Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 3/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o otevření nové stanice Milovice. Dočtete se o požáru komunálního odpadu ve spalovně v Liberci. Následuje historie HZS podniku Vítkovice. V Ostravě se konala konference - Ochrana obyvatelstva – zdravotní záchranářství 2020. V ČR bude sloužit nová technologie AML. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o cvičení kynologů HZS ČR v Krkonoších. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o realizované preventivně výchovné činnosti v roce 2019. Následně vás seznámíme s řešením dekontaminace na území Jihomoravského kraje v souvislosti s jaderným zářením. Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR vás seznámí s činností v uplynulém roce. Rovněž Výbor pro civilní nouzové plánování informuje, co přinesl rok 2019. V rubrice INFORMACE nabízíme anotace vysokoškolských prací.
- OBSAH č. 3/2020 ROČNÍKU XIX
- Výsledky finského a cíle současného chorvatského předsednictví
- Daruj život aneb
- Hasiči zahájili oslavy koncertem
- Katalog stanic HZS ČR
- Slavnostní otevření nové stanice Milovice
- Požár komunálního odpadu ve spalovně
- Historie HZS podniku Vítkovice
- Ochrana obyvatelstva – zdravotní záchranářství 2020
- Díky technologii AML bude v ČR pomoc z tísňových linek rychlejší
- Prezentace systémů veřejné výstrahy
- Do Krkonoš se sjeli kynologové HZS ČR
- Realizace preventivně výchovné činnosti v roce 2019
- Řešení dekontaminace na území Jihomoravského kraje v souvislosti s jaderným zařízením
- Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR v roce 2019
- Roční činnost Výboru pro civilní nouzové plánování
- Statistická ročenka - příloha
OBSAH č. 3/2020 ROČNÍKU XIX
Daruj život aneb i hrdinové potřebují pomoci
s 4
Hasiči zahájili oslavy koncertem
s 6
Katalog stanice HZS ČR
s 8
POŽÁRNÍ OCHRANA
Slavnostní otevření nové stanice Milovice
s 9
Požár komunáního odpadu ve spalovně
s 10
Historie HZS podniku Vítkovice
s 13
Ochrana obvatelstva – zdravotní záchranářství 2020
s 16
Díky technologii AML bude v ČR pomoc z tísňových linek rychlejší
s 18
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Do Krkonoš se sjeli kynologové HZS ČR
s 20
OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
Realizace preventivně výchovné činnosti v roce 2019
s 22
Řešení dekontaminace na území Jihomoravského kraje v souvislosti s jaderným zařízením
s 24
Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR v roce 2019
s 27
Roční činnost Výboru pro civilní nouzové plánování
s 30
PŘÍLOHA
Statistická ročenka
Výsledky finského a cíle současného chorvatského předsednictví
Následující řádky budou nejdříve věnované výsledkům, kterých bylo na úrovni EU dosaženo v oblasti civilní ochrany během finského předsednictví v Radě EU. Toto období bylo z pohledu řešených problematik velmi rozmanité, přestože se některé z nich dotýkaly ČR jen okrajově. Druhá část bude věnována prioritám chorvatského předsednictví a cílům, které si EU stanovila v Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus).
Hlavní prioritou finského předsednictví v oblasti civilní ochrany bylo podpořit diskuzi o odolnosti a meziodvětvové spolupráci při reakci na vyvíjející se hrozby a rizika, jimž EU v současnosti čelí. Předmětem diskuze byly především hrozby související s oblastí CBRN, které mohou být komplikovány hybridními prvky, jako jsou dezinformace. Na toto téma proběhlo v Helsinkách neformální zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra, jehož cílem bylo zvýšit povědomí o stávajících mechanismech EU určených k řešení těchto krizí a o souvisejícím rozhodování, včetně uplatnění doložky solidarity EU a zohlednění možnosti využití kapacit Mechanismu.
Hlavní pozornost však byla věnována projednávání prováděcích předpisů k nové právní úpravě Mechanismu, na základě kterých se mají rozvíjet kapacity rescEU. Základním principem této další úrovně Mechanismu je mít v rámci EU rezervu kapacit, které budou okamžitě nasazeny v případě přetížení vnitrostátních kapacit či nedostupnosti prostředků z Evropského souboru civilní ochrany, který je založen na systému dobrovolných příspěvků zúčastněných zemí.
V této souvislosti probíhala mezi Evropskou komisí a členskými státy intenzivní jednání, jejichž cílem bylo vymezit druh, počet a technické specifikace prostředků, které jsou potřebné jako kapacity rescEU, určit předběžné geografické umístění, vypracovat realistický harmonogram pořízení těchto kapacit a dosáhnout dohody o postupech společného zadávání veřejných zakázek. Během těchto jednání bylo rozhodnuto, že bude do konce roku 2025 „počáteční“ složení rescEU zaměřené na tři prioritní oblasti, a to na letecké hašení lesních požárů, CBRN incidenty a rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech velkého rozsahu.
Zároveň byl projednáván návrh na další úpravu Mechanismu, který Evropská komise předložila v souvislosti s přípravami víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Tento návrh, u kterého bylo během finského předsednictví dosaženo kompromisu, především zvyšuje současný rozpočet na provádění Mechanismu v období 2014–2020 z 574 milionů EUR na 1,4 miliardy EUR na období 2021–2027, aby se posílila kolektivní schopnost členských států a EU předcházet katastrofám, připravit se a reagovat na ně mimo jiné prostřednictvím rozvoje kapacit rescEU. Veškeré referenční částky uvedené v tomto návrhu však závisí na uzavření jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Tento kompromisní návrh pouze představuje částečný mandát pro jednání s Evropským parlamentem v rámci řádného legislativního postupu EU.
Za finského předsednictví byly také projednávány a následně přijaty dva legislativní dokumenty stanovující postoj EU k rozšíření oblasti působnosti Bonnské úmluvy, která má za cíl bojovat proti znečištění v oblasti Severního moře a chránit pobřežní oblasti před námořními katastrofami a trvalým znečištěním z lodí a ze zařízení na volném moři. ČR je signatářem této dohody pouze skrze členství v EU.
Priority chorvatského předsednictví v oblasti civilní ochrany
Chorvatské předsednictví v Radě EU si jako svou hlavní prioritu stanovilo projednat multi sektorální přístup k investicím do řízení rizik katastrof (DRM). Za tímto účelem byl členským státům zaslán dotazník, ve kterém členské státy informovaly předsednictví ohledně současných praktických opatření, koordinačních a komunikačních mechanismů, zdrojů financování a strategické podpoře pro DRM na národní úrovni. Následně byl v průběhu měsíce ledna na toto téma uspořádán workshop, jehož výstupy by měly vést ke vzniku předsednické zprávy, která si klade za úkol zdokonalit národní projekty v oblasti DRM a případně zajistit zvýšení podílu financování na projekty s problematikou DRM v rámci Mechanismu. Pilotní projekty na DRM již byly Evropskou komisí vypsány a Česká republika se do nich zapojila prostřednictvím projektu Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, který si klade za cíl navrhnout „nové směry pro zdokonalení systému ochrany obyvatelstva v ČR.“
V souvislosti se změnami Mechanismu budou za chorvatského předsednictví také pokračovat jednání zaměřená na zefektivnění preventivních opatření. Jedním z hlavních cílů v oblasti prevence je vytvoření tzv. „Sítě znalostí Unie“, která bude zahrnovat příslušné aktéry a instituce působící v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof a plnit úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, sdílení poznatků, osvědčených postupů, výuky problematiky civilní ochrany a výsledků vědeckého výzkumu a inovací. V současné době zástupci EK oslovují členské státy EU a pokouší se shromáždit podklady ohledně požadavků členských států, které budou sloužit k tvorbě dokumentů zakládajících tuto síť. V současné době je navržena následující struktura:
1. Řídicí výbor sítě podřízený Výboru pro civilní ochranu EU (CPC);
2. Sekretariát sítě;
3. Pracovní skupiny
a) profesionálové (výcvik, cvičení, moduly),
b) vzdělávání (vysoké školy),
c) vědecká podpora.
Do každé ze skupin má být členským státem nominován minimálně jeden expert, který by byl zodpovědný za činnost a distribuci informací ze své skupiny. K této aktivitě byl ze strany Německa, které přebírá předsednictví v Radě EU po Chorvatsku, uspořádán workshop pro vybrané členské státy. Problematika sítě znalostí Unie byla označena jako prioritní i pro druhou polovinu roku 2020, tedy v průběhu německého předsednictví v Radě EU. K oficiálnímu zahájení činnosti sítě by mělo dojít na Fóru civilní ochrany, které se bude konat v prosinci 2020 v Bruselu.
Dalším cílem spojeným s oblastí prevence je tvorba hodnocení schopností krizového řízení a zlepšení krizového plánování. Z Mechanismu vyplývá povinnost zaslat Evropské komisi do konce roku 2020 tato národní hodnocení, protože na jejich doručení je vázána podmínka pro udělení financí ze strukturálních fondů pro finanční perspektivu 2021–2027 a také financování kapacit pro odezvu na rizika s nízkou pravděpodobností a velkými dopady.
plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK, kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorů
Daruj život aneb
Rozhovor s režisérem Jiřím Strachem
Patronem hasičů je svatý Florián (římský legionář). Hasiči historicky používají rčení/výrok „Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci“ a ten se i často objevuje na současných slavnostních praporech sboru. Podle statistiky ožívá zájem veřejnosti o náboženství. Vy sám jste „viditelný katolík“. Máte pocit, že se doba vrací v nějaké významnější formě k věrouce, k bohu, k „něčemu tam nahoře“?
Lidé odjakživa touží po něčem, co je přesahuje. V našem evropském prostoru, kde vycházíme ze židovských a křesťanských tradic, kde věříme v jednoho Boha, je vcelku přirozené, že nás právě tato jedinečnost nejčastěji obklopuje. Různé cechy mívaly mezi svatými své přímluvce - a hasiči svatého Floriána. On je takový dostředivý moment všech hasičů. Je na praporech, na oltářích, jeho soška či vyobrazení stráží nejednu zbrojnici. I když lidé v Boha věří stále méně, tedy i v nebeské přímluvce, je důležité, že svatý Florián zůstává v naší paměti. Protože i když v něj nevěříme - ať chcete nebo nechcete - on se totiž tam nahoře za nás stále přimlouvá. Bylo by dobré občas zdvihnout oči k nebi a zavolat tam: „Díkec, Floriáne!“
Z několika Vašich veřejných vystoupení čiší skepse vůči současné náladě a směřování společnosti. Ve smyslu ztráty pokory lidí před autoritou. Rozumíme tomu tak správně a vůbec, co to „ztráta pokory“ je a proč bychom ji vlastně měli mít a před kým?
Když dochází ke ztrátě pokory, logicky dochází k nárůstu ega. Zbytnělé a nezvladatelné JÁ. Začne li se člověk ohlížet jen na sebe, své potřeby a své já, přestane si všímat, že je třeba kolem někdo, kdo pomoc či pozornost potřebuje více. Bezbřehé ego také vede člověka k tomu, že všechno zvládne, vše dokáže. Ale kolikrát jsme jako lidé před živly bezmocní - naposled jsme to přece pozorovali při požárech v Austrálii. Pýcha člověka vždy předcházela jeho pád, naopak pokora jej činí velkým. Protože nestagnuje uzamčen ve svém pocitu dokonalosti, snaží se být lepším. Ve svých vlastnostech, schopnostech i vztahu ke druhým lidem. Dokážeme li se umenšit a obětovat pro druhého člověka, pak jsme vlastně vpravdě lidmi božími. Protože jestli nás Bůh k něčemu vede, je to láska. A nikoli sebeláska.
Nemohli jsme přeslechnout, že Jiří Strach jest dobrovolným hasičem, což z mnoha hledisek zní neuvěřitelně, především k Vaší auře bytostného Pražského intelektuála, věčně provázeného dýmem cigarety a vůní dobré skotské. Jak se to přihodilo?
To mě takhle pozvali do obce Přepychy promítat Anděla Páně 2. Konalo se to v létě na místním hřišti, a zatímco se děti dívaly na pohádku, my velcí zasedli do hospody k pivu a vyprávělo se. A protože celou akci s paní starostkou pořádali i místní dobrovolní hasiči, tak jako vždy na vsích pomáhají při organizaci dobrých věcí, slovo dalo slovo a já říkám, že bych taky chtěl být hasič. Takže to hned odhlasovali, já zaplatil stovku členského příspěvku, dostal jsem průkazku s razítkem a bylo to. Jak ten večer skončil, si už příliš nepamatuju, protože jsme na oslavu nového člena protočili pár rund panáků… Zkrátka klasika.
A jak aktivním či platným členem jste u „dobráků“? Už jste se zapotil u „ostrého zásahu“?
Ale kdepak! Já jsem takový ten člen na placení příspěvků a na ozdobu. Naopak jsem říkal: „Kluci, kdyby tady někde chytla stodola, ne že mi budete volat! Než bych dojel těch sto padesát kilometrů z Prahy k zásahu, tak už tu stodolu budete hrabat do popelnice!“ Takže klukům z Přepych dělám takového popularizátora, často se mně na mou hasičskou identitu zeptá někdo z novin. A mám radost, že se tak můžu hlásit nejenom ke svým přepyšským, ale potažmo ke všem dobrákům. Protože mnohokrát odvádějí skutečně dobrou, obětavou práci bez nároků na cokoli. Jsem rád, že tahle dobrá povaha v našem národě neumřela a je mi ctí být její alespoň symbolickou součástí. Jsem na to bez legrace hrdý.
Hasiči společně s IKEM a Českým registrem dárců krvetvorných buněk 13. prosince 2019 spustili celorepublikovou kampaň Daruj život. Ta je v médiích prezentována videoklipem, který jste režíroval. Jak jste k tomu „přišel“?
Asi právě pro tu blízkost k hasičům. Mě baví pomáhat charitativnímu úsilí, a když je třeba, tak natočím spot. Samozřejmě bez nároku na honorář. Takhle už jsem točil pro Červený kříž, pro BESIP, pro Nadaci manželů Havlových VIZE 97, nu a teď pro hasiče. Jestli to pomůže někoho zvednout z gauče a rozhodne se jít darovat kostní dřeň, měla ta práce svůj smysl.
Jak jsme slyšeli, hasiči, se kterými jste klip natáčel, Vás rychle přijali jako jednoho z nich. Čím to? Pohybujete se často v jejich prostředí? Vyprávěl jste jim historky z natáčení…?
To bude tím, že my kluci hasičští nejsme žádní debilové a držíme spolu. Ale vážně, pro dobrou věc se lidé vždycky snáz spojí a vidle by do bohulibého usilování hodil jen skutečný ignorant.
Kdybyste byl „bůh“ a mohl hasičům pomoci s čímkoli, s jednou věcí, ať hmotnou či nehmotnou, co by to bylo? Co hasičům schází do dokonalosti?
Asi bych mohl vyjmenovávat modernější techniku, lepší finance na to či ono, vím já, co všechno by mohlo být lepší… Ale kdybych byl všemohoucí Pán Bůh, skutečně bych ke každému z hasičů postavil Anděla strážného. Aby se nikdy při zásahu nikomu nic nestalo, aby kvůli záchraně jiných nemusela být nikdy dána ta nejvyšší oběť vlastního života.
Jiří, děkuji, že jste si na náš rozhovor našel čas, moc si toho vážím a doufám, že s námi budete spolupracovat i do budoucna!
To dá rozum! Jsem přece taky hasič, ne?!
plk. Mgr. Rudolf KRAMÁŘ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora
Hasiči zahájili oslavy koncertem
U příležitosti připomenutí 20. roku úspěšného působení Hasičského záchranného sboru České republiky v novém krajském uspořádání se konal 29. ledna 2020 v Betlémské kapli zahajovací koncert.
