce o 23 % (jde o požáry jak se zásahem, tak bez zásahu jednotek požární ochrany). Předběžný odhad počtu požárů tak dokonce překročil dlouhodobý průměr za předešlých 27 let, který činí 20 093 požárů. V roce 2018 jsme vyjeli ke 20 232 požárům. Podobné skokové navýšení počtu požárů nastalo také například v letech 1992, 2003 nebo 2011. Je ale pravděpodobné, že navýšení počtu požárů, zejména v přírodním prostředí, nastalo v důsledku horkého a suchého počasí přes letní období. S tím ruku v ruce narostl i počet usmrcených a zraněných osob (usmrcených 95 a zraněných 1 410), ale také, a to mě naopak těší, jsme uchránili hodnoty za více než 13 miliard korun, což je o 34 % více než loni. Jistě to souvisí i s tím, že se neustále zvyšují škody u požárů. V roce 2018 vznikly dva požáry se škodou dokonce nad 100 mil. Kč. Tím prvním byl požár mrazíren Mochov v okrese Praha – východ v únoru 2018 a v říjnu 2018 hořela střecha výrobní haly v Lysé nad Labem. Za oběma požáry stála nedbalost.

Výjezdy k ostatním událostem, tedy k dopravním nehodám nebo technickým haváriím, zůstaly početně prakticky stejně s rokem 2017. Na druhou stranu se nám v loňském roce vyhnuly události, jako je ptačí chřipka nebo africký mor prasat, takže nám výrazně, celkem o 90 %, poklesly události, které řadíme do kolonky ostatní mimořádné události.

Nárůst výjezdů je neoddiskutovatelný. Myslíte si, že se jedná jen o výkyv nebo to bude obecný trend?
Domnívám se, že se bohužel jedná o obecný trend a že počet zásahů bude dále narůstat. Za dobu, co jsem ve funkci, nám přibývá nejen zásahů, ale obecně všech činností. Když jsem se stal generálním ředitelem a mou hlavní starostí bylo, aby při velice omezeném rozpočtu nebylo potřeba rušit stanice nebo naše zařízení, v té době nikoho nenapadlo, že během pár let bude náš Záchranný útvar HZS ČR (ZÚ HZS ČR), který měl být také zrušen, dislokován na třech místech České republiky a zasahovat bude prakticky denně. To, že bychom nakupovali zodolněné cisternové automobilové stříkačky, abychom mohli pracovat v muničních skladech, bylo nemyslitelné. A dnes má za sebou ZÚ HZS ČR nejdéle trvající zásah vůbec - zásah ve Vrběticích, vyproštění lodi Albis v Drážďanech, vyproštění Trojské lávky z Vltavy a celou řadu dalších významných zásahů. Konkrétně v loňském roce kromě složitých zásahů u požárů nebo dopravních nehod také pomoc potápěčů a chemické služby při odstraňování munice v Bosně a Hercegovině, účast na misi v Thajsku při záchraně malých fotbalistů z jeskyně a demolici objektu ve Zbirohu. Kromě toho má významný podíl na slavnostní akci Přehlídka 2018. Zabezpečuje také nově zavedenou autoškolu pro dobrovolné hasiče, kdy jen v loňském roce prošlo kurzy 90 hasičů.

Dalšími zařízeními, kterým hrozilo zrušení, byl Technický ústav požární ochrany a Institut ochrany obyvatelstva. I u jejich činností bych se rád zastavil.

Technický ústav požární ochrany realizoval v loňském roce rekordních 68 zakázek na nákup technických prostředků a požární techniky. Dále realizoval a obhajoval výzkumný projekt „Barevná úprava zásahového požárního automobilu“ včetně jeho úspěšné implementace do praxe, kdy se po mnoha letech podařilo do zákona o silničním provozu prosadit červenomodrou barvu majáků, která je rozhodně lépe viditelná, což je ve prospěch všech účastníků silničního provozu.

Experti ústavu zpracovali, kromě mnoha jiných, také požárně technickou expertizu k vyšetřování příčiny mediálně známého požáru pražského hotelu Eurostars David v lednu 2018. Tyto výsledky přispěly k vyřešení příčiny vzniku požáru.

V neposlední řadě se ústav podílel na vývoji a výrobě zodolněných cisternových automobilových stříkaček tzv. Titánů, včetně ověřovacích zkoušek.

Ve druhé polovině loňského roku došlo také k personální změně na pozici ředitele Technického ústavu požární ochrany, kdy po sedmi letech opustil tuto pozici plk. Ing. Zdeněk Ráž a nahradil ho plk. Ing. Ondřej Suchý, Ph.D. Věřím, že novému řediteli se bude dařit stejně dobře jako jeho předchůdci.

Významná byla také činnost Institutu ochrany obyvatelstva. Ten již podruhé ve své historii obdržel Národní cenu kvality České republiky v programu Excelence. Mezi jeho další akce dosahující nadnárodního úspěchu patří organizování mezinárodních kurzů chemické ochrany pro instruktory. Tyto kurzy jsou pořádány pod hlavičkou mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a jejich vysoká úroveň je velmi pozitivně hodnocena. Vloni se kurzu, který proběhl v České republice, účastnilo 13 států. Naši experti jezdí ale školit i za hranice republiky, školení tak proběhla například v Paraguay nebo Ugandě.

Mluvili jsme již o počtech výjezdů za rok 2018 a o jejich nárůstu. Pro to, aby si hasiči mohli kvalitně plnit své povinnosti, potřebují i jisté zázemí, pomoc dobrovolných hasičů, kvalitní techniku, ale například i legislativní a koncepční podporu. Jak byl po této stránce plodný rok 2018?
Začal bych pomocí ze strany dobrovolných hasičů. Ta je pro nás velmi důležitá a na oplátku se snažíme i my vytvářet dobré podmínky pro jejich práci. Velký díl práce odvádí úsek IZS společně s ekonomickou sekcí pří administraci dotací pro SDH obcí. Nové dotace na techniku i stavby sice obcím velmi pomáhají, na druhou stranu jsou obrovskou zátěží pro pracovníky MV­-generálního ředitelství HZS ČR, kteří v loňském roce komunikovali s více jak 4 000 obcí.

Nově se podařilo vytvořit dotační program pro spolky působící na úseku požární ochrany, jejichž členové vyvíjejí činnost v jednotkách SDH obcí. Cílem této dotace je, aby se stabilizoval aparát těchto spolků, který zabezpečuje jak odborný, tak administrativní chod spolků, a to v počtu jeden zaměstnanec spolku na 10 000 členů spolku.

Pokud bych měl vyjmenovat koncepční materiály, pak musím zmínit novelu Ústředního poplachového plánu IZS nebo novelu Bojového řádu jednotek požární ochrayny od roku 2007 v souhrnném vydání. Zpracována byla nová Metodika psychologické služby pro posuzování osobnostní způsobilosti u HZS ČR nebo návrh nové Koncepce chemické služby.

Ke stabilizaci došlo na úseku záchranářské kynologie, což dokládá i fakt, že máme historicky nejvíc atestovaných kynologů pro plošné i sutinové vyhledávání.

V říjnu roku 2017 si HZS ČR, potažmo technologie linky 112, sáhl na dno svých sil při orkánu Herwart, konkrétně při příjmu tísňových hovorů. Dne 29. října, kdy situace mezi 9. až 10. hodinou ranní kulminovala, bylo odbaveno 4 934 tísňových hovorů a do systému přijato 758 událostí. Tehdy bylo rozhodnuto, že je potřeba situaci vyhodnotit a učinit potřebné závěry. Jaký je tedy stav nyní?
V loňském roce byl zpracován návrh analýzy „Herwart“. V souladu s touto analýzou probíhá rozvoj systému TCTV 112. Při posledním (prosincovém) testování systém TCTV 112 „ustál“ 7 000 tísňových volání. Připravuje se také implementace systému zpřesněné lokalizace do systému nebo zavedení možnosti tísňové komunikace neslyšících pomocí SMS.

V roce 2018 byly učiněny zásadní kroky v přípravě budoucí nezbytné modernizace radiokomunikačních systémů HZS ČR a IZS. Úspěšně byla provedena modernizace telefonních ústředen a fixních telefonů napříč sborem. V oblasti geografického informačního systému byla připravena nová aplikace vhodná pro tablety a mobilní telefony, která zpřístupní širokou škálu dat a nabídne například analytické funkce i pro široké spektrum uživatelů z řad HZS ČR.

Je již tradicí, že čeští hasiči pomáhají nejen doma, ale i v zahraničí. Už jste zmínil výcviky, které pořádá Institut ochrany obyvatelstva. Můžete vyzdvihnout ještě nějaké další formy pomoci v zahraničí?
Pokud bych měl vyzdvihnout přesah českých hasičů za hranicemi naší země, pak musím zmínit dokončení projektu rozvojové spolupráce „Zlepšení akceschopnosti a odborné způsobilosti moldavských hasičů“, dále pokračování spolupráce v oblasti radiační, chemické a biologické ochrany s Ukrajinou. Čeho si velmi vážím, jsou výsledky našich sportovců na mezinárodních soutěžích. Poprvé v moderní historii požárního sportu se podařilo naší reprezentaci stanout na nejvyšším stupni a odvézt si zlatou medaili z Mistrovství světa v požárním sportu v Bánské Bystrici. Vzorně nás reprezentovali hoši i na mistrovství světa v TFA v Jižní Koreji, kde v neuvěřitelné konkurenci 7 000 účastníků ze 65 zemí vybojovali 14 medailí (5 zlatých, 5 stříbrných a 4 bronzové).

Z 11 000 příslušníků a zaměstnanců sboru jsou jich ve výjezdu necelé 2/3. Velký díl práce se odvádí také na úseku požární prevence nebo civilní nouzové připravenosti. Mohl byste nám poskytnout krátký výčet toho, co se v loňském roce událo v této oblasti?
Začnu asi tím nejdůležitějším, na čem se intenzivně pracuje. Jde o Strategii rozvoje HZS ČR, která apeluje na dostatečné personální a technické kapacity sboru, podpořené dostatečnými finančními prostředky na investice, které umožní rozvoj sboru v kontextu aktuálních bezpečnostních hrozeb. Všechny tyto myšlenky jsou ještě detailně rozpracovány v rámci pravidelně předkládané Zprávy o stavu ochrany obyvatelstva. Byl také zpracován dokument „Posouzení schopností České republiky ke zvládání rizik“. Jeho postoupením Evropské komisi byla podpořena možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU.

Velká řada činností spadá do úseku požární prevence. Výkon státního požárního dozoru je velice časově a odbornostně náročnou disciplínou, kde jsou kladeny vysoké nároky na znalost široké technické, právní a další přesahující problematiky.

Pro vyjádření objemu práce na úseku stavební prevence lze poukázat na trend posledních deseti let. Jednoznačně lze konstatovat, že trend je dlouhodobě vzrůstající. Konkrétně v roce 2007 bylo 93 104 vydaných závazných stanovisek (včetně kolaudace) a v roce 2017 to bylo již 123 897 (včetně kolaudací).

Přitom je třeba zdůraznit, že tuto „službu“ na úseku stavební prevence zajišťuje pouhých 200 příslušníků, což je s ohledem na počet projektů velmi nedostatečné. I tento problém hodláme do budoucna řešit, a to v Koncepci požární prevence do roku 2021, která bude analyzovat stávající systém státního požárního dozoru a navrhne úpravy tak, aby byla maximální pozornost věnována těm nejrizikovějším objektům a snížila se míra složitosti projednávání dokumentace stavby u menších objektů.

Když budu pokračovat ve výčtu činností, pak v rámci výkonu státního požárního dozoru na úseku kontrolní činnosti prováděné plošně na celém území České republiky lze uvést jako příklad provádění kontrol našich kulturních památek. Celkově bylo provedeno 175 kontrol. U 66 kontrolovaných subjektů byly zjištěny nedostatky. Celkově bylo zjištěno 166 nedostatků a zahájeno 26 správních řízení. Zajímavé byly také výsledky kontrol shromažďovacích prostor, kterých bylo v roce 2018 provedeno 701. U 315 kontrolovaných subjektů byly zjištěny nedostatky. Celkově bylo zjištěno 1 014 nedostatků a zahájeno 138 správních řízení.

K výkonu státního požárního dozoru také patří zjišťování příčin vzniku požárů, kde je každoročně zpracováváno průměrně kolem 8 000 spisů o požárech.

Řadu dalších úkolů potom HZS ČR plní v oblastech ochrany obyvatelstva, krizového řízení a civilní nouzové připravenosti.

Máme za sebou obsáhlý výčet činností a úspěchů roku 2018. Za tím vším ale stojí lidé a ti pro svoji práci potřebují odpovídající podmínky. Jak jste spokojen s finanční a personální situací sboru?
Snad poprvé od svého nástupu do funkce generálního ředitele musím říct, že jsem spokojený s vývojem situace jak finanční, tak personální. Když ji porovnám s rokem 2011, kdy rozpočet sboru byl natolik krácen, že se uvažovalo o zavírání stanic a rušení řady činností a speciálních pracovišť, tak si nyní nemůžeme stěžovat. Samozřejmě, že otázka investic, zejména stavebního charakteru, nás bude asi zatím trápit pořád, neboť zde máme nahromaděný za posledních osm let velký vnitřní dluh, na druhou stranu nám velmi pomáhá spolufinancování ze strany pojišťoven z Fondu zábrany škod a čerpání evropských fondů. Celkový rozpočet HZS ČR se dostal díky tomu na úroveň roku 2010 a i výhled na další roky je optimistický. Abych ale nehovořil jen abstraktně. Konkrétně se nám v loňském roce podařilo z Fondu zábrany škod nakoupit 45 CAS pro HZS krajů různého provedení podle účelu použití, 24 kusů speciální zásahové techniky bylo realizováno z evropského dotačního programu IROP, např. kontejnery, mobilní nádrže na vodu, úpravny vody, elektrocentrály, tahač s podvalníkem, pásová vozidla a jiné. Ze státního rozpočtu z kapitoly VPS se nám díky Ministerstvu financí podařilo získat dvě balisticky zodolněné CAS, předurčené k zásahům v nebezpečném prostředí a k hašení lesních požárů. Jedná se o první CAS tohoto typu a projevily o ně zájem již i další státy.

Slavnostně jsme otevřeli novou centrální stanici se sídlem územního odboru ve Znojmě a zahájili výstavbu požární stanice ve Slavkově u Brna. Dále se nám podařilo zahájit výstavbu stanic, kde příslušné HZS krajů byly úspěšné se žádostí o dotaci z IROP na zodolnění staveb základních složek IZS, konkrétně jde o zahájení rekonstrukce centrální stanice ve Zlíně a zahájení výstavby nové stanice se sídlem územního odboru v Přerově. V letošním roce nás čeká zahájení výstavby dalších nových stanic a rekonstrukcí stávajících se spolufinancováním z evropského dotačního programu IROP.

V loňském roce bylo zásadní nastavení změny zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zejména šlo o nastavení aplikační praxe ve vztahu k přesčasům a pohotovostem při zrušení 150 hodin přesčasů. Ovšem největším posunem v personální oblasti bylo přijetí usnesení vlády o navýšení početních stavů příslušníků o 450 (150 příslušníků kaž­doročně) do roku 2021, a to včetně mzdových a souvisejících prostředků. Jde o velký posun, kdy po dlouhých letech bude konečně naplněn právní předpis a doplněny početní stavy příslušníků v rámci plošného pokrytí jednotek požární ochrany. V neposlední řadě šlo ve druhé polovině roku 2018 o projednání a nastavení výše zvláštních příplatků k 1. lednu 2019.

S personální činností souvisí i oblast vzdělávání, jak se tato problematika projevila v roce 2018?
Vzdělávání je oblast, která je v současné době velice aktuální. Proto se opětovně aktivizovala činnost vzdělávací komise v rámci HZS ČR a vzhledem k pravidelné obměně sboru (každoročně téměř 300 příslušníků) a náboru nových příslušníků do výjezdu bude na vzdělávání kladen velký důraz. Nejen z důvodu navýšení frekventatnů, ale i tím, že ve všech třech vzdělávacích místech (Frýdek Místek, Brno a Zbiroh) bude v nadcházejících třech letech probíhat modernizace, zejména i stavebního charakteru. S tímto souvisí i oblast strukturálních fondů, kdy tato modernizace je většinou kryta prostředky z fondů EU.

I právní oblast je důležitou součástí činnosti HZS ČR, co se v této oblasti událo v roce 2018?
I když právní řád ČR je někdy velice se měnícím systémem, krizová legislativa, tedy právní předpisy v gesci HZS ČR jsou spíše stabilní a jejich novelizace je vždy podrobně prodiskutována, než je schválena. V roce 2018 se zejména jednalo o nastavení aplikace změněných právních předpisů, např. služebněprávních předpisů nebo změny ve finanční oblasti (např. změna rozpočtových pravidel a nastavení postupů udělování dotací). Změna nastala i v nařízení vlády, které řeší jednorázové odškodnění pro členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí při úmrtí dobrovolného hasiče. Šlo o navýšení na dvanáctinásobek průměrné mzdy jako určitá forma odškodnění. Ovšem největší činností s právním řádem je každodenní posuzování změn právních a interních předpisů. V neposlední řadě i řada správních řízení je dokladem, že právní oblast je důležitou součástí sboru.

Je ještě něco dalšího, co byste závěrem rád zmínil a co se v minulém roce povedlo?
Poslední, na co bych nerad zapomenul a co chci vyzdvihnout, jsou akce spojené s oslavami 100 let československé státnosti. Mezi největší akce, pod kterými je HZS ČR podepsán, patřila Hasičská fontána 2018, PyroCar 2018, Slavnostní přísaha vojáků Armády ČR a slib příslušníků HZS ČR a Policie ČR na Hradčanském náměstí, výstava techniky na Letenské pláni a Přehlídka 2018.

Za co bych chtěl velmi poděkovat, a to nejen pracovníkům generálního ředitelství, ale i všem z HZS krajů, kteří připravili podklady, je publikace Katalog stanic HZS ČR, která je již dokončena, graficky zpracována a v nejbližších dnech bude předána do tisku.

Co byste, pane generále, přál HZS ČR a všem, kteří jsou jeho součástí do toho letošního roku?
V prvé řadě chci HZS ČR popřát, aby si udržoval stále tak vysokou prestiž, jako tomu bylo doposud. Přál bych si, aby nás finanční ani personální situace už nikdy nenutila snižovat úroveň služeb, které občanům poskytujeme. Přál bych si, abychom si i nadále dokázali poradit v každé situaci. Trendem posledních let je nárůst činností vysoce specializovaných a také vysoce náročných. Přál bych si, abychom měli systém vzdělávání nastavený tak, abychom byli schopni připravit a vycvičit odborníky, kteří dokáží takové situace bez problémů řešit. Za sebe mohu slíbit, že udělám vše proto, aby se mi i nadále dařilo vytvářet ty nejlepší podmínky pro práci u sboru.

