POŽÁRNÍ OCHRANA

Požár kotelny
s. 4
Hasiči na Dolech Bílina
s. 6
Téma požární ochrany zaujalo manažery hotelů v České republice
s. 10
Liberečtí hasiči slavili výročí otevření první hasičské zbrojnice
s. 19
Medaile za odvahu, píli a statečnost byly předány
s. 12
Budoucí hasiči z Chomutova na stáži v Sasku
s. 14


INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Soutěž v poskytování první pomoci zná své vítěze
s. 15
Kurz k vedení exkurzí
s. 13


OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Taktické cvičení prověřilo výstavbu a provoz registračního místa
s. 17
Problematika nouzového zásobování pitnou vodou
s. 20
Odborná stáž ŠVZ HZS ČR v Bělorusku
s. 23
Vzorkovací souprava pro chnické laboratoře HZS ČR
s. 26
Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
s. 28
Zkoušky nového ochranného prostředku pro děti od 6 do 18 let
s. 30


INFORMACE

Lečebně ozdravný pobyt na horách i u moře
s. 31
Sport v roce 2019
s. 32


PŘÍLOHA

Medaile a plakety HZS ČR udělené u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu

Celkem padesát jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (JSDHO) a sborů dobrovolných hasičů (SDH) z celé České republiky obdrželo ve středu 20. listopadu 2019 ocenění Dobrovolných hasičů roku 2019, které nominovala odborná porota. Stalo se tak při slavnostním vyhlášení 9. ročníku ankety v brněnské Zoner Boby Hall. Na pódiu si prestižní ocenění převzali zástupci JSDHO a SDH, kteří se při veřejném hlasování umístili na prvním až třetím místě. Finalisté na prvním místě navíc získali skleněnou zásahovou helmu v životní velikosti, která je symbolem ankety a unikátním dílem českých sklářů. Dobrovolní hasiči na podporu své další činnosti současně obdrželi finanční a věcné dary v hodnotě přes 1 800 000 Kč.

Vyhlášení ankety a udělené ocenění dobrovolným hasičům je důstojným poděkováním za jejich obětavý aktivní přístup, profesionalitu při zásahu a preventivní a výchovnou činnost. „Vždy, když máme nějaký společný zásah s profesionálními nebo dobrovolnými hasiči, uvědomím si, jak je pro nás jejich práce důležitá. Každoročně máme mnoho společných zásahů při narušení plynárenských zařízení a sami dobře víme, jak hasiči obětavě a skvěle pracují. Vážíme si toho a vítáme možnost tímto způsobem ocenit jejich obětavou práci,“ řekl Pavel Káčer, zástupce generálního partnera ankety, společnosti GridServices.

Jedním z cílů ankety je zvýšit veřejné povědomí o nenahraditelnosti 360 tisíců aktivních členů dobrovolných hasičů v rámci integrovaného záchranného systému. Díky regionální působnosti to jsou právě oni, kdo přijíždí jako první a řeší prvotní zákroky při požárech, dopravních nehodách nebo povodních. „Paleta příběhů, při kterých zástupci JSDHO a SDH hrají svou nepostradatelnou roli, je opravdu rozmanitá. Při požárech, nehodách a jiných nešťastných událostech, při výchově a aktivním vyžití dětí a mládeže, při akcích pro místní komunity nebo také při zajištění bezpečné a spolehlivé přepravy zemního plynu. V anketě vyzdvihujeme některé z nich. Skrze ně však vyjadřujeme uznání všem,“ řekl Radek Benčík, jednatel společnosti NET4GAS a člen odborné poroty.

Již po převzetí cen měla většina oceněných jasnou představu, jak s finančními i věcnými dary naloží. „Termokamera by nám usnadnila velkou část naší práce při hašení požárů zejména v uzavřených prostorách. Zvažujeme, že výhru využijeme právě na její pořízení,“ sdělil Antonín Bastl, velitel jednotky z Drnovic.

Prostřednictvím ankety můžeme představit největší podporovatele a partnery dobrovolných hasičů, kteří jim dlouhodobě poskytují finanční i věcnou podporu. Těmito partnery jsou generální partner GridServices. Hlavními partnery jsou ­NET4GAS, Lesy České republiky, Nadace ČEZ, Ford Motor Company a DCom. Dále partneři ČEPS, Gina Software, E.ON Česká republika, ZPMV ČR, Techsport, Požární bezpečnost, Brnocar, Patrol Group, Teleskopické stožáry, Vinařství Prokeš společně se spolupracujícími organizacemi, jako je HZS ČR, SH ČMS, MHJ a ČHJ.
 

Přesnou představu o využití darů měl Michal Mlčák, velitel jednotky Osvětimany ze Zlínského kraje. „Ocenění pro nás znamená obrovských úspěch. Jsme maličký sbor a uspět v tak velké konkurenci je pro nás velkou ctí.“ „Výhru využijeme na hasičskou výzbroj, boty, přilby, zásahové obleky,“ sdělil s prvními dojmy velitel stanice Prosetín Martin Vít.

Celým slavnostním večerem provázel herec, moderátor a patron ankety Petr Rychlý. Hudební složku zajistila zpěvačka a patronka Ilona Csáková a skupina Slza.

Účastníkům letošního ročníku ankety blahopřejeme.


Ing. Jiří BEZDĚK, Svatý Florián – Dobrovolní hasiči roku, z.s.

V sobotu 9. února 2019 ve 21.22 hodin přijalo operační a informační středisko HZS Ústeckého kraje informaci o výbuchu a následném požáru kotelny v AGC Automotive Czech, a.s., Bílina, Chudeřice.

Popis objektu
Z požárního hlediska šlo o objekt plynové kotelny s technologickým vybavením pro ohřev termického oleje o celkovém výkonu 3,4 MV. Objekt je jednopodlažní, samostatně stojící, obdélníkového půdorysu o rozměrech 12 × 9 m a výšce 5,4 m. Z hlediska požární bezpečnosti staveb je konstrukční systém nehořlavý z konstrukčních prvků DP1. Nosné obvodové zdivo je z děrovaných cihel a stropní konstrukci tvoří železobetonové panely Spiroll. Střešní plášť tvoří minerální tepelná izolace a folie. Podlaha objektu je z betonové mazaniny na základové desce vyspádovaná pro účel stékání uniklých kapalin do záchytné jímky, která je pod objektem kotelny. Objekt tvoří jeden požární úsek. Do kotelny je zavedena smyčka signální EPS a dvoustupňová detekce plynu v návaznosti na hlavní uzávěr plynu, který se při výpadku elektrické energie nebo signálu EPS samočinně uzavře. Kotelna má výfukové protivýbuchové plochy na dvou protilehlých stranách ve východním a západním průčelí. Ve východním průčelí to jsou ocelová dvoukřídlová vrata a nad nimi vedle sebe dva otvory vyplněné plechovými otočnými lamelami s možností větrání. V západním průčelí jsou čtyři stejné obdélníkové otvory vyplněné otočnými plechovými lamelami. Kotelna slouží k ohřevu oleje – topného média pro výrobní linku. Technologie kotelny je složena ze čtyř plynových kotlů, dvou expanzních nádob na olej, dvou tlakových lahví s dusíkem a spojovacího potrubí s měřením, ventily a čerpadly. V severozápadním rohu objektu je nainstalována elektrorozvodná skříň.

Průběh zásahu
Na základě přijatých informací byl vyhlášen poplach prvního poplachového stupně podle požárního poplachového plánu kraje čtyřem jednotkám požární ochrany (PO). Jednotka PO HZS Ústeckého kraje stanice Bílina vyjela se dvěma požárními automobily, a to s CAS 15/2200/120/M2Z o počtu 1+1 a CAS 32/8200/800/S3R o počtu 1+1. Dále jednotka SDH obce Hostomice s požární technikou CAS 32/8200/800/S3R a počtu 1+3, jednotka SDH obce Duchcov s požární technikou CAS 20/4600/300/S2R o počtu 1+3 a jednotka HZS podniku Severočeské doly, a.s., Bílina s požární technikou CAS 32/T815 o počtu 1+2.

Na příjezd jednotek PO čekali pověření zaměstnanci podniku, kteří je doprovodili k místu požáru. Přístup k objektu byl velmi jednoduchý, protože budova stojí u příjezdové silnice v areálu AGC. Požár nevypadal složitě, protože probíhal pouze v prostoru kotelny a dále se nešířil. Kotelna stojí přibližně 1 m od výrobní haly, která nebyla požárem nějak ohrožena. Velitel zásahu (VZ) nechal odpojit elektrický proud a plynový přívod do kotelny. Jednotka PO vytvořila dopravní vedení od cisterny CAS 15/2200/120/M2Z, a to jednou hadicí „B“ s rozdělovačem a útočným proudem hadice „C“. Dále ihned po natažení útočného vedení začala hasit kotelnu. Již při prvním kontaktu hasicí vody s hořlavou látkou bylo zjištěno, že jde o požár hořlavé kapaliny na bázi oleje, která byla rozlitá na podlahu kotelny. VZ ihned rozhodl o použití těžké pěny z proudnic na těžkou pěnu.

Po příjezdu ostatních povolaných jednotek PO byly nasazeny další proudy, které pomáhaly uhasit požár. Vzhledem k velkému zadýmení vlivem nedokonalého hoření bylo během zásahu prováděno nucené odvětrávání prostoru přetlakovým agregátem. Dále bylo během zásahu zjištěno, že se v kotelně nacházejí dvě olejové nádrže o objemu 2 500 l, ve kterých byl vroucí olej. Tento olej s obchodním označením SERIOLA 1510 slouží jako teplonosné medium na lepení autoskel výrobní linky. Olej je velmi kluzký, je lehčí než voda a na hladině vytváří neprodyšnou olejovou vrstvu. Vzhledem k dané situaci jednotka PO provedla utěsnění blízkých kanalizačních svodů ucpávkami. Určené jednotky PO podle rozkazu VZ doplňovaly vodu do cisternových automobilových stříkaček, ze kterých se následně požár hasil. Po průzkumu a zjištění, že se v blízkosti nachází podzemní hydrantová síť, VZ nařídil využít nejbližší místo hydrantového rozvodu k doplňování vody do cisteren a následně pak k samotnému ochlazování olejových nádrží. Dodávka vody z hydrantové sítě měla průtok 3,85 l/s při tlaku 0,68 MPa.

Lokalizace a likvidace požáru
Požár byl lokalizován ve 21.58 hodin a zlikvidován ve 22.14 hodin. Po jeho likvidaci jednotky PO ochlazovaly olejové nádrže, které obsahovaly odhadem 100 l oleje. Po dostatečném ochlazení nádrží VZ vydal rozkaz k ukončení zásahu a všechny jednotky PO se vrátily zpět na stanice (zbrojnice).

Příčina vzniku požáru
Kriminalistické ohnisko požáru bylo stanoveno na základě ohledání místa požáru, odhoření, degradace hořlavých mate­riálů a skutečností zadokumentovaných na místě požáru. Kriminalistické ohnisko požáru se nacházelo ve vnitřním prostoru kotelny, a to v severovýchodním rohu kotelny v místě, kde jsou umístěna čerpadla rozvodu oleje. Jde o dvě soustavy, které se skládají z elektromotoru a čerpadla. Kriminalistické ohnisko požáru bylo stanoveno v soustavě umístěné blíže k severní stěně objektu. Z důvodu celistvosti a stavu poškození uvedené soustavy nebylo jednoznačně určeno, která z částí soustavy způsobila požár. Z tohoto důvodu byla tato soustava zajištěna a odeslána na znalecké pracoviště Policie České republiky – Kriminalistický ústav. Možné iniciační zdroje požáru byly stanoveny na základě ohledání místa požáru a ohniska požáru. V prostoru uvedeného kriminalistického ohniska požáru se nacházely tyto možné iniciační zdroje požáru:
a) rozvod elektrické energie – elektrický jev
b) technická závada na elektromotoru nebo čerpadle – tření, opotřebení nebo skrytá vada.

Požár byl v místě kriminalistického ohniska požáru pouze lokální, a to do doby, kdy došlo vlivem sálavého tepla k narušení celistvosti a těsnosti systému vedení teplonosného média – oleje výrobního označení Esso Thermaloil. Teplota vzplanutí tohoto oleje je 210 °C. Při úniku a následném rozlití oleje do prostoru podlahy kotelny došlo k rychlému šíření požáru všemi směry jak vertikálně, tak horizontálně. Intenzita požáru se zvyšovala úměrně s množstvím oleje vytékajícího z topného systému. V průběhu požáru došlo k tepelnému namáhání dvou tlakových lahví s dusíkem. Při tomto tepelném namáhání došlo k explozi jedné z tlakových lahví a následnému rozšíření požáru na celý prostor kotelny v důsledku tlakové vlny, která rozmetala hořící olej na celý prostor kotelny. Tlaková vlna narušila všechny výfukové plochy na objektu.

Na základě všech zadokumentovaných skutečností, získaných důkazů, poznatků a expertizních zjištění byla jako příčina vzniku požáru obecně stanovena závada na technickém zařízení. Konkrétní závada bude stanovena na základě znaleckého zkoumání Kriminalistického ústavu.

