POŽÁRNÍ OCHRANA
Dopravní nehoda trolejbusu a tramvaje
s. 4
Měření teploty při požárních zkouškách
s. 7
Požár elektroinstalace v podzemním kabelovém žlabu
s. 10
Pyromeeting 2019 se zaměřil na změny klimatu
s.12

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Česká republika poskytla humanitární pomoc Řecku
s. 14
Záchrana osob z lanové dráhy
s. 16
Medicína katastrof 2019
s. 18
Mezinárodní výcvik pro koordinátory psychosociální pomoci při mimořádných událostech
s. 20

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
Přívěs nouzového přežití
s. 21
Bezpečnostní portál Karlovarského kraje
s. 22
Praktické cvičení pro starosty Moravskoslezského kraje
s. 24
Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
s. 26
Sportovní hry seniorů 2019
s. 27
Spolupráce s Centrem pro výzkum katastrof
s. 28

INFORMACE
Noc patřila nováčkům
s. 29
Bezpečné Česko v bezpečné Evropě
s. 29
Nový polygon umožňuje nasimulovat požár ve sklepním prostoru
s. 30
Jeden rok provizorní stanice v Doksech
s. 30
TFA Olomouc 2019 
s. 31
Ve Dnebohu odstartoval další ročník Velké ceny v požárním útoku
s. 31
Druhé kolo Velké ceny v požárním útoku
s. 32
Memoriál Milana Kružíka
s. 32
Memoriál plk. JUDr. Josefa Blažka
s. 33
Jsme mistři Evropy v TFA
s. 33
 

Symbolické poklepání na základní kámen stavby proběhlo ve středu 29. května 2019 v ulici Na Valech.

Na místě zbořené bývalé stanice v Jaroměři se slavnostně zahájila výstavba nové stanice. Akce se zúčastnili mimo jiné ředitel HZS Královéhradeckého kraje brig. gen. Ing. František Mencl, ředitel odboru programového financování Ministerstva vnitra Ing. Pavel Goš, jednatel společnosti STYLBAU, s.r.o., Ing. Pavel Šrůtek, architekt Ing. arch. Michal Ježek z atelieru TSUNAMI, s.r.o., a další hosté, kteří se podílejí na realizaci projektu. Po přednesení projevů jmenovaní symbolicky poklepali kladívky na základní kámen stanice.

Novostavba objektu stanice kategorie P1 bude sloužit pro jednotky HZS Královéhradeckého kraje a jednotku SDH obce Jaroměř. Náklady na vybudování nové stanice jsou celkově ve výši 82,1 milionů korun, z toho čerpá HZS Královéhradeckého kraje dotaci z Evropské unie ve výši 55,8 milionů korun. Projekt je financován z Integrovaného regionálního operačního programu.

Po dokončení projektu bude v nové budově stanice Na Valech umístěna jednotka s počtem 21+1 hasič, vykonávající nepřetržitou službu ve třech směnách v počtu 7+1 hasič. Oproti současnému stavu je plánováno rozšíření zázemí pro směnu (jeden příslušník ve směně navíc), a to vzhledem ke zvyšujícímu se počtu zásahů realizovaných v hasebním obvodu stanice a vzhledem k plánované výstavbě dálnice D11 v blízkosti stanice.

Smlouvu se společností STYLBAU, s.r.o., která je dodavatelem stavby, uzavřel HZS Královéhradeckého kraje na konci března letošního roku. Po ukončené demolici původního objektu a zahájení výstavby by nová stanice měla být dokončena a předána hasičům k užívání v červenci roku 2020. Do té doby budou jaroměřští hasiči sloužit v provizorních prostorách v Hradecké ulici, kde byl pro tyto účely přizpůsoben objekt bývalé kotelny.


mjr. PhDr. Ondřej SEZIMA, por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ,  HZS Královéhradeckého kraje, foto archiv HZS Královéhradeckého kraje
 

Dne 1. dubna 2019 ve 13.44 hodin přijalo krajské operační a informační středisko HZS Jihomoravského kraje (KOPIS JmK) informaci o dopravní nehodě tramvaje a trolejbusu v ulici Křenová v Brně. Postupně začaly tísňové linky přijímat hlášení o větším počtu raněných a zaklíněných osob.

Ulice Křenová v Brně je páteřní komunikací jak pro hromadnou, tak pro osobní dopravu, spojující východní část s centrem města Brna. Místo střetu vozidel se nacházelo v křižovatce ulic Křenová a Masná. Trolejbus, který jel po tramvajovém pásu, se čelně střetl s protijedoucí tramvají. Příčina nehody je stále v šetření. V trolejbusu cestovalo 46 osob. Tramvaj jela v režimu služební jízdy a v době nehody byl uvnitř pouze řidič. K nehodě došlo přímo před sídlem oblastního spolku Českého červeného kříže Brno (ČČK). Členové ČČK začali poskytovat pomoc zraněným účastníkům dopravní nehody jako první.

Na místo události bylo vysláno sedm zásahových vozidel ze tří brněnských stanic HZS JmK. První jednotka požární ochrany (PO) ze stanice Brno­ Lidická dojela na místo pět minut od oznámení na KOPIS. Na místě již zasahovala posádka Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje (ZZS), hlídka Policie ČR a dispečink Dopravního podniku města Brna (DPMB).

Průběh zásahu
Velitel jednotky PO stanice Brno­ Lidická se při příjezdu spojil s příslušníkem Policie ČR přítomným na místě události s žádostí o povolání dalších sil a prostředků Policie ČR a vytvoření bezpečnostní uzávěry vyloučením veškerého provozu z ulic Křenová a Masná. V místě nehody bylo velké množství přihlížejících osob. Byla vymezena vnější zóna a osoby, které nebyly účastníky nehody, byly vykázány za její hranici. Na místo události přijel inspektor provozu ZZS. Přibližně 30 zraněných osob se již nacházelo na chodníku v blízkosti místa nehody. Zraněným osobám se věnovali dvě osádky ZZS a dva členové ČČK.

První dvě družstva ze stanice Brno­ Lidická byla nasazena na vyproštění osob z trolejbusu hydraulickým vyprošťovacím zařízením. Posádka TA­ S2T pak k poskytování neodkladné zdravotnické péče zraněným osobám. Další jednotka PO ze stanice Brno­ BVV zabezpečila stažení pantografu tramvaje a zajistila vypnutí trakčního vedení v místě události. Následně, za pomoci hydraulického lineárního prostřihovače, pomáhala s vyproštěním a transportem zraněných osob z trolejbusu. Místo zásahu bylo po dohodě s inspektorem provozu ZZS rozděleno na sektor vyprošťování a sektor zdravotnické záchranné složky. Velitel zásahu (VZ) řídil činnosti v sektoru vyprošťování a v sektoru zdravotnické složky byl stanoven pro spolupráci s vedoucím lékařem velitel jednotky PO stanice Brno­ Líšeň, která byla určena k součinnosti se ZZS při poskytování neodkladné zdravotnické péče na stanovišti přednemocniční neodkladné péče. Zasahujícími hasiči byl podle pokynů vedoucího zdravotnické složky vytyčen sektor zdravotnické záchranné složky. Následně označen vstup a výstup a sektor rozčleněn na části podle priority transportu zraněných do lékařských zařízení.

Hasiči zahájili třídění lehce zraněných osob metodou START. Identifikovali tyto osoby páskami zelené barvy a shromažďovali na předem určené místo. Zranění neschopni samostatného pohybu byli tříděni vedoucím lékařem v sektoru zdravotnické složky. Na místo nehody se dostavil územní řídící důstojník HZS JmK Územního odboru Brno­ město (ÚŘD), který po dohodě s VZ a inspektorem provozu ZZS povolal na místo evakuační autobus HZS JmK ze stanice Židlochovice a autobus DPMB pro dočasné umístění lehce zraněných osob. Na místo zásahu byla vyslána další technika ZZS (přívěsný vozík) s vybavením pro řešení následků hromadných nehod. Techniku dopravilo vozidlo HZS JmK se členy posttraumatického intervenčního týmu, jejichž úkolem byla péče o lehce zraněné osoby. Na místo nehody přijela jednotka SDH Brno­ Slatina s technikou CAS20/3400/200-S2R s přívěsem a posádkou 1+5 předurčená pro ochranu obyvatelstva, k vytvoření zázemí v sektoru zdravotnické složky. Hasiči sestavili podrobný seznam zraněných osob. Místo zásahu bylo odděleno od přihlížejících osob mobilní zástěnou a bariérou zásahových vozidel složek IZS.

Do prostoru zásahu se pokoušeli proniknout rodinní příslušníci zraněných osob, čímž komplikovali činnost vedoucím složek IZS, především pak vedoucímu zdravotnické složky. S přispěním Policie ČR formou komunikace a domluvy se dařilo vše postupně eliminovat. Vedoucí zdravotnické složky koordinoval povolávání posádek ZZS a vozidel zdravotnických přepravních služeb. Vlivem sílícího provozu a úplné uzávěry ulice Křenová docházelo v okolních ulicích ke kolapsu dopravy. Díky spolupráci s Policií ČR se dařilo zprůjezdnit cestu pro odjezd a příjezd vozidel ZZS přepravující zraněné do lékařských zařízení. Odsun zraněných probíhal postupně s tím, že poslední odjížděli lehce zranění, kteří vyčkávali v autobusech HZS JmK a DPMB. Autobus DPMB za doprovodu lékaře, dvou paramediků HZS JmK a hlídky Policie ČR rozvážel lehce zraněné do tří vybraných zdravotnických zařízení v Brně. Poslední zranění opustili místo zásahu jednu hodinu a 37 minut po oznámení události.

Na místě události byl zřízen štáb VZ ze zástupců složek IZS. Dostavil se krajský řídící důstojník HZS JmK (KŘD), byl seznámen se situací a zajišťoval informování služebního vedení HZS JmK a hejtmana Jihomoravského kraje. Obdobně postupoval ÚŘD s informováním zástupců města Brna prostřednictvím ředitele Územního odboru Brno­ město HZS JmK. Po celou dobu zásahu bylo zabezpečeno pokrytí území jednotkami PO pro případné řešení souběžných událostí, a to jednotkou SDH Brno­ Soběšice (CAS 20/2700/60-M2R s posádkou 1+3) a na stanici Brno­ BVV přesunutou jednotkou HZS JmK Brno­ Starý Lískovec (CAS 20/4000/240-S2T s posádkou 1+4).

Informační linka
Na základě dohody dosahového důstojníka Policie ČR a KŘD bylo rozhodnuto o zřízení informačního centra (IC) v obsazení 1+3. Bylo určeno prioritně pro komunikaci s příbuznými zraněných osob volajícími v souvislosti s řešenou dopravní nehodou. Aktivaci IC zajišťoval příslušník pohotovosti ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS JmK. Jeho zřízení trvalo přibližně čtyři minuty. Krátce před 16.00 hodinou bylo prostřednictvím KOPIS a tiskového mluvčího HZS JmK zveřejněno telefonní číslo IC pro veřejnost.

Příslušníci začlenění v IC průběžně zpracovávali informace z místa zásahu, včetně prvotního seznamu zraněných osob a připravovali podklady pro podávání ověřených informací volajícím na telefonní číslo IC. V průběhu činnosti IC odbavilo celkem 16 relevantních tazatelů. Rodinným blízkým byly poskytnuty informace o zraněných osobách a o jejich rozmístění do zdravotnických zařízení. Zajímavostí byl pak dotaz ze zastupitelského úřadu Maďarska, zda nebyl účastníkem nehody jejich státní příslušník.

Poskytování informací médiím v průběhu zásahu
Tiskový mluvčí HZS JmK na místo nehody dorazil necelých 20 minut po doručení prvních informací o řešení následků dopravní nehody. Na místo se dostavil společně s příslušníkem určeným v daném týdnu do pohotovosti tiskového mluvčího v mimopracovní době (PTM).
Tiskový mluvčí načerpal prvotní informace od VZ a ÚŘD a následně zveřejnil popis události na sítích Twitter a Facebook. Průběžně pořizoval také fotodokumentaci zásahu. PTM se prioritně věnoval videodokumentaci. Během následujících dvou hodin poskytl tiskový mluvčí HZS JmK celkem 37 telefonátů, mezi nimiž byly i živé vstupy do celostátních médií. Na místě byli reportéři ČT, TV Nova, TV Prima, Seznamu Zpráv a redaktoři Českého rozhlasu, Deníku a dalších médií. Česká televize z místa vysílala živé vstupy, do kterých se zapojovali tiskoví mluvčí jednotlivých zasahujících složek IZS.

Specifika zásahu
Pozitiva

• jízda tramvaje v režimu služební jízdy – ve voze jel pouze řidič,
• aktuální počasí (13 °C, slunečno), které negenerovalo požadavky na zajištění tepelného komfortu a ochrany zraněných před meteorologickými srážkami,
• místo dopravní nehody se nacházelo v centru města Brna:
• lepší pokrytí území složkami IZS,
• rychlé soustředění vyslaných sil a prostředků na místě nehody,
• větší počet dostupných lékařských zařízení,
• vyšší schopnost lékařských zařízení přijmout větší počet zraněných osob najednou,
• krátké vzdálenosti převozu zraněných do lékařských zařízení z místa nehody,
• zkrácení časového úseku, kdy je vozidlo převážející zraněné do lékařského zařízení nepřítomno na místě nehody,
• zvýšení kapacity odvozu zraněných do lékařských zařízení,
• zkrácení doby od nahlášení nehody do odvozu posledního zraněného,
• soustředění dostatečného počtu příslušníků týmu posttraumatické intervenční péče HZS JmK,
• rychlé přistavení autobusu DPMB k dočasnému umístění lehce zraněných účastníků nehody,
• přítomnost funkčního kamerového systému a přenos jeho výstupů online na KOPIS – usnadnění ­komunikace KOPIS s VZ,
• vymezení dostatečně velké vnější zóny Policií ČR, čímž došlo k omezení vstupu do prostoru zásahu nepovolaným osobám,
• výborná spolupráce zasahujících složek IZS a jejich operačních středisek,
• zřízení informačního centra pro odbavování dotazů týkajících se případné přítomnosti a zdravotního stavu rodinných příslušníků účastníků nehody.

Negativa

• velké množství přihlížejících osob a jejich snaha přiblížit se co nejvíce do centra řešení zásahu,
• snaha osob blízkých zraněným o kontakt se zraněnými účastníky nehody,
• kolaps dopravy v okolí místa nehody – blokování policistů, kteří byli nuceni udržovat průjezdné odjezdové a příjezdové cesty pro vozidla ZZS přepravující zraněné do lékařských zařízení.

Závěr
Mimořádná událost byla zasahujícími složkami IZS zvládnuta v poměrně krátké době a bez závažnějších negativních projevů. Úsilí věnované organizaci společných výcviků a realizaci pravidelných taktických i prověřovacích cvičení složek IZS, zaměřených na problematiku událostí s velkým počtem zraněných osob, se při řešení následků této nehody bezpochyby zúročilo. Skutečnost, že činnosti zasahujících složek IZS lze hodnotit jako profesionálně odvedenou práci, podtrhuje fakt, že čas a energie věnované společné odborné přípravě složek IZS v této oblasti nebyly vynaloženy zbytečně. Vůbec poprvé bylo v rámci Jihomoravského kraje u tohoto typu mimořádné události zřízeno informační centrum.
Celkově se na řešení události podílelo 40 hasičů ze čtyř stanic HZS JmK a jedné jednotky SDH obce. Ošetřeno bylo 40 osob, z toho osm těžce zraněných, pět středně těžce a 27 lehce. Hasiči z trolejbusu vyprostili sedm zraněných cestujících, z toho tři hydraulickým vyprošťovacím zařízením a čtyři ručním nářadím.


plk. Ing. Vladimír STEHLÍK, mjr. Ing. Bronislav KOCMAN, por. Mgr. František ČERMÁK, por. Mgr. Jaroslav MIKOŠKA, ppor. Martin LEPKA, foto por. Mgr. Jaroslav MIKOŠKA, por. Ing. Filip VENCLOVSKÝ, HZS Jihomoravského kraje

V požárně inženýrské praxi se často potýkáme s úlohou, jak instrumentálně zajistit měření nejrůznějších fyzikálních veličin, které popisují nebo kvantifikují děje probíhající při požáru. Mezi nejčastěji měřené veličiny patří sálavý tepelný tok, rychlost proudění či složení spalin, tepelný výkon nebo právě teplota prostředí nebo povrchu (například stěn) v prostředí požáru. Článek stručně pojednává o zákonitostech, které je při měření teplot použitím rozdílných technik nutné znát a zvážit, aby naměřené hodnoty nebyly zatíženy chybou kvůli použití nesprávné metody nebo jejím špatným použitím.