Závěrem bych chtěl všem popřát úspěšný, příjemný a pokud možno klidný rok 2019 bez závažných mimořádných událostí a hodně úspěchů jak v práci, tak ale i v osobním životě.


kpt. Mgr. Nicole ZAORALOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

Spolupráce Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) a Národního památkového ústavu (NPÚ) probíhá již od roku 2012. Ve dnech 19. až 20. září 2018 se uskutečnilo páté setkání vybraných příslušníků HZS ČR zařazených na úseku prevence a vybraných pracovníků ústředního pracoviště a územních odborných pracovišť NPÚ na společně připraveném semináři „Ochrana památkových objektů před požáry a jejich účinky – Borovany 2018“.

Vloni se přes 40 účastníků dvoudenního semináře sešlo v krásném prostředí Státního zámku Třeboň. Spolupráce mezi hasiči a památkáři se stále více prohlubuje, což nemalou měrou přispívá k oboustrannému pochopení problematiky ochrany kulturních památek. Seminář byl zahájen v historických prostorách zámku Třeboň hlavními organizátory semináře Evou Polatovou z Generálního ředitelství NPÚ a plk. Ing. Vladimírem Machanderem, vedoucím oddělení kontrolní činnosti odboru prevence MV­ generálního ředitelství HZS ČR.

V úvodním bloku se účastníci semináře seznámili s aktuálními trendy v zabezpečení kulturních památek i s konkrétními úpravami provedenými ve shodě požární ochrany a památkové péče při rekonstrukci významných památkových objektů, což bývá mnohdy velmi složitý úkol pro obě strany. Jak jsme se ale na několika příkladech přesvědčili, je možné najít taková řešení, která vyhovují všem požadavkům. Velmi zajímavý byl příspěvek o nové výstavbě dřevěného kostela v Gutech, který zcela podlehl požáru po úmyslném zapálení v noci z 1. na 2. srpna 2017. Novou aktivitu v přístupu k ochraně památkových objektů představili náměstek HZS Královéhradeckého kraje plk. Mgr. Pavel Nejtek a ředitel územního odborného pracoviště NPÚ Ing. Jiří Balský. Pro vybrané významné objekty kulturních památek je zpracována tzv. karta památky, která obsahuje informace pro velitele zásahu, především pokyny k evakuaci mobiliáře a stanovení principu ochrany okolních objektů.

Celý objekt je zároveň naskenován speciálním přístrojem, a to včetně vnitřních prostorů. Jedná se o 3D laserový stacionární skener od výrobce FARO, typ FOCUS X130. Přestože byl pořízen pro potřeby pracoviště zjišťování příčin vzniku požárů, má široké možnosti uplatnění v oblasti státního požárního dozoru, příslušníky z havarijního plánování, ale i jednotkami požární ochrany při zásahu nebo při přípravě na mimořádné události. Skener umožňuje skenovat jakýkoli předmět, místnosti, stavby či zařízení. Získaná data se následně zpracovávají ve speciálních sw FARO SCENE a POINTCAB. Kdykoli je možné v těchto sw provádět měření rozměrů s milimetrovou přesností. Software umožňuje vytvářet virtuální prohlídky či tisknout reporty s možností vytvoření topografické dokumentace ve 2D, ale i ve 3D. Je možné zpracovávat půdorysy, řezy, isopohledy. Výstupem je možné i vytvoření videa z prostorového snímání daných naskenovaných prostor.

Tyto grafické podklady pak mohou sloužit jednotkám požární ochrany pro potřeby zásahu. Odborné přednášky byly dále doplněny o prezentace požárů a taktických cvičení na vybraných památkových objektech.

Druhý den byl zahájen ukázkou taktického cvičení na zámku Třeboň. Ukázky taktických nebo prověřovacích cvičení se staly již nedílnou součástí společných seminářů a jsou vždy velmi kladně hodnoceny. Taktické cvičení bylo situováno do ubytovací části, která těsně přiléhá k zámku. Námětem taktického cvičení byl požár v prvním patře ubytovacího zařízení, vzniklý v prostoru kuchyňky, jehož následkem bylo rychlé zakouření chodeb předpokojů, kde se nacházely ubytované osoby, které se již nestihly evakuovat samostatným odchodem. Taktického cvičení se účastnily jednotky HZS Jihočeského kraje ze stanice Třeboň a SDH Branná. Za vzornou ukázku, která zvláště oslovila zástupce památkářů, patří zasahujícím jednotkám požární ochrany velké poděkování. Vyplynulo, že největší nebezpečí vzniku požáru a jeho šíření hrozí ze strany ubytované veřejnosti v hostelu, ubytovaných studentů střední školy, případně pracoviště státního archivu. Taktéž přístup k zámku není pro zasahující hasiče a požární techniku snadný.

Po obědě se účastníci semináře přesunuli na Zámek Červená Lhota, kde již čekal kastelán PhDr. Tomáš Horyna. Zámek Červená Lhota je kvůli poloze uprostřed rybníka a úzkému spojovacímu mostu pro současnou požární techniku v podstatě nepřístupný. V době prohlídek se navíc v objektu nachází velké množství lidí, které je potřeba v případě vzniku požáru bezpečně evakuovat. Rozhovor s kastelánem však všechny přítomné ujistil, že si místní „ztížené podmínky“ velmi dobře uvědomují a maximálně eliminují rizika spojená s možným vznikem požáru. V zámku je instalován systém nezavodněného požárního potrubí s čerpadlem umístěným přímo v rybníce, k čemuž poloha zámku přímo vybízí. V průběhu posledních osmi let několikrát proběhlo na zámku taktické cvičení prověřující účinnost všech opatření.

V průběhu semináře bylo zodpovězeno mnoho dotazů příslušníků HZS ČR a pracovníků NPÚ. Obě zúčastněné strany kladně hodnotily dosavadní vývoj spolupráce i celý seminář. Závěrem lze říci, že se podařilo naplnit cíl semináře, kterým bylo vzájemné projednání problematiky související se zajišťováním požární ochrany památkových objektů a hledání optimálních a vzájemně akceptovatelných řešení požární ochrany mezi HZS ČR a NPÚ.


kpt. Ing. Jitka PICKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto autorka
 

Dne 23. srpna 2018 v 10.17 hodin oznámil majitel na krajské operační a informační středisko (KOPIS) HZS Libereckého kraje požár v objektu komerční slévárny šedé a tvárné litiny Turnov, a.s. Operační důstojník postupně povolal 13 jednotek požární ochrany (PO) včetně dobrovolných hasičů z územních odborů Semily a Liberec a byl vyhlášen třetí stupeň poplachu.

Popis objektu
Slévárna je tradičním výrobcem odlitků sklářských forem a odlitků z šedé a tvárné litiny. Nachází se v areálu společnosti Sklostroj, s.r.o., v obci Přepeře na hranici s městem Turnov. Do areálu se vjíždí nákladní vrátnicí společnosti Sklostroj, která je umístěna na sjezdu z komunikace Turnov–Přepeře. Rozměry objektu jsou 80 × 75 m, výška je 10 m. Stavební konstrukce je smíšená. Svislé stavební konstrukce jsou z prefabrikovaných betonových panelových dílců. Střešní konstrukce je kovová s výplní z prefabrikovaných betonových dílců a je pokryta krytinou z modifikovaných asfaltových pásů.

Objekt se skládá z administrativní části, skladů a výrobní části. V licí hale jsou dvě středofrekvenční pece s objemem kelímku 500 kg, jedna středofrekvenční pec ABB s objemem kelímku 1 000 kg a jedna elektrická předpec s objemem 9 000 kg.

Průběh zásahu
Po příjezdu na místo zásahu hasiči průzkumem zjistili, že jde o požár indukční tavicí pece v objektu slévárny. K plamennému hoření docházelo u víka pece, ve které bylo pět tun roztavené litiny o teplotě 1 900 °C. Zaměstnanci vypnuli elektrickou energii. Vodní chlazení pece ponechali v provozu. Následně se evakuovalo 36 osob pracujících v hale a v přilehlé brusírně. Žádná osoba nebyla zraněna ani pohřešována. Po konzultaci s mistrem provozu a jednatelem společnosti se hasiči pokusili zastavit plamenné hoření v okolí pece ručním práškovým hasicím přístrojem a přístrojem CO2. Prostředky nebyly dostatečně efektivní a nadále hořelo. Z tohoto důvodu se po dohodě s majitelem přistoupilo k postupnému vylévání roztavené litiny mimo pec. Dva zaměstnanci za dohledu jednotek PO vylévali litinu do připravených pískových forem a provizorních pískových hromad v prostoru haly. Ve skladovacím prostoru dřevěných modelů pro výrobu forem, který se nachází nad indukční pecí, se zahřívala ocelová podlaha a hrozilo, že se požár rozšíří do těchto míst. V tomto místě se zřídil úsek č. 2. Pro ochlazování byl připraven proud C a zahájila se evakuace dřevěných modelů z dosahu účinků sálavého tepla. Podlahu a kovové konstrukce monitorovala termokamera.

Na místo zásahu se dostavil velitel čety stanice Semily a následně řídicí důstojník územního odboru Semily. Velitel čety převzal velení u zásahu a zřídil štáb velitele zásahu.

Teplota v peci se snížila na 1 300 °C, ale nadále se prohořívalo víko pece a plamenné hoření se zvětšovalo. I přes tuto skutečnost se pokračovalo ve vyprazdňování pece. Z ní byly odebrány dvě tuny roztavené litiny. Náhle došlo k prudké reakci a z pece začaly šlehat plameny do výšky několika metrů. Velitel zásahu nařídil okamžitou evakuaci všech hasičů i zaměstnanců podílejících se na řešení události z haly. Po evakua­ci se přeskupila požární technika pro případ, že by se požár rozšířil na celý objekt. Pro případné hašení pláště a střechy budovy byla připravena výšková technika. Dále se zřídil třetí úsek pro hasební práce a ochlazování k vratům zadní části haly. Na místo zásahu byla prostřednictvím KOPIS HZS Libereckého kraje, v rámci mezikrajské pomoci, povolána speciální technika pro hašení práškem KHA HZS podniku Spolana, a.s., a PKN s kontejnerem KKH ze stanice Kladno. Obě vozidla byla v průběhu jízdy k zásahu odvolána.

Po proběhlé prudké reakci došlo k poklesu intenzity hoření a požár se dále nešířil. Plamenné hoření opět bylo pouze u víka pece. Požár byl monitorován od vchodů do výrobní haly. Situace se v místě zásahu stabilizovala a do prostoru indukční pece se vrátilli dva zaměstnanci, kteří zjišťovali další vyprazdňování pece. Teplota v indukční peci, kde se nacházely dvě tuny litiny, klesla na 400 °C. Při této teplotě již nebylo možné pokračovat ve vyprázdnění pece. Zjistilo se, že z chladicího okruhu do vnitřních prostorů pece vnikala voda. Přívod chladicí vody se zastavil a požár lokalizoval. Na úseku č. 2 se obnovila činnost a průzkum zjistil, že do prostor skladu dřevěných modelů se požár nerozšířil a konstrukce nevykazovala zvýšenou teplotu. Po zastavení chladicí vody se teplota indukční pece nezvyšovala a klesala na hodnotu 250 °C. Plamenné hoření u víka pece ustalo. Po konzultaci s majitelem se rozhodlo, že pec v takovémto stavu je bezpečná a požár je zlikvidovaný. Chladnutí pece probíhalo dalších 48 hodin. Třetí úsek byl zrušen a zaměstnancům byl povolen návrat do administrativní části. Majitel slévárny převzal místo zásahu s nařízením trvalého dohledu u indukční pece po dobu 24 hodin. Jednotky PO ukončily činnost a vrátily se na základny.

Pozitiva

• požár se nerozšířil mimo prostor tavicí pece,
• nedošlo k žádnému zranění zasahujících,
• dostatek zasahujících v dýchacích přístrojích.

Negativa

• nebyla zpracována dokumentace zdolávání požáru,
• HZS Libereckého kraje nedisponuje technikou pro hašení práškem,
• v průběhu požáru nebyla známa příčina vzniku požáru pece a nebylo možné na ni reagovat.

Závěr
Na základě šetření příslušníků oddělení zjišťování příčin vzniku požárů byla příčinou vzniku požáru stanovena porucha na chladicím okruhu tavicí pece, která způsobila vnikání vody do prostoru s roztaveným kovem. To mělo za následek poškození víka pece a nekontrolovanou reakci v průběhu zásahu. Škoda způsobená požárem byla vyčíslena na 2,5 mil. Kč a uchráněné hodnoty na 15 mil. Kč. U požáru zasahovalo 11 jednotek PO a 14 kusů požární techniky.


npor. Ing. Jakub OTMAR, foto nprap. Josef PLÍVA, HZS Libereckého kraje
 

V období od 1. února 2017 do 31. ledna 2018 byl v rámci bezpečnostního výzkumu realizován výzkumný projekt VH20172018020 s názvem „Barevná úprava zásahového požárního automobilu“. Jeho předmětem bylo stanovit optimální uspořádání jednotné barevné úpravy pro zásahové požární automobily (ZPA) tak, aby při uplatnění práva přednostní jízdy v rámci operačního řízení byla zajištěna optimální bezpečnost jeho osádky a ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích. Současně navržená barevná úprava nesmí nadbytečně odvádět pozornost ostatních účastníků silničního provozu, a to ani při jízdě bez uplatnění práva přednostní jízdy. Do projektu byl zapojen Technický ústav požární ochrany (TÚPO) v Praze, Centrum dopravního výzkumu (CDV) Brno jako koordinátor projektu a společnost SYNPO Pardubice, která se zabývá vývojem barev.

Obr. 1 Aplikace jasového analyzátoru na ZPA - noc [2]
Předmět projektu
Výzkumný projekt zahrnoval čtyři oblasti:

• První oblast se zaměřila na zvláštní výstražné zařízení. Řešení této oblasti spočívalo ve vyhodnocení technických a legislativních podmínek pro přednostní jízdu ZPA za použití zvláštního výstražného zařízení (ZVZ). Tato oblast se zaměřovala na to, zda světelná část ZVZ modré barvy je pro bezpečnou přednostní jízdu dostatečná a jaká existují rizika z oslnění řidičů dalších ZPA jedoucích v koloně.
• Druhou oblastí bylo hodnocení retro­ reflexního značení reagujícího na cizí zdroj světla. Jednalo se především o nápadné značení podle předpisu EHK č. 48, a to o dostatečnost jeho aplikace po stranách a na zádi karosérie ZPA.
• Třetí oblast tvořila skupina bílých zvýrazňujících prvků, kontrastujících s barevným provedením karosérie ZPA. Ověření bylo zaměřeno na velikost bílého vodorovného pruhu k velikosti červené plochy, na účelnost bílého předního nárazníku u ZPA a možnost rozšíření bílé plochy formou částečně bílé masky na přední straně kabiny osádky.
• Čtvrtá oblast byla soustředěna na parametry červené barevné úpravy karosérie ZPA. Šlo především o posouzení používaných odstínů červené barvy, a to jednak s ohledem na tradici a evropské zvyklosti a jednak na četnost výroby ZPA v odstínu RAL 3024. Hodnotila se efektivita barev s fluorescenčním efektem na barevné úpravě stříkané tekutou barvou a s nalepenou folií. Byly definovány odlišnosti mezi technologií nanášení tekutých stříkaných barev a nalepovacích folií na karosérii ZPA. Dalším výsledkem bylo stanovení konkrétních technických požadavků na barevnou úpravu ZPA technologií stříkané tekuté barvy a stanovení jednoho základního odstínu a případně jednoho speciálního odstínu červené barvy. V rámci technických listů byly definovány konkrétní parametry nově navržených barev.
   

   Obr. 2 Výchozí stav [2]

  Obr. 3 Preferovaná varianta barevné kombinace [2]

Poznatky z projektu
Zvláštní výstražné zařízení [1]
Touto oblastí se zabýval převážně TÚPO ve spolupráci s CDV. Prvním krokem bylo vyhodnocení technických a legislativních podmínek pro přednostní jízdu ZPA za použití zvláštního výstražného zařízení a vyhodnocení dostatečnosti modrého výstražného světla pro bezpečnou přednostní jízdu. Dále byly v této souvislosti dopisem dotázány ústřední orgány požární ochrany v devíti evropských zemích, a to na Slovensku, v Polsku, Německu, Rakousku, Rusku, Maďarsku, ve Francii, v Itálii a Velké Británii. Předmětem dopisu byly jak dotazy k barvě světelné části ZVZ, tak i k celkovému barevnému provedení ZPA. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření lze konstatovat, že stávající modré světlo je považováno za dostačující a je až na drobné výjimky široce používáno v dotazovaných zemích.
Naproti tomu na základě poznatků získaných z rešerší zahraničních, ale i tuzemských studií se jeví kombinace modrého a červeného světla jako o něco vhodnější. Důvody tohoto tvrzení spočívají:

• ve změně fyziologie oka ve dne (vnímání pomocí čípků) a v noci (vnímání pomocí tyčinek). Toto má za následek změnu citlivosti oka na některé barvy podle různých světelných poměrů v průběhu dne,
• v lepší viditelnosti červeného světla za zhoršených klimatických podmínek (sněžení, mlha, hustý déšť apod.),
• v barvosleposti řidičů. Velmi malé procento řidičů je částečně barvoslepých, a mohou mít tak zhoršené vnímání modré barvy.

Kombinace modré a červené barvy světelné části ZVZ zvýší viditelnost ZPA, a tím zvýší i nejen jejich bezpečnost, ale také bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu.

Vídeňská úmluva o silničním provozu v současné době již nebrání zavedení jiné barvy, ani červené, pro světelnou část zvláštního výstražného zařízení v rámci národního práva. Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že dosud nebyl žádnou složkou IZS v rámci legislativního procesu uplatněn návrh na změnu barvy nebo na utvoření barevné kombinace pro světelnou část zvláštního výstražného zařízení, Hasičský záchranný sbor ČR vyvinul následující legislativní aktivitu. Ve spolupráci s Policií ČR a Asociací zdravotnických záchranných služeb byl vypracován a předložen pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v rámci sněmovního tisku č. 51. Tento pozměňovací návrh byl schválen Senátem ČR 15. srpna 2018 s účinností od 1. října 2018.

Pro případ zásahu zejména v noci bylo výzkumem doporučeno zavedení dvou rozdílných světelných intenzit ZVZ, a to vyšší intenzity pro použití ve dne a nižší pro použití v noci, aby bylo omezeno riziko oslnění řidičů dalších ZPA jedoucích v koloně a také ostatních účastníků silničního provozu.

Retro­ reflexní značení [2]
V oblasti retro­ reflexního značení se můžeme setkat s mnoha variantami retro­ reflexních provedení (od liniového značení až po tzv. chevrony). Protože je tato oblast velmi široká a protože doba trvání projektu byla pouze jeden rok z důvodu co nejrychlejší implementace výsledků do praxe, byl projekt v této oblasti omezen na:

• porovnání bílého a žlutého liniového značení po stranách ZPA,
• porovnání červeného a žlutého obrysového značení na zádi karosérie ZPA,
• vhodnost zvětšení po stranách karosérie a na zádi ZPA a
• potřebu vytvoření nové retro­ reflexní plochy na přední straně ZPA.