Přítomné v sále přivítala Hudba Hradní stráže a Policie České republiky s šéfdirigentem plk. Václavem Blahunkem. Generální ředitel HZS ČR genpor. Ing. Drahoslav Ryba pozdravil přítomné hasiče i milé hosty, kteří přijali jeho pozvání. V úvodu připomněl, jak se sbor během 20 let měnil, posloupnost organizačních změn. Ze zaměstnanců se stali příslušníci HZS ČR, kteří převzali částečně i úkoly, co dříve plnila armáda. HZS ČR se stal jednou ze složek integrovaného záchranného systému, který mimo jiné musí být připravený i na řešení mimořádných událostí a ochranu obyvatelstva v rámci civilní ochrany. Začátkem roku 2009 vznikl nově Záchranný útvar HZS ČR pro řešení mimořádných událostí velkého rozsahu, živelních pohrom, přírodních kalamit, rozsáhlých požárů a technických zásahů. „To vše by se neodehrálo, kdyby nebyli lidé, kteří se o to postarali a vše odpracovali. Nebojím se říci, že jsme tady měli „otce zakladatele“ tohoto systému. Nedovedu si představit, že bych vyjmenoval všechny, protože by vás bylo velké množství. Zmíním ale určitě tři jména. Jsou to genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, JUDr. Zoltán Szaszo a plk. Jan Žižka. Za 20 let jsme společně odvedli obrovský kus práce, máme vizi do budoucna a je na nás, abychom se posouvali neustále dál a dělali naši práci, jak nejlépe dovedeme. Nezapomínali, že to není jen práce, ale poslání a hlavně služba našim občanům,“ uvedl generální ředitel Ryba.
V současné době je HZS ČR složen z Generálního ředitelství HZS ČR, čtrnácti HZS krajů, Záchranného útvaru HZS ČR a Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany.
Křest knihy
S historií, ale i současností jednotlivých stanic se mohou nově všichni příznivci hasičů seznámit v nové knize „Katalog stanic Hasičského záchranného sboru České republiky“, která byla vydaná u příležitosti 20. výročí nového uspořádání HZS ČR. Knihu během koncertu představil „duchovní otec“ a jeden z autorů, náměstek generálního ředitele HZS ČR pro integrovaný záchranný systém a operační řízení, brig. gen. Ing. František Zadina. „Stanic je přes 240 a původně jsme zamýšleli knihu sestavit do roka a podařilo se nám to do tří let,“ uvedl. Své místo mezi hasiči má i svatý Florián, patron hasičů, jak připomněl Jeho Eminence Dominik kardinál Duka: „je patronem představených a všech lidí, aby dokázali hasit požáry z lidských vášní, sporů a někdy i nepříjemných situací. Musíme uznat, že hasičské sbory v této zemi od počátku vnášely do společnosti ducha spolupráce, úcty a obětavosti…“ následně nové knize požehnal.
Liberečtí hasiči přispěli nadaci
Při této slavnostní příležitosti byl řediteli Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni, PhDr. Vladimíru Šuterovi, CSc., předán výtěžek z prodeje charitativního kalendáře HZS Libereckého kraje. Šek předal ředitel HZS Libereckého kraje plk. Ing. Luděk Prudil s npor. Bc. Michaelou Derflovou, která se na tvorbě kalendáře podílela s dalšími kolegy, fotografem a grafikem kalendáře Petrem Havlem. Kalendář byl vytvořen v limitované edici 500 kusů a bylo možné si ho zakoupit na různých společenských i sportovních akcích po celé České republice. Prodejem kalendáře byla vybrána částka 142 750 Kč a předána nadaci, která pomáhá zlepšit životní podmínky dětem policistů a hasičů, kteří při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ní zahynuli, a také policistům a hasičům těžce tělesně postiženým následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby. „Mohu vás ubezpečit, že tato částka bude bezezbytku předána nadační rodince, která čítá asi tři sta osob,“ v závěru své řeči dodal ředitel nadace a libereckým hasičům předal nadační srdce jako poděkování za jejich iniciativu.
Bohu ke cti, vlasti k ochraně, bližnímu ku pomoci
Požehnání „Bože náš, otče, ve své lásce si stvořil svět, všechny živly si dal do služeb lidem. Mohou se stát však smrtelným nebezpečím pro člověka i přírodu. Prosíme, požehnej Hasičskému útvaru Pražského hradu i všem, kdo slouží na hasičských stanicích, o kterých je psáno v této knize. Kéž jsou tito muži i ženy, kteří patří k velkému společenství profesionálních i dobrovolných hasičů naší země stále připraveni a odhodláni ke službě a pomoci svým bližním. Na přímluvu Matky Boží a svatého Floriána je chraň ve všech nesnázích, aby v boji s požáry, povodněmi a ostatními živelními katastrofami dobře obstáli a ve zdraví se vždy vrátili ke svým rodinám…“ |
---|
O hudební vystoupení se během koncertu zasloužil Kühnův dětský sbor za doprovodu sbormistra Petra Loužeckého. Árie z opery Prodaná nevěsta, Aida či Carmen a jiné zazněly v podání Miroslavy Časarové, sólistky Hudby Hradní stráže a Policie ČR.
HZS ČR si během letošního roku připomíná 20 let od nového krajského uspořádání. Koncert odstartoval řadu vzpomínkových akcí, které budou v průběhu roku probíhat po celé České republice.
Ing. Ivana BOŠKOVÁ, foto František ŠPAČEK, MV-generální ředitelství HZS ČR
Katalog stanic HZS ČR
Rozhovor s brig. gen. Ing. Františkem Zadinou
Jeho Eminence ThLic. Dominik kardinál Duka, O.P. arcibiskup pražský a primas český dne 29. ledna, v rámci oslav 20. výročí novodobého HZS ČR, požehnal prostřednictvím katalogu stanic stanicím HZS ČR. Co to pro Vás znamená?
Požehnání je jasným signálem, že stanice HZS ČR získávají na svém významu. Osobně si pamatuji 80. a 90. léta minulého století. To veřejné požární útvary a stanice takovou prestiž zdaleka neměly. K současné úrovni celospolečenského uznání dospěli hasiči svou každodenní prací u zásahů při pomoci občanům v tísni. Tím získali více než 97% důvěru obyvatelstva a stanice HZS krajů se pro občany staly symbolem pomoci, ocitnou li se v tísni. Dobře vím, že pracovištěm příslušníků HZS ČR jsou místa mimořádných událostí. Po ukončení zásahu je třeba mít důstojné zázemí a právě stanice je místem, kde se odehrává odborná příprava, výcvik, ošetřování a údržba techniky, hospodářské práce a noční pohotovost. Stanice jsou prostorem, kde příslušníci stráví třetinu produktivního života, stanice jsou pro ně jejich druhým domovem.
Pane náměstku, jste označován za duchovního otce Katalogu stanic HZS ČR. Co Vás k této myšlence přivedlo?
Mé profesní hasičské začátky jsou spjaty s HZS okresu Havlíčkův Brod. Při pracovních návštěvách hasičských zbrojnic a spolupráci s dobrovolnými hasiči obcí jsem měl možnost nahlédnout do obecních a hasičských kronik. Musím uznat, že to bylo vždy velice zajímavé čtení, jakým útrapám museli občané čelit, jaká poselství touto cestou předávali budoucím generacím. Díky kronikám zůstala zachována „paměť“ obcí i po několik století. Řada z nich mi utkvěla v paměti. Vzpomínám si, že když v jedné nejmenované obci všichni práceschopní obyvatelé pracovali na polích, tak vojenský veterán, který hlídal děti, vystřelil na veverku, která byla na slaměné střeše a rázem byl „ohnivý kohout“ na střeše a celá ves lehla popelem. V jiné kronice jsem se dočetl, že služebnictvo, které při rozehřívání smůly neuhlídalo oheň a panstvu jeho majetek, v tomto ohni následně samo skončilo. Poslední příklad, který bych chtěl uvést, je z obce, které se podařilo získat parní stříkačku. Nejen pro hasičský sbor to byla velice významná událost, a proto ji řádně oslavili. Druhého dne došlo v obci k požáru, hasili ho hasiči z okolních vesnic a místní sbor chyběl. Kronikář uvedl do kroniky, že „po oslavě nové hasičské stříkačky byli hasiči natolik unaveni, že se nemohli zúčastnit hašení požáru“. Po takovém „cestování“ v obecní i hasičské minulosti jsem si pokaždé říkal, že budoucí generace budou chtít vědět, jak vypadala profesionální požární ochrana koncem 20. století a počátkem 21. století. No a tak jak šel čas a postupně jsem se účastnil slavnostního otevírání nových staveb nebo rekonstrukcí stanic HZS ČR, tak ve mně uzrávalo přesvědčení, že si HZS ČR takovou publikaci zaslouží. Svůj záměr jsem pak v roce 2017 představil na poradě ředitelů HZS krajů.
Jaká byla odezva na Vaši představu vydání Katalogu stanic HZS ČR?
Jelikož Katalog stanic HZS ČR spatřil světlo světa, tak je jasné, že jsem s návrhem uspěl. Pravdou je, že se objevily hlasy, proč v dnešní digitální době vydávat písemnou podobu něčeho, co hned po vydání bude de facto neaktuální a že digitální forma se lépe aktualizuje. To je pravda, ale digitální forma v žádném případě nevylučuje tištěnou formu. Po zpracování digitálních podkladů s tím mohou dále HZS krajů pracovat v rámci své prezentace a propagace při různých akcích a výročích a svoji část si digitální i tištěnou formou udržovat aktuální. Zřejmě tím, že jsem už ta starší generace, tak se mi v tištěné formě lépe „listuje“. Byla to pro mne výzva, jak pro budoucí generace zachytit odkaz, jak vypadala požární ochrana v pevně ohraničeném časovém milníku, kterým bylo 100. výročí vzniku Československa. Věřím, že stejně tak, jak jsem se těšil na „cestování“ minulostí v rámci obecních a hasičských kronik v blízké i vzdálenější budoucnosti, budou nejenom hasiči „surfovat“ Katalogem stanic HZS ČR a poznávat tím hasičskou dobu a také cestu, jak jsme k ní dospěli.
Jakou jste měl představu o průběhu zpracování katalogu stanic?
Přiznávám se, že jsem si myslel, že by to mohlo být hotové, jak se říká „do roka a do dne“. Jako vzor jsem měl zpracovaný „list“ stanice Ledeč nad Sázavou. Stanice Bitozeves HZS Ústeckého kraje ani stanice Doksy HZS Libereckého kraje, „stanice, kterou svět neviděl“, se bohužel do katalogu již nedostaly. Na počátku jsem zřejmě podcenil, o jaký obrovský kus práce se bude při sběru podkladů o jednotlivých stanicích jednat. Autoři z HZS krajů museli shromáždit a nastudovat spoustu historického materiálu o vývoji města, založení sboru dobrovolných hasičů, jejich historické technice, vzniku profesionálních hasičů a jejich vybavování věcnými prostředky a požární technikou. Museli vytvořit poměrně rozsáhlou fotodokumentaci budov stanic a požární techniky. Pro představení hasičské práce veřejnosti, ale i budoucím generacím si osobně velice cením fotografií ze zásahové činnosti, které jednak reálně zachycují neopakovatelné momenty práce hasičů, ale zároveň mají obrovský emotivní náboj pro preventivně výchovnou činnost. Každopádně chci zdůraznit, že se kolegové z HZS krajů k této nelehké a rozsáhlé práci postavili tzv. čelem. Přičemž shromáždění podkladů o 243 stanicích byl teprve počátek našeho zpracovatelského úsilí. Daleko složitější a náročnější bylo udržet jednotnou linii katalogu. Každý zpracovatel za HZS kraje měl svoji představu a přístup. Poměrně velkým zdržením bylo, že jsem musel všechny kraje, všechny stanice přečíst a zpracovatelsky sjednocovat. Bohužel ne jednou, ale několikrát před uzavřením tzv. rukopisu a jeho předáním grafikovi. Po „zalamování“ textu se kolečko grafik, garant HZS kraje, garant MV GŘ HZS ČR opět několikrát opakovalo. Sama o sobě byla náročná i třetí fáze zrodu katalogu, tedy vlastní tisk. Je to kniha o rozsahu 1 052 stran, proto si tisk i sofistikovaná vazba vyžádaly určitý čas. Vydání katalogu ke 100. výročí vzniku státu jsme nestihli. Přesto je vydání katalogu stanic vázáno k významnému milníku HZS ČR, a to 20. výročí existence novodobého HZS ČR. Přestože jsem poděkování všem, kteří se o zpracování Katalogu stanic HZS ČR zasloužili, záměrně zakomponoval do svého závěrečného slova, aby bylo trvalou součástí této publikace, přesto bych chtěl své poděkování zopakovat kolektivu autorů, redakci 112 za jazykovou korekturu a za nelehkou koordinaci zalomení publikace a její tisk. Děkuji touto cestou všem, kteří se na Katalogu stanic HZS ČR jakkoli podíleli – díky vám všem se dobré dílo podařilo.
Pane náměstku, co byste chtěl Katalogu stanic HZS ČR popřát?
Jak bylo již několikrát zmíněno, Katalog stanic HZS ČR je neobvyklým dílem kolektivu autorů, který nemá v „hasičském světě“ obdoby. Proto bych mu rád touto cestou popřál, aby všichni autoři byli na toto dílo hrdí, aby si získal vážnost u příslušníků a zaměstnanců HZS ČR, aby vždy měl důstojné umístění na stanicích HZS ČR a v pracovnách starostů obcí se sídlem stanice HZS ČR a aby se stal poselstvím naší doby budoucím hasičským generacím.
plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ, foto archiv redakce
Slavnostní otevření nové stanice Milovice
V úterý 11. února, kdy se v datu sešly dvě jedničky a dvojka – tedy číslo 112, v 10.00 hodin dopoledne středočeští hasiči slavnostně otevřeli novou stanici v Milovicích na Nymbursku.
Slavnostního otevření se zúčastnil ministr vnitra Jan Hamáček, poslanec Parlamentu ČR a v letech 2014 až 2018 starosta Milovic Milan Pour, generální ředitel HZS ČR genpor. Ing. Drahoslav Ryba a současný starosta Milovic Lukáš Pilc. Po krátkém proslovu ředitel HZS Středočeského kraje plk. Ing. Miloslav Svatoš a hosté přestřihli slavnostní pásku, tím byla milovická stanice jako třiatřicátá v kraji uvedena do provozu.
Hlavním cílem realizace výstavby stanice bylo optimalizovat rozmístění sil a prostředků HZS Středočeského kraje a zlepšit podmínky hašení požárů, provádění záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva v rámci Středočeského kraje. Hasební obvod obce Milovice dosud zajišťovaly stanice Benátky nad Jizerou a Nymburk a také jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí Milovice a Lysá nad Labem. Vlastní stavební řešení vycházelo z projektu výstavby nové stanice Čáslav otevřené v roce 2016, které je z architektonického i technologického pohledu považováno MV generálním ředitelstvím HZS ČR za „vzorový projekt stanice typu P1“. Zhotovitelem stavby byla na základě výběrového řízení vybrána společnost Bursík Holding, a.s.
Celkové výdaje na výstavbu nové stanice dosáhly výše 49 775 012 Kč. Finanční prostředky se podařilo získat z Evropského fondu pro regionální rozvoj v Integrovaném regionálním operačním programu projektem „Novostavba stanice HZS Milovice – zajištění odolnosti stanice Milovice Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům“, registrační číslo projektu CZ.06. 1. 23/000/0.0/16_055/0002910. Oproti původnímu rozpočtu se podařilo předpokládané výdaje projektu snížit o 5 350 238 Kč.
Stanice Milovice byla navržena jako dvoupodlažní nepodsklepený objekt. V přízemí jsou umístěny garáže pro požární automobily včetně odděleného mycího stání. Po stranách garáží se nacházejí dílny pro údržbu automobilů a ostatní požární techniky, příruční sklad pohonných hmot a olejů a další potřebné zázemí stanice. Druhé nadzemní podlaží slouží pro administrativu, osobní hygienu, denní a noční pohotovost a fyzickou přípravu hasičů. V patře jsou dislokovány kanceláře velitele stanice a velitelů družstev a tři pokoje pro noční pohotovost s maximálním počtem šesti lůžek na jednu místnost. Součástí novostavby jsou i další objekty nezbytné pro zajištění funkčnosti a připravenosti celé stanice:
- věž pro sušení hadic, která je přímo propojená s prostorem garáže,
- čerpací stanice,
- přístřešek pro sklad nářadí,
- podzemní nádrž pro hasební vodu,
- plocha pro fyzickou přípravu (v projektu zahrnuto do nezpůsobilých výdajů).
por. Ing. Tereza FLIEGEROVÁ, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje
Požár komunálního odpadu ve spalovně
Ve čtvrtek 19. září 2019 v 03.37 hodin byl na linku telefonního centra tísňového volání 112 HZS Libereckého kraje (HZS LK) nahlášen požár ve skladovacím bunkru směsného komunálního odpadu firmy Termizo, a.s., Liberec. Na základě této tísňové komunikace ve formě tísňového volání vyslalo operační a informační středisko HZS LK na místo události tři jednotky požární ochrany (PO), a to jednotku HZS LK ze stanice Liberec a dobrovolné jednotky PO statutárního města Liberce z Liberce–Růžodolu a Liberce–Karlinek.
