POŽÁRNÍ OCHRANA
Požár ubytovny 
s. 4
Odborná příprava KIP týmu v Karlovarském kraji
s. 7
Analýza usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem
s. 8
Dobrovolní hasiči a defibrilátory
s. 12
Interakce magnetického pole s plameny
s. 14
Uvedení dokumentárního seriálu již v březnu
s. 17

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Linka TCTV 112. Kdo na linku volá a o čem musí operátoři rozhodovat?
s. 18
HZS ČR v roce 2018 zvýšil připravenost k řešení
a řízení rizik způsobených změnou klimatu
s.  20

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
Taktické cvičení Základna 2018
s. 24
Mimořádné události řešené na úrovni EU
s. 25
Nanomateriály a jejich možné využití v ochraně obyvatelstva
s. 26
Česko a Evropa 100+
s. 28
Mimořádné události 2018 versus ochrana obyvatelstva
s. 30
Postřehy z konference Hazmat Protect 2018
s. 32

INFORMACE
Divadelní představení pro nadaci
s. 33
Hokejový zápas pro nadaci
s. 33
 

Bilanční tisková konference Hasičského záchranného sboru České republiky za rok 2018 se uskutečnila 4. ledna 2019 v Praze v budově MV­ generálního ředitelství HZS ČR. Hlavní představitelé sboru hodnotili jeho činnost v uplynulém roce a informovali zástupce medií o nejdůležitějších úkolech roku 2019.

Jednání zahájil generální ředitel genmjr. Ing. Drahoslav Ryba, který připomněl pořádané akce ke 100. výročí založení československého státu, jakými byla hasičská fontána v Praze na Vltavě nebo slavnostní přehlídka složek integrovaného záchranného systému. Loňský rok charakterizoval jako extrémně suchý, což přineslo nemalé problémy v zásahové činnosti, zejména s nedostatkem vody k hašení požárů, kterých bylo více v přírodním prostředí. S politováním konstatoval, že jsme při dopravní nehodě cestou k zásahu ztratili kolegu, příslušníka HZS Olomouckého kraje.

Zásahová činnost
Náměstek pro IZS a operační řízení brig. gen. Ing. František Zadina uvedl, že jednotky požární ochrany v loňském roce zasahovaly u 124 388 mimořádných událostí, z toho u 20 720 požárů. Požáry si vyžádaly více lidských životů než v roce 2017, zahynulo 100 osob. Také zraněných hasičů bylo více, a to zejména v důsledku přehřátí organismu v horkých letních dnech. Zachráněno a evakuováno bylo celkem 84 990 osob, z toho 13 800 bylo většinou studentů vysokých škol, kteří opouštěli budovy z důvodu anonymního ohlášení výskytu nástražného výbušného systému.

Jedním z nejtragičtějších zásahů byl v lednu požár hotelu Eurostars David v Praze v Náplavní ulici, při kterém zemřelo pět osob. Z důvodu potřeby záchrany velkého počtu osob a nefunkčnosti vnitřních evakuačních cest byl zásah velice fyzicky i psychicky náročný. Velkou komplikací byl též značně ztížený příjezd záchranné výškové techniky, a to z důvodu bezohledného parkování vozidel. Jednou z příčin rychlého šíření požáru a kouře bylo nedodržování bezpečnostních pravidel, tedy veřejné ohrožení z nedbalosti. U požáru na železničním náspu v Bzenci bylo v červnu nasazeno 57 jednotek požární ochrany, ale naštěstí se oheň nerozšířil do lesa v takovém rozsahu, jako tomu bylo v roce 2012. Nejdelší liniový požár hasily jednotky požární ochrany v červenci na 14 km podél železniční trati mezi Lovosicemi a obcí Malé Žernoseky. Podle předběžných odhadů způsobily největší hmotné škody požáry v mrazírnách Mochov a ve skladu v Lysé nad Labem. V obou případech přesáhly částku 100 milionů korun. Nejdéle hasiči zdolávali požár na ploše volné skládky dřevního odpadu v Nové Cerekvi, kde zásah komplikoval nárazový vítr. Hasičům se podařilo požár zlikvidovat až za 11 dnů.

Humanitární pomoc
Na humanitární pomoc do zahraničí bylo vládou vyčleněno 180 milionů korun. Pro záchranu mladých sportovců z jeskyně v Thajsku byla v červenci vyslána expertní mise dvou příslušníků HZS ČR. Pro hašení rozsáhlých lesních požárů ve Švédsku byl nabídnut vrtulník (nebylo akceptováno). Po lesních požárech v Řecku se hasiči dohodli s řeckými kolegy o pomoci na vhodném vybavení jejich stanic. Expertní pomoc byla nabídnuta také Indonésii po ničivém zemětřesení a tsunami. Pro zvýšení akceschopnosti a odborné způsobilosti poskytli, v rámci rozvojové pomoci, čeští hasiči povodňové zábrany Moldavsku a rovněž školení moldavským hasičům o tom, jak systém protipovodňové ochrany používat v praxi.

Požární prevence
V oblasti požární prevence, jak řekla ředitelka odboru prevence, plk. Ing. Květoslava Skalská, se plní cíle koncepce požární prevence. Jedním z cílů je i příprava nového zákona o požární ochraně, ve kterém se budou hasiči více zaměřovat na ochranu životů a méně na ochranu majetku, než tomu bylo dosud. Z výsledků požárních kontrol vyplývá, že plnění povinností k zajištění požární bezpečnosti nepovažují mnozí provozovatelé za jednu ze svých priorit. Počty kontrol a zjištěných nedostatků naopak ukazují jejich potřebnost. Na základě mimořádných tematických kontrol restauračních zařízení a heren, které proběhly již čtvrtým rokem, je nutné uvést, že podceňování bezpečnostních předpisů v tomto rezortu se příliš nezlepšilo. Při požárních kontrolách bylo zjištěno celkem 660 nedostatků a zahájeno 116 správních řízení. Další kontroly státního požárního dozoru se uskutečnily ve shromažďovacích prostorech, kde se pořádají akce pro velký počet osob, v obchodních centrech, nemocnicích apod. Bylo zjištěno 1 014 nedostatků a zahájeno 138 správních řízení. Při kontrolách kulturních památek, které také probíhají čtvrtým rokem, se stav požární ochrany zlepšuje. V roce 2018 bylo zjištěno 166 nedostatků a zahájeno 26 správních řízení. Úspěšně se prohlubuje spolupráce s Národním památkovým ústavem, což se odráží ve zlepšení výsledků kontrol. V oblasti stavební prevence je dlouhodobý nárůst počtu vydaných stanovisek a velice vysoký nárůst počtu opravných prostředků proti těmto stanoviskům. Při zjišťování příčin vzniku požárů přibývá složitých případů. Ke zvyšování odborné úrovně příslušníků vykonávajících státní požární dozor přispívá rozvoj mezinárodní spolupráce, a to nejen v rámci Evropské unie. Neustále se pracuje na zkvalitnění preventivně výchovné činnosti a snahou je oslovit širší skupiny obyvatel. Statistika požárovosti jednoznačně ukazuje jako nejslabší místo chování osob v domácnostech, tj. tam, kde se nevykonávají požární kontroly. Hasiči dlouhodobě usilují o zavedení samostatného povinného předmětu výuky obsahující všechna bezpečnostní témata na základních a středních školách.

Úkoly pro rok 2019
Výstavba, rekonstrukce a modernizace stanic, výcvikových středisek s trenažéry, zvýšení úrovně požární techniky (odolné cisternové automobilové stříkačky) a věcných prostředků požární ochrany.

Navýšení početních stavů o 150 příslušníků do jednotek požární ochrany a přijetí dalších 260 příslušníků jako náhradu za příslušníky, kteří skončili služební poměr.

Vzdělávání nejen pro nové příslušníky, ale také zvyšování odborné připravenosti na zdolávání specifických mimořádných událostí (únik chemických látek, výbuchy v muničních skladech), a získávání nových poznatků vědy a výzkumu.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto František ŠPAČEK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Dne 11. září 2018 v 07.56 hodin přijal operátor KOPIS HZS Plzeňského kraje (PK) informaci o požáru ubytovny v Borské ulici v Plzni. Byl vyhlášen poplach všem jednotkám požární ochrany, které jsou zařazené v I. stupni požárního poplachu.

Popis objektu
Nepodsklepený objekt o celkových rozměrech 95 x 15 m se dvěma nadzemními podlažími byl rozdělen na čtyři požární úseky, které byly oddělené zdí a dveřmi v 2. NP s požární odolností 30 minut na středové chodbě po celé délce objektu. V 1. NP byly pronajaté prostory pro sklenářskou firmu, autoservis, kancelář autobazaru a byt správce objektu. Celková kapacita ubytovaných činila 110 osob, převážně pracovníků přilehlých firem situovaných v průmyslové části města na Borských polích. Konstrukce objektu byla v 1. NP zděná a 2. NP bylo z montovaných dřevěných panelů. Střecha objektu byla z eternitu. Podél celé severní části objektu byl prostor využit jako parkoviště vozidel autobazaru.

Průběh zásahu
Již při jízdě na místo události velitel jednotky ze stanice Plzeň­ střed požadoval vyhlášení poplachu i pro jednotky požární ochrany zařazené ve II. stupni požárního poplachu vzhledem ke zdálky viditelnému hustému kouři. Po příjezdu na místo události byl objekt již z poloviny zachvácen plameny a z dalších částí vycházel černý kouř z oken. Na místě probíhala samovolná evakuace osob, které vyskakovaly z oken. První jednotky požární ochrany na místě události prováděly průzkum v 2. NP na vnitřní chodbě, ale vzhledem k velkému stupni zakouření a vysoké teplotě bylo nařízeno stažení všech průzkumných skupin z vnitřku budovy. Další průzkum a hasební práce probíhaly z vnější části objektu. Po příjezdu velitele stanice Plzeň­ Košutka, který převzal velení, byl zřízen štáb velitele zásahu (VZ) a byl vyhlášen III. stupeň požárního poplachu. Na místě události bylo postupně ošetřeno 10 civilních osob, které byly zraněny v přímé souvislosti s požárem. Osoby prošly systémem triage (třídicí a identifikační karty) Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje a byly postupně transportovány do nejbližších zdravotnických zařízení. V průběhu zásahu došlo k přehřátí organismu u tří zasahujících hasičů (dva příslušníci HZS PK a jeden člen jednotky SDH obce).

Po příjezdu dalších jednotek požární ochrany byly hasební práce soustředěny na ochranu olejového hospodářství, které se nacházelo v zázemí autoservisu v 1. NP a na uhašení vznikajících ohnisek z propadávajících hořících trosek z 2. NP. V průběhu zásahu byly postupně odstraněny osobní automobily, které byly zaparkovány v bezprostřední blízkosti hořící budovy. Po uvolnění průjezdu byla nasazena ze severní strany výšková technika, ze které se hasilo lafetou.

VZ povolal na místo zásahu pracovníky Správy informačních technologií města Plzně (SIT), kteří disponují drony pro profesionální použití. Jejich využití se ukázalo jako výhodné, neboť VZ měl k dispozici online přenos termovizního obrazu z celého objektu, a tak mohly být zaměřeny hasební práce na skrytá ohniska pod zbytkem střešní krytiny.

K VZ se dostala informace o pohřešované osobě, která se měla údajně v době vzniku požáru nacházet uvnitř objektu. Policie ČR do té doby vedla šetření o výskytu dané osoby s negativním výsledkem. Správce objektu, který byl na místě události, určil přibližně místo, kde se nacházel pokoj pohřešované osoby. Jednotky požární ochrany na pokyn VZ opět hloubkově prozkoumaly hořící trosky, vzhledem k vysokému stupni zakouření nebyla osoba nalezena. Bohužel tělo pohřešované osoby bylo nalezeno až druhý den po úplném dohašení místa zásahu při úkonech příslušníků oddělení zjišťování příčin vzniku požárů.

Lokalizace požáru
V 10.27 hodin byla po ustálení dodávky hasební vody z hydrantové sítě nahlášena lokalizace požáru a postupně se redukovaly útočné proudy. V době lokalizace bylo nasazeno osm C proudů a dva proudy po automobilovém žebříku. Následně se rozebíraly a hasily všechny hořící trosky a evakuovaly části vybavení z bytu ve spodní části budovy.

Příčina vzniku požáru
Na základě došetření ve spolupráci oddělení zjišťování příčin vzniku požárů HZS PK, Technického ústavu požární ochrany, Institutu ochrany obyvatelstva a Policie ČR nebyla prozatím určena přesná příčina, pracuje se s variantou nedbalosti jednoho z obyvatel.

Specifika požáru
Pozitiva

• vzhledem k době vzniku požáru bylo na místě „pouze“ asi 40 osob, neboť větší část obyvatel v té době již odešla do práce nebo z ní naopak ještě nepřišla,
• vysoké nasazení zasahujících hasičů na místě zásahu včetně členů jednotek SDH obcí z území města Plzeň,
• vynikající spolupráce s pracovníky SIT města Plzně při nasazení dronů,
• na místo se v krátké době dostavili služební funkcionáři z řad HZS ČR, což přispělo k efektivnímu velení u zásahu a možnosti zřízení plnohodnotného štábu VZ,
• včasný zásah příslušníků Policie ČR při záchraně osob.

Negativa

• nedodržení požárních předpisů (otevřené požární dveře) vedlo k rapidnímu rozšíření požáru na celý objekt,
• konstrukce z vysoce hořlavého materiálu,
• vysoký vývin kouře a tepla,
• znemožněný přístup k budově kvůli zaparkovaným vozidlům autobazaru.

Závěr
Celkem na místě zasahovaly čtyři jednotky požární ochrany územního odboru Plzeň a deset jednotek SDH obcí. Nasazeno bylo celkem 29 požárních automobilů (17 cisternových automobilových stříkaček, pět dopravních automobilů, jeden autobus, tři velitelské automobily, jeden technický automobil a dva automobilové žebříky). Celková spotřeba vody činila 730 000 litrů. Evakuováno bylo 30 osob, zraněno 10 civilních osob, dva příslušníci HZS PK a jeden člen z jednotky SDH obce. Jedna osoba byla usmrcena v přímé souvislosti s požárem.


mjr. Ing. Michal PATHY, HZS Plzeňského kraje, foto archiv HZS Plzeňského kraje

HZS Karlovarského kraje, oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení, ve spolupráci s organizací ADRA, o.p.s., a za podpory Karlovarského kraje a Centra zdraví a bezpečí zorganizoval v říjnu 2018 již druhý běh odborné přípravy nových členů komunitního intervenčního psychosociálního týmu (KIP) Karlovarského kraje. Odborná příprava byla rozvržena do dvou víkendových bloků a vedli ji Mgr. Josef Koláček, koordinátor humanitární pomoci v České republice a projektu KIP týmů z organizace ADRA, o.p.s., a kpt. PhDr. Michal Černík, Ph.D., psycholog HZS Karlovarského kraje.

Cílem odborné přípravy bylo proškolení 15 nových členů KIP týmu pro zajištění psychosociální pomoci a posttraumatické péče osobám zasaženým následky mimořádných událostí (MU), provozu evakuačních středisek a Asis­tenčního centra pomoci nebo pro obsluhu informační linky integrovaného záchranného systému (IZS) na území Karlovarského kraje.

První blok organizátoři zahájili v sobotu představením KIP týmu, jeho stručné historie a vymezením pomoci, která se očekává od dobrovolníků. Odborná příprava byla v teoretické části zaměřena na vysvětlení pojmu MU, představení Asistenčního centra pomoci, pomáhajících organizací a seznámení s postupem jejich pomoci (vyhlášení poplachu, evakuace atd.), humanitární pomoci, způsobů koordinace psychosociální pomoci při různých typech MU a koordinace složek IZS. Dále se účastníci věnovali sdílení osobních zkušeností s prožíváním neštěstí a pomoci při MU a také se seznámili s mobilní aplikací Inspecto, která slouží k monitorování následků MU v postižených oblastech. Nedělní program odborné přípravy byl zaměřený na krizovou komunikaci a telefonickou krizovou intervenci včetně jejích zásad, důležitost rituálů jakožto nástrojů ke zpracování traumatizujících událostí a využití KIP týmu na informační lince IZS.

Následující sobotu byl program zaměřený na psychologickou službu HZS ČR, definici psychosociální pomoci, psychologické první pomoci a jejím pravidlům v kontextu standardů psychosociální krizové pomoci a spolupráce (www.hzscr.cz/clanek/standardy­ psychosocialni­ krizove­ pomoci­ a-spoluprace.aspx). V neděli se diskutovalo o poskytování psychologické první pomoci dětem, sdělování informací o úmrtí blízké osoby nebo například doprovázení během loučení se se zemřelým. Na závěr odborné přípravy zazněla témata psychické odolnosti, možnosti jejího budování a efektivního provádění psychohygieny.

V průběhu celé odborné přípravy měli účastníci možnost si veškeré teoretické poznatky nacvičit formou modelových situací, které byly zaměřeny na poskytování psychologické první pomoci a psychosociální pomoci na místě zásahu, dále na poskytování telefonické krizové intervence, při které obsluha linky často komunikuje s lidmi v emočně náročných situacích (pláč, hněv, strach, šoková reakce, zahlcující hovory) nebo na poskytování podpory v evakuačním středisku a Asistenčním centru pomoci a v neposlední řadě si prakticky vyzkoušeli použití aplikace Inspecto.