Oblastí retro­ reflexního značení se prakticky kompletně zabývalo CDV Brno. Pro porovnání značení na stranách a zádi karosérie bylo využito jasového analyzátoru LDA – LumiDISP – ten umožňuje vyhodnotit hodnotu jasu ve vyznačených oblastech. Ukázka aplikace jasového analyzátoru je uvedena na obr. 1.

Měřením CDV bylo zjištěno, že:

• bílé retro­ reflexní obrysové značení na bocích ZPA má vyšší průměrný jas než žluté konturové retro­ reflexní značení,
• žluté retro­ reflexní značení na zádi ZPA dosahuje vyššího jasu než červené retro­ reflexní značení.

Ze závěrů CDV vyplývá, že pro potřeby označování boků a zadní části karosérie ZPA je vhodné obrysové (konturové) značení po obvodu karosérie. Při simulaci stárnutí nedocházelo k poklesu účinnosti a funkčnosti testovaných retro­ reflexních pásek ani k zhoršení jejich přilnavosti (funkčnost a stabilita byla hodnocena společností SYNPO).

Pro posouzení vhodnosti zvětšení retro­ reflexní plochy po stranách a na zádi karosérie a pro potřebu vytvoření nové retro­ reflexní plochy na přední straně ZPA byla vypracována rešerše.

Na základě této rešerše barevného provedení vozidel a relevantních výzkumných studií nebylo jednoznačně identifikováno optimální barevné provedení, a ani neexistují výzkumy, jejichž závěry jsou jednoznačně přijímány. S ohledem na absenci jednotné barevné úpravy se CDV přiklonilo k variantě, že není zásadně nutné retro­ reflexní plochy na stranách karosérie a na zádi ZPA zvětšovat či zavádět nové.

Skupina bílých zvýrazňujících prvků [2]
Touto oblastí se rovněž zabývalo CDV. Pro posouzení zvýrazňujících prvků bylo provedeno dotazníkové šetření, ve kterém se hodnotilo, jaká výška bílého pruhu, barva předního nárazníku a přední masky by se zdála hodnotící veřejnosti vhodná pro ZPA. Byla jim předložena jak fotografie výchozího stavu na obr. 2, tak i další digitálně upravené fotografie. Vznikly tak kombinace bílého a červeného předního nárazníku s bílou přední maskou a bílým vodorovným bočním pruhem různé výšky (100 % bez stříbrošedého doplňku, 123 %, 166 % a 57 %).

Veřejnost jednoznačně preferovala u ZPA vyšší boční vodorovný bílý pruh, bílý nárazník a částečně bílou čelní masku karoserie. Nejvíce preferovaná kombinace je na obr. 3.

Respondenti považovali bílou za vhodný doplněk k červené. Přitom preferovali její výraznější zastoupení tak, aby bílá již tvořila na povrchu vozidla plochu. Na druhou stranu ovšem z každého pohledu má být červená vůči bíle více zastoupena – má zůstat dominantní barvou. Kombinace červené a bílé barvy dobře zvýrazňuje ZPA, kdy červené plochy jsou v krajině málo zastoupené a bílá je vůči použité červené kontrastní. Zatímco nákladní automobily s červenou karoserií jsou na silnicích celkem obvyklé, kombinace s bílou (zejména bílým pruhem) již obvyklá není, a proto zůstává typická především pro ZPA.

Parametry červené barevné úpravy karosérie ZPA
Zaměření výzkumu na parametry červené barevné úpravy bylo velmi široké. Na této oblasti velmi úzce spolupracovaly všechny tři organizace.

Obr. 4 RAL 3000 a RAL 3024 podle vzorníku RAL Classic [1]

Nejprve byly osloveny ústřední orgány požární ochrany ve vybraných evropských zemích s dotazy souvisejícími s barevnou úpravou zásahových požárních automobilů v jejich zemích. Odpovědi jsme obdrželi ze Slovenska, Polska a Maďarska a částečně i z Francie, ze které nám poslali pouze technickou normu týkající se barevného značení. Protože se v jednotlivých zemích liší přístup těchto orgánů k problematice výroby a provozu ZPA, lišily se i odpovědi na naše otázky. Můžeme však konstatovat, že například červená barva s odstínem RAL 3024 se u jednotek požární ochrany v těchto zemích pro požární techniku užívá spíše výjimečně. [1]

Všechny ZPA používané v České republice jsou červené barvy. Přestože se v České republice v dřívějším období používala i jiná než červená barva, je v současné době již červená barva barvou tradiční a pevně spjata s hasičskými vozidly. Mezi nejčastější barevné odstíny používané na ZPA patří odstín RAL 3000 „ohnivě červená“ a odstín RAL 3024 „luminiscenční červená“, porovnání obou barev je na obr. 4. [1]
Z tohoto důvodu byly dále porovnány odstíny RAL 3000 a RAL 3024 z hlediska:

• ceny,
• stability barvy,
• viditelnosti.

Cena [1, 3]
Cena stříkaných barev je odvislá od typu odstínu RAL. Přestože je základní technologie nanesení barev pro oba odstíny stejná, zásadní rozdíl spočívá v počtu nanesených vrstev. Zatímco u odstínu RAL 3000 jsou na tzv. plnič, tedy na základní nástřik, naneseny podle kryvosti dvě až tři vrstvy vrchního krycího nátěru, u odstínu RAL 3024 jsou na plnič aplikovány nejprve dvě až tři vrstvy bílé barvy a nejméně tři vrstvy červené barvy, poté s ohledem na nižší stabilitu odstínu proti UV záření jsou aplikovány zpravidla další dvě vrstvy ochranného laku. Současně se ukázalo, že při porovnání stříkané barvy s odstínem RAL 3000 a stříkané barvy s odstínem RAL 3024 je cena barevné úpravy například u běžného provedení CAS 20 o přibližně 40 000 Kč vyšší u odstínu RAL 3024. Ještě vyšší finanční náklad představuje použití folie s odstínem RAL 3024, kdy se cenový rozdíl zhruba zdvojnásobí. Velkou slabinou odstínu RAL 3024 je také problematická opravitelnost poškozené části karosérie, kdy je nutné obnovit nástřik zpravidla na výrazně větší ploše karosérie, než která byla poškozena.

Stabilita barev [1, 3]
Pro hodnocení stability barev bylo použito spektrofotometrie. Tato metoda umožňuje stanovit souřadnice v barevném prostoru u standardu a hodnoceného vzorku a následně vypočítat jejich odchylku ΔE. Byla provedena jak simulace stárnutí odstínů v prostředí QUV komory (realizovalo SYNPO) s následným měřením odchylky ΔE, tak měření odchylky ΔE u odstínů RAL 3000 a RAL 3024 v závislosti na čase u širokého reprezentativního výběru cisternových automobilových stříkaček ve stáří jednoho až osmi roků (realizovalo TÚPO).

Simulace stárnutí odstínů v prostředí QUV komory prokázala, že fluorescenční odstín červené barvy RAL 3024 je výrazně nestabilní. Jeho samotná degradace nastává ihned po vystavení v reálném prostředí vlivem slunečního svitu a má exponenciální charakter. Již po půl roce užívání je možné pozorovat viditelnou odstínovou změnu na exponovaných místech karosérie. Tato změna je způsobena degradací fluorescenční látky, a s tím dochází k poklesu samotné fluorescence. Jde o snížení celkového činitele odrazu o cca 50 % oproti původní hodnotě. Po přibližně 2 až 3 letech užívání se fluorescenční efekt ztrácí zcela.

Pro měření velikosti změny odstínu RAL 3000 a RAL 3024 v závislosti na čase u cisternových automobilových stříkaček bylo vybráno 32 ZPA v odstínu RAL 3000 a stejný počet v odstínu RAL 3024. Měření se provádělo ve třech různých místech karosérie, na boku v oblasti předních dveří, vepředu na masce a na zádi účelové nástavby. V každé této oblasti byla provedena tři dílčí měření, takže celkem bylo u každého ZPA provedeno devět měření. Ze tří dílčích měření z každé oblasti karosérie byla stanovena jediná zprůměrovaná hodnota pro změnu odstínu ΔE.
Měření jednoznačně prokázala výrazně nižší stabilitu odstínu RAL 3024 v porovnání s odstínem RAL 3000. Potvrdilo se, že ZPA stříkané barvou s odstínem RAL 3000 mají podstatně větší barevnou stálost než ZPA s odstínem RAL 3024. Obdobná zjištění se prokázala i na karosériích opatřených fóliemi, i v tomto případě měly ZPA s odstínem RAL 3000 vyšší barevnou stálost. Dalším zjištěním byla skutečnost, že se vyskytuje odstínová různost mezi různými výrobci polepových fólií, a to jak u odstínu RAL 3000, tak i u odstínu RAL 3024.

Viditelnost barvy [2]
Tuto část projektu řešilo CDV. Obdobně jako v případě retro­ reflexního značení bylo i zde využito jasového analyzátoru LDA – LumiDISP, který umožňuje vyhodnotit hodnotu jasu ve vyznačených oblastech karosérie. Porovnáním průměrných hodnot obou odstínů na třech různých ZPA bylo zjištěno, že barva RAL 3024 má za denního světla výrazně vyšší průměrný jas než barva RAL 3000. I za tmy při umělém osvětlení má barva RAL 3024 vyšší průměrný jas než barva RAL 3000, ale rozdíl je malý a pro lidské oko téměř neznatelný. Toto porovnání je platné pouze pro hodnocenou část na karosérii.

Za tmy mají význam zejména retro­ reflexní prvky, které svým jasem několikanásobně přesahují jas jakéhokoli barevného provedení.

Obr. 5 Barevná úprava ZPA stříkanou barvou OS 3117 (kabina) a OS 9117 (nárazník)
Nový odstín červené barvy – OS 3117 [2, 3]
Protože odstín RAL 3000 prokázal své přednosti v ceně a barevné stabilitě, a naopak odstín RAL 3024 své přednosti v lepší viditelnosti, bylo v rámci projektu jedním z cílů nalezení nového odstínu, který by kombinoval předností jak odstínu RAL 3000, tak RAL 3024. Díky tomu byla vyvinuta červená barva pro automobilový průmysl se standardním pigmentem v odstínu OS 3117 pod pracovním názvem „hasič“. Tato nová červená barva je stálostí odstínu a ekonomickými náklady srovnatelná s odstínem RAL 3000, je však výrazně jasnější. Podstatná je její odstínová stabilita, neboť například při požadavku na šestnáctiletou životnost nové CAS tento odstín splňuje jeden z požadavků zadavatele, a to je stabilita odstínu po dobu nejméně osmi let. Současně byla vyvinuta bílá barva pro automobilový průmysl s odstínem OS 9118, která je zářivější oproti dosud používanému odstínu RAL 9003 a v kombinaci s novou červenou barvou zlepšuje viditelnost ZPA za průměrné viditelnosti.

Na pracovišti CDV byla provedena celá řada experimentů, při kterých byly odstíny RAL 3000, RAL 3024 a OS 3117 podrobeny zkouškám k ověření viditelnosti zejména za různých světelných podmínek. Byly například podrobně vyhodnoceny prostřednictvím dotazníkového šetření na preferenci barevného provedení celého ZPA, kdy odstín OS 3117 byl považován za nejvhodnější a současně za nejhezčí v porovnání se zbylými odstíny.

Závěr
Realizací projektu byly získány objektivní podklady potřebné k zavedení takových opatření, která povedou ke zvýšení bezpečnosti a účinnosti jednotek požární ochrany při zásahové činnosti, k vyšší bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, ale především k výraznějšímu vnímání vozidel s právem přednostní jízdy.

Výsledky mohou být použity jako podklad pro legislativní aktivity v oblasti barevné úpravy ZPA, případně k vytvoření návrhu průmyslového vzoru pro jednotné barevné provedení ZPA.

Literatura
[1] SUCHÝ O., Dílčí výzkumná zpráva s výsledky řešení – Výzkumný projekt „Barevná úprava zásahového požárního automobilu“, MV-GŘ HZS ČR Technický ústav požární ochrany, Praha, 2017
[2] CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, Barevná úprava zásahového požárního automobilu – Dílčí zpráva o řešení projektu, Centrum dopravního výzkumu, Brno, 2018
[3] HOLUŠA R., Barevná úprava zásahového požárního automobilu – Dílčí zpráva o řešení projektu, Synpo a.s., Pardubice, 2017


Ing. Jaroslav MADĚRA, plk. Ing. Ondřej SUCHÝ, Ph.D., TÚPO, foto archiv TÚPO

Pro vysoce nakažlivé nemoci, jako jsou Antrax, SARS, MERS­ CoV, zoonotická chřipka, mor, virové krvácivé horečky (např. EBOLA) a další nebezpečná infekční onemocnění s potenciálem šířit se v podmínkách ČR, nebyl doposud vytvořen doporučený postup složek integrovaného záchranného systému (IZS) při společném zásahu. Ministerstvo vnitra­ generální ředitelství HZS ČR (MV­ GŘ HZS ČR) svolalo pracovní skupinu, která v červnu 2017 rozhodla o vydání STČ 16/IZS Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci (STČ 16/IZS).

Typová činnost reaguje na tři Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události (MU) podléhající mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci:
1. ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb,
2. mimo zdravotnické zařízení poskytovatele zdravotních služeb a mimo vstupní místo pro leteckou dopravu,
3. na palubě letadla přistávajícího ve vstupním místě pro leteckou dopravu.

Schéma organizace místa zásahu ve zdravotnickém zařízení a ostatních prostorechRozsah typové činnosti STČ 16/IZS by čítal více než 100 stran a takový dokument je obtížně uchopitelný v praxi. Pracovní skupina vyjádřila nesouhlas sjednotit činnosti složek IZS a ostatních institucí a orgánů státní správy pro vybrané prostory do jednoho dokumentu. Uvedené skutečnosti zkomplikovaly a prodloužily dobu pro vydání typové činnosti. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto typovou činnost rozdělit do dvou variant.

Typová činnost STČ 16A/IZS vychází z prvních dvou směrnic a je rozdělena do osmi listů. Obsahuje postup složek IZS při podezření na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo v ostatních prostorech. Struktura typové činnosti STČ 16A/IZS je shodná s těmi předchozími. Jednotlivé složky IZS a další subjekty zúčastněné při řešení MU postupují v souladu se zpracovanými listy.

Prvotní roli při řešení MU sehrává lékař, jenž vysloví podezření na vysoce nakažlivou nemoc a prostřednictvím telefonního centra tísňového volání 112 si vyžádá telefonní číslo na pracovníka místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Ten zahájí epidemiologické šetření (vytěžování informací od lékaře/pacienta apod.). Pokud orgán ochrany veřejného zdraví potvrdí podezření na vysoce nakažlivou nemoc, požádá krajské operační a informační středisko o společné řešení MU s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci a složky IZS postupují podle pokynů v typové činnosti STČ 16A/IZS.

Na místo MU jsou vyslány potřebné složky IZS. Jednotky požární ochrany zajišťují vytyčení jak nebezpečné zóny, tak vnější zóny a zřízení stanoviště dekontaminace zasahujících. O provedení dekontaminace u osob podezřelých z nákazy (kontaktů) rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o provedení dekontaminace kontaktů, zřizuje HZS kraje stanoviště dekontaminace osob. Speciálně vyškolený tým poskytovatele zdravotnické záchranné služby zajišťuje uložení pacienta do transportního izolačního prostředku osob v ohnisku nákazy. Policie ČR zajišťuje veřejný pořádek v předpokládaném ohnisku nákazy na žádost poskytovatele zdravotní péče, zdravotnické záchranné služby nebo orgánu ochrany veřejného zdraví a zabezpečuje střežení vnější zóny. Po vyhodnocení bezpečnostní situa­ce a aktuální potřeby asistence může vedoucí zdravotnické složky požádat velitele zásahu o zajištění doprovodu Policií ČR.

Následně je pacient přednostně transportován do Nemocnice Na Bulovce na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Nemocnice Na Bulovce zajistí odběr vzorků a předání Státnímu zdravotnímu ústavu, který zajistí transport do příslušné laboratoře (potvrzení nebo vyloučení diagnózy vysoce nakažlivé nemoci je zpravidla známo do 24 hod.).

Případné nebezpečí pro zasahující a ostatní osoby představuje kontaminace infekčním agens, kdy míra rizika nákazy závisí na: stupni patogenity původce nemoci, přenosu nákazy a cestě přenosu. Veškeré akce spojené s činnostmi zasahujících a komunikací mezi ohniskem nákazy, nebezpečnou zónou a vnější zónou musí být prováděny tak, aby nedošlo k porušení hranic těchto zón a rozšíření, popřípadě zavlečení kontaminace.

Je nutné dodržovat zejména tyto zásady:

• minimální počet zasahujících,
• vstup do ohniska nákazy jen na základě žádosti orgánu ochrany veřejného zdraví,
• nevstupovat do nebezpečné zóny bez souhlasu velitele zásahu,
• kontrolovat vhodnost a správnost nasazení osobních ochranných prostředků u všech osob vstupujících do nebezpečné zóny (zajišťuje velitel nástupního prostoru),
• dodržovat stanovené postupy dekontaminace a další.

K tvorbě typové činnosti STČ 16A/IZS byla zřízena pracovní skupina ve složení: MV­ GŘ HZS ČR, Ministerstvo zdravotnictví, Policejní prezidium ČR, Ministerstvo obrany, Hygienická stanice hl. m. Prahy, Nemocnice Na Bulovce, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, orgán ochrany veřejného zdraví Ministerstva vnitra, Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy, Městská policie hl. m. Prahy, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, Celní správa ČR a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Vzhledem k počtu nasazených sil a prostředků patří typová činnost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci k jedné z nejsložitějších typových činností ve smyslu koordinace jednotlivých složek a činností při provádění záchranných a likvidačních prací. Protože se čeká na rozhodnutí Státního zdravotního ústavu, zda se jedná nebo nejedná o vysoce nakažlivou nemoc, řadí se časová náročnost záchranných a likvidačních prací k těm nejdelším.

V první polovině roku 2019 bude zpracována typová činnost STČ 16B/IZS Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla s přistáním na Letišti Praha/Ruzyně, která vychází ze třetí směrnice související s výskytem vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla přistávajícího ve vstupním místě pro leteckou dopravu. Tato typová činnost ve smyslu stanovených postupů bude komplikovanější než STČ 16A/IZS, která řeší MU s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení a v ostatních prostorech, neboť počet složek se zvýší a ohniskem nákazy bude paluba letadla, nebo letiště, které je z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva strategickým prostorem ČR.

STČ 16A/IZS s názvem Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení a ostatních prostorech bude doplněna do Katalogu typových činností a v lednu 2019 bude publikována na www.hzscr.cz.


kpt. Ing. Radim KŘENEK, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto autor
 

V současné době velkého a rychlého technického rozvoje v oblasti elektroniky pronikají bezpilotní systémy mezi různorodé spektrum uživatelů. Dřívější výsadní využívání bezpilotních letounů pro armádní účely se v dnešní době rozšířilo i mezi složky policie, hasičů a taktéž do civilního sektoru. Tyto bezpilotní prostředky, všeobecně známé pod pojmem drony, mají obrovský potenciál. Zároveň však mohou být taktéž potenciálním rizikem.

