Při požáru štěpky byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu
s 6
Novela zákona o Hasičském záchranném sboru ČR
s 10
Aktualizace dokumentace IZS v roce 2020
s 14
Silný lednový mráz využili hasiči k výcviku na ledě
s 16
Přehled certifikace v Technickém ústavu požární ochrany v roce 2020
s 18
Postavení krajských hygienických stanic při řešení krizových situací
s 21
Analytická činnost Krizového štábu Moravskoslezského kraje při pandemii covidu-19
s 24
Mimořádné události ve světe
s 28
Distanční výuka v podmínkách Školního výcvikového zařízení HZS ČR
s 30
Shrnutí činnosti Výboru pro civilní nouzové plánování za rok 2020
s 32 

Informaci o obrovských plamenech a kouři vycházejícím ze zemědělského areálu „V Hoděmyšli“ v Rožmitálu pod Třemšínem na Příbramsku přijala tísňová linka HZS Středočeského kraje ve středu 26. srpna 2020 asi dvacet minut po 14. hodině.

IV. úsek, kde se požár rozšířil od skladu dřeva na halu s obilím přes průhledný polykarbonát zpod střechy

Operační důstojník k události vyslal profesionální hasiče ze stanice Příbram HZS Středočeského kraje (HZS SČK) a jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí Březnice a Rožmitál pod Třemšínem. Po příjezdu na místo velitel zásahu upřesnil, že kromě nahlášeného po-žáru hromady štěpky se v době příjezdu vlivem silného větru plameny rozšířily i na balíky slámy. Celková plocha požáru tak měla rozlo-hu fotbalového hřiště. Požár už také začal ohrožovat i přilehlé objekty, ve kterých byl ustájen skot, a také drůbežárnu.

Popis areálu
Celý areál zemědělského družstva se rozkládá na ploše zhruba 200 × 200 m. Skládá se z pěti jednotlivých objektů, každý z nich je rozdělen do několika částí. Objekty měly jednoduché dispoziční řešení. Kolem objektů vedla obslužná komunikace. Prostor na obou stranách této komunikace byl využíván k odstavení zemědělských strojů, rovněž zde byly zásobníky na zemědělské plodiny. Větší část areálu byla využívána k uskladnění obilí, sena a krmiv, na volné ploše pak dřevní štěpky. Ve zbývající části byl ustájen skot domácí – od telat po býky. V půdním prostoru severních kravínů byl chován bažant obecný. V komplexu zděných i ocelových hal sídlí dvě firmy. Jedna je zaměřená na kovovýrobu a druhá na rostlinnou a živočišnou výrobu.

Situace při příjezdu
Zasažený objekt se nacházel v okrajové části obce ve vzdálenosti přibližně 500 m od obytných domů. Příjezd byl možný z hlavní cesty po zpevněné komunikaci nebo okolo po nezpevněných komunikacích. Požárem byla zasažena plocha pro volné skladování dřevního odpadu pro následné zpracování a plocha pro skladování hotové dřevní štěpky. Tato byla rozložena na ploše přibližně 60 × 50 m a 30 × 10 m a mocnosti přes 4 metry. Následně se požár rozšířil na pláště sousedících budov (sklad obilí a kravíny). Zde se šířil slamní podestýlkou a přilehlou senáží v igelitových obalech. Dále se požár rozšířil na sklad slámy a hnoje o ploše 40 × 30 m.

Rozdělení místa zásahu
Místo zásahu bylo rozděleno na čtyři bojové úseky, protože kromě vlastního hašení se část jednotek soustředila na ochranu hospodářských budov s dobytkem a drůbeží, na které plameny už také částečně přeskočily a vlivem větru se rozšířily i do přilehlého pole.