V rámci odborné přípravy se členové KIP týmů dále zapojují do společných cvičení s HZS Karlovarského kraje. Například 13. září 2018 se v Karlovarském kraji uskutečnilo cvičení AERO 2018 simulující leteckou dopravní nehodu, kde měli členové KIP týmu příležitost si procvičit schopnost spolupráce se složkami IZS při poskytování psychosociální pomoci zasaženým osobám a jejich příbuzným v Asistenčním centru pomoci za MU s velkým počtem zraněných osob. Během cvičení dobrovolníky metodicky vedl psycholog HZS Karlovarského kraje kpt. PhDr. Michal Černík, Ph.D. V Karlovarském kraji je v současnosti proškoleno 29 členů KIP týmu, který tvoří zástupci nevládních neziskových organizací, městské policie, HZS ČR a jednotek SDH obcí.


por. Bc. Veronika POMAHAČOVÁ, plk. Ing. Miroslav MAZURKOVIČ, HZS Karlovarského kraje, Mgr. Josef KOLÁČEK, ADRA, o.p.s., foto archiv HZS Karlovarského kraje

 

Počet osob usmrcených při požárech se jeví jako vcelku elementární sledovaný údaj poukazující na fatální účinky tohoto živlu. Ovšem samotné pojetí a celková filozofie sledování jevu přináší mnohá úskalí a určitou roztříštěnost, a to nejen v rámci HZS ČR, ale i v rámci celého světa.

Hlavní problémy lze identifikovat především v samotné podstatě evidence usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem (osoby, které byly prokazatelně usmrceny účinky požáru) a osob, které byly na místě požáru pouze nalezeny, ovšem důvodem jejich usmrcení není požár samotný, ale jiná předcházející událost (jedná se například o osoby usmrcené při dopravních nehodách, kde je požár pouze druhotným následkem oné události – osoby však byly usmrceny v rámci mechanických účinků nárazu, nikoliv účinky požáru). HZS ČR sleduje oba výše popisované údaje. Celkový počet všech usmrcených osob nalezených na místě požáru je důležitým ukazatelem z pohledu zásahové činnosti HZS ČR (HZS ČR má široké pole působnosti – velké množství mimořádných událostí, od dopravních nehod po požáry), přičemž osoby usmrcené v přímé souvislosti s požáry jsou evidovány pro potřeby požární prevence, která je zaměřena výhradně na problematiku požárů. Získaná data jsou následně využívána ke zdokonalování již zavedených procesů. Jde o zajímavou možnost, jak získat maximum informací z oblasti osob usmrcených při požárech. Je však nutné podotknout, že tento postup je ve světovém měřítku relativně unikátní. Pro lepší představu o evidenci osob usmrcených při požárech a rozdílech mezi statistickými daty jednotlivých států uvádíme tabulku 1.

                Tabulka 1 Srovnání vybraných států z pohledu definice usmrcených osob při požárech [Zdroj dat: Fire Safe Europe]

Z uvedené tabulky je patrné, že pojetí této problematiky je napříč zmiňovanými státy velmi nejednotné. Nejednotnost bohužel velmi znesnadňuje možnost přesného mezinárodního statistického porovnávání, taková porovnání lze nazývat spíše orientačními. V tabulce 2 je proto uvedeno reprezentativní srovnání tří států, které nahlížejí na problematiku evidence osob usmrcených při požárech obdobným způsobem. Spojené státy americké a Velká Británie rovněž evidují osoby, které byly prokazatelně usmrceny účinky požáru, jde tedy o tzv. usmrcení v přímé souvislosti s požárem. Z tabulky 2 je patrné, že při porovnání s těmito dvěma státy si Česká republika vede velmi dobře. Lze například konstatovat, že v roce 2017 došlo v České republice při požárech k usmrcení 5,78 osob na milion obyvatel, což je skoro o polovinu méně než v USA.

          Tabulka 2 Počty usmrcených osob vybraných států za rok 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR, U. S. Fire Administration, GOV.UK]

Potřeba nalezení jistých vzorců a zákonitostí, respektive vytěžení maxima informací z oblasti sledování počtu usmrcených osob v přímé souvislosti s požáry nás již druhým rokem přivedla k analýze zaměřené právě na tyto osoby. Cílem analýzy je bližší pochopení problematických faktorů a scénářů, které v reálných podmínkách vedou ke vzniku požárů s fatálními následky. Pochopení těchto trendů mimo jiné umožní cílenější směrování osvěty do řad laické veřejnosti a nastavení efektivního výkonu preventivně výchovné činnosti prováděné v rámci HZS ČR. Hlavní podstatou je ovšem pochopení negativních faktorů a lidských návyků směřujících ke vzniku a rozvoji požárů s cílem jejich analyzování a dalšího využití. Znalosti z této oblasti jsou využívány například pro potřeby zjišťování příčin vzniku požárů, kde je studium a pochopení rizikových procesů a faktorů lidského chování jedním ze stěžejních poznatků pro stanovení a odborný popis příčiny vzniku požárů.

Analýza usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem
Jde o specifickou analýzu založenou na rozborech odborných vyjádření, která jsou zpracovávána vyšetřovateli požárů. Odborná vyjádření v textové části obsahují mimo jiné klíčová data o usmrcených osobách (obr. 1). Tato data se týkají například sociálního postavení, návyků, Obr. 1 Přiklad práce vyšetřovatele požáru v terénu - situační náčrt místa požáru [Zdroj: HZS ČR] věku, státní příslušnosti, příčiny úmrtí usmrcených osob a typů stavebních objektů, ve kterých fatální požáry vznikly.

V roce 2017 bylo analýze podrobeno celkem 61 případů usmrcení v přímé souvislosti s požárem, z čehož 50 osob bylo mužského pohlaví a 11 osob ženského pohlaví. V roce 2016 bylo požáry usmrceno 55 mužů a 25 žen (pozn.: počty usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem uvedené v tomto článku se mohou lišit od hodnot uvedených ve Statistické ročence HZS ČR, důvodem je možné pozdější překlasifikováni případů např. v důsledku návaznosti na policejní vyšetřování či pozdního dodání pitevního protokolu). Tento trend převládajícího mužského zastoupení může souviset s některými mužskými návyky, lépe řečeno zlozvyky, jako jsou kouření, konzumace alkoholu a užívání jiných návykových látek. Na základě statistických údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR lze konstatovat, že muži jsou pětkrát častěji denními konzumenty alkoholu a dvakrát častějšími denními kuřáky než ženy (denním kuřákem je osoba, která kouří nejméně jednu cigaretu denně). Dalším zajímavým trendem je souvislost mezi věkem a konzumací alkoholu u usmrcených mužů. Nejvydatnějšími konzumenty alkoholu jsou muži ve věkovém rozmezí 50 až 70 let a právě v tomto rozmezí se nacházejí i nejvyšší počty usmrcených osob, viz graf 1.

Věkové kategorie usmrcených osob jsou zcela triviální informací, která má však velký potenciál pro efektivní směřování preventivně výchovné činnosti a osvěty veřejnosti. Jakmile informace obsažené v grafu 1 dále zobecníme, dostaneme ještě lepší představu o rizikových kategoriích osob (viz graf 2). V rámci této analýzy těžko narazíme na nějaká pozitiva, ovšem o určitém kladném náznaku lze hovořit v souvislosti s úmrtností nezletilých osob a dětí, kde je úmrtnost prakticky mizivá. Převládají osoby v produktivním věku a „důchodci“ (senioři), tedy osoby nad 65 let.

Graf 1. Věková kategorie osob usmrcených v příme souvislosti s požáry za rok 2017 (pozn. v grafu není započítáno pět osob, u kterých nebylo možné stanovit věk) [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]	Graf 2. Věková kategorie osob usmrcených v přímé souvislosti s požáry za roky 2016 až 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]
Graf 3. Sociální postavení usmrcených osob za roky 2016 až 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]	Graf 4. Četnost skladování odpadu identifikovaná u usmrcených osob za roky 2016 až 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]

Pokud ovšem chceme v rámci HZS ČR této problematice skutečně porozumět, je nezbytné analyzovat i další aspekty a zaměřit se například na sociální zvyklosti a zázemí usmrcených osob. Sociální návyky hrají klíčovou roli a do značné míry určují celkové sociální postavení osob. Obr. 2 Příklady prostoru ve spojitosti s chorobným skladováním odpadů
[Zdroj: obrázky - google.com]Sociální postavení či status lze pro potřeby tohoto článku definovat jako postavení osob vůči společnosti nebo svému okolí s důrazem na bytové zázemí a ekonomickou situaci. V rámci této analýzy byly vytvořeny tři kategorie sociálního postavení:

• běžná populace (běžné sociální postavení), ekonomicky aktivní – jde o osoby se stabilním bytovým zázemím, bez markantních finančních nedostatků,
• sociálně slabý – osoby disponující určitým bytovým zázemím, ovšem žijící na hranici chudoby (odpojení od dodávek elektrické energie, zemního plynu apod.),
• osoby bez domova – osoby bez bytového zázemí, obývající opuštěné objekty a provizorní příbytky.

Osoby jiného než běžného sociálního postavení mnohdy vykazují určitou míru nepřizpůsobivosti a jsou zpravidla významným problémem pro své okolí, a to nejen z pohledu požárních rizik. Rozložení sociálního postavení usmrcených osob je zobrazeno na grafu 3. Z grafu 3 je patrné, že přibližně 40 % všech osob usmrcených v přímé souvislosti s požárem za roky 2016 a 2017 nenaplňuje kritéria běžného sociálního postavení.

Se sociálním postavením do určité míry souvisí i fenomén skladování různorodého, mnohdy i odpadního materiálu v bytových prostorech, tzv. „křečkování“ či chorobné hromadění věcí. Osoby sociálně slabé a osoby bez domova mnohdy skladují velké množství odpadního materiálu přímo v prostorech svých obydlí a příbytků, ovšem souvislost se sociálním postavením nemusí být pravidlem. Obdobná situace může nastat Obr. 3 Počty usmrcených osob v jednotlivých krajích ČR za rok 2017
[Zdroj dat: Statistika HZS ČR]také u osob s psychickou poruchou zvanou Diogenův syndrom (patologické hromadění bezcenných věcí). Tento syndrom je relativně častým jevem a vyskytuje se zhruba u 5 % dospělé populace, v lehčích formách dokonce až u třetiny populace. Četnost identifikace skladování odpadu je znázorněna na grafu 4. Graf 4 poukazuje na skutečnost, že skladování materiálu rozhodně není zanedbatelným jevem, ale je skutečně problémem, a to nejen z hygienického hlediska. Skladovaný materiál může být různorodé povahy, ovšem z velké části bývá tvořen starými tiskovinami, oblečením, odpadky apod. Tento druh materiálů má jedno společné - je hořlavý, tudíž zvyšuje požární zatížení prostorů s jeho výskytem. Zvyšování požárního zatížení v bytových prostorách může v případě požáru znatelně ovlivnit jeho rozvoj a snížit účinnost navrhovaných prvků požární bezpečnosti staveb, popřípadě znesnadnit záchranné a hasební úkony. Bytové prostory mohou být skladovaným materiálem natolik zaplněny, že prakticky znemožňují pohyb. Výjimkou nejsou případy, kdy je materiál skladován na celé ploše bytu, vršen až ke stropu a pohyb je tak možný pouze prostřednictvím úzkých uliček vyhloubených v materiálu (viz obr. 2).

Často jsou skloňovány návyky, popřípadě zlozvyky, jakožto okolnosti mající vliv na usmrcení osob při požárech. Z grafu 5 je patrné, že skutečně jde o reálné okolnosti a například kouření ve spojení s požárem má za poslední dva roky na svědomí minimálně 31 obětí. Záměrně je voleno slovo minimálně, protože jde o skutečně prokázané případy v souvislosti s kouřením. Nicméně reálný počet těchto případů může být ještě o něco vyšší, a to na úkor případů zaviněných otevřeným plamenem, kdy nemusel být vliv kouření jednoznačně prokázán. Ovšem zcela zásadním sdělením grafu 5 je, že drtivá většina případů usmrcení v přímé souvislosti s požárem je způsobena vlastním zaviněním. To znamená, že usmrcené osoby nesou určitou míru zavinění za své usmrcení nebo usmrcení svých blízkých, a to v důsledku své neopatrnosti či nedbalosti. Míra vlastního zavinění je identifikována u přibližně 78 % osob z celkového počtu usmrcených.

Další, neméně důležitou informací z pohledu usmrcených osob jsou prostory, kde byly osoby účinky požárů usmrceny. Na tuto problematiku lze nahlížet jak z pohledu konkrétních prostorů, tak z pohledu stavebních objektů, ale i z pohledu geo­grafického rozmístění na území ČR. Graf 6 znázorňuje zastoupení jednotlivých stavebních objektů. Z grafu 6 lze vyčíst, že žebříčku s přehledem figurují rodinné domy a bytové jednotky. Převaha rodinných domů je nejspíše dána jejich větší autonomií a izolací od okolí. U bytových jednotek bytových domů lze očekávat mnohem rychlejší zpozorování a ohlášení vznikajícího požáru, než je tomu u osamocených rodinných domů, kde se může v celém objektu nacházet klidně jen jediná osoba.

Graf 5. Příčiny úmrtí z pohledu zavinění za roky 2016 až 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]	Graf 6 Počty usmrcených podle místa vzniku za roky 2016 až 2017 [Zdroj dat: Statistika HZS ČR]

Z pohledu rozložení na území ČR je četnost usmrcených osob za rok 2017 skutečně různorodá a nutno říct, že trochu i překvapivá. Ovšem je zde opravdu zapotřebí zdůraznit, že jde teprve o druhý rok, kdy je tato specifická analýza realizována, a tudíž z ní nelze vyvozovat zásadní závěry, ale spíše orientační predikce a zákonitosti. Podle očekávání je největší počet usmrcených osob zaznamenán ve Středočeském kraji, který je nejlidnatějším krajem ČR. Tady ovšem všeobecně očekávané předpoklady končí a rozložení je více méně nahodilé. Samotné počty usmrcených osob jsou vcelku nevypovídající hodnoty a nelze s nimi, vzhledem k rozdílným počtům obyvatel v jednotlivých krajích, adekvátně kalkulovat. Proto je o mnoho zajímavější hodnota počtu usmrcených osob vztažených ke stům tisícům obyvatel daného kraje. Na základě tohoto přepočtu zjistíme, že Středočeský kraj sice zaznamenal největší počet usmrcených osob, ale ve vztahu k počtu obyvatel na tom zdaleka není tak špatně. Z tohoto pohledu si statisticky nejhůře vedou Karlovarský a Liberecký kraj. Pro vyvození závěrů a sledovaných trendů je však zapotřebí, aby časová řada obsahovala data alespoň za pět až sedm let. Bude tedy zajímavé sledovat tato data v budoucích letech, kdy se ukáže, jsou­ li v oblasti osob usmrcených v přímé souvislosti s požáry čitelné vzorce, které mohou být analyzovány a vyhodnoceny, nejen ku prospěchu požární prevence, ale ku prospěchu požární ochrany jako takové.

Zdroje
[1]  Český statistický úřad [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zeny­ a-muzi­ v-datech-2017
[2]  Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/
[3]  Fire Safe Europe [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://firesafeeurope.eu/
[4]  GOV.UK [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/collections/fire­ statistics#fire­ and­ rescue­ incident­ statistics:-latest­ version
[5]  U. S. Fire Administration [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné z: https://www.usfa.fema.gov/data/


kpt. Ing. Filip NOS, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Jednou z obvyklých součástí motivace ke vstupu do jednotky dobrovolných hasičů (JSDH) obce je odpovědnost a touha pomáhat spoluobčanům a obci. Nemusí však jít pouze o hašení požárů či odstraňování popadaných stromů. Dobrovolní hasiči významným způsobem přispívají k ochraně zdraví a záchraně životů při náhlých život ohrožujících stavech, jako je například náhlá zástava oběhu.
Obr. 1 Hasičská zbrojnice jednotky SDH Tetín, na Parkáně 133, Tetín
Pokud člověk nedýchá, je nutné ihned volat tísňovou linku 155 a následně zahájit resuscitaci podle pokynů operátora (TANR – telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace). Při kardiopulmonální resuscitaci (KPR) nutné k záchraně života lze využít automatizovaný externí defibrilátor, který je obvykle označený velkými písmeny AED. Jde o přístroj, který v průběhu oživování může „vyslat“ postiženému léčivý elektrický výboj. Ten může srdce navrátit do správného rytmu a obnovit tak zastavený oběh. Přístroj AED je určený i laikům a neproškoleným zachráncům, neboť dokáže sám vyhodnotit, kdy je třeba léčivý výboj podat a kdy to naopak vhodné není a zachránci tak nedovolí situaci špatně vyhodnotit. V tom spočívá základní rozdíl od „klasických“ defibrilátorů, kterými jsou vybavena vozidla zdravotnické záchranné služby a jejich používání je v plné kompetenci lékaře. AED jsou stále častěji umístěny na veřejně dostupných místech, jako jsou obchodní centra, letiště, nádraží aj., díky čemuž je mohou využít i běžní občané ještě před příjezdem posádek ZZS a značně tím zvýšit šanci postiženého na přežití a rekonvalescenci. V poslední době se dokonce mezi občany začínají objevovat proškolení laikové, kteří se ve spolupráci se ZZS zaměřují na rychlé poskytnutí pomoci. Tyto osoby se obvykle nazývají „first respondeři“. Toto anglické spojení by se dalo vyložit jako „prvotní oObr. 2 Vstupní dveře do zbrojnice s číselným otevíráním dveřídezva“ nebo „prvotní zachránce“. Jejich úkolem je se na základě výzvy ZZS (formou SMS či speciální aplikace v chytrém telefonu) dostavit k postiženému člověku a provést život zachraňující úkony ještě před příjezdem ZZS. Takový dobrovolník musí absolvovat speciální kurz. Systém se zatím testuje v několika krajích České republiky a zdá se, že se postupně bude šířit dál.