Mapa s umístěním opěrných bodů
Bezpilotní letouny (Unmanned Aerial Vehicle – UAV) mohou mít u hasičských záchranných sborů široké spektrum uplatnění. Příkladem může být aktivní podpora jednotek požární ochrany na místě zásahu. Na místě zásahu je lze využít k průzkumu, pro zpřehlednění průběhu vedení zásahu, jako podpůrný prostředek pro zefektivnění vedení zásahu jejím velitelem. Prostřednictvím bezpilotního letounu lze rychle zhodnotit situaci a dispoziční rozložení požárem zasaženého prostoru a na základě těchto informací efektivně vést zásah.

S bezpilotními letouny lze taktéž provést průzkum a monitoring rozlehlých a nedostupných oblastí během krátké doby. Příkladem mohou být v našich zeměpisných oblastech lesní požáry nebo povodně. Za účelem monitoringu lze u bezpilotních letounů využít vedle standardní kamery také termokameru, kterou je možné například odhalit v rozsáhlých lesích skrytá ohniska hoření.

UAV lze využít v případě nebezpečí k průzkumu a monitoringu jako náhradu za fyzickou přítomnost zasahujících hasičů. Tím lze zabránit přímému ohrožení zdraví a životů hasičů za cenu pouze případných materiálních škod na bezpilotním letounu. Příkladem tohoto typu zásahu jsou požáry petrochemických a chemických podniků, zásobníků stlačených a zkapalněných plynů, požáry skladů pyrotechniky a výbušnin a mnoho dalších. Bezpilotní letoun může být zároveň vybaven detekčními přístroji chemických látek a radiace a provádět měření s přímým přenosem měřených hodnot k operátorovi či pilotovi bezpilotního letounu.

Dron Inspire 2 (zdroj www.dji.com)Bezpilotní letoun je taktéž dobrým pomocníkem pro příslušníky zjišťování příčin vzniku požárů HZS ČR (vyšetřovatele požárů). S jejich pomocí lze pořídit obrazovou dokumentaci místa požáru velkého rozsahu z výšky a míst těžce dostupných, případně nebezpečných z hlediska ohrožení životů a zdraví vyšetřovatelů požáru. Bezpilotní letoun tím napomáhá důkladnějšímu ohledání místa požáru a komplexně zefektivňuje šetření příčiny vzniku daného požáru.

Jak již bylo zmíněno, bezpilotní systémy zaznamenaly v posledních několika letech dynamický vývoj. Na provozovatele bezpilotních letounů u HZS ČR se nahlíží jako na běžného civilního uživatele. S tím souvisí celá řada omezení, která znesnadňují plné využití těchto systémů. Na změnu právních předpisů týkajících se provozu bezpilotních letounů u HZS ČR již z naší strany byl podán podnět a tento problém je prostřednictvím MV­ generálního ředitelství HZS ČR řešen ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Úřadem civilního letectví.

Pro provozování bezpilotních letounů u HZS ČR je podle příslušných právních předpisů nutné získat od Úřadu civilního letectví „Povolení k létání letadla bez pilota“ a „Povolení k provozování leteckých prací“. Zároveň je nutné při provozu bezpilotního letounu dodržovat předpisy stanovené Doplňkem X zákona o civilním letectví.
Lety - hala skladu elektroodpadu
Při úplném nedodržení striktně stanovených pravidel Doplňku X je nutné žádat Úřad civilního letectví o zvláštní povolení k letu. Pro účely operativního nasazení bezpilotního letounu je pro HZS ČR tato procedura značnou komplikací. Cílem je proto provést takové legislativní úpravy, abychom v těchto případech nemuseli tuto zdlouhavou proceduru podstupovat.

Na území České republiky jsou v rámci koncepce provozu bezpilotních letounů u HZS ČR zřizovány opěrné body, na kterých budou dislokovány bezpilotní letouny. Budou v Libereckém, Jihočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Na těchto opěrných bodech bude sloužit vyškolený personál a v případě potřeby HZS ČR budou na stanoveném území operativně bezpilotní letouny nasazovány.

Hasební systém Aerones (zdroj www.aerones.com)V Technickém ústavu požární ochrany v Praze (TÚPO) je také zcela provozuschopný bezpilotní letoun s veškerými povoleními potřebnými k provozu, které vyžaduje Úřad civilního letectví.

Proces uvedení bezpilotního letounu do provozuschopnosti u HZS ČR na TÚPO byl zahájen již v roce 2015. Tehdy byl zakoupen dron DJI F450, který byl koncepčně určen k výcviku pilotáže. Od Úřadu civilního letectví bylo po zdlouhavém správním řízení uděleno povolení k provozování leteckých prací a povolení létání letadla bez pilota stvrzené pilotní zkouškou (její součástí je prokázání schopnosti pilotáže a teoretických znalostí). V roce 2017 byl na ústav zakoupen další dron Inspire 2 od firmy DJI, který již z funkčního hlediska plně zastává stanovené požadavky.

Původním zamýšleným účelem byla dokumentace místa požáru pro zjišťování příčin vzniku požárů. Je využíván však i k dalším účelům, jako je dokumentace velkorozměrových zkoušek na poli výzkumu a vývoje a taktéž k dokumentování cvičení jednotek požární ochrany. Vzhledem k tomu, že TÚPO má v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů celostátní působnost, lze na žádost příslušného HZS kraje využít dron kdekoli na území ČR.

V budoucnosti lze s jistotou očekávat, že využitelnost bezpilotních letounů u hasičských záchranných sborů se rozšíří i do těžko představitelných směrů. Již dnes lze bezpilotní letouny využít vedle zaznamenávání obrazového materiálu i k nestandardním účelům, například k doručování záchranných balíčků osobám ohrožených na životě či zdraví. Bezpilotní letouny lze zároveň vybavit systémy pro přenos hlasu, kterým je možné informovat potenciálně ohrožené osoby o postupu zasahujících jednotek. Taktéž, jak již bylo zmíněno, lze bezpilotní letoun vybavit detekčními přístroji chemických látek a radiace. A v neposlední řadě již existují i bezpilotní letouny vybavené hasebními systémy určené k hašení výškových budov.


kpt. Ing. Jiří STRAKOŠ, TÚPO, foto archiv TÚPO

„READY TO HELP – systém společné ochrany hraničních obcí v Euroregionu Silesia“ je název česko­ polského projektu, který byl schválen k financování z programu INTERREG V­ A Česká republika – Polsko v rámci prioritní osy 1 „Společné řízení rizik“.

Do projektu se zapojilo deset partnerů: Euroregion Silesia jako vedoucí partner celého projektu, sedm hraničních obcí z české strany (Sudice, Rohov, Strahovice, Chuchelná, Píšť, Hať, Šilheřovice) a dvě polské gminy (střediskové obce) z polské strany (Krzanowice, Krzyżanowice). Projekt se realizuje ve spolupráci s HZS Moravskoslezského kraje, územním odborem v Opavě, a Okresním velitelstvím státního požárního sboru v Ratiboři.

Celková výše způsobilých výdajů projektu činí 1 092 862,90 Eur, schválená dotace z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) činí 928 933,46 Eur, tj. 85 %. Čeští partneři mají dále schválenu dotaci ze státního rozpočtu ČR ve výši 5 %.

Hlavním cílem projektu je vytvoření systému společné ochrany na území hraničních obcí Euroregionu Silesia zlepšením technického zázemí 22 požárních jednotek dobrovolných hasičů (7 českých a 15 polských) a jejich připravenosti ke společným zásahům při požárech a jiných živelních pohromách v pohraničí. „Systémem společné ochrany“ se v tomto případě myslí propojení dvou národních záchranných systémů na úrovni dobrovolných složek, které jsou v obou zemích nedílnou součástí těchto systémů.

V rámci projektu, který se bude realizovat až do konce roku 2019, se pořizují čtyři nové požární automobily (2 pro české jednotky a 2 pro polské) a další technické vybavení pro 19 jednotek PO. Na samotné posílení přeshraniční připravenosti a akceschopnosti dobrovolných jednotek PO se zaměřují aktivity zahrnující čtyři mezinárodní taktická cvičení realizovaná střídavě na české a polské straně, dva turnusy společných soustředění v Ústřední hasičské škole s programem teoretických školení a praktického výcviku pod názvem „Univerzita dobrovolného hasiče“ a společná pracovní setkání všech zapojených jednotek. Nedílnou součástí projektu je také analýza systému společné ochrany hraničních obcí v Euroregionu Silesia a zpracování stručného a srozumitelného manuálu společné ochrany jako pomůcky pro jednotky dobrovolných hasičů pro zásah na druhé straně hranice.

Projekt je realizován malými českými obcemi a středně velkými polskými střediskovými obcemi se silným personálním zázemím svých úřadů, které – na rozdíl od českých obcí – jsou schopné zajistit řízení projektu vlastními silami. Zatímco české obce zapojené do projektu jsou zřizovateli vždy pouze jedné jednotky sboru dobrovolných hasičů (JSDH), polské gminy jsou vždy zřizovateli více jednotek (ochotniczych straży pożarnych – OSP), a to podle počtu svých místních částí, ze kterých se každá gmina skládá. Jedna z gmin zapojených do projektu je zřizovatelem 10 OSP, druhá pak 5 OSP. Celkem je tedy do aktivit projektu zapojeno 22 jednotek (7 JSDH a 15 OSP), což při základním počtu 5+1 představuje celkem 132 hasičů zapojených do projektu. Kromě toho jak na české, tak na polské straně jde o jednotky různých kategorií. Na české straně jsou do projektu zapojeny čtyři jednotky PO III a tři jednotky PO V, na polské straně jsou celkem čtyři z 15 OSP začleněny do státního požárního záchranného systému (Krajowy System Ratowniczo­ Gaśniczy – KSRG). Tyto jednotky mají širší územní působnost než jednotky, které v KSRG nejsou. Je evidentní, že mezi jednotkami různých kategorií a navíc mezi jednotkami ze dvou států jsou poměrně značné rozdíly, a to jak ve vybavení, personálním složení, způsobu výcviku či připravenosti k zásahům. Vzhledem k tomu, že jde o dobrovolné hasiče, je navíc nutné všechny aktivity plánovat mimo pracovní týden.

Při realizaci jednotlivých aktivit projektu je nutné ke všem uvedeným aspektům přihlížet a případné problémy operativně řešit. Naštěstí jazyková bariéra mezi jednotkami ze dvou stran hranice je minimální, a to jak z důvodu příbuznosti češtiny a polštiny, tak z důvodu lokalizace projektu, který je realizován v příhraničí českého a polského (Horního) Slezska.

Všechny „měkké“ aktivity plánované na rok 2018 byly již realizovány a přinesly tyto zajímavé poznatky:

První mezinárodní taktické cvičení (26. května 2018, Sudice, ČR)
Cvičení se zúčastnily čtyři české JSDH, pět polských OSP, jednotky HZS Moravskoslezského kraje ze stanice Opava a Okresního velitelství státního požárního sboru v Ratiboři. Cvičení se zúčastnilo 12 požárních automobilů a celkem 76 osob (včetně figurantů, organizátorů dopravy a organizátorů cvičení). Cvičení bylo zaměřeno na dálkovou dopravu vody, jeho cílem bylo ověřit a procvičit spolupráci a komunikaci jednotek požární ochrany České republiky a Polské republiky při vzájemné spolupráci v příhraniční oblasti při zdolávání požáru zemědělské usedlosti a ověřit postup vzájemného povolání a spolupráce.

Komunikace zasahujících
Základním problémem při komunikaci jednotek při zásahu jsou nekompatibilní radiostanice (na české straně digitální, na polské straně analogové). Komunikaci jednotek při zásahu je tak nutné řešit náhradními způsoby – např. jednotky si navzájem své radiostanice zapůjčí tak, aby každá z nich měla k dispozici jak českou digitální, tak polskou analogovou, nebo se určí „rychlá spojka“ – hasič, který zajišťuje komunikaci mezi jednotkami.

Druhé mezinárodní taktické cvičení (15. září 2018, Zabełków, Polsko)
Cvičení se zúčastnily tři české JSDH, deset polských OSP, jednotky HZS Moravskoslezského kraje ze stanice Opava a Okresního velitelství státního požárního sboru v Ratiboři. Cvičení se zúčastnilo 17 požárních automobilů, dvě vozidla policie Polské republiky a celkem 98 osob (včetně figurantů, polské policie a organizátorů cvičení). Cvičení bylo zaměřeno na zdolání požáru většího rozsahu v budovách domova pro seniory s organizací dálkové dopravy vody.

Podmínky cvičení byly zkomplikovány několika faktory:

• senioři, kterých bylo téměř 70 a které bylo nutné evakuovat, jsou německé národnosti bez znalosti polštiny či češtiny a mnozí z nich jsou upoutáni na invalidní vozík (ležící senioři evakuováni nebyli), při evakuaci tak byla nutná pomoc ze strany německy mluvícího personálu,
• v bezprostřední blízkosti domova a příjezdových komunikací je velká tržnice, která je každou sobotu dopoledne (tedy i v době pořádaného cvičení) plná nakupujících z polské i české strany, zasahující hasiči se tak museli vypořádat s nedisciplinovaností návštěvníků tržnice,
• dálková doprava vody byla organizována přes frekventovanou státní silnici, pomoc s řízením dopravy poskytla policie Polské republiky, problém byl také s nekvalitními přejezdovými můstky, které měly polské OSP.

Společná víkendová soustředění JSDH a OSP v Ústřední hasičské škole v Jánských Koupelích (1. turnus: 2. až 3. června 2018, 2. turnus: 23. až 24. června 2018)

V jednotlivých turnusech se vystřídaly všechny jednotky zapojené do projektu, což představovalo vždy 11 jednotek a celkem 66 českých a polských hasičů v každém turnusu. Program obou turnusů zahrnoval jak teoretickou, tak praktickou část, přičemž hlavní témata obou turnusů byla stejná: použití dýchacích přístrojů, dálková doprava vody, poskytování předlékařské pomoci, plošné pokrytí a organizace požární ochrany na obou stranách hranice. Příprava programu dvoudenního soustředění byla velmi náročná. Pro oba turnusy bylo nutné zajistit dostatečný počet lektorů z obou stran hranice, zkoordinovat program (odborná teoretická výuka musela z jazykových důvodů probíhat odděleně pro české a polské jednotky, zároveň ale souběžně, praktická část byla naopak určena pro smíšené skupiny jednotek, přičemž se ale muselo vycházet z možností daných prostředím Ústřední hasičské školy (např. při použití polygonu).

Poznatky ze soustředění
Program soustředění byl svou intenzitou a pojetím velmi náročný, cvičení s dýchacími přístroji na polygonu, který je umístěn v půdních prostorách Ústřední hasičské školy a simuluje stísněné, těžce prostupné prostředí bez světla a plné kouře, se ukázalo jako velmi náročné, zejména pak pro polské jednotky, pro které to byla zcela první zkušenost s polygonem tohoto typu. Jak čeští, tak polští hasiči měli možnost ověřit si svou fyzickou i psychickou zdatnost.

Při organizaci dálkové dopravy vody hasiči opět měli možnost ověřit si komunikaci mezi jednotkami ze dvou stran hranice, a to jak z hlediska jazykového porozumění, tak z hlediska zajištění komunikace „náhradním způsobem“ z důvodu nekompatibility radiostanic.

Program zaměřený na poskytování předlékařské pomoci byl pojat prakticky. Byla vytvořena čtyři základní stanoviště s lektory a figuranty, jednotky postupně těmito stanovišti procházely a musely ve stanoveném čase plnit zadané úkoly (např. ošetřit dva zraněné, z toho jeden agresivní, druhý naopak nereagující; vyprostit dvě zraněné osoby z osobního auta apod.). Po uplynutí stanoveného času byly použité postupy vyhodnoceny lektorem. Velmi dobře si vedly především polské jednotky, které pravidelně podstupují cvičení tohoto typu.

Součástí společné teoretické části programu byla prezentace plošného pokrytí a organizace požární ochrany na obou stranách hranice. Ukázalo se, že některé jednotky dobrovolných hasičů nemají povědomí o tom, za jakých podmínek mohou zasahovat na druhé straně hranice.

Projekt „READY TO HELP“ využívá dvou základních potenciálů příhraniční oblasti Euroregionu Silesia: lehké prostupnosti česko­ polské hranice s hustou sítí silničních hraničních přechodů a bez větších přírodních překážek, jako jsou hory či větší vodní toky, a silného početního stavu jednotek dobrovolných hasičů v dané oblasti. Z hlediska technických aspektů projekt řeší problém zastaralé, opotřebované nebo zcela chybějící techniky nezbytné pro zásahy na druhé straně hranice, a to pořízením nové, kompatibilní techniky využitelné na obou stranách hranice, které je v souladu s evropskými normami. Díky všem aktivitám realizovaným v rámci projektu jednotky dobrovolných hasičů získají povědomí o legislativních, technických a organizačních podmínkách zásahů na druhé straně hranice a o personálním a materiálním zázemí sousedních jednotek. Při společných aktivitách si prověří své odborné dovednosti, schopnosti jazykového porozumění a schopnosti spolupráce s jednotkami z jiné země.


Ing. Jana NOVOTNÁ GALUSZKOVÁ, Euroregion Silesia – CZ, foto archiv autorky

Ve dnech 12. a 13. listopadu 2018 se v Parkhotelu Richmond v Karlových Varech uskutečnil V. ročník konference integrovaného záchranného systému (IZS). Pořadatelem konference byly všechny tři základní složky IZS působící v Karlovarském kraji, přičemž záštitu nad sympoziem převzala hejtmanka Karlovarského kraje Mgr. Jana Mračková Vildumetzová.

Loňský ročník byl monotematicky zaměřený na oblast bezpečnosti v civilním letectví. Již tradičně byla tato problematika pokryta zajímavými příspěvky z nejrůznějších úhlů pohledu, aby se účastníkům umožnil mezioborový přesah, a získali tak povědomí o činnostech všech, kdo se problematikou nehod v letecké dopravě zabývá. Tři bloky příspěvků organizátoři seřadili tak, aby obsáhly všechny fáze letecké nehody. První blok proto nazvali „Ve vzduchu“, ve kterém vystoupili piloti, palubní průvodčí, pracovníci řízení letového provozu či zdravotníci, kteří stále častěji v průběhu letů ošetřují cestující i členy posádek letadel. Přednášející názorně ukázali, jak se piloti připravují na situace, kdy ve vzduchu nejde vše podle plánu. O tomto tématu hovořil ředitel letového provozu Českých aerolinií (ČSA) Richard Biras, který prezentoval i zajímavé ukázky z pilotního trenažeru během nácviku krizových situací. Neméně zajímavé bylo představení přípravy palubních průvodčích na nenadálé mimořádné události (MU) vzniklé na palubě letadla, což představil vedoucí jejich výcviku Tomáš Chlupáč z ČSA. Interaktivní vystoupení bratrů Mgr. Davida Peřana, DiS.,ze Záchranné zdravotnické služby hl. m. Prahy a pilota ze společnosti Travel Service Bc. Patrika Peřana přineslo zajímavou analýzu srovnání netechnických dovedností uplatňovaných v letectví s prací záchranářských posádek. Byl patrný rozdíl v tom, jak piloti kladou důraz na komunikaci a zejména na zpětnou vazbu. Nepochopení sdělení posádkou bývá příčinou fatálních následků. Je evidentní, že v oblasti záchranářství je stále co vylepšovat – například v radiové komunikaci aj. Následující příspěvky objasnily postup řízení letového provozu v případech, kdy letadlo buď zcela zmizí z radarů, nebo nahlásí problém. O takových situacích promluvil Ing. Petr Vozdecký z Řízení letového provozu České republiky.