I. úsek:
vytvoření proudu C a následně ještě dva oscilační monitory s úkoly – chlazení pláště skladu č. 1 a č. 3, hašení uvnitř skladu č. 1 s využitím termokamery, hašení jihovýchodní části hromady štěpky a hašení senáže na nádvoří zemědělského družstva (ZD),
II. úsek:
vytvoření proudu C s úkoly – hašení podestýlky v budově kravína č. 2 a obrana severní části budovy, zajištění lepšího komfortu pro dobytek – jeho přemístění do východní části budovy (přirozené větrání), hašení podestýlky v budově odchovny mladého dobytka č. 4 (přirozené větrání) a provádění hasebních prací s pomocí termokamery v podkroví budovy č. 4, kde se nalézali bažanti (odvětrání), hašení pole s kukuřicí a travnatého porostu v okolí,
III. úsek:  
v první fázi vytvoření proudu C s úkoly – hašení polí s kukuřicí, jetelem a přilehlé louky se stromy, travnatého prostoru v okolí, hnojiště č. 7 (staré balíky slámy), později nasazen čelní nakladač (obsluha členem jednotky SDH Březnice za použití IDP) a v budově odchovny mladého dobytka č. 5 podestýlku (odvětrání). Ve druhé fázi přemístění CAS na severozápadní část budovy č. 5 a následné hašení severovýchodní a severní části štěpky pomocí proudu C a přenosné lafety, později pomocí AP 27 a hasicím monitorem Ambasador,
IV. úsek:
vytvoření proudu C a následně ještě dvou oscilačních monitorů s úkoly – hašení pláště budovy č. 1, hromady štěpky na západní straně budovy č. 1, hašení dřeva u pláště budovy, ochrana pracovních strojů, hašení štěpky z jižní části, později nasazen čelní nakladač (obsluha zaměstnancem ZD) na rozebírání hro¬mady dřeva a štěpky za stálého hašení.

Druhá fáze zásahu
S přibývajícím časem intenzita požáru neustále narůstala, proto velitel požádal o posily především s velkoobjemovými cisternami. Zároveň nechal vyhlásit 2. stupeň požárního poplachu, který po chvilce zvedl na třetí. S operačním střediskem pak řešil i možnost nasazení vrtulníku s bambi vakem. To se kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám ukázalo jako nemožné, navíc by jeho nasazení v tak silném větru, který měl v nárazech okolo 70 km/h, nebylo účinné.

Do Rožmitálu pod Třemšínem se sjížděly na pomoc profesionální i dobrovolné jednotky PO nejen ze Středočeského kraje, ale také z krajů Plzeňského a Jihočeského. V 16.40 hodin byl dokonce vyhlášen nejvyšší, tzn. zvláštní stupeň požárního poplachu. Kromě dostatku hasební vody, která byla kyvadlově dovážena z čerpacího stanoviště u rybníku poblíž rožmitálského autobusového nádraží, kde se plnilo až pět cisteren najednou, bylo potřeba zajistit i zásobu náhradních lahví k dýchacím přístrojům. Proto byly povolány protiplynové automobily ze stanic HZS SČK v Příbrami a Benešově. Regenerace tlakových lahví probíhala na stanicích HZS SČK v Příbrami a Dobříši.

Přivolán byl i technik rozvodných závodů, který z bezpečnostních důvodů celý areál odpojil od přívodu elektrického proudu. Tímto opatřením vznikla potřeba vyřešit doplňování pitné vody pro ustájený skot. Z preventivních důvodů velitel zásahu požádal také o příjezd zdravotnické záchranné služby (ZZS) s dostatkem kyslíku, protože celý zásah probíhal v náročných klimatických podmínkách s velkým zakouřením.

IV. úsek z návětrné strany, požár se rozšířil od štěpky na sklad dřeva

Zásahu se zúčastnilo celkem 258 hasičů (11 hasičů využilo ,,kyslíkové občerstvení,, pro lepší regeneraci, z toho dva poté pokračovali doma). Při předpokládané náročnosti a délce zásahu bylo také důležité vybudování týlového zabezpečení. Prostory pro regeneraci a stravování hasičů poskytl majitel firmy KovoSýkora, s.r.o. O pitný režim a stravu hasičů se postarali starosta Rožmitálu pod Třemšínem a majitel firmy MV AGRO, s.r.o.

Kolem 20. hodiny byl zřízen štáb velitele zásahu a současně bylo rozhodnuto o nasazení velkokapacitního čerpadla HSF, které je schopné dálkovým vedením dopravit do hasicího monitoru Ambasador 4 000 litrů/min. Tato technika dorazila po 22. hodině a její nasazení trvalo více než dvě hodiny zejména z důvodu velké vzdálenosti od vodního zdroje a prodloužení dopravního vedení protažením propustí pod silnicí I/19. Dopravní vedení bylo dlouhé téměř dva kilometry. Zároveň byla povolána speciální technika ze Záchranného útvaru HZS ČR – rypadlo CAT 336F, UDS Tatra 815-7 a velkokapacitní pětinápravová cisternová stříkačka Titan CV 40 – T 815-7 10 × 10.1 s nádrží na 21 000 litrů vody. Díky nasazení této techniky a také slábnoucímu větru se podařilo požár dostat pod kontrolu a po třetí hodině ranní jej lokalizovat.