Teorie
Základní dělení snímačů teploty
Snímače teploty můžeme dělit podle způsobu interakce s měřeným médiem na snímače teploty kontaktní a snímače teploty bezkontaktní. Mezi bezkontaktní snímače teploty patří pyrometry a termokamery. Kontaktních snímačů teploty existuje celá řada a můžeme je dále dělit podle fyzikálního principu jejich měření. Jde především o snímače teploty dilatační, elektrické a speciální.

Tab. 1 Přehled kontaktních teploměrů

Teplotní snímače kontaktní
Rozdělení snímačů teploty podle fyzikálního principu měření a použitelného rozsahu teplot je uvedeno v tab. 1. Pro úplnost uvádíme princip většiny běžně používaných teplotních snímačů. V dalším textu se ale zaměříme pouze na ty, které jsou v inženýrské praxi používané při požárních zkouškách.

Při těch se pro jejich jednoduchost, cenu a především velice dobrý rozsah měřených teplot nejčastěji používají snímače teploty termoelektrické, zjednodušeně řečeno termočlánky. Dále může být v některých aplikacích výhodné použití indikačních nálepek či teplocitlivých barev, a to především díky jejich ceně, snadnému odečtu naměřené teploty a jednoduchosti použití.

Tab. 2 Přehled používaných termoelektrických snímačů

Termoelektrické snímače teploty
Měřicí princip termoelektrických snímačů teploty využívá tzv. Seebeckova jevu, který spočívá v přeměně tepelné energie na energii elektrickou. Termoelektrický článek jsou dva vodiče vyrobené z různých materiálů, které jsou na obou koncích vodivě spojeny. V případě, že mezi opačnými konci termoelektrického článku vznikne rozdíl teplot, vzniká termoelektrické napětí, které je úměrné právě rozdílu teplot.

Obr. 1 Schema termočlánku
Koeficient úměrnosti nazýváme Seebeckovým koeficientem. Ten závisí na materiálech, ze kterých je termoelektrický článek vyroben. Dvojice materiálů pro výrobu termoelektrických článků jsou normalizovány a jejich přehled je v tab. 2. Každá dvojice materiálů je charakteristická svou závislostí vznikajícího termoelektrického napětí na rozdílu teplot. Tuto závislost nazýváme charakteristikou termočlánku.

Díky svému rozsahu jsou při požárních zkouškách používány nejčastěji termočlánky typu K. Znalost typu termočlánku je nesmírně důležitá při použití moderních datalogerů či jiných vyhodnocovacích zařízení uzpůsobených pro měření teplot termoelektrickými články. Tyto přístroje mají zpravidla charakteristiku jednotlivých typů termočlánků uloženou v paměti a pro správné vyhodnocení je nutné mít nastaven vhodný typ termočlánku. Z tohoto důvodu bývají konektory termočlánků barevně odlišeny.

Pro správnou funkci termočlánku je dále nutné, aby měřicí spoj termočlánku měl co nejlepší kontakt s měřeným médiem, byla známa teplota referenčního spoje termočlánku a aby byly vodiče mezi měřeným a referenčním spojem řádně izolovány.

Z hlediska konstrukce termočlánku rozeznáváme tři provedení měřicího spoje. Jde o měřicí spoj otevřený, izolovaný a uzemněný (obr. 2).

Otevřený (exposed) měřicí spoj má nespornou výhodu v nízké tzv. časové konstantě neboli rychle dochází k přestupu tepla mezi termočlánkem a měřeným médiem. Jeho použití je tak výhodné při studiu dějů, při kterých dochází k rychlým změnám teploty. Jeho velkou nevýhodou je absence elektrické izolace na měřicím konci termočlánku a absence ochrany proti vnějším vlivům. Při vodivém spojení dvou a více termočlánků dochází k rušení jednotlivých snímačů mezi sebou. To může nastat nejen při instalaci termočlánků na elektricky vodivém materiálu, ale v podmínkách požárních zkoušek především při kontaktu vodního proudu s měřicími spoji termočlánků.

Měřicí spoj uzemněný (grounded) odstraňuje nevýhodu spočívající v chybějící ochraně proti vnějším vlivům. Kvůli vodivému propojení pláště termočlánku je zachována nízká časová konstanta, nicméně za cenu absence elektrické izolace konce termočlánku.

Izolovaný (ungrounded) měřicí konec spočívá v elektrické izolaci vlastního měřicího konce termočlánku od jeho pláště. Tento druh termočlánku lze použít i tam, kde je nutné měřit elektricky vodivé médium, cenou za to je však vysoká časová konstanta. V závislosti na průměru termočlánku může dosažení měřené teploty trvat i několik vteřin. Pro měření silně dynamických jevů tak není toto provedení měřicího konce vhodné.

Izolace termočlánku je výrobci nabízena v mnoha variantách podle předpokládaného použití. Různé materiály vykazují pochopitelně různou odolnost proti působení vnějších chemických vlivů, působení vlhkosti či zvýšeným teplotám. Obecně lze říci, že čím vyšší je tepelná odolnost izolace termočlánku, tím nižší je její odolnost proti působení vlhkosti. Při požárních zkouškách se zpravidla setkáváme s prostředím, které je vystaveno působení vysokých teplot a následně je do prostoru dodáno velké množství vody. Řešením této situace může být použití termočlánků, které jsou uloženy v plášti. Z hlediska izolace jde o nejlepší řešení, je však kompenzováno vyšší cenou a také vyšší časovou konstantou, jak bylo popsáno.

Je nutné zmínit, že termočlánek je v principu poměrové měřidlo. Vznikající termoelektrické napětí je úměrné rozdílu teplot obou konců. Pro správné vyhodnocení teploty měřené na horkém konci je bezpodmínečně nutné znát teplotu referenčního spoje. V dnešní době se používají datalogery, které jsou schopny studený spoj samy kompenzovat. Nejčastěji se používá způsob, při kterém je měřena teplota studeného spoje jiným způsobem, například přesným snímačem pt100, a následně je softwarově vyhodnocena konečná teplota měřicího konce termočlánku. Vše probíhá automaticky, bez nutnosti zásahu uživatele. Přesto je třeba mít na paměti nutnost kompenzace a zajistit, aby celá sestava konektoru a datalogeru nebyla vystavena prudkým změnám teploty, což by mohlo vést k ovlivnění přesnosti měření.

Speciální snímače teploty
Pro použití při požárních zkouškách může být někdy výhodné pouze použití jednoduchých indikátorů; jde o různé teplocitlivé samolepky, barvy či laky, které při dosažení určité teploty mění svoji barvu, a to buď nevratně, nebo vratně.

Teplotní snímače bezkontaktní
Bezkontaktní snímače teploty využívají skutečnosti, že každý objekt, který má vyšší teplotu, než je absolutní nula, vyzařuje určité množství elektromagnetického záření v určité vlnové délce. Komplexní popis problematiky je obsáhlejší, než je možné v článku tohoto rozsahu postihnout, nicméně lze říci, že množství vyzářené energie je dáno vztahem, kde M je intenzita vyzařování (W.m-2), je Stephan­ Boltzmanova konstanta (5,67.10-8 W.m-2.K-4) a T je termodynamická teplota (K). Tento vztah je platný pro fyzikální model, tzv. dokonale černé těleso, které při dané teplotě vyzáří maximální množství energie a zároveň pohltí veškerou energii, která na něj ve formě elektromagnetického záření dopadá.
Obr. 2 Různá provedení měřicího konce termočlánku
Skutečná tělesa však vyzáří i pohltí menší množství energie než dokonale černé těleso. Korekční faktor tohoto jevu nazýváme emisivita.
Bezkontaktní měřidla teploty vyhodnocují množství dopadajícího elektromagnetického záření na vnitřní senzor měřidla. Pro správné vyhodnocení teploty je bezpodmínečně nutné správné nastavení emisivity objektu. Tato veličina je charakteristická pro různé materiály a může velmi zkreslit konečný výsledek měření. Hodnoty emisivity lze nalézt v nejrůznějších literárních zdrojích.

Při měření je také nutné vzít v úvahu zorné pole použitého měřidla. V závislosti na parametrech použitého měřidla se mění velikost měřené plochy v závislosti na vzdálenosti. Tento jev je třeba vzít v úvahu zejména v případě členitých objektů či objektů skládajících se z různých materiálů. Optické vlastnosti pyrometru jsou popsány poměrem D:S (distance:spot). Jde o poměr vzdálenosti měřeného objektu k průměru měřicího bodu. Na obr. 3 je vysvětlení poměru D:S pro pyrometr značky FLUKE. Poměr 12:1 říká, že pokud budeme měřit objekt ve vzdálenosti 12 metrů, průměr měřicího bodu je jeden metr. Rozsah poměru D:S se pro různé typy liší. Na trhu jsou pyrometry s rozsahem D:S od 1:1 až k nejdražším výrobkům s poměrem D:S 60:1.

Přesnost měření dále ovlivňují další zářivé zdroje než jen právě měřený objekt. Například v případě, kdy měříme teplotu objektu a nedaleko je jiný zdroj záření (například probíhající požár), může být naše měření zkresleno. Parametr, který slouží k potlačení tohoto jevu, se nazývá odražená teplota a pro její stanovení se používá několik technik, jejichž vysvětlení přesahuje rozsah tohoto článku. Například společnost FLIR jejich vysvětlení věnuje sekci v uživatelském manuálu jejich výrobků.

Pyrometry
Někdy nazývané také jako IR teploměry jsou měřicí zařízení, která vyhodnocují tepelné záření tělesa v jednom bodu a jejich výstupem je zpravidla číslicový výstup na displeji. Je nutné vzít v úvahu, že podle zorného pole konkrétně použitého teploměru je měřena průměrná teplota daného tělesa. V případě, že v zorném poli není celý měřený objekt, zatěžujeme měření chybou.

Termokamery
Termokamera je složena z maticového systému mikrobolometrů (senzorů dopadajícího záření), čím hustší je maticová síť mikrobolometrů, tím vyšší rozlišení výsledného termogramu získáme. Analogicky jako u pyrometrů je třeba znát optické vlastnosti použitého objektivu termokamery. Pokud by měřený objekt byl menší, než je zorné pole pokryté jedním senzorem termokamery, pak opět zatížíme měření chybou.

Praktické poznatky z provedených měření
Termoelektrické snímače teploty
Při použití termoelektrických snímačů teploty při provádění požární zkoušky je nutné zvážit několik faktorů.
Jak rychlé děje budeme pozorovat? Bude se jednat o dynamický děj nebo spíše ustálený? Je nutné postihnout rychlé teplotní změny nebo nebude studovaný děj tak dynamický, aby znemožnil použití snímačů o delší časové konstantě?

Jaké budou podmínky v místě zkoušky? Je nutné chránit použitý termočlánkový snímač proti okolním vlivům? Bude se v průběhu měření pracovat s vodou? Bude se zkouška provádět opakovaně? Jaké bude měřené médium? Jde o vzduch, spaliny nebo elektricky vodivé či nevodivé předměty? Všechny tyto otázky je nutné vzít v potaz při výběru vhodné izolace a zakončení termočlánku.

Jakým způsobem budou data vyhodnocována a zaznamenávána? Jaká frekvence záznamu dat je pro studium děje potřebná? Je záznamový dataloger kompatibilní s použitým typem termočlánkového snímače? Je dataloger vybaven nějakým způsobem kompenzace studeného spoje? Jsou splněny všechny podmínky, aby kompenzace studeného spoje správně fungovala? Jsou připojovací konektory chráněny proti zkratu (například mechanickým působením nebo působením vlhkosti)? Je použito kompenzační vedení stejného typu jako použitý termočlánek?

Všechny tyto otázky je nutné si položit při přípravě na měření, tak aby konečný naměřený výsledek dosahoval požadované kvality a přesnosti.
Obr. 3 Manuál FLUKE 63 - zorné pole
Pyrometry
Jaká je vzdálenost měřeného předmětu a jaké jsou optické vlastnosti použitého měřidla? Dokážeme při měření zaměřit celý objekt? Jaká je emisivita měřeného objektu? Vyskytují se v okolí měřeného předmětu jiné zdroje elektromagnetického záření, jejichž vliv by bylo třeba kompenzovat?

Termokamery
Mimo parametry, které jsou obdobné jako u pyrometrů, je třeba při vyhodnocování termogramu vzít v potaz: Mají objekty na sledovaném termogramu obdobnou emi­si­vitu? Je pozorovaný výrazný teplotní rozdíl skutečný, nebo jde o objekty s velmi výrazně odlišnou emisivitou? Je lokálně pozorovaný teplotní nárůst skutečný, nebo jde o odraz některého jiného výrazného zdroje elektromagnetického záření?

Závěr
Při přípravě na měření je třeba pečlivě zvážit, jaké děje chceme studovat, a podle toho zvolit správnou instrumentaci měření. Nelze použít univerzální přístup, měření je nutné navrhnout vždy s ohledem na požadované výstupy měření.

Jednotky požární ochrany a požární inženýři jsou v praxi často vybavení některým v textu zmíněným měřidlem. Je důležité připomenout fakt, že i při nejjednodušších aplikacích může neznalost základních principů a možností měřidla vést k chybné interpretaci naměřených hodnot. Je proto potřeba se seznámit s manuálem konkrétního měřidla a znát jeho aplikační limity, které nemohou být při praktickém měření překročeny. Zpravidla stačí dodržení několika jednoduchých pravidel a výsledky měření jsou pak uspokojivě přesné.


Použitá a doporučená literatura
[1] KADLEC, Karel, Miloš KMÍNEK a Pavel KADLEC. Měření a řízení chemických, potravinářských a biotechnologických procesů. Ostrava: Key Publishing, 2017. Monografie (Key Publishing). ISBN isbn978-80-7418-284-6.
[2] https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Thermocouple_circuit_Ktype_including_voltmeter_temperature.svg/1920 px­­­­ Thermocouple_circuit_Ktype_including_voltmeter_temperature.svg.png
[3] https://www.phidgets.com/docs/images/7/76/Thermocouple.jpg
[4] https://dam­ assets.fluke.com/s3fs­ public/flukeig/articles/news­ temperature/infrared_thermometer_distancetospot_ratio_250px.jpg


kpt. Ing. Václav VYSTRČIL,  kpt. Ing. Lucie HASALOVÁ, Ph.D.,Technický ústav požární ochrany, foto archiv Technického ústavu požární ochrany

Česká asociace hasičských důstojníků vyhlašuje za účelem propagace požární ochrany a preventivního působení na veřejnost Den požární bezpečnosti.

Již tradičně se hasiči snaží pověru o nešťastném pátku třináctého „vyvrátit“ pořádáním různých preventivně výchovných akcí, kdy chtějí ukázat připravenost na mimořádné události. V roce 2019 je Den požární bezpečnosti vyhlášen na pátek 13. září.

Česká asociace hasičských důstojníků vyzývá k účasti na Dni požární bezpečnosti profesionální i dobrovolné hasiče, orgány státní správy a samosprávy, občanská sdružení, veřejně prospěšné a jiné organizace působící na úseku požární ochrany.

Cílem akce je zejména předání informací o činnosti hasičů, podtržení významu jejich činnosti formou propagace a předání informací využitelných při předcházení požárů a jiných mimořádných událostí, omezení jejich následků a zvýšení povědomí obyvatel, jak se chovat při vzniku těchto situací.

Hlavním tématem Dne požární bezpečnosti je „Průjezdnost komunikací“:

• provedení kontroly příjezdových komunikací, nástupních ploch a vnějších odběrních míst.
• Doporučené formy realizace Dne požární bezpečnosti:
• prověření možnosti průjezdu rozměrné požární techniky v obydlené oblasti měst a obcí a upozornění uživatelů vozidel na jejich nevhodné parkování např. formou letáků,
• organizace dnů otevřených dveří (doporučuje se začlenění jednoduchých preventivních témat),
• provedení cvičení ve vytipovaných provozech,
• předání informací hromadným informačním prostředkům o smyslu, významu a formě této preventivní akce.

Současně prosíme všechny subjekty, které se jakoukoli formou ke Dni požární bezpečnosti připojí, aby informaci o realizované akci a její formě, počtu účastníků z řad organizátorů a přibližném počtu účastníků zaslali na e-mailovou adresu jaroslav.cerny@hzsol.cz.


Ing. Jaroslav ČERNÝ, Česká asociace hasičských důstojníků, z.s.
 

V úterý 26. března 2019 byl krajskému operačnímu a informačnímu středisku (KOPIS) HZS Libereckého kraje nahlášen požár v podzemním prostoru výrobní haly společnosti KV Final s.r.o., v Ralsku, část obce Kuřívody.