Na něj navázal pilot vrtulníků Armády České republiky mjr. Ing. Petr Šafařík, který představil fungování mezinárodního systému SAR (Search and Rescue) pro pátrání a záchranu lidí při letecké nehodě.

Druhá část konference
Druhý blok přednášek se jmenoval „Na zemi“. Šlo o část, která je záchranářům nejvíce známá. Poslední blok přednášek pak nesl označení „U soudu“. Zahrnoval příspěvky pojednávající o všem, co souvisí se zjišťováním příčin leteckých nehod, vyšetřováním včetně identifikace obětí s využitím DVI týmu (Disaster Victim Identification – identifikace obětí nehod) Policie České republiky, což přítomným prezentoval vedoucí týmu plk. Mgr. Petr Bendl, Ph.D.,z Kriminalistického ústavu Policie České republiky. Unikátním oživením V. ročníku konference byla úvodní projekce dokumentárního snímku „Letecké katastrofy Československa“ režiséra BcA. Jiřího Studničky. Ten mimo jiné zmapoval a zrekonstruoval největší leteckou nehodu na území našeho státu, ke které došlo 30. října 1975 v Praze-Suchdole. Dramatičnost této tragédie navodila potřebnou atmosféru a dokument otevřel prostor pro další významné odborníky. Po úvodní projekci „sestoupil z plátna“ jeden z účinkujících v dokumentu, kterým byl Ing. Ladislav Keller – pilot a historik letectví, jenž je rovněž autorem řady odborných i popularizačních publikací zabývajících se problematikou leteckých nehod. Pro změnu odborný garant karlovarského sympozia prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc., poutavým způsobem objasnil vlivy působení alkoholu na organismus člověka a přes to, že se dnes alkohol užívá v mnohem menší míře, než tomu bylo před lety, stále patří nejen v letectví k velkému riziku. Konference se zúčastnil také zástupce Vězeňské služby České republiky pplk. Ing. Dušan Toral, který představil systém eskortování odsouzených osob na palubě dopravních letadel. Ačkoli není možné zmínit všechny zajímavé přednášky (včetně anotací je naleznete na odkazu www.konferenceizs.cz), důležité je konstatování, že se tento formát velmi osvědčil a pořadatelům se daří rozšiřovat v jednotlivých tematických oblastech širší povědomí těch, kdo se pohybují v oblasti IZS a mají zájem si rozšiřovat profesní přehled. Organizátoři v samotném závěru představili údaje o nadcházejícím VI. ročníku, který se tentokrát uskuteční ve dnech 11. a 12. listopadu 2019 v hotelu Dvorana v Karlových Varech. Tématem bude velice citlivá problematika nazvaná „Etika rozhodování v záchranářství“. Cílem konference tak bude představit úhly pohledu na hodnoty, které se berou v potaz při řešení MU a dilemat, která každý záchranář dříve či později ve své profesi musí řešit. Již nyní je zřejmé, že půjde o tematiku velmi zajímavou, což se nepochybně projeví v diskusní části, které bude tentokrát věnována zvláštní pozornost právě s ohledem na dané téma. Podrobnosti o programu a možnostech účasti na konferenci IZS v Karlových Varech bude možné sledovat na uvedené internetové adrese. Bude nám ctí vás přivítat v Karlových Varech.


plk. Ing. Oldřich VOLF, Ph.D.,HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje
 

Na základě pozvání ředitele odboru ochrany obyvatelstva (OOB) a krizového řízení (KŘ) plk. Ing. Pavla Nepovíma z MV­ generálního ředitelství HZS ČR byli v listopadu 2018 přijati v rámci pracovní návštěvy členové zahraniční delegace ze sekce KŘ Ministerstva vnitra Slovenské republiky a ze Záchranné brigády Hasičského a záchranného sboru v Malackách. Účelem pracovní návštěvy byla jak výměna zkušeností v oblasti OOB a KŘ, tak prezentace specializovaných pracovišť HZS ČR včetně seznámení s jejich rolí při plnění úkolů a opatření OOB v podmínkách České republiky.

Během loňského dubnového pracovního pobytu delegace z MV-generálního ředitelství HZS ČR u slovenských kolegů, se kterými se probíraly společné profesní oblasti, projevila slovenská strana zájem blíže a podrobněji se seznámit s reáliemi HZS ČR, jeho systémem i zkušenostmi při plnění konkrétních úkolů. Reciproční návštěva se uskutečnila 13. až 15. listopadu 2018.

Seznámení s pražskými pracovišti
První den návštěvy čeští kolegové hostům ze Slovenské republiky představili pracoviště operačního a informačního střediska MV-generálního ředitelství HZS ČR včetně prostor určených pro zasedání krizového štábu ministra vnitra. Plk. Ing. Zdeněk Merta je seznámil se strukturou HZS ČR, hlavními úkoly a činnostmi, které vykonávají příslušníci HZS ČR. Hosté se zájmem vyslechli podrobné informace o monitorování funkčnosti příjmu linek tísňového volání 112 včetně přehledové situační mapy o aktuálních zásazích jednotek požární ochrany při mimořádných událostech.

V pozdních odpoledních hodinách členy delegace očekával pplk. Mgr. Vít Pernica, který je podrobně zasvětil do specifik práce Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu. Upozornil na vysokou koncentraci historických památek, zvlášnosti při zásazích v objektech diplomatických misí a špatné příjezdové podmínky zásahových vozidel ve složité uliční síti. Nechyběla ani prohlídka zásahové techniky a garáží v historických prostorách. Poté následovala krátká komentovaná prohlídka katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha zaměřená na požární ochranu cenné národní kulturní památky.

Návštěva zbirožských pracovišť
Následující den po přesunu do Zbirohu byla delegace po přivítání velitelem 3. záchranné roty mjr. Bc. Janem Fyrbachem seznámena se zařazením Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ) v organizačním členění HZS ČR a byly zmíněny hlavní úkoly a činnosti. Technické aspekty významných zásahů, na nichž se ZÚ podílel, diskutoval velitel roty se slovenskými záchranáři. Jako příklad uvedl vyproštění českého plavidla Albis zpoza pilířů Albertova mostu v Drážďanech nebo vytažení celistvých částí trosek zřícené lávky v pražské Troji. Přednáška byla v prostorách 3. záchranné roty doplněna o názornou prohlídku i praktickou ukázku běžné i speciální techniky – terénní osmikolová nákladní vozidla Tatra T815, unikátní sací bagr MAN TGS určený k nasávání mokrých i suchých materiálů do rozměru až 25 cm a hmotnosti do 30 kg nebo stanoviště dekontaminace osob a techniky.

Následovalo představení Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR (SOZ). Pod vedením Ing. Jiřího Němečka, zástupce ředitele SOZ, byly se zájmem zhlédnuty prostory Národní základny humanitární pomoci, technické prostředky ke zvládání mimořádných událostí, následků povodní a další. S uznáním se setkalo uložení jednotlivých položek pro výstavbu materiální základny humanitární pomoci na paletách – nejen nafukovacích stanů, ale také souvisejícího vybavení, které jsou tak připravené k okamžitému naložení a přesunu na místo výstavby.

Moderní pražská stanice
Na stanici v Modřanech u HZS hl. m. Prahy se členové slovenské delegace seznámili dopodrobna s problematikou OOB a KŘ na úrovni kraje. Mjr. Mgr. Michal Friedrich s mjr. Mgr. Jakubem Růžičkou představili koncepci kontejneru ochrany obyvatelstva včetně praktické ukázky jeho vybavení. Delegace neopomenula navštívit krajské operační a informační středisko HZS hl. m. Prahy, kde jim příslušníci detailně ukázali a okomentovali používanou technologii. Účastníci si zkusili cvičně zatelefonovat na jednotnou evropskou linku tísňového volání 112 a ohlášení fiktivní mimořádné události. Exkurze u pražských hasičů byla zdárně zakončena v moderní učebně preventivně výchovné činnosti spojená s ukázkou dostupných a používaných edukativních pomůcek nevyjímaje efektní generátor vyvíjeného umělého kouře zpoza prahu cvičných dveří.

Novinky v Institutu ochrany obyvatelstva
Poslední den pobytu byl věnován návštěvě Institutu ochrany obyvatelstva. Do připraveného programu se podařilo za doprovodu Ing. Mgr. Huberta Janoty a Ing. Štefana Pecindy, Ph.D.,zařadit kromě úvodní prezentace úloh Institutu ochrany obyvatelstva i stručné představení akreditované chemické laboratoře s podrobným výkladem k používanému přístrojovému vybavení. Zájem vzbudila problematika geografických informačních systémů, jako je datový sklad, aktualizace a charakter používaných údajů nebo spolupráce s poskytovateli databází rozličného typu. Neméně zajímavé bylo představení experimentální a výcvikové laboratoře zjišťování vzniku příčin požárů včetně 3D laserového stacionárního skeneru FOCUS X130 pro dokumentaci a digitalizaci míst požárů, demonstrace unikátního systému dálkové detekce nebezpečných chemických látek SIGIS 2 a prohlídka zásahového vozidla výjezdové skupiny TACHP určeného k chemickému průzkumu.

Závěrečné zhodnocení
Celkově lze konstatovat, že se průběh pracovní návštěvy vydařil, a to zejména z hlediska nápaditě připraveného a vyčerpávajícího odborného programu. Ve výjimečném roce, v jehož průběhu jsme si připomínali stoleté výročí vzniku samostatného československého státu, byly obě návštěvy přínosné nejen v pracovní, ale i osobní rovině. Obě strany se jednoznačně vyslovily pro udržení a prohloubení navázaných vztahů.


kpt. Mgr. Adam HENDRYCH, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto autor
 

Institut ochrany obyvatelstva (IOO), který sídlí v Lázních Bohdaneč, nově pořízenými nástroji pro dokumentaci a digitalizaci míst zásahu posouvá hranici dokumentace místa požáru během zjišťování příčin vzniku požárů. V průběhu roku 2016 experti ověřovali možnosti využití laserového skenovacího systému pro tyto účely. Od ledna 2017 se 3D laserový skenovací systém používá v reálných podmínkách, kdy jsou výstupy součástí požárně technické expertizy.

VObr. 1 Skener FARO FOCUS X130 [4] IOO je zřízena skupina určená k expertizní činnosti během zjišťování příčiny vzniku požárů. Tato expertizní skupina má celorepublikovou působnost a na místě šetření napomáhá k objasnění příčin vzniku požáru. Tuto pomoc si je možné představit jako podporu při ohledání a dokumentaci místa požáru, odběru vzorků k laboratornímu zkoumání, navrhování verzí příčiny vzniku požáru a laboratorní zkoumání. Následně experti výstupy zpracují do požárně technické expertizy formou odborného vyjádření.

Na toto pracoviště byl na konci roku 2016 za účelem zkvalitnění úkonů při zjišťování příčiny vzniku požárů pořízen 3D laserový skenovací systém. Konkrétně jde o pozemní laserový 3D skener od výrobce FARO, typ FOCUS X130 (obr. 1).

Skenery tohoto typu se běžně používají ve stavebnictví, archeologii, geodezii či dalších průmyslových odvětvích. V současné době se rozšiřuje jejich využití i v oblasti forenzních věd. Prostorové pozemní laserové skenování je nová progresivní metoda v oblasti dokumentačních a digitalizačních metod ohledání místa požáru. Její použití přináší progresivně nejrychlejší, nejkomplexnější a současně velmi detailní způsob obrazové i topografické dokumentace.

V zahraniční literatuře [2] nalezneme možnosti využitelnosti laserového skenovacího systému při ohledání místa události. Dr. John DeHaan popisuje hlavní přínosy této metody [3], kdy tradičními metodami byla ohledání velice náročná z pohledu rychlosti, kvality a kvantity nasbíraných dat. Často se stává, že tradičním způsobem jsou data neucelená a neúplná, přestože je důležité pozici jednotlivých stop zaměřit a kvalitně, uceleně, dokumentovat. Nasazením nové metody 3D skenování již nedochází při dokumentaci ohledání k tak zásadním pochybením a především se můžeme kdykoli na místo výbuchu nebo požáru virtuálně vrátit, doměřit si jakýkoli rozměr či vzdálenost.

Představení metody 3D skenování a její aktuální využití
Skener umožňuje skenovat jakýkoliv objekt – například místnosti, stavby nebo zařízení. Prostorové skenování je geodetická metoda měření prostorových souřadnic. Spočívá v automatickém a přesném zaměřování velkého množství bodů (až 976 000 prostorových bodů za sekundu), které definují prostor v daném souřadnicovém tříosém systému. Těmto bodům se obecně říká mračno bodů podle anglického termínu „point cloud“, kdy je každý bod definován souřadnicemi X, Y, Z.

Obr. 2 Řez stavbou včetně přiloženého měřítka - vidiletlné spektrum [4]
Tento typ skeneru, jako je FOCUS X130, skenuje v přímé viditelnosti vše až do vzdálenosti 130 metrů. Paprsek dopadá na otáčející se kosé zrcadlo, láme se pod úhlem 90°, a to umožňuje skenování prostoru ve vertikálním směru. Snímání v horizontálním směru je zajištěno otáčením skeneru kolem jeho svislé osy. Prostor je snímán 360° horizontálně a 305° vertikálně nebo podle požadavků operátora. Tento typ skeneru je schopen skenovat v obrácené poloze o 180° a digitalizovat tak prostor pod sebou. Díky váze a malým rozměrům je možné pozemní 3D laserový skener používat v rámci těžko přístupných, rozsáhlých a složitějších prostor. Skener je schopen snímat již od 30 centimetrů, tedy teoreticky nejmenší prostor, který je schopen nasnímat je 60 cm3. Skener není rentgen, proto není schopen snímat objekty, stopy, které nejsou v přímé viditelnosti. Například pokud jde o objekty pod stolem, za stromem apod. Z tohoto důvodu se vždy skenuje prostor Obr. 3 Řez stavbou včetně zájmových částí stavby s vyznačením ploch
 - infračervené spektrum [4]Obr. 4 Řez stavbou - pohled shora včetně měření zájmových částí stavby [4]z několika různých stanovišť, které se od sebe liší nejenom pozicí, ale také výškou stanoviště. Je tedy vždy úkolem obsluhy skeneru, aby jeho postavení přizpůsobila tak, aby byl zájmový prostor (objekt) v maximální míře naskenován. V praxi ovládání skeneru nečiní větší problémy. Celý systém je velmi intuitivní, obsluhuje ho pouze jedna osoba a sběr dat nezatěžuje další členy vyšetřovacího týmu. Ovládání je možné zabudovanou voděodolnou dotykovou barevnou obrazovkou na pravé straně skeneru nebo dálkově připojením přes wifi. Tento způsob umožňuje dálkové řízení, nastavování a stahování získaných dat bez přítomnosti operátora přímo u skeneru. K ovládání přes wifi není potřeba speciální program, skener lze například ovládat mobilním telefonem s podporou Flash HTML.

Přesnost sběru dat je přímo závislá na odrazivosti materiálů objektů, které jsou skenovány. Nejhorší přesnost skeneru je definována jako +/- 2 milimetry na vzdálenost 25 metrů při 90% odrazivosti povrchů. 3D skener pracuje na bezkontaktním způsobu měření, kdy při měření nedochází k destrukci kriminalistických ani jiných stop na místě činu, ani k jejich kontaminaci. Vysílaný paprsek vyzařuje monochromatický laserový paprsek o vlnové délce 1 550 nm. 3D data zobrazují standardně pohled ve vzdáleném infračerveném spektru. Další obrovskou výhodou práce v infračervené oblasti je, že skener dokáže neomezeně dokumentovat místa ve špatných nebo žádných světelných podmínkách. Odpadají pak problémy s použitím zábleskových zařízení, špatnou expozicí apod. Skener má v sobě také zabudovaný interní fotoaparát, který je schopen dokumentovat i barevnou informaci z viditelného světelného spektra (obr. 2). Výsledný sken je pak v rozlišení až 70 milionů prostorových bodů (MPix). Další možností, jak získat barevná data z místa události, je sférický fotoaparát iSTAR Fusion od výrobce NCTech. Zařízení bylo zároveň nakoupeno s 3D skenerem a je plně kompatibilní se zařízením FARO FOCUS X130. Tedy je možné naimplementovat kvalitnější barevnou fotografii v HDR kvalitě na přesně získaná 3D data. Skener je osazen další interní senzorovou technikou, jako je sensor GPS, digitální kompas, teploměr, výškoměr, digitální libela a další. Tyto senzory pracují převážně automaticky a v době snímání pomáhají doplňovat 3D data o další potřebné informace.

OObr. 5 Ukázka měření na prostorových datech [4]becně 3D skenování jednoho místa může trvat od jedné minuty až po dvě hodiny v závislosti na nastavení a požadované detailnosti 3D skenu. Lze konstatovat, že pro forenzní účely jedno skenování trvá průměrně osm minut. V době řešení mimořádné události stačí skener vhodně umístit a nastavit méně detailnější skenování a již po jedné minutě je možné data nahrát do notebooku a ihned je zpracovávat. Data budou pouze v „černobílé“ verzi – to znamená, že byla snímána pouze v IR spektru, avšak je možné ihned získat přesně změřené údaje rozměrů jednotlivých objektů, vzájemné vzdálenosti, sklon terénu a podobně. Získaná data se následně zpracovávají ve speciálních programech FARO SCENE a PointCab. Ty umožňují vytvářet virtuální prohlídky nebo tisknout reporty s možností vytvoření topografické dokumentace nejen ve 2D, ale i ve 3D. Jde o vyhotovení 2D plánků s měřítkem, ortogonálních pohledů, 2D řezů (obr. 3) a půdorysný pohled (obr. 4). Díky několika skenům je možné mapování terénu a určení jeho sklonu. Skener je schopný vyhodnotit i sklon ve vertikální ose. Na 3D datech jsou možná neomezená přesná měření (obr. 5).

Jako výstup lze zpracovat virtuál­ní prohlídku v HTML, data lze importovat do běžných CAD a modelačních programů a dále vytvářet videa. Výstup lze zpracovat tak, že ze získaných spojených sférických snímků či 3D skenů je vytvořena virtuální prohlídka do tzv. „virtuálního spisu“, ve kterém se prostřednictvím „hotspotů“ při kliknutí otevře a zobrazí daný snímek, detail, půdorys, odborné vyjádření, odstavec ve spise, pasáž videodokumentace, zvukový či jiný záznam. Veškeré důkazy, fotografie, posudky a protokoly připojené k virtuální prohlídce lze uložit na DVD nebo jiné paměťové medium. Následně ji lze otevřít na jakémkoli počítači bez limitů instalace nebo kvality PC. Prohlídka může být také zaheslována a připojena na interní počítačovou síť intranet. Virtuální prohlídka umožňuje zejména osobám, které se na místě zásahu nevyskytovaly, seznámit se detailně s místem události a odpovídajícím stavem v době pořízení skenu.