Závěrečná fáze
V nočních i ranních hodinách docházelo ke střídání zasahujících jednotek, protože některé na místě pracovaly téměř nepřetržitě dvanáct hodin. V půl šesté byl požární poplach snížen na 3. stupeň a došlo k redukci sil a prostředků. O hodinu později byla ukončena činnost velkokapacitního čerpadla HSF a monitoru Ambasador, jelikož jejich nasazení už nebylo potřeba. V dopoledních hodinách na místě zůstalo ještě asi dvacet jednotek, které dále rozebíraly uskladněnou štěpku za pomoci těžké techniky a vyhledávaly a dohašovaly skrytá ohniska. Tyto práce zabraly ještě téměř celý následující den. Místo zásahu bylo předáno majiteli 29. srpna ve 14.00 hodin s nařízeným dohledem.

Negativa zásahu

• velmi silný vítr nárazově až 70 km/h – rozloha požáru,
• velmi silné zakouření okolí místa zásahu,
• velké množství naskladněné dřevní štěpky,
• nemožnost přemístění dobytka,
• potřeba řízení dopravy na křižovatce přes silnici I. třídy Policií ČR,
• časově náročná instalace hadicového vedení pod silnici I. třídy v úseku 2 km s nemožností zastavení provozu.

Pozitiva zásahu

• včasné vyhlášení vyššího stupně požárního poplachu,
• dostatek hasičů s dýchacími přístroji a jejich profesionalita,
• přítomnost zaměstnanců a majitele kovovýroby s místní znalostí,
• zajištění zázemí pro zasahující a ošetřované,
• zajištění ochranných nápojů a stravy majitelem a starostou obce,
• včasné povolání ZZS s větším množstvím kyslíku,
• v blízkosti velké čerpací stanoviště s možností plnění až pěti CAS současně.

Závěr
Za příčinu vzniku požáru bylo stanoveno biologické samovznícení dřevěné štěpky. Škoda, kterou požár způsobil, byla vyčíslena na
10 milionů Kč, protože oheň zasáhl a poničil také okolní budovy a v nich uskladněné obilí. •


mjr. Bc. Pavel MAŇAS, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje

Pojišťovny dlouhodobě spolupracují s hasiči (dříve požární ochrana) v rámci předcházení škodám, včetně části finanční náhrady za činnost při výjezdech ke škodním událostem.

Spolufinancování ze strany pojišťoven pro požární ochranu bylo realizováno již v době Rakousko-uherské monarchie. I za doby Česko-slovenské republiky (tedy mezi roky 1918–1989) bylo ze strany pojišťoven přistoupeno a realizováno spolufinancování hasičů. Po roce 1989, kdy pojišťovny byly privatizovány, a tehdy systém fondu zábrany škod neurčoval přesnou částku na spolufinancování pojišťoven, plynule tento fond zanikl. První reálný (novodobý) krok finanční pomoci pro hasiče nastal v roce 2009–2010, kdy byla učiněna dohoda  mezi Hasičským záchranným sborem ČR a Českou asociací pojišťoven, včetně samotných  pojišťoven působících na území České republiky. Byl nastaven systém náhrad za likvidační zásahy u dopravních nehod. Následně po několika legislativních pokusech byla dohoda vyjádřena i v zákonné podobě. Zákonem byl upraven vznik fondu zábrany škod a dále upravil i náhrady za zásah u dopravní nehody a za úmyslná jednání.

Právě úprava za zásah u dopravní nehody ze strany pojišťoven, České kanceláře pojistitelů nebo Ministerstva financí (podle daného případu) je od roku 2013 stabilním prvkem spolufinancování provozních výdajů u Hasičského záchranného sboru ČR a jednotek sboru dobrovolných hasičů obce. Jedná se v určité podobě o oboustrannou pozitivní spolupráci mezi pojišťovnami, které i na základě povinného ručení zajišťují financování celého systému pojištění automobilů, a hasiči, kteří v nejširší možné míře zajišťují záchranné a likvidační práce.

V rámci aplikační praxe od roku 2013, zejména z důvodu nesourodosti aplikace zákonného textu mezi pojišťovnami, ale i jednotlivými hasičskými záchrannými sbory krajů, bylo přistoupeno k jednotné metodice uplatňování náhrad za zásah. Byla oboustranně schválena metodika na uplatňování náhrad za zásah u dopravní nehody a byla nastavena jednotná praxe pro toto uplatňování. Přesto se nadále hledala varianta zjednodušení a optimalizace celého systému, a to z důvodu administrativní náročnosti na obou stranách dohody.

V roce 2018 a 2019 byl navržen postup rozdělení zásahů Hasičského záchranného sboru ČR na tzv. „běžné zásahy“ a „zásahy u dopravních nehod“, přičemž v tomto návrhu byl navržen rozdílný způsob financování nákladů, které Hasičskému záchrannému sboru ČR při těchto zásazích vzniknou ve formě paušálu. Náklady spojené se „zásahy u dopravních nehod“ měly být hrazeny z prostředků, které zašlou na účet generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR pojišťovny provozující pojištění podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojišťovny čtvrtletně na účet generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR měly odvádět částku odpovídající 0,5 % z přijatého pojistného za dané čtvrtletí, následně generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR tuto částku poměrně rozdělí mezi hasičské záchranné sbory jednotlivých krajů a pro zřizovatele jednotek sboru dobrovolných hasičů ve formě dotace.

Návrh byl projednán se zástupci dotčených pojišťoven a Českou kanceláří pojišťoven, kteří s navrženou částkou i mechanismem úhrady obecně souhlasili. Následně proběhlo jednání s Ministerstvem financí v polovině roku 2019, kde byl návrh představen. Ministerstvo financí odmítlo, že by pojišťovny měly odvádět jakoukoli další částku z vybraného pojistného na účet generálního ředitelství HZS ČR. Svůj nesouhlas s  navrženým řešením Ministerstvo financí zdůvodnilo zejména tím, že náklady dopravních nehod jsou vždy individualizovány a měly by být vymáhány po konkrétním viníkovi dopravní nehody. Odmítalo proto plošnou „paušalizaci“, která by vedla k tomu, že náklady na zásahy u dopravních nehod by hradili i řidiči, kteří žádnou nehodu nezpůsobili. Ministerstvo financí proto s návrhem vyslovilo nesouhlas zejména z pohledu nesystémovosti vůči odpovědnosti z provozu vozidla. Porozuměli tvrzení administrativní náročnosti, a proto se ve vzájemné shodě hledalo jiné řešení, které by zajistilo základní cíl, tedy zjednodušení systému uplatňování náhrad za dopravní nehody, tedy zefektivnění činnosti Hasičského záchranného sboru ČR, ale dodržení systému povinného ručení. Podařilo se nalézt shodu všech stran, shoda byla ztvárněna v textu návrhu zákona. Návrh byl podán jako poslanecký návrh poslancem a 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 794/0 dne 25. března 2020. Návrh byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska 30. března 2020. Vláda zaslala své souhlasné stanovisko 21. dubna 2020. Stanovisko vlády bylo rozesláno poslancům 21. dubna 2020 jako tisk 794/1. Návrh měl být ve sněmovně projednáván jako návrh zákona tak, aby s ním sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení (§ 90 odstavec 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů), poslanci tento návrh nepodpořili.

Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 22. dubna 2020 (usnesení č. 284) a určil zpravodaje Ing. Pavla Růžičku a navrhl Výbor pro bezpečnost jako garanční.

Prvé čtení návrhu bylo v Poslanecké sněmovně projednáno v obecné rozpravě 17. června 2020 na 49. schůzi. Sněmovna, jak již bylo uvedeno, nesouhlasila s projednáním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení a návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost (usnesení č. 1180). Garanční Výbor pro bezpečnost projednal návrh zákona a vydal 9. července 2020 usnesení doručené poslancům jako tisk 794/2 („ přerušuje se projednávání a přikázáno k projednání podvýboru pro Hasičský záchranný sbor České republiky“). Podvýbor pro Hasičský záchranný sbor České republiky projednal návrh na svém jednání konaném dne 9. září 2020 a schválil usnesením souhlas s návrhem zákona. Garanční Výbor pro bezpečnost projednal návrh zákona a vydal 29. září 2020 souhlasné usnesení doručené poslancům jako tisk 794/3 (včetně třech pozměňovacích návrhů).

Ve druhém čtení návrh zákona prošel obecnou rozpravou 12. listopadu 2020 na 62. schůzi. Výbor pro bezpečnost vydal další usnesení garančního výboru, které bylo 19. listopadu 2020 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 794/5 (stanovisko k pozměňovacím návrhům).

Třetí čtení proběhlo 4. prosince 2020 na 72. schůzi. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou (hlasování č. 132, usnesení
č. 1406).

Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 4. ledna 2021. Senát návrh zákona rozeslal senátorům jako senátní tisk č. 35, garančním výborem byl určen Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu.

Dne 19. ledna 2021 projednal návrh podvýbor pro vnitřní bezpečnost, integrovaný záchranný systém (IZS) a ochranu soukromí s kladným stanoviskem, dne 20. ledna 2021 Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a Výbor ústavně právní Senátu. Oba výbory podpořily návrh zákona a doporučily Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Na plénu Senátu byl návrh zákona projednán a schválen dne 28. ledna 2021. Prezident republiky zákon podepsal 1. února 2021 a ve Sbírce zákonů, včetně příslušné prováděcí vyhlášky, byl publikován jako zákon č. 51/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a vyhláška č. 52/2021 Sb.,
o tiskopisu pro uplatnění nároku na náhradu nákladů za zásah z důvodu vzniku újmy způsobené provozem vozidla.

Závěrem lze z hlediska věcného návrhu shrnout proces návrhu změny zákona takto. Návrh byl prvotně konzultován s Českou kanceláří pojistitelů (od roku 2018), kdy byl připraven první návrh na „paušální částku“ za rok. Po projednání a konzultacích s Ministerstvem financí (druhá polovina roku 2019) byl navržen text (druhý návrh), který byl i schválen. Jedná se o text souhlasný zejména s Ministerstvem financí. Česká kancelář pojistitelů požadovala další změny (které by měl spíše obsahovat prováděcí právní předpis, např. u žádosti o úhradu za zásah u dopravní nehody požadovala přímo v zákoně zakotvit fotodokumentaci). Tento požadavek po dohodě s Ministerstvem financí nebyl plně zapracován do předloženého návrhu zejména s odkazem na legislativní pravidla vlády.

Návrh zákona  byl předložen k projednání v Poslanecké sněmovně dne 25. března 2020 (jako poslanecký).

Návrh zákona, kterým dojde ke změně zákona o hasičském záchranném sboru, sleduje dva základní cíle:
Zpřesnit okruh případů, ve kterých se poskytuje úhrada nákladů vzniklých při zásahu hasičskému záchrannému sboru na veškeré zásahy, při nichž vznikla újma provozem vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

Snížit administrativní náročnost při uplatňování a vyřizování shora uvedených nákladů zavedením standardizovaného tiskopisu, pro-střednictvím něhož se bude nárok na náhradu těchto nákladů uplatňovat.

V rámci projednávání ve Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny byly schváleny tři pozměňovací návrhy, které řeší další tři oblasti činnosti Hasičského záchranného sboru ČR:
Přístup k informačnímu systému infekčních nemocí, který je veden podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zejména v návaznosti na zkušenosti s řešením nákazy covidu-19). Jedná se o úpravu, která výrazně  zefektivní činnosti Hasičského záchranného sboru ČR, a to ve formě dostupných informací, které se dotýkají konkrétní řešené mimořádné události nebo krizové situace. Jednou z těchto informací, důležitou pro vedení samotného zákroku, bude i skutečnost, zda se v místě mimořádné události nebo krizové situace nachází osoba s infekční nemocí.

Možnost zveřejnit pořízený zvukový, obrazový nebo jiný záznam (zejména v návaznosti na praxi u zásahu v Bohumíně v loňském roce). Cílem navrhovaného ustanovení je zpřesnění kompetencí Hasičského záchranného sboru ČR ve vztahu k možnosti zveřejňování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů pořízených při výkonu jeho činnosti. Navrhované ustanovení má za cíl upřesnit a jasně vymezit pravidla pro zveřejňování shora uvedených záznamů ve veřejném zájmu, aby v budoucnu nedocházelo k možným pochybnostem, za jakým účelem je zveřejňování záznamů umožněno.

Doplnění přechodného ustanovení i o úmyslná jednání (jde o připomínku Ministerstva financí). Jedná se o zpřesnění z hlediska přechodného ustanovení (doplnění vedle dopravních nehod i zásahu z důvodu úmyslného protiprávního jednání osoby).

V rámci procesu schvalování došlo i ke změně  účinnosti zákona z data 1. ledna 2021 na nabytí účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Obecně řečeno schválený poslanecký návrh, tedy změna zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, znamená současné maximum možného z hlediska optimalizace a zefektivnění činnosti pro hasiče, ale i pojišťovny při uplatňování náhrad za dopravní nehody. A k tomu návrhu bylo v Poslanecké sněmovně doplněno dalších pár pozitivních změn pro zlepšení činnosti Hasičského záchranného sboru ČR. Jen aplikační praxe ukáže pozitiva těchto změn.

Na závěr chci poděkovat za korekce článku Mgr. Antonínu Slabému, Ph.D., MBA. •


plk. doc. JUDr. František VAVERA, Ph.D., LL.M., MV-generální ředitelství HZS ČR, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni

MV-generální ředitelství HZS ČR je podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, zpracovatelem dokumentace integrovaného záchranného systému (IZS). Dokumentací IZS jsou mimo jiné typové činnosti složek při společném zásahu a ústřední poplachový plán IZS.

Typové činnosti vznikají průběžně již více než 15 let a typové činnosti staršího data je nutné revidovat. Ústřední poplachový plán IZS (ÚPP) je pravidelně aktualizován každé dva roky. V roce 2020 se odbor IZS a výkonu služby MV-generálního ředitelství HZS ČR zabýval aktualizací typové činnosti složek IZS při společném zásahu u dopravní nehody (STČ 08/IZS Dopravní nehoda) a ÚPP.

STČ 08/IZS Dopravní nehoda v původním znění vznikala v letech 2006 až 2008. Četnost spolupráce zejména základních složek IZS při dopravní nehodě je statisticky vůči jiným druhům mimořádných událostí (MU) zcela dominantní. Podíl zásahů jednotek požární ochrany u dopravních nehod vůči celkovému počtu zásahů v roce 2019 činil 16,9 %. Důvodem k provedení aktualizace byla revize textu a uvedení textu STČ 08/IZS do souladu s platnými právními předpisy a mezinárodními předpisy v oblasti mezinárodní silniční přepravy nebezpečných věcí. Výraznější revize doznala pomůcka pro velitele zásahu složek IZS, která byla uvedena do souladu s platným zněním Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a nově bylo vloženo označování podle nařízení EP a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP). Za oblast zdravotnictví došlo k revizi textu podle platných právních předpisů, především zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích předpisů. Byla aktualizována i ustanovení upravující činnosti Policie ČR a správců komunikací. K aktualizaci typové činnosti byly přizvány všechny zainteresované subjekty. Kromě MV-generálního ředitelství HZS ČR se na aktualizaci podílelo Ministerstvo zdravotnictví, Policie ČR (Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR) a Ředitelství silnic a dálnic ČR.

K 1. lednu 2021 byl vydán aktualizovaný ÚPP zpracovaný v souladu s § 7 odst. 2 písm. c) a odst. 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě čl. 6 ÚPP je uložena povinnost předkládat ministrovi vnitra každé dva roky zprávu o stavu a aktuálnosti ÚPP.

ÚPP obsahuje přehled sil a prostředků základních a ostatních složek IZS včetně jejich počtu a využitelnosti podle druhů MU.
Mezi MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a ostatními složkami jsou uzavřeny dohody o plánované pomoci na vyžádání, na základě kterých jsou vyčleněny a zařazeny síly a prostředky do ÚPP. Ten reflektuje i nově uzavřenou dohodu o plánované pomoci na vyžádání s Generálním štábem Armády ČR Ministerstva obrany (AČR), ve které došlo k redukci poskytovaných schopností AČR ve prospěch IZS vzhledem k limitujícímu personálnímu, technickému a materiálnímu zabezpečení AČR.

Dopravní nehody na pozemních komunikacích s účastí jednotek PO v letech 2016–2020
(autor kpt. Ing.Pavel ŠPULÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR)

ÚPP je využíván, pokud v důsledku MU nastane potřeba a jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací nebo jestliže hejtman kraje, starosta obce s rozšířenou působností, ředitel HZS kraje nebo velitel zásahu požádají prostřednictvím krajského operačního a informačního střediska o pomoc o síly a prostředky, kterými nedisponují složky IZS na úrovni kraje pro provedení záchranných a likvidačních prací při MU řešené samostatně v příslušném kraji.

Oba aktualizované dokumenty jsou uveřejněny na webových stránkách www.hzscr.cz v sekci Integrovaný záchranný systém – Dokumentace IZS. •


pplk. Ing. Lenka RAŠOVSKÁ, kpt. Ing. Radim KŘENEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Na několika vodních plochách v Moravskoslezském kraji měli hasiči ve druhé polovině ledna 2021 konečně možnost – díky předchozím vydatným mrazům – praktického výcviku záchrany bruslařů a dalších osob, pod nimiž se propadl nedostatečně silný led.

Ostravské jednotky PO Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) dvakrát trénovaly na tajícím ledě umělého jezera na rekultivované haldě v Ostravě-Hrabůvce, kolegové ze stanice Vítkov na nedaleké, dobře zamrzlé vodní ploše Balaton, a opavští hasiči na tamním Stříbrném jezeře formou taktického cvičení, spojeného se záchranou tonoucího bruslaře.

Ostravští hasiči trénovali na jezeře dvakrát různé postupy záchrany osob topících se v ledové vodě, například pouze hasičem přivázaným k lanu, posléze za využití žebříku, hasičské hadice, páteřní desky a rovněž s využitím nafukovacích záchranných saní RS-5. V plánu do konce ledna bylo celkem šest výcviků, aby se mohli vystřídat hasiči ze všech šesti ostravských stanic.

Nejlepší podmínky pro výcvik záchrany osob, které se propadly praskajícím ledem do ledové vody, měli hasiči z Vítkova na vodní ploše Balaton. Na Balatonu asi 2,5 km jihovýchodně od Vítkova se cvičilo celkem třikrát, aby se vystřídaly všechny tři směny hasičů ze zdejší stanice. Tloušťka ledu zde zprvu dosahovala až deset centimetrů, musela pomoci motorová pila. Mezi použitými technickými prostředky byl házecí pytlík (s plovacím lanem), páteřní deska, jeden díl nastavovacího žebříku, nafukovací saně RS-5, provizorně byl vyzkoušen i polohovací pás. Cvičící ze všech stanic jsou vybaveni moderními nepromokavými kombinézami (včetně záchranných vest) a přilbami.  

Součástí takového výcviku je i trénink pohybu hasičů po ledě, rovněž pohyb a plavání v ledové vodě. „I v rámci výcviku musí hasiči zúročit svůj um, protože na každý typ zamrzlé vodní hladiny (řeka, rybník, jezero, přehrada, přivaděč) a na konkrétní meteorologické podmínky je zapotřebí zvolit vhodný druh záchranného prostředku,“ uvedl ředitel HZS MSK brig. gen. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA.

Hasiči cvičí během zimních měsíců na ledu obvykle ve všech šesti okresech kraje. Opavští a krnovští nejčastěji na zamrzlé či tající řece Opavě, hlučínští a ostravští na hlučínské Štěrkovně, českotěšínští na vodní nádrži Hrabina a novojičínští například na vodní nádrži Čerťák. Orlovským hasičům vyhovuje vodní nádrž Těrlicko a letos si vyzkoušeli i místní vodní plochu Ignačok.

„Činnost našich hasičů na vodě samozřejmě neustává ani během dalších měsíců roku, kdy trénují záchranu na stojaté, klidné i divoké vodě. A například v červnu si pravidelně poměřují své záchranářské síly s kolegy z celé ČR a Polska i z jiných složek IZS na Slezské Hartě. Loni jsme museli jednadvacátý ročník zrušit kvůli covidu-19. Uvidíme, zda jej budeme moci uskutečnit letos,“ pozna-menal Vladimír Vlček. •


por. Mgr. Petr KŮDELA, HZS Moravskoslezského kraje, foto Tomáš LACH a archiv HZS Moravskoslezského kraje