Charakter objektu
Firma Termizo, a.s., se zabývá energetickým využitím komunálních odpadů, a to formou spalování v technologických zařízeních. Spalovna v Liberci je jednou ze tří největších spaloven v rámci České republiky. Teplo liberecké spalovny ze spalování komunálního odpadu se využívá dále pro výrobu elektřiny, tepla a teplé vody. Teplo a teplá voda se dále řeší ve spolupráci s Teplárnou Liberec, a.s. Za rok spalovna energeticky využije průměrně na 96 tisíc tun odpadu, což odpovídá spálení přibližně 12 tun za hodinu.
Liberecká spalovna se nachází v blízkosti centra města a nedaleko stanice HZS LK. Dopravu komunálního odpadu zabezpečují nákladní svozová vozidla, která ho svážejí přímo do skladovacího bunkru se čtyřmi násypkami. Celková skladovací kapacita je 3 000 m3. Tady se navezený materiál třídí, míchá a případně drtí na drobnější strukturu. Dále ho jeřábový nakladač přesouvá do násypky spalovacího kotle. Vzniklé zplodiny a popílek ze spalování odpadu prochází čističkou spalin o čtyřech technologických krocích.
Skladovací bunkr tvoří železobetonová konstrukce o celkové výšce 24 m. Ta je z vnější strany opatřena pozinkovaným prolamovaným plechem, který tvoří pohledové opláštění bez požární odolnosti. Střešní konstrukce se skládá z ocelových profilů opatřených protipožárními nátěry s odolností 15 minut, na kterých je nainstalován prolamovací plech s izolační výplní polystyrenu a živičné krytiny. Ve střeše jsou umístěny tři sedlové světlíky prosvětlené drátosklem. Ty jsou po stranách opatřeny dveřmi pro jejich údržbu. Naskladňování dovezeného komunálního odpadu je možné čtyřmi násypkami, které kryjí vrata o rozměrech 8 × 3,5 m (v × š). Vrata jsou vertikálně hydraulicky ovládána a pohybují se po vnějším plášti budovy. Spodní hrana bunkru se nachází 7 m pod úrovní terénu a tvoří vanu bez možnosti odtoku kapalin. Celý bunkr tvoří jeden požární úsek bez dělicích svislých konstrukcí.
Kromě tohoto skladovacího prostoru a násypky kotle se v bunkru nachází kabina jeřábníka a rozvodna jeřábu. Tyto dva prostory tvoří samostatné požární úseky. Úniková cesta z kabiny jeřábu je přes chodbu a následně velín po chráněné únikové cestě typu A. Celý bunkr je kromě násypky dispozičně oddělen od ostatních prostorů firmy, a to komunikačními chodbami. Stavební otvory do těchto chodeb jsou opatřeny dveřmi s požární odolností EW 45 D2.
Pro hašení požáru naskladněného komunálního odpadu jsou v prostoru bunkru nainstalovány dva stabilní monitory, každý o průtoku 1 000 l/min. Z kabiny je ovládá jeřábník. Voda do monitorů je dodávána z nádrže úpravny vody, která kapacitně zajišťuje možnost desetiminutového hašení. Doplňování vody do této nádrže je následně možné z veřejného vodovodu nebo přímým napojením na CAS jednotek PO. V rámci likvidace požáru se předpokládají i hasební práce otevřenými vraty do bunkru.
V době vzniku požáru probíhala ve spalovně technologická odstávka s možností naskladňování odpadu ve skladovacím bunkru. Ten byl naplněn více než ze tří čtvrtin skladovací kapacity a výška odpadu uvnitř dosahovala více než dva metry nad horní hranu vrat č. 1 a 3. Ve vratech č. 4 byla výška odpadu zhruba poloviční.
Průběh zásahu
Po příjezdu jednotky HZS LK ze stanice Liberec bylo prvotním průzkumem zjištěno, že dochází k požáru u vrat č. 4. Tato vrata byla v době příjezdu zcela otevřena. Prostor nad požárem byl silně zakouřen zplodinami hoření, a to až pod strop celého skladovacího bunkru. Z důvodu technologické odstávky a výšky naskladněného komunálního odpadu nebylo možné využívat pro rozebírání požárem zasažených míst jeřáb technologie. V průběhu dalšího průzkumu bylo termovizní kamerou zjištěno šíření požáru po povrchu odpadu do prostoru za vrata č. 3. Na těchto vratech se projevoval i tepelný účinek požáru. Jeřábník obsluhoval ze svého místa jeden hasební monitor, se kterým se snažil lokalizovat místo požáru mezi vraty č. 3 a 4. Po příjezdu jednotek PO byly nasazeny dva útočné proudy C vraty č. 4 k zamezení šíření požáru směrem k násypce kotle a vratům č. 3. Jelikož byl prostor bunkru silně zakouřen, byli ke kabině jeřábu vysláni dva příslušníci HZS LK v dýchacích přístrojích a s termovizní kamerou. Ti měli za úkol kontrolovat možné cesty šíření požáru a navigovat obsluhu stabilního monitoru do jednotlivých zjištěných ohnisek požáru.
Vzhledem k tomu, že se požár šířil za vrata č. 3, požadoval velitel zásahu (VZ) po obsluze spalovny otevření těchto vrat. Pravděpodobně z důvodu množství naskladněného odpadu a působení tepla se tato vrata nepodařilo otevřít. Po dohodě se zástupcem firmy byla na místo události povolána jednotka HZS podniku SŽDC z Liberce (dnes již SŽ) s vyprošťovacím automobilem (VYA) 15, pomocí něhož byla vrata vytržena z vodicích kolejnic a odsunuta mimo prostor nasazených sil a prostředků. Po zpřístupnění prostoru byl jeden útočný proud C přesunut od vrat č. 4 do tohoto prostoru. VZ rozhodl, že je zcela nezbytné alespoň částečně rozebrat naskladněný komunální odpad, což komplikovala skutečnost, že v době odstávky byl mimo provoz i jeřábový nakladač technologie spalovny. Operační a informační středisko HZS LK bylo zaúkolováno zajistit na tuto činnost vhodnou techniku a stejný požadavek byl vznesen i na zástupce firmy Termizo, a.s. Jelikož se nedařilo zabezpečit požadovanou techniku z místních zdrojů, VZ po konzultaci s řídícím důstojníkem HZS LK požádal o povolání speciální techniky Záchranného útvaru (ZÚ) HZS ČR. Prostřednictvím mobilní aplikace bylo vybráno zodolněné pásové rypadlo CAT 329E s demoličním drapákem, které bylo na základě požadavku na místo události vysláno v 06.27 hodin ze záchranné roty v Jihlavě. Mezitím se firmě Termizo, a.s., podařilo zajistit univerzální dokončovací stroj (UDS) na podvozku Tatra 815 soukromého provozovatele. Touto technikou byl rozebírán požárem zasažený naskladněný komunální odpad v prostoru vrat č. 3. Zcela zásadní bylo, aby tato aktivita byla efektivní, zajistit prostor pro odkládání vytěženého materiálu. Ve spolupráci se zástupcem firmy byly postupně naváženy vanové kontejnery o objemu 40 m3, které byly po naplnění uhašeným odpadem umístěny v areálu spalovny tak, aby nebránily dalšímu zásahu. V průběhu hasebních prací bylo naplněno devět kontejnerů, které byly dále pod trvalým dohledem hasičů.
Krátce před desátou hodinou se na místo události dostavil ZÚ HZS ČR s požadovanou technikou, která byla přepravena podvalníkem Noteboom OSD. Po složení z podvalníku bylo zodolněné pásové rypadlo okamžitě nasazeno na rozebírání odpadu a plynule nahradilo UDS. Činnost stroje byla výrazně omezována šířkou vrat a dnem bunkru pod úrovní hrany manipulačního prostoru. UDS byl z předchozí činnosti přesunut na nakládání uhašeného materiálu do přistavených vanových kontejnerů. V průběhu hasebních prací byly zprovozněny a otevřeny střešní světlíky bunkru a následně i jeřábový nakladač, se kterým byl naskladňovaný hořící komunální odpad přesouván do dosahu zodolněného pásového rypadla. Po celou dobu byl odpad hašen dvěma útočnými proudy C za použití smáčedla. Prostor bunkru byl průběžně monitorován termovizními kamerami jednotek PO, a to jak z nástupního prostoru před bunkrem, tak z prostoru kabiny jeřábníka. Další ohniska požáru nebyla nalezena, proto mohlo být po jednání štábu VZ v 16.38 hodin místo zásahu předáno zástupci firmy. Ta zahájila přípravy ke spuštění technologie spalování, aby mohla efektivně řešit nejen tuto vzniklou situaci.
Ve 20.41 hodin vyjížděla požární technika HZS LK ze stanice Liberec opět na místo zásahu. Důvodem bylo, že se znovu rozhořel odpad při pokračování jeho přeskupování v bunkru. Obsluha jeřábu zahájila skrápění hasebními monitory, ale s ohledem na předchozí situaci nebyla zajištěna dostatečná zásoba vody v zásobníku technologie. Jednotka stanice Liberec lokalizovala požár a zajistila doplnění zásobníku na vodu pro hasební monitory. Použité dopravní vedení B pro plnění nádrží bylo firmě zapůjčeno, jednotka se po hodině a půl vrátila zpět na základnu a dále již celou situaci řešili pracovníci firmy. Celkovou likvidaci požáru VZ ohlásil ve 21.59 hodin.
V průběhu zásahu bylo na místě události nasazeno celkem 82 hasičů s 13 CAS, 1 automobilovým žebříkem (AZ 42), 1 VYA, 2 speciálními technikami, 9 ostatními mobilními požárními technikami. Celkem bylo použito 84 dýchacích přístrojů. Na místě zásahu hasiči spotřebovali 22 000 litrů vody a 650 litrů pěnidla, které bylo využíváno převážně jako smáčedlo.
Činnost štábu velitele zásahu
Jelikož bylo od zahájení hasebních prací zřejmé, že půjde o dlouhodobý zásah, ustanovil VZ štáb ve složení náčelník štábu, člen štábu pro spojení, člen štábu pro týlové zabezpečení a člen štábu pro nasazení. Zároveň byl přítomen po celou dobu činnosti štábu ředitel HZS LK. Ve štábu VZ byli trvale přítomni i zástupci firmy Termizo, a.s., a dále se jednání účastnili i primátor statutárního města Liberec a ředitel Městské policie Liberec. Dále došlo k aktivaci informační linky HZS LK, na kterou se mohli občané statutárního města Liberec obracet se svými dotazy v souvislosti s tímto zásahem.
Štáb průběžně vyhodnocoval nasazení sil a prostředků, zajišťoval pitný a stravovací režim zasahujících hasičů a zajistil i postupné střídání jednotek PO. Vzhledem k charakteru hořících látek doporučil VZ povolání chemické laboratoře k monitorování ovzduší v okolí firmy a odebírání vzorků vody z řeky Nisy, která teče v těsné blízkosti spalovny. Z naměřených hodnot v ovzduší vyplynulo, že nebyla nutná opatření vzhledem k ochraně obyvatel, ale bylo vysloveno doporučení nevětrat ve směru šíření kouřové vlečky. Přenos této informace na obyvatelstvo v oblastech možného výskytu kouře a zápachu zabezpečila Městská policie Liberec. Odebrané vzorky vody byly odvezeny do laboratoře, kde nebyly následně zjištěny žádné nebezpečné hodnoty pro životní prostředí.
Spolupráce s orgány životního prostředí
Protože šlo o požár směsného komunálního odpadu, byly na místo zásahu povolány orgány životního prostředí, a to Česká inspekce životního prostředí a Povodí Labe, s.p. Po jejich příjezdu byla zhodnocena přijatá opatření vzhledem k probíhajícímu zásahu a dále proběhlo seznámení s naměřenými hodnotami ovzduší chemickou laboratoří. Po kontrole byly učiněny drobné úpravy jímání hasební vody, které spočívaly v přečerpávání vody z kanalizace spalovny do běžné kanalizace. O tomto opatření byl informován správce kanalizace, který s ním souhlasil.
Specifika zásahu
Pozitiva
- rychlá lokalizace požáru,
- využití speciální techniky ZÚ HZS ČR,
- spolupráce se zástupci firmy Termizo, a.s., opětovné zprovoznění jeřábu ve skladovacím bunkru,
- spolupráce s orgány statutárního města Liberce a orgány na úseku životního prostředí.
Negativa
- množství naskladněného odpadu ve skladovacím bunkru,
- odstavení technologie spalování z důvodu plánované odstávky,
- malý prostor před skladovacím bunkrem,
- nevhodný adaptér (lžíce pro dokončovací práce) na technice UDS.
mjr. Ing. Jaromír MOTTL, plk. Mgr. Josef MÁLEK, foto mjr. Ing. Jaromír MOTTL, HZS Libereckého kraje
Historie HZS podniku Vítkovice
Historie HZS podniku Vítkovice, a.s., má své kořeny v devatenáctém století. Vzhledem k tomu, že se obec Vítkovice a Vítkovické železárny neustále rozšiřovaly, vznikalo hlavně v železárnách stále větší množství požárů. Proto na základě policejního předpisu pro Moravu z roku 1873 byl po dohodě mezi starostou obce Vítkovice Františkem Kořínkem a ředitelem železáren Pavlem Kupelwieserem založen dne 1. července 1884 německý závodní dobrovolný hasičský sbor.
Na ustavující schůzi bylo přítomno 66 mužů a prvním velitelem byl zvolen Emil Bousse, mistr z válcoven trub, a jeho zástupcem Ing. Schmiedhammer, vedoucí pracovník z válcoven. Hasičský sbor měl na starosti ochranu železáren a obce Vítkovice a obě strany přispívaly na zakoupení potřebné výstroje. Hasičská zbrojnice byla umístěna na Albertově ulici vedle hutních stájí (na místě dnešního starého ředitelství). Hasičský sbor měl mimo vedení celkem 87 členů, kteří byli rozděleni do tří oddílů – lezci, stříkačníci a pořádkoví. Ještě v tomto roce byl zvýšen stav mužstva na 120 členů. Dne 6. října 1884 byl zahájen pravidelný výcvik a školení. V průběhu dalších let se ukázalo, že stav mužstva je nedostačující, a tak v roce 1901 byl zvýšen počet na 150. Rovněž hasičská zbrojnice již nevyhovovala, neboť měla pouze dvě místa pro stříkačky a ostatní nářadí nebylo kam uložit. V roce 1910 byla proto zahájena výstavba nové hasičské zbrojnice. Ta byla postavena vedle elektrárny naproti zámecké zahradě (dnešní Ruská ulice). Hasičská zbrojnice byla slavnostně předána do užívání v roce 1912. Na tehdejší dobu patřila díky ocelové konstrukci s cihlovou výplní k jedněm z nejlepších. Byla v ní umístěna první telefonní ústředna pro celé železárny s nepřetržitou službou. Tato ústředna sloužila zároveň jako ohlašovna požárů. Hasičská zbrojnice byla rovněž vybavena 18 metrů vysokou lezeckou věží na sušení hadic. V roce 1919 byla rozšířena kvůli umístění osobních a nákladních automobilů železáren. Svému účelu sloužila až do roku 1960, kdy musela ustoupit výstavbě závodu 8.
Pováleční velitelé HZSP Vítkovice: 1945 Ing. Jindřich Wald 1945 Rudolf Němec 1946 Štěpán Kudělásek 1952 František Krupa 1970 Karel Kriške 1980 Josef Kulig 1985 Ing. Josef Randýsek 1994 Ing. Zdeněk Koryčanský |
---|
Dobrovolní hasiči byli vesměs zaměstnanci Vítkovických železáren a svá pracoviště měli pokud možno blízko hasičské zbrojnice (rourovna, šroubárna, strojírna, slévárna apod.). Na pracovišti měli poplachové zvonky a v případě požáru ihned nastupovali do hasičské zbrojnice. Dobrovolní hasiči měli určité výhody. Za účast na školení a výcviku dostávali mimořádné odměny a po každém požáru zdarma pohoštění. Dostávali lépe placenou práci a přednostně jim byly přidělovány závodní byty (na Mírové ulici a v Giebel kolonii), do kterých bylo zavedeno zvonkové zařízení.