Závěr
Metoda prostorového laserového pozemního skenování je vhodnou metodou přesné, detailní a kvalitní dokumentace místa události. Sběr prostorových dat nečiní v praxi větší obtíže, skenování je rychlé a nenáročné na obsluhu přístroje. Sebraná 3D data jsou obrovským zdrojem informací a dále využitelná ve forenzních vědách. K datům je možné se kdykoli vrátit a jinými přístupy verifikovat závěry předchozích analýz.
Získaná data odrážejí pokaždé reál­ný stav v okamžiku skenování. To je možné i při nízkém nebo žádném osvětlení a skenovat je možné i v noci. Získaná data jsou nejen z viditelného světelného spektra, která poskytují dnes běžně používané dokumentační metody (např. fotografie), ale také z infračerveného spektra. Následné zpracování získaných dat je celkově finančně nenáročné, jelikož vše probíhá ve virtuálním prostředí. Mezi negativa této metody patří vyšší finanční jednorázové pořizovací náklady skeneru a nákup specializovaných programů vzhledem k vytváření velkoobjemových dat. Pro kvalitní získání a zpracování dat je nutné, aby skener obsluhovala zaškolená osoba. Následné zpracování získaných dat vyžaduje vysoké nároky na znalosti zpracovatelských a simulačních programů a časovou náročnost zpracování a tvorby analýz. V současné době se 3D skener využívá nejen pro digitalizaci míst zásahu, ale i k dokumentaci a digitalizaci kulturních památek. V tomto případě jde o pilotní projekt digitalizace dokumentace zdolávání požáru a výstupy jsou použity jako podkladové informace pro zpracování karty památky, která slouží jako podpora rozhodovacích procesů velitele zásahu.

Literatura
[1] NEJTKOVÁ, M. – MAREK, Z.: Use laser scen system by Fire and Rescue Services Czech republic. THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION. Volume 9, issue 1/2017, s. 149–160. ISSN 1803-568X
[2] ICOVE, D. – DeHAAN, J. D. Forensic fire scene reconstruction. 2. vyd. New Jersey: Pearson Prentice Hall, 2009. 527 s. ISBN 978-0-13-222857-2.
[3] ICOVE, D. How laser scanning improves fire and explosion investigations [online]. https://www.firerescue1.com/fire­ products/investigation/articles/1752820-How­ laser­ scanning­ improves­ fire­ and­ explosion­ investigations/
[4] archiv autorky


pplk.Ing. Miroslava NEJTKOVÁ, IOO, foto archiv IOO
 

XXI. ročník mezinárodní konference Medicína katastrof se uskutečnil ve dnech 24. až 26. října 2018 na Slovensku v hotelu Hutník v Tatranských Matliarech ve Vysokých Tatrách.

Konferenci uspořádaly Ministerstvo vnitra Slovenské republiky, Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky a Úřad jaderného dozoru Slovenské republiky ve spolupráci s Ministerstvem obrany Slovenské republiky, Ministerstvem zdravotnictví České republiky, Úřadem veřejného zdravotnictví Slovenské republiky a kanceláří Světové zdravotnické organizace ve Slovenské republice.

Hlavní tematické okruhy konference se týkaly zvládání mimořádných událostí typu radiační havárie, prevence těchto událostí v různých odvětvích průmyslu a zdravotnictví, koordinace přípravy a spolupráce rezortů, ochrany zdraví a poskytování zdravotní péče po jaderné nebo radiační události, činnost poskytovatelů zdravotní péče a integrovaného záchranného systému po jaderné nebo radiační události.

Stav připravenosti na jaderné nebo radiační události
Ing. Anton Tencer z Ministerstva zdravotnictví SR v úvodním příspěvku charakterizoval důsledky radiační události na zdraví obyvatelstva a současný stav havarijní připravenosti ve Slovenské republice. Uvedl, že síť záchranářů pravidelně prochází výcvikem činnosti v dané situaci, ale je nutné ještě hlubší jednotné vzdělávání v tomto oboru.

Ing. Boris Daru z Úřadu jaderného dozoru SR popsal havarijní připravenost na řešení mimořádné události na jaderných elektrárnách v Jaslovských Bohunicích (část je ve vyřazování) a Mochovcích (část je ve výstavbě). V Bohunicích je také mezisklad vyhořelého jaderného paliva z reaktorů. Ústřední krizový štáb v případě havárie musí informovat Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), sousední země, EU, media a veřejnost. Dále je jeho povinností personálně zabezpečit čtyři skupiny havarijního štábu, a to skupinu bezpečnosti reaktoru, radiační ochrany s dozimetry, zpravodajství (celý systém informování) a logistickou podporu. Důležitá je spolupráce s orgány státní správy.

Ing. Martina Dubníčková z Úřadu veřejného zdravotnictví SR se zabývala právními předpisy z oblasti radiační ochrany, které se postupně sjednocují s evropskými předpisy. Využívání ionizujícího záření má vzrůstající trend v oblasti veřejné, hospodářské i obchodní, proto je nutné upravovat pokyny k dodržování povinností při činnosti vedoucí k ozáření. Při mimořádné radiační události je prvořadé varování obyvatelstva a veškeré činnosti, které zabrání ohrožení zdraví člověka. Pro zasahující je nutné zajistit osobní ochranné prostředky, aby mohli likvidovat únik nebezpečných látek a zamezit jejich šíření. Důležité je měření míry zasažení a následná dekontaminace osob a techniky. Speciální manipulace je s mrtvými kontaminovanými osobami a při jejich pochování. Při evakuaci osob je nutné monitorovat povětrnostní podmínky. Záchranář, který nebyl speciálně proškolen pro tuto činnost, ji z bezpečnostních důvodů může odmítnout.

Ing. Aleš Filip z Ministerstva vnitra SR sdělil, jaká opatření bude nutné přijmout na ochranu obyvatelstva, které bude varováno a vyrozuměno, aby se bezodkladně ukrylo a v rámci profylaxe použilo jodové tabletky. Po ukončení ukrytí a případné evakuaci bude následovat na základě měření hodnot radiace dočasné nebo trvalé přesídlení obyvatel. Nutný bude zákaz nebo omezení spotřeby potravin a pitné vody a pečlivé monitorování kontaminace půdy i zvířat.

Mgr. Rastislav Demko z Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky referoval, na jaké typy zásahu v souvislosti s radiačním zářením se hasiči připravují. Při události, která nevede k ohrožení života a zdraví, například to mohou být lokální radioaktivní zářiče, je k nálezu nutné povolat odborné složky. Pokud je na místě záření zvýšené zdravotní riziko, například u dopravní nehody, havárie zařízení, požáru nebo neidentifikovatelného odpadu na skládce, musejí se evidovat osobní dávky radiace jednotlivých zasahujících příslušníků. Při velkém ohrožení života a zdraví v případě havárie jaderné elektrárny se svolává krizový štáb.

Poškození lidského organismu při ozáření
Irshad Shaikh MD, MPH, PhD.,ze Světové zdravotnické organizace seznámil s akutním radiačním syndromem, což je nemoc z ozáření. Při nadměrném vystavení se ionizujícímu záření dochází k poškození orgánových tkání. K prvním příznakům patří nevolnost vedoucí ke zvracení. Stejné příznaky však mají i stresující se osoby, které kontaminovány nebyly. Potřebují přesné informace, aby nevznikala zbytečná panika. Po deseti až čtrnácti dnech se začnou objevovat u ozářených osob další symptomy (padání vlasů a chlupů, únava až celkové vyčerpání, pokles počtu leukocytů, je zasažená kostní dřeň a močové cesty) některé ještě později (sterilita). Závažnost nemoci je závislá na vzdálenosti zasažené osoby od zdroje záření.

Ing. Miroslav Schwarz z Ministerstva pro místní rozvoj ČR se zabýval otázkami pohřebnictví a změnami kompetenčního zákona, které se týkají řešení pohřbívání zemřelých při krizových stavech. Předpisy zpřísnily dozor nad činností zaměstnanců pohřebních služeb. Také byly definovány parametry vaku na zesnulé a rakve pro kontaminované osoby nebo osoby podezřelé na vysoce nakažlivou nemoc. Jak bude s tělem zemřelého naloženo, určuje epidemiolog krajské hygienické stanice. Předpisy zakazují hromadné hroby a šachty. Nesmějí být zpopelněny neidentifikované pozůstatky bez vystavení úmrtních dokladů.

Evakuace zvířat při jaderné události
MVDr. Petr Kučínský ze Státní veterinární správy ČR informoval, že v případě jaderné havárie se nepředpokládá evakuace hospodářských zvířat (snad pouze některých, aby se zachovala konkrétní plemena), ani jejich odmořování. Chovatelé proto nemají povinnost zpracovávat evakuační plány, protože s časových důvodů budou mít vždy přednost lidé. Pokud budou zvířata ve stájích, bude možné ochránit okna a dveře. Na pastvinách budou muset být ponechána (při rychlé manipulaci mohou být agresivní). Záleží na intenzitě radiace, zda se někdo dostane ke zvířatům, aby zabezpečil krmení. Až radiace poklesne, bude nutné kontaminovaná zvířata likvidovat (maso i mléko je nepoživatelné). Utrácení budou provádět jednotky HZS ČR ve spolupráci s Armádou ČR na mobilních porážecích linkách nebo injekčně a střelnými zbraněmi (výběr zahraboviště musí být s ohledem na spodní vody).

MVDr. Richard Wallo ze Státní veterinární správy ČR se zamýšlel nad problémem, co s domácími mazlíčky při evakuaci z ohroženého území. Po výbuchu jaderné elektrárny ve Fukušimě se nechtěli majitelé psů a koček vzdát a ponechat je na místě, neměl by je tam kdo krmit, usmrtit je bylo z etického hlediska nepřijatelné, brali je s sebou. Majitelé musejí mít při evakuaci potřeby pro fixaci a ošetřování zvířat (vodítko, náhubek), krmivo a balenou vodu, veterinární lékárničku (dezinfekční prostředek, léky), identifikaci (očkovací průkaz, známku). Zvířata budou zaevidována a samostatně dočasně umístěna v přepravních boxech. V případě ozáření musejí být zvířata utracena. Psi jsou až o 50 % citlivější k expozici radioaktivním zářením než člověk. Jak evakuovat a ochránit zvířata v zájmovém chovu při radiačních a jiných mimořádných událostech se zatím řeší.

Výcvik a vybavení složek integrovaného záchranného systému
Ing. Jaroslava Hejdová z Ministerstva zdravotnictví ČR řekla, že v České republice je ten, kdo nasazuje zasahující osobu do prostředí zamořeného radiací, povinen předem zajistit vzdělávání a výcvik, lékařskou prohlídku zohledňující riziko ionizujícího záření, osobní ochranné prostředky a pomůcky, informovat o riziku spojeném se zásahem a o ochranných opatřeních, monitorovat a hodnotit intenzitu ozáření a získané údaje předávat Státnímu úřadu jaderné bezpečnosti. Řešení úniku radioaktivních látek se pravidelně cvičí podle typové činnosti složek IZS při společném zásahu, STČ 01/IZS - Špinavá bomba. Celostátní cvičení ZÓNA probíhá každé dva roky, střídavě na jaderné elektrárně Temelín a elektrárně Dukovany.

Ing. Petr Novotný z Ministerstva vnitra SR hovořil o úkolech a činnosti kontrolních chemických laboratoří při zabezpečování ochrany obyvatelstva při jaderné nebo radiační mimořádné události. Na Slovensku mají nepřetržitě pracovní pohotovost kontrolní chemické laboratoře civilní ochrany v Nitře, ve Slovenské Ľupči a Jasově. Laboratoře mohou dostat požadavek na výjezd mobilní jednotky k zásahu z operačních středisek tísňového volání v krajích nebo koordinačních středisek IZS prostřednictvím Centrálního monitorovacího střediska (radiační monitoring ovzduší, gamaspektrometrické měření vzorků).

Ukázka transportu raněné osoby
Na závěr zhlédli účastníci konference ukázku, jak by se mělo postupovat při záchraně raněné osoby v zóně úniku radioaktivního záření. Podle námětu, kdy si po havárii v jaderné elektrárně zaměstnankyně zařízení zlomila nohu při útěku do bezpečí, bylo nutné ji velmi rychle dopravit mimo zónu k ošetření. Zasahující v ochranných oděvech ženu vyzuli z obuvi, svlékli z kontaminovaného oděvu, poraněnou nohu upevnili dlahou, vlasy stáhli do ochranného čepce, pacientku zabalili do dvojobalu, a poté uložili do biovaku. Takto mohla být odvezena do zdravotnického zařízení a předána zvláštním vchodem do péče lékařů.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Vědecká konference s mezinárodní účastí „Quo Vadis, bezpečnost měst a obcí v ČR II“ se konala 31. října až 1. listopadu 2018 ve Vzdělávacím středisku Benešov Institutu pro veřejnou správu Praha, kterou institut uspořádal ve spolupráci s Vysokou školou podnikání a práva.

Záštitu celé akci poskytla poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů Mgr. Jana Mračková Vildumetzová.
Tematické okruhy konference:

• bezdomovectví,
• squatteři,
• dobrovolnictví v bezpečnosti,
• požární bezpečnost,
• terorismus,
• měkké cíle,
• kybernetická bezpečnost,
• migrace,
• spolky dobrovolných hasičů,
• veřejný pořádek.

Účastníky jednání přivítala JUDr. PhDr. Jana Firstová, Ph.D., LL.M., z Vysoké školy podnikání a práva, která informovala o úspěchu předchozího prvního ročníku konference. Mimo jiné seznámila s novými studijními programy školy a dvěma bezpečnostními projekty týkajícími se profesionalizace úředníků (vzdělávání v bezpečnostní oblasti) a terciální prevence (analýza rizik).

K vývoji integrovaného záchranného systému
V úvodu vystoupil také náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Mgr. Bc. Slavomír Bell, MSc., uvedl, že zásahová činnost Hasičského záchranného sboru ČR se v posledních letech výrazně rozšířila a přibyly také úkoly související s aktuální mezinárodní situací. Hovořil o nemalých výdajích pro fungování celého integrovaného záchranného systému i na poskytování záchranné a humanitární pomoci nejen v České republice, ale i v zahraničí. Současně podotkl, že „každá investice nenese své plody okamžitě“.

Náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. doc. JUDr. František Vavera, Ph.D., LL.M.,představil prostřednictvím krátké videosekvence spolky dobrovolných hasičů měst a obcí, v níž zaznělo, že dnešní hasiči jsou stejně stateční jako jejich předkové, ale jsou lépe vybaveni. Vysvětlil rozdíl mezi spolkem a jednotkou požární ochrany, která je součástí plošného pokrytí území České republiky jednotkami požární ochrany a zmínil také jednotky hasičských záchranných sborů podniků. Před dvěma lety bylo schváleno poskytování nemocenských dávek v důsledku pracovního úrazu dobrovolným hasičům ve zvýšené výměře a nyní je před schválením jednorázové odškodnění pozůstalých a náhrada věcné škody v případě smrti v souvislosti s činností jednotky (12násobek průměrného platu). Závěrem náměstek Vavera zmínil, že stavy příslušníků HZS ČR stále nejsou naplněny. Splnění všech podmínek pro přijetí do služebního poměru není jednoduché, ale hasiči při své náročné činnosti zasluhují respekt a úctu.

Záměrně vleklé soudní řízení a veřejný pořádek
Poněkud bezvýchodně zapůsobil příspěvek doc. JUDr. Davida Zámka, Ph.D., LL.M.,z Institutu pro veřejnou správu Praha. Poukázal na některé případy, kdy je obviněna někomu nepohodlná osoba (politický oponent). Obrana je takřka nemožná, protože čelit dobře připravenému promyšlenému obvinění nelze snadno (presumpce neviny). Trestní řízení se protahuje a obviněná osoba je nakonec ve vazbě neoprávněně a musí být propuštěna na svobodu jako nevinná. Ztrácí však zaměstnání, přátele i rodinu, a navíc má narušené psychické zdraví. Odškodnění nestačí pokrýt ani náklady na službu advokátů. V právním státě by se to nemělo dít.

Doc. JUDr. et Mgr. Jan Brázda, Ph.D., LL.M.,z Univerzity Jana Amose Komenského se zabýval výkladem pojmu veřejný pořádek. Nazýváme jím souhrn pravidel nebo zásad chování na veřejnosti, na kterých celá společnost trvá. Cílem je vyvážený stav společenských vztahů. Vžitá pravidla konkrétního místa označujeme jako domácí pořádek a řídí se většinou obecně závaznými vyhláškami, které vydávají obce a ty také trestají přestupky proti danému pořádku. Bývá to například rušení nočního klidu, požívání alkoholu na veřejnosti, zákaz související s bezpečností nebo ochranou zdraví. Obecní vyhláška však nesmí být v rozporu se zákonem.

Trestná činnost a náprava odsouzených v České republice
PhDr. Miroslav Scheinost z České kriminologické společnosti, z.s., referoval o trendech kriminality v České republice na základě dat z pravidelných statistických přehledů kriminality Policie ČR, kdy převažuje majetková trestná činnost, maření výkonu úředního rozhodnutí, vykázání a zanedbání povinné výživy, ale vyskytují se i relativně nové formy kriminality (podněcování k rasové nenávisti, stalking, trestná činnost v kyberprostoru). Každým rokem je zaznamenán pokles počtu stíhaných a vyšetřovaných osob, přibývá pouze trestních činů spojených s drogami, zvyšuje se procento objasněnosti. Převládají recidivisté, do věznic se vracejí notoričtí pachatelé trestné činnosti. Podíl cizinců na počtu pachatelů trestné činnosti nevzrostl, největší část stále tvoří Slováci, Ukrajinci a Vietnamci.

Mgr. Vladimír Zimmel, LL.M.,z Ministerstva spravedlnosti prezentoval dlouho testovaný, ale konečně schválený a oficiálně uvedený do provozu, elektronický monitorovací systém pro stíhané a k tresu odsouzené osoby. Elektronický náramek se nasadí na nohu, na kotník (nánožník). Váží asi sedm dkg a je nutné ho denně dobíjet (jako mobilní telefon). Nahradí vazbu, domácí vězení nebo probační službu, lze ho využít také při ochraně obětí, protože obsahuje GPS zařízení, jehož prostřednictvím systém osobu sleduje. Náramek je vybaven také testerem na alkohol, který osobu při dechové zkoušce i snímá a výsledky odesílá do operačního střediska. S náramkem mohou odsouzení pracovat a splácet tak dluhy.

PhDr. Andrea Matoušková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy hovořila o specifickém zacházení s odsouzenými za trestnou činnost spojenou s extremismem, projevy násilí proti skupině nebo jednotlivcům jiné rasy. Při výkonu trestu se někdy radikalizují i jiní odsouzenci, například za majetkovou trestnou činnost. Snaha probačních úředníků je tomu zabránit a přijmout taková opatření, aby se minimalizovaly dopady na oběti a společnost. Jako výhodné se jeví mezirezortní vzdělávání multidisciplinárního charakteru (zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti, příslušníci Policie ČR), které řeší kriminalitu mládeže, násilí na fotbalových stadionech, podněcování k nenávisti vůči menšinám a podobně. Společným cílem je utlumit nebo zastavit proces radikalizace.

