Sirény, odborně řečeno, koncové prvky varování jsou součástí celého systému (jednotný systém varování a vyrozumění - JSVV), který má přesně stanovená pravidla pro aktivaci, provoz i servis. Kdy vznikl JSVV a jak celý systém funguje? To vysvětlují odborníci z HZS ČR, kteří se touto problematikou dlouhodobě zabývají.

 

HISTORIE

Pojďme začít pohledem do historie. Počátky varování spadají do doby těsně před 2. světovou válkou, kdy hrozily letecké nálety a bylo třeba obyvatelstvo před nimi varovat. Sirény byly umístěny na budovách státních úřadů a spadaly pod úřad civilní protiletecké obrany (CPO).

Po druhé světové válce pak civilní obrana, následně civilní ochrana a teď ochrana obyvatelstva, pod kterou problematika varování obyvatelstva spadá, patřila do kompetence několika institucí. V 50. letech to bylo ministerstvo vnitra, od roku 1975 do konce roku 2000 pak ministerstvo obrany a od 1. ledna 2001 přešla tato problematika společně s celou oblastí ochrany obyvatelstva do kompetence Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR).

 

POČTY, DRUHY A ROZMÍSTĚNÍ

Plán rozmístění sirén vychází z rozmístění obyvatelstva. Sirény mají varovat obyvatele před možným nebezpečím. Jejich koncentrace je tedy nejvyšší tam, kde je největší pravděpodobnost, že může dojít ke ztrátám na životech, škodám na zdraví a majetku. To je například ve velkých městech, pod přehradami nebo v okolí jaderných elektráren.

Území ČR je pokryto 9 400 sirénami. Samotných sirén je několik druhů. Nejčetněji se vyskytujícím typem jsou sirény elektrické rotační. Těch byste na území  ČR napočítali celkem 5 300. Moderních elektronických sirén, které jsou opatřené hlasovým modulem, je v systému 1 900 a je jimi možné, kromě varovného signálu, také předávat verbální informaci. Zbývající část systému  tvoří místní rozhlasy, kterých je 2 200 a nabízejí stejné možnosti jako elektronické sirény. Navíc je možné je použít pro předávání informací potřebných pro chod obce – hlášení obecního rozhlasu.

Více než polovinu koncových prvků vlastní obce, jaderné elektrárny, chemické závody a několik desítek jich vlastní také fyzické osoby, které jsou za jejich provozuschopnost plně zodpovědné. Ostatní koncové prvky jsou v majetku HZS ČR.

 

POUŽITÍ

Varování obyvatelstva zabezpečují podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, hasičské záchranné sbory krajů a obecní úřady.

Sirény mají za úkol varovat obyvatele v případě mimořádných událostí. Takovou mimořádnou událostí není pouze celostátní ohrožení, ale například únik nebezpečné látky, protržení přehrady nebo větší požár. Zvuk elektronické sirény nebo místního informačního systému vždy doprovází nějaké další sdělení, které informuje, o jaký druh ohrožení se jedná. Slyšet  je možné tyto druhy informací: „Všeobecná výstraha“ nebo „Nebezpečí zátopové vlny“ nebo „Chemická havárie“ nebo „Radiační havárie“.

Pro obyvatele je rozezvučení sirény výzvou, aby buď rychle utekli, pokud se jedná o nebezpečí zatopení, například z protržené hráze, nebo se bezpečně ukryli v nějaké budově, zavřeli okna a dveře, vypnuli vzduchotechniku a poslechli si sdělovací prostředky, pokud se jedná o únik nějaké chemikálie nebo radiace.

Kromě výše uvedených případů, pro které jsou sirény primárně určeny, se často používá signál sirén, zejména na venkově, k urgentnímu svolání dobrovolných hasičů na požární zbrojnici, odkud vyjíždějí k zásahu. Tato praxe je však s rozvojem moderních technologií, zejména mobilních telefonů pomalu na ústupu.

KDO MÁ OPRÁVNĚNÍ SIRÉNU SPUSTIT?

Obecně se dá říct, že sirény spouští orgány činné v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Tedy od úrovně vlády až po zastupitele obcí. V praxi vždy záleží na rychlosti sdělení. Pokud by se tedy například protrhla přehrada, není možné čekat, až někdo schválí spuštění sirény. Ta je spuštěna v ohrožených obcích okamžitě.

Sirény se spouští z operačních středisek HZS ČR na základě rozhodnutí krizových orgánů různých stupňů. V případě nebezpečí z prodlení lze sirénu spustit ze stupně obce. A to buď ze zadávacího terminálu, nebo pomocí místního ovládání.

                                           

V případě varování je možné sirény spouštět jednotlivě nebo po skupinách - podle ohrožení konkrétní části města, nebo v rámci jiného území, například povodí řeky při povodních.

Varovný signál je pouze jediný. Je to signál „všeobecná výstraha“ a jedná se o kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin, nebo řečeno hudební terminologií - v hudebním intervalu tzv. čisté kvarty. Naštěstí mnohem častěji lidé slyší tón zkušební, který je stálý (nekolísavý) a trvá také 140 sekund.