Následky požáru
Předběžná škoda způsobená požárem byla vyčíslena na 25 500 000 Kč. Došlo k řízené evakuaci 71 osob. V přímé souvislosti s požárem nedošlo ke zranění ani úmrtí osob. Uchráněné hodnoty stanovil majitel objektu na 260 897 000 Kč.

Specifika zásahu
Pozitiva

• dobrý přístup k požáru – budova se nachází blízko přístupové silnice,
• budova jako samostatný objekt z cihlového zdění a betonového stropu, kde nehrozilo další šíření požáru,
• přestože došlo k výbuchu tlakových lahví a destrukci budovy, nebyl nikdo zraněn,
• ve stavebních konstrukcích byly tlakové průduchy, které při explozi bezezbytku splnily svůj účel,
• dobře fungující hydrantová síť, u budovy kotelny se nacházel podzemní hydrant,
• na místě zásahu byl dostačující počet sil a prostředků.

Negativa

• vzhledem ke špatné viditelnosti v prostoru objektu na začátku zásahu nešlo zprvu rozpoznat, že jde o požár vyteklého oleje, tím byla ztížena volba vhodné hasební látky pro prvotní zásah,
• nebyla k dispozici aktuální dokumentace zdolávání požáru.

nprap. Roman MICAL, por. Radek HAMPL, DiS., HZS Ústeckého kraje, foto autoři

Historie prvních profesionálních hasičů podniku na Dolech Bílina se začala psát v roce 1964, kdy v rámci výstavby Úpravny uhlí Ledvice byla v její blízkosti zrealizována stavba stanice, do které se poté přestěhovala jednotka SDH Dolů Jirásek. V polovině roku 1964 se z jednotky SDH stává Závodní požární útvar Dolů Julia Fučíka a Úpravny uhlí Ledvice.

Historie a technika v počátcích
Na počátku sloužili na směně dva hasiči z povolání, doplňováni ze Závodního požárního útvaru (útvar) Elektrárny Ledvice a dobrovolnými hasiči Úpravny uhlí Ledvice. Vybavení požární technikou začátkem jejich působení - automobilová stříkačka cisternová ASC 16 V3S, cisternová automobilová stříkačka (CAS) 16 Škoda 706 RTH, dopravní automobil DVS 8 Tatra 805 a dopravní stříkačka DS 16. Postupem času docházelo k navýšení stavu hasičů na směnu a s rokem 1965 se stává útvar plně profesionální, s pěti hasiči na směnu, doplňován do stavu dobrovolnými hasiči.

Vybavení požární technikou se rozrostlo o CAS 16 Škoda 706 RTHP, CAS 32 T 138, GAZ 69. V průběhu 70. let se do vybavení požární techniky zařadila CAS 25 Škoda 706 RTHP nebo CAS 32 T 148, dále výšková technika PVP 27 T 148.
Jako jedni z mála byli hasiči školeni jako nositelé kyslíkových dýchacích přístrojů na Hlavní báňské záchranné stanici Most pro používané dýchací přístroje Dräger CH 255 a později BG 174. Vzhledem k navyšujícím se početním stavům hasičů a požární techniky se roku 1980 vybudovala přístavba stanice a garáží, dále se pořídila cisterna Mazur na pásovém podvozku, v polovině 80. let se obměnila výšková technika za PP 27 Tatra 815 (požární plošina). Po neštěstí na Dole Pluto byl obnoven ve vybavení útvaru sanitní terénní vůz. Po zkušebních testech byl vybrán Puch Steyer 280. Na přelomu roku 1985 dostává útvar dvě nové CAS 32 T-815. Během let byla veškerá cisternová technika obnovena za tento typ. Po vyhodnocení zásahu při likvidaci záparu a následného výbuchu v uhelném řezu lomu Jirásek se vedení útvaru začalo zabývat technologií pro dálkové ovládání lafetové proudnice na CAS 32 T-815 s cílem získat efektivnější ochranu hasiče při zdolávání záparů. Vyrobili technologii dálkového ovládání z kabiny řidiče, které se instalovalo na všechny cisterny tohoto typu útvaru a je používáno dodnes.

Rozšíření útvaru
Začátkem roku 1991 došlo ke sloučení útvarů elektrárny Ledvice a Dolů Bílina, dříve Julia Fučíka, z důvodu rozšíření hasebního obvodu o elektrárnu Ledvice a tím i navýšení početních stavů na směnu. Útvar Dolů Bílina se mění na HZS podniku Doly Bílina. V roce 1992 byla pořízena nová požární technika CAS 25 T 815 4×4, CAS 32 T 815 6×6, NISAN 4×4 RTP.

V roce 1997 přibyla CAS 32 T-815 6×6, dvě sanity Puch Steyer 280, Škoda Felicia VEA, Toyota RAF 4. Po roce 2000 až do současnosti procházel HZS podniku Doly Bílina mnoha změnami jak ve vybavení, tak v navyšování početních stavů a zvelebování zázemí.

Od roku 1974 do roku 2009 byl velitelem Antonín Vejražka, který se zasloužil, aby požární technika a vybavení byly co nejmodernější. Což se mu vždy povedlo, ale nebylo to jednoduché. Zabýval se vývojem požární techniky a podařilo se mu prosadit vybavovat jednotku pouze požárními cisternami značky Tatra. Jednotka jako první v teplickém okrese byla vybavena vyprošťovacím zařízením Holmatro, impulzním hasicím zařízením IFEX 3000, hasicími vestami Pyrocool a jinými moderními prostředky, které byly na trhu.

Od roku 2010 do roku 2018 převzal velení HZS podniku Břetislav Ondrák, který začínal na směně jako hasič, později strojník a preventista požární ochrany pro Doly Bílina. Za jeho působení ve funkci velitele se událo u HZS podniku mnoho změn. Zasloužil se o výstavbu nové garáže a částečnou rekonstrukci zázemí, obnovení požární techniky a o personální změny na směnách, o navýšení funkce velitele družstva na směnu, zrealizování zdravotního kurzu pro hasiče zabezpečující předlékařskou pomoc.

Současnost
V současné době je velitelem Jan Bažant, který převzal funkci začátkem roku 2019. Slouží se zde ve dvanáctihodinových ranních a nočních směnách. Na každé směně je přítomno 13 hasičů rozdělených do funkcí, jeden velitel směny, dva velitelé družstev, jeden spojař, hasiči a strojníci. Minimální stav na směnu je devět hasičů rozdělených do dvou družstev o zmenšeném početním stavu 1+3, jeden spojař, osádka sanitního vozu 1+1 a doplňující výjezd 1+1. Vedení tvoří velitel jednotky, hasič specialista pro strojní službu výstroj a výzbroj, hasič specialista pro školení a výcvik, technickou, chemickou a spojovou službu.

Současné vybavení požární technikou je 2×CAS 40 S2Z T 815-2 Terno 6×6, 2×CAS 30 S3R T 815-7 6×6, 1×CAS 30 S3VH, 1×CAS 32 T 815 6×6, 2×sanitní vůz VW Transportér 4×4, Mercedes GL 320 4×4, 2×VEA Ford Ranger 2AB, VW Tuareg, 3×Dopravní automobil, 1×RZA Toyota Hilux 4×4.

Činnost jednotky
Hasebním obvodem HZS podniku je dobývací prostor Dolů Bílina zaměřený na těžbu hnědého uhlí, skrývky a zakládání nadzemních ložin. K tomu se využívají kolesová rýpadla a zakladače různých velikostí, dálková pásová doprava a různé trafostanice pod elektrickým proudem. Dále Úpravna uhlí, která zpracovává a třídí vytěžené uhlí. Montážní místa, kde se provádí montáže velkostrojů, jejich opravy a revize, kolejová doprava, ropné produkty (nafta, benzín, oleje pro pomocnou techniku), sklady a haly k přípravě materiálu pro činnost dolů. Do hasebního obvodu také spadá hnědouhelná elektrárna Ledvice. Celková plocha tak činí zhruba 60 km2. Jednotka je zařazena do plošného pokrytí podle poplachového plánu Ústeckého kraje pro město Bílina a přilehlé obce.

Zabezpečení podniku Doly Bílina v rámci zjištění požáru či mimořádné události (MU) je zabezpečeno čidly EPS (elektrická požární signalizace), nebo tlačítkovými hlásiči svedenými na operační středisko HZS podniku Doly Bílina a Dispečink Dolů Bílina. Elektrárna Ledvice má vlastní zabezpečení čidly EPS a tlačítkovými hlásiči svedenými na velín elektrárny a HZS podniku Doly Bílina. Na určených zařízeních jsou instalovány stabilní a polostabilní hasicí zařízení a kamerový systém.

Používané hasební látky
Vzhledem k hasebnímu obvodu jsou to smáčedla, voda a pěnidlo Moussol APS F-15 přepravované ve velkoobjemových cisternách. Nově zařazená hasiva prášek Furex s ABC, CO2 a pěnidlo Fomtec AFFF 3% budou ve vybavení kombinovaného hasicího automobilu (KHA). Postupem času se začne přecházet na nové pěnidlo Fomtec AFFF 3% ve všech automobilových cisternách. Na vytipované sklady v hasebním obvodu se již naskladňuje.

Operační středisko HZS podniku Doly Bílina, jehož součástí je telefonní centrum tísňového volání v rámci podniku Severočeských dolů, a.s., dceřiných společností a Elektrárny Ledvice, je centrem koordinace sil a prostředků místní jednotky HZS podniku a IZS na území dobývacího prostoru Dolů Bílina, pro potřeby jejich nasazení na hasební zásah, záchranné práce při živelních pohromách a jiných MU. Zajišťuje především příjem hovorů se záznamem z podnikových tísňových linek, komunikaci radiového provozu a výjezd místní jednotky HZS podniku k MU v hasebním obvodu. Při koordinaci složek IZS žádá o jejich povolání krajské operační a informační středisko HZS Ústeckého kraje. Na operační středisko je dále svedena technologie zabezpečení podniku EPS a tlačítkovými požárními hlásiči. To vše v zobrazované grafické podobě.

Vzdělávání zaměstnanců
Jednotka HZS podniku se zapojuje do různých cvičení v rámci odborné přípravy. Velitelé směn a družstev zpracovávají jedenkrát ročně taktické cvičení v rámci Dolů Bílina a dceřiných společností a jedno cvičení v rámci elektrárny Ledvice. To vždy na jednu směnu. U kaž­dého zaměstnance HZS podniku je požadováno zvýšení kvalifikace minimálně na funkci strojník. Řidiči pak procházejí každoročním školením řidičů. Na každé směně je technik chemické služby, technické služby a strojní služby, řidič vozidla dopravy nemocných a raněných. Vzhledem k zabezpečení předlékařské pomoci v hasebním obvodu absolvují hasiči zdravotnický kurz. Nemůžeme opomenout, že na každé směně jsou vyškoleni plniči hasiči pro plnění vzduchových tlakových lahví a obsluhu motorových pil.

Nábor nových hasičů probíhá přes databázi Severočeských dolů. Momentálně není podmínkou středoškolské vzdělání. Výhodou je členství v jednotkách SDH, předešlá zkušenost u jednotek HZS ČR, absolvování kurzů v zařízeních Ministerstva vnitra, řidičské oprávnění skupiny C. Samozřejmostí jsou prověřovací cvičení se simulací požárů a úniku nebezpečných látek a také zdravotnické služby s různými modelovými situacemi zranění. Veškerá cvičení jsou zaměřená na problematiku zásahů v hasebním obvodu. Do některých cvičení jsou zapojovány složky IZS. V rámci spolupráce se jednotka účastní různých cvičení v teplickém okrese podle poplachového plánu Ústeckého kraje.

Zásahy
Mezi nejčastější zásahy patří požáry pásových dopravníků, mezi méně časté požáry poháněcích stanic. Na elektrárně to pak bývá problematika uhelných zásobníků paliva.

Významné události HZS podniku Doly Bílina v jednotlivých letech:

• 2007 – požár poháněcí stanice PS 255,
• 2009 – požár velkostroje, kdy závada na transformátoru způsobila požár velkostroje KU 800/K65,
• 2014 – požár buldozeru Caterpilar a poháněcí stanice PS 501,
• 2015 – požár automobilu Praga V3S s autogenní soupravou, při sváření došlo ke zpětnému zášlehu na acetylenovém vedení, k roztržení ventilu a následnému požáru autogenní soupravy,
• 2015 – zápar v zásobníku paliva elektrárny Ledvice s následným vznícením uhelného prachu v odsávací ventilaci a požáru filtru na střeše.

Plány do budoucna
V letošním roce bude do vybavení zařazeno nové vozidlo KHA na podvozku Tatra 815 6×6 s hasivy - voda, pěna, prášek, CO2. Do budoucna je plánovaný technický automobil na podvozku Tatra 815. Chystá se modernizace operačního střediska, nová výstavba skladů a zázemí pro chemickou službu, obnova technických prostředků atd.

Jednotka se zapojuje do preventivní činnosti požární ochrany při zabezpečování dětských dnů, výchovné činnosti v rámci rekreačních středisek Severočeských dolů. Pořádání ukázek pro děti a mládež při různých akcích, pořádání prohlídek stanice HZS podniku pro školy a školky. Někteří naši zaměstnanci se pravidelně účastní různých sportovních akcí nebo turnajů a závodů.


