Certifikace v Technickém ústavu požární ochrany v roce 2019
Technický ústav požární ochrany (TÚPO) je jedním z předních orgánů pro certifikaci výrobků souvisejících s požární ochrannou.
Úvod do problematiky certifikace
Certifikace je způsob, kterým lze dokladovat, že výrobek má vlastnosti, které od něj zákazník a uživatel požaduje a očekává. Certifikace je založená na posouzení shody s danými požadavky a předpisy.
Jedním z hledisek, podle kterého lze k certifikaci výrobků přistupovat, je to, zda se jedná o certifikaci povinnou či dobrovolnou. Povinná certifikace se vztahuje na výrobky, u kterých je tato povinnost dána zákonem. To je základní rozdíl od certifikace dobrovolné, tj. certifikace takových výrobků, na které se tato povinnost nevztahuje a je prováděna na základě požadavku některé ze zainteresovaných stran (výrobci, uživatelé apod.). U výrobků užívaných hasiči k výkonu svého povolání se však jedná v převážné míře o výrobky, které podléhají povinné certifikaci. Při certifikaci je potřeba nejprve stanovit, zda výrobek podléhá certifikaci či nikoliv, a následně (pokud výrobek certifikaci podléhá) určit konkrétní technické vlastnosti a parametry výrobků.
To, zda výrobky podléhají povinné certifikaci či nikoliv, je stanoveno obecně zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Výrobky, na které se vztahuje povinnost posouzení shody, jsou vyjmenovány v příslušných nařízeních vlády (NV). O těchto výrobcích mluvíme jako o stanovených výrobcích. V oblasti požární ochrany podléhají povinné certifikaci:
- věcné prostředky požární ochrany,
- stavební výrobky („CPR“),
- a osobní ochranné prostředky.
Konkrétní technické vlastnosti a parametry vybraných výrobků jsou následně posuzovány na základě požadavků technických norem a dalších technických předpisů, mezi něž patří vyhlášky příslušných úřadů, v našem případě především vyhlášky ministerstva vnitra.
Výrobky, které splní dané požadavky, obdrží certifikát, na jehož základě může jeho držitel (např. výrobce) vydávat Prohlášení o shodě. Tyto výrobky mohou být využívány při činnosti jednotek HZS.
Postup certifikace v TÚPO
Technický ústav požární ochrany realizuje certifikaci u většiny stanovených výrobků z oblasti požární ochrany:
- věcné prostředky požární ochrany,
- hydrantové systémy.
Certifikaci pro další stavební výrobky („CRP“) zajišťuje např. PAVUS Praha nebo TZUS Praha. Certifikaci osobních ochranných prostředků zajišťuje např. ITC Zlín.
Celý průběh posuzování shody je svázán přísnými pravidly. Posouzení shody může provádět pouze instituce, která má zavedený systém kvality a je pro tuto činnost řádně akreditována národním akreditačním úřadem. V případě ČR se jedná o Český institut pro akreditaci (ČIA). V TÚPO je řádně akreditován Certifikační orgán pro certifikaci výrobků č. 3080 (COV) a Akreditovaná zkušební laboratoř č. 1011.2 (ZL).
Celý proces posouzení shody výrobků s danými požadavky lze rozdělit na dvě oddělené etapy. První zahrnuje vyzkoušení požadovaných vlastností výrobku v akreditované zkušebně (ZL). Výstupem z těchto zkoušek je zkušební protokol. Úkolem zkušebny není posouzení, zda výrobek splňuje či nesplňuje dané požadavky, ale pouze konstatování dosažených výsledků. Komplexní posouzení výrobku a rozhodnutí, zda výrobek je ve shodě s danými požadavky či nikoliv, je provedeno až v následné etapě nezávislým certifikačním orgánem (COV). Ten na základě zkušebního protokolu a dalších potřebných podkladů (technická dokumentace, výkresy, návody k použití, protokoly z dalších zkušeben atd.) rozhodne, zda je možné na výrobek udělit certifikát.
Vydaný certifikát zůstává majetkem certifikačního orgánu, který jej může odejmout a zrušit v případě, že zjistí porušení daných pravidel držitelem certifikátu. Na druhou stranu pracovníci certifikačního orgánu a ostatní účastníci procesu certifikace jsou povinni zachovávat důvěrnost informací získaných v procesu certifikace. Informace o daném výrobku nebo o výsledcích dosažených v průběhu certifikačního procesu lze třetí osobě poskytnout pouze na základě souhlasu příslušného žadatele o certifikaci.
Kromě výrobků standardně uváděných na trh lze provádět i certifikaci u atypické požární techniky. Pro atypické výrobky se vydává „osvědčení o vlastnostech typu“ či „osvědčení o vlastnostech výrobku“.
Osvědčení se vydává i pro stavební výrobky (podle CPR) se vydává „osvědčení o stálosti vlastností“.
Z pohledu četnosti certifikátů a osvědčení je dlouhodobě vydáváno více certifikátů.
O certifikaci v Technickém ústavu požární ochrany se dozvíte více na našich webových stránkách (https://www.hzscr.cz/clanek/certifikacni-organ-pro-certifikaci-vyrobku.aspx). Zde také naleznete kontakty na pracovníky, kteří Vám rádi zodpoví Vaše případné dotazy.
Mylné pochopení funkce certifikačního orgánu TÚPO
Pracovníci Certifikačního orgánu se často při své práci setkávají s mylným pochopením principů činnosti COV. Abychom předešli případným omylům či komplikacím na straně žadatele, rádi bychom vysvětlili některé ze zásad certifikace.
Základním omylem je domněnka některých žadatelů, že výrobku musí být certifikát udělen, zvláště pokud došlo již k zaplacení zkoušek a posouzení. Pokud jsou u výrobku konstatovány neshody s danými požadavky, certifikační orgán nemůže a přímo nesmí certifikát udělit do té doby, než budou neshody odstraněny.
Jedním z častých jevů je podání žádosti o posouzení výrobku až v době, kdy je výrobek již zakoupen pro potřeby hasičů. Následně pak vznikají nepříjemnosti v případě, že již zakoupený a případně dokonce do služby zařazený výrobek nevyhoví některým z daných požadavků a nemůže mu buď být udělen certifikát vůbec, nebo až po průtazích způsobených odstraňováním zjištěných nedostatků.
Dalším nešvarem ze strany žadatelů je dokládání nedostatečných podkladů a v dlouhých termínech, často až po několikáté urgenci.
Častou domněnkou ze strany uživatelů požární techniky (hasičů, zřizovatelů apod.) je přesvědčení, že certifikační orgán má pravomoc rozhodovat o tom, zda výrobek může být zakoupen a uveden do provozu. Toto je zásadní omyl, certifikační orgán pouze konstatuje, zda výrobek splňuje požadavky či ne a vydaný certifikát je vlastně vyjádřením tohoto konstatování. Rozhodnutí o koupi a uvedení do provozu je na příslušných pracovnících nakupující instituce a je na nich, zda budou konstatování COV akceptovat či ne.