Ve Středočeském kraji je AED vybaveno 32 jednotek SDH obcí. Dobrovolní hasiči jsou pravidelně školení v poskytování první pomoci a mohou pomáhat člověku v nouzi do příjezdu profesionálů ze ZZS. Vzhledem k průběžným školením představují jednotky SDH ideální cílovou skupinu pro zařazení do systému „first responderů“, protože jsou zvyklí se vzdělávat, reagovat na mimořádné události a spolupracovat s dalšími záchrannými složkami.

Maximální využití AED
Jako příklad využití AED v obci uvádíme zavedení přístroje u jednotky SDH Tetín. Ta defibrilátor získala díky financím z dotace rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu podpory dobrovolných hasičů a složek IZS v rámci tematického zadání „Podpora občanských sdružení a veřejně prospěšných organizací působících na poli požární ochrany“ v první polovině roku 2016. Pro dosažení co nejlepších výsledků také u dětských pacientů byl z rozpočtu Sdružení dobrovolných hasičů Tetín zakoupen i „dětský klíč“ umožňující AED pro děti do 25 kg jejich hmotnosti. Hlavní myšlenkou je mít defibrilátor co nejvíce přístupný a využitelný i pro místní občany. Z tohoto důvodu není u jednotky SDH uskladněn AED v požárním automobilu, ale ve skříňce ve zbrojnici na adrese Na Parkáně 133, Tetín (obr. 1). AED je přístupný skrze plastové vchodové dveře se zelenou nálepkou se symbolem AED, které jsou osazené elektromotorickou vložkou a po zadání správného kódu umožní přístup k defibrilátoru (obr. 2). Kód k otevření dveří v případě potřeby sdělí na lince 155 ZZS. Po vstoupení do zbrojnice uvidí zachránce na pravé stěně blikat zeleným světlem bílou skříňku, v níž je defibrilátor uložen (obr. 3 a 4). Z tohoto místa je možné ho také vyzvednout. Objekt hasičské zbrojnice nepřetržitě střeží bezpečnostní systém připojený na pult centralizované ochrany a kamerové záznamové zařízení.
Tabulka Možnosti "aktivace"a použití defibrilátoru v obci Tetín
Jednotka SDH Tetín je vybavená svolávacím zařízením FIREPORT, který umožňuje v případě vyhlášení požárního poplachu krajským operačním a informačním střediskem HZS Středočeského kraje v jednu chvíli vyrozumět všechny členy jednotky SDH obce, to znamená Obr. 3 V případě dělení kódu k otevření dveří se skříňka
s defibrilátorem rozbliká zeleným světlem.
Skříňka je umístěna na pravé stěně zbrojnice
z pohledu od vchodu. Nalezení defibrilátoru by měla být
otázka vteřin.všechny osoby, které velitel jednotky zadal do tohoto systému. Vyrozumění proběhne prostřednictvím SMS se stručným popisem události a jeho adresou a vzápětí systém „zatelefonuje“ a volaný pomocí číselníku potvrdí či zamítne svoji účast na výjezdu k mimořádné události. V případě obce Tetín jsou do „seznamu volaných“ zařazené i učitelky z mateřské školy a základní školy, které jsou v těsné blízkosti hasičské zbrojnice. Vyučující jsou zároveň vyškolení v poskytování první pomoci a používání defibrilátoru. Tímto postupem se zajistila téměř nepřetržitá dostupnost vyškoleného dobrovolníka, který dokáže v případě potřeby defibrilátor použít. Pedagogové mohou vzhledem k blízkosti pracoviště velmi vhodně činnost jednotek SDH doplnit, neboť ostatní členové mohou být ve větší vzdálenosti (např. v zaměstnání, a to i mimo obec). Defibrilátor je dostupný i pro veřejnost při volání na ZZS na lince 155, která má přehled o zaregistrovaných defibrilátorech. Pro použití AED u jednotky SDH jsou tedy nejpravděpodobnější dva scénáře. Prostřednictvím zdravotnického operačního střediska přímo na lince 155, anebo nepřímo, kdy dojde k předání informace z linky 155 krajskému a informačnímu operačnímu středisku HZS kraje a prostřednictvím svolávacího zařízení FIREPORT jednotce či vyučujícím (tabulka). Další možností je použití defibrilátoru při zajišťování požárních nebo zdravotnických asistencí, dále pak při nenadálé zástavě oběhu zasahujícího člena jednotky SDH obce nebo jiných osob přímo u probíhajícího zásahu například požáru, technické pomoci, dopravní nehody nebo jiné činnosti jednotky SDH obce, jako je například výcvik atd.

Pro doplnění uvádíme, že na zbrojnici v bílé skříňce je umístěná i oranžová taška s nápisem AMBULANCE (obr. 5), která obsahuje další pomůcky využitelné při poskytování první pomoci. Ty jsou však zpravidla určené pro využití proškolenými osobami (např. členy jednotek SDH obcí) a patří mezi ně třeba resuscitační vak s polomaskou pro dospělé, resuscitační vak pro děti rovněž s polomaskou, pulzní oxymetr, rescue nůžky a řezák na oděv, náhradní akumulátor k AED, náhradní nalepovací elektrody, škrtidlo na velká krvácení, popáleninová souprava WATER­ JEL uložená v modré brašně (obr. 6). Dále je ve zbrojnici k dispozici pro zaškolené zachránce resuscitační vak s rezervoárem na kyslík s dvoulitrovou tlakovou lahví a redukčním ventilem s možností regulace průtoku O2, vše kompletně uložené v odolném kufru oranžové barvy s modrou nálepkou kyslík pro dýchání. V případě dotazů k systému zpřístupnění defibrilátoru pro veřejnost nebo školení první pomoci, zájmu o spolupráci či prohlídce hasičské zbrojnice kontaktujte přímo člena jednotky SDH Tetín Petra Malíře na e­ mailové adrese: petr.malir1@seznam.cz.

Obr. 4 Umístění defibrilátoru a zdravotnické tašky ve skříňce	Obr. 5 V oranžové tašce s nápisem AMBULANCE je další zdravotnické vybavení. Mimo jiné i set na ošetření popálenin.	Obr. 6 Modrá brašna

por. Ing. Roman ŘÍHA, HZS Středočeského kraje, Petr MALÍŘ, JSDH Tetín, foto archiv HZS Středočeského kraje, JSDH Tetín

Po dobu jednoho roku natáčel štáb České televize u Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje šestidílný dokumentární seriál. Od 6. března, kdy cyklus na programu ČT 1 startuje, mohou diváci každou středu po 21:00 hodině sledovat, jak liberečtí hasiči pracují, žijí a připravují se být vždy tam, odkud ostatní utíkají.

Celý rok byli dokumentaristé s hasiči takřka denně a zaznamenávali, co všechno musí umět, co musí obětovat, co vlastně znamená být hasič a jaké je to žít s přísahou, že pro záchranu ostatních jsem ochoten kdykoliv položit i vlastní život. V mnoha případech se dokumentaristům podařilo zachytit i provázanost profesionálních hasičů s dobrovolnými hasiči na území celého Libereckého kraje.

Proniknout do života profesionální hasičské stanice v Liberci nebylo nic jednoduchého. Každý její pracovní den je úplně jiný, práce je to nesmírně těžká, nebezpečná, psychicky náročná a výrazně ovlivňuje i běžný, soukromý život všech předem vybraných osobností ze sboru, kterým byl štáb neustále v patách.

Seriál sleduje životy příslušníků v různých služebních zařazeních:

• hasič – nováček ve sboru,
• dlouholetý profesionální hasič technik (strojní služba, chemická služba),
• hasič instruktor – práce ve výšce (neboli lezec),
• velitel čety,
• operační důstojník,
• tisková mluvčí.

Připravovaný pořad ukáže nejen zásahy hasičů proti živlům – ohni, vodě, větru, ale i neustálou a důkladnou přípravu. Protože, když jde o lidské životy, hasič nesmí zaváhat, nesmí ani na vteřinu nevědět, co a jak má dělat. Každodenní cvičení a tréninky zvyšují šance všech – tedy nejenže zachrání cizí životy, ale sami se z akce vrátí živí a zdraví.


por. Bc. Pavlína BÍLKOVÁ, DiS., HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje
 

Základem práce operátorů TCTV 112 je efektivní komunikace v náročných situacích. Odolnost vůči stresu, rozhodnost, trpělivost, umění naslouchat, komunikativnost, právě takové schopnosti se předpokládají u operátorů tísňové linky 112.

Operátoři TCTV 112 (operátor) řeší denně při výkonu služby nelehké situace. Dostávají se do kontaktu s lidmi, kteří jsou v ohrožení života, zranění a bezmocní. Stěžejní oblastí práce operátorů je efektivní komunikace, při které musejí umět projevit volajícím zájem a účast, stabilizovat jejich psychický stav a především vytěžit potřebné informace. Korektně musejí operátoři odbavit velké množství zneužívajících hovorů nebo takových hovorů, které nejsou prioritně určené pro linku 112. To vše klade v konečném důsledku mimo jiné velké nároky na psychickou odolnost operátorů.

Na tísňovou linku volá oznamovatelka, která je hospitalizována v nemocnici: „Dostanu se do nebe nebo do pekla? Dopustila jsem se hříchu a chci, aby mě někdo vyslyšel… Pošlete mi SMS­kou číslo na linku naděje Ježíše Krista. Půjdu do pekla nebo do nebe?“ I s takovým požadavkem volajícího se může setkat operátor tísňové linky 112, jako tomu bylo v jednom případě na královéhradeckém krajském operačním a informačním středisku (KOPIS).

Jak si ve svízelných situacích poradit?
Připravit operátory na podobné situa­ce se snaží psychologická služba HZS ČR. Už zhruba před deseti lety začali hasičští psychologové intenzivně spolupracovat s operátory na přípravě specificky zaměřeného vzdělávání. Na základě náslechu velkého množství zaznamenaných hovorů bylo kategorizováno osm náročných typů hovorů, u kterých se předpokládají vyšší nároky na operátory z hlediska jejich komunikace s oznamovatelem (volající v přímém ohrožení, obviňující/agresivní volající, zneuživatel tísňové linky, zahlcující volající, hovor s nedostatečnou odezvou, dítě jako oznamovatel reálné události, duševně nemocná osoba, sebevrah).

V základním kurzu operačního řízení, který probíhá na Střední odborné škole požární ochrany a Vyšší odborné škole požární ochrany ve Frýdku­ Místku se všichni operátoři pod vedením hasičských psychologů s uvedenými kategorie­mi hovorů (a s možnými projevy akutní stresové reakce u volajících obecně) podrobně seznamují už na počátku své profesní kariéry. Nejenomže mají možnost slyšet reálné hovory a teo­reticky si osvojit vhodné komunikační postupy, ale především si na místním trenažéru operačního střediska sami zkouší modelové hovory přijímat. Vše je doplněné o následnou zpětnou vazbu od ostatních účastníků kurzu a psychologa. Na základní kurz v ideálním případě navazuje pravidelná odborná příprava operátorů na domovském operačním středisku, lektorem bývá například krajský hasičský psycholog. Náplní odborné přípravy je zpravidla rozbor konkrétních reálných hovorů za uplynulé období, případně jejich modelování. Prostor bývá věnován i dalším oblastem, jako je rozvoj komunikačních dovedností operátorů, mapování a posilování týmové spolupráce nebo téma profesního stresu operátorů a jeho zvládání.

Na KOPIS v Hradci Králové se poslední odborná příprava pro jednotlivé směny operačních důstojníků, operátorů a operačních techniků uskutečnila pod vedením krajského psychologa a jeho asistentky v listopadu loňského roku.

Operátoři vystupují jako kompetentní a zkušení profesionálové, kteří stojí na počátku řešení většiny mimořádných událostí a bez jejichž přínosu by účinná pomoc složek IZS nebyla možná. Psychologická příprava, která navazuje na základní vzdělávání operátorů, rozšiřuje jejich znalosti a dovednosti nezbytné pro zvládání náročných typů hovorů. Vhodnou formou vzdělávání je pravidelná odborná příprava jednotlivých směn důstojníků, operátorů a techniků TCTV 112 pod vedením krajského hasičského psychologa na jednotlivých KOPIS krajů, zaměřená mimo jiné na rozbor uskutečněných a zaznamenaných hovorů. Takto vedená příprava posiluje v neposlední řadě týmovou soudržnost a efektivní kooperaci operátorů při řešení mimořádných událostí.

S jakými kuriózními situacemi se operátoři setkávají?
Operátoři přijmou denně po celé republice stovky hovorů. Část z nich může být svým charakterem zneužívající, ale i v těchto případech se musí operátor chovat korektně.

Popisy situací jsou reálné, vycházejí ze zkušeností operátorů KOPIS HZS Královéhradeckého kraje v loňském roce

• Pozdě večer v zimě mrzne. Pan M. jel z Horního Starého Města do Jaroměře na kole, ale netrefil a zabloudil. Kolo píchnul. Je na zastávce v obci Zaloňov a neví, jak se dostat domů…
• Z jedné náchodské herny volá muž, jenž nechce uvést jméno. Jeho sestřenice zemřela na rakovinu, a proto se šel opít do baru. Pohádal se tam s ostatními, ti jej z baru vyhodili a venku ho zbili. Nyní se rozhodl, že to tam půjde vymlátit…
• Muž z Hradce Králové, který bydlí v pátém patře v panelovém domě, volá na tísňovou linku, protože když ležel v noci v posteli, měl najednou pocit, že někdo chodí jeho bytem. Večer tam měl na návštěvě dva kamarády, ale ti už odešli. V bytě bydlí muž s maminkou, ale ta spí. Po dohodě s operátorem zkusí volající byt projít. „Prošel jsem to a nikdo tady není, já jsem měl nějaký sen…“
• Opilý muž se dovolal v noci na tísňovou linku. „Co se mně může stát, když si pustím hlasitou hudbu v domě? Můžu ji pouštět úplně naplno? Mám nad sebou i vedle sebe sousedy. Oni mě budí ve čtyři ráno v pracovní den, budí mě dupotem. Mám na ně podat trestní oznámení? Můžu si dělat, co chci? Opiju se a pustím si muziku.“
• Volající muž byl nedávno v nemocnici a přemýšlel o sebevraždě. V tuto chvíli si připravuje jednorázové břity, žiletky a chystá se řezat. Operátorovi nechce sdělit adresu. „Mám toho na srdci hrozně moc, manželka mě nepustí k dětem, firma mi dluží peníze, co mám dělat? Kdo mi pomůže? Prodám les a ten stát zapálím celej.“ Muž dále sděluje, že má u sebe střelnou zbraň.
• Na tísňovou linku volá mladá žena, jejíhož manžela zavřeli do vězení za něco, co podle něj ani neudělal. Ona je na všechno sama, jeden známý si od ní půjčil 50 tisíc korun a už jí nic nevrátil, okradl ji. Paní vůbec nechápe, jak to někdo může udělat. Ona se navíc stará o 85letou babičku. Žena je smutná a potřebuje si popovídat. Do telefonu je plačtivá, ale slušná.
• Žena volá o pomoc, protože jí vlétl otevřeným oknem do pokoje netopýr. Podle svého sdělení je úplně vyřízená a neví, co má dělat. Aby se před netopýrem schovala, utekla i se psem na chodbu. Bojí se jít zpátky…

Výňatek z metodického vzdělávacího materiálu
Obecná komunikační doporučení pro operátory TCTV 112 při vedení náročných typů hovorů:
Jak postupovat:

• Nalaďte se na volajícího, pokud se v úvodu představí jménem, používejte jméno při oslovení.
• Převezměte iniciativu, buďte direktivní, kompetentní. („Budu se vás teď ptát, odpovídejte.“)
• Zrcadlete, parafrázujte, shrnujte informace, které vám oznamovatel sděluje. („Říkáte tedy, že jste na ulici…, jmenujete se… atd.“)
• Poskytujte ověřené a pravdivě povzbuzující informace. („Hasiči už jsou na cestě.“, „Děláme pro vás maximum.“)
• Aktivizujte volajícího pro další zvládání situace. („Kdyby se cokoliv změnilo, zavolejte znovu.“, „Vyhlížejte hasiče a mávejte na ně při jejich příjezdu.“)
• Je­ li volající v přímém ohrožení života, zůstávejte s ním ve spojení až do příjezdu záchranářů na místo.
• Zapojte při řešení náročného typu hovoru své kolegy, pracujte v týmu.

Jak nepostupovat:

• Nereagovat, mlčet, nechávat v hovoru dlouhé prodlevy.
• Projevovat vlastní pocity rozrušení a bezmoci. („Ježíši, co teď? Nevím, jak vám pomoct.“)
• Nechávat volajícího rozhodovat o nabízené formě pomoci v momentech, kdy je tento bezmocný („Chcete na místo policii, hasiče, nebo záchrannou službu?“)
• Vytěžovat nadbytečné a nepotřebné informace.
• Obviňovat, moralizovat, hodnotit volajícího (např. „Proč jste pil před nehodou alkohol, když se to nesmí?“)
• Lhát a poskytovat neověřené informace (byť v dobré víře), (např. „Hasiči už jsou určitě na místě, zkuste na ně zavolat.“ Ve chvíli, kdy hasiči teprve jedou na místo).
• Ukončovat předčasně hovor.
   

mjr. PhDr. Ondřej SEZIMA, por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, HZS Královéhradeckého kraje, foto archiv HZS Královéhradeckého kraje

HZS ČR realizuje v letech 2016–2019 projekt „Zvýšení připravenosti HZS ČR k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu“, který je realizován se spolufinancováním z Evropských strukturálních a investičních fondů, konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014–2020.