Jan BAŽANT, HZS podniku Doly Bílina, foto archiv HZS podniku Doly Bílina

S velkým ohlasem ze strany manažerů hotelů a ubytovacích zařízení z celé České republiky se v letošním roce setkala nově zahájená spolupráce MV­-generálního ředitelství HZS ČR (MV­-GŘ HZS ČR) s Asociací hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR nebo asociace).

Spolupráce byla zahájena v lednu uspořádáním celodenního workshopu v Praze pro zájemce z řad managementu hotelů z celé ČR (112, 3/2019). Na workshopu vystoupili s prezentacemi z oblasti požární ochrany odborníci z MV­-GŘ HZS ČR. Na tuto akci navázala AHR ČR svými pravidelnými roadshow, které pořádá pravidelně ve větších městech České republiky, aby byly pokryty požadavky všech 14 krajů. V letošním roce jich proběhlo šest a konaly se v Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ostravě, Praze, Brně a Karlových Varech. Na všech přednášeli příslušníci HZS krajů na téma „Důvody, následky, prevence požárů, vaše rizika a odpovědnost“ s následnou diskuzí všech zúčastněných.

Podle dat asociace z vyhodnocení Roadshow 2019 více než polovinu zájemců motivovala k účasti právě přítomnost příslušníků HZS krajů, kteří podrobně znají místní specifika. Letošních akcí se podle zdrojů asociace zúčastnilo kromě lednového celodenního workshopu (130 lidí) dalších 470 zájemců z řad majitelů a provozovatelů ubytovacích zařízení. „Přednášky byly zaměřeny na nedostatky vyplývající ze zjištění kontrolních orgánů HZS ČR v ubytovacích zařízeních a také na platné právní předpisy s konkrétními příklady pochybení,“ upřesnil prezident AHR ČR Ing. Václav Stárek.

Přednáškám na roadshow předcházelo vytvoření desatera požární prevence pro zaměstnance hotelů a ostatních ubytovacích zařízení, které asociace sestavila s nemalým přispěním MV­-GŘ HZS ČR. Tento materiál mají všichni členové asociace k dispozici.

V takto rozjeté spolupráci budou MV­-GŘ HZS ČR a AHR ČR pokračovat i v příštím roce, kdy je plánována příprava metodických pokynů pro hosty ubytovacích zařízení.

„Účastníci přednášek se hodně zajímali zejména o stavební prevenci, což pro některé z nich byla velká neznámá. Většina hotelů má samozřejmě na zajištění těchto povinností k dispozici osobu odborně způsobilou v oblasti požární ochrany, ale nyní provozovatelé sami pochopili mnoho souvislostí, které si dříve ani neuvědomovali,“ uvedla vedoucí oddělení stavební prevence, kontrolní činnosti a zjišťování příčin vzniku požárů HZS Jihočeského kraje plk. Ing. Jana Neškodná. „Někteří lidé se účastnili akcí ve více krajích a oceňovali to, že příslušníci různých HZS krajů vždy dokázali v prezentaci na konkrétních případech z kraje demonstrovat různé nedostatky při kontrolách nebo požárech ubytovacích zařízení. Byli například překvapeni tím, co všechno mohou pro potřeby hotelu vyčíst z projektu, nebo oceňovali upřesnění požadavků na ně kladených při rekonstrukcích ubytovacích zařízení, která provozují,“ dodala.

Jako velmi přínosný hodnotili účastníci přednášek také fakt, že mohli navázat osobní kontakt s pracovníky příslušného HZS kraje. „Na základě kontaktů s našimi členy jsme si jisti, že získané informace přenesou do svých provozů a akce tak významně přispěla k dalšímu posunu směrem k prevenci krizových situací a odstranění často se opakujících nedostatků. Jménem AHR ČR si dovoluji poděkovat všem přednášejícím za jejich podporu a bude nám ctí i nadále pokračovat v osvětové činnosti této problematiky,“ dodal Ing. Václav Stárek.


kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv Asociace hotelů a restaurací České republiky
 

U příležitosti oslav 110. výročí otevření hasičské zbrojnice v Liberci byly předány medaile dlouholetým příslušníkům a spolupracujícím osobám, složili slib noví příslušníci, byla odhalena pamětní deska a pokřtěna nová publikace.

První liberecký sbor hasičů byl založen již v roce 1863, avšak první „velké“ zbrojnice se hasiči dočkali až v roce 1909, kdy jim 17. října téhož roku byla slavnostně předána hasičská zbrojnice v Barvířské ulici č. p. 29 v Liberci. Zbrojnice se postupem doby stala stanicí profesionálních hasičů a ve správě hasičů je také v současnosti, kdy slouží jako prostory ředitelství HZS Libereckého kraje (LK).

Hasičský sbor v Liberci založený v roce 1863 byl rozdělen do tří skupinHned v úvodu akce zazněla státní hymna a poté moderátorka akce přivítala ředitele HZS LK plk. Ing. Luďka Prudila, náměstka generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Ing. Františka Zadinu, všechny bývalé ředitele HZS LK, primátora statutárního města Liberec Ing. Jaroslava Zámečníka, CSc., náměstkyni hejtmana LK Ing. Jitku Volfovou a další významné hosty.

Po úvodních proslovech hostů byly slavnostně z rukou plk. Ing. Luďka Prudila a brig. gen. Ing. Františka Zadiny předány medaile HZS ČR za věrnost II. a III. stupně dlouholetým příslušníkům.

Po předání věrnostních medailí ředitel HZS LK předal dvě medaile HZS LK. Tu lze udělit za významnou nebo dlouhodobou spolupráci s HZS kraje na úseku požární ochrany, integrovaného záchranného systému nebo ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Dále je možné ji udělit za dlouhodobou a vynikající činnost při příležitostech životních nebo pracovních jubileí nebo za mimořádně záslužný čin.

Medailí HZS LK byli oceněni:

• Mgr. Rudolf Broulík, bývalý vedoucí oddělení krizového řízení kanceláře hejtmana LK. Medaili obdržel za dlouholetou spolupráci s HZS LK v oblasti fungování integrovaného záchranného systému a krizového řízení v kraji.
• nstržm. Jan Kubale za dlouhodobý výkon služby. Bývalý hasič je nejdéle sloužící příslušník HZS LK v délce 40,5 roku (od května 1971 do listopadu 2011).

Po předání medailí dvaceti novým příslušníkům z celého kraje akce pokračovala slavnostním složením služebního slibu. Všichni nováčci vyslechli slib v následujícím znění:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“

Po přednesu těchto slov byl slavnostní slib završen jednohlasným: „Slibuji!“ a všem slibujícím byly předány primátorem statutárního města Liberec a ředitelem HZS LK pamětní desky se zněním slibu.

Skupinová fotografie hasičského sboru v Liberci v nádvorní části budovy hasičské zbrojnice v Barvířské ulici ve třicátých letech 20. století	Slavnostní otevření a předání liberecké hasičské zbrojnice dne 17. října 1909

Dalším bodem slavnostního aktu byl křest nové publikace s názvem „110 let v Barvířské“, ve které je popsána historie hasičských sborů v Liberci. Publikace byla vydána k příležitosti výročí 110 let působení hasičů v Barvířské ulici. Publikaci pokřtili ředitel HZS LK plk. Ing. Luděk Prudil, primátor Liberce Ing. Jaroslav Zámečník, CSc., brig. gen. Ing. František Zadina, 1. náměstkyně hejtmana LK Ing. Jitka Volfová a autor publikace, bývalý ředitel HZS LK, plk. Karel Boháč.

Celá akce vyvrcholila odhalením pamětní desky, jejímž úkolem je připomínat významné mezníky libereckých hasičů, kterými jsou založení prvního hasičského sboru na území Liberce v roce 1863, slavnostní otevření hasičské zbrojnice v roce 1909 v ulici Barvířská, založení českého hasičského sboru města Liberec v roce 1945 nebo vznik HZS ČR k 1. lednu 2001. Deska také nese základní hasičské motto: „Sobě ku cti, vlasti ku prospěchu, bližnímu ku pomoci“. Umístěna je na čelní straně budovy ředitelství HZS LK v ulici Barvířská. Desku odhalili Fotografie požáru budovy libereckého celního úřadu v roce 1931společně primátor statutárního města Liberec Ing. Jaroslav Zámečník, CSc., a ředitel HZS LK plk. Ing. Luděk Prudil. U odhalení desky byl přítomen i Vladimír Drbohlav, bývalý obyvatel bytu, který byl původně součástí hasičské zbrojnice, kde bydlel společně s rodiči a jehož tatínek Antonín býval zastupujícím velitelem požárního sboru města Liberec. Během celého programu byla připravena statická ukázka nové požární techniky, kterou liberečtí profesionálové disponují. K vidění byl automobilový žebřík AZ 42 Iveco – Magirus. Ten byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu 2014–2020 a pořízen v projektu „Zvýšení připravenosti Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu“, který je určen pro zásahy ve výškách a nad volnou hloubkou, technický automobil TA­ S1CH (spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím programu INTERREG V­ A Česká republika – Polsko 2014–2020, pořízen v projektu Bezpečné pohraničí), sloužící pro zásahy s nebezpečnými látkami, cisternová automobilová stříkačka CAS 20/4000/240-S2T SCANIA (pořízena z Fondu zábrany škod) a pásové obojživelné vozidlo HÄGGLUNDS BV206, které je určeno k zásahům v těžce přístupném terénu a při povodních. Výstavu požární techniky doplnil jablonecký veterán z roku 1918 PRAGA typ L. Po skončení oficiálního programu byla připravena výstava dobových fotografií liberecké hasičské historie v prostorech ředitelství HZS LK.


por. Mgr. Radka KOSTELŇÁKOVÁ, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje

Poslední říjnový den letošního roku využil generální ředitel HZS ČR genpor. Ing. Drahoslav Ryba ke slavnostnímu předání medailí u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu. Na zámku Zbiroh byly oceněny osobnosti za výjimečné činy, projevy statečnosti, příkladnou pomoc při rozvoji integrovaného záchranného systému a za vzorné plnění služebních povinností a za vzornou reprezentaci HZS ČR.

V Muchově sále na zámku Zbiroh oceňované přivítalo žesťové kvinteto Hudby Hradní stráže a Policie ČR. V úvodu se ujal slova generální ředitel HZS ČR genpor. Ing. Drahoslav Ryba, který mimo jiné zmínil: „Je mi ctí, že se mohu opět setkat s tolika statečnými a výjimečnými lidmi a osobně jim touto formou poděkovat. Lidmi, kteří svojí každodenní prací přispívají k tomu, že se v naší krásné zemi žije lépe a bezpečněji. Pomoc při záchraně životů k naší práci neodmyslitelně patří a mě těší, že toto poslání nekončí odchodem z práce. Přeji si, aby všechny zásahy končily šťastně, bohužel tomu tak není pokaždé.“ Slavnostní akt dále pokračoval předáváním jednotlivých medailí a ocenění.

Medaile za statečnost
První ocenění si převzal Milan ­Hrbek ze Středočeského kraje, který náhodně projížděl svým vozidlem obcí Suchdol v okrese Kutná Hora a všiml si černého dýmu nad jedním z domů. Neváhal, zastavil a rozběhl se k domu, kde uviděl staršího muže, jak se snaží uhasit požár stodoly. Ten však přecenil své síly, přímo u dveří hořící stodoly se zhroutil k zemi. Pan Hrbek neváhal a muže z ohně vysvobodil, čímž mu zachránil život.

Z Ústeckého kraje jsou další dva zachránci, Martin Bernt a Josef Pikeš. Společně byli svědky dopravní nehody, při níž došlo k následnému požáru vozidla, ve kterém zůstal zaklíněný řidič. Oba muži neváhali a přes hrozící nebezpečí muže z vozidla vyprostili. V bezpečí mu pak poskytli základní zdravotní péči. To vše ještě před příjezdem první jednotky hasičů. Při záchraně oba utrpěli zranění o sklo havarovaného vozidla. Pohotovým jednáním a s nasazením vlastního života zachránili muži život.

Plk. Mgr Miloslav Vašák a nstržm. Petr Hlávka, příslušníci HZS ČR, prokázali rozhodnost a statečnost i mimo výkon svojí služby.

Plk. Mgr. Miloslav Vašák, příslušník HZS Pardubického kraje, na letošní dovolené v Itálii zachránil život malému chlapci. Při koupání si všiml bezvládného těla chlapce na dně bazénu. Společně s dalším mužem chlapce, který nejevil známky života, z vody vytáhli a okamžitě zahájili resuscitaci. Asi po deseti minutách se chlapce podařilo oživit. Záchrana však pokračovala až do příletu vrtulníku, který chlapce transportoval do nemocnice. Šťastná matka pak oznámila, že se syn probouzí z umělého spánku a nehrozí mu poškození mozku.