Popis areálu
Hlavní objekt tvoří výrobní a skladovací hala se zázemím pro zaměstnance, která je rozdělena na čtyři jednopodlažní haly s krytými přístřešky. Haly mají obdélníkový půdorys a sedlovou střechu o výšce 12 m. Součástí výrobních hal je administrativní objekt a šatny pro zaměstnance, trafostanice, sklad kovových forem a dílna údržby. Účelem výrobních a skladovacích hal je kovovýroba, zpracování a dočasné skladování výrobků. V halách probíhá obrábění, lisování a svařování dílů pro automobilový průmysl. Součástí areálu je požární nádrž o objemu 45 m3.

Popis budovy zasažené požárem
Jde o výrobní a skladovací halu železobetonové konstrukce o rozměrech 66 × 44 m opláštěnou sendvičovými panely. Vnitřek haly je rozdělený na čtyři části. Požár probíhal v podzemních prostorách uprostřed haly, kde se nachází 11 lisů pro kovovýrobu o síle 160–800 tun. Základové prostory lisů tvoří záchytná vana o hloubce 5 m, do které je jediný vstup po žebříku. Záchytná vana není nijak rozdělená a její délka je 20 m. V tomto prostoru se nachází veškeré příslušenství k lisům (tlakové nádoby, hydraulické hadice) a také kabelový žlab, kudy vede veškerá elektroinstalace k lisům. V celé technologii lisů je 6× 450 litrů hydraulického oleje.

Průběh zásahu
Požár byl ohlášen v úterý 26. března 2019 ve 20.54 hodin jako požár oleje v záchytné vaně v objektu firmy KV Final s.r.o., v Ralsku, část Kuřívody. Vzhledem k poloze místa na rozhraní Libereckého a Středočeského kraje byly na místo v prvním sledu vyslány jednotky z prvního stupně požárního poplachového plánu (PPP); z Libereckého kraje dorazili hasiči ze stanice Doksy a jednotka SDH Mimoň, ze Středočeského kraje přijely jednotky ze stanice Bělá pod Bezdězem a jednotka SDH Bělá pod Bezdězem. Během několika minut byl vyhlášen druhý stupeň PPP, kdy na místo vyjížděl velitel čety ze stanice Česká Lípa a nosič kontejnerů se speciálním hasicím kontejnerem ze stanice Mladá Boleslav. Během jízdy k zásahu byly veliteli čety upřesněny informace o požáru včetně povolaných sil a prostředků. Ve 21.15 hodin byly ze Středočeského kraje povolány dvě jednotky SDH obcí do zálohy na svých zbrojnicích, z Libereckého kraje byly následně vyslány další tři jednotky SDH obcí se zásobou pěnidla. Před příjezdem proběhla samovolná evakuace celkem 46 osob. Dělníci se před příjezdem jednotek požární ochrany (JPO) snažili ručním hasicím přístrojem provést hasební zásah, ale neúspěšně.

Jako první na místo dorazila JPO ze stanice Bělá pod Bezdězem a jednotka SDH Mimoň, následně JPO ze stanice Doksy. Velitel JPO stanice Bělá pod Bezdězem zajistil vypnutí elektrické energie v hale. Prvotní zásah provedli příslušníci jednotek stanice Bělá pod Bezdězem a stanice Doksy v dýchacích přístrojích, kteří používali k hašení 1 C + 1 proud vysokotlaku s pěnou. Tímto se snažili uhasit viditelné plamenné hoření v prostorech mezi ocelovými pláty. Po příjezdu velitele čety ve 21.27 hodin převzal velení u zásahu, vzápětí na místo dorazila speciální technika ze stanice Mladá Boleslav se systémem One Seven na výrobu pěny, který zatím ponechal velitel zásahu (VZ) jako zálohu.

V danou chvíli nebylo možné z důvodu zakouření haly a nepřehlednosti konkrétního místa určit, co v podzemních prostorách a ve kterém místě hoří. Podle ohlášení mělo jít o požár oleje v záchytné vaně, nicméně podle situace na místě zásahu (vývin zplodin hoření a teplota na místě zásahu) nic nenasvědčovalo tomu, že by šlo o požár oleje. Jednotlivé lisy byly umístěny přibližně 3 m od sebe v jedné řadě, celý podzemní prostor byl velký 5 × 20 m a byl zakrytý ocelovými pláty. Pod nimi vedl přes celou délku podzemního prostoru kabelový žlab, kde byla kompletní elektroinstalace k jednotlivým lisům.

Do podzemního prostoru byl jediný vstup po kovovém žebříku, ze kterého na začátku zásahu šlehaly plameny, proto nebyl v první fázi využit, navíc v hale byla takřka nulová viditelnost. Mezi jednotlivými lisy probíhalo pod ocelovými pláty plamenné hoření, teplota samotných plátů byla kolem 150 °C a vlivem plamenného hoření neustále stoupala. Z jednotlivých mezer mezi pláty a manipulačním prostorem se valil dým, proto přesné určení místa vzniku požáru nebylo možné.

Po uhašení plamenného hoření a částečného přirozeného odvětrání se viditelnost natolik zlepšila, že bylo možné přímo prozkoumat podzemní prostory. Bylo zjištěno, že hořely zbytky hydraulického oleje s emulzí na dně záchytné vany, ale především elektroinstalace v kabelovém žlabu pod lisem PKZZ500 s označením „pracoviště 805“. Požár se rozšířil i do dalších částí žlabu, kde odhořely části elektroinstalace a došlo k poškození dalších příslušenství k lisům.

VZ se po dalším průzkumu rozhodl využít speciální techniku na místě zásahu a nařídil použít „suchou“ pěnu z hasicího kontejneru stanice Mladá Boleslav přímo v podzemním prostoru s cílem zlikvidovat všechna místa, kde stále docházelo ke žhnutí elektroinstalace. Zařízení s technologií One Seven výrazně přispělo k likvidaci požáru, použitá pěna i přes nečistoty a mastnoty v podzemním prostoru zůstávala na stěnách i obtížně přístupných místech záchytného lapolu. Následně byly na dvou místech odklopeny ocelové pláty (bez odříznutí) a celý podzemní prostor odvětrán přirozenou cestou, poté byla ve 22.41 hodin nahlášena lokalizace požáru VZ.

Během zásahu na místo události dorazilo několik JPO, které nechal VZ shromáždit na volném prostranství před vjezdem do areálu (záloha na místě události). Celý zásah uvnitř haly prováděli příslušníci jednotek HZS krajů, jednotky SDH obcí byly využity jako záloha nebo na evidenci vstupu do haly, kde byl veden seznam s časovými údaji a počty vstupujících osob. Na místo se postupně dostavili řídící důstojník územního odboru a řídící důstojník kraje, kteří komunikovali s vedoucím technologem, vedli záznamy o JPO, komunikovali s KOPIS a vedením HZS Libereckého kraje. V průběhu celého zásahu na místě pracoval příslušník zjišťování příčin vzniku požárů, který pořizoval fotodokumentaci a vyšetřoval důvody vzniku požáru.

Příčina vzniku a následky požáru
Příčinou vzniku požáru byla nedbalost během tepelného dělení kovů autogenem. Externí firma před vznikem požáru opravovala zablokovaný lis, kdy jediná možnost opravy spočívala v rozřezání lisovací raznice autogenem. Lisovací nástroj (raznice) je masivní kus železa a každý kus váží přibližně 5 tun. Na jeho rozřezání je nutný vysoký výkon řezacího hořáku. Při řezání dochází k masivnímu úletu okují. Zda při této opravě došlo k porušení předpisů v oblasti požární ochrany, je předmětem dalšího šetření. Škoda na technologiích po požáru je vyčíslena na 1 500 000 Kč, uchráněné hodnoty byly evidovány ve výši 25 000 000 Kč.

Specifika zásahu
Pozitiva

• příkladná spolupráce JPO v rámci mezikrajské výpomoci,
• zabránění šíření požáru k zásobníkům hydraulického oleje,
• při zásahu nedošlo k žádnému zranění zasahujících hasičů,
• disciplinovanost všech hasičů během zásahu,
• použití „suché“ pěny One Seven,
• izolované místo zásahu v samostatném areálu.

Negativa

• absence dokumentace zdolávání požáru (ta byla zpracována až na základě vzniklého požáru a následné kontroly),
• nemožnost ručního otevření střešních světlíků u stropu výrobní haly bez použití elektrické energie,
• nepřehlednost místa zásahu v první fázi, nemožnost přesného určení konkrétního místa požáru, složitá orientace v zakouřeném prostředí uprostřed výrobní haly,
• složité podmínky pro zásah v podzemním prostoru,
• přítomnost velkého množství hydraulického oleje v technologiích,
• problematické odpojení elektrické energie, v hale bylo několik různých elektrických okruhů, vázla komunikace s údržbou.

mjr. Bc. Filip DRCHOTA, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje

Ve čtvrtek 30. května 2019 se v kongresovém sálu brněnského Hotelu Continental uskutečnila konference Pyromeeting 2019. Letos bylo sympozium zaměřeno na velmi diskutované téma změny klimatu a již tradičně doprovodilo veletrhy PYROS/ISET konající se na brněnském výstavišti.

Konferenci pro odbornou veřejnost zorganizovalo MV­-generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci s Českou asociací hasičských důstojníků, z. s., a Veletrhy Brno, a. s. Za pořadatele se konference zúčastnil generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba, který ji zahájil. K tématu změny klimatu uvedl, že HZS ČR musí být připraven poskytovat pomoc bez ohledu na druh a rozsah události. „Je důležité být o krok napřed před veškerými změnami. Proto aktivně sledujeme všechny trendy, vedeme odborné diskuse a upravujeme naše postupy tak, abychom vždy uspěli. Jsem velmi rád, že můžeme přispět touto konferencí k rozsáhlé diskusi na téma změny klimatu. Toto téma HZS ČR hodně zajímá. Stále dramatičtější projevy počasí prověřují naše systémy a techniku až na samotnou hranici možností.“

Prezentace organizátoři rozdělili do dvou bloků. V první části se v přednášce nazvané „Přerušované rovnováhy a bezpečnost společnosti v 21. století“ prorektor Univerzity Karlovy a ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., postupně věnoval sedmi univerzálním zákonům všech civilizací (viz box). Zároveň se zabýval historickým kontextem vývoje společnosti, dlouhými časovými řadami tak, jak je možné je studovat a vysvětlovat na základě současného vědeckého poznání. Zaměřil se na vnitřní dynamiku společnosti, mediální povahu informačních toků a jejich dopad na stav obyvatelstva, stejně jako lidské adaptace na změny klimatu s veškerými dopady na obranyschopnost a resilienci společnosti. Co jsou podle Bárty zásadní problémy současnosti? Rychlost změn, historické ukotvení, sociální dynamika, náboženské systémy, rozdílné kultury, zvyky a normy, měnící se tradiční normy a etika, technologické výzvy a jejich akcelerace versus lidská psychika.

Na profesora Bártu navázal vědecký tajemník Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Jan Pretel, CSc.,prezentací „Projevy klimatických změn“. Jeho přednáška zahrnovala nejvýznamnější projevy změn v četnosti a intenzitě extrémních povětrnostních jevů, jako jsou například dlouhodobé sucho, povodně, přívalové srážky, vysoké teploty nebo větrné smrště zejména v České republice. Zamýšlel se i nad tím, zda lze těmto projevům zabránit a jestli může společnost „zápas“ s klimatem vyhrát.

Odpolední program konference
V odpolední části vystoupili zástupci MV­ generálního ředitelství HZS ČR, kteří seznámili účastníky s dopady změny klimatu na HZS ČR a opatřeními, které sbor musí přijímat. Jako první vystoupil plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška, který posluchače v přednášce „Dopady změny klimatu na HZS ČR“ seznámil nejen se základní orientací HZS ČR, ale i s možnými druhy ohrožení. Uvedl, že HZS ČR nemůže ovlivnit změnu klimatu, ale může ovlivnit dopad mimořádných událostí (MU) kompetencemi v oblasti ochrany obyvatelstva (varování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití), hašením požárů a záchrannými pracemi. Dále v krátkosti představil „Strategii vlády na změny klimatu“ a „Národní akční plán adaptace na změnu klimatu“. V závěru prezentace se věnoval Integrovanému regionálnímu operačnímu programu respektive zvýšení připravenosti HZS ČR k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu. V letech 2014–2016 byla celková hodnota realizovaných projektů přibližně 1 275 milionu korun, z nichž se pořídilo zhruba 365 kusů požární techniky, kterou si rozdělilo 13 HZS krajů a Záchranný útvar (ZÚ) HZS ČR. Za tyto prostředky byla také vybudována humanitární základna a zázemí pro čtyři roty ZÚ HZS ČR v Jihlavě.

S prezentací „Opatření HZS kraje na změnu klimatu“ vystoupil brig. gen. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., ředitel HZS Moravskoslezského kraje (MSK). Ten účastníky v krátkosti seznámil se strukturou HZS MSK, statistikou jeho činnosti, hodnocením rizik živelních pohrom respektive změnou klimatu a připraveností HZS MSK na řešení MU. Jaké jsou jeho závěry? Závažné MU a krizové stavy v souvislosti s klimatickými riziky jsou stále četnější. Zároveň připomněl, že součástí plánování a připravenosti na krizi musí být analýza a hodnocení závažných klimatických rizik, která se mohou lišit mezi jednotlivými kraji. Požadavky na činnost HZS ČR jsou stále širší a rozmanitější (připravenost organizační, operační, technická). Integrace a funkční spolupráce mezi složkami integrovaného záchranného systému může být užitečný nástroj s ekonomickým dopadem. Prevence a informovanost veřejnosti/obyvatel zvyšuje úroveň připravenosti na MU.
Závěr konference byl věnován analýze orkánu Herwart ze dvou úhlů pohledu, a to z perspektivy operačního řízení, kterému se věnoval ředitel odboru operačního řízení plk. Ing. Roman Bílý, a ochrany obyvatelstva, o které promluvil ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení plk. Ing. Pavel Nepovím.

Zatímco během orkánu Kyrill jednotky požární ochrany (PO) řešily 7 729 MU a orkánu Emma 4 528, v průběhu orkánu Herwart v roce 2017 jich bylo celkem 9 925. Během akce bylo přijato přibližně 30 000 tísňových hovorů (až 5 000 nárazově), nasazeno 2 300 jednotek PO a 13 000 hasičů. „Vzpomeňme třeba na orkán Herwart. To byla obrovská zkouška. A uspěli jsme. Nicméně jsme identifikovali řadu systémových změn, které povedou k ještě větší připravenosti a akceschopnosti hasičů,“ uvedl k orkánu Herwart generální ředitel Ryba. Podle analýzy HZS ČR v oblasti operačního řízení bylo navrženo 20 opatření, mezi které patří navýšení propustnosti telefonního centra tísňového volání (TCTV) 112 a informačního systému operačního řízení, navýšení počtu operátorů HZS ČR o 120 příslušníků, navýšení počtu lektorů­ instruktorů o osm příslušníků, rozvoj komunikačních dovedností operátorů TCTV 112 či realizace informační kampaně zaměřené na obyvatelstvo. Tato opatření by se měla realizovat do roku 2021.

Veletrh PYROS/ISET
Konference Pyromeeting již tradičně doprovázela veletrhy PYROS/ISET, na kterých měl HZS ČR stánek v pavilonu F brněnského výstaviště. Letos se na něm mimo jiné představili hasiči­ lezci, kteří seznámili návštěvníky s nejaktuál­nějšími trendy v oboru. Profesionální i dobrovolní hasiči z Jihomoravského kraje připravili názornou ukázku, jak vypadá výcvik jednotek PO ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel. Součástí expozice v pavilonu F byla také prezentace zaměřená na zpracování prostorových dat pomocí GIS – Geografického informačního systému, který využívá počítačový hardware, software, geografické informace a lidský potenciál ke sběru, správě, analýze a konečné vizualizaci dat, které mají vztah k povrchu Země. Zájemci si také mohli prohlédnout mobilní operační středisko včetně datových podkladů firmy Gina. Pro fanoušky požární techniky organizátoři připravili celou řadu novinek – například mobilní chemickou laboratoř nebo chemický kontejner s ukázkou stanoviště dekontaminace. Požární technika HZS ČR nebyla vystavena pouze v pavilonu F. V rámci venkovní expozice výstaviště bylo k vidění například pásové vozidlo pro pohyb ve sněhu Hagglunds BV206 NGR 2.2 CDI, univerzální dokončovací stroj UDS – 214/114, víceúčelový stroj Huddig 1260C nebo zodolněná cisternová automobilová stříkačka řady CZS 40 Titan na čtyřnápravovém podvozku Tatra. Celou konferenci velmi kladně hodnotili všichni odborníci, kteří přijali pozvání. Tradičními účastníky konference byli zástupci HZS ČR krajů, zástupci ústředních správních úřadů, představitelé územní samosprávy, zástupci vysokých škol vzdělávající odborníky v oblasti bezpečnosti a další zástupci vybraných institucí působících v oblasti bezpečnosti. Jaké jsou závěry a budoucí výzvy z pohledu HZS ČR? Krize byly a budou v historickém kontextu vývoje společnosti. Důležitá je schopnost adaptace společnosti (tedy i HZS ČR) na změny prostředí, modelování předpovědí počasí a srážkových úhrnů a větší zahrnutí HZS ČR do příprav adaptačních strategií. Nesmí se také zanedbat prevence, protože připravenost obyvatelstva má zásadní význam pro zvládání MU.