Varování obyvatelstva prostřednictvím sirén bylo na území hlavního města Prahy s úspěchem použito při povodních, 13. srpna roku 2002. Během jediného dne byl varovný signál spuštěn celkem 33krát. Ve všech případech byla občanům přímo či následně poskytnuta též verbální informace. Díky systému včasného varování se podařilo z vodou ohrožených oblastí evakuovat cca 48 000 osob, z toho asi 5 000 osob pomocí evakuace řízené, a asi 43 000 osob evakuací neřízenou.

I v loňském roce se sirény rozezněly signálem „všeobecná výstraha“. Bylo tomu například 20. června 2020, kdy se rozezvučely, aby varovaly obyvatele Frýdlantska při povodních.

V předcházejících letech byly sirény spouštěny například při požárech nebo haváriích v průmyslových a chemických provozech nebo při lokálních povodních.

 

PRAVIDELNÁ ZKOUŠKA SIRÉN

Do prováděcího právního předpisu – vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, byla akustická zkouška sirén zapracována s cílem, aby bylo možno kontrolovat funkčnost  celého systému. Do té doby byly akustické zkoušky také prováděny, ale nebyly podloženy obecně závazným právním předpisem, pouze interním aktem ministerstva obrany, pod které tehdejší civilní obrana, později civilní ochrana, spadala.

Pravidelná měsíční zkouška sirén se provádí od října roku 2002 a je upravena v § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Výše uvedenou vyhláškou je stanoveno, že „Ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem.“

Tato pravidelná aktivace jednotného systému varování slouží k ověření provozuschopnosti celého systému, má rovněž přispět k většímu počtu funkčních koncových prvků, tedy sirén, a tudíž i k lepší připravenosti těchto zařízení v rámci ochrany obyvatelstva.

Dvakrát do roka je zkouška řízena centrálně z generálního ředitelství HZS ČR, kdy jsou ze zadávacího terminálu postupně  aktivovány sirény v jednotlivých krajích ČR.  Ostatní zkoušky v průběhu roku jsou spouštěny z krajských ředitelství HZS ČR. Na generální ředitelství jsou pak z jednotlivých krajů podána hlášení o stavu sirén a ze Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR (dále „SOZ HZS ČR“) je podáno hlášení o funkci jednotlivých rádiových sítích.  Výsledky zkoušek  jsou statisticky vyhodnoceny a případné závady jsou postupně odstraňovány.

O zrušení zkoušky sirén fakticky rozhoduje generální ředitel HZS ČR v situacích, kdy by zkouška sirén mohla vyvolat u veřejnosti paniku. Naposled tomu tak bylo například v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu v loňském roce nebo při povodních v roce 2009 a 2013 nebo při návštěvě amerického a ruského prezidenta v roce 2010.

 

PRAVIDELNÁ ÚDRŽBA

Pojďme se podívat na sirény ještě poněkud podrobněji. Celá infrastruktura jednotného systému varování a vyrozumění je pod neustálým dohledem odborníků Hasičského záchranného sboru ČR. Servisní technici SOZ HZS ČR  zajišťují  bezporuchový provoz především  infrastruktury 161 vysílačů na celém území ČR.  Vysílače vyslaným signálem aktivují koncové prvky - sirény. SOZ HZS ČR dále provádí pravidelný či poruchový servis na přijímačích sběru dat - Monitorovacího systému koncových prvků (MSKP) a na  technologiích zadávacích terminálů  - vyrozumívacích centrech (VyC). 

Infrastrukturu jednotného systému varování a vyrozumění tvoří:

• jednotlivé rádiové sítě (master vysílače a vysílače včetně anténních systémů) zajišťující pokrytí území ČR rádiovým signálem,
• technologie vyrozumívacích center všech úrovní (VyC.), zajišťující výběr aktivace jednotlivých koncových prvků varování a vyrozumění (elektrické a elektronické sirény a obecní rozhlasy vybavené sirénovými přijímači) a přenos krátkých alfanumerických zpráv na osobní přijímače (pagery).
• přenosové linkové sítě pro datovou komunikaci mezi vyrozumívacími centry jednotlivých úrovní.

Infrastruktura JSVV umožňuje oprávněným uživatelům dálkovou aktivaci koncových prvků varování a vyrozumění.

Pravidelný servis zahrnuje pravidelnou kontrolu všech základových rádiových stanic rozmístěných na území celé ČR, prostřednictvím nichž je radiový signál přenášen ke koncovým prvkům a pravidelnou údržbu hardware vyrozumívacích center všech úrovní, umístěných na operačních a informačních střediscích jednotlivých HZS krajů. Běžně kontrola těchto stanic probíhá během celého roku, zpravidla v době březen – listopad, v závislosti na povětrnostních podmínkách. V rámci pravidelného servisu jsou prováděny také povinné roční revize elektrických zařízení příslušných prvků.