Nstržm. Petr Hlávka, příslušník HZS Jihomoravského kraje, dostál slibu, který složil při nástupu k HZS ČR, že při záchraně nebude váhat nasadit vlastní život. Jako člen SDH Velké Pavlovice se účastnil záchranných prací při vyprošťování muže zasypaného v deset metrů hluboké studni. Horní část studny byla velmi nestabilní a hrozilo nebezpečí opětovného závalu, proto projevil nebývalou odvahu, když se do studny slanil a navázal s osobou na dně kontakt.

Uděleny byly také medaile „Za zásluhy o bezpečnost“, „Čestné medaile“, „Plakety HZS ČR“ a v neposlední řadě si 58 příslušníků HZS ČR odneslo medaili „Za věrnost I. stupně“ za 30 a více let příkladného plnění služebních povinností a za vzornou reprezentaci HZS ČR.


Ing. Ivana BOŠKOVÁ, pplk. Mgr. Nicole STUDENÁ, foto František ŠPAČEK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Ve dnech 6. až 19. října 2019 absolvovalo 12 žáků třetího a čtvrtého ročníku oboru Strojník požární techniky Střední odborné školy energetické a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy, Chomutov (ESOZ) odbornou stáž v Landesfeuerwehr und Katastrophenschutzschule Sachsen, Nardt Elsterheide – Hoyerswerda (Státní škola pro požární a civilní ochranu spolkové země Sasko).

Hlavní náplní zahraniční stáže byl společný výcvik s německými hasiči. Žáci absolvovali praktický výcvik v zátěžovém tepelném kontejneru, vyhledávali a zachraňovali osobu v polygonu v zakouřeném prostředí, vyprošťovali osoby z havarovaných vozidel, hasili požár různých látek a předmětů, ovládali vysokozdvižné plošiny a prakticky zkusili použití různých typů ochranných oděvů. Pozitivní dopad na budoucí působení žáků u HZS ČR budou mít i zkušenosti ze společné činnosti českých a německých hasičů při zdolávání požárů, likvidaci havárií s nebezpečnými látkami a odstraňování následků živelních pohrom.

Mimo tuto odbornou část absolvovali účastníci bohatý kulturní program zaměřený na poznání prostředí a způsob života v oblasti Saska, kulturních tradic i společenského života v současnosti. Absolvovali několik neformálních setkání nejen s hasiči, se kterými prováděli výcvik, ale i s německou mládeží v klubu Ossi v Hoyerswerdě.

Jako přímí účastníci stáž absolvovali také dva učitelé odborných předmětů požární ochrany – příslušníci HZS Ústeckého kraje, mjr. Ing. Alexandr Hostin a npor. Ing. Jiří Říha, a dva učitelé odborných předmětů požární ochrany Bc. Petr Dudek a Ing. Miloš Holopírek.

Zahraniční stáž byla součástí projektu „Dveře otevřené vzdělávání“, který podpořil program Erasmus+. Pro další přípravu žáků školy v oborech Požární ochrana měla velký význam monitorovací návštěva ředitelky personálního odboru MV-generálního ředitelství HZS ČR plk. Mgr. Romany Delongové, ředitele HZS Ústeckého kraje plk. Ing. Romana Vyskočila a kolegů ze Školního a výcvikového zařízení HZS ČR.

„Program celé stáže měl neobyčejně vysokou úroveň a všichni účastníci oceňovali především možnost absolvovat výcvik v zařízení a s technikou, která je pro žáky střední školy v České republice nedostupná. Věřím, že v příštím roce tento projekt znovu obhájíme a k hasičům do Saska se na podzim 2020 opět vypravíme,“ dodal zástupce ředitele školy Ing. Miloš Holopírek.


Ing. Miloš HOLOPÍREK, Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola, Chomutov,
foto autor

V pondělí 9. září 2019 v 9.00 hodin odstartoval čtvrtý ročník celostátní soutěže profesionálních hasičů v poskytování první pomoci. Letos byl za pořadatele zvolen Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje a tým v čele s velitelem soutěže plk. Ing. Martinem Legnerem a hlavním rozhodčím pprap. Ing. Janem Sýkorou, DiS., pro reprezentační družstva ze všech krajů připravil v Mělníku a jeho okolí celkem čtrnáct věrohodných modelových situací.

Celý den byl pro všechny závodníky, figuranty i rozhodčí velmi náročný, protože soutěž probíhala nepřetržitě čtrnáct hodin. Na každou modelovou situa­ci měly čtyřčlenné týmy jednu hodinu. Tento časový limit zahrnoval přijetí události (velké poděkování patří firmě FRP Services, s.r.o., která soutěžícím vybavila mobilní telefony aplikací FIREPORT pro příjem události a následnou navigaci na místo zásahu), přejezd na místo zásahu, vlastní vyřešení modelové situace, debriefing a krátký odpočinek a občerstvení závodníků. Každý tým musel být ve složení velitel, zdravotník a další dva členové družstva.

Celý okruh modelových situací byl koncipován v Mělníku a jeho okolí a výsledná trasa, kterou soutěžící absolvovali, měřila asi 80 kilometrů. Týmy tak zavítaly na hezká místa v blízkosti tohoto malebného středočeského města, kde se setkaly s realistickými situacemi, neboť soutěžní pokusy byly inspirovány skutečnými výjezdy. Hasiči tak přišli do styku s událostmi, ke kterým běžně vyjíždějí.

Na stanovištích pro ně tyto situace sehrávalo téměř osmdesát figurantů z řad Policie ČR, hasičů zdravotníků HZS Středočeského kraje a členů dobrovolných jednotek SDH obcí Mšeno a Řepín. Mezi nejzajímavější stanoviště bezpochyby patřila simulovaná dopravní nehoda na náměstí Míru v Mělníku, kde uvnitř vozidla zůstala zaklíněna jedna osoba, kterou museli hasiči ve stanoveném čase dostat ven z auta. Vyprošťování osob tak bylo novinkou této soutěže.

Kousek od obce Střemy byla pro změnu situována hromadná dopravní nehoda, u které týmy řešily příjezd k události s velkým počtem raněných a malým počtem zasahujících. Jednou z dalších událostí byla záchrana osoby z řeky po převrácení loďky, kde hasiči zjistili, že je potřeba ihned zahájit resuscitaci. Na místě tak byla připravena resuscitační figurína, u které hasiči prováděli až do příjezdu zdravotnické záchranné služby nepřímou srdeční masáž. Jelikož je tato situace podstatou celé soutěže v poskytování první pomoci, tak na tomto stanovišti byla reálně přítomna i Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, která nejen hrála součinnost se zasahujícími hasiči, ale spolu s rozhodčími dohlížela také na správnost provedení.

Pracovní názvy některých situací byly vskutku zajímavé. Například modelová situace s názvem „Sekáč“ představovala muže, který v obci Vysoká sekal trávu zahradním traktůrkem. Něco ovšem uvízlo mezi noži sekačky a muži, který se snažil předmět uvolnit, stroj amputoval ruku. Maskování na jednotlivých stanovištích se díky týmu maskérů Českého červeného kříže a Asociace dobrovolných záchranářů podobalo realitě.

Poslední soutěžní pokus skončil kolem třiadvacáté hodiny večer. Družstva se pak vrátila do stanového městečka, které pro ně bylo postaveno v areálu mělnické stanice, kde je čekal odpočinek.

V úterý 10. září v 10.00 hodin proběhlo na náměstí Míru v Mělníku slavnostní vyhodnocení soutěže. Absolutním vítězem se stal tým HZS Jihomoravského kraje, druhé místo vybojovali hasiči z HZS Pardubického kraje a bronzovou příčku obsadil domácí tým HZS Středočeského kraje. Poděkování patří všem občanům, kterých se soutěž dotkla, za jejich shovívavost, městům a obcím za povolení v jejich katastru klání uspořádat a v neposlední řadě velkému počtu partnerů, bez nichž by soutěž také neproběhla.


por. Ing. Tereza FLIEGEROVÁ, foto nprap. Petr SVOBODA, HZS Středočeského kraje
 

Ve dnech 30. září až 1. října 2019 se v Institutu ochrany obyvatelstva konal pilotní běh kurzu „Vedení exkurzí na hasičské stanici“. Zúčastnilo se ho 26 příslušníků z celkem 11 HZS krajů. Tento specializační kurz je určen „průvodcům – nováčkům“, ale také těm, kteří se provádění exkurzí na stanicích již aktivně věnují a chtějí si své dovednosti a vědomosti prohloubit. Hlavním cílem kurzu je vybavit příslušníky HZS ČR tak, aby byli schopni exkurzi na stanici pro širokou veřejnost připravit, vést, případně řešit neočekávané situace v jejím průběhu a vhodnou formou oslovit návštěvníky s informacemi z problematiky ochrany obyvatelstva, požární prevence a integrovaného záchranného systému a dále ujednotit tyto sdělované informace v rámci celé České republiky.

První blok přednášek byl zaměřen na didaktické minimum a základní komunikační techniky. Probíraly se zde nejdůležitější didaktické zásady a základy komunikace s návštěvníky, např. jakými způsoby je vhodné získat a udržet pozornost posluchačů, efektivní verbální a neverbální techniky, navození správné atmosféry pro danou cílovou skupinu posluchačů nebo jak se vyhnout překážkám v komunikaci.

Druhý blok byl věnován samotnému praktickému nácviku vedení exkurze. Zaměřil se na specifika jednotlivých cílových skupin návštěvníků a vhodné metody práce s nimi. Dalšími tématy bylo organizační zajištění, struktura a časová dotace exkurze, bezpečnost návštěvníků (zejména úvodní poučení o vhodném chování návštěvníků při výjezdu jednotek, prevenci úrazů apod.) a dále řešení neočekávaných situací. Zásadní bylo probrání obsahové náplně pro jednotlivé cílové skupiny návštěvníků.

Absolventi kurzu byli k provádění této činnosti vybaveni materiály. Obdrželi podklady k provádění exkurzí, kde byla shrnuta všechna probíraná témata, dále check listy a náplň preventivně výchovných témat pro jednotlivé cílové skupiny návštěvníků. Obdrželi také dva bannery s obrázky a krátkými popisky z problematik ochrany obyvatelstva a požární prevence a sadu grafiky pro zvýšení názornosti jejich výkladu. Tyto materiály spolu s prezentacemi z jednotlivých přednášek jsou také k dispozici všem hasičům na intranetu HZS ČR pod záložkou Problematiky/Prevence a CNP/Ochrana obyvatelstva a krizové řízení/Preventivně výchovná činnost.

Na závěr kurzu obdrželi účastníci potvrzení o jeho absolvování.

Tento specializační kurz bude probíhat nejméně jednou ročně. Podmínkou pro zařazení příslušníka HZS ČR do tohoto kurzu je jeho navržení nebo odsouhlasení koordinátorem preventivně výchovné činnosti HZS příslušného kraje, případně celostátním koordinátorem preventivně výchovné činnosti a schválení služebním funkcionářem.

Na přípravě, organizaci a realizaci tohoto kurzu se kromě příslušníků MV­-generálního ředitelství HZS ČR intenzivně podíleli i příslušníci HZS Královéhradeckého a Pardubického kraje.

Tento pilotní kurz byl účastníky přijat velmi pozitivně a díky podnětným připomínkám získali organizátoři zajímavé náměty na jeho další zkvalitnění.


kpt. Mgr. Martina TALICHOVÁ, foto kpt. Mgr. Pavel SAVARA, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Na hraničním přechodu Mosty u Jablunkova se ve dnech 4. až 5. listopadu 2019 uskutečnilo taktické součinnostní cvičení „Sektor Beskydy“. Co bylo jeho cílem? Ověřit funkčnost a proveditelnost „Operačního plánu ke společnému postupu a spolupráce při zřízení a provozu registračních míst v případě neoprávněného vstupu většího počtu cizinců na území České republiky“ (operační plán).

Ostře sledovaný operační plán, který stanoví podmínky a postupy pro zřízení a provoz registračního místa (RM), byl dokončen v roce 2018 a je výsledkem spolupráce Policie ČR, HZS ČR, Armády ČR, Vězeňské služby ČR a Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra. Jeho současná podoba mimo jiné vychází ze zkušenosti HZS ČR s přípravou na uprchlickou vlnu. „V roce 2015 jsme ve spolupráci s Cizineckou policií ČR začali intenzivně řešit otázku migrace, protože jsme v této době pro uprchlíky stavěli stanové město v blízkosti státní hranice s Rakouskem. Zároveň jsme během tohoto roku zabezpečovali humanitární pomoc do Makedonie, Chorvatska a Slovinska, kde stejně jako my řešili migrační téma. V následujícím období vznikla pracovní skupina složená ze zástupců kooperujících složek a výsledkem byl operační plán,“ vzpomněl ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení plk. Ing. Pavel Nepovím, který se akce zúčastnil jako řídící důstojník MV­ generálního ředitelství HZS ČR. „Stejně tak, jak je dlouhý samotný název operačního plánu, je i složitý proces výstavby registračního místa. Stručně řečeno podle operačního plánu víme, kde máme stavět, kdo má stavět, jaké síly a prostředky jsou nutné pro výstavbu registračního místa a podobně,“ konstatoval ředitel Nepovím. Podle operačního plánu HZS ČR zajišťuje výstavbu RM, přičemž zohledňuje specifika stanovené dislokace RM. Dále zajišťuje revizi elektroinstalace před zahájením provozu RM, nasazení sil a prostředků, technickou podporu pro provoz RM a plní řadu dalších úkolů stanovených operačním plánem.

