Tato neobyčejná akce, jaká tu doposud nebyla, by se však neobešla bez nadšení okolních sborů, podpory města Roudnice nad Labem a jejího starosty Františka Padělka, zapojení firem, které tu měly skvělou prezentaci a nezištné nabídky Velkého dechového orchestru Mělník pod vedením Václava Jakubce.
Dnes, když se řekne První setkání hasičů pod Řípem u příležitosti 101. výročí vyhlášení československé samostatnosti, tak každý z těch stovek a možná i tisíců účastníků si připomene nádherně prosluněný a podzimem zabarvený svah nad Krabčicemi, jenž se od časného rána začal červenat auty dobrovolných, profesionálních a podnikových hasičů z mnoha koutů naší vlasti. Mohli jsme na nich číst názvy místních „esdéháček“ a také těch, které sem vážily cestu nejen od České Lípy, Mladé Boleslavi a Kladna, ale třeba také od Jičína, Náchoda, Pardubic i od Frýdku-Místku. A nejdůležitější byla ta skutečnost, že poprvé v dějinách hasičství se sešla pětice nejstarších českých sborů - Velvary, Roudnice nad Labem, Plaňany, Radhošť a Praha-Braník.
Po vyslechnutí Masarykovy oblíbené písně Ach synku, synku za zvuku fanfár z opery Dalibor od Bedřicha Smetany položili kytice u sochy praotce Čecha šéfredaktor Hasičského čtení Josef Pepa Nitra, starostové Roudnice nad Labem František Padělek a Mělníka Ctirad Mikeš, náměstek starosty SH ČMS Jaroslav Salivar, ředitel HZS Ústeckého kraje Roman Vyskočil, emeritní prezident a prezident Asociace velitelů HZS podnikových hasičů Oldřich Lukš a Metoděj Popov, starostové krajských sdružení hasičů Ústeckého a Středočeského kraje Jiří Henc a Oldřich Lacina a pět starostů okresních sdružení se zástupci okresních profesionálních hasičů - za Mělnicko Petr Nicek a za Litoměřicko ředitel Boleslav Lang.
Na to se na povel Pavla Gerberga začal formovat průvod, na jehož čele zavlála česká vlajka a prapory sborů založených před 155 lety. Za nimi šly symboly dalších sborů a do kroku řízně hrála pětatřicetičlenná mělnická kapela.
Když začátek průvodu přicházel na asi kilometr vzdálenou pláň na úpatí Řípu, byla ještě celá cesta nahoru alejí stromů s hasičskými auty na obou stranách plná dalších a dalších lidí a historické techniky. Tedy, přesně sto třicet let staré zápřahové stříkačky z Libkovic pod Řípem tažené párem statných valachů, laurinky z roku 1926 z Libochovic a škodovky z roku 1929 z Železnice u Jičína. Další veteráni byli už vystaveni na tak zvaném Kramářském placu spolu se soudobou technikou z poloviny zapůjčenou HZS ÚK Územního odboru Litoměřice a podnikovými hasiči ze Spolany Neratovice, Synthosu Kralupy nad Vltavou, ČEZ Elektrárny Mělník, Letiště Praha a podniku ČEPRO. Své místo tu měl také kontejner nouzového přežití z HZS ÚK ÚO Ústí nad Labem.
Nu, a všechna přítomná vozidla začala přesně v poledne houkat, aby do kraje oznámila, že Říp teď patří hasičům. Jeho podobu ve formě dortu, který upekla místní cukrářka Pavlína Šmídová, předal po krátkém přivítání starosta Roudnice hlavnímu organizátoru a duchovnímu otci akce Pepovi Nitrovi.
Sympatické na zahájení bylo, že se nekonaly žádné zdlouhavé projevy a vůbec se neřešilo, kdo je tu z hostů významnější. Všichni jsme cítili rovnou sounáležitost, a to především při tónech československé státní hymny. Úvod akce začal před stánkem města Roudnice nad Labem, ve kterém bylo zajištěno ozvučení, zázemí organizátorů a místo, kde byly předávány účastnické diplomy a děkovné listy.
Další program, který skvěle komentoval moderátor Vlastimil Čtverák, patřil mladým hasičům. Ti nejmenší byli z Vědomic a předvedli hašení pod vedením Kateřiny Cinibulkové. Dorostenci se pak pochlubili, jak rychle to umí na překážkové dráze i v nastřelování rozdělovačů. Své svěřence tu měl František Dvořák z Tuhaně a Rostislav Švrček z Raškovic, který z Beskyd přivezl také čerstvou mistryni světa v běhu na sto metrů s překážkami Terezku Chovancovou. Děti pak za své výkony dostaly dortíky v podobě dráčků Soptíků a další dárky od přítomných sponzorů.