Projekt reaguje na skutečnost, že se v posledních letech stále častěji a s vyšší intenzitou objevují rizika vyvolaná změnou klimatu, jako jsou sucho, orkány a větrné smrště, sněhové srážky, masivní námrazy. HZS ČR jako základní složka integrovaného záchranného systému řeší mimořádné události (MU) v důsledku těchto rizik. Cílem projektu je zvýšení připravenosti HZS ČR k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu, které umožní zajistit rychlé a efektivní poskytnutí pomoci obyvatelstvu zasaženému MU. Cíle by mělo být dosaženo pořízením specializované techniky a věcných prostředků pro HZS ČR a jejich umístěním v tzv. exponovaných územích. Jde o oblasti se zvýšeným či předpokládaným výskytem MU a rizik z nich vyplývajících nebo s kumulovanými MU a riziky z nich vyplývajícími, které souvisejí s klimatickými změnami, antropogenními a technologickými riziky.

V rámci uvedeného projektu se pořídí celkem 20 typů speciální požární techniky v celkovém počtu 130 kusů. V roce 2018 byla dokončena realizace veřejných zakázek na pořízení sedmi technických kontejnerů pro nouzové zastřešení obytných budov a jejich statické zpevnění, jednoho pásového rypadla s tahačem s podvalníkem, jednoho vyprošťovacího automobilu, dvou pásových vozidel pro pohyb ve sněhu, dvou mobilních elektrocentrál, sedmi osvětlovacích souprav, 24 termokamer, 12 oscilačních vodních monitorů a tří mobilních skládacích velkoobjemových nádrží na vodu. Realizace veřejných zakázek na pořízení další požární techniky a věcných prostředků a následné dodávky budou pokračovat v roce 2019. Jde o jednu cisternovou automobilovou stříkačku v provedení speciálním pro hašení lesních požárů, dvou kontejnerů pro štáb velitele zásahu, jeden kontejner s velkokapacitním stanem, jednu mobilní úpravnu vody v kontejneru, jednu cisternu na pitnou vodu a čtyři kusy letecké monitorovací techniky – drony. Místem plnění pro zakázky projektu je areál Záchranného útvaru HZS ČR a Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR ve Zbirohu.

Nákup technických kontejnerů
V polovině prosince 2018 bylo od výrobce KOBIT, spol. s.r.o., převzato sedm technických kontejnerů pro nouzové zastřešení obytných budov a statické zpevnění budov (KTE) v celkové hodnotě veřejné zakázky 16,2 milionů Kč. KTE je skříňového provedení, přičemž jeho rám je vyrobený v souladu s německou technickou normou DIN 14 505 a konstrukce kontejneru splňuje požadavky normy DIN 30 722. Pro stavbu požárních kontejnerů se v České republice používají právě uvedené německé technické normy, a to vzhledem k tomu, že příslušné české technické normy pro tuto oblast neexistují. KTE je v podélné ose rozdělený na dvě části – horní a dolní, které jsou od sebe oddělené pevnou přepážkou. Prostory pro uložení příslušenství jsou přístupné z boční části KTE dvěma výklopnými dveřmi na každé straně KTE a také výklopnými dveřmi v zadní části. V KTE je zajištěné LED osvětlení všech vnitřních úložných prostorů pro příslušenství a také LED osvětlení v okolí kontejneru včetně pneumaticky vysouvaného osvětlovacího stožáru, který je umístěný na přední části vpravo od závěsného oka. Vlevo od něj je pak umístěný elektrorozvaděč s přípojnými body pro napojení KTE na externí zdroj napětí. V elektrorozvaděči jsou dále situovány dvě akumulátorové baterie, jež slouží pro zajištění funkčnosti osvětlení KTE před napojením na externí zdroj napětí. KTE umožňuje plný provoz po připojení na externí zdroj napětí nebo po připojení na elektrocentrálu, která je součástí KTE.

Pro uložení příslušenství v KTE je určena jeho horní polovina, kde jsou v plastových přepravkách a přepravkách z lehkého kovu uložené jednotlivé položky příslušenství. Pod střechou KTE jsou dále ve střední části uložené dva hliníkové žebříky. Mezi příslušenství uložené v jednotlivých přepravkách patří akumulátorové nářadí, jako jsou například okružní pila na dřevo, okružní pila na kov, vrtací kladivo, rázový utahovák a vrtací šroubovák. Dále nechybí ani přenosné akumulátorové LED svítilny. V KTE je dále uložené ruční nářadí určené pro tesařské práce a další pomůcky pro nouzové zastřešení a stabilizaci staticky narušených budov včetně spojovacího materiálu a tesařského kování. Spojovací materiál tvoří zejména hřebíky různého provedení a vruty se zápustnou hlavou. Ve spodní části KTE je pak uložený dřevěný materiál, mezi který patří podkládací desky ze stavební překližky, fošny, hranoly, střešní latě, klíny a stavební prkna.

Celkové rozměry KTE včetně závěsného oka a rámu kontejneru jsou 6 000 × 2 550 × 2 300 mm (d × š × v). Hmotnost plně vybaveného KTE je 10 000 kg.

V souladu s dotačním titulem budou KTE dislokovány u HZS Středočeského, Libereckého, Jihočeského, Pardubického, Královéhradeckého, Moravskoslezského kraje a Kraje Vysočina.

Tahač s podvalníkem a pásové rypadlo
Speciální technikou, která byla v roce 2018 pořízena, je automobilový tahač MAN TGS 33.500 v celku s podvalníkem NOTEBOOM OSD-73-04 V a pásové rypadlo Caterpilar 336 F LN SD. Tahač s podvalníkem dodala za cenu 6 864 572 Kč společnost CENTRUM MORAVA AUTO, s.r.o., pásové rypadlo společnost Zeppelin CZ s.r.o., v hodnotě zakázky 10 855 757 Kč.

Tahač je určený v taktickém celku s podvalníkem k převozu těžké techniky a jiného materiálu. Pomocí tahačů se přepravují zemní stroje nebo například požární tank. Tahač disponuje vznětovým motorem o výkonu 368 kW s automatickou převodovkou ZF a spojovacím zařízením třídy S (3,5“) pro připojení přívěsu. Podvalník, který je součástí dodávky, má ložnou plochu o délce 9 230 mm, přičemž umožňuje roztažení až na délku 15 630 mm. Šířka ložné plochy je pak standardně 2 520 mm a je možné ji zvětšit roztažením podvalníku až na 2 990 mm. Součástí tahače a podvalníků je základní požární příslušenství a také příslušenství pro zajištění nákladu, zejména vázací prostředky.

Pásové rypadlo je určené zejména k rozkrývání sutin zřícených budov, zemní a demoliční práce. Rypadlo je možné také využít k nouzovému zvedání a překládání materiálu nebo například ke zpřístupnění ohnisek požáru a rozkrývání místa zásahu. K rypadlu je možné využít dodané příslušenství, jako jsou například lžíce, demoliční nůžky, drapák nebo svahová lopata. Z parametrů rypadla lze uvést například výškový dosah, který činí 13 760 mm, hloubkový dosah 6 640 mm, rypnou sílu lopaty 209,7 kN, nosnost ramene rypadla 4 350 kg, celkovou váhu rypadla bez přídavných nástrojů 40 800 kg nebo výkon motoru 228 kW. V souladu s dotačním titulem bude tahač s podvalníkem a pásové rypadlo dislokováno u Záchranného útvaru HZS ČR.

Vyprošťovací automobil
Během roku 2018 byl také převzat jeden vyprošťovací automobil (VYA). Dodavatelem VYA byla společnost ČKD Mobilní jeřáby, a. s., v celkové hodnotě veřejné zakázky 13 902 900 Kč. VYA AV 20.1 na podvozku TATRA 815-7 v provedení 6 × 6 nese označení VYA 20 – S2Z. Podvozková část umožňuje centrální dohušťování pneumatik a je vybavená lanovým navijákem na přední části VYA, uzávěrkami nápravových a mezinápravových ­diferenciálů a tažným zařízením v zadní části. Účelovou nástavbu pak tvoří kabina pro jeřábníka, dva vyprošťovací navijáky (200 kN, 100 kN), čtyři stabilizační podpěry, jeřáb a úložné prostory. Ty slouží pro uložení příslušenství, jako jsou například elektrocentrála, kladky, vázací prostředky, ženijní nářadí, motorové pily s příslušenstvím, svařovací invertor a další. Hlavní jeřáb umožňuje manipulaci s břemeny o celkové hmotnosti do 20 000 kg v závislosti na délce vyložení, které může být až 10,5 m. Jeřáb je dále vybavený elektronickým indikátorem přetížení a také dálkovým ovládáním, kterým je možné ovládat i dva navijáky. V souladu s dotačním titulem bude VYA dislokován u HZS Jihočeského kraje.

Pásová vozidla
Další požární technikou přebíranou na konci roku 2018 byla pásová vozidla pro pohyb ve sněhu Hagglunds BV206 NGR 2.2 CDI (pásová vozidla) od společnosti MONTRAGO, s.r.o., v celkové hodnotě veřejné zakázky 10,7 mil. Kč. Základem pro pásová vozidla jsou původní podvozky pásových vozidel Hagglunds, která se vyráběla pro potřeby švédské armády. Jde o pásové vozidlo kloubové koncepce, které je složené z dvojice hydraulicky natáčených podvozků, přičemž zadní podvozek je poháněný hřídelem motoru předního podvozku. V pásovém vozidle je osazený čtyřválcový vznětový motor Mercedes-Benz o objemu 2,2 l, který je doplněný o šestistupňovou automatickou převodovku ZF s redukcí. Pásové vozidlo dále disponuje diskovými brzdami a gumovými pásy o šířce 620 mm pro možnost pohybu na pozemních komunikacích. Jeho maximální rychlost je 70 km/h. Provozní hmotnost je 6 580 kg a celkové rozměry soupravy jsou 6 900 × 1 850 × 2 750 mm (d × š × v). Pásové vozidlo umožňuje přepravu osmi osob. V přední části je vybavené elektrickým lanovým navijákem a hledacím světlometem, v zadní části pak tažným zařízením pro připojení požárního přívěsu o hmotnosti nejméně 900 kg a couvací kamerou se zobrazovací částí v zorném poli strojníka (řidiče). Uvnitř obou podvozků a na střeše druhého jsou pak umístěné jednotlivé položky požárního příslušenství. V kabině prvního podvozku je umístěný vozidlový digitální terminál, reflexní vesty, přenosný hasicí přístroj, dva kompletní dýchací přístroje, jedna náhradní tlaková lahev a dvě ruční svítilny. Digitální terminál je umístěn nad předním sklem, vše ostatní je umístěno v prostoru mezi sedadly druhé řady sedadel. V kabině druhého podvozku pak jsou umístěny další dva kompletní dýchací přístroje, jedna náhradní tlaková lahev, lékárnička velikosti III, ruční vyprošťovací nástroj, druhý hasicí přístroj a další náhradní tlaková lahev. Na čelní stěně druhého podvozku jsou v nepromokavém obalu umístěna vanová nosítka a na střeše druhého podvozku čtyřdílný nastavovací žebřík v úchytném prvku a ženijní nářadí umístěno v úložném uzamykatelném prostoru z lehkého kovu.

Pásová vozidla budou v souladu s dotačním titulem dislokována u HZS Moravskoslezského kraje, přičemž jedno bude dislokováno na územním odboru Bruntál a bude nasazované při MU v těžko přístupném terénu Jeseníků, druhé bude dislokováno na územním odboru Frýdek­ Místek pro zásahy v Beskydech.

Mobilní elektrocentrály
V prosinci 2018 byly od výrobce (dodavatele) převzaty mobilní elektrocentrály (EC) o výkonu 82 kVA. Dodavatelem byla společnost ENLON, s.r.o. Celková výše veřejné zakázky činila 1,6 milionu Kč. EC se skládají ze dvouosého přívěsu o největší technicky přípustné hmotnosti 3 500 kg, samotného diesel generátoru a prostoru pro uložení příslušenství, který je umístěn v přední části přívěsu. Diesel generátor je osazený vznětovým šestiválcovým motorem CUMMINS o výkonu 81 kVA (prime) s třídou stability výstupního napětí a kmitočtu G3. EC je vybavena elektronickou regulací otáček. Řídicí systém EC pak umožňuje automatický start na základě externího signálu, řízení startu umožňující uživateli nastavit dobu startování a počet startovacích cyklů, digitální řízení regulace napětí s možností nastavení parametrů, nastavení zpoždění startu a stopu EC a kompletní diagnostiku a servis včetně ochranných funkcí, jako je například nouzové odstavení EC. V prostoru pro uložení příslušenství je pak každá EC vybavena kabely pro připojení EC do sítí TN­ C a TN­ S (125 A, 63 A), mobilním rozvaděčem, základní sadou ochranných pomůcek a měřicích přístrojů, sadou bezpečnostního značení, ručními svítilnami, zemnící tyčí včetně příslušenství a přenosným hasicím přístrojem CO2.

EC budou v souladu s dotačním titulem dislokovány u HZS Jihomoravského a Olomouckého kraje, kde budou sloužit pro nouzové zásobování objektů elektrickou energií, případně při plánovaných odstávkách náhradních zdrojů elektrické energie v určených objektech.

Osvětlovací soupravy
Během roku 2018 byla také realizována veřejná zakázka na pořízení osvětlovacích souprav, ze které vzešly soupravy typu YANMAR/LIGHT BOY 800 W, které dodala společnost MIPESA, s.r.o., v celkové hodnotě 885 000 Kč.

Osvětlovací souprava se sestává z osvětlovacího balonu v provedení LED, stativu, kotvicí sady a elektrocentrály pro zásobování balonu elektrickou energií. Osvětlovací balon umožňuje regulaci výkonu ve třech úrovních, a to 800, 600 a 400 W (110 000, 90 000 a 67 000 lumenů). LED žárovka je v provedení náboje z nárazuvzdorného polykarbonátu s barevnou teplotou světla 5 700 K. Celá souprava umožňuje okamžitý start na maximální výkon bez časové prodlevy a tichý chod s možností vypnutí ventilátoru. Hmotnost celé osvětlovací soupravy je 11 kg, hmotnost elektrocentrály je 48 kg. Osvětlovací soupravy budou v souladu s dotačním titulem dislokovány u HZS Jihomoravského kraje.

Přenosné lafetové proudnice – oscilační monitory
Dalším požárním příslušenstvím, které bylo pořízeno v průběhu roku 2018, byly oscilační vodní monitory BlitzForce s hubicí Max­ Matic. Dodavatelem byla společnost EuroFire, spol. s r.o. Hodnota veřejné zakázky činila 812 000 Kč.

Monitory jsou vyrobeny v souladu s harmonizovanou evropskou technickou normou ČSN EN 15767-1 a umožňují nastavitelný průtok od 0 do 2 000 l/min. Průtok je nastavitelný rukojetí monitoru. Ten je osazený jednou otočnou spojkou Storz B75 a hubicí Max­ Matic se zabudovaným regulátorem tlaku, která splňuje požadavky technické normy ČSN EN 15767-2. Hubice má polohu určenou pro proplach a umožňuje plynulou změnu tvaru výstřiku proudu od plného až po sprchový. Oscilační zařízení, kterým monitor disponuje, je možné deaktivovat a nastavovat bez nutnosti zastavení průtoků vody. Celková hmotnost monitoru včetně hubice je velmi nízká, a to pouhých 12 kg. Monitory budou v souladu s dotačním titulem dislokovány u HZS Jihomoravského, Jihočeského a Pardubického kraje.

Termokamery a velkoobjemové mobilní nádrže
Dalším požárním příslušenstvím, které bylo v rámci projektu pořízeno, jsou termokamery Dräger UCF 8000. Vítězným dodavatelem v této zakázce byla společnost Dräger Safety, s.r.o., v celkové hodnotě zakázky 3 327 113 Kč.

Pořízené termokamery umožňují na dálku zjistit teplotní pole, a tím odhalit skrytá ohniska požáru. Kamera je použitelná i v prostředí s nebezpečím výbuchu. Konstrukce kamery pak umožňuje její použití při teplotách -45 až 85 °C bez omezení, krátkodobě lze kameru použít i při teplotách blížících se 1 000 °C. Kamera je odolná proti pádu, disponuje snímacím senzorem typu „ASi“ se spektrálním rozsahem 7–14 µm a rozlišením 384 × 288 pixelů. Snímaný obraz se pak zobrazuje na displeji o uhlopříčce 90 mm. Termokamery budou v souladu s dotačním titulem dislokovány u HZS Jihočeského, Ústeckého, Pardubického, Jihomoravského a Olomouckého kraje.