Hlavní námět cvičení
Obdobně jako v květnu 2019 v prostoru hraničního přechodu Rozvadov v Plzeňském kraji byla i nyní námětem cvičení simulovaná registrace migrantů. Základní scénář? Během monitorování stavu uprchlické krize v okolních státech vyvstala hrozba výrazného početního nárůstu migrantů neoprávněně vstupujících na území České republiky. Tyto osoby nemají pobytové oprávnění, cestovní doklady nebo doklady totožnosti a nápor běženců není možné řešit standardním způsobem. Na návrh ministra vnitra vláda České republiky svým nařízením rozhoduje o zřízení RM v lokalitě hraničního přechodu Mosty u Jablunkova.

Co se rozumí RM? Jde o prostor vymezený zpravidla v blízkosti státních hranic, který se zřizuje v případě výrazného počtu migrantů vstupujících na území České republiky bez oprávnění ke vstupu a pobytu. Úkolem RM je zajištění prvotních úkonů s cílem přerozdělit a postoupit migranty v co nejkratší době k dalšímu opatření příslušným útvarům Policie ČR, případně jinému orgánu státní správy. Dále pak získání a zaregistrování základních údajů a poznatků o migrantovi a zaevidování údajů do Registračního informačního systému provozovaného Policií ČR. Zároveň se musí přihlížet ke specifickým podmínkám – například, aby zadržená rodina nebyla rozdělena. Na základě zkušenosti z předchozího cvičení byla pracoviště RM tvořící koridor vhodněji uspořádána.

Zázemí je nezbytná součást RM
Pro účely cvičení bylo tentokrát zvoleno místo, které nebylo vytipované jako vhodné pro účely výstavby RM a nebylo zaneseno do operačního plánu. Rekognoskační skupina složená ze zástupců vybraných orgánů kooperace předem navštívila určenou lokalitu a po vzájemné dohodě došla ke kompromisu, jak na prostorově omezenou plochu vhodně umístit veškerá pracoviště a zázemí RM. Jeho výstavba byla zahájena v pondělí 4. listopadu 2019 přibližně od 07.00 hodin a ve 13.45 hodin byla předána Policii ČR. Na výstavbě se podílelo přes osmdesát příslušníků a zaměstnanců Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR, Záchranného útvaru HZS ČR a HZS Moravskoslezského kraje, z nichž dvacet pět zajišťovalo provoz do ranních hodin následujícího dne. Nově zástupce Technického ústavu požární ochrany prostřednictvím bezpilotního leteckého prostředku (dronu) pořizoval videodokumentaci postupu výstavby jednotlivých částí RM.

Po předchozí instruktáži všech cvičících i figurantů v 16.00 hodin odstartovala praktická část cvičení. Hlavní kooperující orgány zajistili v rámci RM nasazení předem dohodnutých vymezených sil a prostředků (SaP) uvedených v operačním plánu. Ten mimo jiné konkretizuje úrovně, složení a úkoly řídicích štábů a definuje, jakým způsobem se má postupovat během společné akce. Dále je v něm uvedený postup, jak probíhá aktivace SaP a také jednotlivé úkoly stupňů řízení a orgánů kooperace. Do cvičení se nad rámec operačního plánu zapojila i Celní správa ČR se zavazadlovým mobilním rentgenem. Pro potřebu cvičení Policie ČR zajistila osmdesát figurantů z řad studentů základní odborné přípravy Policie ČR, kteří představovali migranty. Každý z nich obdržel kartičky scénáře, na kterých byly fiktivní osobní informace a instrukce. Někteří z nich obdrželi i cestovní doklad či dokonce u sebe přechovávali imitaci zbraně (gumovou pistoli nebo nůž).

V rámci registračního procesu proběhla zdravotnická triáž všech příchozích migrantů podle jejich zdravotního stavu, kterou prováděli lékař a zdravotnický záchranář ze Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra. Smyslem tohoto opatření bylo zajistit okamžitou nebo následnou zdravotní prohlídku a péči v případech, kdy to bylo s ohledem na zdravotní stav migranta nezbytné a identifikovat případné přenašeče infekčních onemocnění a zamezit jejich šíření. Další úkony se zadrženými osobami spadaly do kompetencí Policie ČR a jsou také uvedené v operačním plánu.

Fáze součinnostního cvičení
Před samotným zahájením součinnostního cvičení se uskutečnily dvě koordinační schůzky se zástupci orgánů kooperace. Praktické části cvičení probíhaly v průběhu obou dnů. V rámci cvičení bylo simulováno celkem sedm záchytů sto padesáti nelegálních migrantů jak na hraničním přechodu, tak i na zelené státní hranici. Všichni zadržení migranti/figuranti prošli kompletním registračním procesem. Poslední z nelegálních migrantů byl zaregistrován zhruba za deset hodin od zahájení činnosti.

Hlavním cílem praktické části cvičení bylo vyzkoušet provoz RM za účasti figurantů včetně procvičení jejich elektronické registrace. Z pohledu HZS ČR se procvičovaly nejen postupy při výstavbě, ale i udržení provozu RM – doplňování pohonných hmot do elektrocentrál, naftových topidel, dofukování stanů, řešení dalších vyvstalých technických poruch (výpadek teplovzdušného topidla apod.). Dále pak činnost štábu v místě zásahu a zajištění zázemí pro cvičící. „Primárním úkolem HZS ČR bylo v co nejkratším čase zabezpečit výstavbu a poté následný provoz registračního místa v souladu s platným operačním plánem. Je důležité si uvědomit, že nejde o snadný úkol. V první fázi bylo nutné zkoordinovat velké množství sil a prostředků Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR, Záchranného útvaru HZS ČR a HZS Moravskoslezského kraje, které se postupně dostavovaly na místo určené pro výstavbu registračního místa, a poté zahájit samotnou výstavbu koridoru – opatřit pracoviště potřebným nábytkem, uvést do chodu umyvárny, rozvést elektřinu na všechna pracoviště, postavit týlový sektor pro zasahující složky a zajistit řadu dalších činností. Ty HZS ČR zvládl na podtrženou jedničku. Osobně musím konstatovat, že sbor prokázal skvělou připravenost na výstavbu registračního místa,“ zhodnotil cvičení ředitel Nepovím.

Z prvotního vyhodnocení je patrné, že pokud v budoucnu nastane hrozba podobného charakteru, jsou všechny zainteresované složky uvedené v operačním plánu schopné plnit deklarované úkoly a vzájemně spolupracovat. Vzhledem k odbornému přístupu policistů, hasičů, vojáků, celníků, příslušníků vězeňské služby i zdravotníků se uskutečnilo cvičení bez vážnějších komplikací, což ocenil i ministr vnitra Jan Hamáček, který akci ve večerních hodinách navštívil. Zcela jistě platí jím vyřčená slova, která před zahájením cvičení uvedl: „Kdo je připraven, není překvapen“. V současné době probíhá podrobná analýza na úrovni kooperujících orgánů, jejímž výstupem bude doporučení na úpravu operačního plánu tak, aby reflektoval získané zkušenosti z proběhlých cvičení a ještě více odpovídal reálně vykonávaným zabezpečovaným činnostem.


David HARTMANN, DiS., kpt. Mgr. Adam HENDRYCH, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto David HARTMANN, DiS., kpt. Mgr. Adam HENDRYCH

Voda je základem života. Člověk vydrží bez vody pouze pár dní. Přerušení dodávek pitné vody velkého rozsahu může vést k závažným komplikacím. Tato událost vychází v analýze ohrožení jako potenciální krizová situace (KS). Z tohoto důvodu je nutné, aby se lidská společnost snažila na tuto hrozbu připravit a adekvátně reagovat.

V Jihomoravském kraji (JmK) si kompetentní orgány uvědomují závažnost této hrozby (i na základě událostí s koliformní bakterií v brněnské vodárenské soustavě), proto byla této problematice věnována v posledních letech velká pozornost. V srpnu 2016 bylo rozhodnuto, že v rámci každoročního cvičení orgánů krizového řízení v JmK bude v roce 2017 řešena problematika krizové situace „narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu“.

Cvičení pitná voda 2017
Námětem cvičení bylo několikadenní narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu z důvodu bakteriální i chemické kontaminace dodávané vody na území dvou velkých vodárenských společností, jejichž vodárenská infrastruktura je vzájemně propojena (Brněnské vodárny a kanalizace, a.s., a Vodárenská Akciová Společnost, a.s.). Na přípravě cvičení, které probíhalo v období leden – listopad 2017, se podíleli zástupci Krajského úřadu Jihomoravského kraje z Oddělení krizového řízení a obrany (OKŘO KrÚ) a Odboru životního prostředí (OŽP KrÚ), HZS JmK, Krajského ředitelství Policie JmK, Krajské hygienické stanice JmK, pracoviště Brno (KHS), Magistrátu města Brna, úřadu MČ Brno­ Bystrc a dvou dotčených vodárenských společností (BVK a VAS).
Obr. 1 Výtah z tabulky úkolů
Cílem bylo mimo jiné seznámit všechny dotčené subjekty se systémem nouzového zásobování vodou (NZV) a také prověřit stávající plánovací dokumentaci, legislativní možnosti, funkčnost a možnosti využití systému NZV, činnost provozovatelů vodovodní infrastruktury. V neposlední řadě se cvičení zaměřilo na akceschopnost složek IZS, orgánů krizového řízení při řešení této krizové situace, informační toky mezi zapojenými subjekty apod.

Cvičení následně ukázalo řadu nedostatků a nejasností, např. nedostatečně zpracovanou potřebnou dokumentaci (plánovací, pro informování veřejnosti), nedostatečnou připravenost některých orgánů krizového řízení v JmK, problematickou komunikaci a způsob předávání informací mezi jednotlivými orgány KŘ apod.

Pracovní skupina pitná voda
Na základě těchto výstupů byl na jednání Bezpečnostní rady kraje, konaném 8. března 2018, uložen HZS JmK (jakožto zpracovateli Krizového plánu JmK) hejtmanem JmK úkol vytvořit odbornou pracovní skupinu (OPS), která by zmíněné nedostatky řešila. Do OPS HZS JmK přizval zástupce KrÚ JmK (OKŘO a OŽP), KHS, Krajského ředitelství Policie JmK, Magistrátu města Brna, rozhodujících vodárenských společností v JmK a společnosti Aquatis, a.s., zpracovatele „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací v JmK“.

Na prvním jednání OPS se členové dohodli, že se budou řešit pouze výstupy, které se konkrétně dotýkají krizové situace narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu, ostatní budou řešeny samostatně mimo OPS.

Bylo identifikováno devět oblastí, které se musí detailně rozpracovat:

• vyrozumění orgánů KŘ + dotčených subjektů,
• informování obyvatelstva,
• analýza situace,
• zdroje vody,
• síly a věcné prostředky,
• systém nouzového zásobování vodou,
• výdej pitné vody v rámci nouzového zásobování vodou,
• obnova,
• plánovací dokumentace.

V rámci každé oblasti pak byly specifikovány konkrétní úkoly (celkem 39 úkolů, obr. 1), jejich garanti, termíny plnění a časové priority plnění úkolů. Členové OPS se rovněž domluvili na pravidelných společných jednáních ve zhruba dvou až tříměsíčních intervalech. Během fungování OPS proběhlo celkem šest společných jednání celé OPS a mnoho dílčích jednání pouze mezi některými členy. Výstupem bylo zpracování postupů do Krizového plánu JmK.

Obr. 2 Schéma vyrozumění a informování
Postupy pro řešení KS narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu
Zpracovaný postup do Krizového plánu se dělí do jednotlivých oblastí, tak jak by na sebe měly chronologicky navazovat.

V první řadě se klade velký důraz zejména na detailní rozbor problematiky vyrozumění uváděných orgánů, varování a informování obyvatelstva (tísňového i následného). Bylo zpracováno přehledné schéma (obr. 2) obsahující toky informací a formu jejich předávání mezi jednotlivými dotčenými subjekty. Stěžejní roli zde hraje zejména vodárenská společnost (VS), KHS a následně KOPIS HZS JmK.

Bylo dohodnuto, že v případě závažné mimořádné události (MU), u které VS usoudí, že ji pravděpodobně nebude schopna zvládnout vlastními silami, bude zpracován vyrozumívací formulář se stručnou charakteristikou problému (obr. 3), podniknutými kroky a zejména s textem tísňové informace pro obyvatelstvo. Formulář by zpracovala VS v součinnosti s KHS a byl by zaslán vybraným subjektům (ve schématu označených žlutě).

HZS JmK ve spolupráci s dalšími členy OPS rovněž zpracoval informační balíček s radami pro občany, jak za dané situace postupovat. Informace byly umístěny na portál krizového řízení ­KRIZPORT do sekce rady občanům a VS si ho vložily na své webové stránky.