V řadách dobrovolných hasičů bylo hodně vedoucích pracovníků železáren, kteří zastávali velitelské funkce, neboť členství v dobrovolném hasičském sboru jim do určité míry zajišťovalo důležitost a nepostradatelnost pro železárny. O členství v dobrovolném hasičském sboru byl mezi zaměstnanci podniku velký zájem a muselo se několik let čekat na přijetí. Každý nový hasič byl nejdříve přijímán na roční zkoušku.
Na udržování požární techniky, praní a opravy hadic, úklid a podobné úkoly musely závody denně posílat do hasičské zbrojnice dva dělníky a jednoho mistra z řad dobrovolných hasičů, kteří současně měli pohotovost a v případě požáru okamžitě vyjížděli. V pozdějších letech (pravděpodobně od roku 1936) byla zavedena i noční pohotovost a vždy deset dobrovolných hasičů přicházelo na noc do hasičské zbrojnice. Ve dnech pracovního klidu se sloužila domácí pohotovost. Ta byla placena a byl o ni velký zájem. Aby se hasiči co nejvíce zdržovali v hasičské zbrojnici, byla vedle ní postavena kuželna, do které se z kantýny dováželo pivo.
Od svého založení bylo vedení hasičského sboru zásadně německé a teprve v roce 1937 přešel sbor pod české vedení. Jeho velitelem se stal Ing. Wald, technik ze staré ocelárny, který v této funkci setrval až do 14. března 1939, kdy byl ihned první den okupace z funkce sesazen a novým velitelem sboru byl jmenován Ing. Kubelka, ředitel učňovské školy, který se hlásil k německé národnosti a vstoupil do německé fašistické organizace NSDAP.
V roce 1941 byl z příkazu protektorátního ministra vnitra ve Vítkovických železárnách zřízen závodní požární sbor z povolání (Werks Berufsfeurwehr). Nejdříve byli jmenováni do funkcí velitelští pracovníci: velitel Ing. Kubelka, zástupce velitele Max Demel a velitelé čet Oto Orleth a Jindřich Christ. Jako odborný poradce byl dosazen z Berlína říšský Němec Peil. Všichni velitelští pracovníci byli německé národnosti a byli organizováni v SS, SA nebo NSKK (Nacionálně socialistický motoristický sbor – jediná motoristická organizace Třetí říše – pozn. redakce). Mužstvo bylo české národnosti a bylo v průběhu roku 1941 až 1942 získáno převodem z jiných závodních oddělení nebo totálním nasazením studentů a zaměstnanců obchodů. Začátkem roku 1943 byl stav mužstva doplněn na 70 mužů. Služba byla organizována na dvě turnusové směny. Pracovalo se tak, že požárník měl 24 hodin službu a 24 hodin volno, to znamená, že byl ve službě průměrně 372 hodin měsíčně. Jedna směna měla tři družstva a práce na směně byla organizována tak, že jedno družstvo celý den cvičilo, druhé provádělo celý den pochůzky po závodech a třetí družstvo se věnovalo údržbě požární techniky a různým pomocným pracím v hasičské zbrojnici. V nočních hodinách mimo pochůzky byla pohotovost. Denně, mimo neděle a svátky, bylo od 14.00 do 18.00 hodin prováděno školení. To prováděli velitel a velitelé čet německy a rovněž všechny povely byly vydávány v němčině.
Protože mužstvo bylo české národnosti a většina německy neuměla, byly zavedeny povinné kurzy němčiny. Byla vyžadována přísná kázeň a každé neuposlechnutí nebo nesplnění úkolu bylo tvrdě postihováno. Menší přestupky byly trestány pokutami (srážka z platu) a větší přestupek byl potrestán okamžitým propuštěním a odesláním na nucené práce do Německa. V roce 1944 bylo přijato dalších 30 příslušníků požárního sboru, kteří po tříměsíčním výcviku byli přemístěni na pobočnou stanici do Kunčic, závod 15 (Südbau). V roce 1944 po prvním leteckém náletu na Ostravu byl zvýšen počet příslušníků požárního sboru na 200 mužů. Kvůli nedostatku místa v hasičské zbrojnici byla část mužstva umístěná ve sklepních prostorách Vítkovického zámku.
V průběhu dubna 1945 se Sovětská vojska nezadržitelně blížila k Ostravě. Asi polovina příslušníků požárního sboru (většinou svobodní) přestala chodit do služby a utekla do hor, nebo se schovávala.
Dne 30. dubna 1945 přešla Sovětská vojska v ranních hodinách přes řeku Odru ve Svinově a za těžkých bojů se blížila k Ostravě. Německé velení požárního sboru uteklo i s částí požární techniky. Tentýž den kolem 16. hodiny byla hasičská zbrojnice obsazena Sovětskou armádou.
Po osvobození většina příslušníků už k požárnímu sboru nenastoupila, a proto z příkazu ředitele podniku Dr. Ing. Bechného byl v závodech proveden nábor a počet příslušníků požárního sboru doplněn na 111 mužů. Zkoušely se různé varianty pracovní doby od klasické osmihodinové až po turnusové směny 24 hodin služba - 48 hodin volno, které se nakonec nejvíce osvědčily. Tato pracovní doba byla zavedena u všech požárních sborů z povolání.
V poválečných letech docházelo zejména z politických důvodů k častým změnám na velitelských postech.
V roce 1946 vzniklo nově oddělení požární prevence, přičemž požární preventisté prováděli především fyzické kontroly pracovišť a pomáhali vyhledávat a odstraňovat možné příčiny vzniku požárů a jiných nehod a havárií.
Velkým mezníkem byl rok 1960, kdy se požární útvar provizorně přestěhoval do garáží silniční dopravy a současně byla zahájena výstavba nové požární zbrojnice na Hutnické ulici ve Vítkovicích. Stavba byla dokončena v roce 1966 a sloužila HZS VÍTKOVICE až do doby jeho zrušení.
V dobách největší slávy měl HZS VÍTKOVICE, a.s. (Vítkovické železárny a strojírny Klementa Gottwalda, s.p.) asi 100 zaměstnanců pracujících na třech směnách a na denní směně (oddělení prevence, destrukční skupina, personální oddělení a pracovníci úklidu). V den ukončení činnosti 30. června 2019 zbylo již pouze 18 zaměstnanců (1 + 3 na směně a 2 vedoucí).
Úpadek podniku VÍTKOVICE začal po roce 1989. Prvním důvodem byl postupný rozprodej koncernu a především vstup ČR do Evropské unie, kdy se v přístupových jednáních dohodlo, že bude stanoven maximální počet zaměstnanců v hutnických organizacích, čímž se omezovala konkurence přistoupivších zemí ke stávajícím zemím v EU. Tehdy došli politici k přesvědčení, že je nutné ukončit hutní výrobu právě ve VÍTKOVICÍCH.
Hasičský záchranný sbor podniku (HZSP) stále fungoval pro všechny organizace na území bývalých „velkých VÍTKOVIC“, a to až do chvíle, kdy došlo k prodeji velkých organizací, což byl další důvod omezení činnosti jednotky. Tehdy bylo HZS Moravskoslezského kraje (MSK) stanoveno, že na základě vyhodnocení pracovišť s vysokým požárním zatížením musí mít čtyři organizace vlastní HZSP, nebo se sdružit v souladu s platnou legislativou a finančně se podílet na společné jednotce. Šlo o VÍTKOVICE, a.s., VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a.s., ČEZ, a.s. a VÍTKOVICE STEEL, a.s. Uvedené firmy využily možnost sdružení a byl vytvořen jediný HZS VÍTKOVICE, a.s. Jednotka v počtu 63 výjezdových hasičů (21 hasičů na směně) pracovala ve 24hodinových směnách. Každá z uvedených organizací měla svoje plány a především úkol zavést co nejvíce úsporných opatření. Platba za zajištění požární ochrany se nikomu nelíbila. Dalším důvodem omezení činnosti jednotky byl rok 2001, kdy vešel v platnost nový zákoník práce, který zakazoval podnikovým hasičům 24hodinové směny. Muselo se přejít na 4 směny se stávajícím počtem hasičů. Po doplnění o 2 zaměstnance měla každá směna pouze 16 osob.
Kvůli prodeji organizací, šetření a snižování pracovišť s vysokým požárním zatížením (ukončování činnosti některých provozů) se začalo jednat o možnosti zbavit se povinností mít vlastní jednotky PO postupně ve všech organizacích.
V roce 2004 byla zbývající část podniku zprivatizována a většinovým vlastníkem se stal Ing. Jan Světlík, který měl i hlavní slovo v případě rozvoje HZSP. Posledním hřebíkem do rakve HZSP bylo nedorozumění většinového vlastníka s ostatními řediteli organizací, kteří se podíleli na financování jednotky a samozřejmě přicházející krize roku 2008. Začalo docházet k utlumování této spolupráce, a tudíž i ke snižování počtu hasičů na jednotlivých směnách.
Prvním podnikem, který ukončil spolupráci, byl v roce 2009 ČEZ, a.s. Tehdy došlo ke snížení stavu na jedenáct hasičů na směně. Jako další ukončil spolupráci v roce 2012 VÍTKOVICE STEEL, a.s., a jednotka snížila počty na osm osob na směně. Požární ochranu v uvedené firmě zajišťoval smluvně HZS MSK. Posledním odcházejícím ze společné jednotky byla firma VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a.s., v roce 2018, na základě rozhodnutí nového většinového vlastníka. Počet hasičů na směně se snížil na šest osob. V tomto roce se začalo připravovat zrušení povinnosti mít jednotku PO, kdy již VÍTKOVICE, a.s., neměly žádný provoz s vysokým požárním zatížením. Pro zrušení se ale musely vyřešit stavební nedostatky některých objektů, ve kterých byla využita možnost mírnějšího řešení, než stanoví platné ČSN, z důvodů zrušení povinnosti mít vlastní jednotku PO. Po vyřešení těchto nedostatků bylo rozhodnuto, že HZSP byl zrušen ke dni 30. června 2019.
Hlavním úkolem HZS VÍTKOVICE, a.s., bylo vytváření podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví zaměstnanců a majetku a poskytování pomoci při haváriích, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. Jednotka zajišťovala především výjezdy k požárům, záchranu osob, technickou pomoc, jako je čerpání a dodávka vody, odstraňování padlých stromů, likvidace bodavého hmyzu, výjezdy k dopravním nehodám na silnicích či železniční vlečce, likvidace úniků nebezpečných látek, zásahy při živelních pohromách apod. Samozřejmou činností byly požární a plynové asistence při nebezpečných pracích, technologická pomoc spočívající v chlazení či skrápění prašné technologie, práce ve výškách při odstraňování uvolněné krytiny, čištění střech, odstraňování rampouchů, manipulace se světlíky, ořezávání větví atd. Rovněž tak zabezpečovala zjišťování poruch v podzemních prostorách, prohlídky kabelových kanálů, manipulaci s nebezpečnými látkami, práce v izolační dýchací technice, monitorování elektrické požární signalizace či kontroly hydrantů, odběrných míst požární vody a celou řadu dalších činností.
Tyto činnosti zajišťovala jednotka HZSP jak pro holding VÍTKOVICE, tak smluvně pro celou řadu dalších partnerů nacházejících se v příslušném hasebním obvodu, tj. na území bývalých tzv. „velkých Vítkovic“, které byly členěny do jednotlivých samostatných závodů, např. Závod 1 - nyní je to Dolní oblast VÍTKOVICE, Závod 2 - současné Vítkovice STEEL, a.s., Závod 3 – nynější VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a.s., Závod 8 – v současné době ČEZ, a.s.
Každým rokem byl 1. května pořádán Den otevřených dveří, kde se mohli zájemci seznámit s vybavením HZSP při ukázkách techniky v simulovaných podmínkách a jeho připraveností pro zásah v komplikovaných podmínkách jednotlivých provozů.
Nikdo nedokáže spočítat, u kolika zásahů již hasiči VÍTKOVIC zasahovali a kolik zachránili lidských životů. Jen v roce 2017 to bylo 258 zásahů a při 15 požárech, kdy vznikla přímá škoda 1,8 mil. Kč, dokázali uchránit hodnoty ve výši 17 mil. Kč. V roce 2018 při osmi požárech vznikla škoda 1,707 mil. Kč a zachráněné hodnoty byly ve výši 18,550 mil. Kč. Naštěstí u těchto zásahů nedošlo k žádnému zranění ani úmrtí. Bohužel v minulosti tomu tak vždy nebylo a tyto případy, jako např. výbuchy v areálu chemické části koksovny, jsou doposud v živé paměti.
Samozřejmě, že všichni hasiči mají největší radost, když se podaří zlikvidovat mimořádné události bez závažných následků a zranění a velmi si váží morálního ocenění, kterého se jim například dostalo od primátora města za účinnou pomoc při povodních v roce 1997.
Metoděj POPOV, DiS., Asociace velitelů hasičských záchranných sborů podniků, z.s., Ing. Zdeněk KORYČANSKÝ, foto archiv HZSP Vítkovice
Ochrana obyvatelstva – zdravotní záchranářství 2020
V prostorách Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB – TU) ve dnech 5. až 6. února 2020 proběhl XIX. ročník mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva – zdravotní záchranářství 2020. Generálními partnery byly Skupina ČEZ a ČEPS, a.s. Dalšími partnery MV-generální ředitelství HZS ČR, Fakultní nemocnice Ostrava, Moravskoslezský kraj, Veolia, a.s., a Gumotex coating, s.r.o. Mediálním partnerem byl odborný časopis 112.
VŠB – TU má za sebou 170 let existence. Poskytuje bakalářské, magisterské i doktorské studium na sedmi fakultách a v univerzitních studijních programech v prezenční i kombinované formě. Sama uskutečňuje nebo se spolupodílí na významných projektech v oblasti výzkumu a vývoje a spolupracuje s řadou domácích i zahraničních univerzit a se soukromým sektorem. Právě na její půdě se uskutečnil další ročník sympozia, který byl rozdělen na šest odborných sekcí: vliv klimatických změn na ochranu obyvatelstva, pomoc v nouzi a ochrana obyvatelstva, operační střediska jako prvek kritické infrastruktury, zdravotní záchranářství v ochraně obyvatelstva, krizové řízení v podniku a vzdělávání v ochraně obyvatelstva. Hlavní organizátoři? Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB – TU, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a Fakultní nemocnicí Ostrava.
Stejně jako v předchozích ročnících se úvodních slov ujalo čestné předsednictvo konference: poslanec Parlamentu České republiky a hejtman Moravskoslezského kraje prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., rektor VŠB – TU Ostrava prof. RNDr. Václav Snášel, CSc., děkan fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB – TU Ostrava doc. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA, náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, ředitel HZS Moravskoslezského kraje a prezident České asociace hasičských důstojníků brig. gen. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, a prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., Ing. Lenka Černá. „V poslední době v minulosti trochu opomíjená oblast ochrany obyvatelstva nabývá na významu a v současné době neřešíme otázku, jestli něco přijde, ale kdy to přijde. A zaleží jen na nás, jak budeme na možné hrozby připraveni,“ uvedl ředitel HZS Moravskoslezského kraje a dodal, že je rád, že se tato konference koná a že se na ní podílí čím dál více lidí. „Je to ta správná platforma, která by měla přinést myšlenky, jakým způsobem budeme postupovat do budoucna,“ prohlásil a popřál všem zúčastněným, aby byla konference úspěšná.
Ochrana obyvatelstva a klimatické změny
Podle české Wikipedie je klimatická změna „významná a neustálá změna ve statistickém rozložení povětrnostních poměrů probíhající v rozmezí od jednoho desetiletí po miliony let“. První na konferenci s přednáškou „Ochrana obyvatelstva a klimatické změny“ vystoupil plk. Ing. Daniel Miklós, MPA. Ten posluchače v krátkosti seznámil s termínem klimatická změna a představil strategický dokument „Globální rizika“, který již patnáct let každý rok vydává Světové ekonomické fórum. Jde o dokument, který dříve popisoval především ekonomické hrozby, ale postupem času se začal zabývat kyberprostorem, sociálními problémy a otázkami životního prostředí (extrémní počasí, přírodní katastrofy, ztráta biologické rozmanitosti nebo člověkem způsobené ekologické katastrofy aj.). „V posledním vydání tohoto periodika, které vyšlo minulý měsíc, se již primárně akcentují hrozby environmentálního charakteru, z čehož vyplývá, že bychom se měli těmto problémům zásadním způsobem věnovat i v České republice,“ uvedl Miklós a zaměřil se na hrozby týkající se českých environmentálních problémů. Podle něj například požáry v lesním prostředí přibližně od roku 1995 do současnosti strmě stoupají, a proto musí HZS ČR tento trend sledovat a přizpůsobovat mu svou činnost, vzdělávání i vybavení. „Doufám, že v letošním roce vláda schválí novou koncepci ochrany obyvatelstva a záleží jen na nás, jak kvalitně ji připravíme,“ konstatoval a nastínil, jakým základním strategickým cílům (rozvoj podmínek, podpora úkolů a opatření a zvyšování účinnosti aj.) a tématům se bude „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030“ věnovat.