Migrační vlny
Poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR prof. JUDr. Helena Válková, CSc., rektorka Vysoké školy podnikání a práva, řekla, že v Evropě nastal pohyb národů, s čímž se musíme smířit a zvykat si na cizí kultury. Češi patří mezi stabilní evropské národy, nejméně jich například pracuje v zahraničí. Společnost uprchlíky vnímá jako nepřátele, i když jsou mezi nimi ti, kteří jen podlehli slibům, že najdou lepší život a teď prožívají zklamání, potýkají se s psychickými potížemi a hrozí, že se přidají k organizovanému zločinu nebo se radikalizují. Z toho důvodu je vážně ohrožena stabilita zemí, do nichž přicházejí. O život v České republice uprchlíci zatím zájem nemají, ale nejsme dostatečně připraveni na případnou další migrační vlnu.

O aktuálních trendech v migrační politice informoval pplk. Mgr. Martin Wasserbauer z Policie ČR - Služby cizinecké policie. V České republice vzrůstá počet přistěhovalců ze Slovenska, Polska, Bulharska, Rumunska a kromě osob ze států Evropské unie hlavně z Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu. Nově příchozí žadatelé o mezinárodní ochranu procházejí základními vstupními procedurami, kterými je především identifikace totožnosti, pohovor a sociální šetření a zdravotní prohlídka. Při ověřování dokladů se cizinecká policie setkává s padělanými nebo různě upravenými doklady. Za období od 1. ledna do 30. září 2018 zjistila celkem 3 628 osob při nelegální migraci na našem území. Opakovaně se dopustilo nelegální migrace 300 cizinců, nejčastěji občané Ukrajiny (100 osob), Uzbekistánu (52 osob) a Vietnamu (31 osob). Počet uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, Turecka, Saudské Arábie a Nigerie po oplocení hranice v Maďarsku významně poklesl. Ale začalo v Evropě přibývat nelegálního převaděčství, které se stalo velkým byznysem jednotlivců i nevládních organizací (v nákladních vozidlech i vlakových soupravách).

Drogová závislost a bezdomovectví
RNDr. Jiřina Hofmanová, Ph.D.,z Institutu pro veřejnou správu Praha se zamýšlela nad stavem duševního zdraví lidí v naší společnosti. Zmínila například jev zvaný „morální panika“, což je reakce sociální skupiny na nějakou znepokojující situaci založenou na domnělé hrozbě, že už nic nebude jako dříve, řada zaběhlých věcí je ohrožena, že se blíží záhuba kulturních i mravních hodnot, blahobytu a bezpečí. Psychické rozpoložení společnosti se šíří v období změn a nejistot, v současné době v souvislosti s migrační krizí a může vyústit v panické jednání. Dalším nepříznivým jevem je vzrůstající počet drogově závislých mladých lidí, kteří ztrácejí schopnost dobře plnit pracovní úkoly. Velké riziko vzniká při řízení motorových vozidel omámenými řidiči. Důležité je včas odhalit a identifikovat takové osoby a zabránit jejich kriminálnímu chování. V posledních letech se u nás množí dlouhodobé opakované sledování a obtěžování určité osoby tzv. stalking. Někdy přerůstá až v patologické pronásledování a vyhrožování, a je proto trestně stíháno (může končit vraždou pronásledované osoby). Děje se také prostřednictvím elektronických médií (SMS, chatu, e­ mailu, telefonu, sociálních sítí, Skypu).

Prof. PhDr. Pavel Mühlpachr, Ph.D., ze Slezské univerzity v Opavě vyslovil názor, že bezdomovectví je alternativní životní styl osob bez přístřeší. Jsou to lidé, kteří „nemají naplněny důležité životní potřeby“. Není to vždy jejich volba. Byli vyloučeni z bydlení z různých důvodů jako nezaměstnanost, dluhy, domácí násilí, závislost na alkoholu nebo jiných drogách, psychické nemoci, ale také byli například propuštěni z výkonu trestu a nezapojili se do systému občanského života. Po zrušení některých podniků a jejich ubytoven putují celé skupiny lidí bez domova z místa na místo, žijí mimo standardní hranice sociálních norem a návyků. Nejvíce jich v současné době žije v Moravskoslezském kraji, na druhém místě je Praha. Převažují mezi nimi mladí lidé, 25 % je žen a 10 % senio­rů. Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí schopnost pracovat, pouze část, která má ještě motivaci, lze využít na sezonní práce, ale jinak jsou nezaměstnatelní, bez ochoty změnit styl života a svůj žebříček hodnot. Návrat k obyčejnému životu je výjimečný.

Kybernetické hrozby
Mgr. Vladimír Rohel z Národní agentury pro komunikační a informační technologie, s.p., (NAKIT), se zaměřil na kybernetickou bezpečnost, která se stává v našem současném světě stále důležitější a bohužel často opomíjenou. „Digitalizace se rychle rozvíjí a mnozí se těší, že budou mít všechno on­ line, například celou obec pěkně pod dohledem po všech liniích, ale co zabezpečení systému? Útočníci se dostanou i k datům, které nejsou na internetu,“ varoval Mgr. Rohel a doporučil zálohování dat a nepřetržité vzdělávání v oblasti informačních technologií. Přibývá útoků hackerů, kteří zcizí data a žádají nemalé částky za jejich navrácení. Dokáží to prostřednictvím tiskárny, USB disku, chytrého telefonu, internetu. Vir­tuální prostředí je každým dnem složitější a není dostatek těch, kteří mu rozumějí. NAKIT je agentura, která má zajistit rozvoj a bezpečnost vybraných informačních systémů státní správy a provoz komunikačních sítí pro potřeby složek integrovaného záchranného systému.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje (HZS LK) pořádá už od roku 2006 pro pedagogy především základních škol Libereckého kraje školení k problematice výuky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (OČMU). Učitelé mají příležitost dozvědět se důležité informace z oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva, které by měli následně předávat žákům při výuce ve školách.

Od roku 2013 je tato problematika zařazena do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, ze kterého základní školy vychází při zpracování vlastních školních vzdělávacích programů. Jednotlivé školy tak mají možnost zařadit problematiku OČMU do stávajících předmětů, zavést volitelný předmět v rámci disponibilních hodin nebo se problematice zdraví a bezpečí věnovat při projektovém vyučování.

Také vloni na podzim proběhl ve spolupráci s Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV) Krajským pracovištěm v Liberci vzdělávací program akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) „Mimořádné události ve škole a jejich řešení“ pro pedagogy základních škol a víceletých gymnázií. Školení probíhalo ve třech termínech přímo na stanicích HZS LK v Liberci, Semilech a České Lípě. Zúčastnilo se ho celkem 36 pedagogů z 21 základních škol a jednoho víceletého gymnázia, což činí přibližně 10 % z celkového počtu základních škol v Libereckém kraji. Nejvíce pedagogů bylo z území okresu Česká Lípa. Největším pozitivním překvapením byla účast všech pedagogů ze ZŠ Dubá včetně paní ředitelky.

Samotné školení bylo rozděleno do dvou bloků. Dopolední část byla věnována především teoretickým informacím. Příslušnice z oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS LK por. Mgr. Iva Michalíčková a kpt. Mgr. Michaela Stará učitelům doporučily rozčlenění tematiky do jednotlivých ročníků 1. i 2. stupně základní školy. Přehledně shrnuly, jaké by měly mít děti v jednotlivých ročnících znalosti, a doporučily například vhodné pracovní listy, učebnice, interaktivní kurzy Záchranného kruhu, videoklipy a další dostupný materiál, jejichž přehled najdou na webu HZS ČR v sekci Ochrana obyvatelstva/Výchova a vzdělávání, nebo na nově zřízených webových stránkách www.ocmu.cz.

Jako novinka byl pedagogům představen projekt tvorby výukového materiálu pro podporu vzdělávání v oblasti OČMU na 2. stupni základních škol „Hasiči pro školy“, který vzniká ve spolupráci HZS Zlínského a HZS Ústeckého kraje za finanční podpory Ústeckého kraje. V Liberci projekt představila sama spoluautorka kpt. Ing. Iva Karafiátová z HZS Ústeckého kraje. Momentálně je vytvořeno pět výukových hodin pro šestý ročník. Součástí každé hodiny je interaktivní prezentace, pracovní list pro děti a metodická příručka pro učitele. Všechny materiály jsou k dispozici učitelům na internetu zdarma.

Odpoledne se do školení zapojili kolegové z úseku prevence, kteří pro učitele připravili ukázku hašení různými typy přenosných hasicích přístrojů a správný postup hašení hořícího oleje v domácnosti. Učitelé se dozvěděli něco málo o principech hašení. Na závěr praktické ukázky si všichni zájemci vyzkoušeli hašení hořlavé kapaliny práškovým a sněhovým hasicím přístrojem. Následovala prohlídka mobilní požární techniky a v Liberci rovněž pracoviště telefonního centra tísňového volání 112 a krajského operačního a informačního střediska.

Učitelé se zajímali především o téma evakuace školy v případě požáru a způsob zjišťování počtu evakuovaných žáků, pokud mají ve škole zavedeny pouze elektronické třídnice. Bohužel od pedagogů zazněla informace, že některé školy evakuaci při vyhlášení požárního poplachu vůbec necvičí. V diskuzi přišlo na řadu i téma „invakuace“ při úniku nebezpečné látky do ovzduší, případně útoku aktivního střelce.

V dotaznících NIDV učitelé vyjádřili spokojenost s průběhem i obsahem školení. Zařazení problematiky OČMU do výuky na ZŠ vnímají jako důležité, 58 % ze zúčastněných by uvítalo vznik samostatného předmětu, který by obsahoval problematiky OČMU, dopravní výchovy, první pomoci a přípravy občanů k obraně státu. V současné době má převážná většina škol problematiku OČMU rozvrženou do stávajících předmětů nebo ji zařazuje do projektových dnů.

Účastníci si ze školení odnesli kromě osvědčení NIDV o absolvování vzdělávacího programu také příručku pro učitele základních a středních škol „Ochrana člověka za mimořádných událostí“, sady pracovních listů pro 1. stupeň „Hasičské myši učí děti“ a „Hasiči tě v nouzi nenechají“, brožuru „Víš, odkud voláš o pomoc na tísňovou linku 112?“ a doufáme, že i množství důležitých a praktických informací i zážitek z hašení.


por. Mgr. Iva MICHALÍČKOVÁ, HZS Libereckého kraje, foto autorka
 

Počátkem nového roku je třeba se ohlédnout za mimořádnými událostmi, jež byly řešeny na úrovni Evropské unie Střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a udály se v závěru loňského roku 2018. Vzhledem ke vzniklé situaci v oblasti Indonésie bude tento článek navazovat na článek z minulého čísla, který pojednával o zemětřesení a tsunami v Indonésii, protože otřesy v oblasti probíhaly i po uzávěrce posledního čísla roku 2018. Další mimořádnou událostí, ke které došlo koncem listopadu, je potopení rybářské lodi v Biskajském zálivu s velkým únikem motorové nafty do Atlantského oceánu.

Zemětřesení v Indonésii
Dne 28. září 2018 postihlo indonéskou provincii Sulawesi silné zemětřesení o síle 7,4 stupňů Richterovy stupnice a dne 2. října 2018 byl aktivován Mechanismus civilní ochrany Unie (Mechanismus). Následně byla Evropskou unií, Světovou bankou, nevládními organizacemi a dalšími mezinárodními organizacemi v oblasti poskytnuta jak odborná, tak také materiální a finanční pomoc (podrobné informace o průběhu najdete ve 112, 12/2018).

Záchranné a likvidační práce po prvním zemětřesení byly přerušeny dalším silným zemětřesením, které udeřilo dne 15. listopadu 2018 v 6.00 hodin místního času a nacházelo se ve stejné oblasti 8,7 km od ostrova Sulawesi. Toto zemětřesení mělo sílu 5,6 stupňů Richterovy stupnice. Zemětřesení bylo zaznamenáno zhruba 57 000 obyvateli, kteří potvrdili, že ho cítili. Šlo jak o slabé, tak silné otřesy. Podle oficiální zprávy DG ECHO ze dne 27. listopadu 2018 bylo k tomuto datu zemětřesením postiženo 2,4 milionu osob, další informace o obětech a pohřešovaných ve zprávě uvedeny nebyly.

Indonéská vláda vyhlásila dne 26. října 2018 ukončení záchranných a likvidačních prací a od tohoto dne stanovila fázi obnovy, jejíž trvání předpokládala do 25. prosince 2018. Experti z DG ECHO v Sulawesi však zjistili, že postižený stát nemá stanovené jasné postupy pro přechod ze záchranných a likvidačních prací do fáze obnovy. Tento krok byl ze strany indonéské vlády velice unáhlený a nebyl založený na přesných datech. Toto rozhodnutí by například způsobilo přerušení dodávek vody a humanitární pomoci do velmi postižených oblastí, a to bez navazujícího trvalého řešení. Dalším velkým nedostatkem, který experti DG ECHO zjistili, byla velmi nízká kvalita plánovaných služeb poskytovaných státem v rámci fáze obnovy. Zatímco distribuce finanční hotovosti majitelům domácností zajištěna byla, materiál a technická podpora při obnově zajištěny nebyly, takže by majitelé sice finance měli, ale neměli by si domácnosti jak opravit. Experti DG ECHO vyjádřili vážné obavy, že pokud bude na konci prosince ukončena fáze obnovy ze strany indonéské vlády a nikdo nepřevezme zodpovědnost za danou situaci, postižená oblast bude bez jednotného vedení. Stejně tak nebylo vůbec jasné, kdo bude koordinovat mezinárodní pomoc.

Jak již bylo v minulém článku uvedeno, celkovou reakci na tuto katastrofu vedla a koordinovala indonéská vláda prostřednictvím Agentury pro řízení katastrof (BNPB). Vláda částečně poskytla humanitární pomoc z vlastních zdrojů a zavázala se, že poskytne prostředky na opravu a rekonstrukci rodinných domů. Navíc se vládě podařilo zajistit rekonstrukci životně důležité veřejné infrastruktury, jako jsou silnice, telekomunikační a energetické sítě. V oblasti odvedl hodně práce také místní Červený kříž, stejně jako místní a nevládní organizace.

DG ECHO spolu s členskými státy Evropské unie byly hlavními poskytovateli finanční a věcné humanitární pomoci ve fázi obnovy. Pomoc poskytly Rakousko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Norsko, Korejská republika, Singapur, Švýcarsko, Thajsko a USA. Světová banka a Asijská rozvojová banka se také angažovaly v úsilí o obnovu.

V centrálním Sulawesi působí řada mezinárodních nevládních organizací, které spolupracují s místními v poskytování základních a záchranných služeb postiženému obyvatelstvu. DG ECHO spolupracuje se společnostmi ADRA Germany a ACTED, která je jednou z mezinárodních humanitárních organizací působící v oblasti. Společně se zaměřují na poskytování přístřeší, vodárenských a sanitárních služeb v nejvíce zasažených a těžko přístupných oblastech regionu. Koordinaci humanitární pomoci v oblasti zajišťuje BNPB a dělí ji do osmi základních oblastí – zdraví, vzdělávání, logistika, vysídlení a ochrana, brzké zotavení, infrastruktura a zařízení, ekonomika a vyhledávání a záchrana (SAR).

Dne 6. prosince 2018 v 01.00 hodin místního času došlo 10 km od pobřeží ostrova Lombok k dalšímu zemětřesení, tentokrát o síle 5,5 stupňů Richterovy stupnice. Velmi silné zemětřesení pocítilo 638 000 osob. Toto zemětřesení bylo cítit také na ostrově Bali, kde způsobilo paniku mezi místními obyvateli a turisty. Vlna tsunami však očekávána nebyla.

Potopení rybářské lodi v Biskajském zálivu
Dne 20. listopadu 2018 došlo k potopení 19 m dlouhé rybářské lodi u pobřeží severního Španělska v Biskajském zálivu. Celá posádka se bezpečně zachránila. Na palubě lodi se v době potopení nacházelo 6 000 l motorové nafty, která unikla a zamořila vody Atlantského oceánu na 500 m2. Španělsko obratem požádalo ERCC o pomoc při mapování rozsahu této havárie. ERCC poskytovalo Španělsku satelitní snímky z okolí ponořené lodi, a tím mu pomáhalo v lokalizaci naftové skvrny na povrchu vody. Při mapování místa havárie Španělsku také pomáhala Evropská agentura pro bezpečnost na mořích (EMSA).

Službu satelitního snímkování ERCC lze tedy využít v běžně nepřístupných oblastech jak pro potřeby mapování například lesních požárů, tak také při mapování rozsahu ropné havárie na vodní ploše, jakou je oceán.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV- generální ředitelství HZS ČR

Prožila příběh, ze kterého i po více než dvaceti letech pořád mrazí. Přitom o něm mluví s odstupem jako o životním štěstí. Závažné popálení elektrickým proudem při prolézání odstavených železničních vagónů, když byla neposedná třináctiletá holka, ji nasměrovalo život. Dnes Jana Lacinová ze Žďáru nad Sázavou řídí organizaci Popálky o.p.s. (Popálky), která pomáhá lidem s podobným osudem. O loňských Velikonocích za záslužnou činnost s kolegy na Pražském hradě převzala Zlatý záchranářský kříž. V listopadu 2018 získala v soutěži časopisu Žena a život titul Žena roku v oblasti Charita.

Co bylo impulsem ke vzniku organizace Popálky? Jaké byly počátky? S čím jste se potýkali?
Jako třináctiletá holka jsem si z nudy a touhy po dobrodružství vylezla na železniční vagon. V tu chvíli se můj život nenávratně změnil. Popálil mě elektrický výboj od železniční troleje. Kvůli rozsáhlým zraněním mne čekaly dlouhé dny a měsíce v nemocnici a táhlá následná péče. Zajímavé je, že ve stejném roce 1994 „náhodou“ vzniklo i Sdružení na pomoc popáleným dětem. Vlivem zmíněných okolností jsem se stala nejprve jeho členkou, později aktivní dobrovolnicí a následně předsedkyní. Záštitu nad tímto sdružením převzala tehdejší Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie Fakultní nemocnice Brno­ Bohunice. Pro popálené děti a jejich rodiny pořádalo toto sdružení víkendová setkání, letní tábory a dovolené, sebepoznávací pobyty pro mladé lidi ve věku 13 až 20 let, podílelo se na primárních preventivních programech. Vše se řešilo dobrovolnicky. Protože jsme však cítili potřebnost stálých služeb pro popálené (nejen děti) z dlouhodobého hlediska, rozhodli jsme se profesionalizovat. Na sklonku roku 2013 jsme toto sdružení přetransformovali na nestátní neziskovou organizaci Popálky. Zpočátku jsme potřebovali najít vhodné zázemí, zajistit financování a získat důvěru jak od samotných pacientů, tak od zdravotnického a lékařského personálu.