David HARTMANN, DiS., pplk. Mgr. Nicole ZAORALOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto David HARTMANN, DiS.





 

Červenec 2018 se do historie Řecka zapsal tragicky. Podle řeckých hasičů během požárů, které 23. července 2018 vypukly v přímořském letovisku Mati u Atén, zemřelo 96 osob. Počtem obětí jde o jednu z nejtragičtějších událostí v Řecku za několik desetiletí.

Po ničivých požárech, které bezprostředně ohrožovaly také okolí turisty vyhledávaného řeckého střediska Kineta, jež se nachází nedaleko Athén, začala na popud českého velvyslance v Řecku Ing. Jana Bondyho jednání mezi Českou republikou a řeckými hasiči o možnosti poskytnutí pomoci ze strany České republiky řeckým hasičům. Ti v kritický den 23. července 2018 v okolí Kinety úspěšně zakročili proti ničivému živlu a dokázali v této lokalitě ochránit životy a zdraví nejen místních obyvatel, ale i turistů, mezi kterými byli také občané České republiky. Česká republika chtěla touto formou pomoci řeckým hasičům při jejich každoročním těžkém boji s požáry. Ministerstvo zahraničí ČR proto rozhodlo o poskytnutí pěti milionů korun z humanitárního rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí České republiky pro rok 2019, a to na nákup materiálu pro hasiče v daném regionu. Realizací nákupu materiálu a jeho přepravou na místo bylo pověřeno MV­-generální ředitelství HZS ČR. Hasičský záchranný sbor oblasti Atén ve spolupráci s českým velvyslancem Janem Bondym vytipoval jako vhodného příjemce humanitární pomoci stanici hasičského sboru ve městě Megara. Tato stanice byla vybrána z toho důvodu, že se aktivně podílela na zásazích při požárech v turistické oblasti Kineta. MV­-generální ředitelství HZS ČR jednalo přímo s představiteli řeckých hasičů a společně s nimi sestavilo seznam preferovaného materiálu, který postupně v průběhu ledna a května 2019 MV­­­­-generální ředitelství HZS ČR pořizovalo formou vyhlášení soutěží na výběr dodavatelů v celkové hodnotě 4 814 143,45 Kč. Zbývající finanční prostředky z celkové částky přidělené Ministerstvem zahraničních věcí představovaly rezervu například na úhradu přepravních nákladů. V průběhu realizace nákupu humanitární pomoci Řecku se jako finančně nejnáročnější, avšak na vysoutěžení nejjednodušší, ukázala být vozidla. Šlo konkrétně o Ford Ranger Double Cab 4 × 4 v pořizovací ceně 814 911 Kč a VW Transporter 4Motion v hodnotě 1 050 689 Kč. Jistou zvláštnost pro dodavatele představoval fakt, že vozidla musela být dodána se zvláštním výstražným zařízením se světly červené barvy, protože řečtí hasiči používají výhradně červené majáky. Dalším materiálem, který MV­-generální ředitelství HZS ČR podle požadavků řeckých hasičů nakoupilo, bylo 140 párů zásahové obuvi Haix Fire Eagle v pořizovací ceně 888 960,38 Kč, 135 dýchacích masek Dräger FPS 7000 M2-P­ PC­ EPDM v hodnotě 883 233,50 Kč, zásahové svítilny Peli 3315 ZO LED a Peli 9415 ZO LED celkem za 406 560 Kč a další materiál jako například kalová čerpadla Honda WT 30, kompresor BAMAX Tandem 59G/500T5 nebo vysokotlaký čisticí stroj Nilfisk MH6P-200/1300FA.

Do Megary po vlastní ose
Bohužel se nepodařilo nakoupit veškerý materiál, který si řecká strana vyžádala. Přáním řeckých kolegů bylo, aby zásahovou obuv a masky k dýchacím přístrojům obdržel každý hasič v daném regionu. Takový požadavek však nebylo možné splnit. Důvodem byl jednak limit přidělených finančních prostředků a jednak požadavek řecké strany na konkrétní typ materiálu, což je z hlediska kompatibility s užívaným a zavedeným vybavením zcela oprávněný požadavek, pro který však český zákon o veřejných zakázkách nemá pochopení, a bohužel ani řešení. S ohledem na vysokou hmotnost a značné rozměry nákladu a s přihlédnutím k relativně dobré dopravní dostupnosti cílové destinace bylo i z důvodu hospodárnosti rozhodnuto o přepravě materiálu pozemní cestou, tedy po vlastní ose na trase Praha – Brno – Bratislava (SK) – Szeged (H) – Nadlak (RO) – Sofie (BG) – Megara (GR). Celková délka plánované trasy byla asi 2 300 km a vedla kromě České republiky pěti dalšími státy. Kromě již zmiňovaných vozidel, která tvořila materiální pomoc Řecku, se na cestu vydal také doprovodný mikrobus pro osm osob na cestu zpět, a také nákladní automobil Iveco s posádkou ze skladu Skuteč Skladovacího a opravárenské zařízení HZS ČR, který vezl veškerý nakoupený materiál. Celý konvoj čítal čtyři vozidla. Tak dlouhou trasu samozřejmě nebylo možné absolvovat v kuse, navíc rychlost jízdy byla ovlivněna rychlostí nejpomalejšího vozidla, tedy nákladního vozu Iveco, který se s ohledem na dopravní předpisy mohl přesouvat maximální rychlostí do 80 km/hod, přičemž nejvyšší rychlost je omezena elektronicky na 90 km/hod. Reálná průměrná rychlost konvoje se pak pohybovala okolo 62 km/hod, což při průměrných asi 800 km denně znamenalo téměř 13 hodin jízdy. Cesta do cílové destinace tedy byla naplánována na tři dny s noclehy v Szegedu a Sofii. Parkování vozidel přes noc v místech přespání bylo vždy z bezpečnostních důvodů dohodnuto na lokálních hasičských stanicích. Při průjezdu Rumunskem, Bulharskem a Řeckem konvoj doprovázeli místní hasiči, což zejména v Řecku přispělo k úspoře administrativní zátěže a nákladů, neboť místní dálnice jsou zpoplatněné a provozované hned několika různými společnostmi, avšak díky doprovodu byl průjezd mýtnicemi bezplatný. Z rozkazu generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslava Ryby byl velením konvoje s humanitární pomocí pověřen plk. Ing. Pavel Nepovím a styčným důstojníkem plk. Ing. Iva Brejzová. Konvoj vyrazil z České republiky ve středu 22. května 2019 a v sobotu 25. května 2019 čeští zástupci HZS ČR oficiálně předali humanitární pomoc v Megaře místním hasičům. Vlastního předání pomoci se kromě zástupců HZS ČR zúčastnil také český velvyslanec v Řecku Jan Bondy s doprovodem. Za řeckou stranu byly přítomni vrcholní představitelé Hasičského záchranného sboru Řecka, například genpor. Stefanos Kolokouris, zástupce velitele genmjr. Iakovos Kleftospyros a další. Předání se zúčastnil také řecký metropolita pravoslavné církve pro oblast Megara a dále za místní samosprávu Ioannis Vasileiou, místohejtman pro oblast Západní Attika a také starosta města Megara Grigorios Stamoulis.

Uznání české humanitární pomoci
Řečtí kolegové humanitární pomoc upřímně ocenili. V děkovné řeči genpor. Stefanos Kolokouris doslova uvedl: „Chtěl bych z celého srdce poděkovat velvyslanci České republiky Janu Bondymu a všem zástupcům HZS ČR za jejich velkorysý dar Hasičskému sboru Řecka, který významně přispěje k modernizaci jeho materiálně­ technické vybavenosti nezbytné pro plnění našich každodenních operačních potřeb.“ Dále uvedl: „Dar bude významný nejen pro hasičský sbor Řecka, ale i pro celou společnost, jelikož bude použit na ochranu jak životů a majetku, tak lesního bohatství, které ho obklopuje“. Český velvyslanec v projevu mimo jiné vyjádřil hlubokou lítost nad ztrátou téměř stovky lidských životů a připomenul, že loňské požáry v Řecku byly nejničivější za poslední dekádu. Tým HZS ČR, který humanitární pomoc České republiky do Řecka dopravil, se vydal zpět do České republiky v neděli 26. května stejnou cestou. Do Prahy dorazil v úterý 28. května 2019. Za sedm dní členové týmu projeli celkem šest států, urazili přibližně 4 900 km a kromě defektu pneumatiky mikrobusu v Rumunsku, který však byl obratem vyřešen v nedalekém pneuservisu místním „vulkanizérem“, proběhla zpáteční cesta bez vážnějších komplikací.


plk. Mgr. Martin KUČERA, plk. Mgr. Rudolf KRAMÁŘ, MV-generální ředitelství HZS ČR,foto archiv autorů
 

Dne 16. února 2019 v 15.24 hodin byla na krajské operační a informační středisko (KOPIS) HZS Olomouckého kraje nahlášena porucha lanové dráhy (LD) v lyžařském areálu SKIPARK Filipovice, na které se mělo podle majitele střediska nacházet v době výpadku odhadem 60 až 80 lyžařů.

Situace na místě události
Technická závada odstavila z provozu starší dvousedačkovou LD o délce 950 m a přepravní kapacitě 1 250 osob/hod. Lanovka je rozdělena jednotlivými sloupy na celkem devět úseků včetně nástupní a výstupní stanice. Pevně zavěšených sedaček v jednom směru je 56, tedy při plné obsazenosti může být přepravováno až 112 osob. Příčinou poruchy LD byla ztráta tlakové síly na přítlačných bateriích, které ve strojovně vedou nosné lano na kladkách, a tím došlo ke spadnutí nosného lana z kladek.

Klimatické podmínky byly příznivé. Panovalo slunečné počasí s teplotou okolo 5 °C, bezvětří. Vzhledem k denní době, kdy zbývalo 30 minut do ukončení provozní doby, nebyla již kapacita skiareálu naplněna tak jako v dopoledních hodinách.

Povolání sil a prostředků
KOPIS vyslalo na místo události jednotku požární ochrany (PO) ze stanice Jeseník s lezeckou skupinou (cisternová automobilová stříkačka - CAS 20), ze stanice Šumperk s lezeckou skupinou (CAS 20) a podle nastavených postupů v rámci HZS Olomouckého kraje také lezecké družstvo ze stanice Olomouc (technický automobil – TA lezecký). Událost byla rovněž ohlášena na dispečink Horské služby Jeseníky (HS) s žádostí o součinnost při mimořádné události. Po vyhlášení poplachu se navzájem kontaktovali řídící důstojník Územního odboru Jeseník a krajský řídící důstojník, kteří se shodli na následném postupu, zejména ve smyslu povolání dalších sil a prostředků. Územní řídící důstojník se po telefonické konzultaci vydal na místo události (velitelský automobil + motorová čtyřkolka) a současně rozhodl o povolání do výkonu služby dalších hasičů­ lezců z lezecké skupiny ze stanice Jeseník, kteří se následně dostavili na pracoviště a poté přepravili na místo události (dopravní automobil + sněžný skútr). Krajský řídící důstojník se ujal koordinace při povolávání dalších sil a prostředků.

Hasiči z Územního odboru Jeseník úzce spolupracují v rámci přeshraniční spolupráce s polskými kolegy. Zaměřují se na činnosti spojené s pracemi ve výškách a nad volnou hloubkou. Každoročně před zahájením lyžařské sezóny společně lezecké skupiny partnerských sborů, často i za spoluúčasti členů HS, absolvují praktický výcvik záchrany osob na jedné z LD jesenického regionu. Z tohoto důvodu byla povolána lezecká skupina z nejbližší polské stanice v Glucholazech (TA lezecký). V rámci mezikrajské spolupráce s HZS Moravskoslezského kraje přijela i jednotka s lezeckou skupinou ze stanice Bruntál (CAS 20) a v neposlední řadě byla podána žádost přes operační a informační středisko MV­-generálního ředitelství HZS ČR na vzlet vrtulníku Letecké služby Policie ČR s leteckými záchranáři z HZS Jihomoravského kraje. Rozhodnutí o povolání sil a prostředků vycházelo i z poznatků ze záchrany osob z lanovky ve SKIRESORTU Buková Hora v Pardubickém kraji.

Průběh zásahu
Po příjezdu na místo události se velitel zásahu spojil s majitelem skiareálu, který mu sdělil, že na sedačkách lanovky zůstalo nakonec asi 40 lyžařů nerovnoměrně rozmístěných na všech devíti úsecích LD. Provozovatel areálu nasadil prioritně veškeré zaměstnance na záchranu osob pomocí žebříku z plošiny sněžné rolby. Následně byly po příjezdu jednotlivých skupin záchranářů vytvořeny dvoučlenné týmy a ty pak rozvezeny sněžnými skútry a motorovou čtyřkolkou na jim určené úseky LD. Záchrana byla prováděna převážně přiblížením lezce z řad hasičů nebo členů HS k sedačce lanovými kladkami Petzl Rollcab a následného spuštění zachraňované osoby na zem v evakuačním pásu nebo šátku. V místech dostupných žebříkem byly osoby zachraňovány jeho přistavením a po zajištění osoby jejím sestupem po žebříku. Záchrannou akci významně ztěžoval zledovatělý povrch sjezdovky, kde zejména na strmějších pasážích hrozil pád zasahujících při jištění kolegů nebo při jejich přesunu po sjezdovce. V úplném závěru záchranné akce přiletěl na místo také vrtulník, z jehož paluby se k zachraňované osobě spustil v podvěsu letecký záchranář a následně byli společně vytaženi na palubu stroje. Poslední osoba byla z LD zachráněna v 16.46 hodin, kdy slunce zapadlo za horizont a citelně se snížila teplota vzduchu, což by v konečném důsledku mělo negativní dopad na tepelný komfort osob na sedačkách LD.

Záchrana osob trvala celkem 82 minut od nahlášení poruchy na tísňovou linku, celkem bylo z LD zachráněno 39 osob. Byla tím dodržena časová lhůta dvou hodin pro evakuaci osob v souladu s vyhláškou Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah.

Nejen za to, ale zejména za enormní snahu a nasazení je potřeba všem záchranářům zúčastněných složek, kteří se podíleli na této zdařilé záchranné akci, poděkovat.

Specifika zásahu
Pozitiva

• včasné povolání potřebných sil a prostředků s využitím mezikrajské a přeshraniční pomoci, včetně nasazení Letecké služby Policie ČR,
• vybavení stanice Jeseník technikou do horského terénu – motorová čtyřkolka s pásy, sněžný skútr,
• vysoké nasazení a bezchybná součinnost všech členů složek IZS, která je podpořena prováděním pravidelných výcviků na LD společně s polskými kolegy a členy HS,
• nižší počet návštěvníků v souvislosti s blížícím se koncem provozní doby skiareálu,
• přívětivé klimatické podmínky,
• okamžité ohlášení události majitelem skiareálu bez snahy pokusit se odstranit technickou závadu,
• velmi pozitivní ohlasy všech zachráněných osob.

Negativa

• zledovatělý povrh sjezdovky znemožňující bezpečný pohyb záchranářů,
• nedostatečná komunikace mezi posádkou vrtulníku a členy HS.

Síly a prostředky

• HZS Olomouckého kraje:

         -  stanice Jeseník • 10 příslušníků • CAS 20, DA, VEA, motorová čtyřkolka, sněžný skútr
         -  stanice Šumperk • 4 příslušníci • CAS 20
         -  stanice Olomouc • 4 příslušníci • TA lezecký

• HZS Moravskoslezského kraje:

         -  stanice Bruntál • 4 příslušníci • CAS 20

• Letecká služba Policie ČR + HZS Jihomoravského kraje:

         -  Policie ČR + stanice Brno • 5 příslušníků • Bell 412

• PSP Nysa (Polsko)

         -  stanice Glucholazy • 2 příslušníci • TA lezecký

• HS Jeseníky • 6 členů • 2 DA
• SKIPARK • 3 zaměstnanci • sněžná rolba, sněžný skútr.

plk. Ing. Jan PASTUCHA, HZS Olomouckého kraje, foto autor

Ve dnech 11. až 13. června 2019 proběhla v lázeňském městě Luhačovice v hotelu Harmonie mezinárodní konference Medicína katastrof 2019. Té se kromě slovenské partnerské strany zúčastnily také zahraniční delegace z oblasti krizové připravenosti, které vystoupily v rámci odborného programu, aby se podělily o své zkušenosti. Na konferenci přijali pozvání také čestní hosté z řad ministerstev České a Slovenské republiky.