Opatření na změnu klimatu
Moravskoslezský kraj je čtvrtý největší kraj v České republice a žije v něm přibližně 1,2 milionu obyvatel. V roce 2019 HZS Moravskoslezského kraje řešil celkem 21 938 mimořádných událostí (MU), z nichž 6 539 bylo neemergentních. To znamená, že v loňském roce v tomto kraji proběhlo nejvíc MU ze všech krajů. Opatřením HZS Moravskoslezského kraje na změnu klimatu se věnoval brig. gen. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA. Svou prezentaci rozdělil na pět částí – základní informace a statistiky činnosti, hodnocení rizik, rizika živelních pohrom – změna klimatu, připravenost na řešení MU a závěrečné shrnutí. Z jeho prezentace vyplynulo, že závažné MU a krizové stavy v souvislosti s klimatickými riziky jsou stále četnější. Součástí plánování a připravenosti na krizi musí být analýza a hodnocení závažných klimatických rizik, která se mohou lišit mezi jednotlivými kraji. Požadavky na činnost HZS ČR jsou stále širší a rozmanitější. Proto je důležitá jak připravenost organizační, tak operační a technická. Integrace a funkční spolupráce mezi složkami integrovaného záchranného systému (IZS) může být užitečný nástroj s ekonomickým dopadem. Prevence a informovanost veřejnosti (obyvatel) zvyšuje úroveň připravenosti na MU.
Fyzická integrace složek IZS
V roce 2018 se v Karlovarském kraji otevřela diskuze o novém pojetí fyzické integrace složek IZS. Důvody byly už dlouhou dobu známé – stále rostoucí počet MU vyžadujících koordinaci dvou a více složek IZS, rozšiřující se druhy MU a stupňování složitosti jejich řešení. Náměstek ředitele HZS Karlovarského kraje pro integrovaný záchranný systém a operační řízení plk. Ing. Oldřich Volf, Ph.D., se ve své přednášce „Integrace operačních středisek složek IZS – strategický nástroj budoucnosti“ zaměřil na projekt „Společné Operační Středisko složek IZS“ (SOS 112). Během prezentace popsal základní principy konceptu společného operačního střediska (SOS). Ze systémového hlediska by mělo respektovat klíčové potřeby jednotlivých rozdílných subjektů, ale zároveň by mělo umožnit rychlou možnost fyzické kooperace obsluhy (dispečerů). Z lidského pohledu je potřeba vnímat specifické potřeby dispečerů tak, aby vhodným uspořádáním pracovišť nedocházelo k rychlé podpoře syndromu vyhoření. Z hlediska provozního musí mít každý subjekt vlastní zázemí, čímž se eliminují zbytečné, leč velmi zatěžující spory mezi obsluhou SOS a managementem. Všechny složky působící na SOS musí mít stejné postavení z hlediska vlastnických a provozních vztahů (vazeb). Během přednášky náměstek ředitele zdůraznil, že tento projekt staví především na snaze zachovat maximum autonomie (soukromí pro práci) jednotlivých složek s vytvořením takového stavebního řešení, které umožní rychlou a snadnou fyzickou kooperaci dispečerů. Velký důraz se přitom klade na snahu o vzájemné pochopení provozních specifik jednotlivých složek. Pracoviště SOS v zásadě eliminuje systémovou chybu, která stávajícím dispečerům neumožňuje spolupracovat osobní interakcí, na rozdíl od taktické i strategické úrovně koordinace IZS, kde tato možnost existuje v podobě štábu velitele zásahu a krizových štábů. Závěrem Volf konstatoval, že se nediví obavám z integrace, ale je přesvědčen, že spojovat lidi vždycky stojí za to. Usnesením vlády ČR č. 430/2019 byl projekt SOS 112 zařazen do strategických priorit RESTART. Na rok 2020 vyčlenil Karlovarský kraj v rozpočtu finanční prostředky k vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení. Samotná realizace strategického nástroje budoucnosti k efektivní koordinaci přípravy a řešení následků MU se uskuteční pravděpodobně v letech 2022 až 2023.
Výstavba registračního místa
Evropská migrační krize je mezinárodní politická krize v Evropské unii, která vyvrcholila v roce 2015. Na základě těchto událostí byl vypracován strategický dokument „Operační plán ke společnému postupu a spolupráce při zřízení a provozu registračních míst v případě neoprávněného vstupu většího počtu cizinců na území České republiky“ (operační plán). Jeho gestorem je Ředitelství služby cizinecké policie, které při jeho zpracování spolupracovalo především s HZS ČR a dále pak s Vězeňskou službou ČR, Armádou ČR a Zdravotnickým zařízením MV. Podle operačního plánu se registračním místem (RM) rozumí „prostor vymezený zpravidla v blízkosti státních hranic, který se zřizuje v případě výrazného počtu neoprávněně vstupujících cizinců na území ČR za účelem provedení úkonů v souladu s právními předpisy ČR“. V prezentaci „Zapojení HZS ČR při řešení problematiky migrace – výstavba registračního místa“ se ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení plk. Ing. Pavel Nepovím z MV-generálního ředitelství HZS ČR mimo jiné podělil o zkušenosti z výstavby RM. Tu zajišťuje HZS ČR, který má dále na starosti revizi elektroinstalace před zahájením provozu RM, nasazení sil a prostředků, technickou podporu pro provoz RM a plní řadu dalších úkolů stanovených operačním plánem. Jaká je historie jeho tvorby? V květnu 2017 v Jihlavě u záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR proběhl zkušební nácvik rozestavění stanů a kontejnerů HZS ČR pro RM. Během srpna a září 2017 pak obhlídka všech předem vytipovaných lokalit pro jeho výstavbu a v průběhu roku 2018 došlo k definitivnímu zpracování a schválení operačního plánu. Jeho funkčnost a proveditelnost prověřila součinnostní cvičení. Například ve dnech 16. a 17. května 2019 v lokalitě hraničního přechodu Rozvadov proběhlo cvičení s pracovním názvem „Sektor Basko“ nebo ve dnech 4. a 5. listopadu 2019 na hraničním přechodu Mosty u Jablunkova cvičení „Sektor Beskydy“. „Osobně musím konstatovat, že HZS ČR prokázal skvělou připravenost na výstavbu registračních míst,“ zhodnotil jednotlivá cvičení na závěr přednášky ředitel Nepovím.
Zahraniční hosté na konferenci
Jako každý rok i tentokrát se zúčastnilo konference několik zahraničních přednášejících. V úterý 5. února 2020 v prvním dopoledním bloku vystoupil s prezentací „Umělá inteligence v krizovém managementu“ prezident německé společnosti DGSMTech pro podporu sociálních médií a technologií v ochraně obyvatelstva Dr. Andreas Hermann Karsten. Ve druhém dopoledním bloku pak Polák Grzegorz Diemientiew z Pomořanské akademie ve Słupsku, který představil případovou studii „Úloha a kompetence členů krizových štábů v případě krizové situace“. Posledním zahraničním přednášejícím v první den konference byla Dr. Leonora Calvo z Univerzity v Léonu ve Španělsku, která přednesla referát „Rozsáhlé požáry: Poznatky z ekologie ohně pro lepší informovaná rozhodování“, během kterého hovořila o tom, jakým způsobem se vyrovnávají s rozsáhlými lesními požáry ve Španělsku, které v posledních deseti letech trápí celou Evropu. Ve středu 6. února 2020 pak vystoupil Ing. Ján Hudák, Ph.D., z Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky s příspěvky „Analýza a zhodnocení činnosti krizových štábů“ a „Centra soustředěného sociálního zabezpečení v sociálních krizových situacích v SR“.
David HARTMANN, DiS., foto autor
Díky technologii AML bude v ČR pomoc z tísňových linek rychlejší
Během Evropského dne linky 112, který připadá na 11. února 2020, byla v České republice ohlášena příprava na ostré spuštění „zpřesněné lokalizace tísňových volání pomocí technologie AML (Advanced Mobile Location – pokročilá mobilní lokace volajícího)“, kterou budou moci složky IZS nově využívat v rámci jednotného evropského čísla tísňového volání – tísňové linky 112, stejně tak jako v rámci ostatních národních tísňových linek 150, 155, a 158.
Na tiskové konferenci, která proběhla v sídle MV-generálního ředitelství HZS ČR, tuto novinku představil ministr vnitra Jan Hamáček. „Jde o zásadní službu, která výrazně zkrátí reakční dobu složek IZS. Je skvělé, že funkci automatické lokalizace spouštíme, protože lidé v tísni už nebudou muset nikomu ve stresu složitě vysvětlovat, kde přesně jsou,“ uvedl Hamáček s tím, že jde o další krok k větší bezpečnosti našich občanů.
„Běžně se stává, že lidé, kteří se stanou svědky nebo účastníky dopravních nehod například na dálnici, prostě nedokáží přesně sdělit, kde se zrovna nacházejí. Díky tomuto zpřesnění polohy tísňového volání se hasiči dostanou na místo zase o něco rychleji, aby mohli lidem, kteří to potřebují, pomoci,“ vysvětlil přínos lokalizace na příkladu dopravní nehody genpor. Ing. Drahoslav Ryba, generální ředitel HZS ČR.
Policejní prezident brig. gen. Mgr. Jan Švejdar k tomu dodal, že „tímto nástrojem zkvalitníme a zrychlíme službu zejména těm občanům, kteří patří mezi nejohroženější skupiny, tedy děti a senioři.“
„Rychlá a přesná lokalizace tísňového volání zásadně zkrátí dobu do poskytnutí přednemocniční neodkladné péče v případech, kdy lidé z důvodu svého zdravotního stavu nemohou sdělit svoji polohu, anebo se nacházejí v neznámém prostoru,“ dodal MUDr. Marek Slabý, MBA, prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb a ředitel ZZS JČK.
V praxi to bude vypadat tak, že po vytočení jednoho z tísňových čísel (112, 150, 155, 158) vyšle chytrý telefon volajícího operátorovi automaticky zprávu s přesnou polohou. Ta se operátorovi automaticky zobrazí nejpozději do 25 sekund na monitoru v mapě.
Tato doplňková služba bude automaticky spuštěna nejprve ve všech „chytrých telefonech“ s operačními systémy Android, které tuto funkcionalitu umožňují a v současnosti probíhají jednání směřující ke spuštění služby také u mobilních telefonů s operačním systémem iOS. Není potřeba instalovat jakoukoliv aplikaci, povolovat polohové služby nebo přenastavovat telefon. Služba je bezplatná. Po odeslání lokalizační SMS ve formátu AML se lokalizační data opět automaticky vypnou.
K určení přesné polohy mobilní telefon využívá pokrytí území satelity, mobilními sítěmi nebo Wi Fi sítěmi. Na základě těchto dat je pak možné určit polohu volajícího s přesností přibližně na desítky metrů.
Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 funguje v ČR od roku 2004. Jeho provozováním je pověřen HZS ČR a v loňském roce odbavili operátoři na tísňových linkách 112 a 150 přibližně 2 300 000 volání, na tísňové lince zdravotní záchranné služby 155 přibližně 1 900 000 volání a na policejní lince 158 asi 1 600 000 tísňových volání.
V současné době využívá AML již 20 zemí světa, mezi nimi například Velká Británie, Spojené státy, Norsko, Švédsko, Finsko, Rakousko, Belgie nebo Dánsko.
Karel ŠVÉDA, foto autor a archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR
Prezentace systémů veřejné výstrahy
Ve středu 29. ledna 2020 proběhlo v sídle MV-generálního ředitelství HZS ČR setkání třiceti účastníků pořádané asociací European Emergency Number Association (EENA 112), kterou zaštiťuje Evropská unie.
Pro odbory komunikačních a informačních systémů, operačního řízení a ochrany obyvatelstva a krizového řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR, zástupce HZS krajů a Policie ČR byly uspořádány prezentace firem One2many, OpenCode, Gedicom, Everbridge a Genasys týkající se problematiky nasazení a provozování systémů varování obyvatelstva při mimořádných událostech. Společnosti prezentovaly produkty a systémová řešení v oblasti varování prostřednictvím mobilních telefonů SMS a Cell Broadcast. V rámci setkání proběhla také diskuze formou kulatého stolu na téma systémů varování obyvatelstva v České republice a implementace systému Reverse 112.
Setkání rozšířilo povědomí zúčastněných organizačních složek bezpečnostních sborů o dostupných technologických možnostech, které jsou nezbytné pro splnění povinnosti vyplývající z článku 110 odstavce 1 Evropského kodexu pro elektronické komunikace (EECC):
„Do 21. června 2022 členské státy zajistí, aby v případě, že jsou zavedeny systémy veřejné výstrahy ohledně bezprostředních nebo vyvíjejících se závažných mimořádných situací a katastrof, poskytovatelé mobilních interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech předávali veřejné výstrahy dotčeným koncovým uživatelům.“
Michal KARFÍK, foto nprap. Leoš KUČERA, MV-generální ředitelství HZS ČR
Do Krkonoš se sjeli kynologové HZS ČR
Ve dnech 13. až 16. ledna 2020 proběhlo na Vosecké boudě v Krkonoších zimní instrukčně metodické zaměstnání (IMZ) kynologů HZS ČR, které tentokrát organizovali psovodi HZS Libereckého kraje za podpory ředitelství HZS Libereckého kraje.
Do Krkonoš přijelo 12 kynologů z HZS Libereckého, Plzeňského, Pardubického, Jihočeského a Jihomoravského kraje, HZS Kraje Vysočina a Záchranného útvaru HZS ČR. Odborné vedení celého IMZ bylo v režii por. Petra Klegy ze Záchranného útvaru HZS ČR jako osoby pověřené MV-generálním ředitelstvím HZS ČR metodickým řízením kynologů u HZS ČR. Ze severu Čech se cvičení účastnila trojice kynologů – nstržm. Pavel Málek, nstržm. Václav Vančura a mjr. Pavel Viták. Toto výjimečné a v rámci tréninku důležité setkání bylo zaměřeno na pátrání po osobách v zimních podmínkách, nácvik transportu psů pomocí pásové techniky a také například na pachové práce za využití záhrabů ve sněhu. „Pravidelná setkání tohoto typu jsou velice důležitá pro všechny psovody HZS ČR, už je nás celkem třináct z celé České republiky. Je potřeba, abychom se navzájem znali, vyměňovali si svoje zkušenosti, prohlubovali své znalosti a v neposlední řadě probrali, co nás trápí, co potřebujeme a jak by se naše činnost mohla posunout zase kousek dál,“ řekl nstržm. Pavel Málek, kynolog HZS Libereckého kraje.
Během výcviku proběhla velká cvičná pátrací akce, do které se zapojilo sedm psovodů se psy, kteří hledali ztracený manželský pár. Večery byly jak jinak než opět pracovní. Po praktických celodenních výcvicích si kynologové poslechli přednášky na téma „Komunikace se sebevrahem“, kterou prezentovala psycholožka HZS Libereckého kraje, druhá přednáška byla na téma „Hypotermie“, přednesená kolegou, který je zároveň zdravotnický záchranář. Celé setkání bylo možné zorganizovat díky šesti statečným figurantům z řad HZS Libereckého kraje, bez kterých by trénování a nácvik důležitých simulovaných situací byly mnohem složitější, ne li nemožné.
Jak konkrétně probíhalo samotné pátrání?
Na dopoledne byla naplánována cvičná pátrací akce, která měla prověřit fyzickou připravenost psovodů a psů, znalost práce s GPS a radiostanicí, orientaci v terénu a také chování psů při pátrání v rojnici. Námětem se stalo pátrání po manželském páru, který se den předem vydal na Labskou boudu, ale do cíle nedorazil. Už v noci po dvojici pátrala policie ve spolupráci s Horskou službou ČR, ale bezvýsledně. V dopoledních hodinách byla vyžádána operačním střediskem Policie ČR součinnost kynologů HZS ČR. Policií ČR byl kynologům HZS ČR přidělen prostor k propátrání. Pomocí počítačového programu byl přidělený prostor rozdělen na devět sektorů o velikosti 200 × 1 000 metrů a jednotlivé sektory byly přiděleny psovodům.