Obr. 3

Další velkou oblastí, které se OPS věnovala, byla analýza události. OKŘO KrÚ ve spolupráci s HZS JmK zpracoval Systém přednostního zásobování za KS, který také obsahuje přehled subjektů pro přednostní zásobování (vybraná zdravotnická, sociální a dětská zařízení + vybrané subjekty, které plní úkoly z krizových plánů včetně složek IZS) a jejich požadavky. Byla stanovena pravidla a postupy pro jejich zabezpečení. OŽP KrÚ ve spolupráci s HZS JmK, VS a firmou Aquatis, a.s., nechal v rámci aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací zpracovat přehled zdrojů pro nouzové zásobování vodou a odběrných míst pro čerpání z těchto zdrojů. HZS JmK následně vše vložil do webové mapové aplikace, která je součástí portálu KRIZPORT, jako gisové vrstvy (obr. 4). Dále musely být analyzovány potřebné věcné prostředky pro zabezpečení nouzového zásobování pitnou vodu. HZS JmK zpracoval přehled dostupných prostředků od pěti hlavních VS v JmK, Armády ČR, HZS ČR a dalších jednotek PO a právnických a podnikajících fyzických osob. Pro případy použití věcných prostředků, které nejsou primárně určeny pro převoz pitné vody, HZS JmK vytvořil postup pro sanitaci a dezinfekci takovýchto prostředků. Rovněž byly analyzovány možnosti využití balené pitné vody.

V neposlední řadě se OPS musela zabývat samotným nouzovým zásobováním vodou. Celý systém nouzového zásobování vodou (NZV) bude vázaný na vyhlášení krizového stavu hejtmanem a tento úkon byl považován za okamžik jeho spuštění.

Systémem NZV se rozumí:

• uplatnění krizových opatření (zejména přednostní zásobování vybraných subjektů),
• uplatnění regulačních opatření pro prodej pitné vody ve veřejné obchodní síti (zejména množství a cena),
• zabezpečení organizovaného výdeje pitné vody obyvatelstvu v omezeném množství (pět litrů na osobu po dobu dvou dnů a patnáct litrů po dobu následujících dní).

Všechny tyto body byly následně rozpracovány. Mimo jiné HZS JmK uložil úkol krizovým pracovníkům ORP, aby ve spolupráci se starosty obcí vytipovali vhodná místa pro výdej pitné vody obyvatelstvu. HZS JmK následně zpracoval seznam výdejních míst pro obyvatelstvo a opět je vložil do webové mapové aplikace jako gisovou vrstvu (obr. 5). V souvislosti s výdejními místy byla rovněž zpracována metodika pro obce, jak by takové místo mělo fungovat (prostorové uspořádání; administrativní, technické a personální zabezpečení; evidence výdeje apod.).

Takto zpracované postupy byly ověřeny na společném cvičení všech členů OPS (8. března 2019), kdy se při modelové situaci procházely jednotlivé kroky z postupu a způsob, jak by se v reálu řešily. Ke cvičení navíc byli přizvání zástupci ORP Kyjov (krizové řízení + životní prostředí), jelikož se jich modelová situace týkala, a navíc jakožto nečlenové OPS nebyli ovlivněni jednáními. Nácvik prokázal použitelnost postupů v praxi, přičemž bylo shledáno pouze pár dílčích nedostatků.

Obr. 4	Obr. 5

Následně byl zpracovaný postup umístěn v Krizovém plánu JmK na portálu KRIZPORT a je univerzální i pro ORP (provázáno hypertextovými ­odkazy). Některé dílčí dokumenty jsou uloženy v Havarijním plánu JmK z důvodu využitelnosti i při běžných MU. Rovněž byl dopracován postup řešení v Plánu odezvy orgánu obce na mimořádné události, který si mohou zpracovávat obce.

Závěr
Řešení problematiky narušení dodávek pitné vody je dosti komplikované a musí se řešit komplexně, proto je nutná vzájemná spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Bez vzájemné spolupráce není možné rychle a adekvátně reagovat na vzniklou situaci. Z těchto důvodů se celá problematika NZV v rámci Jihomoravského kraje řešila téměř dva roky (2. pol. 2017 – 1. pol. 2019). Přesto je velmi pozitivní, že všechny zapojené subjekty měly a mají snahu tuto oblast řešit a vzít zpracované postupy za své, včetně úpravy svých interních dokumentací a pravidel.


por. Mgr. Jan MARCHLÍK, HZS Jihomoravského kraje
 

Školní a výcvikové zařízení HZS ČR (ŠVZ HZS ČR) se spolu s ostatními vzdělávacími a výcvikovými subjekty rezortu Ministerstva vnitra podílí nemalou měrou na vysoké úrovni odborné způsobilosti příslušníků HZS ČR i členů jednotek HZS podniků. Aby tomu tak bylo i nadále, je úkolem samotných lektorů se ve své odbornosti neustále zdokonalovat a mít přehled o aktuálním vývoji. Také lektoři ŠVZ HZS ČR se musí účastnit odborných akcí, IMZů a specializačních výcviků, a to nejen v rámci naší republiky, ale i v zahraničí.

Proto jsme rádi přijali pozvání našich kolegů ze Státního vzdělávacího institutu Univerzity civilní ochrany Ministerstva pro mimořádné situace Běloruské republiky ve Svetlaya Roshcha (IRT ). Spolupráce mezi ŠVZ HZS ČR a kolegy z rezortu Ministerstva pro mimořádné situace Běloruské republiky (MMS) trvá již od roku 2012 formou vzájemných účastí na IMZ nebo specializačních kurzech.

Letos ve dnech 30. září až 4. října jsme měli možnost zúčastnit se kurzu „První zasahující v případě radiologických mimořádných událostí“ . Časová dotace kurzu musela být bohužel zkrácená, ale i tak v nás program kurzu vzbuzoval velké očekávání, neboť se první praktická část výcviku měla konat v zóně s reálnou kontaminací po nehodě jaderné elektrárny Černobyl.

Kurz začal v úterý brzy ráno přesunem do přísně střežené Poleské státní radiačně­ ekologické rezervace. Během několikahodinového přesunu jsme se rozhodně nenudili, nejdříve jsme byli seznámeni s tragickými následky černobylské havárie. Území Běloruské republiky (Bělorusko) bylo kontaminováno radioaktivním spadem nejvíce ze všech zemí bývalého SSSR. Převážná část Běloruska je dodnes kontaminována radionuklidy cesia (137Cs) a stroncia (90Sr). V době po havárii se statisticky zvýšil výskyt rakovinových onemocnění, zejména rakovina štítné žlázy. Nejvíce kontaminovaná oblast o rozloze kolem 2 100 km2 leží na hranicích s Ukrajinou v těsné blízkosti jaderné elektrárny Černobyl (ta se nachází asi 15 km jižně od hranic). Z důvodu bezpečnosti byla po havárii provedena úplná evakuace více než 20 000 obyvatel z téměř sta obcí. V roce 1988 zde byla vyhlášena uzavřená přírodní rezervace. Oblast je dodnes přísně střežena jednotkami Pohraniční stráže. Pro vstup do oblasti potřebujete speciální vízum, navíc se smíte v rezervaci pohybovat jen v doprovodu příslušníka Pohraniční stráže.

Ještě před příjezdem na místo výcviku jsme se stihli rámcově seznámit s radiometry a dozimetry, které mají ve výzbroji jednotky požární ochrany a jednotky MMS. Jde především o radiační monitor (radiometr) AT 6130 pro zjišťování dávkového příkonů β, γ s možností režimu pro měření plošné aktivity (vyhledávání kontaminace). Radiační monitor (radiometr) AT 1117 M, který má možnost připojení sond se scintilačním detektorem pro zjišťování kontaminace α, β. Nakonec jsme byli vybaveni osobními dozimetry, a to buď hodinkovým (náramkovým) PM 1603 A, nebo kapesním AT 2503. Měli jsme s sebou samozřejmě i naše dozimetry SOR/R.

Jako místo výcviku byla vybrána travnatá lokalita s pomalu se rozpadající roubenou usedlostí, stojící společně s betonovým torzem bývalé autobusové zastávky na samotě nedaleko rozcestí kdysi rušných silnic. Náš vedoucí instruktor výcviku (bývalý pohraničník, který se osobně účastnil sanace vybuchlého reaktoru černobylské elektrárny) nás potěšil konstatováním, že počasí nám přeje – bezvětří a vysoký rosný bod zamezují prašnosti, takže kontaminace vzduchu a silnice bude minimální.

Před výcvikem proběhla krátká instruktáž o bezpečnosti, ochranných prostředcích a jednotlivých úkolech praktického zaměstnání. Nařízený stupeň ochrany odpovídal i našim standardům a skládal se z jednorázového oděvu Tychem, ochranné masky s filtrem pevných částic, dvou párů rukavic (bavlněné a butylkaučukové), nadstandardem byly snad jen pryžové nazouvací galoše pro ochranu obuvi.  Byli jsme rozděleni do dvoučlenných pracovních skupin, každé skupině asistoval instruktor IRT. Cílem činnosti bylo provést radiační průzkum v okolí budovy a v budově. Taktika a metodika radiačního průzkumu aplikovaná v rámci kurzu odpovídá běžným principům radiační ochrany při řešení mimořádných radiologických událostí. Rozdíl v postupech vyplývá především ze skutečnosti, že průzkumný tým je transportován přímo do kontaminovaného prostředí s cílem provést „zmapování“ úrovně ionizujícího záření a kontaminace požadované lokality. Jakákoli činnost se musí provádět efektivně a důsledně, maximální doba pobytu je přesně stanovena. Při přibližování se k místu průzkumu se volí pokud možno nejkratší cesta, je však třeba volit hladký pevný terén kvůli kontaminaci a nebezpečí pádu (ideálně silnice). Důležité je také předcházet poškození ochranných prostředků (např. roztržení o ostré hrany a vegetaci). Průzkumná skupina nesmí samozřejmě zapomenout na hlavní nebezpečí – všudypřítomnou radiaci. Členové týmu postupují v zákrytu a první provádí detekci záření γ v celém svém profilu vždy po třech krocích. Pokud detektor neumožňuje ukládání dat v referenci s polohou, provádí další člen týmu zápis naměřených hodnot. Při zjišťování samotné kontaminace v požadované lokalitě se orientačně určí druh kontaminantu z hlediska záření ɣ, β, α pomocí jednoduché metody měření intenzity záření, nebo aktivity v různých vzdálenostech od povrchu. Pokud je skupina vybavena spektrometrem, provede analýzu radionuklidů. Po ukončení detekce se průzkumné týmy vrátí stejnou cestou do výchozího postavení, kde proběhne kontrola kontaminace (popřípadě jednoduchá suchá forma dekontaminace) a odložení osobních ochranných prostředků.

Hlavním přínosem výcviku byla bezesporu osobní zkušenost pohybu v kontaminovaném prostředí. Úroveň kontaminace (plošné aktivity) terénu není kompaktní. Vlivem klimatických podmínek se shromažďují částečky radioaktivní kontaminace na určitých místech, třeba u staveb ve vnitřních rozích, parapetech a místech odkapávání dešťové vody ze střech. V přírodním terénu pak byla vyšší plošná aktivita v prohlubních a místech vytvářející závětří. Vliv má také struktura povrchů, jako hrubost, poréznost. Nezanedbatelný podíl radionuklidů do sebe vstřebává i vegetace.

Po ukončení výcviku nám byla umožněna krátká návštěva opuštěné pomalu se rozpadající vesnice. Okolní příroda zcela pohltila veškeré komunikace, některé ruiny domů se ztrácely v pralese křovin a více než půlku vesnice již zarostl sousední les. Při pohledu na rychle opuštěné příbytky se zbytky vybavení se člověk neubránil myšlenkám o osudu dřívějších nájemníků a jen stěží si člověk umí představit atmosféru při evakuaci. Rozlohou se tato osada samozřejmě nemůže rovnat ukrajinskému městu Pripjať, ale i tak to pro nás byl hluboký zážitek, který společně s obrovským prostorem uzavřené rezervace umocňuje pochopení o rozsahu a následcích černobylské tragédie. Exkurze po rezervaci pokračovala až k ukrajinské hranici na hlídkovací stanoviště Pohraniční stráže. Úkolem sloužících příslušníků je především požární dozor pomocí kamerového systému a obsluha meteorologické stanice. Našim průvodcům se podařilo domluvit povolení k výstupu na místní hlídkovou věž, odkud jsme měli možnost vidět na vlastní oči černobylskou jadernou elektrárnu a panelové domy města Pripjať. Posledním zážitkem z návštěvy kontaminované zóny byla povinná zastávka na stabilním dekontaminačním stanovišti osob a techniky. Stanoviště je vybaveno linkou pro vysokotlaký oplach techniky a jednoduchou dekontaminační linkou pro osoby, začínající oplachem bot a následnou kontrolou kontaminace. V případě nadlimitní úrovně kontaminace zde byly k dispozici sprchy. Po provedení mokré formy dekontaminace našeho mikrobusu jsme Poleskou státní radiačně­ ekologickou rezervaci opustili a pokračovali do města Gomel, jenž je správním centrem oblasti.

Po večeři jsme se ubytovali v areálu specializovaného lycea MMS.

Ve středu ráno jsme absolvovali exkurzi specializovaného lycea na Universitě civilní ochrany MMS Běloruské republiky. Hlavní myšlenkou, která vedla k jeho zřízení, bylo poskytnout vzdělání a zázemí především pro osiřelé chlapce bez rodičů.