Mezinárodní konference se konala již po dvaadvacáté a prvních deset ročníků organizátoři pořádali vždy ve Zlínském kraji pouze pod záštitou hejtmana kraje. Celá akce získala časem takový ohlas a uznání, že záštitu převzali ministryně zdravotnictví Slovenské republiky, ministr vnitra a ministryně průmyslu a obchodu České republiky. Místo konání konference se střídá pravidelně po roce. Liché ročníky se konají na Slovensku a sudé v Česku. Průběh konferencí a jejich závěry se významně podílely na vzniku integrovaného záchranného systému (IZS). Konference se pravidelně zúčastňují odborníci a specialisté z řad zdravotnického sektoru, jako jsou zdravotnické záchranné služby (ZZS), krajské hygienické stanice nebo nemocnice. Dále pak představitelé HZS ČR i Policie ČR včetně dalších zástupců státního sektoru a akademické sféry. Prezentují se zde nejnovější poznatky zjištěné při řešení mimořádných událostí (MU) biologického, chemického a radiačního ohrožení společnosti (CBRN) včetně epidemií, pandemií nebo biologického terorismu. „Medicína katastrof je neodmyslitelně spojená se Zlínským krajem. Za místo konání XXII. ročníku jsme zvolili Luhačovice, což je lázeňský fenomén známý i za hranicemi České republiky. Jeho prostředí a atmosféra má specifické charisma, které si účastníci konference odnesou s sebou a budou se sem vždy rádi vracet,“ uvedla členka organizačního výboru konference Lenka Hajdová.

Hlavním tématem konference byla „Připravenost státu na bezpečnostní hrozby“. Organizačně ji zajistila společnost EGO Zlín, spol. s r.o., ve spolupráci s Fakultou logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Nad celou akcí převzaly záštitu Zlínský kraj, Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Dále ji podpořily Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky, z.s., Společnost krizové připravenosti zdravotnictví České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.

Odborný program
Celou konferenci organizátoři rozdělili do čtyř tematických bloků – „Ochrana obyvatelstva při MU s biologickým, chemickým a radiačním ohrožením“, „Systémové řešení připravenosti na vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnictví“, „Praktické ukázky biologické a radiační hrozby“ a „Varia“. Jako každý rok na konferenci účinkující prezentovali nejnovější poznatky při řešení MU biologického, chemického a radiačního ohrožení společnosti. O daných aktuálních tématech se diskutovalo v rámci mezinárodní účasti, kdy se počet zahraničních účastníků každoročně pohybuje mezi 60 až 70 %. Na tento ročník vedle delegátů ze Slovenska přijeli například zástupci z Ruska, a to Dr. Damir Jarullin a Dr. Oleg Dobrochodskyi, který hovořil o ruské krizové připravenosti na hrozby biologického charakteru, a Dr. Cătălin Apostolescu z Rumunska, jenž se podělil o zkušenosti s připraveností Rumunska v souvislosti s virovým onemocněním Ebola. Důležitým faktorem mezinárodní konference je také propojení s akademickou sférou, především s Fakultou logistiky a krizového řízení v Uherském Hradišti, která se také organizačně podílí na realizaci konference. Dochází tak k propojení vysokoškolského vzdělávání budoucích krizových manažerů státní sféry nejen z HZS ČR a ZZS, ale také z nemocnic s ohledem na aktuální poznatky odborníků a specialistů dané sféry v rámci jedné mezinárodní akce. Se závěry a doporučeními konference jsou seznámeni Bezpečnostní rada státu, Parlament České republiky, vláda a publikují se v odborných časopisech nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Zastoupení HZS ČR
Ve středu 12. června zahájil druhý tematický blok ředitel odboru IZS a výkonu služby plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška z MV­-generálního ředitelství HZS ČR prezentací „Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo v ostatních prostorech“. V krátkosti představil typovou činnost složek IZS při společném zásahu, ozřejmil jejich postup při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter MU a seznámil účastníky s nástrojem ke sjednocování a usměrňování IZS. Typová činnost složek IZS při společném zásahu STČ 16 A/IZS se zaměřuje na řešení MU s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo v ostatních prostorech a byla vydána v návaznosti na směrnice Ministerstva zdravotnictví z roku 2005, které tuto problematiku řeší. Směrnice jsou bohužel, jak ukázala řada cvičení složek IZS, pro reálné užití při vzniku MU příliš složité. Proto byla v návaznosti na ně zpracována uvedená typová činnost STČ 16 A/IZS. Její zpracování proběhlo v průběhu roku 2018 ve spolupráci s dotčenými složkami IZS a ústředními orgány. V typové činnosti je detailně stanoven postup jednotlivých zasahujících složek na taktické a operační úrovni řízení a koordinace v IZS. Ve druhé polovině přednášky ředitel Hanuška popsal, jakým způsobem se zajišťuje bezpečnost zasahujících složek, zrekapituloval zásady při řešení MU nebo popsal činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví, ZZS a HZS ČR. Ve třetím tematickém bloku konference odborná veřejnost mohla zhlédnout také praktické ukázky složek IZS na téma „Řešení izolace a transportu osoby s VNN“ nebo „Řešení následků radiační nebo jaderné události“.

Závěrečné zhodnocení
Na konferenci zaznělo celkem 35 odborných přednášek, proběhly tři praktické ukázky a přijelo celkem 184 účastníků. Jak hodnotí celou konferenci zástupce organizátorů? Podle jednoho z garantů konference MUDr. Josefa Štorka, PhD., akce dvaadvacátým ročníkem pokračovala v zavedené tradici s cílem prezentovat novinky a způsoby řešení požadované a očekávané připravenosti zdravotnictví a jeho subjektů zvládat MU a krizové situace současného světa. „Paradoxně tak jak stoupá zájem v zahraničí (přijely delegace z deseti zemí), tak klesá pozornost domácího prostředí, zejména ze strany klíčových aktérů jak politických, tak veřejnosprávních. Na tuto skutečnost reagovala i konference apelem na udržování ‚bezpečnostní bdělosti‘ a reálné, soudobé a akutní vnímání rizik a pružnou reakci na ně. Uvedená skutečnost se pak odráží v obtížném zajišťování logistiky krizové připravenosti nebo redukci přípravy na schopnost základních složek IZS. Pozornost je upřena na hromadný výskyt postižených osob, upozaďuje se resortní příprava krizových manažerů a krizových štábů, spoléhá se pouze na přípravy v rámci orgánů krizového řízení, odděluje se tak úroveň IZS a MU od úrovně krizového řízení a krizové situace,“ upozornil MUDr. Štorek. Podle něj výrazem takového přístupu je nejen absence Ministerstva zdravotnictví České republiky na konferenci, ale i zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nebo jeho bezpečnostního výboru.

XXIII. ročník konference se bude tentokrát konat na Slovensku. Nechme se překvapit, jaké změny ve formátu, obsahovém členění nebo výběru témat stálý výbor připraví.


Lenka HAJDOVÁ, David HARTMANN, DiS.,  foto David HARTMANN, DiS., Ing. Romana MUSILOVÁ, FLKŘ – UTB



 

MV­-generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci s Českým červeným křížem (ČČK) uspořádalo ve dnech 10. až 12. května 2019 mezinárodní výcvik „Koordinace psychosociální pomoci při mimořádných událostech“ určený pro hasičské psychology a vybrané členy pořádající neziskové organizace. Akce se konala ve vzdělávacím zařízení HZS Jihomoravského kraje v Tišnově.

K výcviku byli přizváni i zástupci z Hasičského a záchranného zboru Slovenské republiky (HaZZ) a Slovenského červeného kríže. Lektorkou byla ao. Univ­ Prof. Dr. Barbara Juen z Univerzity v Innsbrucku, hlavní koordinátorka Rakouského červeného kříže pro psychosociální pomoc při mimořádných událostech (MU) v Rakousku, vědecká poradkyně Evropské sítě pro psychosociální podporu (ENPS) a Referenčního centra pro psychosociální podporu IFRC.

Rámec kurzu byl proveden jako „trénink trenérů“ s cílem představit i způsob, jakým danou problematiku školit a předávat v rámci svého systému dále, a byl zakončen předáním certifikátů o jeho absolvování. Šlo již o třetí výcvik s touto lektorkou, která má bohaté zkušenosti s koordinací velkých MU po celém světě, např. po tsunami v Thajsku, bombových útocích v Madridu, požáru lanovky v Kaprunu či zemětřesení v ­Itálii. I na těchto konkrétních událostech se ukazuje, že základní potřeby a reakce zasažených osob bývají podobné, přičemž se jako dominantní objevuje opakovaně a téměř bez výjimky potřeba relevantních informací (o tom, co se stalo, co se aktuálně při záchranných činnostech děje, co se bude dít dále, co mohu očekávat, jak jsou na tom mí blízcí apod.). Z těchto principů vychází i rámec poskytování psychosociální pomoci v České republice, což je zakotveno v STČ 12/IZS-Typové činnosti složek IZS při poskytování psychosociální pomoci.

Důležitou součástí programu bylo rovněž představení metodiky poskytování psychosociální podpory při zřizování asistenčních center pomoci (ACP), včetně mezinárodní spolupráce na tomto poli. Účastníkům byla představena nejnovější vodítka v této oblasti, jakožto i kazuistické případy konkrétních událostí a řešení jejich následků. Nosnou částí výuky byla modelová a skupinová cvičení.

V České republice je možnost zřízení asistenčních center pomoci systémově zakotvena od roku 2015 v již zmíněné typové činnosti, a to „při MU s velkým počtem zraněných či mrtvých osob, u nichž je předpoklad, že se k místu události začnou sjíždět rodinní příslušníci (případně cizí národnosti), kteří budou hledat své příbuzné či čekat na jejich identifikaci. V tomto případě je možné dočasně zřídit ACP na podnět koordinátora psychosociální pomoci a ve spolupráci s úsekem ochrany obyvatelstva HZS kraje a dotčenými složkami integrovaného záchranného systému, zejména Policií ČR. Jeho cílem je poskytnout rodinám zasažených osob a obětí bezpečný prostor a reagovat na jejich potřeby vyplývající ze situace spojené s MU.

ACP funguje v nepřetržitém provozu 24 hodin denně a může poskytovat:

• aktualizované informace (např. informační přepážka, aktualizované nástěnky, telefonní krizová linka),
• překladatelské služby,
• psychosociální podporu,
• ochranu před médii,
• prostor pro shledání rodinných příslušníků,
• další podpůrné činnosti pro osoby zasažené MU a jejich rodinné příslušníky.

O zřízení ACP rozhoduje ve strategické úrovni koordinace složek IZS příslušný HZS kraje (řídící důstojník kraje) na návrh koordinátora psychosociální pomoci, velitele zásahu nebo některého z vedoucích složek IZS nebo hejtman kraje, popř. starosta obce s rozšířenou působností, pokud převzali koordinaci záchranných a likvidačních prací na návrh členů krizového štábu kraje nebo obce s rozšířenou působností“.(STČ 12/IZS)

I když v České republice zatím nenastala potřeba ACP v reálných podmínkách zřídit, HZS ČR se na jeho zřízení důsledně připravuje. V současné době vzniká na MV­-generálním ředitelství HZS ČR metodický pokyn, který velmi podrobně specifikuje podmínky pro jeho zřízení a výkon činnosti. Některé HZS krajů již zahrnuly zřízení ACP do svých taktických a prověřovacích cvičení.

Obecně lze konstatovat, že v České republice je úroveň připravenosti na zvládání dopadů MU vysoká, a to i v oblasti psychosociální pomoci, kde jsou dobře nastavena pravidla pro fungování tohoto systému. Velmi dobře je nastavena i spolupráce s neziskovými organizacemi, včetně ČČK. Úroveň v dané oblasti vysoce ohodnotila rovněž lektorka kurzu.

Na Slovensku fungují psychologové HaZZ prozatím pouze směrem dovnitř sboru, tedy jako podpora pro své příslušníky, podporu osobám zasaženým MU v současné době poskytují především dobrovolnické organizace, konkrétně Modrý anjel.

Přítomní zástupci organizací z České i Slovenské republiky podporují myšlenku dalšího posilování vzájemné spolupráce v oblasti poskytování psychosociální pomoci i v návaznosti na závěry z dřívějšího setkání zástupců psychologických služeb hasičských záchranných sborů členských zemí Visegrádské skupiny, které proběhlo v roce 2017. Přínosem zrealizovaného kurzu bylo kromě nabytí nových znalostí a praktických dovedností i rozšíření kontaktní sítě na odborné úrovni.


plk. PhDr. Zuzana DITTRICHOVÁ, kpt. Mgr. Martina WOLF ČAPKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv ČČK
 

Dohoda o strategické součinnosti mezi ČEZ, a.s., MV­-generálním ředitelstvím HZS ČR, HZS Kraje Vysočina, HZS Jihomoravského kraje a HZS Jihočeského kraje, uzavřená v roce 2015, si dala za cíl spolupracovat v zajištění bezpečného provozu a havarijní připravenosti na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení v zónách havarijního plánování jaderných zařízení ČEZ, a.s.

Na základě této dohody zažádal HZS Kraje Vysočina v roce 2018 Nadaci ČEZ o finanční příspěvek na nákup přívěsného vozíku nouzového přežití (PNP). Cena přívěsného vozíku byla zhruba 180 000 Kč, Nadace ČEZ přispěla 150 000 Kč. Brzděný jednonápravový přívěs s celkovou hmotností 1 500 kg o rozměrech 4,6×1,7×2,5 m je opatřen plachtou s konstrukcí, boky a zadní čelo je opatřeno výklopnými bočnicemi s plynovými vzpěrami. Mezi bočnicemi je trojúhelníková plachta, která po otevření vytvoří zastřešení prostoru okolo přívěsu.

PNP je určen pro uskladnění a převoz soupravy nouzového přežití s nafukovacím stanem. Vnitřní prostory vozíku jsou děleny voděodolnými protiskluzovými přepážkami pro snadné a přehledné uložení materiálu nouzového přežití. Pro ustavení má přívěs čtyři opěrné stavitelné nohy. Nafukovací stan je uložen na transportním vozíku. Pro nájezd vozíku jsou pod ložnou plochou přívěsu uložené dva plechové nájezdy s G hlavou umožňující posunutí nájezdů po celé šířce ložné plochy. PNP obsahuje nafukovací stan 6×10 m s příslušenstvím (dmychadlo, hygienická vložka, kotvení, osvětlení), elektrocentrálu 5 kW, naftové topidlo, skládací stoly a lavice (osm setů), náhradní oblečení pro 20 osob, pět kusů dětského oblečení, 20 hygienických balíčků, 20 skládacích lehátek, 20 dek, termos s ohřevem vody, jednorázové nádobí a kelímky, sadu nářadí, prodlužovací kabely a skládací stojan na odpadkové pytle. Prostory přívěsu jsou osvětleny akumulátorovými svítidly s LED. Souprava náhradního oblečení je tvořena nově zakoupeným oblečením ve velikosti L a XL, které je uloženo ve vakuových pytlích a obsahuje mikinu, tepláky, triko, ponožky, trenýrky a gumové pantofle. Hygienický balíček obsahuje papírové kapesníky, gelovou dezinfekci, vlhčené ubrousky, papírový ručník a izotermickou fólii.

PNP lze díky jeho vybavení využít samostatně, nebo jeho pomocí rozšířit kapacitu kontejneru nouzového přežití (KNP). Dále ho lze použít také k zajištění nouzového přežití pro obyvatele postižené mimořádnou událostí na celém území Kraje Vysočina, či k vytvoření zázemí pro zasahující jednotky požární ochrany u déletrvajícího zásahu, nebo pro štáb velitele zásahu.

Pořízením PNP došlo u HZS Kraje Vysočina k zahájení obnovy materiálu pro nouzové přežití obyvatelstva v rámci nové koncepce rozvoje nouzového přežití v Kraji Vysočina. Poděkování náleží Nadaci ČEZ za přidělený finanční příspěvek.


plk. Ing. Jaroslav BÁRTA, foto autor, HZS Kraje Vysočina

Společným úsilím HZS Karlovarského kraje a Karlovarského kraje byl letos v březnu na adrese bezport.kr­-karlovarsky.cz zprovozněn Bezpečnostní portál Karlovarského kraje (Portál). Odborná i laická veřejnost v našem kraji tak má poprvé k dispozici nástroj pro on­­ line sdílení informací z oblasti preventivně výchovné činnosti, krizového a havarijního plánování i podpory činnosti složek integrovaného záchranného systému (IZS) při řešení mimořádných událostí (MU) a krizových situací (KS).