Celé pátrání koordinoval jako velitel zásahu por. Petr Klega ze Záchranného útvaru HZS ČR. Byl jediný, který věděl, kde se pohřešované osoby nacházejí. Po rozdělení sektorů a po krátké instruktáži se kynologové vydali přidělené sektory propátrávat.
První z psovodů, který měl svůj sektor propátraný, nahlásil propátraný terén a velitelem pátrání mu byl přidělen další sektor. Při přesunu do dalšího sektoru se v blízkosti cesty pohybovala další, třetí osoba, která byla při přesunu do nového sektoru nalezena a označena psem. Na základě informací získaných od nalezené osoby bylo potvrzeno, že pohřešovaní byli spatřeni v dané oblasti, kterou propátrávali. Informace byla neprodleně předána veliteli zásahu a dále psovodům v terénu. Smyslem bylo zatížit psovody a psy jak fyzicky, tak psychicky dlouhým prohledáváním přiděleného prostoru ve velmi náročných podmínkách horského terénu pokrytého sněhem do výšky asi 50 cm. Jako odměna pro nejrychlejšího psovoda, který propátral svůj první terén, bylo přidělení prostoru, ve kterém se nacházely osoby. Celé pátrání trvalo 2 hodiny 45 minut, prohledáno bylo 1,8 km2 a zúčastnilo se ho sedm kynologických týmů (psovod a pes).
Poděkování kynologům HZS Libereckého kraje a Hejnic V úterý 7. ledna 2020 se na svou pravidelnou procházku kolem svého bydliště vydala jednasedmdesátiletá seniorka v Semilech. Z procházky se ale ten den již nevrátila a celou noc strávila venku, kde tou dobou již panovalo velmi chladné počasí. Po ztracené ženě pátraly složky integrovaného záchranného systému téměř dva dny. Celá pátrací akce se uskutečnila pod vedením kolegů z Policie ČR. Na záchraně ženy se podíleli policisté, hasiči i kynologové HZS Libereckého kraje a Hejnic. Nakonec to byli právě oni, kteří ženu objevili. Seniorka byla podchlazená a vyčerpaná, ale podle jejího syna bude brzy v pořádku. Hasičům se za několik dní ozval prostřednictvím sociální sítě právě syn seniorky s prosbou poděkovat kynologům, kteří jeho maminku nalezli a kteří se na její záchraně intenzivně po celou dobu podíleli. „Moc bych chtěl poděkovat za nalezení maminky a děkuji, že jste to nevzdali, a pokud bude možnost, tak bych rád pejskovi daroval nějakou mňamku,“ napsal pan Daneš na Facebook HZS Libereckého kraje. S kynology se následně osobně setkal. Přátelské setkání se uskutečnilo na stanici v Semilech za přítomnosti všech kynologů, kteří se pátrací akce účastnili. Nechyběli ani hlavní aktéři, a to kynologičtí psi. Pan Daneš obdaroval čtyřnohé zachránce speciálními pamlsky, na kterých si velmi pochutnali. |
---|
por. Bc. Lucie HLOŽKOVÁ, foto nstržm. Pavel MÁLEK, HZS Libereckého kraje
Realizace preventivně výchovné činnosti v roce 2019
Preventivně výchovná činnost (PVČ) se v rámci HZS ČR realizuje v souladu s Pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 6/2015, k realizaci preventivně výchovné činnosti u Hasičského záchranného sboru ČR, ve znění Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 46/2017. MV-generální ředitelství HZS ČR a každý HZS kraje zpracovává pro daný kalendářní rok plán, který se v závěru roku vyhodnocuje a z podkladů se zpracovává Zpráva o činnosti HZS ČR v oblasti PVČ.
Realizaci PVČ koordinuje a metodicky řídí celostátní koordinátor a pracovní skupina PVČ MV-generálního ředitelství HZS ČR. V území pak jednotliví koordinátoři HZS krajů a jejich pracovní skupiny.
Pro rok 2019 byly stanoveny tyto hlavní priority na úseku PVČ:
1)
vzdělávání učitelů základních a středních škol k výuce tématiky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (OČMU) podle platných vzdělávacích dokumentů;
Vzdělávání učitelů bylo realizováno akreditovanými kurzy (účast 109 učitelů). Uspokojivou účast měli pouze HZS Plzeňského, Jihočeského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Z důvodu minimálního zájmu pedagogů se nepodařilo kurz naplnit u HZS Středočeského a Libereckého kraje a HZS Kraje Vysočina. Dalšími aktivitami byl akreditovaný vzdělávací program Příprava škol a školských zařízení na mimořádné události (organizován HZS hl. m. Prahy a HZS Pardubického kraje s účastí 33 osob), školení školních metodiků prevence (HZS Ústeckého kraje) nebo například projekt Mimořádné a krizové situace a jejich praktické zvládání (HZS Plzeňského kraje s účastí 271 učitelů). Celkově bylo některou z aktivit osloveno 964 učitelů při 31 akcích. Vzhledem k potřebě přípravy učitelů k výuce problematiky OČMU zůstává tato priorita i pro rok 2020.
Pro pedagogy mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol vyučujících bezpečnostní témata byl v roce 2019 v tištěné podobě vydán Modul J – ochrana obyvatelstva a krizové řízení pro pedagogické pracovníky. Materiál je určen ke zvládnutí teoretické oblasti problematiky OČMU, slouží k lepší orientaci v dané problematice, a tím napomáhá k lepšímu zapracování předmětného tématu do samotné výuky. Materiál je rovněž určen pro ředitele škol, management a další pedagogické pracovníky, kteří se podílejí nebo se budou podílet na zvládání MU či krizových situací ve školské praxi.
2)
v součinnosti s Národním ústavem pro vzdělávání a Meziresortní expertní pracovní skupinou pro bezpečnostní témata pracovat na revizích rámcových vzdělávacích programů s cílem optimalizovat vzdělávací proces v oblasti bezpečnosti;
V roce 2019 probíhaly revize rámcových vzdělávacích programů pod vedením Národního ústavu pro vzdělávání. Na revizích spolupracovala pracovní skupina složená ze zástupců odborné pedagogické veřejnosti a zástupců dotčených ústředních správních úřadů, včetně zástupců Ministerstva vnitra a MV-generálního ředitelství HZS ČR. Na základě opatření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy však došlo s účinností od 1. ledna 2020 ke sloučení Národního institutu pro další vzdělávání a Národního ústavu pro vzdělávání. Současně byly tímto opatřením práce na revizích rámcových vzdělávacích programů do odvolání pozastaveny.
3)
pokračovat v navazování spolupráce s provozovateli objektů zařazených do skupiny B v oblasti PVČ, ve vazbě na § 26 odst. 2 zákona o prevenci závažných havárií (zákon č. 224/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
Naplňování třetí priority probíhá u jednotlivých HZS krajů postupně a je zejména závislé na počtu těchto provozovatelů v kraji.
4)
doplňovat a aktualizovat databázi PVČ materiálů a článků HZS krajů na intranetových stránkách MV-generálního ředitelství HZS ČR.
Od 1. ledna 2019 přešly intranetové stránky HZS ČR na nový redakční systém. Čtvrtou prioritou bylo vytvoření nové struktury záložky Preventivně výchovná činnost, následné vložení materiálů z původního redakčního systému a průběžné doplňování a aktualizace. Nově byla tato databáze rozšířena o záložky:
- zahraniční materiály – zde jsou vloženy brožury, letáky nebo odkazy na zahraniční webové stránky zabývající se PVČ,
- magnetické sady – podklady pro tisk vzdělávacích materiálů na magnetický podklad,
- kurz Vedení exkurzí na stanici – zde jsou uloženy veškeré podklady a výstupy k tomuto kurzu,
- provozovatelé B objektů – podklady pro tisk různých letáků, plakátů a brožur k této problematice.
V roce 2019 byla provedena kontrola obsahu webových stránek HZS ČR, záložky Ochrana obyvatelstva/výchova a vzdělávání obyvatelstva. Mírně byla upravena struktura záložek a aktualizovány některé texty, aby odpovídaly dnešním trendům na stručnost a jednoduchost podání informace.
Další aktivity PVČ
Základním pilířem celé přípravy obyvatelstva v roce 2019 zůstalo pro HZS ČR vzdělávání dětí, žáků a studentů a této činnosti byl věnován odpovídající prostor a pozornost. Příslušníci navštívili 361 tříd mateřských škol a ostatních předškolních zařízení s 16 022 dětmi. Na základních a středních školách příslušníci podporovali výuku problematiky OČMU svými programy, besedami a přednáškami. V rámci 3 432 tříd se podařilo oslovit 121 439 žáků a studentů.
Trvale byly ve velké oblibě exkurze na stanicích, kde se návštěvníci prakticky seznámili s konkrétní činností HZS ČR. V rámci exkurze, vedle představení požární techniky, výzbroje a výstroje, také získali důležité informace o požární prevenci a sebeochraně při MU. V roce 2019 se těchto exkurzí účastnilo odhadem 110 800 osob. Převážnou většinu návštěvníků tvořili děti, žáci a studenti s pedagogickým dozorem, nově ale také senioři, skupiny mladých hasičů a členové sborů dobrovolných hasičů obcí.
Z realizovaných programů, projektů a dalších aktivit v roce 2019 vybíráme:
- v rámci programu Hasík CZ bylo proškoleno 42 tříd mateřských, 2 474 tříd základních a 29 tříd středních škol, což bylo 2 545 tříd s celkem 59 226 dětmi, žáky a studenty. To je za dobu 23letého trvání tohoto vzdělávacího programu, po roce 2018, druhý nejlepší výsledek v počtu navštívených tříd;
- Hasiči pro školy - předány k využití výukové interaktivní prezentace, pracovní listy a metodická příručka pro pedagoga pro 7. ročník základní školy; projekt byl prezentován na řadě akcí pro školy, pedagogy i odbornou veřejnost; na webových stránkách www.hasiciproskoly.cz, kde jsou umístěny všechny vytvořené materiály ke stažení zdarma, bylo ke konci roku 2019 zaznamenáno více než 8 000 stažení všech druhů materiálů;
- Vaše cesty k bezpečí aneb chytré blondýnky radí – vytvořeny nové tématické listy pro 11 MU, nový informační balíček k narušení dodávek pitné vody;
- videoprojekt pro podporu výuky OČMU - vydáno osm nových videoklipů, youtubový kanál v roce 2019 zaznamenal 268 563 zhlédnutí a získal 694 stálých odběratelů videí;
- zorganizovalo se 92 pohybově vědomostních, vědomostních, literárních či výtvarných soutěží, kterých se zúčastnilo 16 408 soutěžících;
- uskutečnilo se 255 vzdělávacích aktivit pro osoby v produktivním věku, kterých se zúčastnilo 43 431 osob;
- uskutečnilo se 140 aktivit, kterých se zúčastnilo 6 542 seniorů a 53 aktivit, kterých se zúčastnilo 2 072 zdravotně postižených osob;
- proběhlo kromě velkého množství menších akcí (do 50 účastníků) celkem 444 velkých jednorázových akcí, kterých se zúčastnilo okolo 335 tisíc osob. I přes velký počet zúčastněných osob se tyto akce neřadí svým charakterem k typickým vzdělávacím aktivitám, chápeme je jako doplňkovou formu PVČ a prezentaci HZS ČR;
- médiím bylo poskytnuto 336 vzdělávacích příspěvků prostřednictvím rozhlasu, 270 příspěvků prostřednictvím televize a 980 příspěvků prostřednictvím 333 tištěných médií. Avšak přesný dosah takto poskytovaných informací bohužel nelze vyčíslit. V současné době existuje velké množství internetových médií zaměřených na konkrétní cílové skupiny a řada regionálních médií, která mají nastaveno automatické přebírání článků nebo nahrávek z webových stránek HZS ČR. Díky tomu se velmi zvýšil počet médií, která PVČ témata přebírají, bohužel za cenu absence zpětné vazby.
Jak je z uvedených údajů zřejmé, zájem společnosti, a to u všech cílových skupin obyvatelstva, o otázky bezpečnosti je stále vysoký. Vzhledem k personálním kapacitám realizátorů PVČ proto provádění této činnosti vyžaduje obětavou práci a vysoké osobní nasazení.
Více informací, ale i další zajímavá témata naleznete na intranetu HZS ČR v záložce prevence a CNP/ochrana obyvatelstva.
kpt. Mgr. Martina TALICHOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorky
Řešení dekontaminace na území Jihomoravského kraje v souvislosti s jaderným zařízením
V říjnu loňského roku se uskutečnil výcvik složek integrovaného záchranného systému u Masarykova okruhu Brno. Záměrem výcviku bylo ověření vhodnosti vytipované lokality (parkoviště u Masarykova okruhu Brno) k provedení kontroly kontaminace osob a techniky a následné dekontaminace v případě radiační havárie na Jaderné elektrárně Dukovany.
Výcviku se zúčastnili kromě příslušníků z pěti jednotek Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (HZS JmK) a členů ze dvou Obr. 1 Dozimetrická kontrola přístroji DC-3E-98, DC-3H-08jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí předurčených pro plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva (jednotka OOB) také zástupci Policie ČR, Zdravotnické záchranné služby JmK (ZZS), MV-generálního ředitelství HZS ČR, Armády ČR, zástupci dotčených orgánů krizového řízení, České inspekce životního prostředí a Krajské hygienické stanice JmK. Byla využita speciální technika Správy státních hmotných rezerv (SSHR), která je svěřená do ochraňování HZS JmK a je dislokovaná v Zařízení Tišnov, mobilní operační pracoviště Krajského operačního střediska HZS JmK a výjezdová skupina chemické laboratoře HZS JmK.
Dekontaminace a s ní spojené činnosti v případě mimořádné události s únikem radioaktivních látek na jaderném zařízení prochází nejen v Jihomoravském kraji zásadními změnami. Je to zejména z důvodu dostupnosti nových technických prostředků pro kontrolu kontaminace a s tím spojenou změnou nároků na místo dekontaminace a na předurčené síly a prostředky (SaP) HZS ČR.
Každá osoba vystupující z kontaminovaného prostoru musí projít kontrolou kontaminace a případně dekontaminací. To se týká samozřejmě i vozidel. V minulosti se třídění osob a vozidel provádělo za pomoci radiometrů DC-3E-98, resp. DC-3H-08.
Přenosný rámový (portálový) detektor gama záření
Z důvodu zajištění připravenosti složek IZS pro případ radiační havárie byla v minulosti vytipována tzv. místa dekontaminace. Tato místa však svojí rozlohou vyhovují k provádění kontroly kontaminace osob či vozidel pouze formou radiometrů.
Obr. 2 Kontrola vozidel portálem s potřebným vybavenímPři radiační havárii jaderného zařízení, výbuchu špinavé bomby apod., kdy se předpokládá evakuace (přemístění) většího počtu osob a vozidel, je kontrola radiometrem obtížná.
Proto byl vyvinut přenosný rámový (portálový) detektor gama záření (portál). Ten slouží k vytřídění osob, resp. vozidel, kontaminovaných nad stanovenou mezní hodnotu. Kontrolovaná hodnota je pro portál prvotně stanovena tak, aby odpovídala hodnotě plošné kontaminace radionuklidem Cs 137 přibližně 270 Bq/cm2, což odpovídá hodnotě asi 100 Bq/cm2 při měření kontaminace radiometrem DC-3E-98. Po vyhodnocení radiačního průzkumu a následné optimalizaci radiační ochrany může být na doporučení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) tato kontrolovaná hodnota změněna na jinou.
Pro zajištění radiometrické kontroly osob a vozidel při hromadné evakuaci a jejich případnou dekontaminaci je potřeba na evakuační trase u hranice zóny havarijního plánování rozvinout:
- portál pro kontrolu osob,
- portál pro kontrolu osobních a nákladních vozidel – od prototypu se současná podoba portálu liší v tom, že je možné výšku korigovat podle druhu vozidla,
- stanoviště dekontaminace osob,
- stanoviště dekontaminace techniky,
- další související stanoviště (týlové zázemí pro zasahující, obyvatelstvo, štáb velitele zásahu apod.).
Obecné zásady činnosti na místě dekontaminace s použitím portálu nejsou předmětem tohoto článku. Záměrem výčtu potřebné techniky bylo dokladovat prostorovou náročnost samotného místa dekontaminace. Logicky z nárůstu množství techniky vyplynula potřeba zmapovat a prakticky ověřit, zda původně vytipované lokality budou vyhovovat současným prostorovým potřebám.
