Hasiči zasahují denně u desítek případů, od nás víte, že se jedná převážně o technické zásahy, dopravní nehody, ale také likvidujeme požáry. Každý má většinou hasiče spojené s likvidací požáru. Představte si, že požáry tvoří pouze 10 % z celkového počtu událostí.

Od počátku letošního roku do dnešního dne, tedy do 23. dubna 2021 jsme likvidovali celkem 186 požárů. Nejčastější příčinou vzniku požárů jsou technické závady a poté je to naše nedbalost. Už teď můžeme říci, že při požárech od ledna dodnes došlo ke škodám ve výši 14 766 400 korun.

Možná by vás ale mohlo zaujmout i to, že při některých požárech je likvidace plamenů opravdu náročná. O tom svědčí i poškozené přilby například z posledního velkého požáru v Rosicích u Pardubic.

Při hoření vzniká vždy teplo, světlo a zplodiny hoření. Hořící látky procházejí chemickou přeměnou a při tomto procesu mohou vznikat opravdu silně toxické látky.

„Největším nebezpečím bývá vysoká teplota, ztráta orientace a toxicita zplodin hoření. V uzavřených prostorech při vysoké teplotě se musí zasahující pohybovat pod neutrální rovinou, při zemi, kde je nižší teplota a lepší viditelnost,“vysvětluje ppor. Bc. Petr Dvořák, velitel čety na centrální stanici v Pardubicích a velitel zásahů.

Při vysokých teplotách dochází k deformaci materiálů v nejvyšších částech místností a jejich odkapávání na zasahující hasiče. „Z tohoto důvodu je bezpodmínečně nutné správně používat osobní ochranné prostředky. Vícevrstvý zásahový oděv, rukavice, přilba, kukla, zásahová obuv, dýchací přístroje atd. K ochraně přispívá samozřejmě správná technika hašení, práce s proudnicí, ochlazování prostor před vstupem do místnosti, roztříštěné proudy. Při nesprávném použití vodního proudu může dojít k promísení vrchních a dolních vrstev a opaření zasahujících hasičů,“ přibližuje rizika Petr Dvořák.

Z některých hořících látek mohou vznikat prudce jedovaté plyny. Například z hořícího umakartu, molitanu, ABS*), polyamidu, může vznikat kyanovodík, který se vstřebává do těla plícemi i povrchem kůže. Čím je kůže teplejší a vlhčí, tím je vstřebávání rychlejší. Dalším nebezpečím jsou požáry látek, které mají ve své molekule chlór, což je většina plastů (PVC, koženka, izolace, hračky, atd). „Chlorovodík má vysokou schopnost rozpustnosti ve vodě, proto při hašení může vznikat překvapivě silná kyselina chlorovodíková, která odkapává na zasahující hasiče a zůstává v prostoru i po likvidaci požárů. Zůstává v prostoru, odpařuje se z rozpálených zdí a může poškozovat organismus i při likvidačních pracích po uhašení plamenného hoření,“ ukazuje na nebezpečí při požárech Petr Dvořák.

Lze tedy nakonec říci, že veškeré ochranné prostředky musí po požáru projít opravdu důkladnou očistou, než je hasiči opět používají. Masky se myjí v ultrazvukové myčce. Zásahová obuv a přilby v parních pračkách. Zásahové oděvy zase v průmyslových pračkách.

Přejeme hasičům, aby zažívali co nejméně náročných požárů.

Vy se podívejte na to, jak dopadly přilby z některých požárů. Hořící a kapající polystyren úplně postačí k rozleptání ochranných přileb.

por. Bc. Vendula Horáková, tisková mluvčí

ABS*) Akrylonitrilbutadienstyren je amorfní termoplastický průmyslový kopolymer, který je odolný vůči mechanickému poškození. Mezi nejvýznamnější patří užití při výrobě nábytku, lahví, cestovních kufrů, využití ve 3D tisku a při zapravení hran u rovných i u tvarových laminovaných dřevotřískových desek. ABS je často používán pro výrobu kojeneckých láhví, kde vyniká vysokou tepelnou odolností zdravotní nezávadností.