Historie a proces pořízení Portálu
Snaha o pořízení informačního systému pro potřeby orgánů krizového řízení má dlouhou historii. Až s příchodem nového vedení Karlovarského kraje došlo ke konkrétní dohodě o odpovědnosti za obsah, termíny naplnění daty a pokrytí nákladů na zprovoznění Portálu. HZS Karlovarského kraje (HZS kraje) využil výsledků průběžného průzkumu existujících řešení bezpečnostních portálů provozovaných v jiných krajích a navrhl pořízení stejného systému, který používá HZS Jihomoravského kraje pro svůj Krizport. Karlovarský kraj vyčlenil ze svého rozpočtu potřebnou částku a informační systém na konci roku 2017 zakoupil s tím, že bude kompletně nainstalován na serveru Krajského úřadu Karlovarského kraje (Krajský úřad). Samotná instalace a nastavení rozhraní Portálu byla ukončena až v červnu 2018, plnění obsahu Portálu mohlo začít v červenci téhož roku a skončilo v březnu roku 2019. Během této doby příslušníci oddělení ochrany obyvatelstva (OOB) a krizového řízení (KŘ) do Portálu převedli kompletní plánovací dokumentaci zahrnující Krizový plán Karlovarského kraje, krizové plány obce s rozšířenou působností (ORP), Havarijní plán Karlovarského kraje, vnější havarijní plány, Plán krizové připravenosti HZS kraje a řadu dalších dokumentů, což celkem představovalo stovky dokumentů a hodin práce. Portál je obsahově doplněn Geoportálem umístěným též na serveru Krajského úřadu, kterému HZS kraje poskytuje příslušné vlastní vrstvy zobrazující v prostředí GIS (geografický informační systém) např. záplavová území, zóny havarijního plánování, chovy, evakuační střediska, koncové prvky varování či stálé úkryty. V budoucnu bude možné přímo z mapy zobrazit i karty podlimitních objektů, ohrožených objektů v jejich zónách či karty evakuačních středisek.

Součástí dohody mezi HZS kraje a Karlovarským krajem o pořízení Portálu je i rozdělení odpovědností za jednotlivé fáze zprovoznění a obsah Portálu. Podle této dohody je HZS kraje odpovědný za strukturu a menu Portálu, přidělování a správu uživatelských účtů a obsah veřejné a neveřejné části Portálu s výjimkou části, která se věnuje zejména prevenci kriminality, jež je v gesci odboru bezpečnosti a krizového řízení Krajského úřadu. Odpovědnost za instalaci a provoz serverové části Portálu a Geoportálu nese odbor informatiky Krajského úřadu.

Části Portálu, jejich obsah, oprávnění a školení uživatelů

Portál je svým obsahem a s tím spojeným oprávněním k přístupu pro čtení rozdělen celkem do tří částí:
a. Veřejnou část, určenou (jak název napovídá) široké veřejnosti, která zde najde aktuality, informace o rizicích na území kraje a jak se na ně připravit, odkazy na metodiky a možnost zhlédnout výuková videa z projektu Ty to zvládneš. V nejbližších měsících bude tato část rozšiřována o popis jednotlivých druhů MU hrozících na území Karlovarského kraje a postupy pro přípravu a jejich řešení obyvatelstvem.

b. Neveřejnou část, do které mají heslem chráněný přístup tajemníci bezpečnostních rad kraje a ORP, členové bezpečnostních rad a krizových štábů kraje a ORP, členové povodňových komisí a členové nákazové i epidemiologické komise, starostové všech obcí Karlovarského kraje, zástupci Krajského ředitelství Policie ČR Karlovarského kraje, zástupci Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje atd. Obsahuje navíc zejména kompletní znění Krizového plánu Karlovarského kraje a krizových plánů ORP, Havarijního plánu Karlovarského kraje a vnějších havarijních plánů. Povodňové plány Karlovarského kraje a ORP jsou umístěny na jiném serveru Krajského úřadu a z Portálu jsou na ně jen navedeny odkazy. Vzhledem k rozsahu informací umístěných v této části bylo nutné připravit zjednodušené rozcestníky do důležitých dokumentů jednotlivých plánů, kterými jsou přehled hrozeb pro jednotlivé obce Karlovarského kraje, přehled objektů nakládajících s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a přehled subjektů ohrožených těmito objekty, přehled odkazů do operativních částí Havarijního plánu Karlovarského kraje a Krizového plánu Karlovarského kraje s postupy pro řešení MU a KS, přehled opatření, karet a postupů pro organizování evakuace a také přehled materiálu ochrany obyvatelstva a přehled uzavřených dohod IZS. Rozcestníky jsou umístěny do bočních menu Portálu. Z neveřejné části Portálu může oprávněný uživatel vstoupit i do Geoportálu.

c. Infopodpora HZS kraje je přístupná jen určeným uživatelům z HZS kraje, kterými jsou ředitelé územních odborů, velitelé stanic, vybraní příslušníci zařazení na odděleních OOB a KŘ, IZS, prevence a KOPIS, kteří mají zároveň přístup i do neveřejné části Portálu. V Infopodpoře jsou uloženy interní dokumenty využitelné při řešení následků MU, např. výpisy z dohod IZS, STČ (typová činnost složek) a další metodiky, dále je zde uložen podrobný seznam materiálu ve skladech HZS kraje, Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR či Správy státních hmotných rezerv a postupy pro jejich vyžádání a nasazení, Plán krizové připravenosti HZS kraje s odkazem do komunikačního prostředí štábu HZS a operačních skupin územních odborů HZS kraje a vybrané pomůcky pro činnost řídících důstojníků HZS kraje.

HZS kraje organizoval řadu školení oprávněných uživatelů Portálu ať už v rámci školení starostů obcí Karlovarského kraje, kde bylo představení obsahu Portálu jedním z hlavních bodů, tak i samostatně pro tajemníky bezpečnostních rad ORP, zástupce složek IZS či určené příslušníky HZS kraje. Školení členů bezpečnostních rad ORP proběhne v rámci pravidelných jednání na jednotlivých ORP.

Zkušenosti z uvedení Portálu do užívání
Při tvorbě původního harmonogramu zprovoznění Portálu byl odhadován čas pro převedení všech dokumentů do webového prostředí na asi osm měsíců. Tento odhad se ukázal jako správný, byť naše představa o průběhu řešení musela být v průběhu těchto měsíců přehodnocena.
HZS kraje jako zpracovatel krizové a havarijní dokumentace tyto plány prioritně ukládá na lokálním úložišti ve formátu MS Word a Excel a přílohy většinou jako obrázky JPG či PDF soubory. Jednotlivé dokumenty mají jednotnou úpravu a jsou mezi sebou provázány hypertextovými odkazy. Předpoklad, že si dokumenty zachovají své formátování i po jejich nahrání prostřednictvím vkládacího nástroje v editačním prostředí, byl zcela mylný. Zjistili jsme, že z textové části dokumentu je sejmuto veškeré formátování od zarovnání a zvýraznění textu až po automatické číslování odstavců, při vkládání tabulek se nepřenese podbarvení ani typ a barva ohraničení a obrázky se musí vkládat prostřednictvím zvláštního editačního nástroje. I vzhledem k nedostupnosti nástroje pro kopírování formátu je vložení několikastránkového dokumentu s ohledem na množství tabulek a obrázků otázkou několika minut až hodin práce editora. Během vkládání dokumentů několika editory zároveň se nám osvědčilo zpracování a používání 13stránkového manuálu pro jednotné formátování se zcela jasnými pokyny pro úpravu a způsoby vkládání textu, tabulek, obrázků a dalších objektů. V neposlední řadě bylo nutné také rozhodnout o novém způsobu zobrazování a dostupnosti jednotlivých částí plánovací dokumentace – konkrétně, které dokumenty budou vloženy formou článku ke čtení a které budou dostupné pouze pro stažení, případně kombinace obou zmíněných způsobů. Zvláštní pozornost jsme museli věnovat těm dokumentům, které se v jednotlivých plánech opakují, např. přehled hrozeb pro území kraje nebo přehled evakuačních středisek v kraji, a rozhodnout, ve kterém plánu dokument bude primárně uložen a do nějž budou navedeny odkazy z ostatních plánů.

Zprovoznění Portálu si vyžádalo i změnu organizace práce a úpravu odpovědností příslušníků oddělení OOB a KŘ HZS kraje.

S ohledem na množství převáděných dokumentů bylo nutné vyčlenit jednoho příslušníka oddělení OOB a KŘ HZS kraje na průběžnou kontrolu formální a věcné správnosti již uložených článků a odkazů. Zároveň se ukázalo jako nezbytné upravit odpovědnosti za aktuálnost jednotlivých plánů. Z obecné odpovědnosti metodika – koordinátora za celou oblast plánování jsme přešli na osobní odpovědnosti jednotlivých příslušníků za konkrétní plány, které uplatňují zejména při aktualizaci dokumentů, při níž je nezbytné vyžadovat součinnost od kolegů napříč celým oddělením. Dalším opatřením je rozhodnutí pokračovat v udržování plánů ve formě původních textových a tabulkových souborů v aktuálním znění na lokálním úložišti HZS kraje, aby sloužily jednak jako záloha informací pro portál a jednak jako předloha pro oficiální tisk. Portál sice umožňuje tisk článků, ale předdefinovaný vzhled stránky neodpovídá požadavkům na formální úpravu oficiálních dokumentů.

Závěr
Zprovoznění Portálu je zásadní změnou v přístupu oprávněných osob Karlovarského kraje ke krizovým a havarijním plánům v jejich aktuálním znění. Poprvé mají tyto osoby možnost nahlédnout do všech dokumentů on­­ line na jakémkoli zařízení připojeném k internetu. Poprvé mají zároveň i přístup k vybraným GIS vrstvám s tematikou krizového plánování a ochrany obyvatelstva. Portál umožňuje těmto osobám zasílat upozornění na články či aktualizace dokumentů a stává se tak i nástrojem krizové komunikace. Uživatelé portálu mohou zároveň upozornit HZS kraje na chyby či neaktuálnosti v publikovaných dokumentech. Zprovoznění Portálu přineslo i vedlejší pozitivní efekty jako prohloubení spolupráce HZS kraje s odborem informatiky Krajského úřadu a vyjasnění odpovědnosti za jednotlivé dokumenty v rámci oddělení OOB a KŘ HZS kraje.

Součástí Portálu je i modul Kontakty, do kterého jsme připraveni exportovat kontaktní údaje vybraných osob z IS IKIS II. Modul není ale ani po 17 měsících od pořízení aktivní. Důvodem je zejména obtížná komunikace kolegů z odboru informatiky Krajského úřadu s dodavatelem řešení a skutečnost, že Karlovarský kraj se rozhodl nakoupit IS bez garantované roční podpory. Pevně doufáme, že se obě strany dohodnou co nejdříve a poslední díl systému bude zprovozněn ke spokojenosti uživatelů.


plk. Ing. Miroslav LUKEŠ, por. Mgr. Nela ŠTĚŘÍKOVÁ, HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

Vzdělávání starostů obcí zaměřené na přípravu na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení, které vyplývá z Koncepce vzdělávání [1], probíhalo v Moravskoslezském kraji ve dvou modulech. Prvního modulu se účastnili starostové, kteří se v minulosti přípravy starostů v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení nezúčastnili anebo jsou ve funkci v prvním volebním období. Pro tyto starosty byl připraven tematický seminář „Společně k bezpečí“, jehož nosným tématem byla povodeň v obci a jednotlivá témata byla komponována tak, aby pokryla všechny fáze krizového řízení (příprava, odezva, obnova, prevence). Druhý modul v podobě praktického (ukázkového) cvičení absolvovali zkušení starostové, kteří pokračují ve své funkci a v minulosti se již účastnili námi organizovaného semináře. Cílem ukázkového cvičení bylo nejen prakticky předvést nezbytná opatření ochrany obyvatelstva, ale rovněž umožnit starostům v roli cvičících si jednotlivé úkony prakticky vyzkoušet.

Ukázkové cvičení starostů bylo rea­lizováno 14. května 2019 v prostorách integrovaného výjezdového centra Ostrava­ Jih na téma povodeň v obci. Pro starosty bylo připraveno šest tematických stanovišť, které absolvovali postupně v osmi až dvanáctičlenných skupinkách. Vzhledem k počtu účastníků ukázkového cvičení probíhalo cvičení ve dvou směnách, dopoledne a odpoledne. Celkem se na jednotlivých stanovištích vystřídalo 75 cvičících zástupců obcí, z toho 71 starostů.

Po zahájení ukázkového cvičení proběhla na učebně pro všechny účastníky společná prezentace zaměřená na činnost krajského operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému (KOPIS). Účastníci byli seznámeni s činností KOPIS vůči obci, příjmem tísňového volání, vysíláním jednotek požární ochrany. Po této části byli starostové rozděleni do skupin, ve kterých se střídali na jednotlivých stanovištích. Postupně procházeli stanoviště zaměřená na protipovodňovou ochranu obce, varování a informování obyvatelstva, evakuaci, nouzové přežití a humanitární pomoc. Na každém stanovišti proběhlo otestování získaných znalostí formou kvízu. Účastník s nejvyšším počtem správných odpovědí byl na konci ukázkového cvičení odměněn požárním hlásičem.

Protipovodňová ochrana obce
Na stanovišti protipovodňové ochrany si účastníci zopakovali zásady protipovodňové ochrany obce, od stupňů povodňové aktivity, povodňové orgány, až po nezbytnost organizace hlídkové služby v obci. Pro starosty byla rovněž připravena ukázka protipovodňové hráze z pytlů s pískem, pytlů, plniček a dalšího materiálu potřebného pro stavbu hráze. Starostové měli dále možnost vyzkoušet si odečet hladiny vody z vodočetné latě či stavbu hrází prostřednictvím zmenšených maket pytlů s pískem. Cílem bylo nejen připomenout povinnosti obce v rámci protipovodňové ochrany, ale rovněž apelovat na nezbytnou připravenost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k hlídkové službě a stavbě protipovodňových hrází.

Varování a informování obyvatelstva
Cílem stanoviště varování a informování obyvatelstva bylo připomenout dostupné prostředky k varování a informování obyvatelstva. Účastníci cvičení se dozvěděli o způsobech aktivace koncových prvků varování a potřebě sdělovat občanům obce informace o nutných opatřeních k evakuaci. Dále měli možnost prakticky si vyzkoušet vyhlášení evakuace obyvatelstva při povodni prostřednictvím hlášení přes mobilní sirénu.

Evakuace obyvatelstva
Evakuace obyvatelstva začínala na shromaždišti - autobusové zastávce, ze které se starostové v roli cvičících přesunuli do evakuačního střediska. Evakuační středisko bylo zřízeno ve stanu z kontejneru nouzového přežití. V něm byli starostové zaevidováni, byly jim připomenuty zásady organizace evakuace a nezbytnost vedení evidence evakuovaného obyvatelstva. Dále byli upozorněni na vhodnost zpracování tzv. „krizové karty obce“, která je doporučována jako pracovní dokumentace pro řešení mimořádných událostí a krizových situací všem obcím v Moravskoslezském kraji.

Nouzové přežití obyvatelstva
Z evakuačního střediska se starostové v roli cvičících – evakuovaných osob přesunuli do tělocvičny, ve které bylo připraveno místo nouzového ubytování. Na tomto stanovišti byly diskutovány nejen vhodné objekty pro nouzové ubytování obyvatelstva v obci, ale i možnosti vybavení těchto prostor ubytovacím materiálem, organizační a personální zajištění chodu místa nouzového ubytování v podmínkách obce, péče o evakuované obyvatelstvo, stejně jako nezbytnost vedení údajů o vhodných prostorech a předurčeném personálu v obci formou krizové karty obce.

Humanitární pomoc
V tělocvičně bylo rovněž vybudováno stanoviště humanitární pomoci, na kterém byl cvičícím představen materiál humanitární pomoci, kterým disponuje Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Nechyběla ani ukázka zprovoznění vysoušečů, přestavení souprav pro okamžité a následné použití, pracovního oblečení a nářadí. Účastníci byli dále seznámeni s organizací humanitární pomoci v kraji prostřednictvím panelu humanitárních organizací, které jsou zastoupeny v externí pracovní skupině Krizového štábu Moravskoslezského kraje.

Závěr
Přestože příprava tohoto ukázkového cvičení byla organizačně náročná, vyplatila se. Praktické cvičení všichni cvičící hodnotili velice pozitivně.

Vzhledem ke kladnému přijetí této formy vzdělávání budeme i v následujícím období pokračovat a nabízet obdobné zaměstnání i těm starostům, kteří jsou v prvním volebním období a letos absolvovali zmíněný seminář. Opakování této formy vzdělávání potvrzovali účastníci ukázkového cvičení slovy: „Jde o přínosná setkání, která by se měla opakovat“.