Obr. 3 Kontrola osob portálem s potřebným vybavením | Obr. 4 Vytyčený pohyb |
---|
Prověřování míst určených nejen pro dekontaminaci
Ověřování vhodnosti lokalit k zajištění kontroly osob a vozidel (rozdělení na kontaminované a nekontaminované) a dekontaminace v případě havárie na jaderném zařízení formou výcviků se jeví jako užitečné hned z několika hledisek.
Obr. 5 Zasedání štábu velitele zásahuBěhem již dvou uskutečněných výcviků (Blížkovice 2018, Automotodrom 2019) byla zahájena intenzivní spolupráce napříč odděleními HZS JmK. Propojila se tak činnost plánovací a praktická. V případě výcvikem potvrzené vhodnosti původně vytipovaných dekontaminačních míst budou tato ponechána, v opačném případě je nutné vyhledat místa jiná, vyhovující novým prostorovým nárokům. Na základě opakujících se výcviků s portálem jsou upevňovány zkušenosti při práci s ním a dochází ke zautomatizování činností při výstavbě stanovišť. Nadstandardní přístup HZS JmK, konkrétně stanice Líšeň, která je k činnosti s portály předurčena, vedl k propracovanosti procesu zřizování místa pro kontrolu kontaminace osob a vozidel. Na základě získaných zkušeností bylo provedeno doplnění výbavy portálu a bylo zrealizováno několik kroků pro usnadnění činnosti obsluhy portálu.
Například byla pořízena tabule k zaznamenání informací o kontaminované osobě (podle původní metodiky k portálům byl zamýšlen přenos informací o kontaminované osobě mezi spojkou a výstupním regulovčíkem s využitím vysílačky, což vedlo ke komolení údajů, nutnosti opakování informací apod.). Dále byl zhotoven leták ve třech jazycích se základními pokyny ke vstupu osob do detekční brány portálu a s informacemi o postupu chování v portálu. Drobnosti, jako spreje pro vyznačení směru pohybu osob a vozidel nebo kužely jasně vymezující prostor pro opuštění místa kontroly kontaminace v závislosti na výsledku měření, se ukázaly jako významný pomocník.
Tato a mnohá jiná zlepšení vedla k celkovému urychlení celého procesu třídění a provedení dekontaminace.
V neposlední řadě je také cílem seznámit dotčené složky IZS a orgány krizového řízení s aktuálním stavem v oblasti přípravy na případnou havárii JE Dukovany, postupem činností složek IZS a technickými prostředky pro místo dekontaminace.
Příprava výcviku Automotodrom 2019
Logickým prvním krokem před zahájením přípravy výcviku bylo představení záměru a prodiskutování možnosti výcvik vůbec realizovat s Obr. 6 Zajištění týlu prostřednictvím jednotek OOBvlastníky pozemku. Díky vstřícnosti Ing. Ivany Ulmanové, ředitelky Automotodromu Brno, jsme mohli využít nejen prostor před tribunami, ale i hygienické zázemí. Následovala důkladná rekognoskace místa a vytvoření mapových a organizačních podkladů pro zamýšlený výcvik.
Nejdůležitějším krokem bylo zabezpečení SaP pro samotný výcvik. Zúčastnilo se 120 cvičících a byly zapojeny více než dvě desítky kusů techniky. Některou techniku bylo třeba s dostatečným předstihem zahrnout do celorepublikového plánu výcviků a cvičení, neboť jde o techniku SSHR.
Důležité je zdokumentování akce (několik nezávislých fotografů, dron s obsluhou) a týlové zabezpečení (strava a nápoje byly zajištěny prostřednictvím systému PANEL nestátních neziskových organizací JmK, hrazeno Krajským úřadem JmK). Chybět nesmělo ani oslovení a pozvání pozorovatelů z řad orgánů veřejné správy dotčených případnou radiační havárií.
Průběh výcviku
Veškerá technika pro výcvik byla shromážděna na stanici Líšeň. Odtud všechna vozidla odjela na místo výcviku. Jako velmi účelný se ukázal doprovod hlídkou Policie ČR, a to z důvodu vytipování trasy na základě aktuální dopravní situace. Díky tomu se přesun techniky obešel bez jakýchkoli komplikací.
Velitel výcviku představil po shromáždění SaP prostor přítomným velitelům. Následně bylo místo rozděleno na úseky a určeni jejich velitelé. K usnadnění komunikace bylo povoláno mobilní operační pracoviště. Jako za reálné situace byly všem cvičícím rozdány osobní dozimetry.
Během dopoledních hodin byla plynule zprovozněna tato stanoviště:
- portály pro kontrolu osob a portály pro kontrolu vozidel,
- stanoviště dekontaminace osob a stanoviště dekontaminace techniky,
- štáb velitele zásahu,
- týlové zázemí pro zasahující,
- týlové zázemí pro obyvatelstvo,
- sklad ochranných prostředků.
Obr. 7 Výstupy prvních dvou revizí míst dekontaminace formou výcvikuNad rámec bylo zřízeno i stanoviště biohazard týmu ZZS JmK, které sice není na toto místo určené, ale bylo zde prezentováno.
V průběhu výcviku byla simulována reálná situace s únikem radioaktivních látek. Byl svolán štáb velitele zásahu, který řešil situaci z pozice rozvinutého místa pro kontrolu osob a vozidel, jejich dekontaminace a následného přesunu obyvatelstva do evakuačního střediska.
Během dne fungovalo týlové zabezpečení jednotkami OOB, které mají v JmK s touto činností bohatou praxi, získanou nejen při výcvicích, ale také při řešení reálných událostí.
Výcvik byl zakončen komentovanou ukázkou pro zástupce a pozorovatele složek IZS a orgánů veřejné správy.
Vyhodnocení
Byla ověřena a odsouhlasena vhodnost místa dekontaminace – Automotodrom Brno, pro třídění osob a vozidel na kontaminované a nekontaminované a pro jejich následnou dekontaminaci. Jde tak o druhé ověřené místo. V roce 2018 byl realizován výcvik v menších rozměrech v areálu zemědělského družstva Blížkovice, které nahradilo nevyhovující místo Boskovštejn.
Následovat bude fáze zpracování katalogu místa dekontaminace. S tímto katalogem v ruce budou schopny zprovoznit toto místo jakékoli jednotky HZS krajů a SaP vyslané na základě ústředního poplachového plánu. Katalog místa dekontaminace je jedním ze stěžejních výstupů výcviku, je zpracováván na základě reálných podkladů a jednoznačně mapuje místo dekontaminace a stanoví rozmístění SaP. Stává se tak nemalým pomocníkem a vodítkem především SaP vyslaným z jiných krajů ČR, které nemají místní znalost.
plk. Ing. Vladimír STEHLÍK, kpt. Mgr. Martina KOUBOVÁ, kpt. Bc. Vlastimil SVOBODA, npor. Ing. Milan TLAMKA, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje
Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR v roce 2019
Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR (SOZ HZS ČR) je účelovým zařízením MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Zabezpečuje stanovené opravárenské, servisní a revizní činnosti a skladování určeného materiálu pro HZS ČR a vykonává státní správu v oblasti metrologie ionizujícího záření.
Stabilizace centrálních zásob materiálu a věcných prostředků
V letech 2013 až 2019 došlo ke kompletní restrukturalizaci materiálových skladových normativů a v současné době je stav následující:
- normativy materiálu a věcných prostředků pro nouzové přežití obyvatelstva obsahují hlavně prostředky pro krátkodobé poskytnutí nouzového ubytování, vystrojení, poskytnutí stravy a hygienických služeb – ve skladech SOZ HZS ČR se nachází deset souborů těchto normativů o celkové kapacitě 1 500 osob, ostatními zásobami však dokážeme zabezpečit až 2 500 osob. Tyto soubory byly doplněné o nové typy ubytovacích stanů, o nový typ skládacích lehátek, spacích pytlů a přikrývek a dále byly vybaveny moderními prostředky pro přepravu a výdej stravy. Zastaralé typy vytápění a osvětlení ubytovacích stanů byly nahrazeny moderními prostředky. Pořízeny byly moderní typy mobilního sedacího nábytku pro vybavení polních jídelen a shromažďovacích prostorů.
Materiál a věcné prostředky těchto normativů byly v poslední době využívané hlavně pro potřeby cvičení HZS krajů s tématikou nouzového přežití nebo při společných nácvicích s Policií ČR, při řešení uprchlické krize a výstavbě registračních míst.
- normativy pro záchranné, likvidační a obnovovací práce jsou sestaveny tak, aby umožnily okamžitý výdej materiálu a věcných prostředků při vzniku živelních pohrom jak pro postižené obyvatelstvo, tak i pro zasahující jednotky v rámci IZS. V těchto normativech je připraven materiál, který umožňuje účinně zasahovat při vzniku povodní, silných bouří a větrů, kontaminaci půdy či komunikací, nebo poskytnutí rychlé pomoci při nehodách na dálnicích při tvorbě dlouhých kolon.
Byly pořízeny a doplněny nové typy vysoušečů zdiva, tlakové myčky, výkonná kalová čerpadla, přímotopná topidla a výkonné přenosné elektrocentrály.
Věcné prostředky z těchto souborů jsou pravidelně vydávány a poskytovány pro odstraňování následků různých živelních pohrom, například při vzniku povodní nebo při výskytu chřipky ptáků.
- soubor materiálu zařazený do normativů pro činnosti speciálních služeb – pro kynologickou a pyrotechnickou službu HZS ČR. Tyto věcné prostředky jsou využívány jak pro výcvik, tak i přímé zásahy.
Od roku 2012 byl pro potřeby činnosti Traumatýmů a částečně i USAR týmů v rámci HZS ČR vytvořen soubor věcných prostředků, včetně vyčlenění dopravní techniky, který je využíván těmito týmy při jejich nasazení jak v České republice, tak i v zahraničí. Tento soubor se využíval při nasazení v Nepálu, nebo při cvičení v Polsku a Rakousku.
V souvislosti s migrační krizí a na základě zpracované metodiky výstavby registračních míst vznikl u SOZ HZS ČR nový typ souboru materiálu a věcných prostředků, který pokrývá v rámci HZS ČR materiálové potřeby pro výstavbu a zřízení těchto středisek. Celý tento proces byl dokončen v roce 2019 a všechny prostředky byly prakticky vyzkoušeny při společných cvičeních Policie ČR a HZS ČR v lokalitách Rozvadov a Mosty u Jablunkova.
Poskytování humanitární pomoci
Ze zásob, které jsou soustředěny v centrálních normativech pro havarijní a krizové situace, je taktéž uvolňován materiál a věcné prostředky pro poskytnutí materiální humanitární pomoci různým zemím jak v Evropě, tak ve vzdálených zemích. Za poslední období to byl materiál a věcné prostředky do států Ukrajina, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Řecko, Makedonie, ale také do Iránu a i humanitární pomoc pro Srbsko. Jde převážně o poskytnutí velkokapacitních stanů, přikrývek, spacích pytlů, ale i čerpací techniky a elektrocentrál.
Pohotovostní zásoby Správy státních hmotných rezerv ve skladech SOZ HZS ČR
V letech 2015 až 2019 došlo ke stabilizaci materiálu a věcných prostředků, které Správa státních hmotných rezerv poskytuje do ochraňování pro přímou činnost HZS ČR při odstraňování následků živelních pohrom. Kromě nových výkonných vysoušečů vzduchu a vysokotlakých čističek byly doplněny i nové mobilní protipovodňové stěny. V roce 2020 bude provedeno doplnění novými moderními elektrocentrálami s výkonem do 24 kW.
Pravidelně se provádí obměna hasiv – pěnidel, které jsou následně předávány k zabezpečení činnosti jednotlivým HZS krajů.
Materiální základny humanitární pomoci
SOZ HZS ČR má v současné době vytvořeno 12 materiálních základen humanitární pomoci. V letech 2014 až 2016 byly převzaty části humanitárních základen od Záchranného útvaru HZS ČR a zbytek materiálu humanitárních základen od Armády ČR.
Tyto věcné prostředky byly začleněny do stávajících základen humanitární pomoci.
Základny humanitární pomoci jsou ve skladech SOZ HZS ČR tvořeny z materiálu a věcných prostředků, které jsou součástí normativů pro nouzové přežití a dále doplněny o další materiál potřebný k zabezpečení provozu těchto základen.
K výstavbě a provozu materiálních základen humanitární pomoci se pravidelně provádí nácviky určených jednotek HZS ČR.
Logistická podpora
SOZ HZS ČR již několik let poskytuje logistickou podporu různým služebním akcím pořádaných jak MV-generálním ředitelstvím HZS ČR, tak i HZS krajů. V poslední době se počet akcí zvyšoval i o žádosti organizací státní správy, zejména Policie ČR, Celní správy ČR a ostatních složek IZS.
Již tradičně se podpora SOZ HZS ČR zaměřuje na výpůjčky materiálu a věcných prostředků při různých formách výcviku jednotek PO, ale i pro pořádání sportovních a jiných soutěží na různých úrovních, od celorepublikových, přes krajské až po úroveň územní či místní.
Velice žádanou se stala služba pro zabezpečení stavby slavnostních tribun či výstavba a provoz zázemí při pořádání společenských či slavnostních akcí. Zde se velice uplatňuje používání velkých stanových nafukovacích kompletů doplněné o variabilní sestavy nůžkových stanů, včetně kompletního vybavení nábytkem i dalším příslušenstvím.
Samozřejmostí je již po několik let celková logistická podpora HZS krajů, které organizují Mistrovství HZS ČR v požárním sportu, např. v Trutnově, Brně, Praze, Liberci či Ústí nad Labem, nebo logistické zabezpečení soutěží ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel.
Prostředky a materiální kapacity SOZ HZS ČR se taktéž využívají pro podporu činnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH) při pořádání výcviku nebo zabezpečení sportovní činnosti.
Z velkých akcí od roku 2017 po současnost lze zmínit např. Litoměřické hasičské slavnosti, benefiční koncert hudeb Policejních sborů států V4 v Praze, Mistrovství ČR mládeže SDH ve Zlíně, Plzni a Vlašimi, nebo akce Plzeňského kraje Bezpečná Šumava a další.
V roce 2018 to byly významné akce, např. celostátní setkání SDH v Přibyslavi, Mistrovství ČR v požárním sportu v Liberci, Mistrovství ČR ve vyprošťování u dopravních nehod v Chrudimi a v neposlední řadě i podíl na zabezpečení oslav státního svátku Dne české státnosti.
V roce 2019 se počet zabezpečovaných akcí zastavil na čísle 52, mimo jiné zabezpečení Mistrovství ČR v požárním sportu v Ústí nad Labem, stavba registračních míst v Rozvadově a Mostech u Jablunkova, zabezpečení Dne otevřených dveří v Národní základně humanitární pomoci ve Zbirohu, Výroční konference Centra pro regionální rozvoj v Jihlavě apod.
Revizní, servisní a opravárenská činnost
Varování a vyrozumění obyvatelstva
V oblasti vyrozumění a varování obyvatelstva provádějí servisní technici činnosti pro zajištění funkčnosti systému selektivního rádiového návěštění a zabezpečují pravidelný nepřetržitý odborný dohled tak, aby systém byl neustále provozuschopný a zabezpečoval okamžité varování obyvatelstva.
V průběhu loňského roku došlo k úpravě části radiové sítě jednotného systému varování a vyrozumění obyvatelstva (JSVV) v Jihomoravském kraji za účelem zlepšení přenosu signálu mezi vysílacími body. V jednotlivých radiových sítích probíhala výměna původních tzv. „jednoduchých“ desek řízení vysílače TCI za multiplikativní. Probíhala také výměna serverů monitorovacího systému koncových prvků varování JSVV.
V rámci technické pomoci zaměstnanci tohoto pracoviště identifikovali a odstranili závady na sirénových přijímačích v obci Lhota u Přerova a Čechy pod Kosířem, dále byl měřen signál pro sirénový přijímač v obci Mladé Buky (Trutnov) a Domašov nad Bystřicí (Olomoucký kraj). Na těchto lokalitách byla doporučena výměna celého anténního systému. Dále zaměstnanci opětovně odstraňovali problémy spojené s nárůstem různých digitálních sdělovacích zařízení umístěných na vysílacích bodech i v okruhu sirénových přijímačů, kdy dochází k chybné funkci těchto koncových prvků (sirénových přijímačů). V roce 2019 se podařilo objasnit příčiny rádiového rušení elektronických sirén na území hl. m. Prahy a Hradce Králové. Rušení se projevovalo pouze při přenosu dlouhých zpráv. Díky zkušenostem zaměstnanců byly následně stanoveny vhodné měřicí postupy a tato závada se podařila zjistit a následně odstranit.