Poruchový servis je zajištěn tzv. hotovostní skupinou, která provádí kontrolu funkce jednotlivých rádiových sítí na Dohledovém pracovišti SOZ HZS ČR Olomouc. Odstraňování závad na prvcích infrastruktury JSVV je prováděno na základě zjištění poruchy na Dohledovém pracovišti SOZ HZS ČR v Olomouci, nebo nahlášené poruchy jednotlivými kraji a to 24 hodin denně. Pracoviště zabezpečuje pohotovost jedné servisní skupiny pro vysílače a jedné servisní skupiny pro VyC. Jedná-li se o poruchu master vysílače, vyjíždí servisní skupina do 120 minut od zjištění nebo po nahlášení závady.

Na základě zjištěných a naměřených údajů při pravidelném servisu SOZ HZS ČR navrhuje a realizuje nastavení optimální cesty tokenu (základní, reverzní a chybová cesta) jednotlivými rádiovými sítěmi infrastruktury JSVV a dále dle požadavků jednotlivých krajů navrhuje a realizuje průběh zkrácených cest rádiovými sítěmi infrastruktury JSVV.

Zaměstnanci Pracoviště vyrozumívací a varovací techniky SOZ HZS ČR dále poskytují technickou podporu při měření úrovně užitečného signálu pro dálkové ovládání koncových prvků v zájmových oblastech krajů, zajišťují kalibrace a opravy vlastních elektrických měřících přístrojů a jejich příslušenství. Mimo hlavní činnost na prvcích infrastruktury JSVV provádí zaměstnanci tohoto pracoviště také revize elektrických zařízení používaných na stanicích příslušníky HZS ČR, revize elektrických spotřebičů, elektrického ručního nářadí, strojů, budov a hromosvodů.

 

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ OBČANŮ

Co to je varovný signál? Jak zní? Co mají obyvatelé dělat, pokud zazní? Víte, jaké jsou další dva signály a co znamenají? HZS ČR se v rámci vzdělávání obyvatel snaží o to, aby každý občan České republiky uměl odpovědět nejen na tyto, ale i další důležité dotazy a především věděl, jak se zachovat, pokud se varovný signál rozezní.

Zaměřujeme se na cílové skupiny děti a mládež, dospělé obyvatelstvo a také specifické cílové skupiny – seniory a osoby se zdravotním postižením.

Kromě toho, že jsou tyto informace součástí školní výuky v mateřských, základních a středních školách (jsou obsaženy v kurikulárních dokumentech, tzv. rámcových vzdělávacích programech), jsou také pro všechny cílové skupiny komunikovány v rámci dalších  preventivně výchovných činnostech, a to například při různých akcích pro veřejnost, besedách a přednáškách, vzdělávacích projektech, soutěžích či programech (např. dny otevřených dveří, dny IZS, dny dětí, Hasiči pro školy, HASÍK CZ, Vaše cesty k bezpečí, Bezpečné cestování apod.).

Výše uvedené aktivity, při kterých oslovujeme naši veřejnost přímo, jsou doplňovány dalšími nepřímými formami vzdělávání. Informujeme občany pomocí celostátních a regionálních rozhlasových či televizních stanic, na sociálních sítích, prostřednictvím různých časopisů či obecních zpravodajů, brožurami, letáky a dalšími vzdělávacími materiály a v neposlední řadě také spoluprací s dalšími organizacemi a občanskými sdruženími na regionální úrovni.

Kromě výše uvedených aktivit pořádá HZS ČR množství jednorázových akcí, na kterých je veřejnost seznamována s činností HZS ČR, ale i se zásadami chování v případě vzniku mimořádné události.

 

BUDOUCNOST SIRÉN A JEDNOTNÉHO SYSTÉMU VAROVÁNÍ A VYROZUMĚNÍ

Vývoj jde neustále dopředu a v průběhu let byla již řada elektrických rotačních sirén nahrazena moderními elektronickými, které mohou sdělit krátkou informaci. Prozatím se neuvažuje, a to ani pod tlakem moderních komunikačních technologií (chytré telefony apod.), o nahrazení nebo úplném zrušení sirén.

Pronikavý zvuk sirén dokáže v několika okamžicích varovat velké množství lidí, že se děje něco nebezpečného. Signálem jednotného systému varování a vyrozumění je pokryto téměř celé osídlené území České republiky, bez nutnosti v danou chvíli mít zapnutý nějaký další přístroj či aplikaci. V jediném okamžiku mohou být spuštěny všechny sirény nejen na území městské části, ale i na území celého města, celého kraje nebo třeba celé republiky. Poplachové sirény tak jsou velmi účinný způsob, jak upoutat pozornost obyvatel prakticky v jakékoli situaci. Ať už lidé spí, nebo mají vypnutý mobilní telefon, nebo jsou zabráni do nějaké činnosti, nebo se nacházejí mimo dosah komunikačních technologií, poplachové sirény mají být schopné je vyburcovat, a tím jim zachránit život, pokud to bude nutné.

Co říci závěrem? Za provozem sirén stojí obrovský kus práce a úsilí. Zvuky sirén bychom měli umět rozeznat automaticky, protože každý z nás má zodpovědnost za vlastní život a bezpečí, a nevíme, kdy nám mohou pomoci zachránit život. A vzájemně si přejme, abychom zvuk sirény měli i nadále spojený především s tou první středou v měsíci.