Literatura
[1] Koncepce vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení schválená usnesením vlády ČR č. 508 ze dne 10. července 2017.
[2] Plán hlavních úkolů organizačních složek státu v působnosti HZS ČR pro rok 2019.


plk. Ing. Miloš STŘELKA, kpt. Ing. Kateřina BLAŽKOVÁ, Ph.D., HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje
 

15. ročník fotografické soutěže „Hasiči před i za objektivem“ je tradiční fotografická soutěž s patnáctiletou tradicí, která každoročně představuje veřejnosti prostřednictvím fotografií zásahy hasičů, výcvik, požární sport, život na stanici, ale také momenty ze spolkového života sborů dobrovolných hasičů, jakými jsou například plesy, soutěže dětí a mládeže, předávání techniky a setkání hasičských praporů.
Střípky noci
V zájmu nestrannosti posuzuje práce nezávislá porota. Hlavním porotcem je dokumentární fotograf a pedagog prof. Mgr. Jindřich Štreit.

Fotografická soutěž je vyhlášena ve čtyřech kategoriích:

• Kategorie A – požáry.
• Kategorie B – ostatní zásahy – dopravní nehody, technické pomoci apod.
• Kategorie C – výcviky, cvičení a hasičský sport všeho druhu.
• Kategorie D – všechno mimo zásah – technika, život na stanici, hasičské plesy a svatby, portréty hasičů, hasičská zátiší atd.

První tři snímky v každé kategorii budou oceněny finanční odměnou:
1. místo – 1 500 Kč
2. místo – 1 000 Kč
3. místo –  500 Kč

Snímky do všech kategorií mohou zasílat fotografující hasiči i fotoamatéři z řad široké veřejnosti z České republiky a ze Slovenska.

Soutěž pořádá Hasičský fotografický klub HAFOK z Bruntálu a Česká asociace hasičských důstojníků, z.s. Partnery jsou Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, web požáry.cz a preventivně výchovný portál Hasík CZ.

Uzávěrka 15. ročníku soutěže „Hasiči před i za objektivem 2019“ je 31. srpna 2019.

Detaily o přijímaných fotografiích, ustanovení o autorství, souhlasu se zveřejněním, korespondenční adrese a přihlašovacím listu naleznete na http://www.hasik.cz/soutez/index.html.


plk. Ing. Martin PLISKA, Česká asociace hasičských důstojníků, z.s., foto Tomáš LACH

V posledních letech jsou prioritním tématem v oblasti civilní ochrany Evropské unie (EU) lesní požáry. Toto téma se stále promítá v oblasti prevence, připravenosti a odezvy v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus). Vzhledem ke každoročnímu počtu lesních požárů se zájem EU jeví oprávněným. EU se zaměřuje nejen na hašení lesních požárů na území členských států Mechanismu, ale také na území dalších států. Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) se v měsíci květnu věnovalo dvěma rozsáhlým lesním požárům, které zasáhly území Guatemaly a Izraele. Rovněž také cyklonu Fani, který zasáhl východní pobřeží Indie.

Lesní požáry v Guatemale
Gauatemala je státem ve střední Americe s rozlohou 108 889 km². Leží v tropickém pásmu, kde se průměrné roční teploty pohybují kolem 25 °C a téměř polovinu území pokrývají tropické lesy. V prosinci 2018 zachvátily lesní požáry přes 100 km² chráněného území severní Guatemaly. Nejvíce postiženou oblastí byl okres Perén, kde se oheň rozšířil na 53 km². Národní úřad civilní ochrany (CONRED) vyhlásil krizové stavy ve více než deseti správních celcích. Požáry stále trvaly a jejich likvidace se nedařila, CONRED koordinoval hasební práce na národní úrovni za pomoci hasičů a armády, kteří se snažili dostat oheň pod kontrolu. Nicméně národní kapacity zdaleka nestačily a začal se projevovat nedostatek personálu. Do postižené oblasti přicestoval koordinátor Generálního ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO), který v oblasti dlouhodobě působí, aby posoudil situaci a podpořil národní orgány při zpracování jejich žádosti o pomoc prostřednictvím Mechanismu. Dne 15. května 2019, kdy bylo v oblasti stále hlášeno sedm rozsáhlých požárů, požádal CONRED prostřednictvím Mechanismu o technickou pomoc na likvidaci požáru.

V rámci této žádosti o pomoc CONRED požádal o odborníky na strategii a analýzu hašení lesních požárů. Dále byla požadována logistická podpora a pomoc v identifikaci potřeb v oblasti prevence lesních požárů. Dalšími požadavky na odborníky bylo školení zaměstnanců CONRED v oblasti požární ochrany, provádění meteorologické analýzy a vytváření protokolů a v neposlední řadě řešení hasebních prací v lesních porostech ve městech. Dne 16. května 2019 požádalo ERCC prostřednictvím Společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události (CECIS) členské státy o poskytnutí odborníků pro zařazení do týmu civilní ochrany EU (EUCPT). Kompletní tým byl dne 18. května 2019 vyslán na dvoutýdenní misi do postižené oblasti. Skládal se ze čtyř odborníků na hašení lesních požárů a velitele týmu (ze Španělska), dále styčného důstojníka z ERCC a dvou finských odborníků, kteří tvořili technickou podporu týmu. Vstupním místem do země bylo mezinárodní letiště La Aurora a následná koordinace v místě proběhla prostřednictvím systému řízení ředitelství požární ochrany a výkonného tajemníka CONRED.

Dne 29. května 2019 šlo ještě stále o 13 hlášených požárů. Následně došlo ke zklidnění situace a lokalizaci požárů, a tak se členové TAST z Guatemalské mise dne 3. června 2019 vrátili zpět do Evropy. Členové TAST ve spolupráci s guatemalskými kolegy stanovili doporučení v oblasti požární ochrany, a to v oblastech, jako je analýza chování při požárech, aplikovaná meteorologie pro lesní požáry, předcházení lesním požárům a bezpečnostní opatření a v neposlední řadě hašení požárů ve městech. Zvláštní pozornost byla věnována posílení sítě geografických a informačních systémů na národní úrovni, které byly v omezené míře prakticky využity již při hašení těchto lesních požárů. Mise EU získala významnou pozornost v národních médiích. Členové týmu EUCP v současné době dokončují technickou zprávu z mise.

Lesní požáry v Izraeli
V centrálním Izraeli vypuklo po dlouhém období sucha až 20 lesních požárů. První požár byl hlášen dne 23. května 2019 v blízkosti Beit Hagai v jižních Hebronských horách a v krátkém čase následovaly další na Západním břehu a v Jeruzalémě. Vzhledem k tomu, že požáry postihly především městské, přírodní a zalesněné oblasti, muselo být evakuováno minimálně 3 500 osob z 15 vesnic. Požáry zasáhly území o rozloze 200 km², zničily 60 domů a úřady zaznamenaly také téměř 40 zraněných osob. Napáchaly zásadní škody také na místní infrastruktuře, kdy zničily tři hlavní silnice v oblasti. Jednou z oblastí, která utrpěla nejhorší škody, byl les Ben Shemen ve středním Izraeli. Na národní úrovni bylo nasazeno 12 hasebních letadel a několik stovek hasičů. Riziko lesních požárů zůstávalo extrémní. Od 25. května 2019 se ale mělo změnit počasí a teploty měly klesnout až o 13 °C. Dne 23. května 2019 požádala Izraelská vláda prostřednictvím Mechanismu o pomoc. Izrael požádal o tři moduly určené pro letecké hašení lesních požárů (šest letadel typu Canadair). Itálie, Kypr a Řecko poslaly na pomoc Izraeli každý po dvou letadlech. Itálie a Řecko poslaly Canadairy CL-415 a Kypr Air Tractor 802 a Thrush 550. Kyperská letadla na místo dorazila 24. května 2019 ve 12.30 hodin místního času a řecká a italská letadla dorazila v podvečer téhož dne. Chorvatsko také nabídlo dvě letadla, avšak Izrael již v daný okamžik nepovažoval tato letadla za potřebná, nicméně nakonec Chorvatsko poslalo jedno letadlo bilaterálně. Během 19 letových hodin bylo provedeno celkem 21 shozů vody (přibližně 93 000 litrů). V noci dne 25. května 2019 vyhlásila Izraelská hasičská a záchranná služba konec hasebních prací v oblasti. Všechna letadla se vrátila do svých zemí dne 26. května 2019.

Cyklon Fani v Indii
Dne 3. května 2019 udeřil tropický cyklon Fani na pobřeží Indie poblíž měst Puri a Brahmapur ve státě Odisha, který se nachází na východě Indie u Bengálského zálivu. Stálý ­vítr tou dobou dosahoval rychlosti až 200 km/h. Tento tropický cyklon byl za posledních 43 let prvním, který zasáhl tento stát. Odisha je nejhůře postiženým státem s více než 15 miliony zasaženými osobami. Přes jeden milion lidí bylo evakuováno z pobřežních oblastí a přemístěno do bezpečí. Ve státě bylo zřízeno 5 000 evakuačních míst. V okresech Puri a Khordha byly škody způsobené cyklonem nejhorší. Byly přerušeny dodávky elektrického proudu a zcela zničena infrastruktura. Dne 22. května 2019 požádala Indie prostřednictvím OSN o pomoc EU. ERCC aktivoval Mechanismus. Po konzultaci s regio­nálním úřadem DG ECHO pro Asii a Tichomoří a s Úřadem OSN pro indické země bylo ERCC požádáno, aby poskytlo odborníka EU na analýzu poškození telekomunikačních sítí. Odborník EU měl přispět k posouzení situace před katastrofou, v průběhu katastrofy a následně i provést analýzu požadavků na obnovu po katastrofě. ERCC vyzvalo členské státy Mechanismu, aby nominovaly své odborníky, ale vzhledem k tomu, že žádný z členských států odborníka nenabídl, byla tato pomoc ze strany EU zrušena.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

Užít si krásného dne, zasoutěžit si v přátelské atmosféře v tradičních i méně známých sportovních disciplínách, dozvědět se něco nového a potkat se s celou řadou zajímavých osobností – na to se mohli těšit všichni ti, kteří se zúčastnili již desátého ročníku „Sportovních her seniorů České republiky 2019“, které proběhly ve čtvrtek 30. května 2019 na Kotlářce, na Stadionu mládeže v pražských Dejvicích.

Sportovní hry seniorů pořádá spolek Buď fit seniore společně s Českou ­asociací sportu pro všechny a ve spolupráci s dalšími partnery, mezi které patří i MV­-generální ředitelství HZS ČR.

Celý projekt založil fitness trenér a bývalý mistr světa a Evropy ve sportovním aerobiku David Huf, podle něhož je hlavním cílem této akce vytvářet a podporovat komunitu aktivních seniorů a přispět k navazování jejich vzájemných kontaktů napříč generacemi.

Hry, které jsou pro všechny přihlášené zdarma, se zaměřují především na ty seniory, kteří nejsou registrovanými sportovci a neúčastní se pravidelných veteránských vrcholových sportovních soutěží. „Věk je jen číslo“,tak znělo ­motto této akce a všichni přítomní sportovci jej svým nadšením a optimismem potvrzovali.

Účastníci her, kteří se dostavili nejen z Prahy a blízkého okolí, ale přijeli také z různých koutů naší republiky, byli rozděleni do čtyř věkových kategorií od 60 let a výše.

V letošním ročníku se soutěžilo v severské chůzi (nordic walking) na 800 m, seniorském biatlonu, kdy se střílelo laserovou puškou na 2 × 5 terčů a zdolávala se vytýčená trasa, slalomu, skoku do dálky, hře pétanque a po úspěšné loňské premiéře se konal turnaj ve fotbalu v chůzi. Účastníci si mohli vyzkoušet i netradiční sport woodball, který je kombinací kroketu a golfu.

MV­-generální ředitelství HZS ČR přispělo k akci stánkem preventivně výchovné činnosti, kde příslušníci HZS ČR v rámci přípravy obyvatelstva zapojovali seniory do připravených aktivit. Ve volných chvílích před či po sportovní disciplíně se senioři zastavovali ve stánku, kde měli možnost vyplnit a probrat vědomostní testy s tématikou ochrany obyvatelstva nebo si na magnetické tabuli projít pravidla správného chování při dopravní nehodě, pravidla volání na tísňovou linku, průjezdnost a uhýbání vozidlům IZS a diskutovat o všem, co je na práci hasičů zajímá, popřípadě co trápí je samotné z hlediska vlastní bezpečnosti.

Nakonec i pro ně byla nachystána malá sportovní disciplína, ve které si mohli vyzkoušet stříkání džberovkou na maketu hořícího domečku.
Sportovních her v Praze na Kotlářce se zúčastnilo na 400 seniorů, čímž byla naplněna kapacita přihlášených. Pro nás bylo potěšením věnovat se této cílové skupině, která je aktivní, projevuje velký zájem o svou bezpečnost a je ochotna předávat nabyté informace, materiály a letáky svým příbuzným a známým. Protože je o akci stabilně velký zájem, proběhly také 13. června 2019 v Sokolově a 18. září 2019 se budou pořádat v Ostravě – Vítkovicích.


kpt. Mgr. Pavel SAVARA, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto autor

V září loňského roku navštívili Institut ochrany obyvatelstva zástupci Centra pro výzkum katastrof (Centrum) z Delawarské univerzity. Přijetím delegace započala spolupráce s akademiky z USA, kteří se stejně jako Hasičský záchranný sbor ČR a Institut ochrany obyvatelstva věnují výzkumu v oblasti katastrof a mimořádných situací.

Dr. Russell Dynes a Dr. El Quarentalli - zakladatelé Centra pro výzkum katastrofCentrum pro výzkum katastrof se zabývá rozvíjením současného stavu výzkumu katastrof a jeho vědecky řízenou praxí; vzděláváním příští generace vědců a informovaných odborníků v oblasti zmírňování katastrof, připravenosti, reakce a obnovy a vytvářením a také shromažďováním a šířením znalostí o katastrofách dynamickým a citlivým způsobem. Jejich vizí je stát se lídrem na poli rozvíjení znalostí o katastrofách prostřednictvím multidisciplinárního výzkumu, který přispívá k řešení složitých sociálních problémů souvisejících s mimořádnými situa­cemi velkého rozsahu.

Zakladateli Centra pro výzkum katastrof byli v roce 1963 Dr. Russell Dynes a Dr. El Quarantelli. Centrum se jako první na světě věnovalo sociálně­ vědeckému studiu katastrof.

Historicky Centrum uskutečnilo terénní rozhovory a rozsáhlé výzkumné projekty o skupinové, organizační a komunitní přípravě, reakci a obnovení po přírodních a technologických katastrofách a dalších mimořádných situací v rámci celých komunit.

Zatímco velká část výzkumu vedeného Centrem byla po celou dobu existence interdisciplinární, Centrum se v nedávné době pustilo do nové éry. Chce stavět na svých základech v oblasti společenských věd, ale zároveň i rozšiřovat aktivity tak, aby explicitněji zahrnovaly i interdisciplinární a multidisciplinární výzkum. Veškerý výzkum má za cíl přinést jak základní vědecké poznatky o katastrofách, tak i informace, které lze použít k vypracování efektivnějších plánů a postupů na snížení dopadů katastrof.

V současné době se Centrum aktivně zabývá těmito výzkumnými oblastmi:

• řízení rizik kritických infrastruktur,
• veřejné zdravotnictví,
• ochranná opatření,
• varování a vnímání rizik,
• odezva na mimořádné situace.

Byli jsme velmi potěšeni, že nás za Centrum navštívili jejich ředitelé, tedy profesor James Kendra a profesorka Tricia Wachtendorf.

Výzkumné zájmy profesora Kendry se zaměřují na individuální a organizační odezvy na rizika, improvizaci a kreativitu v době krize, přístřešky a provizorní ubytování pro obyvatele bezprostředně po katastrofě a plánování služeb v oblasti behaviorálního zdravotnictví. Mezi jeho projekty patří výzkum znovuobnovení pohotovostního střediska v New Yorku po útocích z 11. září 2001, což je rozsáhlá studie evakuace Manhattanu, která proběhla 9/11, dále výzkum sociálních dopadů tsunami v Indickém oceánu a výzkum organizace zdravotních služeb v oblasti chování při katastrofách.

