Velmi pěkně je tento vývoj zachycen v knize „Motorová pila a její historie“ od autorů Vladimíra Simanova a Radana Bernackého, která vyšla v nakladatelství Národního zemědělského muzea v polovině roku 2019.
S rozšiřující se zásahovou činností jednotek požární ochrany se motorová řetězová pila a později i motorová rozbrušovací pila, stala také nepostradatelným pomocníkem hasičů a dnes ji najdeme i ve většině domácností.
Již na Odborném učilišti požární ochrany na Salaši u Velehradu byly před rokem 1985 organizovány kurzy obsluhovatelů motorových pil u jednotek požární ochrany. Legendami v této době byly pily značky Husqvarna 480 AB a později, vzhledem k dostupnosti na trhu, pily značky SACHS DOLMAR 110 a 115.
Postupem času nahrazovaly motorové řetězové pily v hasičských vozidlech ruční pily břichatky, známé též pod názvem „kaprovky“, kterými byla vybavena ještě hasičská vozidla DA 12 L1Z na podvozku Avie, CAS K 24 S2Z na podvozku LIAZ a CAS 32 S3R na podvozcích Tatra 815. Zásadním zlomem v tomto směru byla vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, kde byla již motorová řetězová pila uvedena jako výbava hasičských vozidel.
Jak je patrno z přiloženého grafu, použití motorových pil má stále stoupající tendenci. Velký nárůst použití motorových řetězových pil u zásahů jednotek požární ochrany byl v letech 2006 a 2007, což souvisí s větrnými smrštěmi Kirill – leden 2007 a Emma – březen 2008. I v následujících letech jsou však motorové řetězové pily používány u jednotek požární ochrany stále častěji. V říjnu roku 2017 to byl orkán Herward. Dále je to způsobeno častějším využíváním jednotek PO k technickým pomocím a v neposlední řadě i zásahovou činnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů, které jsou těmito pomocníky ve velké míře vybavovány.
K velkému nárůstu použití motorových řetězových i kotoučových (rozbrušovacích) pil došlo dále v roce 2017.  V případě technických pomocí to bylo u řetězových pil více jak o 100 % a u kotoučových téměř o 300 %. Tento nárůst  má samozřejmě několik příčin. Jednou z nich je změna statistického sledování událostí a činnosti jednotek požární ochrany. Do této statistiky se dostávají i tzv. „neemergentní“ zásahy jednotek, při kterých byly použity motorové pily a následně jsou vykazovány ve Zprávě o činnosti jednotky. Jde o poskytování „nezásahových“ pohotovostních a jiných služeb nebo prací, které jsou zpravidla předem ohlášeny, dohodnuty a realizovány. Nejde zde tedy o nebezpečí z prodlení, ale jednotka provádí tyto činnosti k předcházení vzniku potenciálního ohrožení.
Vždy se však jedná o činnosti související se základními úkoly jednotek požární ochrany.

Jedná se o činnosti jednotek požární ochrany, které:
a) jsou předem dojednány služebním funkcionářem nebo zřizovatelem jednotky požární ochrany,
b) jsou ohlášeny nebo dojednány operačním a informačním střediskem HZS kraje jako služba jednotky Hasičského záchranného sboru kraje, případně jiné jednotky požární ochrany, některému subjektu, např. Policii České republiky nebo obci, na jeho žádost.
Jedná se tedy o zásahy, při kterých nehrozí bezprostřední nebezpečí z prodlení, ale které s činností jednotek přímo souvisí.

Postupem času byly jednotky požární ochrany vybavovány i motorovými rozbrušovacími pilami. I tento poněkud robustnější stroj se postupem času stal nepostradatelným pomocníkem při zásazích u dopravních nehod, na stavebních konstrukcích, u technických zásahů apod., jak ukazuje graf a tabulka. Jejich použití není tak časté, ale v případě potřeby se stávají nepostradatelnými pomocníky hasičů. Postupným používáním diamantových a záchranářských kotoučů se přechází na název motorové kotoučové pily.
I když došlo v roce 2018 oproti předcházejícímu roku k mírnému poklesu použití motorových pil, čísla stále jasně hovoří, že se motorové pily staly nepostradatelnými pomocníky jednotek požární ochrany.

Zdroj: GŘ HZS ČR – pplk. Ing. Pavel Lukeš
Grafy: mjr. Ing. Petr Kupka,  kpt. Ing. Petr Mrnuštík