V čem vidíte největší přínos vaší společnosti?
Podle mého názoru je to rozhodně individuální péče o popálené pacienty všech věkových kategorií. První kontakt s nimi je většinou hned v brněnské nemocnici, kam každý týden chodíme na Kliniku popálenin a plastické chirurgie (KPPCH). Komunikujeme s popálenými pacienty a jejich rodinnými příslušníky, informujeme o možnostech následné péče a naší případné spolupráci. Lidé jsou po úrazu většinou vyděšení, nedokážou si představit, co bude dál. Vzhledem k tomu, že jsme si tím sami prošli, nabízíme trochu jiný náhled na věc než lékaři. Někomu stačí jen možnost svěřit se s obavami, rodiče většinou řeší pocity viny. Musím vyzdvihnout práci kolegyně Kláry Mayerové, která je v Popálkách od začátku. Je maminkou popálené holčičky. Její úhel pohledu na úraz je tedy odlišný než ten můj. Empatickým přístupem pomohla v nejhorších chvílích již mnoha rodičům. Někteří pacienti či příbuzní potřebují oporu jen v prvních dnech, s jinými jsme v intenzivním kontaktu rok od úrazu, který následně přechází do nárazové podpory kdykoli během života s popálením. Některé příběhy jsou opravdu silné. Při dlouhodobé spolupráci je naším jednoznačným přínosem i to, že máme určitou právní formu.

Můžete uvést nějaký příklad?
U jedné pacientky vybuchl plyn, což způsobilo požár bytové jednotky. Po této události řešila nejenom úraz, ale také náhradu škody majiteli domu. V tíživé finanční situaci ho následně požádala o snížení dluhu. Tři čtvrtě roku nereagoval. Obrátila se tedy na nás, abychom ji v této otázce zastupovali a do týdne jsme obdrželi odpověď. Dluh jí byl vzhledem k okolnostem odpuštěn. Takových případů individuální pomoci máme za sebou více. Největší (ú)let Popálek byla pracovní cesta do Řecka na ostrov Rhodos. Klientce se tam před třemi lety stal úraz a nyní měla jet svědčit k soudu. Neměla dostatek organizačních zkušeností, nedomluví se anglicky, aktivně necestuje. Vzhledem k tomu, že jsme od počátku jejího zranění v kontaktu, domluvili jsme se a kolegyně Jana Tlustá jí pomohla cestu zařídit a letěla s ní jako doprovod. Ale to už je hodně kuriózní případ.

Jak dál Popálky pomáhají?
Krásnou formou pomoci je náš tábor pro popálené děti, jejich sourozence a děti popálených dospělých. Vloni se uskutečnil v Heřmanově na Vysočině již třetí ročník. Všichni účastníci zapomenou na starosti způsobené úrazem, prožijí neopakovatelný týden v bezpečném prostředí kamarádů a lektorů s podobným osudem. Nebojí se ukázat zjizvená těla, obléknout do kraťasů, triček a plavek. Celou dobu jsou pod dohledem zkušených lektorů, kteří s nimi pracují a snaží se zapracovat na jejich sebevědomí i psychickém zpracování úrazů. Během pobytu si uvědomí, že přes všechno, co se jim stalo, je život krásný a zábavný. Naše práce v poslední době zahrnuje čím dál častěji i preventivní programy. Nabízíme je i mateřským školám. Pro letošní rok máme velké plány. Chceme takto oslovit celkem 900 dětí. Aktivně spolupracujeme také s hasiči. V roce 2017 jsme podepsali Dohodu o partnerství se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska. Skrze media působíme i na širokou veřejnost.

Co nejvíce pomáhá pacientům a jejich rodinám?
Mohou s námi sdílet trápení nebo si promluvit s někým, kdo úrazem sám prošel, zná jeho následky a rizika. Mají se prostě na koho obrátit. Nepřipadají si na to sami. Někdy jim stačí, že vyslechneme jejich obavy z budoucnosti, jizev, přijetí okolí, právních následků, pocitů viny a podobně. Pomáháme se zajištěním následné péče, komunikací s úřady. Poskytujeme individuální poradenství – osobně, telefonicky, e­ mailem. Někdy stačí, že vezmeme auto a pacienta převezeme z domu na specializované vyšetření.

Jak klíčová je pro vás spolupráce se zdravotnickými zařízeními?
Je rozhodně klíčová. Bezprostředně po úraze je s pacienty a jejich blízkými v kontaktu zdravotnický a lékařský personál. Ten ví o našich službách. Může nás tedy doporučit. U závažných případů jsme již při samostatné hospitalizaci. Vzniká pouto vzájemné důvěry, jakási třístranná spolupráce (pacient, zdravotník, Popálky). Obecně si velice vážíme všech zdravotníků, kteří se pohybují v této oblasti. Jde o extrémně psychicky náročnou práci, která není vždy doceněná.

Kdo vám při vaší práci pomáhá?
V Popálkách je se mnou od začátku Zdeněk Štursa. Zajišťuje nám IT servis. Je také popálený. Známe se od doby, kdy jsme byli klienty Sdružení na pomoc popáleným dětem. Je neodmyslitelnou součástí našeho týmu. Dokáže operativně reagovat a vždycky nás dobrou prací podrží. Vkládá do našeho týmu správný mužský náhled, je takovou duší Popálek. Dlouholetou parťačkou je Klára Mayerová, se kterou jsme celou naši neziskovku rozjeli. Je nezastupitelná zejména při práci s rodiči popálených dětí, protože má v této oblasti osobní zkušenost, její dcera je popálená od žehličky. Poslední rok je součástí našeho týmu Jana Tlustá, která je nyní takovou mojí pravou rukou. Od prosince 2018 nastoupila Jana Matulková – ta bude mít na starosti administrativu. Dále spolupracujeme s řadou externistů – lektorů, psychologů, právníků a rozrůstajícím se množstvím dobrovolníků z řad bývalých pacientů a „spřízněných duší“.

Jaké máte v současnosti problémy? Jsou to finance? Nedostatek dobrovolníků?
Jako asi ve většině neziskových organizací v současné době řešíme hlavně finance a s tím související nepoměr mezi množstvím práce a počtem lidí, které na to máme. Nicméně zůstáváme optimisty. Ono to nějak s sebou nese i to, co jsme si v životě už sami „na vlastní kůži“ prožili. Bez toho to prostě nejde. A víra, že děláme to, co má smysl, nás žene dál.


David HARTMANN, foto archiv Popálky

Pro směnu A právě konající službu na stanici Varnsdorf to mohla být další běžná služba. Výjezd na jednu dvě mimořádné události, při které je potřeba pomoc hasičů. Nakonec to ale nebyl jen tak „obyčejný“ den. Přijela je totiž navštívit vzácná osoba – dívka Dominika, kterou před rokem členové směny A udrželi při životě.

Po více než roce nastala příležitost a dovolily to veškeré okolnosti, že právě když měla službu směna A, mohla přijet Dominika Frühaufová. Slečna, kterou všichni ze směny znali, ale ona je nikoli. Od mimořádné události 4. dubna 2017 uběhl více než rok, kdy krajské operační a informační středisko HZS Ústeckého kraje oznámilo událost, která nevěstila nic dobrého. Operátoři ohlásili těžkou dopravní nehodu, kdy tehdy sedmnáctiletá Dominika Frühaufová seděla ve vozidle na místě spolujezdce. Bezprostředně po nárazu došlo ke ztrátě vědomí a zástavě krevního oběhu. Obrovským štěstím v neštěstí bylo, že se jednotka požární ochrany ze stanice Varnsdorf vracela z plnění služebních povinností a právě byla v blízkosti místa dopravní nehody, které je na hranici mezi zásahovými obvody jednotlivých stanic, a tudíž při tak závažném stavu dívky dojezdový čas nebyl ideální. Vozidlo s hasiči po předání informace o události dorazilo na místo takřka bezprostředně. Hasiči okamžitě zahájili veškeré úkony, které situace vyžadovala. Během pár vteřin vyhodnotili, že je stav dívky kritický, a proto přistoupili k resuscitaci s použitím automatizovaného externího defibrilátoru (AED). Na tomto přístroji, který mají ve výbavě profesionální hasiči Ústeckého kraje, se zobrazuje křivka srdečního rytmu a při pohledu na jeho obrazovku bylo všem zasahujícím jasné, že vyhlídky na zlepšení stavu nejsou vůbec dobré. Nicméně díky mnoha pozitivním okolnostem, včasnou diagnózou, kvalitní masáží srdce, se stal zázrak a hasičům se podařilo obnovit krevní oběh v těle, které již nejevilo známky života. Na místo následně dorazila Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, která se pokusila o další zázrak toho dne. Povedl se a Dominika byla po leteckém transportu do Krajské nemocnice Liberec udržena při životě.

Konec dobrý, všechno dobré
Od nehody uběhlo poměrně dost času a každý den, do doby, než byla Dominika schopná navštívit hasiče, to byl velký boj především pro ni. V prvních dnech po úrazu nebyly vyhlídky na zlepšení jejího zdravotního stavu vůbec dobré. Ačkoli největší kus práce udělala Dominika sama, bez špičkové péče zdravotníků, dobré práce rehabilitačních ústavů a především pomoci její rodiny by nedošlo k tomuto výjimečnému dni. Během návštěvy Dominika hasičům poděkovala a vyjádřila respekt k jejich vykonané práci. Ti tak mohli vidět výsledek své snahy a připomenout si pravý smysl práce. Bohužel je mnoho zásahů (a nejsou to jen dopravní nehody), které přes veškerou snahu dopadnou mnohem hůře. Ale i u těch lepších konců se hasiči s konkrétní odezvou a poděkováním za práci setkávají spíše výjimečně. Je to pochopitelné. Většina práce hasičů se odehrává během situací, které se lidé snaží vytěsnit z myšlenek a vzpomínek, natož se k incidentu znovu vracet. O to víc jsou kolegové ze směny A sloužící na varnsdorfské stanici rádi za tuto milou návštěvu. Děkujeme dobrovolnému hasiči Zdeňku Zvárovi za její zorganizování.


pprap. Jaroslav HOCKO, HZS Ústeckého kraje, foto archiv HZS Ústeckého kraje
 

U pomníku padlých policistů a hasičů v Praze v areálu Muzea Policie České republiky se uskutečnil 22. listopadu 2018 vzpomínkový pietní akt za přítomnosti představitelů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Nezávislého odborového svazu policistů, Odborového svazu hasičů, městské policie, veteránů Policie České republiky a dalších hostů.

Kladení věnců k pomníku za doprovodu slavnostních tónů Hudby Hradní stráže a Policie České republiky se zúčastnili především děti a vdovy po policistech a hasičích, kteří zahynuli při výkonu služby, a také těžce tělesně postižení bývalí policisté a hasiči. O všechny se stará Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni.

Generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba vyjádřil úctu zemřelým policistům a hasičům, jejichž práce je krásná, ale nebezpečná. Je víc službou a posláním, při níž může dojít ke kritickému momentu, kdy příslušníci dostojí slovům přísahy a položí svůj život za ostatní, aby ti mohli žít.

„Je smutné, že každým rokem ztrácíme kolegy. V roce 2017 jsme se rozloučili s pprap. Janem Odermattem z pražské stanice Radotín, který zemřel po zásahu u požáru ve Zvoli, a vloni cestou k zásahu tragicky zahynul nprap. Jiří Rýznar ze Zábřehu z HZS Olomouckého kraje.“

Ředitel nadace PhDr. Vladimír Šutera, CSc., poděkoval všem, kteří pomáhají a přispívají na účet nadace. Informoval o prostředcích a možnostech nadace, která aktuálně rozšiřuje pomoc také na rodiny policistů a hasičů v tíživé situaci. Jako příklad uvedl vytopený byt nebo péči o těžce postižené dítě, tedy situace, které rodiny nedokáží řešit vlastními silami.

Slavnostní shromáždění bylo zakončeno ekumenickou bohoslužbou v místním Kostele Nanebevzetí Panny Marie svatého Karla Velikého.

Večer se jako poděkování všem příznivcům nadace konal v hotelu Ambassador - Zlatá Husa slavnostní předvánoční koncert skupiny Bonasax Hudby Hradní stráže a Policie ČR se sólistkou Gabrielou Urbánkovou.

„Jen v tísni poznáš člověka, co pomáhá a nečeká…“ je úryvek z veršů písničkáře a spisovatele Josefa Fouska, který potěšil vtipným vystoupením a několika básněmi ze své tvorby.

V rámci večera proběhla také dražba nejlepších snímků ze soutěže Kriminalistika ve fotografii neboli Svět kriminalistiky očima policistů a zaměstnanců Policie ČR pořádanou Kriminalistickým ústavem Policie ČR při příležitosti 60. výročí své existence. Výtěžek z dražby byl poukázán na účet nadace stejně jako částky symbolických šeků, které ředitel nadace přijal od Odborového svazu hasičů, Nezávislého odborového svazu policistů a společnosti O2 Family.

U příležitosti 20 let od založení polské nadace podporující osiřelé rodiny po policistech se večera zúčastnili její zástupci a darovali českým přátelům sošku anděla.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Ve dnech 28. až 29. listopadu 2018 se ve Vodňanech pod záštitou hejtmanky Jihočeského kraje Mgr. Ivany Stráské a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Jana Bartoška, člena výboru pro bezpečnost, konala konference „Bezpečná společnost 2018“ s podtitulem „Mimořádné události – pomáháme sami a dokážeme to i společně“. Konferenci pořádal Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, Jihočeský kraj a Vysoká škola evropských a regionálních studií ve spolupráci s Českou asociací hasičských důstojníků.

Mimořádné události živelního nebo antropogenního původu se v celém světě vyskytují od nepaměti. Mnohé z nich jsou spojeny se čtyřmi živly, které tvoří základní složky světa. Lze je chápat jako nezkrotné přírodní síly, mezi které se řadí oheň, voda, země a vzduch. Živly zároveň přinášejí rizika pro bezpečnost lidské společnosti. Ústředním tématem konference byl živel „vzduch“ a jeho dopady na bezpečnost, které jsou řešeny z rozličných úhlů pohledu ve vztahu ke zvládání krizí. Jde například o řešení následků silného větru dosahujícího síly vichřic a orkánů, možnosti využití letecké techniky k záchranným pracím, letecké havárie a psychosociální aspekty zvládání těchto situací.

Pátý ročník konference navazuje na tradici konferencí pořádaných Hasičským záchranným sborem ČR a je volným pokračováním konferencí „Víme o sobě“ z roku 2010, 2012 a „Bezpečná společnost“ z roku 2014 a 2016 v Jihočeském kraji. První regionální konference v roce 2010 byla zaměřena na vzájemné představení, poznávání a porovnání možností působení jednotlivých organizací v rámci mimořádných událostí (MU). Další navazující konference, s podtitulem „Dobrovolnictví při mimořádných událostech“, byla pojata více monotematicky. Třetí konference se zaměřila na řešení MU spojených s vodou a čtvrtá na živel „země“. Všechny konference propojuje společná myšlenka: „Mimořádným událostem nelze zabránit, ale je nutné se na ně připravit, umět reagovat a zmírnit následky“.

Konference se konala v prostorách Mezinárodního environmentálního vzdělávacího, poradenského a informačního střediska Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Úvodním pozdravením účastníků zahájil konferenci poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Jan Bartošek, který při slavnostním zahájení konference předal společně s Ing. Martou Spálenkovou, vedoucí oddělení krizového řízení Krajského úřadu Jihočeského kraje, ocenění za dlouholetý přínos v oblasti bezpečnosti a krizového řízení v Jihočeském kraji. Oceněnými byli kpt. Ing. Milan Havlas, koordinátor – metodik v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení z Územního odboru Strakonice HZS Jihočeského kraje a mjr. Mgr. Josef Kovář, vedoucí oddělení krizového řízení Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje.

Přednášky organizátoři rozdělili do tří bloků. V prvním bloku zaměřeném na krizové řízení prezentoval RNDr. Miloš Tichý, Ph.D., z Hvězdárny a planetária České Budějovice problematiku rizika dopadů kosmických těles do atmosféry a na zemský povrch. Dále vystoupil Ing. Martin Bílek, Ph.D., s přednáškou na téma Krizová a havarijní připravenost ČEPS (na území České republiky zajišťuje provoz elektroenergetické přenosové soustavy). Miloš Morávek ze společnosti E.ON s přednáškou Od Kyrilla po Herwart – řešení výpadků elektrické energie v případě větrných katastrof a por. Mgr. Nela Štěříková z HZS Karlovarského kraje uzavřela blok přednáškou Zvládání větrné smrště Herwart v Karlovarském kraji.

Druhý blok přednášek byl zaměřen na konkrétní zásahovou činnost spojenou se živlem „vzduch“. Přednáškový blok zahájila Mgr. Martina Vodičková z Jihočeského letiště, a.s., České Budějovice, přítomné seznámila s možnostmi a bezpečnostní připraveností letiště. Následná prezentace nprap. Mgr. Petra Ponížila z Letecké služby Policie ČR charakterizovala možnosti využití bezpilotních leteckých prostředků – dronů. Pplk. MUDr. Petra Vyhnalová z Odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády ČR přiblížila praxi a možnosti vzdušných zásahů a transportů Armády ČR.

Poslední blok byl zaměřen na psychosociální pomoc a spolupráci. Přednášky přednesli prof. Dr. Barbara Juen z Univerzity Innsbruck na téma Psychosociální podpora po leteckých katastrofách, Herman Josef Borjans ze Sdružení německých kriminalistů s tématem Když letadlo nedoletí, mjr. Mgr. David Dohnal z psychologického pracoviště HZS Olomouckého kraje na téma Tornádo v Litovli, mjr. Mgr. Tomáš Adámek a nstržm. Mgr. Lukáš Malík z HZS Jihočeského kraje na téma Nešťastný pád z výšky.

V rámci prvního dne programu konference byl organizován pracovní seminář v prostorách letiště Strakonice, kde byla připravena ukázka vrtulníku W3-A Sokol, který provozuje Armáda ČR pro zajištění letecké záchranné služby. Byly zde prezentovány bezpilotní letecké prostředky – drony, kterými disponuje Letecká služba Policie ČR.

Konference „Bezpečná společnost 2018“ byla příležitostí pro setkání a výměnu zkušeností lidí a organizací zapojených v pomoci druhým se zaměřením na živel „vzduch“ v různých souvislostech MU a katastrof. Výstupy z konference naznačují, že prezentované téma je v rámci bezpečnostního prostředí širokou oblastí, kterou řeší nejen krizoví manažeři, ale zároveň se dotýká i obyvatelstva.

Pomoc zasaženým lidem při MU musí být účinná, proto je důležité, aby byla všestranná a byla tedy poskytovaná ve vzájemné spolupráci všech místních zdrojů. Pro takovou spolupráci je třeba nejen „o sobě vědět“, ale také se blíže poznat, poznávat konkrétní možnosti, silné stránky i slabiny. V podtextu konference se nesla myšlenka předchozích konferencí: „Bez vzájemné znalosti, schopnosti komunikovat a spolupracovat nebudeme umět využít potenciál, který naše společnost má. Konference by měly i nadále vytvářet prostor otevřenosti, výměny zkušeností a vzájemného poznávání“.


plk. Mgr. Štěpán KAVAN, Ph.D.,HZS Jihočeského kraje, foto archiv autora