V průběhu pravidelného servisu na prvcích JSVV servisní technici odstraňují závady, které zjistí na místě, nebo provádí plánovanou výměnu jednotlivých prvků případně celého technického zařízení. V roce 2019 byla provedena výměna nespolehlivého, téměř neopravitelného a energeticky náročného vysílače typu Nucleus na kótě Třídomí (Litoměřice) za nový typ Casium 100, byla provedena oprava záložního master vysílače na ředitelství HZS Kraje Vysočina v Jihlavě, kdy vysílač vlivem vadné modulace vysílal minimálním výkonem, na kótě Jedlová (Varnsdorf) byla provedena oprava zablokované desky vysílače a výměna celého anténního systému. V Moravskoslezském kraji došlo k odstranění závad na třech síťových napájecích blocích vysílačů typu Casium a na třech vysílačích byly vyměněny vadné nebo zablokované desky řízení vysílače (TCI), oprava byla také provedena na systému MSKP 1. g. v Moravskoslezském kraji, kdy vlivem zaklíčované stanice byl ochromen přenos dat od sirénových přijímačů v okolí Ostravy. Za účelem zkvalitnění přenosu dat od sirén v Pardubickém kraji došlo k výměně anténního systému MSKP.
Při poruchovém servisu se vyskytovaly obvyklé závady vzniklé vlivem bouřkové činnosti, v zimním období jsou to závady vzniklé námrazou. Většinou je poškozen anténní systém, síťový napájecí zdroj, nebo se projeví závady síťových zdrojů vzniklé nepřetržitým provozem. Z důvodu větrného poryvu byla provedena výměna anténního systému na kótě Pancíř. Při vichřici Eberhard bylo v důsledku výpadku napájení z veřejné sítě 31 vysílačů napájeno z náhradních akumulátorů, tímto byla zajištěna 100% průchodnost tokenů, v tomto období bylo v síti JSVV vysláno 1 722 datagramů.
Pravidelné zkoušky sirén v roce 2019 proběhly bez závad na prvcích JSVV, které servisují zaměstnanci našeho pracoviště.
V roce 2019 servisní technici prováděli revize vyhrazených elektrických zařízení – spotřebičů, strojů, elektrocentrál a kontejnerů na stanicích HZS ČR.
Práce servisního technika je náročná, co se týká požadavků na odborné vzdělání, ovládání nejrůznějších elektronických měřicích přístrojů, manuální zručnost a praktické zkušenosti v oblasti šíření radiových signálů, na montážní práce ve výškách za pomoci lezecké techniky a řízení vozidel v těžkém terénu za nepříznivých klimatických podmínek.
Revize vyhrazených technických zařízení
Zaměstnanci prováděli revize vyhrazených technických zařízení – elektrických zařízení, tlakových a zdvihacích zařízení podle ročního plánu zpracovaného na základě požadavků jednotlivých součástí HZS ČR. Nepodařilo se však pokrýt všechny požadavky HZS krajů na revize elektrických zařízení a revizí zdvihacích zařízení z důvodu nedostatečného počtu revizních techniků. Tento problém se vyskytuje dlouhodobě. Přesto byly provedeny mimořádné revize objektů (kontrola odstraněných závad) v rámci reklamačního řízení. Zaměstnanci zpracovali návrh elektrické instalace a následně prováděli i montáže rozvodů elektrických instalací pro soutěže v požárním sportu. Zaměstnanci se zúčastnili taktického cvičení výstavby registračního místa v Rozvadově a taktického cvičení Sektor Beskydy v Mostech u Jablunkova. Úkolem bylo instalovat elektrické rozvody pro napájení jednotlivých pracovišť a zkontrolovat celou síť z hlediska bezpečnosti.
V průběhu prvního pololetí se z důvodu zvýšení odborných znalostí revizní technici zúčastnili několika seminářů odborných pracovníků v oblasti elektrických, tlakových zařízení a zdvihacích zařízení. Pro výkon funkce revizního technika musí zaměstnanci absolvovat i další odborné školení a jednou za pět let musí absolvovat přezkoušení z odborných znalostí za účelem získání nového osvědčení.
Revize a kontroly prostředků individuální ochrany
Zaměstnanci prováděli kontroly prostředků individuální ochrany zejména ochranných masek CM-4, CM-5, CM-6, činnosti byly provedeny podle plánu. Situaci v prvním pololetí komplikovaly poruchy speciálního zkušebního zařízení na pracovišti v Olomouci a Zbirohu. Některé plánované zakázky byly z tohoto důvodu termínově posunuty do následujícího období, ale i tak bylo zkontrolováno bezmála 60 tisíc kusů těchto prostředků.
Pracoviště ionizujícího záření – Autorizované metrologické středisko
V roce 2019 proběhlo tzv. obhájení způsobilosti – recertifikace tohoto pracoviště s cílem získat nové osvědčení o způsobilosti k ověřování, neboť platnost původního osvědčení v roce 2019 končila. Recertifikace probíhala v součinnosti s Českým metrologickým institutem v souladu se zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
Ověřování stanovených měřidel, příprava, oprava a nastavení probíhalo podle ročního plánu. Bylo provedeno mimořádné ověření 159 kusů přístrojů typu URAD, které byly následně předány jednotlivým součástem HZS ČR. Před zahájením ověřování bylo kontrolním měřením zjištěno, že je nutné u všech těchto dozimetrů upravit kalibrační konstantu.
U nově vyrobených radiometrů DC-3H-08 naši zaměstnanci instalovali nový firmware v souladu se zákonem č. 263/2016 Sb., atomový zákon, a příslušnými vyhláškami Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Opravy chemických průkazníků CHP-71 probíhaly podle plánu, pravidelný servis hlásičů úrovně radiace (HÚR) se uskutečnil na 33 lokalitách, poruchový výjezd nebyl uskutečněn, proběhlo rušení starších typů HÚR a sond typu DC-4.
Z důvodu ukončení platnosti certifikátu zářičů proběhlo rušení dvou kalibrátorů.
Závěr
Z uvedeného seznamu činností SOZ HZS ČR je zřejmé, že hlavně v oblastech udržování centrálních zásob materiálu pro havarijní a krizové situace a v oblasti provádění servisních a revizních činností je toto zařízení pro HZS ČR nepostradatelné. Vytváří příznivé podmínky pro celkovou činnost HZS ČR a jeho odpovědnost při zabezpečování ochrany obyvatelstva.
Ing. Jiří NĚMEČEK, Ing. Martin SCHOLLER, SOZ HZS ČR, foto archiv autorů
Roční činnost Výboru pro civilní nouzové plánování
Rok 2019 představoval pro Výbor pro civilní nouzové plánování (VCNP), který je jedním ze stálých pracovních orgánů Bezpečnostní rady státu (BRS), již dvacátý první rok jeho existence a aktivní činnosti.
V průběhu roku 2019 se uskutečnily dvě řádné schůze a třikrát požádali členové VCNP o projednání materiálu procesem tiché procedury.
Uplynulý rok se mimo jiné nesl ve znamení zřízení tří odborných pracovních skupin. První pracovní skupina byla ustanovena pro vyhodnocení potenciálních rizik a přínosů v souvislosti s plánem výroby inaktivované vakcíny proti přenosné dětské obrně, druhá ke zpracování Koncepce ochrany obyvatelstva a třetí vznikla pro přípravu a projednávání Koncepce environmentální bezpečnosti.
Odborná pracovní skupina pro vyhodnocení potenciálních rizik a přínosů v souvislosti s plánem výroby inaktivované vakcíny proti přenosné dětské obrně byla zřízena v gesci Ministerstva zdravotnictví a pro schůzi VCNP zpracovala materiál s názvem „Záměr výroby inaktivované vakcíny proti přenosné dětské obrně v závodě v Bohumili u Kostelce nad Černými lesy“. Materiál členové VCNP projednali s ohledem na citlivé informace ve stupni utajení Vyhrazené dne 10. září 2019. Pro ucelenost je nezbytné dodat, že tento důležitý dokument byl cestou BRS schválen na schůzi vlády ČR dne 30. září 2019.
Cílem druhé odborné pracovní skupiny zřízené v roce 2019 v gesci Ministerstva vnitra generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV-GŘ HZS ČR) je aktualizovat Koncepci ochrany obyvatelstva. Dosud platný koncepční dokument pro oblast ochrany obyvatelstva je ohraničen časovým obdobím do konce roku 2020 s výhledem do roku 2030. Projednání nového koncepčního dokumentu na budoucí období se očekává v průběhu roku 2020 nejprve členy VCNP, následně členy BRS a na konci roku 2020 bude dokument schvalovat vláda ČR.
Obdobný úkol čeká Ministerstvo životního prostředí (MŽP), v jehož gesci byla zřízena třetí odborná pracovní skupina pro přípravu a projednávání Koncepce environmentální bezpečnosti. Za úzké mezirezortní spolupráce se bude MŽP v roce 2020 zabývat aktualizací dosud stávajícího koncepčního dokumentu, přičemž bude ve svém obsahu reagovat zejména na změny základních mezinárodních a národních strategických dokumentů, např. na Rámec ze Sendai pro snižování rizika katastrof, na Státní politiku životního prostředí 2012-2020 a na Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR.
Vedle tří nově zřízených odborných pracovních skupin v roce 2019 členové VCNP na první schůzi konané dne 12. března 2019 schválili materiál Analýza civilní nouzové připravenosti státu v sedmi základních oblastech odolnosti NATO. Dokument je výsledkem procesu národního sebehodnocení zahájeného v listopadu 2017, který reflektuje změnu bezpečnostního prostředí a s tím spojené nové či dosud neřešené požadavky na civilní nouzovou připravenost státu. Na rok 2020 je plánováno zpracovat a na schůzi VCNP předložit navazující materiál, který se bude zabývat pokroky dosaženými v civilní nouzové připravenosti státu v sedmi základních oblastech odolnosti NATO.
Druhá řádná schůze VCNP se konala dne 10. září 2019, na jejíž program byly zařazeny pravidelně každoročně projednávané důležité materiály jako například Plán cvičení orgánů krizového řízení, tentokrát s upřesněním na léta 2020-2022, 7. aktualizace prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, a Informace o plánovaných výdajích finančních prostředků na Civilní připravenost na krizové stavy na rok 2019 a o přehledu čerpání těchto prostředků v roce 2018.
Kromě pravidelně projednávaných materiálů stojí za zmínku velmi zajímavý informativní materiál Ministerstva zemědělství Informace o stavu řešení kůrovcové kalamity, který se věnoval aktuálnímu problému, a to boji s kůrovcem v českých lesích. Materiál se zabýval vývojem kalamitní situace v lesích, popisu situace v jednotlivých kalamitních oblastech, skladování a dopravě kalamitního dříví, asanaci kůrovcového dřeva, podpoře vlastníkům lesů a v neposlední řadě legislativním a správním opatřením k řešení kalamitní situace v lesích.
Materiál Správy státních hmotných rezerv Vyhodnocení Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv na léta 2017-2018 je dalším v řadě důležitých dokumentů. Materiál hodnotí základní plánovací dokument schválený usnesením vlády ČR č. 1145 dne 14. prosince 2016, jehož cílem je pořídit a udržovat vybrané položky státních hmotných rezerv ve stavu, který umožní efektivně zajistit materiální podporu řešení krizových situací ohrožujících ČR.
K problematice zásahu v místě výskytu vysoce nakažlivé nemoci byl v roce 2019 schválen a vydán Soubor typové činnosti složek integrovaného záchranného systému STČ 16 B/IZS při společném zásahu „Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla s přistáním na letišti Praha/Ruzyně“. Uvedená typová činnost reaguje na vydanou Směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla přistávajícího ve vstupním místě pro leteckou dopravu, kterou zpracovalo Ministerstvo zdravotnictví a která byla rovněž projednána na schůzi VCNP v roce 2018. Obsah STČ 16 B/IZS se týká postupu složek IZS při záchranných a likvidačních pracích v případě výskytu vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla s přistáním na letišti Praha Ruzyně. Podrobnosti o této typové činnosti si můžete přečíst v časopise 112 v čísle 9/2019.
S ohledem na oblast působnosti VCNP se na program jeho schůzí zařazují materiály týkající se problematik civilní ochrany a evropské kritické infrastruktury řešené v Evropské unii (EU). K takovýmto materiálům se v roce 2019 zařadily dva informativní materiály, a to Informace o přijetí nové právní úpravy Mechanismu civilní ochrany Unie a Informace o politice EU v oblasti ochrany kritické infrastruktury. První z nich informoval členy VCNP o důvodech, průběhu a konečném schvalování změny Mechanismu civilní ochrany Unie jako nástroji členských států EU pro zlepšení a zrychlení pomoci v případě vzniku krizí a mimořádných událostí v Evropě i mimo ni. Kromě toho byl procesu přípravy a projednávání nové právní úpravy Mechanismu civilní ochrany Unie věnován samostatný článek v časopise 112 v čísle 6/2019.
Druhá informace popisovala důvody vedoucí Evropskou komisi k vypracování hodnotící studie, jejímž cílem bylo získat podklady pro zesílení ochrany a odolnosti kritické infrastruktury v Evropě. Hodnocení se zúčastnily rovněž členské státy EU, přičemž za Českou republiku se na hodnocení podíleli zástupci MV GŘ HZS ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva dopravy. Výsledná doporučení budou ze strany dotčených úřadů/členů VCNP jednak analyzována a jednak dotčené úřady budou na evropské úrovni zastávat pozici, aby případná nová opatření týkající se ochrany kritické infrastruktury neměla zásadní dopad do národní legislativy ČR.
Jak už bylo na začátku článku uvedeno, v roce 2019 byly z mimořádných důvodů na základě požadavků členů VCNP projednány tři materiály procesem tiché procedury. Šlo o následující materiály:
- Zpráva o realizaci Programu bezpečnostního výzkumu ČR v letech 2015 až 2022 se zaměřením na výsledky třetí veřejné soutěže.
Uvedený program je jedním ze dvou programů účelové podpory a zároveň jediný program v režimu veřejné soutěže. Na základě Auditu národní bezpečnosti připravilo Ministerstvo vnitra změnu programu, jejímž smyslem bylo především zkvalitnit činnosti bezpečnostních složek ČR, zejména Policie ČR, HZS ČR a dalších ústředních správních úřadů plnících úkoly v oblasti bezpečnosti. Materiál je průběžným hodnocením implementace programu.
- Vyhodnocení cvičení ZÓNA 2019
Obsahem materiálu bylo posouzení přípravy, průběhu a naplňování stanovených cílů cvičení ZÓNA 2019 konaného ve dnech 10. až 12. června 2019. Tématem cvičení byla činnost ústředních správních úřadů, orgánů krajů, složek IZS a dalších subjektů při řešení mimořádné události vzniklé v souvislosti se simulovanou radiační havárií na Jaderné elektrárně Temelín. Dále bylo nezbytné prověřit reálnost a aktuálnost zpracované dokumentace a prakticky procvičit vybrané úkoly ochrany obyvatelstva realizované v zóně havarijního plánování. Každé vyhodnocení cvičení orgánů krizového řízení rovněž zahrnuje přehled opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Přípravě a průběhu cvičení byl věnován samostatný článek v časopise 112 v čísle 10/2019.
- Plán práce VCNP na rok 2020
Plán práce VCNP představuje základní osu činnosti VCNP na následující roční období. Nicméně každoročně je program jednotlivých schůzí VCNP upravován a doplňován o materiály, které je nezbytné řešit v průběhu roku s ohledem na potřeby řešených problematik ústředních správních úřadů/členů VCNP.
Úplný přehled všech materiálů zařazených na program schůzí VCNP nejen v roce 2019, ale od počátku vzniku VCNP v roce 1998, je k dispozici na internetových stránkách MV-GŘ HZS ČR www.hzscr.cz v záložce „CNP a strategie“ pod odkazem „Aktivity na národní úrovni“. Rychlý přístup k aktivitám VCNP je umožněn rovněž pod zkrácenou adresu: http://www.hzscr.cz/vcnp.
Mimoto je možné se k příslušné části webové stránky MV-GŘ HZS ČR připojit přes QR kód uvedený u článku.
pplk. Ing. Ilona ŠTĚPÁNKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorky