Domácí detektor úniku plynu by měla mít pro vlastní bezpečnost každá domácnost, kde se nachází plynový ohřívač, vařič, nebo jiný přístroj, který je poháněn plynem, případně místa, kde jsou skladovány tlakové lahve s plynem. Detektor plynu dokáže včas odhalit případné nahromadění hořlavých, výbušných či toxických plynů, protože reaguje už při koncentracích, které ještě nejsou zdraví nebezpečné. Na přítomnost plynu upozorní zvukovou a světelnou signalizací. Některé detektory také na digitálním displeji zobrazí koncentraci nebezpečného plynu v dané místnosti.

Nejčastější nebezpečné plyny v domácnosti

Metan

• hlavní složka zemního plynu
• hořlavý a výbušný
• lehčí než vzduch, hromadí se pod stropem

Propan-butan

• hořlavý a výbušný
• těžší než vzduch, klesá k podlaze

Oxid uhelnatý

• vzniká při nedokonalém hoření a spalování
• hořlavý, výbušný a smrtelně jedovatý
• není ani cítit, ani vidět
• je mírně lehčí než vzduch, stoupá ke stropu

Kam umístit detektor

Detektory instalujeme do místností, kde hrozí únik plynu. Nejčastěji jsou to kuchyně, kotelny nebo místnosti, kde je například plynový ohřívač vody (tzv. „karma“). Místo instalace volíme podle toho, jestli chceme odhalit únik lehkého plynu stoupajícího ke stropu, nebo těžkého, který se drží u podlahy. Vhodné umístění konkrétního detektoru by mělo být popsáno v návodu použití výrobku. Poplašným signálům se vyhneme právě správným umístěním a dostatečnou vzdáleností od spotřebiče.

Konkrétních modelů domácích detektorů úniku plynu je celá řada. Detekují různé plyny, nejčastěji propan-butan, zemní plyn, ropné látky a etylen. Na trhu je také dostatečný výběr detektorů plynu, které lze zapojit do běžné zásuvky s napájením 220V.

Jak se zachovat při úniku plynu

Když víme, odkud plyn uniká, okamžitě uzavřeme hlavní uzávěr plynu. Místnost se snažíme vyvětrat otevřením oken a dveří. Poté místo urychleně opustíme. Nezapomeneme varovat sousedy v domě a událost oznámíme na tísňovou linku 150 nebo 112. Zamezíme používání otevřeného ohně nebo jiného možného iniciátoru výbuchu (např. vypínače, elektronické přístroje, spotřebiče).

Pokud dojde k nadýchání nebezpečného plynu, vyneseme postiženou osobu na čerstvý vzduch, udržujeme ji v klidu a teple a sledujeme dýchání a stav vědomí. Při zástavě dechu okamžitě zahájíme umělé dýchání. Vždy zavoláme lékaře prostřednictvím tísňové linky 155 nebo 112, i když se postižená osoba subjektivně cítí dobře.

Pro snížení pravděpodobnosti vzniku nežádoucí události v souvislosti s provozem plynových zařízení je důležité provádět jejich pravidelné revize a kontroly.