Dne 25. května 2004 byla zřízena státní vzdělávací instituce „Specializované lyceum na Universitě civilní ochrany MMS Běloruské republiky“. Lyceum je moderní instituce obecného sekundárního vzdělávání se studiem jednotlivých akademických předmětů na pokročilé úrovni, zaměřená na přípravu studentů k přijetí na vysoké školy MMS Běloruské republiky a dalších vládních orgánů. Studium je realizováno internátní formou, s pevným celodenním řádem a uniformním služebním režimem.

Studium v lyceu je pro muže od šestého ročníku základní školy a trvá pět let. Studenti jsou ubytovaní ve velmi dobře vybavených ubikacích. V areálu se nachází kvalitně vybavené učebny, jídelna s vlastní kuchyní a pro sportovní vyžití několik venkovních sportovišť, ale také velká tělocvična a krytý plavecký bazén. Je zde také umístěno centrum pro preventivně výchovnou činnost mimořádných událostí, jehož účelem je vzdělávat civilní obyvatelstvo v oblasti krizových situací.

Po ukončení prohlídky jsme se přesunuli k další exkurzi na Universitu MMS v nedalekém městě Gomel. Zde nám připravili ukázku vybavení mobilní monitorovací jednotky Pohraniční stráže pro kontrolu výskytu zdrojů ionizujícího záření. Jednotka je vybavena vozidly se zabudovanými skenovacími systémy umožňující radiační průzkum oblasti v reálném čase a hledání zdrojů gama a neutronového záření s GPS referencí. Zaujal nás také diskrétní monitorovací systém ukrytý v batohu, vhodný pro monitorování radiačních rizik při konání hromadných akcí. Vedle monitorovacích systémů jsou jednotky vybaveny i přenosnými spektrometry pro určení složení radionuklidů. Pohraniční stráž v Bělorusku vykonává v rámci vnitrostátní radiační ochrany obdobné úkoly jako u nás příslušníci Celní správy ČR (např. preventivní kontroly vozidel za účelem zachycení ilegálních zdrojů ionizujícího záření a tomu odpovídá i jejich vybavení).

Následovala rychlá prohlídka místní požární stanice a několika speciálních učeben s krátkým náslechem výuky a krátkou charakteristikou předmětu od vyučujících. Po prohlídce proběhla odborná debata s akademiky. Diskuze byla zaměřena na systém vzdělávání v rezortu MMS, metodickou činnost a fungování a princip záchranného systému v Bělorusku, ale také v České republice. Po vzájemné, vstřícné a přínosné výměně informací jsme byli poctěni možností zasazení stromu „přátelství“. Každý z nás zasadil jabloň v areálu university. Celá prohlídka byla zakončena slavnostním obědem, po kterém následoval odjezd zpět do výcvikového centra Světlaja Rošča.

Čtvrtek byl posledním dnem kurzu a zahájen byl teoretickou částí. Přednáška probíhala formou panelové diskuze, účelem bylo seznámit nás především s tématy teoretických bloků. Obsahem byly fyzikální procesy a vlastnosti radioaktivity a zdrojů ionizujícího záření, seznámení se s veličinami a jednotkami používaných běloruskými záchrannými složkami při detekci. Rozsah i odbornost tohoto bloku jsou srovnatelné s tématy ve specializačních kurzech Radiační ochrana Z/P. Při porovnávání limitních hodnot a základních taktických postupů při vzniku různých stupňů radiačních událostí jsme se shodli, že naše i běloruská taktika je shodná. V Bělorusku jsou jen limitní úrovně dávek jako u nás před platností nové legislativy. Diskuze pokračovala vzájemnou výměnou zkušeností a informací z rozboru reálných mimořádných radiačních událostí. Velmi zajímavou částí byla diskuze o stavu a předpokládaném vývoji kontaminace Běloruska. Závěrečným tématem bylo seznámení s detekční technikou určenou pro výcvik umožňující simulování záření gama pomocí zadaného GPS modelu.

Praktický výcvik byl proveden formou modelového zásahu, námětem bylo podezření na nález zdroje ionizujícího záření. Během zásahu jsme měli možnost si vyzkoušet ochranné oděvy tlumící ionizující záření. Šlo o vestu s kuklou naplněnou olovem. Tento oblek byl samozřejmě poměrně těžký, ale v pohybu výrazně neomezoval. V rámci výcviku jsme si procvičili činnosti běžné pro zásahy s výskytem zdroje ionizujícího záření. Včetně určení radionuklidu a druhu záření.

Čtvrteční odpoledne se uskutečnil výlet k památníku významné bitvy Napoleonských válek „na Berezině“, která se odehrála ve dnech 26. až 29. listopadu 1812. Bylo nám ukázáno celé bojové pole a k tomu podán důkladný historický komentář. U samotného pomníku jsme pořídili společnou památeční fotku.

Poslední den našeho pobytu jsme se setkali s vedoucími funkcionáři RT centra Světlaja Rošča. Vyplnili jsme dotazník zpětné vazby a poděkovali za velmi dobře připravený a organizovaný kurz. Každý z nás obdržel oficiální certifikát. Naše delegace se rozloučila a předala upomínkové předměty. Následoval odvoz na letiště v Minsku, odkud jsme pokračovali letecky do Prahy. Závěrem lze říci, že tato služební cesta byla velice přínosná a zároveň doufáme, že spolupráce s IRT a i ostatními kolegy z Běloruska bude i nadále pokračovat a rozvíjet se.


kpt. Mgr. Daniel BARÁK, kpt. Bc. Lubomír DOLEŽAL, plk. Ing. Tomáš KOSTELNÍČEK, ŠVZ HZS ČR, foto autoři

Pracovníci výjezdové skupiny chemické laboratoře Institutu ochrany obyvatelstva (IOO) navrhli a zkompletovali vzorkovací soupravu pro výjezdové skupiny chemických laboratoří HZS ČR. Souprava je určena k odběru vzorků plynných, kapalných a pevných látek.

V případech havarijních úniků nebezpečných chemických látek, jejich nálezů či teroristického zneužití je právě odběr vzorků jedním z významných protichemických opatření. Jeho cílem je co nejrychleji a nejpřesněji podle předepsaných pravidel odebrat vzorek pro účely jeho prvotní analýzy v místě zásahu a následné analýzy ve stacionární laboratoři. IOO při odběru vzorků postupuje podle „Metodiky vzorkování pro účely chemické analýzy v laboratořích HZS ČR“, která je zároveň certifikovanou metodikou posouzenou certifikační komisí MV­ generálního ředitelství HZS ČR. Metodika uvádí zásady a postupy vzorkování materiálů pro účely chemické analýzy v chemické laboratoři IOO a v chemických laboratořích HZS krajů. Uvedené zásady a postupy jsou realizovány výjezdovými skupinami těchto subjektů. Pro sjednocení vzorkovacích postupů byla navržena a sestavena jednotná vzorkovací souprava, jež je určena pro výjezdové skupiny chemických laboratoří HZS ČR (výjezdové skupiny).

Způsoby odběru vzorků
Způsoby odběru vzorků závisí na skupenství vzorkovaného materiálu, stupni a typu heterogenity, vlastnostech materiálu, podmínkách jeho uložení a požadované analýze vzorku. Výjezdové skupiny v praxi odebírají vzorky vnitřního i vnějšího ovzduší, kapalných i pevných látek včetně kalů a pastovitých materiálů. Pro odběr vzorků platí některé obecné zásady:

• nejčastějším úkolem výjezdových skupin je identifikace, plošné nebo prostorové vymezení kontaminace – v tom případě se používají především odběry prostých bodových vzorků charakterizujících znečištění v daném bodě a v daném čase,
• směsné vzorky se připravují smísením dílčích vzorků při vzorkování vod a zeminy s cílem stanovit průměrnou koncentraci nebo strukturu v časovém intervalu nebo v místě vymezeném plochou nebo objemem (vzorkování v plošném, hloubkovém nebo časovém profilu),
• odběr vzorků se obvykle provádí od místa méně kontaminovaného po místa vysoce kontaminovaná,
• při odběru je v některých případech vhodné používat metody přímé detekce těkavých látek pro okamžitou charakterizaci znečištění vzorkovaného materiálu (např. selektivní analyzátory nebezpečných látek, fotoionizační detektory, detekční trubičky),
• ochranné rukavice mají se vzorkem přijít do styku minimálně,
• odebraný vzorek je nutné správným způsobem uložit a dopravit do laboratoře; součástí projektu vzorkovací soupravy je proto také transportní nádoba, která musí splňovat specifické požadavky,
• doporučuje se archivovat minimálně polovinu vzorku pro případy požadavku dodatečných analýz, kontroly apod.

Vzorkovací souprava pro chemické laboratoře HZS ČR
Vzorkovací souprava obsahuje základní vzorkovací pomůcky pro odběry vzorků vzduchu, kapalných a pevných látek. Nedílnou součástí soupravy jsou pomocné vzorkovací pomůcky, mezi které patří veškerý podpůrný materiál umožňující odběr vzorků v místě události. Při výběru vzorkovacích pomůcek bylo nutné se soustředit nejen na typ pomůcek, ale také na jejich konstrukční materiál, který musí vykazovat maximální fyzikální a chemickou odolnost vůči vlivům vzorkovaného prostředí a zároveň nesmí jakýmkoli způsobem ovlivňovat sledované vlastnosti vzorku. Z tohoto hlediska byla důležitá zejména odolnost materiálu vůči chemickým reakcím, rozpouštění a korozi a dále jeho sorpční vlastnosti a propustnost. V soupravě jsou použity odolné materiály jako polytetrafluorethylen (PTFE – např. teflon), korozivzdorná ocel a také jiné alternativní materiály, například tvrzený polyvinylchlorid (PVC) a vysokohustotní polyethylen (PE­ HD). Návrháři soupravy se vyhnuli nevhodným materiálům, jako jsou kaučuk, silikonový kaučuk, železo, mosaz, hliník a jiným relativně reaktivním materiálům.

Každé skupenství vzorkovaného materiálu vyžadovalo specifické vzorkovací pomůcky:

1. Vzorkovací pomůcky pro odběry vzduchu: Nebezpečné látky ve formě plynů, par, aerosolů a prachů představují mimořádné riziko pro pracovníky výjezdových skupin i obyvatelstvo, proto jejich odběr a následná identifikace kontaminantu představují významné a důležité protichemické opatření. Pro vzorkování ovzduší neznámého složení jsou ve vzorkovací soupravě uloženy adsorpční trubičky, odběrové plynové čerpadlo s regulovatelným průtokem, ruční nasavač s kalibrovaným průtokem, promývačka vzduchu, odběrové vaky atd.
    
2. Vzorkovací pomůcky pro odběry kapalin: Při vzorkování samotných kapalných látek závisí postup odběru na množství a přístupnosti uniklé či nalezené látky. Souprava obsahuje různé typy vzorkovacích pomůcek od nejmenších velikostí, jako jsou lékařské kapiláry o objemu dvacet mikrolitrů až po objemné jednolitrové vzorkovnice. Součástí soupravy je teleskopická tyč s odběrovou nádobou, která slouží k odběrům kapalin z větší vzdálenosti.
    
3. Vzorkovací pomůcky pro odběry pevných látek: Pevné látky nalezené v neporušených obalech do hmotnosti deseti kilogramů se neodebírají a doručí se do chemické laboratoře v původním obalu. Souprava je vybavena nerezovými ocelovými lopatkami, lžičkami a vzorkovnicemi, do kterých se odebraná látka uloží. Ke vzorkování pevných vzorků se mohou použít vzorkovací zařízení větších rozměrů, například vzorkovací kopí, Lenzova sonda, trubkový nebo žlábkový vzorkovač, různé typy vrtáků atd. Tyto vzorkovače nejsou součástí vzorkovací soupravy, ale jsou připraveny k použití v mobilní chemické laboratoři.
    
4. Pomocné vzorkovací pomůcky: Tyto pomůcky dotvářejí celistvost soupravy tak, aby bylo možné vzorkování provést téměř za každých podmínek. Jde například o multifunkční nůž, nůžky, nálevky, alobal, destilovanou vodu, baterku, lupu atd. Odebraný vzorek musí být správně popsán, vzorkovnici se vzorkem i přepravní kontejner je nutné dobře utěsnit. K tomuto účelu jsou v soupravě uloženy další pomůcky jako dokumentace (protokol o odběru vzorků atd.), popisovače, samolepky, těsnící fólie např. parafilm a lepicí páska.
    
5. Pomůcky pro transport vzorků: Součástí vzorkovacích pomůcek je také přepravní kontejner, do kterého se odebraný a označený vzorek uloží. Kontejner je částečně zaplněn sorbentem, který eliminuje případný únik vzorku ze vzorkovnice. K utěsnění kontejneru slouží lepicí páska, která se nachází ve vzorkovací soupravě.
    