Posledním pořízeným požárním příslušenstvím v průběhu roku 2018 byly mobilní skládací velkoobjemové nádrže na vodu typu EccotarpET 20 000 litrů (mobilní nádrže). Dodavatelem této veřejné zakázky byla společnost Martin Bergl s nabídkovou cenou 970 000 Kč. Mobilní nádrže je možné díky nízké hmotnosti a možnosti rychlého nasazení použít například pro hašení lesních požárů za použití vrtulníku s bambi vakem nebo například jako přečerpávací stanoviště v těžko přístupném terénu. Materiál, ze kterého jsou mobilní nádrže vyrobené, je odolný vůči chemickým a ropným látkám, a tím se zvětšuje rozsah možného použití mobilních nádrží. Samotná mobilní nádrž je upevněná na jednoduché a pevné konstrukci vyrobené z lehké slitiny a nerezu. Nádrž lze naplnit pomocí napouštěcí armatury se spojkou Storz C 52 v horní části. Ve spodní části mobilní nádrže je pak umístěný vypouštěcí ventil, který lze použít také k napouštění. Celková kapacita mobilní nádrže je 20 000 litrů, její průměr je 4 200 mm, výška 1 500 mm a hmotnost nádrže bez příslušenství je 98 kg. Mobilní nádrže budou v souladu s dotačním titulem dislokovány u HZS Středočeského kraje.


kpt. Ing. Marek COCHLAR, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv Záchranného útvaru HZS ČR, HZS Jihočeského kraje
 

Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy (HZS HMP), odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení, ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy (MHMP) organizoval taktické cvičení zaměřené na provoz Materiální základny humanitární pomoci (MZHP), které proběhlo ve dnech 13. až 16. září 2018 v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice v Praze.

Cílem cvičení bylo ověření schopnosti velitelů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (JSDH obcí) řídit své jednotky při provozu MZHP a spolupracovat s dalšími subjekty, zejména s Českým červeným křížem (ČČK), konkrétně s Oblastním spolkem Praha 1. Do cvičení byli dále zapojeni příslušníci HZS HMP, zaměstnanci MHMP, Správa služeb hlavního města Prahy (SS HMP), Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy (ZZS HMP), příslušníci Policie České republiky – Obvodního ředitelství Praha III. – místní oddělení Bohnice (PČR MO Bohnice), Městská policie hlavního města Prahy (MP HMP), zaměstnanci úřadu Městské části Praha 8 a další dotčené subjekty.

V první fázi cvičení proběhla výstavba MZHP, kterou provedli zaměstnanci Skladovacího a opravárenského zařízení Olomouc ve spolupráci s příslušníky HZS HMP, odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení. MZHP byla zřízena za účelem zabezpečení základních životních potřeb evakuovanému obyvatelstvu, které bylo zasaženo zvláštní povodní. Na místě bylo vystavěno osm ubytovacích stanů s kapacitou sto osob, dvě jídelny, přístřešek se stoly jako další stravovací prostor, toalety a umývárny.

Pro zabezpečení provozu MZHP bylo nutné vytvořit několik skupin provozu MZHP. Šlo o vedení MZHP, které bylo pro potřeby cvičení označeno jako „Štáb MZHP“, přijímací středisko osob, skupinu psychosociální pomoci, zdravotnickou skupinu, pořádkovou skupinu, ubytovací skupinu a provozní skupinu. Každá skupina měla vedoucího pracovníka, který byl členem Štábu MZHP.

Pro zajištění provozu MZHP byly přistaveny a aktivovány dva kontejnery nouzového přežití (KNP), z nichž jeden byl určen jako stanoviště výdeje stravy, která byla dodána prostřednictvím Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra, a druhý KNP byl využit pro potřeby Štábu MZHP. Bylo nutné zajistit a aktivovat elektrocentrály a dodávky mobilního hrazení, které poskytla SS HMP. Pražské služby přistavily kontejner na odpad a byly přivezeny mobilní toalety. Balená pitná voda v jednorázových sáčcích byla dodána na paletách společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s., a dále byl přistaven přívěs s pitnou vodou.

Současně byl aktivován kontejner ochrany obyvatelstva, který zajišťoval zázemí pro přijímací středisko. Středisko obsluhovali, pod vedením HZS HMP, členové ČČK a členové JSDH obcí.

Z důvodu předurčenosti k úkolům ochrany obyvatelstva byly do cvičení zapojeni JSDH obcí Ďáblice, Dubeč, Kbely, Klánovice, Libuš, Lochkov, Nebušice, Třebonice, Letňany, Benice a Čakovice.

Součástí první fáze byla i teoretická část, kde byli velitelé jednotek požární ochrany, humanitární jednotka a ostatní cvičící seznámeni s fungováním MZHP a s plánem celého cvičení. Vzhledem k tomu, že komunikace mezi cvičícími a štábem probíhala prostřednictvím radiostanic, proběhlo také školení na radiový provoz.

Další fází bylo samotné cvičení, které probíhalo ve třech blocích, kdy každý z nich trval čtyři hodiny. Evakuované obyvatelstvo, které do MZHP přijíždělo ve dvou vlnách, muselo projít přijímacím střediskem, kde byli figuranti zaevidováni a zjišťovány jejich požadavky. V případě zranění nebo vážné nemoci byli předáni ZZS HMP, která ve spolupráci s ČČK zajišťovala první pomoc, základní ošetření nebo případný převoz do nemocnice. Byl poskytnut i speciální velkokapacitní vůz ZZS HMP ATEGO. K evakuaci byly použity autobusy Dopravního podniku hlavního města Prahy (DP HMP).

Na místě byli i členové posttraumatického týmu HZS HMP, kteří ve spolupráci s ČČK poskytli, v případě potřeby, evakuovanému obyvatelstvu odpovídající psychologickou pomoc. ČČK na žádost krajského operačního a informačního střediska HZS HMP aktivoval své mobilní asistenční centrum, kde bylo zajištěno zázemí zejména zasaženým mladistvým.

Pro zajištění veřejného pořádku v MZHP byla povolána PČR MO Bohnice a MP HMP.

Každou hodinu zasedal Štáb MZHP, který byl složen ze zástupců jednotlivých skupin a pod vedením náčelníka štábu řešil problémy a situace, které během cvičení nastaly.

Po každém bloku byli svoláni velitelé skupin a proběhlo shrnutí s rozhodčími, kteří po celou dobu trvání bloku sledovali situaci v MZHP a poté vyhodnocovali práci jednotlivých skupin. Drobné nepřesnosti v komunikaci mezi cvičícími a štábem a zaznamenané nedostatky byly v průběhu dalších bloků napraveny.

Jako rozhodčí přijali pozvání příslušníci MV­ generálního ředitelství HZS ČR, HZS Libereckého kraje a HZS Středočeského kraje.

Příprava figurantů
Evakuované obyvatelstvo představovali figuranti, kteří byli před každým blokem proškoleni. Na místě cvičení podepisovali smlouvu o spolupráci, která byla uzavřena s HZS HMP a byli poučeni o pravidlech bezpečnosti ochrany zdraví při práci.

Každý figurant měl svou roli, a to od běžných potřeb, např. zajištění náhradního oblečení, absolvování výdeje stravy, až po problémové občany nebo občany se speciálními požadavky (zdravotní problémy, diety, psychologická pomoc). Věk figurantů nebyl nijak omezen. Do rolí se vžily i malé děti, které přišly na cvičení se svými rodiči nebo mladí členové SDH.

Figuranti si v rámci rolí vyzkoušeli běžný život v MZHP. Kvůli ochraně osobních údajů byly ke cvičení použity fiktivní občanské průkazy, kterými figuranti prokazovali svou totožnost v přijímacím středisku. Během svého působení v ­areálu přicházeli figuranti na různé nedostatky, které jim znepříjemňovaly situaci. Své potíže poté sdělovali zástupcům jednotlivých skupin, kteří se je, podle možností, pokoušeli řešit. Díky tomu, a také pozorným rozhodčím, se podařilo zjistit řadu nedostatků, které budou odstraněny při dalším rozvinutí MZHP.

Všem zúčastněným, kteří pomáhali s organizací cvičení nebo zajištěním jeho průběhu, mnohokrát děkujeme.


kpt. Ing. Milan KUCHARIČ, por. Bc. Michaela GRUSSOVÁ, HZS hl. m. Prahy, foto archiv autora

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) se na přelomu roku 2018/2019 zabývalo situací v jihovýchodní Asii, která byla neustále sužována tropickými cyklony, zemětřeseními, sopečnou činností a následnými vlnami tsunami, kvůli kterým musel být aktivován Mechanismus civilní ochrany Unie (Mechanismus). Počátkem letošního roku se však postupně ukončovaly případy, kvůli kterým k aktivacím došlo. Jde o mimořádné události, které nastaly jak na území členských států Mechanismu1), tak na území států ostatních.

Aktivace mechanismu v roce 2018
ERCC poskytuje počátkem každého roku členským státům souhrn všech mimořádných událostí za uplynulý rok, kdy musel být aktivován Mechanismus. Ze získaných informací je zřejmé, že o pomoc prostřednictvím ERCC v roce 2018 požádalo celkem dvacet států postižených mimořádnou událostí. Mechanismus byl aktivován ve všech těchto případech. Jedenáctkrát mimo členské státy, do tzv. třetích zemí, a devětkrát byla poskytnuta pomoc v rámci členských států. ERCC také informovala členské státy o deseti expertních misích, kterých se zúčastnilo celkem třicet účastníků (viz tabulka).

Na obr. 1 je vidět, které země požádaly prostřednictvím ERCC o pomoc a následně byl aktivován Mechanismus, včetně druhu pomoci a měsíce, kdy se událost stala. Z uvedených dat vyplývá, že nejčastějším druhem mimořádné události, při které byl aktivován Mechanismus, jsou lesní požáry. Tuto skutečnost si především jižní členské státy, potažmo zástupci EU plně uvědomují, a proto se snaží řadit problematiku lesních požárů na přední příčky důležitosti při plánování druhů týmů pro poskytování pomoci v rámci Mechanismu. Tato skutečnost se projevila také konkrétními změnami v textu nového Mechanismu, který se nyní nachází ve schvalovacím procesu EU. O novém, schváleném znění Mechanismu budeme informovat v některém z následujících vydání 112.

Personální změna zástupce MV­ generálního ředitelství HZS ČR na pozici operačního důstojníka v ERCC
Od 1. ledna 2019 došlo k personální změně zástupce MV­-generálního ředitelství HZS ČR na pozici operačního důstojníka v ERCC, kterou od 1. července 2013 vykonával kpt. Bc. Karel Šikl. Novým operačním důstojníkem vyslaným MV­-generálním ředitelstvím HZS ČR do ERCC na tři roky s pravděpodobným prodloužením je mjr. Ing. Roman Francl, který až do svého příchodu do Bruselu vykonával funkci vedoucího směny operačního a informačního střediska MV­-generálního ředitelství HZS ČR.

Pracovní náplní těchto zástupců je plnění běžných úkolů ERCC zapojením se do činnosti ERCC, sledování varovných systémů a spolupráce v rámci ERCC v navrhování různých řešení. Dále koordinují práce související s poskytováním pomoci do postižených zemí a komunikují s mezinárodními partnery. Přispívají k dalšímu rozvoji politické spolupráce, která je daná legislativou Mechanismu. Připravují podkladové dokumenty, legislativní texty, poskytují potřebné informace, reagují na korespondenci, jednají s ostatními útvary EU a dalšími mezinárodními a národními organizacemi. Plní nezbytné úkoly, které vznikají v souvislosti s mimořádnými událostmi.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV- generální ředitelství HZS ČR, zdroj ERCC
____________________________________________________
1) Státy, které přistoupily k Mechanismu: všechny členské státy EU a dále Island, Makedonie, Černá Hora, Norsko, Srbsko a Turecko.

Ještě v polovině minulého století nebylo zřejmé, že bychom někdy dokázali ovládat hmotu na atomární či molekulární úrovni. Převládala především představa rakouského teoretického fyzika Schrödingera, že atomy nelze přesně v prostoru lokalizovat, protože „atomy nelze pokládat za individuality, které lze identifikovat“. Většina vědců byla tudíž přesvědčená o praktické nemožnosti záměrně využívat atomy jako stavební jednotky prakticky použitelných zařízení. Koncem padesátých let 20. století se však našli jednotlivci, kteří předpověděli možnost konstrukce zařízení o molekulárních rozměrech.

Pravděpodobně prvním byl von Hippel, elektroinženýr z Massachussetts Institute of Technology, který zavedl pojem „molekulární inženýrství“. Jelikož molekuly mají rozměry řádově v nanometrech, vžil se postupně pro molekulární inženýrství termín nanotechnologie. Poté americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Feynman v roce 1959 památnou přednáškou „There’s Plenty Room at the Bottom“ upozornil na možnost manipulace s objekty o nepatrných rozměrech.

Uplynulo přibližně dvacet let, kdy na uvedené průkopníky navázal americký inženýr Drexler, který uveřejnil článek o molekulárním inženýrství a upozornil na možnost použít jako základní stavební kameny proteiny. Ve svých článcích upozornil mimo jiné na pozitivní i negativní stránky molekulární nanotechnologie. V osmdesátých letech se postupně rozvinulo zkoumání možnosti syntézy a vlastností částic, krystalů, povrchů atd. řádově o rozměrech v nanometrech. Průlomovou událostí bylo vynalezení nových přístrojů umožňující nejen pozorování, ale i manipulaci s jednotlivými atomy a molekulami (např. rastrovací tunelový mikroskop). Možnosti využití vlastností stavebních prvků a zařízení o rozměrech nanometrů rozpoznali i biologové a začal výzkum jejich aplikace v medicíně, farmacii a biotechnologiích.

Předpona „nano“ pocházející z řeckého jazyka označuje „trpaslíka“, avšak ve vědě a technice znamená „nano“ 10-9, tj. jednu miliardtinu (=0,000000001). Pojem „nanotechnologie“ se používá jako společný pojem zahrnující různé obory nanovědy a nanotechnologie. Pojmově je nanotechnologie věda a technologie na atomární a molekulární úrovni a odkazuje na vědecké principy a nové vlastnosti, které lze pochopit a ovládnout. Tyto vlastnosti pak mohou být pozorovány a využívány na mikro a makro úrovni, například při vývoji materiálů a přístrojů s inovovanými funkcemi a výkonností. Nanostruktury, které jsou základními prvky nanomateriálů, jsou dostatečně malé na to, aby se v nich mohly uplatňovat kvantové jevy. Jsou však i tak rozměrné, že aplikace zákonů kvantové mechaniky při zkoumání jejich vlastností nemá význam. Dnes rozumíme individuálním vlastnostem atomů, ale prozatím málo rozumíme tomu, jak se chovají jejich seskupení a jak vznikají jejich leckdy neočekávané vlastnosti.

V současné době však nejde jen o poznání a charakterizování jevů, které se v nanosvětě projevují, ale i o praktické využití nových a neobvyklých vlastností nanomateriálů, nanosystémů a nanozařízení, které se snažíme cílevědomě vytvářet a spojovat je s objekty větších rozměrů. Nanotechnologie je interdisciplinární a průřezová technologie. Rozvíjí se v řadě oblastí, například v oblasti nanomateriálů, nanochemii, nanoelektronice a nanooptice, nanovýrobě, nanobiotechnologiích a v neposlední řadě v nanoanalytice zabezpečující analytické metody a nástroje pro porozumění základním jevům a pro charakterizování výrobků.

Definice nanotechnologie
Neexistuje všeobecně uznávaná definice – uvádíme dvě, které preferovali respondenti v anketě uskutečněné v České republice.

1. Nanotechnologie je výzkum a technologický vývoj na atomové, molekulární nebo makromolekulární úrovni, v rozměrové škále přibližně 1–100 nm. Je to též vytváření a používání struktur, zařízení a systémů, které mají v důsledku svých malých nebo intermediárních rozměrů nové vlastnosti a funkce. Je to rovněž dovednost manipulovat s objekty na atomové úrovni.
2. Nanověda je studium hmoty na atomové a molekulární úrovni (obvykle od 0,1 do 100 nm), kde se vlastnosti výrazně liší od vlastností při větších rozměrech. Nanotechnologie je aplikací těchto znalostí při vytváření užitečných materiálů, struktur a zařízení.

Příklady nanomateriálů v přírodě a technice
Přírodní materiály: biologické mate­riály, jako jsou bakterie, jejichž velikost se pohybuje v rozmezí 1–10 µm a viry s rozměry od 10 do 200 nm. Bílkoviny, které se obvykle vyskytují v rozměrech mezi 4 a 50 nm, aminokyseliny, každá s rozměrem okolo 0,6 nm. Polypeptidové nanodrátky odpovídající polypeptidové nanočástici o průměru od 4 do 50 nm, deoxyribonukleová kyselina (DNA) tvořící genetický materiál má rovněž strukturu zhuštěného nanodrátku. Molekulu DNA tvoří dva nanodrátky, které jsou obtočené jeden kolem druhého v útvaru o průměru přibližně 2 nm. Dalšími příklady jsou například lidská šlacha, kde základním stavebním kamenem je seskupení aminokyselin (0,6 nm), které tvoří protein podobný želatině zvaný kolagen (1 nm), který se stáčí do trojité šroubovice (2 nm) a lidské vlasy.

Nanomateriály v technice: například skleněné Lykurgovy poháry pocházející pravděpodobně z počátků 4. století našeho letopočtu za starověkého Říma. Chemická analýza pohárů ukázala, že sklo obsahuje malé množství zlata (cca 40 ppm) a stříbra (cca 300 ppm). Tyto kovy se ve skle nacházejí ve formě nanokrystalů o rozměrech přibližně 70 nm a způsobují unikátní barevnost skel.

Koloidní systémy – suspenze obsahující částice o rozměrech 1–100 nm. Saze, což jsou částice amorfního uhlíku o velikosti 10–500 nm, se používají především jako plnivo při výrobě pneumatik.