Tricia Wachtendorf je profesorkou sociologie na univerzitě v Delaware a ředitelkou Centra. Během posledních dvou desetiletí se její výzkum zaměřil na multiorganizační koordinaci před, v průběhu a po katastrofách, nadnárodní krize a sociální zranitelnost při katastrofách. Dr. Wachtendorf se zapojila do prací v terénu po takových událostech, jako byly útoky na Světové obchodní centrum v roce 2001, tsunami postihující Indii, Srí Lanku (2004) a Japonsko (2011), hurikány Katrina (2005) a Sandy (2012) a zemětřesení v Číně (2008) a na Haiti (2010). S pomocí celé řady výzkumných grantů od agentur, jako je např. National Science Foundation, široce publikovala na téma improvizace při katastrofách a konvergence katastrof. Její nejaktuálnější výzkumné projekty zkoumají časovou povahu rozhodování a nouzové řízení při hurikánových událostech, vyšetřují logistiku humanitární pomoci při odezvě na katastrofy a studují stigma a úlohu záchranných složek při rychlém třídění zraněných podle závažnosti v průběhu mimořádných událostí.

V rámci návštěvy zahraniční delegace uspořádal Institut ochrany obyvatelstva společné setkání se zástupci akademické obce, jehož se zúčastnili představitelé Katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy; Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava a Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického. Byly vyjasněny možnosti příští spolupráce těchto vysokých škol a univerzit s Centrem pro výzkum katastrof. Této spolupráce již některé univerzity využily formou odborných stáží pedagogů v Centru.

Další akcí uspořádanou v průběhu návštěvy byl workshop s oběma řediteli Centra, zástupci zmíněných univerzit a také příslušníky relevantních odborů Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR. Prof. Kendra i prof. Wachtendorf prezentovali přednášky, které se týkaly samotného Centra, a také výzkumné projekty, na kterých se Centrum podílí. Jedním z nich je projekt s názvem CoPE­ WELL, jež se zabývá systémovým dynamickým modelem komunitního fungování během katastrofy a po ní, navržený jako prediktor odolnosti kraje před, v průběhu a po odeznění katastrofy.

Institut ochrany obyvatelstva poté účastníkům workshopu ukázal stacionární i mobilní laboratoře, včetně jejich vybavení a popsal své výzkumné i výjezdové aktivity.

Dalšími body přijetí delegace byla i účast na Mistrovství HZS ČR ve vyprošťování osob z vozidel v Chrudimi a návštěva Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Spolupráce se bude i nadále rozvíjet. Institut ochrany obyvatelstva vyšle v říjnu tohoto roku dva pracovníky na týdenní návštěvu Centra, kteří se budou moci zúčastnit výuky, ale i jednání vedení Centra. V rámci návštěvy se také uskuteční schůzka s představiteli Federální agentury pro zvládání krizí (FEMA), na které budou řešeny otázky ochrany obyvatelstva při krizových situacích a odezvy na živelní pohromy a nehody většího rozsahu.


Mgr. Jitka COLLISOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv autorky

Školnímu a výcvikovému zařízení HZS ČR – pracovišti Zbiroh (ŠVZ Zbiroh) se podařilo pokořit další významný milník ve svém vývoji.

Dne 27. května 2019 proběhl na pracovišti historicky první noční výcvik, a to v kurzu 14 NOV HZS, ve kterém jsou pro výkon svého budoucího povolání připravováni noví kolegové z řad profesionálních hasičů. Během nočního výcviku si mohli vyzkoušet reálnou podobu zásahu u dopravní nehody, u požáru a záchranu osob z výšky a nad volnou hloubkou. Reálnost výcviku spočívala v tom, že účastníci neznali předem scénář a museli zúročit znalosti nabyté v průběhu celého kurzu. Lektoři museli při přípravě scénářů překonávat řadu překážek a vytvořit v podmínkách, které má ŠVZ Zbiroh k dispozici, jednotlivá stanoviště. Pro záchranu osob z výšky byl využit Taktický domek Policie ČR, který je v současné době jediným plnohodnotným trenažérem v areálu Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR. Požární zásah proběhl v podzemní garáži v zařízení simulující reálné podmínky požáru, kde jsme zkombinovali jak studený kouř, tak reálný oheň. Dopravní nehody patří pro instruktory z hlediska přípravy k nejsložitějším. Jako dopravní komunikace byla využita plocha mezi budovami č. 19 a 20. Před zahájením samotného výcviku jsme pro účastníky kurzu připravili překvapení v podobě přerozdělení družstev. I v reálném pracovním životě budou řešit událost s „neznámými“ kolegy. Aby toho na budoucí hasiče nebylo málo, celou noc výcvik komplikoval hustý déšť. Poděkování patří všem, kteří se jakkoli podíleli na přípravě a realizaci výcviku. Zvláštní poděkování patří kpt. Mgr. Martinu Štaiglovi, který přípravě výcviku věnoval velké úsilí. Nedostatky, které se objevily, byly vyhodnoceny a uděláme vše proto, aby následující noční výcviky byly stále kvalitnější.


mjr. Ing. Josef DANÍČEK, kpt. Mgr. Jaroslav TUČEK, foto kpt. Mgr. Jaroslav TUČEK, ŠVZ Zbiroh
 

Konference „Bezpečné Česko v bezpečné Evropě“ pořádaná dne 16. května 2019 Střediskem bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (Středisko bezpečnostní politiky FSV UK) měla základní cíl, a to bilancovat posledních třicet let v oblasti bezpečnostní politiky a řešit bezpečnostní aspekty nových technologií.

Konferenci zahájil ministr zahraničních věcí České republiky Tomáš Petříček. První panelová diskuze byla zaměřena zejména na zahraniční bezpečnostní politiku. V rámci panelové diskuze probíhala promluva mimo jiné o bilanci členství České republiky v Evropské unii a NATO, prognóze bezpečnostního vývoje v Evropě a z toho vyplývajícím novým výzvám. V rámci řízené diskuze vystoupil předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek, dále též bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky a bývalý předseda Vojenského výboru NATO gen. Petr Pavel nebo sociolog Václav Bělohradský. Činnosti bezpečnostních sborů a současně tedy také Hasičského záchranného sboru České republiky byla věnována samostatná část konference.

Další řízená diskuze se zaměřila na vývoj bezpečnostního systému České republiky od historie, konkrétně roku 1989, do současnosti a jeho další směřování. Panelové diskuze se účastnili Jan Beroun, ředitel Vojenského zpravodajství, Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby, Marek Šimandl, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, náměstek policejního prezidenta Jaroslav Vild, poslankyně Helena Válková a též i zástupce Hasičského záchranného sboru České republiky František Vavera. Během panelové diskuze se řešily kromě jiného otázky potřeby bezpečnostní strategie pro Českou republiku, vývoj integrovaného záchranného systému nebo úroveň adaptace Česka na nové bezpečnostní prostředí a hrozby. Ze strany ředitelů všech zpravodajských služeb zazněla zejména hrozba mezinárodního terorismu, extremismu či kybernetické hrozby. Pro Hasičský záchranný sbor České republiky v rámci obecné diskuze byla vyslovena mimo jiné hrozba sucha (jak z důvodu možnosti vzniku požárů, zejména lesních, či nedostatku vody) a nových technologií (např. hašení baterií elektromobilů).

Závěrečný blok konference se následně věnoval problematice nových technologií jako zdroje budoucích hrozeb a možnosti obrany proti nim. Probíranými tématy byla připravenost České republiky na konflikty v rámci kyberprostoru, umělá inteligence či využití potenciálu tuzemských vyspělých technologií.


plk. doc. JUDr. František VAVERA, Ph.D., LL.M., foto archiv Střediska bezpečnostní politiky FSV UK

Za účasti ředitele HZS Libereckého kraje plk. Ing. Luďka Prudila, hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, představitelů Policie ČR, města Raspenava a zástupkyň Krajského sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska se dne 7. června 2019 konalo slavnostní otevření modernizovaného výcvikového zařízení v Raspenavě.

Výcvikové zařízení v Raspenavě fungu­je od roku 2017, v letech 2018 až 2019 pro­šel polygon druhou etapou moder­nizace a nyní přináší hasičům další využití.

„Nový polygon značným způsobem zvyšuje možnosti výcviku a přípravy jednotek požární ochrany na likvidaci požárů v uzavřených prostorách. Lektoři odborného výcviku zde mohou nasimulovat například požár ve sklepním prostoru, který co do postupů a náročnosti na zasahující hasiče patří k těm vůbec nesložitějším,“ říká o výcvikovém zařízení plk. Mgr. Josef Málek, vedoucí úseku integrovaného záchranného systému a operačního řízení HZS Libereckého kraje.

Nově mohou hasiči také prakticky nacvičovat správné nasazení přetlakové ventilace, jakožto neopomenutelného pomocníka při likvidaci požárů v obytných budovách.

Dokončení druhé etapy bylo spolufinancováno z česko­ polského projektu „Bezpečné pohraničí“, CZ.11.123/0.0/0.0/15_001/0000006, spolufinancováno z Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím Programu Interreg V­ A Česká republika – Polsko. Díky přes­hraniční spolupráci se do výcviku zapojili i kolegové z Polska. Cena druhé etapy přišla na 902 000 Kč.

Výcvikové zařízení v Raspenavě je vybudováno z přepravních kontejnerů po vzoru již fungujících výcvikových polygonů. Kontejner je založen na principu spalování tuhých paliv (čisté dřevo).

Výcvikové zařízení by mělo v roce 2020 projít ještě třetí, závěrečnou etapou modernizace, která by přinesla zázemí pro plnohodnotnou odbornou přípravu jednotek požární ochrany Libereckého kraje formou dostavby stanice Raspenava, kde by vznikla odpovídající učebna pro hasiče, špinavé a čisté šatny, sociální zázemí a garážové stání pro techniku a vybavení potřebné k výcviku.

Výcvik v ohňovém polygonu je nezbytnou součástí odborné přípravy příslušníků. Hasiči v těchto zařízeních získávají praktické zkušenosti a dovednosti, které nelze naučit suchou teorií na učebně. V polygonu mohou bezpečně zhlédnout vznik, průběh požáru i jevy spojené s požáry v uzavřených prostorech (zejména roll­over). Zároveň si mohou vyzkoušet, jak vzniku dynamických jevů u požáru zabránit či se před jejich působením ochránit.


Mgr. Zdenka ŠTRAUCHOVÁ, foto mjr. Ing. Jaromír MOTTL, HZS Libereckého kraje

Prvního června 2019 uplynul jeden rok od zahájení provozu stanice Doksy na Českolipsku. První dva měsíce strávili hasiči v těch nejprovizornějších podmínkách, kdy měli k dispozici pouze velitelský kontejner.

Na stanici sloužili atypicky v tzv. denním a nočním režimu. Během dne byli na stanovišti v Doksech a na noc se přesouvali na stanici do České Lípy. Z tohoto důvodu byl i vypracován denní a noční poplachový plán.

Později pro ně bylo vybudováno pomocí stavebních buněk tzv. buňkoviště, které slouží jako dočasná stanice do té doby, než bude postavena nová stanice Doksy. I tato varianta je provizorní, vozidlo mají hasiči ve stanu, který funguje zároveň pro ukládání věcných prostředků.

Nové stanice se hasiči dočkají nejspíše na přelomu roku 2020 až 2021. V současné době míří do finále výběr zhotovitele stavby, a pokud půjde vše podle plánu, v průběhu letních prázdnin by měly být započaty stavební práce.

Aktivní zásahová činnost ukázala, že do Doks profesionální jednotka požární ochrany patří a nelze nechat tuto lokalitu nepokrytou.
Za jeden rok fungování vyjížděli hasiči ze stanice Doksy celkem k 306 událostem, nejvíce bylo technických pomocí, a to 114, 88× zasahovali u dopravních nehod, 71× pomáhali u požárů, 14× byli u úniku nebezpečných látek, zbytek tvořily plané poplachy.

„Historicky první výjezd jsme měli hned 2. června 2018. Jeli jsme k požáru lesa o rozloze 80 × 80 m přímo v Doksech, zapojeny byly i jednotky II. stupně požárního poplachu,“ vzpomíná velitel stanice ppor. Bc. Jan Soušek, který shodou okolností zrovna sloužil a velel.

Další závažné zásahy v průběhu roku:

• 8. srpna 2018 – dopravní nehoda osobního a nákladního automobilu na komunikaci I/38 v Doksech, 3× exitus, 2× vyproštění a zachránění
• 9. listopadu 2018 – dopravní nehoda dvou osobních automobilů na komunikaci I/9 Chlum, 1× exitus, 1× vyproštění a zachránění
• 29. listopadu 2018 – požár bývalého dětského tábora (hlavní budova, chatky a desítky stromů v areálu), Bezděz, zásah v nepříznivých klimatických podmínkách (vítr, zima, teplota -15 °C), velký rozsah, rychlé šíření požáru
• 22. ledna 2019 – požár rekreační chaty, Doksy, na místě pět jednotek požární ochrany, škoda 10 000 Kč, uchráněno 1 000 000 Kč
• 26. března 2019 – požár podzemní prostory KV Final, Kuřívody, požár olejového zásobníku a kabelových rozvodů, spolupráce s HZS Středočeského kraje
   

Mgr. Zdenka ŠTRAUCHOVÁ, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje
 

Více než 2 500 návštěvníků se sešlo na 9. ročníku Zbirožského hasičského tatrování, které bylo letos doplněno Dnem otevřených dveří Národní základny humanitární pomoci. Ta má sídlo právě v areálu Hasičského záchranného sboru České republiky ve Zbirohu. Již tak bohatý program byl navíc doplněn soutěžemi a aktivitami, které připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Na akci přivítal diváky předseda Podvýboru pro Hasičský záchranný sbor ČR a poslanec Parlamentu ČR Ing. Pavel Růžička, starosta města Zbiroh Michal Muravecký zase prozradil divákům, jak se objednává krásné počasí a celý den pak slavnostně odstartoval generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba. V průběhu dne se k programu připojil ještě předseda Výboru pro bezpečnost Parlamentu ČR.

Celému dni dominovala soutěž krásy MISS Tatra 2019. Letos se do finále probojovalo 42 Tater. Volby královny mezi Tatrami v kategorii MISS Sympatie se zúčastnilo 509 hlasujících diváků. Ti jako tu nejkrásnější zvolili Tatru 815 Terrno SDH Blatná.

Dále byly hodnoceny Tatry v kategoriích MISS Tatra osobní, zde vyhrála Tatra 57 majitele Michaela Hokera. Titul MISS Tatra nákladní putoval k Janu Hokerovi, který do Zbirohu přivezl Tatru 141. V kategorii MISS Tatra Junior si pomyslnou korunku odnesla Tatra 815 Terrno SDH Chodov a v seniorské kategorii vyhrála Tatra 148 SDH Stod.

Hlavní kategorii MISS TATRA 2019 vyhrála letos Tatra, která je ve vozovém parku HZS ČR naprostým nováčkem a zároveň unikátem. Je to zodolněná cisternová automobilová stříkačka tzv. TITAN, která se divákům tatrování představila i v dynamické ukázce. Tatra zaujme již na první pohled, a to nejen svými rozměry, její délka je 11 m, ale i nezaměnitelným vzhledem, který jí dává zejména vojenská kabina odolávající balistickým a výbušným hrozbám podle armádní standardizační dohody STANAG.

Na Tatrování a v odborné porotě nemohli chybět zástupci společnosti Tatra Trucks, a.s., a THT, s.r.o., kteří všem vítězným Tatrám předali krásné ceny. Další ceny do soutěže věnovala společnost PROBO.

Posádky Tater soutěžily již tradičně v dovednostním klání při výměně kola na Tatře 815. Kolo na této Tatře přitom váží závratných 160 kg (pro srovnání kolo na běžném osobním automobilu váží 30 kg). Do náročné soutěže se přihlásilo celkem 14 dvoučlenných posádek. Účast slovenské soutěžní dvojice udělala z letošního klání mezinárodní mistrovství.

Titul mistrů republiky získali potřetí za sebou František Sadílek a Michal Král z HZS Středočeského kraje. Druzí byli hasiči ze Záchranného útvaru HZS ČR, Michal Herold a Jiří Šmejkal, a třetí místo patřilo borcům z SDH Tuchořice Petru Hrdličkovi a Pavlovi Beránkovi. Již v kvalifikaci byl dvakrát překonán loňský rekord a v boji o třetí místo Petr Hrdlička a Pavel Beránek vytvořili nový rekord časem 4 minuty 11 vteřin 89 setin.

Po celý den si návštěvníci užívali aktivní nafukovací skluzavkové centrum v designu stanice hasičů, simulátor přetočení vozidla na střechu (profesionální otočný simulátor autonehody) a simulátor nárazu (profesionální trenažer simulující náraz automobilu v rychlosti 30 km/h, který nabízí reálný výchovný účinek).

Diváci sledovali se zájmem ukázky práce hasičů­ lezců na speciálním výcvikovém polygonu i činnost policistů při zadržení pachatele.


pplk. Mgr. Nicole ZAORALOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV­-generálního ředitelství HZS ČR