To už je ale v prostoru ukázek vystřídali zkušení profesionálové z Roudnice nad Labem a davy přítomných sledovaly, jak bravurně pneumatickými nůžkami a roztahovákem vyprošťují dívku z havarovaného vozidla. Další čas vyplnil prodejce hasičského zboží Stimax, který představil vysokotlaký hasicí přístroj Vario Carbon 13 a nastavení pěny.
Program byl dostatečně bohatý a kdo přivedl s sebou děti, neprohloupil. Měly tu k dispozici skákací hrad, mohly se posadit za volant historických veteránů nebo si zastříkat na maketu hořícího domečku za pomocí obětavých členů SDH Braník. Rodiče jim pak měli příležitost koupit jim něco dobrého od paní Šmídové, cukrovou vatu od paní Pokorné nebo horký mošt z Vinařství Lobkowicz z Roudnice a sobě tamtéž chutný svařáček. Firma Juwital tu zdarma nabízela výborné vitamínové nápoje. Teplá jídla byla k mání z restaurace Kastrol, od pana Friče nebo byla možnost občerstvit ve stánku Podřipského rodinného minipivovaru ze Ctiněvsi. Něco více na zahřátí tu pak nabízel barman a dvě hostesky z firmy Fernet Stock. Všichni jmenovaní občerstvovatelé zároveň přispěli k zabezpečení všech aktivních účastníků a organizátorů.
Kdo chtěl mohl si vyzkoušet nejmodernější dýchací přístroje ve stánku MEVA Roudnice nad Labem anebo si koupit v upomínku třeba hrníček nebo tričko s logem akce od Petra Knapka v prodejně Naši hasiči. Obě firmy byly taktéž štědrými sponzory.
V odpoledních hodinách se současně s děním na ploše připravovala nejnáročnější část programu - dálková přeprava vody na vrchol Řípu. Zatímco sbory okrsku Horní Beřkovice natahovaly hadice a rozmísťovaly stříkačky, vyjel nahoru raškovický mercedes s vybranými prapory, pro praporečníky z výše jmenovaných pěti nejstarších českých sborů a za podnikové hasiče zástupce ze Synthosu Kralupy nad Vltavou, za mělnický okres z SDH Cítov a Litoměřicko z SDH Libkovice pod Řípem a nakonec z nejvzdálenějšího sboru z podbeskydských Raškovic. Před románskou rotundu svatého Jiří na ně čekali mělničtí trubači Václava Jakubce, aby je přivítali slavnostními fanfárami. Zazněl poslední povel Pavla Gerberga, který činnost praporečníků a čestných stráží s velitelskou precizností řídil po celou dobu oslav, a Pepa Nitra na prapory zavěsil pamětní stuhy věnované brněnskou firmou Alerion.
To však ale nebyl poslední akt slavnosti. Ti, kteří vyšli převýšení dominanty Zahrady Čech mohli vidět, že příprava na dálkovou přepravu vody vrcholí, protože cesta na horu byla už lemována hasičskými hadicemi. Chybělo jen rozvézt motorové stříkačky, což se ukázalo, jako poněkud složitý problém. Rozvoz komplikoval velký pohyb lidí, a navíc se nečekaně objevila technická závada na traktoru, který měl stříkačky dopravit na určená místa. I tady však chlapi prokázali to, že obětavost hasičů nezná mezí. Uchopili se těžkých strojů a přenesli je na potřebná místa a jen s několikaminutovým skluzem od plánované ukázky se na vrcholu Řípu naplnila historická koňka z Libkovic a jednotka v historických uniformách začala pumpovat, co to dalo. Když z proudnice v rukou sličných hasiček začala stříkat voda, zazněl bouřlivý potlesk, který patřil hlavně členům podřipských jednotek podél cesty na posvátný kopec. Úkol byl splněn a velmi náročné předsevzetí, které už vypadalo, že se nevyplní, bylo díky nesmírnému úsilí všech aktérů dálkové přepravy završeno ještě větším úspěchem, než se očekával.
Hasiči okrsku Horní Beřkovice byli také poslední, kteří už v nadcházejícím večeru opouštěli místo, jenž se snad 28. října 2019 stalo základním kamenem nové, doposud nebývalé tradice.
Foto: Martin sekerka