Chemická katalýza s katalyzátory s vysoce organizovanými kovovými nebo keramickými nanostrukturami obsahující nanopóry. Tyto materiály mohou být jak přírodní, tak syntetické a používají se nejen ke katalýze, ale i při adsorpci a při separačních technologiích. Nejznámější jsou zeolity obsahující rovnoměrné póry o velikosti 2–100 nm. Další příklady by bylo možné nalézt i v metalurgii. Jaké jsou tedy současné i budoucí možnosti nanotechnologií? Jde zejména o vývoj nových materiálů (např. nanokompozitů), využití v chemii (nanočástice, selektivní katalýza, fullereny), energetice (uskladňování plynů), IT a komunikacích (papírové displeje), nanostrojích, kvantovém počítání, biokompatibilních materiálech, tkáňovém inženýrství, při ultrafiltraci, nanosondách a řadě dalších oblastí.

Textilní nanovlákna a jejich výroba
Nanovlákna jsou textilní výrobky s průměrem menším než 1 000 nm. Jako surovina se dosud používá asi 50 syntetických a přírodních polymerů. Nanovlákna bývají označovaná za materiály 3. tisíciletí, které mají přinést revoluci v medicíně, elektronice, automobilovém průmyslu, dále ve filtraci, ochraně životního prostředí, nanokompozitech, energii a IT, ochranných pomůckách a bariérách. První pokusy o jejich výrobu se prováděly v letech 1934–1944. Společnost Formalas v tuto dobu publikovala řadu patentů popisujících experimentální instalaci pro výrobu polymerních vláken při použití elektrostatické síly. V roce 1952 Vonnegut a Neubauer vyrobili proud vysoce elektrifikovaných uniformních kapiček o průměru 0,1 mm a o tři roky později Drozin přišel s možností rozptylování řad tekutin do aerosolů při vysokém elektrickém potenciálu.

V roce 1966 profesor Simon patentoval přístroj na výrobu ultratenkých a ultralehkých nanovlákenných tkanin s různými vzorky při použití elektrického zvlákňování. Zjistil, že vlákna z nízkoviskózních roztoků mají tendenci se zkracovat a zjemňovat, zatímco vlákna z vysoceviskózních roztoků jsou poměrně stále spojitá.

V roce 1971 profesor Baumgarten zhotovil přístroj k elektrozvlákňování akrylových vláken s průměrem v rozmezí 0,05–1,1 mikronu. Zvlákňovaná kapka se uvolňovala z kapilárové trubky z nerezové oceli a její stálá velikost se udržovala úpravou přiváděcí rychlosti infuzní pumpou. Kapilárová trubka byla spojena s elektrodou o vysokém napětí, zatímco vlákna se zachycovala na uzemněné kovové cloně.

Na tyto badatele a především na jejich následníky ve firmách Reneker a Chun a Larronda a Manley navázal výzkumnou činností český tým prof. RNDr. Oldřicha Jirsáka, CSc., z Technické univerzity v Liberci, který patentoval technologii průmyslové výroby nanovlákenného materiálu. Tato technologie byla nazvána NanospiderTM.

V principu jde o modifikovaný způsob přípravy nanovláken a nanovlákenných vrstev metodou elektrostatického zvlákňování roztoků polymerů. Na rozdíl od ostatních metod, technologie NanospiderTM nepoužívá pro tvorbu vláken žádných trysek ani kapilár, ale slouží k tomu rotující válec částečně ponořený v roztoku polymeru. Technologie NanospiderTM umožňuje průmyslově vyrábět nanovlákna o průměru 50–500 nm. Tudíž tato vlákna nejsou viditelná pod běžnými mikroskopy, neboť vlnová délka světla se pohybuje v rozmezí 390–760 nm.

To pak tkaninám vyrobeným z nanovláken propůjčuje jedinečné vlastnosti. Kromě průhlednosti si při velmi nízké hmotnosti (0,5–5 g.m-2) zachovávají vysokou pevnost. Disponují také velmi vysokým počtem miniaturních pórů (několik nm). Díky nim mohou tyto látky bez problémů propouštět malé molekuly, například vzduchu nebo vody, a naopak zachytávat veškeré bakterie a většinu virů. Nanovlákno má tisícinásobně větší povrchovou plochu než například mikrovlákno, vysokou porozitu a vynikající tuhost a houževnatost. Jako textilie se nanovlákna zpracovávají jen ve formě netkaných textilií, tedy tvorbou vrstvy z náhodně uložených vláken. Vedle elektrostatického zvlákňování existuje několik dalších výrobních technologií, například předení průtahem, zvlákňování fázovým dělením nebo tzv. samosběrem, template sythesis (takto se vyrábí duté vlákno, například uhlíkové nanotrubičky) atd. Všechny tyto metody jsou málo produktivní a mají více kvalitativních nedostatků než elektrostatické zvlákňování.

Možnosti využití nanovláken v praxi
Nanovlákna lze využít v mnoha oblastech. Jde především o jejich použití v nanokompozitech, dále při filtraci, a to jak vzdušné (odstraňování virů, bakterií), tak i vodní. Využívají se také v kosmetice a hygieně, v biomedicíně jako obvazový a krycí materiál a v tkáňovém inženýrství. Filtrační materiály z nanovláken se mohou používat například pro inteligentní filtry s antibakteriálními účinky nebo s navázanými protilátkami. Lze je také použít jako bariérové materiály pro výrobu ochranných protichemických oděvů, ústenek, operačních roušek, HEPA filtrů a filtračních dýchacích roušek. Tyto materiály jsou nepropustné pro bakterie a viry a prosáknutí tělních tekutin. Významné využití představují také solární plachty a zrcadla pro použití ve vesmíru. Lze je použít také v zemědělství v aplikacích pesticidů na rostliny, pro nanovodiče, v informačních technologiích jako nosiče chemických katalyzátorů pro vodíkové nádrže a palivové články atd.

V současné době jsou firmou Elmarco patentované nanovlákenné materiály – Nanospider AcousticWebTM – zvukoabsorbční materiál se schopností pohlcovat zvuk o široké řadě frekvencí a Nanospider AntimicrobeWebTM – filtrační materiál sloužící k odstraňování fyzikálních nebo biologických nečistot z vdechovaného nebo vydechovaného vzduchu.

Uhlíková nanovlákna
V roce 1991 vědci v uhlíkovém nánosu vzniklém po obloukovém výboji objevili vysoce krystalická uhlíková vlákna, která měla průměr jen několik nanometrů a délku několik mikrometrů. Vlákna obsahovala atomy uhlíku uspořádané do grafénových pásů svinutých do tvaru bezešvé válcové trubice. Každé vlákno obsahovalo několik koaxiálně uspořádaných trubic. Nanotrubice (jednostěnná uhlíková nanotrubice má průměr přibližně 1,2 nm) disponují vynikající pevností a vodivostí. To vedlo k tvorbě fólie tenké pouze 50 nm. Díky nepatrné tloušťce je fólie dokonale průhledná. Její pevnost a zároveň velmi nízká hmotnost (1 km2 by vážil 30 kg) otevírá možnost využít ji jako sluneční plachty pro „přídavný pohon“ vesmírných objektů.

Závěr
Možnosti použití nanovláken pro ochranu dýchacích cest jsou omezené, tyto materiály sice dokážou zachytit větší částice jako například viry a bakterie, ale pro záchyt toxických plynů nejsou v současné době použitelné (výroba nanovláken spočívá v jejich nánosování na podložce, což v konečném efektu vede k růstu dýchacího odporu). Jejich využití by se především týkalo zdravotnických či hygienických roušek v lékařství, filtračních polomasek apod., popřípadě jako filtrační vrstvy (nahradila by skládaný filtr) v ochranných filtrech. Další možností se jeví filtrační oděvy, neboť nanovlákna vyráběná novou technologií NanospiderTM vykazují velmi dobré barié­rové vlastnosti. Z tohoto pohledu se jejich praktické využití dá spíše očekávat v ochraně před biologickými (bakteriologickými) látkami.

Významnějším nanomateriálem, zejména co se týče ochrany dýchacích cest, by mohla být uhlíkatá nanovlákna ve formě nanotrubic. Ta jsou svou povahou více podobná materiálům používaným v současné době v ochranných filtrech, tj. vhodně upravenému aktivnímu uhlí s mikro a makropóry. Je tady větší pravděpodobnost, že tento materiál bude póry zachycovat nejen větší částice, jako jsou například bakterie, viry, kapalné a plynné aerosoly, polétavý prach apod., ale i plynné toxické částice, a to díky porozitě, případně dodatečně vneseným chemickým látkám.


pplk. Ing. Vlastimil SÝKORA, CSc.,Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Technické univerzity Liberec

V Profesním domě na Malostranském náměstí se 16. listopadu 2018 uskutečnila 14. Pražská bezpečnostní konference Střediska bezpečnostní politiky (SBP IPS FSV UK), tentokrát pod názvem Česko a Evropa 100+.

Na úvod citoval PhDr. Miloš Balabán, Ph.D.,ze SBP IPS FSV UK, výrok spisovatele Milana Kundery, který řekl, že „existence českého národa nebyla nikdy samozřejmostí a právě nesamozřejmost patří k jejím nejvýraznějším určením“. Zmínil nezdařilý pokus v roce 1968 vymanit se z totality a popsal postupný návrat do Evropy po roce 1989, včetně vstupu do Evropské unie.

Česká spojenectví a Evropa 1918-2018: poučení pro budoucnost
V první bloku programu se diskutovalo na témata „Česko v běhu historie 100 let: co nám daly a vzaly klíčové historické události, stará, nová a obnovená spojenectví – poučení a inspirace, co přinesl Česku návrat do Evropy, cesty k bezpečnější Evropě“.

Ministr zahraničních věcí Mgr. Tomáš Petříček, M.A., Ph.D., hodnotil současnou pozici českého státu jako poměrně výhodnou k tomu, aby se mohl rozvíjet v budoucí společnost 4.0, i když mezinárodní prostředí se mění. Žijeme pod tlakem zevnitř i zvenčí, přesto máme možnost využít mnoho příležitostí. Budeme muset čelit hybridním hrozbám a v digitálním světě vznikají stále nová rizika, která je nutné vnímat a posilovat naši odolnost. Ideální cesta je v nadrezortním přístupu a spolupráci, abychom uhájili hodnoty naší země. Problémy s migrací bychom měli řešit pomocí zemím, odkud lidé utíkají.

Zástupce velvyslance Rakouska v České republice Georg Zehenter hovořil o česko­ rakouských vztazích, které se dlouhodobě vyznačují dobrou spoluprací. Dialog probíhá na mnoha úrovních, vždyť kromě historie mají obě země mnoho společného. Příkladem mohou být společné vědeckovýzkumné projekty, smlouva o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích a také společná cvičení záchranných složek.

Ing. Dana Kovaříková, zastupující Českou republiku v Evropské komisi, obhajovala naše členství v EU, na kterou někdy doplácíme, jindy nás podrží. Převažují výhody, zejména v oblasti navazování obchodních vztahů s unijními zeměmi i mimo EU. Nová strategie unijní politiky má vzniknout na základě výstupů z letošního květnového jednání v Rumunsku, kde se budou konat také volby pro evropský projekt reformy eurozóny i EU. Dialog je nezbytný.

Erhard Busek z Institutu pro Podunají a střední Evropu, bývalý vicekancléř Rakouska, vyjádřil názor, že již probíhá třetí světová válka, jen je naprosto odlišná od válek předchozích. Odehrává se v kyberprostoru a v obchodních vztazích. Jeden z jejích projevů je i migrace. Globální problémy jsou i našimi problémy, proto je nutné je řešit společně. Naším společným cílem je se rozvíjet, ale také ochránit naše kulturní dědictví, evropskou kulturu. Je důležité se poučit z historických událostí, ale je nutné se dívat i do budoucnosti. Obtíže s obrovskými kulturními a náboženskými rozdíly muslimských migrantů lze těžko zvládnout, proto by měly východní země, včetně Rakouska, dát dohromady strategii, jak se s touto nežádoucí migrací vypořádat. Všichni společně by měli pracovat na uzdravení planety, aby lidé mohli žít v té zemi, kde se narodili.

Lubomír Zaorálek, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, bývalý ministr zahraničních věcí, uvedl, že až na několik výjimek byl český národ vždy na okraji evropského dění a v roce 1938 se po mnichovské zradě ocitl v ponižujícím postavení. „Po roce 1989 se společnost chtěla vrátit k normálu a nastolit demokracii. Rychle se chtěla podobat západu, místo toho vznikl systém křivých zrcadel, který ji rozdělil. Západní Evropa je však dnes už jiná, než jaká byla v polistopadové době a jak si ji mnozí představovali,“ dodal Zaorálek a poukázal na nedůvěru k současným politikům, kteří necítí sounáležitost s občany a nezodpovědně svoje voliče opouštějí.

Prorektor Univerzity Karlovy prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.,se opět vrátil do historie roku 1938 k mnichovské zradě, která se stala národním traumatem, a do období, kdy spojenecké vazby začaly být zpochybňovány. Válečný konflikt se pouze o rok odložil, ale Československa se už netýkaly změny v západní Evropě, protože se chystal obrat k východu a převrat v roce 1948. Touha po uvolnění vyvrcholila v roce 1968, kdy většina národa chtěla jít tzv. „třetí cestou“ neboli žádali „socialismus s lidskou tváří“. Po listopadové revoluci zvané „sametová“ spěla západní Evropa k ekonomické krizi, což bylo pro Čechoslováky značným rozčarováním.

Člen Rady města Vídně a Vídeňského zemského parlamentu Peko Baxant vyprávěl, jak v roce 1968 emigroval do Rakouska s rodiči. Věřili hospodářské reformě ekonoma Ing. Oty Šika, původně ředitele Ekonomického ústavu ČSAV, který zastával „třetí cestu“ (liberalizace cen a zahraničního obchodu). Šik v roce 1986 emigroval do Švýcarska, kde působil jako profesor na Vysoké škole hospodářských a sociálních věd v Sankt Gallenu. Peko Baxant dále hovořil o Vídni, která je velmi podobná Praze, ale je multikulturnější. Žije v ní mnoho Čechů (přibližně polovina občanů města má česká jména), ale také velké množství osob dalších národností (azyl získali Slováci, Madaři, Němci, přistěhovalci z bývalé Jugoslávie a z baltských zemí). Také v Rakousku spolu soupeří lidé levicově a pravicově smýšlející, všichni však chtějí chránit přírodu i kulturu Evropy.

Publicista a politolog PhDr. Dr. Jaroslav Šonka, profesor Evropské akademie v Berlíně a také Univerzity Karlovy, vzpomněl problémy nacionalismu a zároveň pomoc Čechů německým uprchlíkům ve třicátých letech, například bratři Čapkové byli Čechy opovrhováni za své názory o jednotném společenství. USA v letech 1948 až 1952 nabídly Evropě pomoc v podobě Marshallova plánu na hospodářskou rekonstrukci, obnovu průmyslu i zemědělství a oživení mezinárodního obchodu. Československo pomoc odmítlo. Také srovnával vývoj demokratického Německa s vývojem demokracie v České republice po roce 1989, která se od počátku izolovala a vytvářela nezávislost státní moci na jakékoli jiné moci, označovanou jako „svrchovanost“. Zdůraznil, že pro budoucnost je důležité zejména vzdělávání.

Ekonomická bezpečnost Česka: Klíč k zajištění dlouhodobé prosperity země
„Udrží si Česko pozici jedné z nejprůmyslovějších zemí Evropy, klíčové priority, zajištění energetické bezpečnosti, doprava a dopravní infrastruktura: priority a perspektivy rozvoje, zahraniční investice jako faktor posilování ekonomické stability a rozvoje.“
O hybridních hrozbách mluvil také bývalý předseda vojenského výboru NATO armádní generál Petr Pavel. Řekl, že jedno z rozhodujících odvětví průmyslu, jehož prostřednictvím lze získat silnou pozici, je energetika. Je nutné dobudovat jadernou elektrárnu a nezanedbat žádná bezpečnostní kritéria. Důležitá je také ochrana národních zdrojů, abychom v případě krize byli soběstační, a to z hlediska energetiky i veškerých surovin. Uvedl, že máme problémů hodně, ale nejsme na ně sami, stojí za námi Evropská unie. Musíme prosazovat národní zájmy, ale také se spolupodílet, diskutovat se vzájemným respektem.

Ing. Jiří Svoboda, MBA, ze Správy železniční dopravní cesty, a.s., zahájil svůj příspěvek heslem „není­ li mobilita, není ani prosperita“ a představil nový projekt nejdelšího železničního tunelu v Česku, v Ejpovicích u Plzně, který je součástí modernizace železniční tratě Praha­ Plzeň a měří 4 150 metrů. Celkem máme devět tisíc tratí a budují se další, například se chystá i vysokorychlostní trať Praha – Drážďany. Provoz této jedné z nejhustších sítí v Evropě je vysoce energeticky náročný. Kapacita současné železniční sítě je naprosto vytížená, nákladní dopravu lze využívat pouze v nočních hodinách. Bude nutné modernizovat a vzdělávat odborníky.

Ing. Petr Moos ze společnosti České dráhy, a.s., vidí silniční i železniční dopravu a její bezpečnost ve své propojenosti jako celoevropskou záležitost. Zvyšování kvality dopravy osob, surovin a zboží je především ve spolehlivosti a bezpečném provozu. Pro rozvoj průmyslu je nezbytný transport pracovní síly a dodávky surovin, materiálu a polotovarů pro výrobu i finálních výrobků jako zboží. Celý systém musí být co nejodolnější vůči živelním pohromám i mimořádným událostem různého charakteru.