   Design vzorkovací soupravy je specifikován tak, aby vyhovoval podmínkám vzorkovacího procesu i potřebám samotných vzorkařů. Vzorkovací pomůcky jsou systematicky podle svého účelu uspořádány do jednotlivých oddílů a umístěny do speciálního vzorkovacího kufru. Ten má horní víko s odděleními na drobné pomůcky, čtyři menší boxy po obvodu, jeden vnitřní organizér a dvě nezávislá patra k uložení větších pomůcek. K bočnici kufru je důmyslně připevněna teleskopická odběrová tyč. Důležitou součástí soupravy pro odběr vzorků je průvodka vzorku, která musí být v souladu se vzorem průvodky vzorku uvedeným v „Řádu chemické služby HZS ČR“.

Závěr
V rámci projektu „Cílený aplikovaný výzkum nových technologií, metod a postupů ke zvýšení úrovně schopností HZS ČR“ vznikla komplexní vzorkovací souprava, která obsahuje vše nutné k odběru vzorků ovzduší, kapalin a pevných látek. Projekt vzorkovací soupravy vznikal několik let a skloubil praktické znalosti zasahujících odborníků HZS ČR s vědomostmi expertů OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní) a se vzorkovací metodikou zpracovanou německým Federálním úřadem civilní ochrany a pomoci při katastrofách (Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe). Ukázková vzorkovací souprava je umístěna v IOO. V případě zájmu příslušníků bezpečnostních sborů jsou pracovníci oddělení podpory ochrany obyvatelstva IOO připraveni zorganizovat ukázku nebo poskytnout konzultaci na téma vzorkování.


pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) se v posledních týdnech věnovalo převážně živelním pohromám, jakými byly rozsáhlé požáry v jižní Americe, zemětřesení a povodně v Albánii, nebo tropický cyklon Dorian, který sužoval pobřeží americké Floridy. Následovaly však další případy živelních pohrom, při jejichž řešení byly postižené státy nuceny pod tíhou situace požádat o mezinárodní pomoc EU prostřednictvím ERCC a těmto státům je dále věnován následující článek.

Libanon (zdroj: REUTERS Aziz Taher)
Lesní požáry v Libanonu
Od 13. října 2019 bylo ve středozápadní části a na severu Libanonu hlášeno 100 případů lesních požárů, kdy byl odhad rozlohy postižené oblasti přes 1 000 ha. Většina požárů byla pod kontrolou, ale dva velké požáry se neřízeně blížily k obydleným oblastem.

Dne 14. října 2019 Kypr poskytl na základě bilaterální pomoci Libanonu dvě letadla, která okamžitě zahájila hasební práce v postižené oblasti.
Následující den požádal Libanon prostřednictvím ERCC o další pomoc v podobě letecké techniky k hašení lesních požárů. To následně aktivovalo Mechanismus CO Unie (Mechanismus). Během standardního postupu nejprve provedlo kontrolu dostupnosti leteckých kapacit registrovaných v Evropském dobrovolném souboru kapacit (ECPP). Tato kontrola ukázala, že se v ECPP nenachází, a proto zvolilo další možnost, a to zkontrolovat jejich dostupnost v souboru kapacit rescEU. Následně byla povolána letadla z Itálie a Řecka určená k hašení lesních požárů. Šlo již o druhou aktivaci kapacit rescEU. Ty byly poprvé využity při lesních požárech v Řecku v srpnu 2019.

Libanon - požár (zdroj: Digital juranl)Nasazení letadel bylo zpočátku ztíženo velmi špatným počasím a silným větrem, a proto mohly být hasební práce zahájeny až následující den, tedy 16. října 2019. Téhož dne byl do postižené oblasti vyslán také styčný důstojník z ERCC, který měl za úkol spolupracovat s vnitrostátními orgány na rozmístění letadel, které byly vyslány v rámci Mechanismu. Styčný důstojník v místě působil do 18. října 2019. ERCC také aktivovalo systém Copernicus, který poskytl satelitní snímky postižených oblastí.

Mezitím libanonské orgány informovaly ERCC o setrvání kyperských letadel v místě hašení, neboť jejich pomoc označily za nepostradatelnou. Po jejich vzájemné konzultaci byla následně tato letadla ERCC začleněna do pomoci v rámci Mechanismu. Během své mise od 14. do 17. října 2019 provedla více než 60 shozů hasební vody.

Na bilaterální úrovni poskytlo Libanonu pomoc také Jordánsko, které vyslalo dvě helikoptéry určené po hašení lesních požárů. Ty působily v postižené oblasti od 15. do 18. října 2019.

Do 17. října 2019 byly v oblasti hlášeny dvě mrtvé osoby a 72 zraněných. Ve společném komunikačním a informačním systému pro mimořádné události (CECIS) byla tato událost ukončena dne 21. října 2019.

Aktivace v rámci Mechanismu probíhá vždy po oslovení členských států, které mají kapacitu zařazenou na seznamu kapacit a na základě jejich souhlasu s vysláním ERCC dál jedná. V souvislosti s poskytnutím pomoci z rescEU do Libanonu však vyvstala otázka, zda jsou členské státy pro poskytnutí kapacit vždy vhodně zvoleny s ohledem na geografickou polohu nebo s přihlédnutím, že jde o tzv. třetí zemi (země, která není členským státem Mechanismu).

Na jednání v Bruselu vystoupil zástupce Kypru a upozornil na skutečnost, že došlo k využití italských letadel v době, kdy se dostupné letecké prostředky pro hašení lesních požárů nacházely také na Kypru a byly tedy k dispozici. Zdůraznil problematiku vzdáleností, která je při rozhodování velice důležitá v závislosti na nákladech, které vysílání provází, a poukázal na to, že vyslání kyperských letadel by bylo 10× méně nákladné.

Zemětřesení na Filipínách
Region Davao del Sur na ostrově Mindanao, který se nachází v jižní části Filipín, zasáhla v posledních týdnech řada silných zemětřesení. Jde o nejchudší a nejzaostalejší oblast Filipín, která je zasažena také vleklým ozbrojeným konfliktem, který trvá již čtyřicet let. V důsledku probíhajícího konfliktu bylo do současné doby vysídleno téměř 180 tisíc lidí.

Čtyři nejsilnější zemětřesení udeřila takřka ve stejné oblasti ve dnech 16. října 2019 (6,3 stupně Richterovy škály), 29. října 2019 (6,1 stupně Richterovy škály), 31. října 2019 (6,5 stupně Richterovy škály) a 4. listopadu 2019 (6,5 stupně Richterovy škály). Všechna tato zemětřesení byla doprovázena dalšími sériemi menších otřesů.

Vzhledem k rozsahu zemětřesení a k tomu, že bylo v oblasti již po prvním uvedeném otřesu přerušeno napájení komunikačních sítí, byly Somálsko (zdroj: ANADOLU AGENCY)informace z postižené oblasti nedostačující a nepřesné. Zničen byl celý vodovodní řad a další infrastruktury. Zemětřesení způsobila také velké sesuvy půdy. Místní samosprávy organizovaly evakuaci osob do evakuačních center a do hostitelských rodin. Národní rada pro snižování a řízení rizik katastrof (NDRRMC) se snažila sbírat informace z postižených míst a vydávat souhrnné informativní zprávy.

Místní samospráva spolupracovala s humanitárními partnery, při poskytování potravinové a humanitární pomoci a vyslala lékařské, pátrací a záchranné týmy do postižených obcí. V postižených místech velice aktivně spolupracovala organizace Mezinárodního Červeného kříže s organizací Filipínského Červeného kříže. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UN­ OCHA) udržoval spojení s NDRRMC z důvodu požadavku na eventuální mezinárodní pomoc. Generální ředitelství pro humanitární pomoc (DG ECHO) následně poskytlo 500 tisíc EUR na pomoc při mimořádných událostech obyvatelstvu postiženému zemětřeseními prostřednictvím organizace Mezinárodního Červeného kříže. Hlavními prioritami pomoci byl materiál pro nouzové přístřeší, psychosociální podpora, pitná voda, hygienické prostředky a potravinová pomoc.

Dne 5. listopadu 2019 vydala NDRRMC zprávu, kde uvedla, že je zemětřesením postiženo 231 250 osob, z nichž se 36 183 nachází ve 32 evakuačních centrech. Zemětřesení zničilo 21 072 domů, 26 škol, sedm zdravotních středisek, nákupní centrum a hotel. Celkový počet lidí v nouzi stále narůstal a NDRRMC ve zprávě uvedlo, že by v konečném počtu mohlo jít až o 400 tisíc osob.

Somálsko (zdroj: UNHCR)Povodně ve východní Africe
Dne 5. listopadu 2019 vydalo ERCC první shrnující zprávu o rozsáhlých povodních, které postihly východní část Afrického kontinentu v říjnu 2019. Nejvíce postiženými státy byly Etiopie, Keňa, Somálsko a Jižní Súdán. Z oblasti bylo evakuo­váno 935 tisíc lidí. Humanitární organizace působící v oblasti, jako jsou UN­ OCHA a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), okamžitě specifikovaly potřebné komodity jako např. jídlo, zdravotnický materiál, pitnou vodu, přístřešky aj.

Evropská komise okamžitě zareagovala na vzniklou situa­ci a poskytla celkem 3 miliony EUR na humanitární pomoc postiženému regionu. Prostředky byly alokovány následovně: Jižní Súdán 1,5 milionu EUR, Somálsko 850 tisíc EUR, Etiopie 500 tisíc EUR, Keňa 150 tisíc EUR.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR


 

Pracoviště specializované ochrany Institutu ochrany obyvatelstva (IOO) ve spolupráci s firmou Clean - air Jablonec nad Nisou řeší výzkumný projekt „Cílený aplikovaný výzkum nových moderních technologií, metod a postupů ke zvýšení úrovně schopností HZS ČR – CAV HZS“. Jedním z jeho dílčích úkolů je konstrukce nového ochranného prostředku pro děti od 6 do 18 let – dětské ochranné kukly (DK). Řešení úkolu se dostává do finální fáze, ve které se testují navržené funkční vzorky.


V tomto krátkém sdělení jsou popsány zkoušky jednoho ze základních a limitujících parametrů – průniku. Pro laiky je srozumitelnějším pojmem pro tento parametr těsnost. Při posuzování parametru průniku se zjišťuje, zda daný ochranný prostředek dostatečně chrání svého uživatele před případnými nebezpečnými látkami obsaženými ve vdechovaném vzduchu z okolí. Zkoušky průniku do DK se uskutečnily ve dnech 16. až 17. září 2019 v prostorách firmy Clean - air Jablonec nad Nisou a na pracovišti IOO v Mimoni. Zkušebními osobami bylo devět dětí zaměstnanců IOO a firmy Clean - air ve věku od 8 do 15 let. Vzhledem ke skutečnosti, že na ochranné prostředky pro děti a jejich zkoušení neexistují normy, se zkoušky DK na průnik prováděly podle metodiky doporučené pro posuzování průniku do ochranných prostředků pro dospělé, která je obsažena v ČSN EN 12 941. Metodika pro měření průniku byla pouze upravena s přihlédnutím k věku dětí a jejich fyzickým možnostem.

Vlastní měření bylo rozloženo do dvou dnů. První den se prováděly zkoušky ve zkušební komoře firmy Clean - air, kde se jako zkušební látka používá chlorid sodný (NaCl). Druhý den následovaly zkoušky na pracovišti IOO v Mimoni, kde se jako zkušební medium používá fluorid sírový (SF6). Obě tyto látky jsou doporučeny pro testování průniku do ochranných kukel normou ČSN EN 12 941, a bylo tak možné porovnat výsledky získané dvěma odlišnými metodami.

Zkoušek se zúčastnili také zástupci zkušební laboratoře č. 1040 Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v Praze. Jejich účast byla významná z pohledu certifikace DK, která by v případě úspěšného dokončení jejího vývoje byla potřebná pro zahájení výroby DK a možného nákupu orgány zodpovědnými za ochranu obyvatelstva podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Lékařský dohled byl v průběhu zkoušek zabezpečen přizvanou dětskou pediatričkou.

Vzhledem ke skutečnosti, že vývoj DK nebyl ještě ukončen, nejsou konkrétní výsledky testování na průnik uvedeny. Výsledky měření u všech devíti dětí prokázaly, že testovaná DK je zkonstruo­vána tak, že dosahuje ve spojení s filtroventilační jednotkou v parametru průniku hodnot, které jsou podle ČSN EN 12 941 odpovídající kategorii kukel označených jako TH 3, tj. průnik je menší oproti požadované hodnotě 0,2 %. Hodnoty průniku v obou typech zkušebních komor byly u všech dětí dokonce lepší než hodnoty povoleného průniku v ČSN EN 136 pro ochranné masky, tj. 0,05 %.

Vývoj DK bude ukončen v roce 2020 a již dnes je možné na základě výsledků zkoušek předeslat, že bude úspěšný. Portfolio ochranných prostředků připravených k výrobě pro obyvatelstvo České republiky se tak doplní o doposud chybějící ochranný prostředek pro děti od 6 do 18 let, který bude mít minimálně stejné ochranné vlastnosti jako stávající, více než 50 let staré ochranné masky DM-1 a svým uživatelům zabezpečí nepoměrně vyšší uživatelský komfort.


Ing. Čestmír HYLÁK, pplk. Ing. Dagmar URBANOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva, foto Ing. Čestmír HYLÁK