Poslankyně Evropského parlamentu Ing. Dita Charanzová, Ph.D., se zaměřila na investice, které posunou Česko dopředu a připraví ji na novou společnost 4.0. Prvořadá je transformace vzdělávání, kybernetická bezpečnost a pomoc rozvojovým zemím, aby se mohly stát našimi obchodními partnery a zmírnila se migrace do Evropy.

Poradce předsedy vlády ČR Ing. Jaroslav Ungerman, CSc.,poukázal na chyby v našem zemědělství, a to na devastaci orné půdy a špatné zacházení s vodou. Kladl si otázky, proč plodiny z dovozu jsou levnější než ty vypěstované u nás, proč vyrábíme převážně pouze součásti, ale finální výrobek se vyrábí jinde. Potřebujeme být soběstační, proto bychom maximum měli produkovat doma. Podle Ungermana je to částečně důsledek zanedbaného středního školství, chybí středoškolsky vzdělaní lidé (praktičtí odborníci) v mnoha oborech.

Eduard Muřický, náměstek ministryně průmyslu a obchodu, řekl, že český průmysl je na tom stále velmi dobře, udržuje se úcta k tradici ve strojírenství (i když ubývá odborníků) a hodnotil kladně také naše členství v Evropské unii. Vzpomněl českého krále Jiřího z Poděbrad, který se již v 15. století pokoušel o vytvoření mírové organizace křesťanských států. Jednotlivé státy měly být suverénní, samostatné a rovnocenné subjekty, které se podpisem smlouvy měly zavázat ke vstupu do unie a dodržování jejích zásad. Podle návrhu mírové aliance mělo jít také o spojení vojenské moci proti tureckému nebezpečí.

Člen Rady energetického regulačního úřadu Ing. Vladimír Vlk zdůraznil, že rozvoj současné energetiky musí být založen na principu udržitelnosti energetických odvětví s respektováním environmentálních a ekonomických aspektů. V oblasti energetiky je nezbytná součinnost Ministerstva životního prostředí, které stanovuje základní podmínky pro její rozvoj. Do domácností se budou instalovat chytré měřiče spotřeby elektrické energie, ale je nutné nejprve vyřešit jejich naprostou bezpečnost.

Společnost 4.0: je na ni Česko připraveno?
Co přinese 4. průmyslová revoluce pro průmysl a společnost, investice do vědy, výzkumu, a vzdělávání jako strategická priorita, potřebujeme revoluci ve vzdělávání, jsme připraveni na zásadní změny na trhu práce?

Michael Fischer ze společnosti Vereinte Dienstleistungsgewerkschaft (Ver.di – jednotná odborová organizace) v Berlíně referoval o zkušenostech s digitalizací v Německu. Průzkumy ukazují, že lidé zvládnou snadno větší rozsah činnosti, rychleji se orientují ve změnách a technologie jim pomáhají v rozhodování. Práce na „on­ line platformách“ může být příležitostná, samostatná výdělečná činnost, úkolová práce, práce z domova nebo skupinová práce. Robot provádí opakující se činnosti, lékař může rychleji určit diagnózu na základě mnoha podobných případů z databáze, ale digitální svět přináší také určité riziko. Čím více věcí je propojeno, tím vzniká větší nebezpečí „hacknutí“ (zneužití).
Ing. Vladimír Kampík, ze společnosti Automatizace železniční dopravy, s.r.o., řekl, že automatizace dopravy je možná pouze tehdy, když je bezpečná. V České republice jsou vlaky plně automatizované, ale infrastruktura je přetížená a nová výstavba je značně problematická. Počítač nejlépe vyhodnotí data a stanoví, jak navádět vlaky, aby v jednu chvíli projelo co nejvíce osob a zboží. Zatím brání technologické limity, abychom dosáhli propojení celé infrastruktury. Nutné bude také získat důvěru lidí k provozu, kde neuvidí řidiče ani pilota, a změnit se musí také právní předpisy i etické normy.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, informoval, že trasa pražského metra bude bezobslužná a čekají nás další digitalizované provozy a služby. Vývoj technologií jde rychle dopředu, autonomní systémy vznikají v různých oblastech a jejich ovládání je snadné, spíše intuitivní. Bez celoživotního vzdělávání se ale neobejdeme. Zaměstnávání lidí však přestává být přehledné z hlediska odvádění daní, protože pracující na internetu jsou mnohdy nedohledatelní.

Ing. Ivan Pilný z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy konstatoval, že dnes už umělá inteligence člověka poráží a jako příklad uvedl šachové turnaje, v nichž ještě nedávno člověk dokázal počítač obelstít. Dnes se počítač učí a stále sám sebe zdokonaluje. Interakce mezi člověkem a robotem si vyžádá řešení otázek odpovědnosti, pojištění a podobně. Všechno je věcí dalšího vzdělávání, poznávání a využívání obrovských příležitostí. Stěžejní je rozvoj systémového myšlení.

Prof. Ing. Michael Šebek, DrSc., z ČVÚT v Praze, souhlasil, že naši novou společnost čekají rekvalifikace a vzdělávání v nových oborech, protože řada profesí zanikne, už nebudou potřeba. Dnešní škola má připravovat děti a mládež pro budoucnost, to znamená naučit se myslet, rozvíjet tvořivost, být odolný, předvídat a přizpůsobovat se změnám. Lidé se budou muset učit celý život, sledovat rychlý vývoj, aby mu rozuměli a nezaostávali. Zkrátí se však pracovní doba nebo se prodlouží dovolená. Člověk bude mít víc času pro odpočinek i zábavu.

Vladimír Mařík z Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT citoval Johna L. Masona: „Narodili jste se jako originál, tak neumírejte jako kopie!“ Autor chce zachovat individualitu osobnosti, kterou by člověk mohl kreativně rozvíjet. Všichni máme nějaké předpoklady a měli bychom dostat příležitost se realizovat. Současný systém školství často potlačuje jedinečnost a svobodný způsob myšlení. Upozornil na nebezpečí v etické rovině, aby člověk rozpoznal, kam až smí ve svém vědeckotechnickém rozvoji vstoupit, aby zůstal tím, co ho dělá člověkem.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

MV­-generální ředitelství HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava uspořádaly ve dnech 12. a 13. prosince 2018 v Lázních Bohdaneč tradiční Vánoční konferenci. Pod záštitou náměstka generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Daniela Miklóse, MPA, byla hlavním tématem Koncepce ochrany obyvatelstva – strategické cíle a priority 2019.

Konference se uskutečnila jako sympozium odborníků různých profesí, které souvisejí s ochranou obyvatelstva. Jednání probíhalo formou asociativního zapojení se do široké diskuze.

Přítomné přivítal a konferenci zahájil ředitel Institutu ochrany obyvatelstva plk. Ing. Mgr. Rostislav Richter. Referoval o činnosti institutu v roce 2018, například o školení příslušníků Celní správy ČR na Letišti Václava Havla v Praze a Policie ČR z Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, jak mají zacházet s nebezpečnými látkami a zdroji ionizujícího záření. Pro příslušníky záchranných složek Paraguaye připravili výcvik havarijní připravenosti a pro záchranáře z Východoafrického společenství v Ugandě výcvik na ochranu před chemickými látkami. Představil také práci chemických odborníků, kteří identifikují nálezy neznámých látek, často vysoce toxických.

Migrace
Ing. František Kovařík z Institutu ochrany obyvatelstva vyjádřil obavy o budoucnost Evropy a našich národů v souvislosti s migrací a islamismem. Vzpomněl příklady z historie, kdy celé generace našich předků těžce pracovaly, budovaly a hájily národní kulturní odkaz a položil otázku, zda současná společnost sdílí stejnou hrdost a odhodlání, zda si uvědomuje nebezpečí, které hrozí evropským národům. „Nemůžeme přece dopustit, aby naše země vysávaly tisíce negramotných lidí, kteří neumějí a nejsou zvyklí pracovat, jejich zdravotní stav je většinou velmi špatný a mnohdy přinášejí i nakažlivé choroby. Nepřicházejí pokorně s prosbou o pomoc, ale se samozřejmou jistotou, že se o ně Evropané budou starat, protože, tak jim to bylo řečeno,“ řekl.

Ing. Lenka Brumaerová, Ph.D.,z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, uvedla, že migrace Evropu oslabuje ekonomicky, a to nejen tím, že odčerpává prostředky na sociální dávky a vzdělávání, ale velmi nákladná je zdravotní péče. Uprchlíci přicházejí do Evropy vesměs v zanedbaném zdravotním stavu. Nemají zdravotní dokumentaci, proto musejí být komplexně vyšetřeni, očkováni, mnohdy léčeni, což vzhledem k jazykové bariéře bývá velmi obtížné. Mnozí odmítají nechat se vyšetřit, odmítají užívat léky a dodržovat léčebný režim. Naši studenti medicíny se v současné době připravují na léčení zcela nových chorob nebo nemocí, které u nás již vymizely a opět se k nám s migranty dostávají, například pravé neštovice.

Doc. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA, z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, sdílel i názory studentů na migraci. Přijali by ty uprchlíky, kteří mohou být užiteční, budou ochotni přijmout naše pravidla chování, naučí se řeč a vyberou si z pracovní nabídky. Docent Pokorný také popsal osobní návštěvu záchytného centra ve Vyšší Lhotě, kde měl možnost vidět velmi inteligentní uprchlíky hovořící anglicky, ale také primitivního jedince, pravděpodobně i psychicky narušeného (nekomunikoval a působil přestrašeně).

MUDr. Leoš Navrátil, CSc.,z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, vysvětlil, jak se v současném globalizovaném světě snadno přenášejí ve zboží semena invazivních rostlin, jak se k nám dostává i nebezpečný hmyz a letadly se špatně udržovanými filtry pro výměnu vzduchu i nové bakterie všeho druhu. Proto proti některým druhům onemocnění již nezabírají dosud používané léky, ani antibiotika, která lékaři často předepisovali nadbytečně. Přibývá neléčitelných infekcí. Zmínil nejen léčení přistěhovalců, ale také obtížnost až nemožnost jejich integrace do naší společnosti a odkázal na mnohaleté nákladné pokusy převýchovy romského obyvatelstva bez valných výsledků.

Ing. Jan Strohmandl, Ph.D.,uvedl, že lidé z Ukrajiny mají zakázáno pracovat v Rusku, proto jezdí za prací k nám. Cizinci, kteří u nás pracují, jako levná pracovní síla, vytvářejí klany, sdružují se v zónách, kde roste kriminalita a hrozí také zdravotní riziko, například otevřená forma tuberkulózy (ze Zakarpatska) a pohlavní nemoci.

Vliv medií
Prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., Ing. Lenka Černá mluvila o zkušenostech se studenty, jejichž názory jsou často ovlivněny veřejnými medii, zejména informacemi ze sociálních sítí. Manipulace medií veřejným míněním má na svědomí zkreslený pohled na domácí i světové události, proto pokud by se měli občané vyjádřit v referendu k řešení nějaké stěžení situace, mohli by se nechat strhnout ke špatnému rozhodnutí „našeptáváním“ nepravdivých informací.

Doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D., z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, prohlásil tisk nikoli za sedmou, ale absolutní velmoc. Připomněl, kolik protichůdných zpráv bylo během roku publikováno například o výrobě a použití nervově paralytické látky novičok. Dalším příkladem byly tzv. migrační kvóty Evropské komise na rozmístění žadatelů o azyl mezi členské státy a nejabsurdnější informací, která se komentovala z nejrůznějších pohledů, byl návrh na přijetí 50 sirotků ze Sýrie.

Plk. Ing. Květoslava Skalská z MV­-generálního ředitelství HZS ČR poukázala na to, že často dochází k diskriminaci poctivě pracujících slušných lidí na úkor jednotlivce, kterému se věnuje maximální péče. Dále se zamýšlela nad změnami ve společnosti, v níž se klade důraz na flexibilitu, která způsobuje neustálou změnu pravidel, odtažitost od prostoru, nezávislost na místě spojeném s domovem a národem, posiluje se individualismus, kdy práce je prostředek k dosažení spokojenosti jednotlivce a jeho téměř absolutní svobody. Důsledkem je produkce pro okamžitou spotřebu na jedno použití, plýtvání a lhostejnost ke společným hodnotám, ale také nejistota, nahodilost až chaos („tekutá modernita“).

Ing. Milan Hron z MV­-generálního ředitelství HZS ČR se podělil o zkušenosti z německých medií, které nezveřejňují názory odborníků neodpovídající politickým záměrům. Problémy s nelegálními přistěhovalci jsou tabu a psát nebo vysílat o nich je nežádoucí a nepřípustné. Nahněvaní občané proto také na veřejnosti neprojevují své rozčarování, že se zřejmě nepodaří změnit k lepšímu obraz Německa, protože přimět pracovat většinu nově příchozích lidí bude více než obtížné.

„Nenecháme si zkazit příběh pravdou,“ je heslo některých novinářů, jak sdělil doc. Ing. Jaromír Novák, CSc., z Univerzity Palackého v Olomouci. Je nutné čerpat informace z více zdrojů, abychom si vytvořili co nejreálnější představu o zprostředkované události. Media by měla učit lidi lásce k přírodě i k sobě navzájem a zatím podporují nenávist a rozdělují společnost. Dále hovořil o budoucím vývoji v Evropě, kterou čeká pravděpodobně boj o pitnou vodu a kvalitní potraviny, a také rozvoj chorob způsobených nevhodným složením potravin s chemickými přísadami (náhražky, barviva, aromata, konzervanty, emulgátory, kypřidla). Již dnes trpí téměř 90 % obyvatelstva nejrůznějšími alergiemi a sílí varování onkologů.

Vzdělávání
V České republice se učí již desítky let stále totéž, ale svět už je jinde. Pedagogové se dostatečně nevzdělávají. Ing. František Kovařík se zaměřil na přípravu krizových manažérů z hlediska budoucích hrozeb. Jaké budou? Učitelé by měli připravovat žáky a studenty pro budoucnost. Mnozí mladí lidé žijí ve virtuálním světě a nemusí být odtrženi od reality, ale mohou využít nové možnosti výuky a vzdělávání prostřednictvím modelování, které se reálnému procesu bude maximálně blížit. ­Virtuální výukové prostředí může být i pro učitele pomůckou pro optimální přiblížení předmětu výkladu. Osvědčuje se metoda integrovaného učení, tzv. převrácená třída, kdy učitel není hlavním zdrojem informací, ale poskytuje pouze zpětnou vazbu při sledování výukových videí. Nutná je digitální gramotnost učitelů, která je u nás bohužel stále na nízké úrovni.

Ing. Marta Spálenková z Krajského úřadu v Českých Budějovicích se pozastavila nad faktem, že v České republice zaostává systém vzdělávání. Chybějí středoškolsky vzdělaní specialisté, kteří dokáží improvizovat a přizpůsobit se inovacím. Všichni nemohou studovat vysokou školu, ne každý na to má a ne každá škola nabízí kvalitní výuku. Mnohé se přizpůsobí méně nadaným studentům, aby získaly ekonomické výhody pro svou existenci. Je nutné stanovit pevná pravidla pro soukromé školy, aby nevychovávaly v praxi nepoužitelné lidi. Dále referovala o kurzech k bezpečnostním tématům, které pořádají v Jihočeském kraji pro zaměstnance státní správy, ale lidé se nejprve nechtějí účastnit, mají pocit, že se jich problematika netýká. Poté jsou překvapeni zajímavostí přednášené látky a uznávají ji za potřebnou.

Ing. Ivan Koleňák z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT podotkl, že dochází ke změnám nejen klimatu, což ovlivňuje naše životní prostředí a přináší nové hrozby, ale změn je kolem nás tolik a jsme zahlceni tolika informacemi, že někteří lidé je již ani nevnímají, jsou lhostejní a berou často na lehkou váhu dodržování bezpečnostních pravidel. Neúčastní se školení ani výcviku. Příčinou mnohých mimořádných událost proto bývá nedbalost.

Hospodářská soběstačnost České republiky
Ing. Jaromír Novák, CSc.,se zabýval potravinovou bezpečností, tentokrát z hlediska nedostatků v našem současném zemědělství. Rentabilita rostlinné produkce ze zanedbané a zdevastované orné půdy je poloviční, než by mohla být v některých oblastech, například na Břeclavsku navíc vysychá natolik, že téměř nerodí. Předchozí povodně spláchly úrodnou vrchní vrstvu půdy do řek a vlna veder vysušila část polí jižní Moravy, která má nyní velké problémy s ubýváním podzemní vody.

Ing. Jan Strohmandl, Ph.D.,z Fakulty logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, potvrdil, že jižní Morava se stává „saharou“. Výstavbu vodního kanálu Labe­ Odra­ Dunaj, o němž se poslední dobou opět mluví, pokládá proto za neuskutečnitelnou. Provoz takové vodní cesty vyžaduje velké množství vody, a pokud se budou ještě opakovat horké a suché letní měsíce, vody bude všeobecně nedostatek. Zároveň varoval před dlouhodobým uchováváním vody v otevřených venkovních nádržích, v nichž zahnívá a k zalévání rostlin se nehodí.

Doc. Ing. Radim Roudný z Pardubické univerzity soudí: „Abychom mohli být soběstačnou zemí, potřebujeme instituci strategického plánování. Říká se, že jeden člověk mamuta neuloví a dosavadní chápání demokracie je poněkud pokřivené. Některé výrobní podniky prý plánují, ale pouze krátkodobě, protože každé dva roky produkují něco jiného. Celoživotní vzdělávání je již nutností, ale často chybí podmínky. Akreditační proces výukových programů u nás trvá velice dlouho a v době schválení je potřeba nový. Vývoj je stále rychlejší a bude nutné se přizpůsobit.“


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Konference Hazmat Protect 2018, již třetí v pořadí, se stává tradiční součástí aktivit pod hlavičkou Státního ústavu pro jadernou, chemickou a biologickou ochranu, v.v.i., (SÚJCHBO) a MV­ generálního ředitelství HZS ČR. Proto záštitu nad touto vědeckou akcí, která je zaměřena především na oblast aplikovaného výzkumu a realizace poznatků, převzal náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost plk. Ing. Daniel Miklós, MPA.

Je to logické, protože ta zahrnuje ochranu člověka proti rizikům vyplývajícím z potenciálního ohrožení CBRN a jinými toxickými látkami a dotýká se nejen složek integrovaného záchranného systému, ale každého občana, který by mohl být vystavený působení nebezpečných látek. K tomu může dojít nejen při úniku průmyslových škodlivin nebo při záměrném zneužití CBRN látek, ale i v každodenním kontaktu s polutanty životního prostředí. Konference proběhla ve dnech 13. až 15. listopadu 2018 v SÚJCHBO, jehož ředitel Ing. Tomáš Dropa převzal rovněž záštitu nad celou akcí. Odborná komise složená ze zástupců SÚJCHBO, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, MV­ generálního ředitelství HZS ČR, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Univerzity obrany Brno, Českého vysokého učení technického v Praze, Masarykovy univerzity Brno a Centra biomedicínského výzkumu Hradec Králové vybrala pro prezentace 31 odborných přednášek a 16 posterů pokrývajících oblasti detekce a identifikace nebezpečných látek, dekontaminace, vliv CBRN látek na organismus, nových materiálů k ochraně osob, novinky v oblasti osobních ochranných prostředků a prevence rizik při práci v zátěžovém prostředí. Abstrakty příspěvků jsou uvedeny ve Sborníku abstraktů z konference Hazmat Protect 2018 (ISBN 978-80-270-4852-6) a na webu konference http://hazmat­ protect.sujchbo.cz.

Středem pozornosti konference byla především ochrana obyvatelstva. I když v každodenní činnosti záchranářů převažuje zejména řešení havárií, požárů, živelních pohrom či zdravotních potíží, není dobré opomíjet ani nebezpečí vyplývající z účinků nebezpečných CBRN látek. Jak ve svém referátu upozornil prof. Ing. Vladimír Pitschmann, CSc.,i přes všechny zákazy může zatím skrytá hrozba udeřit nebývalou silou, pokud k tomu napomůže určitá politická situace. Použití chemických zbraní bohužel nelze spojovat jen s historií první světové války. Také v nedávné době byl svět svědkem případů, kdy došlo ke zneužití chemických látek. Ať už to byly události v Iráku, Sýrii anebo ne zcela objasněný zásah s pomocí tzv. nesmrtících chemických zbraní na bázi fentanylu použitý proti teroristům v divadle v Moskvě či údajná otrava látkou Novičok v případu Skripal. Ruku v ruce s novými vědeckými poznatky ohledně využití nových mimořádně účinných chemických a biologických látek v medicíně a dalších vědních oborech se však otevírají i nové možnosti jejich zneužití.

Problematika dekontaminace
Není na místě situaci podceňovat, naopak je potřeba být o krok napřed ve znalostech i v praktické připravenosti, protože hlavní silou zneužití CBRN látek bude především moment překvapení. K tomu je nutné umět spolehlivě analyzovat případy zneužití CBRN látek a učit se předvídat možná rizika, aby se dala zavést možná protiopatření, jak o tom informoval Ing. Pavel Častulík, CSc., z pohledu inspekčních týmů Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Na všechna nastíněná témata reagovaly odborné přednášky, ať už to bylo představení nových metod detekce a identifikace nebezpečných látek, například použitím specifických chemických reakcí nebo vodivých polymerů. Velmi zajímavá byla přednáška i prezentace poslední generace mobilního hmotnostního spektrometru MX908 či využití Ramanovy spektrometrie. Zájem vzbudily i příspěvky, ve kterých byla shrnuta rizika související s používáním pesticidů a přetrváváním jejich reziduí v životním prostředí. Problematika dekontaminace se zaměřila především na využití katalyzátorů rozkladu BCHL oxidy kovů nebo použití studené plazmy. Pokroku se dosahuje i ve vývoji nových textilních materiálů ve formě kompozitů, které by mohly umožňovat nejen záchyt nebezpečných chemických látek, ale také jejich likvidaci za využití vhodných nanočástic pevných látek. Jejich varianta z oxidů těžkých kovů pak může rozšířit komplexnost ochranného materiálu i o ochranu před pronikavým zářením. Funkcionalizovaná nanovlákna lze s výhodou použít také pro výrobu filtračních materiálů s antimikrobiálním účinkem. Konference se nezabývala jenom působením nebezpečných látek, ale také zátěží člověka a prognózováním snesitelnosti zátěže a sledováním parametrů odezvy organismu, ať už při akci v ochranných oděvech, tak při modelovém pobytu osoby s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu v transportním izolačním prostředku osob. Nezůstalo však jen u odborných přednášek, které seznámily posluchače se současnými trendy výzkumu a vývoje v oblasti CBRN látek a ochrany proti nim. Konferenci provázely i prezentace firem zabývajících se analýzou nebezpečných látek (Oritest Group, s.r.o., RMI, s.r.o., Nicolet CZ, s.r.o. a GRYF, s.r.o.), dodáváním záchranných systémů (Gumotex, a.s.) a ochranných oděvů (B.O.I.S. – Filtry, s.r.o.) nebo monitorovacích a řídicích systémů (Exakt, s.r.o.). Společnost Dekonta, a.s., s rozsáhlými zkušenosti v oblasti dekontaminace nebezpečných látek se prezentovala novým zařízením na dekontaminaci metra. Společnost OZM, s.r.o., představila unikátní zařízení vyvinuté ve spolupráci se SÚJCHBO, které je určené pro generování přesné koncentrace par pro kalibrace přístrojů nebo pro testování ochranných materiálů.

Konference vzbudila velký zájem, jak o tom svědčí více než 70 účastníků z řad HZS ČR, Armády ČR, výzkumných ústavů, vysokých škol i dalších vědeckých institucí, kteří se zájmem absolvovali celý třídenní maraton. Při neformálních setkáních si účastníci vyměňovali mnohé zkušenosti a uzavřeli nejednu potenciální spolupráci, což bylo také jedno z hlavních poslání konference, jak zmínil v úvodu plk. Mgr. Ing. Rostislav Richter, ředitel Institutu ochrany obyvatelstva. Za zdařilou konferenci je třeba poděkovat jejím garantům, zejména MV­-generálnímu ředitelství HZS ČR a SÚJCHBO, generálnímu partnerovi firmě Oritest Group, s.r.o., mediálním partnerům odbornému časopisu 112 a bulletinu Analytické novinky. A také dalším firmám a účastníkům za aktivní přístup a všem, kteří se starali o organizaci a zázemí.


Ing. Jiří SLABOTINSKÝ, CSc.,Ing. Kamila LUNEROVÁ, Ph.D., foto Mgr. Michal DYMÁK, SÚJCHBO
 

Začátkem prosince loňského roku zorganizovalo vedení znojemských hasičů v Městském divadle ve Znojmě charitativní divadelní představení. Bez nároku na honorář zahrál divadelní spolek Martiny Výhodové dvě hry z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Hosté a především hasiči jak profesionální, tak dobrovolní, policisté, příslušníci vězeňské služby s rodinami a zdravotníci záchranné zdravotnické služby se pobavili a zároveň zakoupením vstupenek přispěli na Nadaci policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni. Ředitel územního odboru Znojmo plk. Mgr. Radek Chromý následně předal šek řediteli nadace PhDr. Vladimíru Šuterovi, CSc., na částku 51 600 Kč a uvedl, že by rádi v této akci každoročně pokračovali.

NADACE, foto archiv Nadace
 

Na zimním stadionu v Chrudimi se 18. prosince loňského roku uskutečnil benefiční hokejový zápas. Hasiči spolu s policisty rozehráli utkání a o diváky nebyla nouze. Všichni svou účastí a dobrovolným vstupným přispěli na Nadaci policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni. První benefiční hokejový zápas se uskutečnil v roce 2016 a vybrané vstupné putovalo k malé Štěpánce, která má mozkové onemocnění a s tím spojené další komplikace. Vybralo se úctyhodných 15 203 Kč. V následujícím roce dobrovolné vstupné zamířilo k osmiletému Adámkovi, který leží v kómatu po operaci mandlí. Na jeho léčbu hasiči, policisté a všichni fanoušci přispěli částkou 34 030 Kč.

Vloni dobrovolné vstupné bylo věnováno nadaci, která je zřízena s cílem pomoci zlepšit životní podmínky dětem policistů a hasičů, kteří zemřeli při výkonu služby, nebo v přímé souvislosti s ní, nebo pro její výkon, a policistům a hasičům těžce tělesně postiženým následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby. Plk. Mgr. Aleš Černohorský, náměstek krajského ředitele HZS Pardubického kraje, předal po skončení utkání řediteli nadace PhDr. Vladimíru Šuterovi, CSc., částku 28 436 Kč.

Utkání se mimo jiné zúčastnil předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky Milan Štěpánek. Za Odborový svaz hasičů jeho místopředseda Petr Jahelka a za základní organizaci odborového svazu hasičů Pardubického kraje Milan Pazourek. Spolupořadatelem akce byly odborové svazy hasičů Chrudimi a Pardubic.


por. Bc. Vendula HORÁKOVÁ, HZS Pardubického kraje, foto archiv HZS Pardubického kraje

Přestože leden 2019 je zatím co do počtu požárů spíš podprůměrný, mají tyto požáry tragické následky.

Celkem si do 15. ledna vyžádaly osm lidských životů. Mezi závažnými požáry převládají ty v domácnostech (objektech pro bydlení). I z hlediska dlouhodobé statistiky jsou požáry v domácnostech nejtragičtější, umírá při nich nejvíc lidí.

Přestože v první polovině ledna vzniklo průměrně 36 požárů denně (bez 1. ledna) a dlouhodobý denní průměr je 47 požárů denně (jedinou výjimkou byl 1. leden, kdy vzniklo velké množství požárů spojených s používáním zábavní pyrotechniky při oslavách nového roku), vyžádaly si tyto požáry osm lidských životů a 33 lidí se při nich zranilo. Nejvíc osob zemřelo při požárech v domácnostech.

Výčet požárů s úmrtím osob

2. ledna 2019
Karlovarský kraj – okres Cheb, Zádub. Pět jednotek hasičů lik­vidovalo požár objektu bývalého statku s uskladněnými kočáry a ustájenými koňmi. V objektu byla nalezena jedna usmrcená osoba. U případu byly další tři osoby zraněny. Výše škody způsobená požárem byla předběžně stanovena na 200 000 Kč, příčina jeho vzniku je v šetření.

Zlínský kraj – okres Zlín, Kudlov. Tři jednotky PO likvidovaly požár objektu rodinného domu. V objektu byly nalezeny dvě usmrcené osoby. Výše škody způsobená požárem a příčina jeho vzniku jsou v šetření.

9. ledna 2019
Středočeský kraj – okres Kolín, Cerhenice. Jedna jednotka PO byla vyslána k již zlikvidovanému požáru přívěsu, ve kterém byla nalezena jedna usmrcená osoba. Příčinou požáru bylo stanoveno vznícení hořlavých předmětů od kamen na tuhá paliva.

10. ledna 2019
Liberecký kraj – Liberec, ulice Svobody. Tři jednotky PO likvidovaly následky požáru bytu v činžovním domě. Při požáru byla jedna osoba usmrcena. Výše škody a příčina vzniku požáru jsou předmětem šetření.

11. ledna 2019
Ústecký kraj – okres Ústí nad Labem, Habrovany. Čtyři jednotky PO likvidovaly požár chatky o rozměrech cca 5 x 10 m. Na místě požáru byla nalezena jedna usmrcená osoba. Výše škody způsobená požárem a příčina jeho vzniku jsou v šetření.

14. ledna 2019
Olomoucký kraj – okres Olomouc, Velký Týnec. Čtyři jednotky PO likvidovaly požár rodinného domu. V objektu rodinného domu byla nalezena jedna usmrcená osoba. Výše škody způsobená požárem byla předběžně stanovena na 900 000 Kč, příčina jeho vzniku je v šetření.

15. ledna 2019
Hlavní město Praha – Kamýk, ul. Vosátkova. Dvě jednotky PO likvidovaly požár karavanu. Při požáru zemřela jedna osoba. Škoda na majetku a příčina požáru jsou předmětem šetření.

Nejvyšší počet požárů vzniká právě v bytových domech. Na celkovém počtu požárů v budovách pro bydlení se podílí požáry v bytových domech každoročně na více jak polovině těchto požárů. Co se týče počtu usmrcených při požárech v budovách pro bydlení, více jak polovina obětí požárů připadá na rodinné domky.

Dlouhodobě nejčastější příčinou vzniku požárů v rodinných a bytových domech je nedbalost dospělých, jako je neopatrnost při kouření, používání otevřeného ohně nebo zanedbání bezpečnostních předpisů. Také evidujeme vysoký počet provozně technických závad a úmyslná zapálení nebo hru dětí s ohněm.

„Nedodržování požární bezpečnosti, ať již v domácnosti nebo společných prostorách domu, nedbalost například při kouření, vaření či používání svíček, to vše jsou rizikové faktory pro vznik požárů v budovách pro bydlení, které si následně vybírají daň v podobě lidských životů a vysokých škod,“ říká plk. Ing. Květoslava Skalská, ředitelka odboru prevence MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Jak ochránit život, zdraví a majetek ve svých domovech před požárem?

Hlásiče požáru
Většina úmrtí při požárech je způsobena kouřem. Kouř vznikající při požáru v domácnosti je většinou toxický (v domácnostech je velké množství hořlavých plastických hmot), dvě až tři vdechnutí mohou způsobit ztrátu vědomí a následně smrt, kouř způsobuje i snížení viditelnosti a ztrátu orientace.

Autonomní hlásič požáru zajistí rychlé zjištění vznikajícího požáru a upozorní na něj přítomné osoby. Cena autonomního hlásiče se pohybuje v řádu stokorun, což je cena zanedbatelná ve srovnání s možnými škodami. Podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (účinnost od 1. července 2008), musí být hlásiči vybaveny mimo jiné i nově postavené rodinné a bytové domy. Hlásič požáru je jednoduché zařízení, které upozorní, že něco není v pořádku. Je to krabička v průměru asi 12 cm, která obsahuje detektor požáru, optickou a hlavně akustickou signalizaci.

Hasicí přístroje
Vybavenost objektů hasicími přístroji také popisuje výše zmiňovaná vyhláška. Umístění, druhy a počet hasicích přístrojů je stanoven ve schválené projektové dokumentaci příslušné stavby.

Jsou stanoveny povinnosti a minimální vybavení, ale je na každém z vás, zda chcete předejít ztrátám, ať už na životech, zdraví nebo majetku a investici do hlásičů požáru a hasicích přístrojů nebudete podceňovat.

„Více jak polovina obětí u požárů v budovách pro bydlení připadá na požáry v rodinných domech. Lidé by neměli podceňovat riziko vzniku požáru a měli by myslet na požární bezpečnost, proto doporučujeme pořídit si například hlásič požáru. Tato investice se může jedině vyplatit. Mnoho požárů vzniká v noci, kdy obyvatelé domu spí. Právě zvukový signál hlásiče včas upozorní na vzniklý požár a tím mohou být včas minimalizovány jeho následky,“ doplňuje plk. Skalská.

Požár v bytě, domě - jak se zachovat?

• zachovejte klid a rozvahu,
• v případě zjištění požáru nebo hustého dýmu na chodbě domu varujte ostatní nájemníky voláním „hoří“ a okamžitě volejte hasiče na linku 150 nebo 112,
• při pohybu v zakouřeném prostoru se pohybujte při zemi (ve dřepu, po kolenou), kouř se zpočátku drží u stropu, pokud to jde, použijte k dýchání vlhký kapesník, ručník, šátek atp.,
• zbytečně neriskujte průchod silně zakouřeným prostorem – hrozí nejen ztráta vědomí, ale i orientace,
• pokud nemůžete opustit byt – silné zakouření chodby, horké dveře, snažte se utěsnit dveře do bytu proti průniku kouře,
• z balkonu, okna na sebe upozorněte voláním o pomoc, popřípadě vyvěšením prostěradla, ručníku atp.,
• v případě, že na vás hoří oděv, zastavte se, lehněte si, kutálejte se, válením zamezíte přístupu kyslíku, rukama si chraňte obličej,
• k opuštění domu nikdy nepoužívejte výtah, pokud si nejste jistí, že je evakuační,
• v případě, že ucítíte plyn, nerozsvěcujte, ani nezapínejte spotřebiče,
• pokud to lze, před odchodem z hořícího bytu vypněte přívod elektrické energie a plynu,
• nikdy se do požárem ohroženého bytu nevracejte (ztráta orien­tace, nadýchání zplodinami, porušení konstrukce stavby),
• dbejte pokynů hasičů,
• formou hry naučte děti co nejkratší cestou opustit byt.
   

kpt. Mgr. Nicole ZAORALOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR